Kdo z nás by neznal lopuch. Vídáme jej na skládkách, na neudržovaných plochách a je obecně považován za plevel. Jako děti jsme jej všichni používali k hrám. Jeho plody posloužily jako útočné kuličky, které se přilepily na oděv a nešly sundat. Tohoto efektu využil George de Mestral, švýcarský vynálezce suchého zipu.
Léčivé účinky lopuchu
Lopuch je považován za jeden z nejlepších přírodních čističů krve. Jeho sušené kořeny, vykopané v prvním roce, jsou nejlepším léčebným zdrojem. K léčebným účelům se také mohou použít plody a listy lopuchu. Odvar z kořene lopuchu se používá k pročištění krve, proti kurdějím, vředům, revmatickým onemocněním, šupinatění kůže. Obklady z listů slouží proti modřinám a otokům. Výluh z listů lopuchu je vhodný při poruchách trávení. Tinkturu, silici nebo extrakt ze semen lopuchu lze použít zevně, a to při ekzémech, lupénce i hemoroidech. Dále se lopuch používá při vypadávání vlasů nebo při nadměrném výskytu lupů a při svědění pokožky hlavy. V Číně se lopuch využívá k léčbě impotence a neplodnosti.
Kořen se získává z jednoletých, ještě nekvetoucích rostlin, a to na podzim prvního roku nebo na jaře druhého roku vegetace rostliny ještě před rašením listů, maximálně na podzim druhého roku. Později už kořeny zdřevnatí a nejsou k potřebě. Za plnohodnotný platí kořen jadrný, takzvaný mastný, na rozdíl od dřevnatého. Po očištění se doporučuje ponořit kořeny na 3 minuty do vařící vody, účinné látky se tím stabilizují a lépe se uchovají. Teprve potom se kořeny suší, obvykle zavěšené na nitích. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 35 °C. Správně usušená droga je křehká, na lomu bělavá, s nasládle hořkou chutí. Při dobrém uložení vydrží i více let. Semena se sbírají po úplném dozrání koncem léta, listy během celé vegetační doby.
Zdroj: článek Lopuch obecný
Příběh
Ve svém příspěvku AČOKČA KOŘENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vít.
Prosím potřebuji zjistit jak hluboko a jak šíroko se rostahne 1 rostlinka.Jde mě oto ,jestly to jde pěstovat v nějaké větší nádobě.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
dali jsme 5 semen a porostla hustě zeď stodoly v šířce cca 10 metrů a do 4. metrové výšky. Je to jako liana. Úroda nadmíru bohatá, sklizeny 4 velké přepravky.
Zdroj: příběh Ačokča kořeny
Pěstování lékořice
Lékořice je travní trvalka rostoucí do výšky 1,5 m. Květy jsou velké 0,8 až 1,2 cm, světle fialové ve tvaru hroznů. Plod je lysý lusk 2–3 cm dlouhý a obsahuje vždy několik semen. Rostlina má kulovitý kořen, vytváří výběžky a má tuhou vzpřímenou lodyhu. Listy jsou lichozpeřené a na spodní straně pryskyřičně lepkavé. Rostlina je rozšířená v jižní Evropě a části Asie, méně na americkém kontinentě a v Austrálii. V těchto oblastech patří kořeny několika druhů lékořice k důležitým rostlinným drogám a jsou ceněny v lidovém léčitelství i oficiální medicíně. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století. Později v 19. století se pěstovala hlavně na jižní Moravě v okolí Mikulova a Hustopečí, kde postupně zplaněla a ještě dnes ji můžeme nalézt na jižních a jihovýchodních stepních svazích nebo mezi vinohrady.
Lékořice roste nejlépe v úrodné, hluboké, kypré půdě na slunných místech a sklízí se na podzim (září až prosinec) dva až tři roky po výsadbě. Množení probíhá dělením časně zjara. Výsev se provádí na podzim. Lékořicový extrakt se vyrábí vařením kořene a následným odpařením vody. Ve skutečnosti je název „lékořice“ odvozen ze starořeckého slova „glukurrhiza“, což znamená „sladký kořen“. Výtažky z lékořice se vyrábějí jak v pevné formě, tak ve formě sirupu.
Na podzim, nejlépe v říjnu, kdy rostlině opadávají listy, se z rostlin sklízí alespoň tříleté tlusté kůlovité kořeny. Nejméně glycyrrhizinu mají v srpnu, rovněž jarní výnos je nižší než podzimní. Kořeny se omyjí, oškrabou a usuší při teplotě kolem 30 °C (teplota sušení by nikdy neměla přesáhnout 40 °C). Kořeny se loupou, aby se odstranily pryskyřičnaté, nepříjemně chutnající látky. Správně sušená, loupaná droga má sírově žlutou barvu. Z kořene lékořice se připravuje extrakt – naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří, dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Vyvařením a odpařením vody se získá zahuštěná lékořicová šťáva. Extrakt se poté zpracovává do potřebného tvaru a nechá se ztuhnout. Lékořice (Glycyrrhiza glabra) se dá pěstovat také jako bonsaj.
Zdroj: článek Lékořice dělá dobře našemu zdraví
Příběh
Ve svém příspěvku KOŘEN DIVIZNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Merclová.
Kořen divizny má pomáhat na bolesti kloubů.Ale nemohu najít jak kořeny zpracovat.Máte s tím někdo zkušenost?Se zpracovním ale také s použitím kořene divizny?Děkuji za odpověd Eliška
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Kořen divizny
Bylinky
Divizna malokvětá: Utišuje suchý a dráždivý kašel, podporuje vykašlávání, působí protizánětlivě. Používanou částí jsou listy. Čaj si připravíte tak, že 2 lžičky (10 ml) sušených listů zalijete vroucí vodou a necháte 5 minut odstát. Tinkturu z květů používejte na kašel a zanícené, suché hrdlo. Tinkturu z listů užívejte na vykašlávání hlenů.
Mochna: Zklidňuje podrážděné hrdlo, redukuje záněty v dutině ústní (díky kyselině tříslové). Používanou částí jsou kořeny (oddenky). Užívejte 2 kapky tinktury denně po jídle. Tinkturu si zhotovíte jednoduše: kořeny dobře očistěte, nařežte na malé kousky a vložte do láhve. Láhev pak naplňte cca 40% alkoholem a nechte alespoň dva týdny stát na teplém místě.
Řepík lékařský: Při zánětech hrdla dobře účinkuje řepík lékařský: jednu vrchovatou lžičku řepíku použijte na jeden šálek čaje. Zalijte horkou vodou, nechte půl minuty louhovat a pak přeceďte. Tímto výluhem kloktejte dvakrát denně.
Svízel syřišťový: Z jedné vrchovaté lžičky na 1 šálek vyluhujte čaj a tímto ještě teplým odvarem kloktejte několikrát denně.
Šišák bajkalský: Účinkuje na zanícené hrdlo. Používanou částí jsou kořeny. Užívejte 20 kapek tinktury dvakrát denně po jídle. Výroba tinktury viz pokyny výše u mochny. Další účinky: působí proti nespavosti, pomáhá při léčbě průjmu, zánětu žaludku a střev i nemocí jater.
Zázvor: Zahřívá organismus, může proto urychlit imunitní reakci organismu na infekci. Může se použít jako kloktadlo při zánětu krku. Je vhodný pro venkovní i vnitřní použití. Obklady je možné aplikovat kdekoliv na těle.
Zdroj: článek Babské rady na oteklý krk
