Cirhózu jater u mužů způsobí pravidelný příjem 80 g alkoholu denně po dobu 20 let, což odpovídá 3–4 skleničkám (0,2 dcl) vína, (0,5 l) piva či „panákových skleniček" (0,05 l) destilátu. Pro ženy je škodlivá dávka až o 2/3 nižší. Pokud se k pravidelnému popíjení připojí i infekce virem hepatitidy B a C, podvýživa nebo dědičné faktory (přítomnost jaterní cirhózy u blízkého rodinného příslušníka), nebezpečí je již při poloviční dávce. U nadměrného pití může dojít ke vzniku cirhózy jater již během 18 měsíců.
Mezi příznaky typické pro toto onemocnění v pokročilé fázi patří následující: trávicí potíže, nesnášenlivost některých jídel, tlak v pravém podžebří, plynatost, vyrážka břicha hrudníku (takzvané pavoučkové névy), zežloutnutí kůže. V posledních stadiích nemoci pak krvácení z jícnu (vychází ústy jako chrlení či zvracení velkého množství krve), projevy encefalopatie (snížení mozkové kapacity), konstrukční apraxie (porucha prostorového vnímání – nemocný není schopen sestavit jednoduchý obrazec ze sirek), třes končetin, zvětšení sleziny (splenomegalie), portální hypertenze (vysoký tlak krve v žilním systému jater – porta neboli vrátnice je hlavní žilou jater), vodnatelnost břišní (ascites), jaterní kóma (náhlé zhoršení cirhózy vedoucí k bezvědomí často končícímu smrtí).
Rehabilitační léčba má pro pacienta velký přínos a pozitivně ovlivňuje jinak málo příznivý a plíživý rozvoj plicní rozedmy. V konečné stadiu nemoci může dojít k pneumotoraxu a následně k úmrtí (smrt).
K rozvoji jaterní cirhózy dochází po dlouhodobém poškozování tkáně jater, nejčastěji buď vlivem přítomnosti právě výše zmíněných virů, nebo dlouhotrvající nepřiměřenou konzumací alkoholu. Vzniku cirhózy většinou předchází „ztukovatění“ jater, které má za příčinu poruchu metabolismu jaterní buňky. Tento stav je oproti cirhóze ještě vratný. Cirhóza jater znamená přestavbu jaterní tkáně, kdy odumírají jaterní buňky a jsou nahrazovány vazivem, které neumí nahradit funkci buněk jater. Tak dochází k postupnému selhávání funkce jater. Na terénu jaterní cirhózy často vzniká i zhoubný nádor.
Projevy cirhózy
U cirhózy se škála příznaků rozšiřuje a nemocného může potkat navíc některý z těchto problémů:
snadná tvorba modřin
hormonální změny (gynekomastie neboli zvětšení prsů u mužů, impotence, poruchy menstruačního cyklu)
zvětšení dutiny břišní v důsledku hromadění tekutiny
různé kožní příznaky (pavoučkové névy na hrudníku či obličeji nebo červené dlaně)
úbytek svalové hmoty
zmatenost a letargie
krvácení do zažívacího traktu a další
Jaterní onemocnění není radno podceňovat. Komplikace cirhózy mohou být i smrtelné. Vnímejte proto své tělo a při podezření na nějaký problém raději navštivte lékaře.
V naší poradně s názvem OČISTA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindrřiška.
Může se tato očista jater provádět i při diabetu?pití ovocných šťáv obsahuje hodně cukru nebo pití vody s medem,určitě to nemůžou provádět všichni.Neuvádíte žádné kontraindikace .děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když máte diabetes, tak na očistu jater použijte ostropestřec mariánský.
Cirhóza jater, pojem známý snad každému, představuje konečnéstadium různých chronických hepatopatií. Je charakterizována odumíráním jaterních buněk, fibrózou (jde o zmnožení vaziva na úkor funkční tkáně) a tvorbou regeneračních uzlů. Jedná se o nevratný stav, kdy je možné jen podporovat funkci zbylé funkční tkáně, ale nemůže dojít k úplnému uzdravení.
