Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

KOŘENY


Léčivé účinky lopuchu

Lopuch je považován za jeden z nejlepších přírodních čističů krve. Jeho sušené kořeny, vykopané v prvním roce, jsou nejlepším léčebným zdrojem. K léčebným účelům se také mohou použít plody a listy lopuchu. Odvar z kořene lopuchu se používá k pročištění krve, proti kurdějím, vředům, revmatickým onemocněním, šupinatění kůže. Obklady z listů slouží proti modřinám a otokům. Výluh z listů lopuchu je vhodný při poruchách trávení. Tinkturu, silici nebo extrakt ze semen lopuchu lze použít zevně, a to při ekzémech, lupénce i hemoroidech. Dále se lopuch používá při vypadávání vlasů nebo při nadměrném výskytu lupů a při svědění pokožky hlavy. V Číně se lopuch využívá k léčbě impotence a neplodnosti.

Kořen se získává z jednoletých, ještě nekvetoucích rostlin, a to na podzim prvního roku nebo na jaře druhého roku vegetace rostliny ještě před rašením listů, maximálně na podzim druhého roku. Později už kořeny zdřevnatí a nejsou k potřebě. Za plnohodnotný platí kořen jadrný, takzvaný mastný, na rozdíl od dřevnatého. Po očištění se doporučuje ponořit kořeny na 3 minuty do vařící vody, účinné látky se tím stabilizují a lépe se uchovají. Teprve potom se kořeny suší, obvykle zavěšené na nitích. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 35 °C. Správně usušená droga je křehká, na lomu bělavá, s nasládle hořkou chutí. Při dobrém uložení vydrží i více let. Semena se sbírají po úplném dozrání koncem léta, listy během celé vegetační doby.

Zdroj: článek Lopuch obecný

Příběh

Ve svém příspěvku AČOKČA KOŘENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vít.

Prosím potřebuji zjistit jak hluboko a jak šíroko se rostahne 1 rostlinka.Jde mě oto ,jestly to jde pěstovat v nějaké větší nádobě.Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.

dali jsme 5 semen a porostla hustě zeď stodoly v šířce cca 10 metrů a do 4. metrové výšky. Je to jako liana. Úroda nadmíru bohatá, sklizeny 4 velké přepravky.

Zdroj: příběh Ačokča kořeny

Pěstování lékořice

Lékořice je travní trvalka rostoucí do výšky 1,5 m. Květy jsou velké 0,8 až 1,2 cm, světle fialové ve tvaru hroznů. Plod je lysý lusk 2–3 cm dlouhý a obsahuje vždy několik semen. Rostlina má kulovitý kořen, vytváří výběžky a má tuhou vzpřímenou lodyhu. Listy jsou lichozpeřené a na spodní straně pryskyřičně lepkavé. Rostlina je rozšířená v jižní Evropě a části Asie, méně na americkém kontinentě a v Austrálii. V těchto oblastech patří kořeny několika druhů lékořice k důležitým rostlinným drogám a jsou ceněny v lidovém léčitelství i oficiální medicíně. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století. Později v 19. století se pěstovala hlavně na jižní Moravě v okolí Mikulova a Hustopečí, kde postupně zplaněla a ještě dnes ji můžeme nalézt na jižních a jihovýchodních stepních svazích nebo mezi vinohrady.

Lékořice roste nejlépe v úrodné, hluboké, kypré půdě na slunných místech a sklízí se na podzim (září až prosinec) dva až tři roky po výsadbě. Množení probíhá dělením časně zjara. Výsev se provádí na podzim. Lékořicový extrakt se vyrábí vařením kořene a následným odpařením vody. Ve skutečnosti je název „lékořice“ odvozen ze starořeckého slova „glukurrhiza“, což znamená „sladký kořen“. Výtažky z lékořice se vyrábějí jak v pevné formě, tak ve formě sirupu.

Na podzim, nejlépe v říjnu, kdy rostlině opadávají listy, se z rostlin sklízí alespoň tříleté tlusté kůlovité kořeny. Nejméně glycyrrhizinu mají v srpnu, rovněž jarní výnos je nižší než podzimní. Kořeny se omyjí, oškrabou a usuší při teplotě kolem 30 °C (teplota sušení by nikdy neměla přesáhnout 40 °C). Kořeny se loupou, aby se odstranily pryskyřičnaté, nepříjemně chutnající látky. Správně sušená, loupaná droga má sírově žlutou barvu. Z kořene lékořice se připravuje extrakt – naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří, dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Vyvařením a odpařením vody se získá zahuštěná lékořicová šťáva. Extrakt se poté zpracovává do potřebného tvaru a nechá se ztuhnout. Lékořice (Glycyrrhiza glabra) se dá pěstovat také jako bonsaj.

Zdroj: článek Lékořice dělá dobře našemu zdraví

Příběh

Ve svém příspěvku KOŘEN DIVIZNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Merclová.

