KOSTERNÍ VĚTVE bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Nedostatek pohybu, stres a nevyvážený jídelníček lidskému srdci a cévám, tedy krevnímu oběhu, moc nepomáhají. Prvními projevy, které poukazují na ucpání cév, jsou studené končetiny (hlavně studené nohy), křečové žíly, oteklé nohy či hemoroidy. Naštěstí je zde celá řada přípravků (masti, gely i doplňky stravy), které tyto příznaky dokážou zmírnit.
Cévy nohy
Artérie dolní končetiny jsou:
Stehenní tepna (a. femoralis)
větve:
a. epigastrica spfc. – ↑ do podkoží břicha k pupku
a. circumflexa ilium spfc. – ← souběžně s lig. inguinale k spina iliaca ant. sup.
a. profunda femoris – ↓ za a. femoralis, pro svaly stehna
a. circumflexa femoris med. – → mezi m. ilipsoas a m. pectineus, po m. obturatorius ext. k fossa trochanterica – r. asc. (anast. s a. obturatoria), r. prof. – přes add. magnus ke svalům sedacího hrbolu (anast. s a. glutea inf.), r. transv. – ke svalům sedacího hrbolu, r. acetabularis – do lig. capitis fem., (anast. s a. obturatoria)
a. circumflexa femoris lat. – ← pod m. rectus fem., dělí se v r. asc. – k m. sartorius a tensor fasciae latae (anast. s a. circumflexa med. a aa. glutaea sup.), r. transv. – do m. vastus lat., r. desc. – pod m. rectus k patelle
aa.perforantes (3) – ↓ kolem femuru, přes adduktory k zadním svalům stehna
a. genus desc. – ↓ v canalis adductorius, ↑ přes membrana vastoadductoria, r. saphenus souběžně s n. saphenus na bérec, rr. articulares do rete genu
Zákolenní tepna (a. poplitea)
větve kloubní do rete articulare genus a větve svalové:
a. genus sup. lat. – nad lat. kondylem femuru do rete genus
a. genus sup. med. – nad med. kondylem do rete genus
a. genus media – do fossa intercondylaris k ligg. cruciata a plicae alares
a. genus inf. lat. – pod m. gastrocnemius lat. a lig. collat. lat. do rete genus
a. genus inf. med. – pod m. gastrocnemius med. a lig. collat. med. do rete genus
rr. musculares – k úponům zadních svalů stehna
aa. surales – k m. triceps surae a šlaše bicepsu
Přední holenní tepna (a. tibialis ant.)
větve:
a. recurrens tibialis post. – za mezikostní blánou do rete genus
a. recurrens tibialis ant. – před mezikostní blánou do rete genus
rr. musculares – k extenzorům nohy
a. malleolaris ant. lat. – ← pod šlachami extenzorů palce a prstů do rete malleolare lat.
a. malleolaris ant. med. – → pod šlachou m. tibialis ant. do rete malleolare med.
Hřbetní tepna nohy (a. dorsalis pedis)
větve:
aa. tarseae med. – k mediálnímu okraji nohy
a. tarsea lat. – pod krátkými ext. k laterálnímu okraji nohy, dovytváří arcus dorsalis pedis
a. arcuata – ← obloukem laterálně pod krátkým ext. prstů přes baze mtt., spojí se s a. tarsea lat. za vzniku arcus dorsalis pedis; z něho 3 aa. metatarsae dors. pro 2.–4. intermtt. štěrbinu a z nich a. digitales
V naší poradně s názvem DOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Liskova Na Vysluni 1570 34701 Tachov.
Dorn.metoda na posun obratle V4 proti V5..Mam 75 let jsem jeste aktivni v pohybu.Chci zabrancit dalsimu posunu obratu.Ale mam osteopor. a arltrozu lev.kycle.Prosim o radu.I lazne bych absolvovala.Diky Hezky den Liskova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lázně jsou nejlepším řešením. Tam vás naučí jak stabilizovat kosterní svalstvo, abyste omezila další posun obratlů. Na pohybový aparát se specializuje mnoho lázeňských středisek. Nejlepší jsou lazně Bechyně. O poukaz na lázně požádejte prostřednictvím svého praktického lékaře. O přidělení lázní pak rozhodne vaše zdravotní pojišťovna. Pokud by lázně neprošly, tak požádejte svého ortopeda o předpis na rehabilitaci. V rámci rehabilitace se vám budou věnovat podobně jako v lázních, jen tam budete muset docházet z domova.