Typickými projevy jsou vyhublost, hromadění tekutiny v dutině břišní, zhoršení kvality srsti. Při selhání jaterních funkcí dochází k poruchám vnitřního prostředí organismu, hroutí se metabolismus a hormonální pochody, nastávají poruchy srážlivosti krve, selhávají ledviny a v neposlední řadě dochází k poškození mozku, které může vyústit v jaterní kóma a smrt.
Stádium rakoviny popisuje, kolik rakoviny je v těle. Pomáhá určit, jak závažná je rakovina a jak ji nejlépe léčit. Lékaři také používají stádium rakoviny, když mluví o statistikách přežití.
Stupně rakoviny jater se pohybují od stadia I (1) do IV (4). Zpravidla platí, že čím nižší číslo, tím méně se rakovina rozšířila. Vyšší číslo, jako je stadium IV, znamená, že se rakovina rozšířila více. Ačkoli je zkušenost s rakovinou u každého člověka jedinečná, rakoviny s podobnými stádii mívají podobný výhled a často se léčí v podstatě stejným způsobem.
K popsání stádia rakoviny jater existuje takzvaný TNM systém, který je založen na 3 klíčových informacích:
Rozsah (velikost) nádoru (T): Jak velká rakovina narostla? Je v játrech více než jeden nádor? Dosáhla rakovina blízkých struktur, jako jsou žíly v játrech?
Šíření do blízkých lymfatických uzlin (N): Rozšířila se rakovina do blízkých lymfatických uzlin?
Šíření metastázy do vzdálených míst (M): Rozšířila se rakovina do vzdálených lymfatických uzlin nebo vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce?
Níže popsaný systém je nejnovějším systémem platným od ledna 2018.
Stádium 1A
Jde o jediný nádor o velikosti do 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1a) a nerozšířil se do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 1B
Jde o jediný nádor větší než 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1b). Rakovina se nerozšířila do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 2
Buď jde o jeden nádor větší než 2 cm, který prorostl do krevních cév, nebo více než jeden nádor, ale žádný větší než 5 cm (T2). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3A
Více než jeden nádor s alespoň jedním nádorem větším než 5 cm v průměru (T3). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3B
Alespoň jeden nádor (jakékoli velikosti), který vyrostl do hlavní větve velké jaterní žíly (T4). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 4A
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakýkoli T), který se rozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N1), ale ne do vzdálených míst (M0).
Stádium 4B
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakékoli T). Nádor se mohl nebo nemusel rozšířit do blízkých lymfatických uzlin (jakékoli N). Rakovina se rozšířila do vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce (M1).
V diskuzi NEMOC JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim.
Chtěl bych se optat byl jsem u lékaře ten mi vzal krev a zní zjistil že mám vysoké jaterní testy tak mě poslal na interní ambulanci . Pan doktor mi okamžitě nechal odebrat krev moč a tak dále a výsledky jsou špatná funkce jater zatím mi žádnou léčbu nenasadil chodím jenom po doktorech jako je fibroskopie a kolonoskopie jsem oběd nán ale čekací doby jsou dlouhé a mě je huř a huř proto to píšu .Mé problémy jsou ohromné such v ustech pocit na zvracení vlasně dost často zvracím jsem malátný dost jsem zhubnul zduvodu nechud k jídlu prujem už mám dost dlouho tak že už jsem se stim naučil žít že chodím tak deset krát za den . Předem děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucasice.
Co se týče podpory funkce jater, nemáte zkušenosti s užíváním ostropestřce? Našla jsem ostropestřec v tabletkách od Naturevia, máte někdo zkušenost?
Zhoubné nádory se často projevují nespecifickými klinickými příznaky (jako jsou například váhový úbytek, ztráta chuti k jídlu, teploty). Úmrtnost u tohoto onemocnění závisí na jeho rozsahu. Dobu přežití ovlivňuje mnoho faktorů. Tím nejdůležitějším je objevení rakoviny v raném stadiu, včasný lékařský zákrok a také to, aby se nerozšířily metastáze. Právě rozšíření metastází obvykle bývá u jakéhokoliv nádorového onemocnění fatální. U rakoviny jater se metastáze nejčastěji šíří do plic, mozku nebo slinivky břišní. Mohou se však vyskytnout i jinde.
V naší poradně s názvem CO JÍST NA ČIŠTĚNÍ JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka Staňková.
