Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.
Anatomie nohy (chodidla a jeho hřbetu)
Popis
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kostichodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
Ve svém příspěvku MLÉKO JAKO ZDROJ VÁPNÍKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Vápenaté látky sice nutně potřebujeme pro naše kosti a zuby - ne ovšem vápník z mléka, který náš organismus neumí zpracovat a zužitkovat (navíc při svém vylučování spotřebává vápník náš tzn čím víc mléka vypijeme a víc nevyužitého vápníku vyloučíme tím víc se naše tělo odvápní). Mimoto je dnes každý mléčný produkt několikrát tepelně zpracován, čímž se organické minerální látky z mléka stávají anorganickými.
Kromě toho schází v kravském mléce velký protihráč vápníku - hořčík. Nehodící se vápník z mléčných produktů se usazuje na tepenných stěnách a místo aby přispíval k vytvrzení kosti, vyvolává tvrdnutí tepen. Proto je mléko bohaté na vápník škodlivé, jelikož nám způsobuje předčasné zkostnatění a zestárnutí! Nemělo by se také zapomínat, že i vysoký obsah cholesterolu v mléčných výrobcích přispívá k nebezpečnému kornatění tepen. Ve spojení s vysokým obsahem bílkovin jsou naše játra soustavně přetížena a onemocní. Cholesterol je však pouze jednou z látek, která je v našich usazeninách obsažena. Hlavní látkou anorganický vápník, který náš organismus není schopen zhodnotit. Intenzivní výzkumy, které před několika lety probíhaly na klinice Mayo v Rochesteru v Minnesotě (USA), daly několik odpovědí, které mléčnou výrobnou produkcí vápníkových tablet otřásly do základů. Paní Dr. Lawrence Riggsová, která tyto výzkumy vedla, zjistila, že ženy, které pijí mléko, nebo berou vápníkové tablety, či oboje, nemají větší příjem vápníku než ženy, které mléko, výrobky z něj nebo tablety vůbec nekonzumovaly. Naopak: ještě více se měknutí kosti vyvíjelo u těch, které samy užívaly 2000mg vápníku ve formě mléka, mléčných produktů či tablet.
Nesčetné výzkumy v různých částech světa potvrdily, že chemické prostředky - anorganické tablety vápníku, jsou nejen naprosto zbytečné, ale navíc zatěžují organismus. Lidský organismus totiž anorganické minerálie nedokáže přizpůsobovat a zužitkovat!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Metatarsalgie neboli bolest chodidla pod prsty při došlapu se vyskytuje v oblasti mezi obloukem a prsty. Lékařský termín pochází z názvu kostí, které se nacházejí v této části chodidla: metatarzů. Metatarzály jsou dlouhé kosti na bázi každého prstu. Tlak na konce metatarzálních kostí způsobuje bolest v oblasti chodidla.
Metatarsalgie může být způsobena zvýšeným tlakem na metatarzální hlavy. Příčina zvýšeného tlaku v této části chodidla může být buď v důsledku deformací chodidla, nebo v důsledku tlaku ze zdrojů mimo chodidlo, jako je například nevhodná obuv.
Bolestivé problémy obvykle souvisejí s metatarzální kostí a nejběžnější příčinou u lidí s bolestí nohou, je dlouhý druhý metatarzál. Další příčinou bývá abnormální zarovnání kloubu (zvýšené prodloužení) kloubu metatarzu s prstem (nazývaný metakarpofalangeální kloub).
Dále existuje celá řada stavů, které mohou způsobit zvětšení metatarzální hlavy, která je také spojena s bolestí nohou v oblasti chodidla pod prsty. Tyto stavy zahrnují různé typy artritidy, osteonekrózy, neuromů, nádorů nebo infekcí. A konečně, traumatická poranění, včetně zlomenin a trhlin vazů, mohou rovněž způsobit tento typ bolesti nohou.