Autonomní nervová soustava (ANS) nebo také vegetativní soustava je součástí periferního nervového systému, jehož úlohou je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu (homeostázu). Tato činnost je vykonávána bez vědomé činnosti jedince. Autonomní nervová soustava udržuje srdeční a dýchací frekvenci, vykonává proces trávení, pocení, močení, tvoří sliny, ovládá průměr zornice, má důležitou úlohu v pohlavním vzrušení. Ačkoliv je nejvíce činností nevědomých, některé, jako proces dýchání, pracují v součinnosti s vědomými procesy. Hlavními součástmi autonomní nervové soustavy jsou senzorický systém, motorický systém (sestávající z parasympatického a sympatického systému) a enterický nervový systém. Pojem autonomní nervový systém by se dal jednoduše definovat jako „organizované skupiny senzorických a motorických neuronů, které inervují útroby“. Tyto neurony tvoří reflexní oblouky, z nichž část zasahuje do mozkového kmene, konkrétně do jeho části zvané prodloužená mícha. Pokud je poškozen pouze centrální nervový systém (CNS), život je stále možný, neboť nejsou zasaženy jeho hierarchicky podřízené části řídící činnosti kardiovaskulární, trávicí a dýchací soustavy.
Sympatikus a parasympatikus obvykle pracují protichůdně. Jejich vztah však není absolutně antagonistický, neboť se často navzájem doplňují. Ne zcela platí představa, že sympatikus funguje jako „akcelerátor“ a parasympatikus jako „brzda“. Sympatikus se především účastní dějů vyžadujících okamžité reakce, zatímco parasympatikus dějů probíhajících v celkovém tělesném klidu. Z toho důvodu se k sympatiku pojí heslo: bojuj, nebo uteč; a k parasympatiku: odpočívej a zažívej. Celkově jsou tedy sympatikus a parasympatikus systémy, které (obvykle v protichůdném vztahu) regulují životní funkce jednotlivých orgánů za účelem dosažení homeostázy.
Sympatikus je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí:
mobilizuje zásoby energie a inhibuje proces trávení;
odvádí krev z trávicí soustavy a z kůže (mechanismem je vazokonstrikce);
zvyšuje perfuzi (průtok krve) kosterní a srdeční svalovinou a plícemi (perfuze kosterní svaloviny může být zvýšena až o 1 200 %);
dilatuje (rozšiřuje) bronchioly (průdušinky), což zvyšuje alveolární výměnu plynů;
zvyšuje srdeční frekvenci a kontraktilitu kardiomyocytů (srdečních svalových buněk), čímž zvyšuje celkový výkon srdce – především do kosterních svalů může proudit zvýšené množství krve;
dilatuje zornice, čímž zvyšuje množství světla vstupujícího do oka na sítnici;
mění akomodací dioptrickou mohutnost čočky tak, aby světelné paprsky dopadaly na sítnici, zaostřuje tak obraz při pohledu na objekty v různé vzdálenosti;
V naší poradně s názvem JAK ZLIKVIDOVAT MAHON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARIE.
porad te mi prosim jak zlikvidovat mnoholety mahon
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mahonie se může rozrůst do nekontrolovatelných objemů. Pro odstranění vzrostlé mahonie je potřeba ořezat všechny větve nad zemí a na jasně žluté uřezané výhony nastříkat přípravek Roundup. Pokud si na zahradě necháte nějakou rostlinu mahonie, tak čekejte, že se zase rozsemení, protože semena roznášejí ptáci svým trusem.
Sirdalud je lék, který bývá dle zkušenosti předepisován při nadměrném napětí kosterních svalů. Účinnou složkou preparátu je sloučenina tizanidini hydrochloridum. Wikipedia neuvádí potřebné informace o tomto léku.
Tizanidin působí na centrální nervový systém a snižuje napětí kosterní svaloviny, což se označuje jako centrálně myorelaxační účinek.