Nikde jsem se ještě nedočetla,jestli je po zánětu jater vhodný nízkotučný jogurt.prosím poraďte.děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, nízkotučný jogurt je po zánětu jater vhodný. Vhodné je použít nízkotučný jogurt smíchaný s ovesnými vločkami jako snídani a pak během dne s ovocem jako malou svačinu. Dobré je také použít nízkotučný jogurt jako náhradu za majonézu například do různých pomazánek a salátů. To samé platí i pro nízkotučný kefír.
U alkoholické jaterní cirhózy je základním opatřením abstinence, která většinou zabrání dalšímu zhoršování choroby. Podávání glukokortikoidů, imunosupresiv, interferonů, antivirotik v případě autoimunitní nebo postvirové jaterní cirhózy se jeví jako bezvýznamné. Jediným řešením je transplantace jater. Při primární biliární cirhóze zhoršování choroby zpomalí podávání Ursosanu nebo Ursofalku, které snižují koncentraci toxických žlučových kyselin. Imusopresiva (Prednison, Sandimmun, Imuran) mohou být při primární biliární cirhóze efektivní. Řešením je jaterní transplantace, i když k poškození žlučových cest může dojít i v transplantovaných játrech. Sekundární biliární cirhóza se léčí uvolněním (dekompresí) žlučových cest chirurgicky nebo zavedením drénu.
Při léčbě jaterní cirhózy se plošně kortikoidy (Prednison) zásadně nepoužívají. Význam mohou mít pouze při léčbě autoimunitní hepatitidy s přechodem do jaterní cirhózy, při pokročilé cirhóze je jejich efekt problematický. U podpůrných léků (hepatoprotektiv) jako Silymarin, Flavibion, Lagosa nebyl prokázán žádný významný vliv zlepšení prognózy pacientů s jaterní cirhózou.
Ve vybraných případech je možná transplantace jater. Každé transplantaci předcházejí složité testování a důsledný psychologický posudek osoby, jelikož transplantace je složitý proces zasahující pacienta na zbytek života. Po transplantaci musí být přísně dodržovány různé druhy diet, nesmí se pít alkohol, kouřit a každý den pacient musí polykat hrsti léků, které ovlivňují imunitu, aby tělo nezničilo transplantovaný orgán. Jelikož orgánů k transplantaci je málo, musí toto testování probíhat a důkladně prověřit, zda je člověk vhodný k transplantaci
V diskuzi CIRHÓZA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Měla jsem cirozu jater ve 12 stupni c.Po 30 měsících mi to kleslo na 6a.Totální abstinence a Ostropestřec marianský.Čím se to dá ještě snížit???Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Machýček.
Velice učinek na cirhozu jater je červené lapacho.Mam s tim velmi dobre zkušenosti.Spozravem a brzské uzdravení Přeje Standa.
Nejčastější příčinou onemocnění je změna jaterní tkáně při dlouhodobé konzumaci alkoholu.
Téměř stejně často je jaterní cirhóza způsobena virovou infekcí – virem hepatitidy B a C. Akutní jaterní zánět předchází do chronicity u 5 % v případě VHB a u 90 % v případě VHC. Infekce se přenáší krví a sexuální cestou. Nejohroženější skupinou jsou pak nitrožilní narkomani.
Podstatně méně častou příčinou je ucpání žlučových cest vyvolávající dlouhodobé městnání žluči v jaterních žlučových cestách při takzvané biliární cirhóze. Při primární biliární cirhóze jsou jaterní žlučové cesty poškozeny autoimunitním procesem. Sekundární biliární cirhózu způsobí dlouhodobá přítomnost žlučových kamínků v jaterním žlučovodu, chronický zánět slinivky břišní nebo její nádor. Žluč se může městnat i u některých případů cystické fibrózy.
Podobné změny na játrech však mohou vyvolat i nejrůznější toxiny – průmyslová rozpouštědla, překročená denní dávka paracetamolu či toxiny muchomůrky hlízovité.
Jaterní cirhóza může být způsobena také nepříliš častými infekcemi (brucelózou nebo echinokokovou infekcí) či vrozeným metabolickým onemocněním (Wilsonovou chorobou nebo hemochromatózou). Mnohdy se příčinu cirhózy jater nepodaří stanovit.