V naší poradně s názvem OTEKLÉ KOTNÍKY PO DLOUHÉ CESTĚ AUTOBUSEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Dobrý den,jel jsem do Chorvatska autobusem a po cestě jsem měl oteklé kotníky. Čím je to způsobeno?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oteklé nohy při dlouhé cestě v dopravním prostředku jsou způsobeny útiskem cév v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Také k tomu přispívá fakt, že při dlouhém sezení, se nepoužívá lýtkový sval, který mimo ovládání chodidla také pomáhá pumpovat krev zpět k srdci. V těchto případech se krev z nohou k srdci vrací pomaleji a její přebytky v dolních končetinách začnou prosakovat z žil do okolních tkání, kde tvoří otoky, které popisujete.
Rychlá pomoc u takovéhoto otoku dolních končetin a kotníků je lehnout si na podlahu a opřít nohy o stěnu, aby byly výš než zbytek těla a takto vydržet alespoň 10 minut. Při tom je vhodné dělat volné výpony se špičkami chodidel - střídavě odtahovat a přitahovat špičku chodidla směrem ke koleni.
Jako prevence před vznikem otoků při dalším cestování se vyplatí použít kompresní punčochy, které se nasazují ještě před cestou a sundávají se, až když je možná normální chůze. Kompresní punčochy se dají koupit běžně v lékárně v různých velikostech.
Bolest nártu a chodidla může mít celou řadu příčin, od banálního přetížení až po vážnější ortopedické nebo zánětlivé onemocnění. Rozhodující je, kde přesně bolest vzniká, kdy se objevuje a zda je doprovázena dalšími příznaky.
Přetížení a opakovaná zátěž
Jednou z nejčastějších příčin je dlouhodobé přetěžování chodidla, typicky u lidí, kteří hodně chodí, běhají, pracují ve stoje nebo náhle zvýší fyzickou aktivitu. Tkáně na nártu nejsou schopny regenerovat a dochází k jejich podráždění.
bolest se zhoršuje při chůzi nebo delším stání
často bez zjevného úrazu
úleva po odpočinku
Špatná obuv a biomechanika chodidla
Nevhodná obuv patří mezi podceňované, ale velmi časté příčiny bolesti nártu. Tvrdé podrážky, úzká špička, vysoké podpatky nebo zcela ploché boty bez opory klenby mohou vést k přetížení vazů a šlach.
bolest nártu shora nebo z boku
otlaky, otoky, pocit tlaku
zhoršení po celém dni v botách
Zánět šlach a měkkých tkání
Zánět šlach na nártu (tendinitida) vzniká nejčastěji kombinací přetížení a nevhodného pohybu. Typická je bodavá nebo pálivá bolest, někdy doprovázená otokem.
bolest při pohybu prstů a kotníku
citlivost na dotek
ztuhlost po ránu
Stresová (únavová) zlomenina
Únavová zlomenina nártních kostí vzniká postupně, bez jednoho konkrétního úrazu. Často postihuje sportovce, běžce nebo osoby s náhlým nárůstem zátěže.
bolest, která se postupně zhoršuje
otok nártu
bolest i v klidu v pokročilém stadiu
Plantární fascitida a poruchy klenby
Bolest chodidla může vycházet i z oblasti plantární fascie, přičemž bolest se často přenáší i na nárt. Typická je ranní bolest při prvních krocích.
Artróza a degenerativní změny
U starších osob nebo po opakovaných úrazech se může objevit artróza drobných kloubů chodidla. Bolest je spíše tupá, zhoršuje se zátěží a mění se počasím.
V naší poradně s názvem ORTOPEDICKÉ VLOŽKY NA PROPADLOU KLENBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evžen Kamenár.