Sirdalud se používá u stavů, kdy je potřeba uvolnit kosterní svaly. Běžnou indikací jsou bolesti zad způsobené nadměrnými stahy páteřních svalů, typicky jde o bolesti krční páteře. Poměrně oblíbený je tento lék u neurologů, kteří ho předepisují například lidem s nadměrným a bolestivým napětím svalstva po mozkových příhodách a u těžších forem roztroušené sklerózy. Uvolnění svalů působí úlevu a přispívá k usnadnění rehabilitace.
Sirdalud by měl být užíván pouze dle doporučení předepisujícího lékaře. Vyrábí se ve formě tablet o síle 2 a 4 miligramy a běžná dávka pro dospělého člověka jsou 1–3 tablety denně. Celková počáteční denní dávka by neměla překročit 6 miligramů.
Sirdalud může vyvolat zhoršení pozornosti a bdělosti, nepříjemné sucho v ústech, zácpu, alergické reakce (svědění kůže, kopřivka) a svalovou slabost. Při užívání Sirdaludu může dojít ke zvýšení jaterních testů a vzácně i k selhání jater. Velmi nebezpečný může být Sirdalud pro pacienty trpící myasthenií gravis (autoimunitní onemocnění postihující nervosvalový přenos). Preparát by v žádném případě neměl být kombinován s alkoholem.
V naší poradně s názvem MOTÝLÍ KEŘ - ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Povolná.
Prosím o radu,u keře mi začaly černat listy. Motýlovník jsem postříkala proti
mšicím,ale nepomohlo to.Kvete,ale zdá se mi,že za celé léto(zatím)
vůbec nevyrostl.Prosím, čím mám keř postříkat. Děkuji EP
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Proč černají listy na motýlím keři?
Plísňové choroby a padlí způsobují mnoho skvrn na listech, které mají barvu od žluté po hnědou a dokonce i černou nebo tmavě hnědou. Tyto skvrny mohou být kruhové nebo nepravidelné, ale obvykle se z nich krátce po jejich objevení vyvinou plodnice. Plísňovým onemocněním prospívají vlhké podmínky.
Co dalšího způsobuje tmavé listy na motýlích keřích?
Pokud jsou vadnoucí listy scvrklé a hnědé, motýlí keř trpí nedostatkem vody. Motýlí keř potřebuje vodu během růstového období na začátku jara a během období sucha po celou sezónu.
Pokud jde o plíseň, odstraňte zcela napadené rostliny nebo ostříhejte větve a zbytek živé rostliny postříkejte fungicidem, typicky OTRIVA. Seznam všech fungicidů, které jsou nyní v nabídce pro ochranu okrasných rostlin proti plísním a padlí je vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledej…
Babská rada jak se zbavit černé plísně na listech motýlího keře je postříkat postižené rostliny směsí vody a saponátu. Rozmíchejte 1 polévkovou lžíci domácího tekutého pracího prostředku v 3,5 litru vody a nastříkejte jej na rostliny.
Mydocalm [mydokalm] je lék, který bývá předepisován při nadměrném napětí kosterních svalů. Účinnou složkou preparátu je sloučenina tolperison. Tolperison snižuje napětí kosterní svaloviny (má centrálně myorelaxační účinek) a navíc lehce rozšiřuje cévy, což zlepšuje prokrvení tkání.
Recenze uvádějí, že se Mydocalm používá u stavů, kdy je potřeba uvolnit kosterní svaly, ve většině případů na bolest zad. Poměrně oblíbený je tento lék u neurologů, kteří ho předepisují například lidem s nadměrným a bolestivým napětím svalstva po mozkových příhodách a u těžších forem roztroušené sklerózy. Uvolnění svalů působí úlevu a přispívá k usnadnění rehabilitace. Mydocalm má efekt i při bolestech zad způsobených nadměrnými stahy páteřních svalů (typicky bolest krční páteře). Pozitivní efekt Mydocalmu na cévy se využívá v léčbě takových stavů, jako je postižení drobných cév při cukrovce, u Raynaudovy nemoci a podobně.
Jak dlouho lze Mydocalm užívat?