Prognóza onemocnění je závislá na velikosti nádoru a dalších faktorech. Příznivými faktory jsou možnost odstranění nádoru, nepřítomnost cirhózy a ženské pohlaví.
Léčba zahrnuje především chirurgický výkon. Jen tato metoda je schopna dosáhnout dlouhodobého léčebného výsledku. Avšak pouze malou část nádorů je možno chirurgicky odstranit.
U některých nemocných lze zvažovat možnost transplantace jater. U nádorů, které nelze vyjmout, je možné aplikovat ozařování (radioterapie). Ozařování jater se provádí tak, aby maximální dávka byla 30 Gy, jinak hrozí riziko zánětu jater z ozáření.
Jako paliativní zákroky (paliativní péče zahrnuje prodloužení nebo zkvalitnění života pacienta, který umírá v důsledku nevyléčitelné nemoci) se používá ucpání (embolizace) jaterních cév, což může způsobit částečné odumření nádoru. K ještě lepšímu efektu dochází kombinací embolizace cév a chemoterapie.
Další léčba spočívá v aplikaci 95% etanolu přímo do nádoru. Tato léčba se používá pouze tehdy, je-li přítomno menší množství ložisek nádoru a jsou-li menší než 5 cm.
Pokud pacientovi nelze nabídnout chirurgické odstranění nádoru jater, je v současné době dle klinických studií doporučována biologická léčba. Z testovaných látek se jako nejúčinnější osvědčil sorafenib. Jedná se o takzvanou malou molekulu s antiangiogenními účinky. Vlivem sorafenibu se tlumí růst krevních kapilár, což vede k omezení přísunu živin k rychle rostoucím tkáním – nádorovým buňkám. Tyto pak zpomalují svůj růst a zanikají. Podobně jako chemoterapie ani cílená biologická léčba nevede k vyléčení nádoru jater. Může však zpomalit průběh nádorového onemocnění a tím prodloužit přežití.
Mnoho lidí se obrací k alternativní medicíně poté, co u nich selhala konvenční medicína. Začínají vyhledávat léčivé byliny, akupunkturu nebo chiropraktickou léčbu. Bývá to potom, co už vyzkoušeli všechno, co jim mohla nabídnout konvenční medicína: léky, operaci, ozařování a chemoterapii. Pokud se jejich zdraví nijak nezlepšilo a potřebují vyzkoušet něco jiného, tak je u nich na dalším místě právě alternativní léčba.
Pro průběh jaterní cirhózy, její prognózu i možnosti léčby je důležité, v jakém stadiu je onemocnění diagnostikováno. Cirhóza jater stále patří mezi onemocnění, která podstatně zkracují věk nemocného, a to o více než 10 let proti běžné populaci. Ve všech statistikách je nejvíc úmrtí na jaterní cirhózu v šestém decenniu (u žen dříve). Alkoholická cirhóza má průběh příznivější, pokud nemocný abstinuje, i tak se přežití liší od méně příznivé cirhózy posthepatitické jen asi o 4–5 let.
K odhadu stadia jaterní cirhózy se nejčastěji používá Childova-Pughova klasifikace, která hodnotí jednoduché, snadno zjistitelné příznaky klinické (ascites, encefalopatii, otoky, stav výživy), a běžně dostupná vyšetření laboratorní, zjišťující hladinu sérového bilirubinu a albuminu. Novější kritéria zařazují ještě především nálezy hodnotící spoluúčast změn renálních – hladinu sérového kreatininu. Lékař sledující stav nemocného musí vědět, že velkou prognostickou cenu má objevení se ascitu. Jediný rok po objevení se ascitu přežívá jen polovina postižených, přežití pěti let je spíše výjimkou. Stejně závažným příznakem je stoupající hladina sérového bilirubinu. Velice vážnou prognózu má také jaterní encefalopatie. Prognóza onemocnění může být náhle zcela změněna krvácením do trávicího traktu. To je pro nemocného vždy katastrofou, která ho jednak bezprostředně ohrožuje na životě (vykrvácením nebo nasedajícím jaterním selháním), jednak se obvykle záhy opakuje. Určitou prognostickou cenu může mít i velikost jater. Malá, svraštělá játra mají obvykle mnohem horší prognózu než játra velká. Jak už ale bylo uvedeno, atrofických cirhóz je v současnosti naštěstí velice málo.