Kořen divizny má pomáhat na bolesti kloubů.Ale nemohu najít jak kořeny zpracovat.Máte s tím někdo zkušenost?Se zpracovním ale také s použitím kořene divizny?Děkuji za odpověd Eliška

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Kořen divizny

Jak na astma

Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.

Africká kopřiva (latinsky Plectranthus barbatus, Coleus barbatus)

Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.

Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.

Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)

Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.

Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.

Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.

Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.

Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)

Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.

Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.

Čechřice vonná (Myrrhis odorata)

Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.

Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.

Česnek medvědí (Allium ursinum)

Pomáhá proti chřipce i astmatu.

Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.

Devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.

Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)

Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.

Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z kvě

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Co pomáhá na astma

Bylinky

Divizna malokvětá: Utišuje suchý a dráždivý kašel, podporuje vykašlávání, působí protizánětlivě. Používanou částí jsou listy. Čaj si připravíte tak, že 2 lžičky (10 ml) sušených listů zalijete vroucí vodou a necháte 5 minut odstát. Tinkturu z květů používejte na kašel a zanícené, suché hrdlo. Tinkturu z listů užívejte na vykašlávání hlenů.

Mochna: Zklidňuje podrážděné hrdlo, redukuje záněty v dutině ústní (díky kyselině tříslové). Používanou částí jsou kořeny (oddenky). Užívejte 2 kapky tinktury denně po jídle. Tinkturu si zhotovíte jednoduše: kořeny dobře očistěte, nařežte na malé kousky a vložte do láhve. Láhev pak naplňte cca 40% alkoholem a nechte alespoň dva týdny stát na teplém místě.

Řepík lékařský: Při zánětech hrdla dobře účinkuje řepík lékařský: jednu vrchovatou lžičku řepíku použijte na jeden šálek čaje. Zalijte horkou vodou, nechte půl minuty louhovat a pak přeceďte. Tímto výluhem kloktejte dvakrát denně.

Svízel syřišťový: Z jedné vrchovaté lžičky na 1 šálek vyluhujte čaj a tímto ještě teplým odvarem kloktejte několikrát denně.

Šišák bajkalský: Účinkuje na zanícené hrdlo. Používanou částí jsou kořeny. Užívejte 20 kapek tinktury dvakrát denně po jídle. Výroba tinktury viz pokyny výše u mochny. Další účinky: působí proti nespavosti, pomáhá při léčbě průjmu, zánětu žaludku a střev i nemocí jater.

Zázvor: Zahřívá organismus, může proto urychlit imunitní reakci organismu na infekci. Může se použít jako kloktadlo při zánětu krku. Je vhodný pro venkovní i vnitřní použití. Obklady je možné aplikovat kdekoliv na těle.

Zdroj: článek Babské rady na oteklý krk

Poradna

V naší poradně s názvem ČAJ Z KOŘENE PAMPELIŠKY JAK SPRÁVNĚ POUŽÍVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václava Rubášová.

Prosím o radu ohledně čaje s kořene pampelišky. Každý píše něco jiného. Zajímalo by mě co je správné zda vařit nebo louhovat a pak přivést do varu. Prosím o radu děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Bylo prokázáno, že kořen pampelišky má antidiabetické účinky, zvýšuje sekreci inzulínu a citlivost, a snížuje hyperglykemické příhody. V jedné studii vědci zkoumali účinky prášku z kořene pampelišky na pacientech s diabetem a zjistili významné snížení hladiny ranní glukózy v krvi nalačno. V současnosti je nutný ještě další výzkum, ale účinky pampeliónového čaje na stabilizaci cukru v krvi jsou slibné.
Recept na tento léčivý čaj vyžaduje pražený kořen pampelišky. Kořeny nejdříve důkladně umyjte, nakrájejte na kousky nebo rozdrťte paličkou a poté pečte v troubě 2 hodiny na 200°C. Po vychladnutí to uložte do uzavíratelné nádoby. Když si z toho budete chtít udělat čaj, tak dejte 1 až 2 lžičky do hrnku s horkou vodou a nechte 10 minut odstát. Pražený kořen pampelišky skladujte ve vzduchotěsné nádobě mimo přímé sluneční světlo.
Nepoužívejte pokud jste nemocná s ledvinami, nebo užíváte léky na tlak a odvodnění a také pokud užíváte lithium.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Alternativní léčba rakoviny

Co způsobuje citlivé zuby?

Ke zvýšené citlivosti zubů dochází, když ustupují dásně, ochranná „deka“ kryjící kořeny, a obnaží se základní vrstva zubů (dentin). Kořeny obsahují tisíce drobných kanálků, které vedou k zubnímu nervovému centru (dužině). Zubové trubičky (kanálky) umožňují podnětům (teplo, chlad, sladké, kyselé) dosáhnout k zubnímu nervu, což pak vyvolá bolest zubů. Existuje mnoho faktorů, které mohou být příčinou citlivosti zubů.