Mydocalm by měl být užíván tak dlouho, jak je předepisován lékařem. Obvyklá doba léčby je v délce týdnů. Vyrábí se ve formě tablet a běžná dávka pro dospělého člověka je 3x denně 200 mg.
Mydocalm může vyvolat zhoršení pozornosti a bdělosti, nepříjemné sucho v ústech, zácpu, alergické reakce (svědění kůže, kopřivka) a svalovou slabost. Velmi nebezpečný může být Mydocalm pro pacienty trpící myasthenií gravis.
Tento lék nelze zakoupit online na českém trhu, není volně prodejný, je vázán na předpis.
Kustovnice čínská je bujně rostoucí, opadavý, trnitý keř, který dorůstá výšky 1 – 3 metrů. Jeho převislé větve zabírají dost místa do šířky, proto s tím již při vysazování počítejte. Ač se to na první pohled nezdá, jedná se o rostlinu z čeledi lilkovitých. Je tedy příbuzná s rajčetem, bramborem nebo lilkem. Její nafialovělé květy jsou velmi podobné právě lilku. Kustovnice jsou oboupohlavné rostliny, tj. mají jak samčí, tak samičí květy a opylují je především včely. Kustovnice sice pochází z Asie, ale v našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. Vzhledem k tomu, že kvete v pozdějším období – červen až srpen – vybírejte pro ni chráněné slunné stanoviště. Půda je pro ni nejvhodnější lehká, písčitá. Těžké, přemokřené půdy nesnáší. Červené bobulky plodů se nejčastěji objevují druhým až třetím rokem po výsadbě. Jsou měkké, proto je nutná opatrnost při sklizni, aby nedošlo k jejich stlačení a poškození. Sklízejí se postupnou probírkou (na plantážích ve své domovině každý týden), a to po dobu jednoho až dvou měsíců. Zrání probíhá od srpna do října a jen plně vyzrálé plody obsahují léčivé a zdraví prospěšné látky. Právě při dozrávání se doporučuje chránit plody sítí proti ptákům. Následně se plody goji suší, a to buď přirozeně na vzduchu, nebo mechanicky horkým vzduchem v sušárnách. Aby se vám rostlina odvděčila hojností plodů, je nutné její pravidelné prořezávání. V průběhu dubna odstraňujeme suché větve, v létě překřížené a přestárlé, společně s kořenovými výmladky. Po sklizni pak odstraňte nemocné a slabé větve, dále výhony z vrchu kmene pro udržení optimální výšky rostliny.
Pěstování je snadné, jinan totiž prospívá ve většině druhů půd, ačkoli nejraději má propustnou, sušší jílovitou hlínu a pozici chráněnou před větrem. Dobře zakořeněné rostliny jsou odolné proti suchu a zvládají i městský znečištěný vzduch. Snášejí také půdu upěchovanou a chudou na živiny – další důvod k jejich výsadbě v ulicích. Tyto stromy jsou buď samčí, nebo samičí, ale jen samčí rostliny jsou vhodné do ulic a blízkosti domů, protože plody samičích stromů mohou nepříjemně zapáchat. Dalo by se říct, že za miliony let existence tento strom získal jistý nadhled, proto se nenechá obtěžovat žádnými škůdci ani chorobami – má naprostou imunitu. Ginkgo biloba roste většinou pomalu, průměrně méně než 30 cm za rok, a to v období od konce května do konce srpna. Strom začíná plodit ve věku 35 let, jeden samčí strom stačí pro opylování pěti samičích. Plody nejsou tak důležité jako listy. Pohlaví stromu lze někdy ještě před dospělostí určit, protože samičí mají téměř horizontální větve a hluboce vykrajované listy, zatímco samčí větve svírají s kmenem ostřejší úhel a listy jsou vykrajované méně. Větve samčích mohou být naroubovány na samičí strom a obráceně, čímž lze zajistit oplodnění. Tyto stromy se mohou dožít až dvou tisíc let. Semena jsou zralá na podzim. Výsev je nejlepší do studeného pařeniště nebo skleníku hned po dozrání, nebo i v zimě, ale nesmí se do té doby nechat vyschnout. Jinan dvoulaločný se profesionálně množí řízky.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
Vzhledem k tomu, že játra vykonávají různé funkce, mohou vytvářet chemické látky, které se dostanou do krevního řečiště a do žluče. Různé poruchy jater mohou změnit krevní hladinu těchto látek. Některé z těchto látek mohou být měřeny ze vzorku krve. Některé testy, které se běžně provádí ze vzorku krve se nazývají jaterními testy. Jaterní testy obvykle měří následující:
Alaninaminotransferázu (ALT), jedná se o enzym, který pomáhá zpracovávat bílkoviny. Enzym je protein, který pomáhá urychlit chemické reakce. Různé enzymy se vyskytují v buňkách těla. Velké množství ALT se vyskytuje v jaterních buňkách. Když jsou játra poraněna nebo zanícena, jako je hepatitida, hladina ALT obvykle vzroste.