Kompenzovaná jaterní cirhóza probíhá obvykle příznivě i po celou řadu let. Dekompenzovaná u alkoholika závisí především na spolupráci s nemocným. Absolutní abstinence je podmínkou úspěchu.
Nejčastější bezprostřední příčinou úmrtí je jaterní selhání (kóma) a krvácení z jícnových varixů. Narůstající příčinou se stává vznik hepatocelulárního karcinomu v cirhóze (až u 40 %).
Nádory jater nejsou bohužel nijak výjimečné. Zhoubné, maligní nádory dokonce obsazují páté místo mezi všemi malignitami na celém světě. Zhoubný nádor jater, odborně hepatocelulární karcinom, vzniká až z 80 % na podkladě jaterní cirhózy. V jaterních buňkách dochází ke změnám genetické informace a tím i ke změnám jejich chování. Nádorové buňky se začnou nekontrolovatelně množit a růst, a tím zabíjí buňky zdravé. Bohužel se na něj přijde až při příznacích jaterního selhání, ascitu, žloutenky či anémie (chudokrevnosti). Prognóza tohoto onemocnění je velice špatná, udává se přežití řádově několik měsíců.
Projevy nádorů jater
Projevy a příznaky nemoci jsou velmi nespecifické a zaměnitelné s jinými nemocemi. Objevuje se bolest břicha, zejména na pravé straně. Obvykle je přítomna vysoká schvácenost pacienta, únavnost, časté teploty, zimnice, nechuť k jídlu a s tím související úbytek hmotnosti. U karcinomu se může, ale nemusí vyskytnout žloutenka. Dále lze nahmatat rezistenci v dutině břišní u 33 % nemocných, méně je pak nalezena zvětšená slezina (splenomegalie) či ascites (výpotek v dutině břišní). Příznaky uzavírá pokles svalové hmoty a nález prokreslených cév v kůži, které prominují jako pavoučkové névy.
Rakovina jater je závažné onemocnění, které je v současné době nevyléčitelné. Dnešní medicína však dokáže život s tímto onemocněním prodloužit. Pokud není rakovina jater léčena, je doba přežití v horizontu šesti až devíti měsíců. Jestliže byla rakovina jater zaléčena, musí pacient doživotně chodit na pravidelné kontroly na onkologii.
Metastázy rakoviny jater se nejčastěji šíří do plic, mozku nebo slinivky břišní. Ovšem mohou se vyskytnout také jinde. Tyto metastázy výrazně snižují šanci na přežití.
Uplatňuje se široká nabídka léků v různých aplikačních formách od tablet až po inhalační přípravky. Mají za úkol různými mechanismy ovlivnit obstrukci průdušek a snížit zánětlivou aktivitu sliznice. Přednost mají léky s inhalační aplikací, pokud pacient tuto techniku zvládá. Při hnisavé expektoraci přichází na řadu antibiotika. K usnadnění vykašlávání hlenu se podávají mukolytika. Nezbytný je zákaz kouření.
Při chronické hypoxemii (špatném okysličení krve) je nutná dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT – terapie kyslíkem). Vzhledem k výše uvedenému je stále nejefektivnější cestou k eliminaci tohoto problému dodržování zásad prevence, a to hlavně NEKUŘÁCTVÍ!!!
U pacientů v konečném stadiu se mohou objevit tyto příznaky:
Zhroucená plíce (pneumotorax) – může být život ohrožující u lidí s těžkým emfyzémem, protože funkce jejich plic je již tak ohrožena.
Srdeční problémy – emfyzém může zvýšit tlak v tepnách, které spojují srdce a plíce. To může způsobit stav nazvaný cor pulmonale neboli hypertrofii pravé komory.
Velké díry v plicích (bullae) – někteří lidé s emfyzémem mají prázdné prostory v plicích nazývané bullae. Mohou být tak velké jako polovina plíce. Kromě snížení množství prostoru, který je k dispozici pro rozšíření plic, mohou obří bullae zvýšit riziko pneumotoraxu.