Strašně mě bolí lpravá noha. Při došlapu mě bolí vedle palce dole chodidlo. Prosím o radu. Byl jsem u lékaře a ten mě nechal udělat rentgen a řekl že mám propadlou klenbu. A abych si koupil vložku do bot.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, s největší pravděpodobností to bude propadlá klenba. Vytvořila se vám příčně plochá noha a proto to bolí. Tuto plochost bude potřeba kompenzovat nadzvednutím chodidla pomocí ortopedické vložky, kterou je třeba nosit trvale ve všech botách a omezit chůzi na boso. Zároveň bude třeba posílit svaly chodidla speciálními cviky, které jsou vidět zde: https://youtu.be/EPtPR6nIXmc
Zároveň můžete kontaktovat lékaře ortopeda, který vám může předepsat zdravotní vložky na míru, které z části hradí zdravotní pojišťovna a k tomu vám může předepsat rehabilitaci, rovněž na náklady zdravotní pojišťovny.
Když zmíníme dysfunkci či bolest v oblasti spodní části chodidla, tedy plosky chodidla zespodu v oblasti klenby, mnohé z nás napadne, že může jít o ostruhu na patě. Patní ostruhy a bolesti chodidla obecně mohou způsobit ztrátu funkčnosti chodidla, přičemž bývá postižena i klenba.
V naší poradně s názvem CO POMŮŽE NA KUŘÍ OKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobry den mam na boku chodidla vedle malicku par let stale tvrde kuri oko na pedikure se to vzdy kazdy mesic vyrizne a zase se to opet ukaze znovu pracuji cely den denne v zavrene bote prace s krovinorezem pilou atd. Casto je to dosti bolestive a neprijemne muzete me prosim poradit jak se toho opravdu zbavit? Dekuji s pozdravem Libor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zbavíte se toho tím, že změníte osu zatěžování chodidla. Nyní při každém došlapu zatěžujete malíkovou hranu chodidla a proto se na této namáhané straně neustále automaticky vytváří kuří oko. Cesta ke změně vede přes správné boty a v nich ortopedické vložky. Dále musíte posílit svaly klenby a vnější strany lýtka. S cvičením vám pomůže buď rehabilitační pracovník v případě lékařského poukazu od ortopeda a nebo fyzioterapeut. Čas, než se vše spraví, je individuální a záleží na vaší vůli a odhodlání. Prvním krokem by měla být návštěva lékaře na ortopedii.
Sesamoiditida je specifický druh tendonitidy - zánětu šlach - který se vyskytuje na bříšku nohy. Šlachy v chodidle mají v sobě zapuštěné malé sezamské kůstky, které se mohou zanítit spolu se šlachami. Dvě sezamské kůstky velikosti hrášku jsou umístěny pod kloubem palce nohy, kde poskytují páku, když šlachy zatěžují bříško chodidla. Činnosti, které často přenášejí váhu na bříško chodidla – včetně běhu, tance a chůze na vysokých podpatcích – mohou tyto šlachy a kosti přetěžovat a způsobit zánět a bolest.
Zatímco většina kostí v těle je spojena s jinými kostmi, sezamské kosti jsou jedinečné v tom, že jsou spojeny pouze se šlachami. Při pohybu interagují se šlachami a jsou vystaveny stejnému stresu ze stejných pohybů. Sezamské kosti existují na chodidlech, rukou a kolenou, ale sesamoiditida se vždy týká kostí chodidel. Tyto kosti nesou dodatečnou zátěž tlumení nárazů z chůze. Sesamoid blíže středu chodidla, mediální sesamoid, nese více této zátěže a je častěji postižen, ale může být postižen i tibiální sezamský sval.
Ve svém příspěvku PÁLENÍ CHODIDEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobry den
Uz par dni cítím šílenou horkost pravého chodidla z vnitrni strany chodidla !
Dnes mi palivost zacla i u levé nohy
Mam pocit jako by mi horely nohy
Bolest se objeví vzdy v noci !
Rada bych věděla co to muze znamenat
Dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
Ve svém příspěvku POPRASKANÉ PATY BABSKÉ RADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Richard.
Popraskané paty nemám protože o svoje chodidla se starám celkem pečlivě ale
v rámci prevence lehce namažu svoje paty klasickým měkkým lehce roztíratelným taveným sýrem a navléknu silikonové ponožky na paty a nosím asi půl dne. Potom chodidla opláchnu vodou a natřu hydratačním krémem na nohy.Napsal jsem svůj příspěvek jak to třeba dělám já tak že se mnou tady nemusí nikdo souhlasit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Ve svém příspěvku PÁLENÍ A BRNĚNÍ CHODIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alex.