Aspartátaminotransferázu (AST), což je hladina enzymu, která se obvykle nachází uvnitř jaterních buněk. Když krevní testy zjistí vysokou hladinu tohoto enzymu v krvi, tak to obvykle znamená, že jsou játra nějakým způsobem poškozena. Nicméně AST může být také uvolněno, pokud srdeční nebo kosterní svalstvo je poškozeno. Z tohoto důvodu je ALT obvykle považováno za konkrétnější test vztahující se na játra.
Alkalická fosfatáza (ALP) je enzym, který se vyskytuje převážně v jaterních buňkách vedle žlučových cest a v kostech. Její koncentrace v krvi se zvyšuje u některých typů jaterních a kosterních onemocnění.
Albumin je hlavní protein, který je vytvářen v játrech a cirkuluje do krevního řečiště. Schopnost vytvoření albuminu a dalších proteinů je ovlivněna některými typy onemocnění jater. Nízký počet albuminu v krvi se vyskytuje při některých jaterních poruchách.
Celková bílkovina vzniká vlivem albuminu a všech dalších proteinů v krvi.
Bilirubin je chemická látka, která dává žluči její žluto zelenou barvu. Vysoká hladina bilirubinu v krvi může způsobit žloutenku. Bilirubin je vyroben z hemoglobinu. Hemoglobin je chemická látka v červených krvinkách, která je uvolňována, když dochází k rozkladu červených krvinek. Jaterní buňky si hlídají hladinu bilirubinu a připojují na něj molekuly cukru. Toto je pak nazýváno konjugování bilirubinu, který je předán do žlučovodů.
Zvýšená krevní kladina konjugovaného bilirubinu se vyskytuje v různých jaterních podmínkách a žlučových cestách. Mohou být zvláště vysoké, pokud je tok žluči blokován. Například tím, že žlučový kámen uvízl ve společném žlučovodu, nebo se vytvořil nádor na slinivce břišní. Tyto problémy mohou být také zvýšeny hepatitidou, poškozením jater nebo dlouhodobým užíváním alkoholu.
Ke zvýšení úrovně nekonjugovaného bilirubinu dochází, když je nadměrný rozpad červených krvinek, zejména v případě hemolytické anémie.
Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:
Velmi časté (1/10),
Časté (1/100 až <1/10),
Méně časté (1/1 000 až <1/100),
Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
Velmi vzácné (<1/10 000),
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Amlodipin Perindopril
Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
Hyperglykemie velmi vzácné.
Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
Anginózní bolest je vzácná.
Angina pectoris velmi vzácná.
Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
Vaskulitida velmi vzácné.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
Během léčby perindoprilem byly pozorovány následující vedlejší nežádoucí účinky, které jsou řazeny podle četnosti: Velmi časté (1/10), časté (1/100, < 1/10), méně časté (1/1000, < 1/100), vzácné (1/10000, <1/1000), velmi vzácné (< 1/100000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému:
Snížení hemoglobinu a hematokritu, trombocytopenie, leukopenie/neutropenie, a případy agranulocytózy nebo pancytopenie byly zaznamenány velmi vzácně. U pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH byly zaznamenány velmi vzácné případy hemolytické anémie.
Poruchy metabolismu a výživy:
Není známo: hypoglykémie.
Psychiatrické poruchy:
Méně časté: poruchy nálady nebo spánku.