  • Čištění zubů tvrdým kartáčkem způsobuje poškození skloviny a recesi dásní.
  • Zubní kaz v blízkosti dásně.
  • Recese dásní – odklon dásně od zubu v důsledku onemocnění paradontitidou, dochází k obnažení kořene.
  • Onemocnění dásní (gingivitis) – zanícení a bolest dásní způsobující citlivost ze ztráty podpůrných vazů, které následně odhalují povrch kořene vedoucího přímo do nervu zubu.
  • Popraskané zuby, polámané nebo zlomené zuby mohou vyplnit bakterie ze zubního plaku a způsobit tak zánět.
  • Skřípání zubů, broušení nebo svírání zubů poškozuje sklovinu.
  • Produkty na bělení zubů.
  • Souvislost s věkem – citlivost zubů je nejvyšší mezi 25 až 30 lety.
  • Přítomnost zubního plaku na povrchu kořene.
  • Používání ústní vody – některé ústní vody obsahují kyseliny, které zhoršují citlivost zubů, pokud zasáhnou dentin (střední vrstva zubu). Pokud trpíte dentinovou citlivostí, informujte se u svého zubního lékaře o používání neutrálních fluoridových roztoků.
  • Kyselé potraviny – pravidelná konzumace potravin s vysokým obsahem kyseliny, jako jsou citrusové plody, rajčata, okurky a čaje, způsobuje citlivost zubů.
  • Rutinní stomatologické výkony – citlivost zubů může vzniknout čištěním zubů, kořenovou impregnací, umístěním korunky v restaurovaném zubu. Citlivost zubů mohou způsobit uvedené stomatologické výkony, ale jedná se o dočasný jev, který obvykle vymizí po čtyřech až šesti týdnech.

Zdroj: článek Citlivost zubů

Příběh

Ve svém příspěvku INFUZE NA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Váňová.

Dobrý den. Mamka má velice nemocnou páteř-bolestivý chronický LS sy, adik. bolesti PDK max L4 dx,S1 dx při těžké poruše statiky páteře, výrazných deg. změnách a ventrolisthese s tlakem kořene, podíl coxarthrozy.LSp-degen. změny a pluriprotruze ,ventrolisthesa L3/4 o 6 mm. s tlakem na kořeny L4 bilat.,méně i L3 vice sin, ventrolisthesa L4/5 s foraminostenozami a tlakem kořenů L4 bilat.

Coxarthroza 3 st, vlevo a 2 st. vpravo.

Nyní aplikuji, dnes to bude 4. infuze 250 ml fyz.roztoku+ Dexamed+Novalgin,Natr.salicylicum+Guajacuran.Je lepší ob den nebo denně 5 x nebo 10 x za sebou, pak jak dlouhou pauzu, co by prosím pro mamku bylo nejefektivnější a nejvhodnější? Bolesti před infuzí šílené, hlavně při pokládání na lůžko a vstávání z lůžka. Po 2. infuzi úleva. K tomu užívá ještě Durogessic 25 náplast,CBD+THC kapky, Diclofenac DUO,SOS Dolmina i.m. Bojím se až infuze skončí, zase bolesti 8-9/10 začnou. Kaudální blok a i PRT působil pouze několik hodin. Jsem zdr. sestra,mám maminku v péči a jsem ve spojení s neuroložkou. Kdyby jste poradili co by se dalo ještě podniknou, budu Vám nesmírně vděčná. Operace prý možná není. Mamce je 75 let, strašně trpí , hlavu a myšlení má absolutně v pořádku. Snažím se najít pomoc, která by jí vysvobodila z bolestí. Ambulanci bolesti jsem již oslovila a čekám na odpověď.

Předem moc děkuji za jakoukoliv informaci.

S pozdravem Lenka Váňová

popř. telef. 773544747 email vanovka.l@centrum.cz

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Infuze na bolest

Popis aloe vera

Aloe pravá je sukulentní rostlina, která zpravidla tvoří jen růžici listů nebo zkrácený stonek. Tato rostlina může dorůst do výšky až jeden metr. Podzemní část rostliny tvoří světle hnědé, vláknité a velmi silné kořeny. Kořeny rostliny jsou přizpůsobené pro růst na chudých půdách. Listy jsou silně dužnaté a na povrchu hladké. Čepele listů jsou nejčastěji 40–50 cm dlouhé a 6–7 cm široké. Na okrajích listů jsou 10–20 mm dlouhé, tvrdé a ostré výběžky. Uvnitř listů je průhledný polotekutý gel. Listy jsou nejčastěji zbarveny do zelenošedé barvy a často se na nich vyskytují světlé skvrny. Listy společně vytvářejí trsnaté růžice. Květy aloe jsou trubkovitého tvaru, obvykle žlutě nebo oranžově zbarvené. Květy jsou seskupeny v květenství na vysokém stvolu, který je větvený a může dorůstat až 90 cm. Květenství je hrozen. Doba kvetení rostliny: květen–červen.

Aloe vera obsahuje:

  • steroidy
  • vitamíny
  • minerály
  • aminokyseliny
  • glykosidy
  • saponiny
  • polysacharidy
  • mastné kyseliny

Zdroj: článek Aloe vera recepty

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Bc. Jakub Vinš


kořenový systém thuje
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
kořeny jedle
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.