Dobrý den, už dlouhou dobu mám bolesti pravého chodidla. Nemohu došlápnout na chodidlo a cítím v něm velké pálení a brnění. Bolesti mám přes den, nejvíce na večer. Chci se zeptat, jak dále postupovat. Děkuji za odpověd, Ingardia.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jedná se o boty věrně napodobující chůzi naboso, která je pro člověka nejpřirozenější. Zároveň však chrání chodidlo před mechanickým poškozením (zraněním ostrými předměty) a proti vlivům počasí. V barefoot botách můžete díky tenké a ohebné podrážce, která se přizpůsobuje chodidlu, maximálně vnímat informace o povrchu, na kterém se pohybujete. Poskytují volnost prstům a umožňují zapojit veškeré svaly, šlachy i kosti chodidel stejně jako při chůzi naboso. Chodidla v barefoot botách neustále přirozeně pracují a mohou se tak optimálně vyvíjet.
Barefoot boty mají na rozdíl od běžných bot anatomicky tvarovanou špičku, která nabízí dostatečný prostor pro pohyb prstů. Dále flexibilní, měkkou podrážku o tloušťce 3–6 mm a nulový sklon mezi špičkou a patou, to znamená žádný podpatek. V neposlední řadě pak stélku bez tvarované klenby.
Vzhledem k tomu, že se velikosti u jednotlivých výrobců liší, je důležité nohy před koupí této obuvi řádně přeměřit.
K měření budete potřebovat: papír, pravítko, tužku, izolepu.
Na podlahu těsně ke zdi přilepte izolepou list papíru. Postavte se na papír, pata se musí dotýkat zdi (pokud nemáte doma vhodné místo u zdi, můžete nohu změřit i v krabici). Musíte stát plnou vahou na noze, prsty musí být natažené. Tam kde končí nejdelší prst, udělejte čárku. Totéž opakujte s druhou nohou, protože délky se mohou lišit. Nyní změřte délku chodidla a k naměřené hodnotě přičtěte nadměrek 12 mm (pro začínající chodce stačí 10 mm). Výsledná hodnota je délka stélky, kterou potřebujete.
Proč právě tyto boty? Lidská noha je přirozeně široká, s prsty do široka roztaženými a oddělenými od sebe. Proč je tomu tak je, no kvůli stabilitě! Čím širší je základna, tím větší je stabilita. V dnešní době popíráme přírodní zákony, děláme si z nohou „kopýtka“ a ubíráme si tím stabilní půdu pod nohama. To s sebou nese určité následky. Abychom se vůbec udrželi na nohou, naše tělo si muselo najít způsoby, jak vyrovnat tento nedostatek opory, a tak jsme si začali vyvracet kotníky, kolena, bederní páteř. Palec je základním oporným prvkem našeho chodidla. K tomu, aby mohl správně pracovat a tím i budovat podélnou klenbu, se ale potřebuje nacházet ve své přirozené pozici.
Současná bota je úzká, palec nemá potřebný prostor, a tak se stáčí dovnitř, pod ukazovák. Jelikož palec jako oporný prvek chybí, kotník se zbortí dovnitř a tím najdeme stabilitu. Vedle lámání kotníku je však tato změna polohy doprovázená také přílišným napětím kolene (z vnitřní strany), povolením vnitřního břicha a deaktivací hýždí. Bota má tuhou podrážku a zvednutou špičkou. To nás nutí k tomu, abychom palec drželi nahoře a&nb
Ve svém příspěvku BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bartoníková.
Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolesti kostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.