Poruchy nervového systému:
Časté: bolest hlavy, závratě, vertigo, parestézie.
Velmi vzácné: zmatenost.
Poruchy oka:
Časté: poruchy vidění.
Poruchy ucha a labyrintu:
Časté: hučení v uších.
Srdeční poruchy:
Velmi vzácné: arytmie, angina pectoris a infarkt myokardu, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Cévní poruchy:
Časté: hypotenze a účinky související s hypotenzí.
Velmi vzácné: cévní mozková příhoda, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Není známo: vaskulitida.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Časté: kašel, dyspnoe.
Méně časté: bronchospasmus.
Velmi vzácné: eosinofilní pneumonie, rhinitis.
Gastrointestinální poruchy:
Časté: nauzea, zvracení, bolesti břicha, poruchy chuti, dyspepsie, průjem, zácpa.
Méně časté: sucho v ústech.
Velmi vzácné: pankreatitida.
Poruchy jater a žlučových cest:
Velmi vzácné: hepatitida cytolytická nebo cholestatická.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Časté: svalové křeče.
Poruchy ledvin a močových cest:
Méně časté: renální insuficience.
Velmi vzácné: akutní renální selhání.
Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Méně časté: impotence.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: asténie.
Méně časté: pocení.
Zkreslení vyšetření:
Mohou se vyskytnout zvýšené hladiny urey v krvi a kreatininu v plazmě a hyperkalémie, které jsou reverzibilní při vysazení léčby, a to zvláště u pacientů s renální insuficiencí, závažným srdečním selháním a renovaskulární hypertenzí. Vzácně bylo zaznamenáno zvýšení jaterních enzymů a sérového bilirubinu.
Vápník je důležitý pro kosti, zuby, svalovou funkci, krevní srážlivost a metabolismus. Optimální denní příjem vápníku činí 1 g. Průměrná denní dávka vápníku je obsažena v:
750 ml mléka
1 kg tvarohu
120 g tvrdého sýra
120 g sezamových semínek
400 g mandlí
400 g mrkve
500 g kedluben
Vápník je absorbován pouze v kombinaci s vitamínem D. Nedostatek vápníku způsobuje svalový třes, svalové křeče, kosterní deformace, zlomeniny. Zdrojem vápníku jsou všechny mléčné výrobky, zejména tvrdé sýry a máslo či mléko, dále kapusta, mrkev, sezamová semínka, kokosové ořechy.
Lidské tělo je předurčeno k aktivitě. Pohyb má pro náš organismus zásadní význam. Fyzická aktivita má stimulovat, obnovovat a dodávat energii celému tělu. Metabolické odpadní látky a toxiny jsou snadněji odplavovány, je podporována regenerace buněk. Sport a fyzická aktivita jsou tedy opravdovým zdrojem mládí pro celé tělo, zejména pro kosterní a svalovou soustavu, protože podporují její zachování a odolnost. S věkem dochází k nevyhnutelnému úpadku svalů a kostních denzitů, což však může být výrazně zpomaleno sportem a cvičením. Zdravé silné kosti jsou mnohem méně náchylné k osteoporóze. Dobře vyvinuté svaly podporují kostru, zejména na slabých místech, jako jsou kolena nebo páteř, takže typické problémy spojené s přibývajícím věkem nemají šanci. Součastný způsob života bohužel vypadá úplně jinak. Lidé se málo pohybují, mají sedavé zaměstnání a příliš málo sportují, čímž dochází ke zhoršení fyziologických procesů. Toxiny, volné radikály a metabolity se akumulují a mohou poškodit buňky. Krátkodobá regenerace vede k rychlejšímu stárnutí těla.