Ano jsem také pět měsíců po chemoterapii a začaly mě bolet kosti ,záda ,a hlava i zlomenina . Co s tím ? Děkuji Dalibor
Chodidlo je první a poslední částí našeho těla, která se každý den dotýká země. Podporuje nás při chůzi či běhu a je základem držení těla i jeho pohybu. Chodidlo se skládá z kostí, šlach, tuku a mnoha přidružených tkání. Chodidla jsou velmi silná, a přestože nejsou tak pružná jako ruce, dokážou vykonat širokou škálu pohybů.
Tvar udržují napříč probíhající vazy a šlašitý třmen. Svaly jdoucí podélně chodidlem se chovají podobně jako tětiva luku. Z těchto svalů jsou nejdůležitější ohybače prstů a musculus tibialis posterior (zadní sval holenní), který podchycuje nejvyšší místo klenby.
Vazy samy by nestačily k udržení klenby, proto se na této funkci podílejí i svaly jdoucí podélně chodidlem, povrchové krátké svaly chodidla a šlašitý třmen. Vnitřní okraj nohy zvedá musculus tibialis anterior (přední sval holenní), vnější okraj nohy zvedá musculus fibularis longus (dlouhý sval lýtkový). Spolu vytvářejí šlašitý třmen, který klenbu podchycuje a tahem zvedá.
Nožní klenba je vystavována zátěži, například při dlouhém stání, a působící síly mají tendenci klenbu snížit. Jelikož je klenba udržována převážně svaly, při jejich ochabnutí nebo únavě dochází k poklesu klenby. Naopak při zkrácení krátkých svalů chodidla dochází k vytvoření vysoké klenby.
V naší poradně s názvem OTOKY A ZARUDNUTI PAZE ,BOLESTI KLICNICH KOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dita.
Dobry den, uz nekolik mesicu mi poboliva obcas pod klicni kosti na obouch str.soucasne.Nabery krve negativni.Jiz 5 dnu me trapi otekla paze a na ni pricne ruzovy otok.Rekli ze Flegmona, dali mi antibiotika.Vypadalo to po 3 dnech, ze to mizi.Dnes rano se to objevilo jeste vice zarudle
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset na kožní, protože to bude vyžadovat mast, která je na předpis. Vezměte sebou název antibiotik, které jste užívala, jakožto i názvy všech ostatních léků a doplňků stravy, které užíváte.
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
Ve svém příspěvku BOULE NAD KLICNI KOSTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobry vecer, tak pred tydnem jsem si vsimla boule nad pravou klicni kosti. Nijak se nepohybuje. Na zatlaceni bolestiva a bolestive i smerem za krk. Nez pujdu k lekari,rada bych vedela jake jsou moznosti puvodu boule. Dekuji za odpoved. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
Mé sestře se objevila bulka pod kliční kostí na levé straně.Bolestivá.Cítila bolest i pod levým žebrem,vystřelující.A ted se k tomu přidal dvě zvětšené uzliny na krku, sucho v ústech.Byla na různých vyšetřeních,neví co to je,jedni to chtěj řezat,druzí zase ne.Je sama s dětmi/jedno vážně nemocné/,takže to chce řešit a ne čekat.Má někdo zkušenost nebo stejný problém!?Předem díky
Harmonizační sestava cviků k aktivaci jednotlivých drah vychází z Makko-Ho cviků. Procvičování celé sestavy je nejvhodnější, protože přispívá k celkové harmonizaci. Tato cvičení se provádějí tak, že zaujmeme popsanou polohu a protáhnete se v ní, jak nejvíc můžete. Setrváte v protažení a pokusíte se v něm uvolnit. Čím více se uvolníte, tím více se protáhnete. Prodýchejte a pomalu se vracejte do výchozí polohy.
Meridián Plíce: Tento cvik se může cvičit i ve stoje. Za zády zaklesněte palce do sebe, co nejvíce se snažte zapažit s nataženýma rukama. V tomto protažení setrvejte a uvolněte se v něm. Soustřeďte se na nádech do hrudníku, prociťte naplnění plic i celého těla. Prodýchejte dráhu z hrudníku po vnitřní straně paže k palci.