Thiocolchicosid má zejména myorelaxační, ale i analgetické a protizánětlivé účinky. Myorelaxačně působí na svalstvo kosterní i viscerální (zejména dělohu). Potlačuje významně svalové spasmy zejména centrálního původu. U hypertonické spasticity snižuje pasivní rezistenci svalů ke stahům a redukuje nebo eliminuje reziduální spasmus. Nemá žádný kurarizační účinek, působí čistě centrálně, bez vlivu na neuromuskulární ploténku, proto nesnižuje výrazněji volní hybnost. Nepůsobí na dýchací svalstvo, nehrozí tedy nebezpečí dechového útlumu. Thiocolchicosid jeko agonista GABA receptorů působí na různých úrovních CNS, což vysvětluje jeho efekt u svalových kontraktur a spasmů různého původu: ovlivňuje spasmy u traumatických i revmatických stavů, jakož i vertebrogenních onemocnění a spasticitu centrálního původu. Nemá účinek na kardiovaskulární systém. Jako GABA agonista působí depresivně na CNS a tento účinek se potencuje s jinými látkami stejného mechanismu účinku, zejména alkoholem a benzodiazepiny. Tato interakce může nepříznivě ovlivnit bdělost a rychlost reakcí, a tím i řízení motorových vozidel, práci ve výškách nebo s běžícími mechanismy.
Na našem trhu je dostupný Kirkland minoxidil roztok 5% pro muže a Kirkland minoxidil pěna 5% pro muže.
Kirkland minoxidil roztok 5% je generikum přípravku Rogaine. Jedná se o terapeutický prostředek určený výhradně pro muže. Zastavuje řídnutí vlasového porostu a tvorbu lysin. Aktivní složkou a účinnou látkou je právě minoxidil, který je široce užíván v dermatologii a jeho účinnost je potvrzena nejen vědecky, ale i mnohaletými zkušenostmi. Pravidelným užíváním přípravku postupně dochází k rozšíření uzavřených a zúžených cév pokožky hlavy, čímž se obnoví cirkulace krve a přísun živin. Dochází ke zvětšení a zesílení vlasových folikulů.
1 měsíční terapie = 60 ml
Návod k použití 5% roztoku Kirkland: Jedná se o velice jednoduchou aplikaci, kterou hravě zvládnete. Přípravek se nanáší pomocí kapátka 2x denně (doporučujeme ráno a večer). Jednu dávku, tedy 1 ml, aplikujte na suchou a neporušenou pokožku hlavy, která je postižena ztrátou vlasů, tak aby byla pokryta celá postižená plocha. Není potřeba zdlouhavé vmasírování pěny do pokožky. Nepřekračujte denní dávku 2 ml.
Návod k použití 5% pěny Kirkland: Jedná se také o velice jednoduchou aplikaci. Pěnu nanášejte 2x denně (doporučujeme ráno a večer). V oblasti zeslabeného vlasového porostu vytvořte několik pěšinek, abyste dosáhli co největšího zasažení povrchu pokožky pěnou. Je možné, že se pěna bude roztékat ihned, jakmile se dotkne vaší teplé pokožky na dlani. Pokud tomu tak je a vám to brání v pohodlném nanášení, dlaně důkladně opláchněte pár sekund ve studené vodě. Po tomto ochlazení dlaně velice pečlivě osušte. Otočte plechovku dnem vzhůru a v této pozici stlačte plastový píst. Pěna vytvoří na vaší dlani hrudku. Tato hrudka by nikdy neměla přesáhnout plochu dlaně, měla by ji zaplnit maximálně z poloviny. Velice jemně a precizně promněte vlastními prsty pokožku hlavy v místech ztráty vlasů, respektive oslabených vlasových folikulů. Pomalu vmasírujte pěnu do pokožky. Poté si ruce pečlivě umyjte. Nepřekračujte denní dávku 2 ml.
Kirkland 5% použijte tehdy, když chcete zpět své vypadané vlasy, chcete zastavit vypadávání vlasů, chcete mít opět hustší vlasy, chcete získat zpět sebedůvěru. Pomáhá v případě, že je vypadávání vlasů dědičným problémem v rodině a dochází k zúžení vlasového vlákna (lámavost, třepení).
Zásady užívání přípravku Kirkland 5%: Přípravek používejte pravidelně 2x denně. Terapii nikdy dlouhodobě nepřerušujte – během půlroku dojde k opětovnému řídnutí a vypadávání vlasů. Viditelné změny vlasového porostu nastávají již po 4–6 měsících užívání. Během prvních 4–8 týdnů od zahájení terapie dochází k viditelnému vypadávání vlasů – slabé a poškozené vlasy jsou
Lék Verospiron se podává jako přídatná léčba u srdečního selhání a arteriální hypertenze. Dále jako léčba ascitesu a edémů při jaterní cirhóze. Při primárním hyperaldosteronismu (diagnóza a léčba), edému při nefrotickém syndromu, ascitesu při maligním nádoru.