Meridián Tlusté střevo: Za zády propleťte prsty a propněte ukazováky, v předklonu zapažte ruce co nejvýše. Soustřeďte se na výdech a uvolnění v horních i dolních končetinách. Kdo nemůže zpočátku provádět předklon, protahuje paže co nejvíce do zapažení, zvedá je nahoru a současně se protahuje do hrudního záklonu. Důležité je propnutí paží v loktech.
Meridián Žlučník: Posaďte se s nataženýma nohama co nejvíce rozkročmo, a proveďte úklon se zapažením. Horní rameno tlačte dozadu. Prociťujte tah po straně těla.
Meridián Játra: Sedněte si roznožmo s nataženýma nohama co nejdále od sebe, záda rovně. Dle možností rovný předklon, prociťujte tah na vnitřní straně končetin.
Meridián Žaludek: Pro začátek je důležité procítit tah na přední straně těla i dolních končetinách. K protažení pro pokročilé slouží sed mezi paty, chodidla vytočit ven a položit se na předloktí.
Meridián Slezina: Kolena od sebe, ruce za záda, zakloňte se dle svých možností, vytrénovaní jedinci se položí až na záda, bedra i kolena na zemi.
Meridián Močový měchýř: V sedu natáhneme nohy, předkloníme se a chytíme rukama shora za chodidla, kolena zůstávají natažená. Zůstaneme v krajní poloze a prodýcháme. Prociťujeme svaly (dráhu) podél páteře a na zadní straně dolních končetin.
Meridián Ledviny: Záda srovnáme, hlava je rovně v prodloužení páteře, ruce na vnitřní straně chodidel, malíky směřují vzhůru (pokud to jde, je malík v bodě L1). Prociťujeme vnitřní stranu nohou a přední stranu trupu.
Meridián Srdce: V sedu, plosky nohou k sobě a paty přitáhneme co nejblíže k tělu. Prsty rukou obejmeme chodidla. Propneme paže a narovnáme páteř, prociťujeme vnitřní stranu paží k malíku.
Meridián Tenké střevo: Chodidla dáme dále od těla, hluboce se předkloníme. Prociťujeme a prodýcháme oblast lopatek a vnější stranu paží až k
Lehněte si na záda, pokrčte nohy v kolenou, chodidla i kolena dejte od sebe na šířku pánve, ruce položte podél těla. Pánev podsaďte, a to tak, že stáhněte břišní i hýžďové svaly a bederní páteř tlačte do země, pak povolte. Opakujte 8x. Pozor, krční páteř nezaklánějte!
Cvik se provádí na zádech. Rukama si přitáhněte obě kolena k břichu a zlehka je tlačte proti rukám. Nadechněte se a vydržte, než napočítáte do 4, následuje hluboký výdech, uvolnění, kolena si přitáhněte k hrudníku tak, abyste odlehčili pánev od podložky.
Cvik se provádí opět na zádech. Pokrčte nohy, kolena i chodidla dejte od sebe na šířku pánve, ruce, ramena i lopatky nad podložku, podívejte se na břicho a dejte hlavu opět zpět. Cviky neprovádějte švihem, ale pěkně plynule s oporou šíje. Proveďte dvě série po 10.
Ležte na zádech se skrčenými nohama, kolena i chodidla mějte od sebe na šířku pánve, pravou ruku nechte pod hlavou, levou držte podél těla. V klidu se nadechněte a s výdechem zvedněte hlavu, ramena, pravou ruku a lopatku nad podložku, pravý loket k levému kolenu a opakujte 10x na obě strany. I zde platí, že cvik nesmí být prováděn švihem a nesmí dojít ke zvedání beder.
Lehněte si na břicho, natáhněte si nohy a dejte je mírně od sebe, ruce složte pod čelem. Stáhněte hýžďové a břišní svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část hrudníku nad podložku, proveďte úklon vpravo, zpět, vlevo, zpět a položte. Celé opakujte 4x na obě strany. Pozor, neprovádějte cvik švihem, ale tahem.