Vedlejší účinky Verospironu
Poruchy krve a lymfatického systému: agranulocytóza, eosinofilie, trombocytopenie.
Poruchy imunitního systému: hypersenzitivita.
Endokrinní poruchy – velmi vzácné: hirsutismus.
Poruchy metabolismu a výživy – velmi časté: hyperkalemie (u pacientů s renálním selháním a u pacientů se současně podávanými přípravky s obsahem draslíku). Časté: hyperkalemie (u starších pacientů, u diabetiků a pacientů užívajících ACE inhibitory). Vzácné: hyponatremie, dehydratace, porfyrie.
Poruchy nervového systému – méně časté: zmatenost, somnolence (u pacientů s jaterní cirhózou), bolest hlavy. Velmi vzácné: paralýza, paraplegie způsobená hyperkalemií.
Srdeční poruchy – velmi časté: arytmie způsobené hyperkalemií (u pacientů s renálním selháním a u pacientů, kteří zároveň užívají přípravky s obsahem draslíku).
Cévní poruchy – velmi vzácné: vaskulitida. Četnost neznámá: hypotenze.
Gastrointestinální poruchy – časté: nauzea, zvracení. Vzácné: gastritida, žaludeční vřed, duodenální vřed, gastrointestinální krvácení, bolest břicha, průjem.
Poruchy jater a žlučových cest – velmi vzácné: hepatitida.
Poruchy kůže a podkožní tkáně – vzácné: vyrážka, kopřivka. Velmi vzácné: alopecie, ekzém, erythema annulare, systémový lupus erythematodes.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně – velmi vzácné: osteomalacie.
Poruchy ledvin a močových cest – velmi vzácné: akutní renální selhání.
Poruchy reprodukčního systému a prsu – velmi časté: snížení libida, erektilní dysfunkce, gynekomastie (u mužů); napětí v prsou, zvětšení prsou, poruchy menstruace (u žen). Časté: infertilita v případě užívání vysokých dávek (450 mg/den).
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace – méně časté: astenie, únava.
Chrom je důležitý minerál, který pomáhá při regulaci hladiny krevního cukru a potlačuje především chuť na sladké. Pokud je ve vašem těle nestála hladina cukru v krvi, dostáváte častěji choutky na sladké, které určitě nepomáhají při hubnutí, právě naopak. Chrom je tak dobrým pomocníkem, bohužel však za vás přebytečná kila neshodí, o to se musíte postarat již sami. Účinkem aktivního trojmocného chromu dochází ke snížení hladiny cukru v krvi na fyziologickou hranici a podporuje se odbourávání cholesterolu. Kontrolování hladiny cukru v krvi v tomto případě nazývají vědci „spojení GTF“. GTF (glukózový toleranční faktor) je molekula, která funguje jako činidlo stabilizující inzulín. Podporuje inzulínem zprostředkovaný přenos cukru z krevního oběhu do buněk, kde se cukr přeměňuje na energii. GTF je závislý na chromu, a pokud trpíme nedostatkem tohoto stopového prvku, ovlivňuje to naši rovnováhu cukru. Proto se chrom v dnešní době hojně využívá ve „spalovačích tuků“ nebo jako jednotlivý doplněk stravy. Pokud chcete chrom tělu dodat kvůli hubnutí nebo z jiných důvodů, je zapotřebí si uvědomit, že mnohdy jeho přísun pouze skrze potraviny nestačí.
Účinky chromu na hubnutí:
regulace cukru v krvi;
správné využití bílkovin, tuků a cukrů;
vývoj kosterní soustavy.
Chrom je nejlepší přijímat ve své stravě, nebo jej můžeme začít užívat v podobě tablet. Účinky chromu se zvyšují, jestliže se užívá spolu s vitamínem C! Pozor, při přípravě potravy se značná část chromu ničí.