Cvik se provádí vleže na břiše s nataženýma nohama, ruce ve svícnu, hlavu opřete čelem o zem. Stáhněte přitom břišní a hýžďové svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část hrudníku nad podložku, stáhněte lopatky k sobě, předloktí tlačte ke stropu, vydržte 5 sekund a položte. Opakujte 8x. Nezaklánějte u toho hlavu a neprohýbejte bedra.
Cvik se provádí opět na zádech, kdy si pokrčíte nohy, chodidla i kolena dáte od sebe na šířku pánve a ruce položíte podél těla. Stáhněte břišní a hýžďové svaly, pravou nohu natáhněte těsně nad zem a zvedněte ji nahoru tak, že špička je přitažená a koleno zůstalo napnuté. Vydržte to 6 sekund. Chodidlo pak vraťte zpět na podložku a nohy vystřídejte. Opakujte celkem 2x. Nezadržujte dech a nezvedejte bederní páteř nad podložku.
Lehněte si na břicho, natáhněte nohy a dejte je mírně od sebe, ruce složte pod čelo, stáhněte hýždě a břišní svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část trupu mírně nad podložku, vydržte 5 sekund a položte. Opakujte celkem 8x. Nezaklánějte hlavu a neprohýbejte
Ve svém příspěvku NEVIM O TOM ŽE BYCH MĚLA NĚKDY PASOVY OPAR, PŘESTO MÁM V TĚLE UŽ MIN.8 LET PROTILÁTKY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, jak je možné že nevím o tom že bych proděla pasový opar-který se popisuje jako velmi bolestivý? a přitom mám v krvi protilátky.. min od roku 2008 ? S EBV VCA IgG 18,0+, CMV IgG 128,4, HSV 1 IgG 7,21 a Var.zoster IgG 3,76 Může to mít souvislost se slabým zápalem plic který jsem měla v roce 2006 který ale asi nebyl až tak slabý nebo jednoduchý...léčba trvala 3 měsíce ,X antibiotik, 12 rentgenu.. jediné co Mi tehdy našli byly okrajově Borrelie..které poté zmizely. Nebo to může mít spojitost s tím, že Mé 3 děti krátce před mým onemocněním, všechny prodělaly spálu? Od toho zápalu plic mám střídavé bolesti po celém těle, lícní kosti, klouby, otoky, zpočátku i křeče-nyní ne, únava, ztuhlost, bolesti nohou...Krevní hodnoty leukocytu, trombocytu a alp, hematokrit.. mám stále mírně sníženy-. už 10 let.. podle lékařu to asi není důležité... nesnáším sebemenší chlad. Občas hlavně přes zimu mi naskakuji ojedinělé pupínky na jedné lopatce nebo občas nějaký na tváři ale nebolí mě to.. Nyní mám hodnoty VZV IgG 2,356 , EBV IgG 3,4 , CMV IgG 4,4 . Jdou hezky dolu jen Mi není lépe.. bohužel mám pozitivní HLA B 27,na co mi jeden doktor říka že jsem nemocná a druhý že ne... máte jen antigen-ne nemoc, CRP je v pořádku, revmatický faktor taky, kosti taky ok.. Děkuji za odpověď. Petra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chodidla jsou v marketingu detoxikačních náplastí prezentována jako ideální místo pro odvod toxinů. Tento výběr však vychází spíše ze symboliky a alternativních představ než z fyziologie.
chodidla mají vysoký počet potních žláz
v alternativních směrech jsou spojována s reflexními zónami
představa „odvodu dolů z těla“ působí intuitivně
Žádný z těchto faktorů však neznamená, že by chodidla fungovala jako detoxikační orgán. Toxiny se z těla neodvádějí cíleně přes jedno konkrétní místo kůže.
Mortonův neurom je zánět plantárního nervu mezi základy prstů (obvykle mezi třetím a čtvrtým prstem). Nejčastějšími příznaky jsou bolest chodidla, podivné pocity nebo necitlivost v oblasti bříška chodidla. Zánět je obvykle způsoben v důsledku nošení vysokých či těsných bot.
Pálení chodidel při chůzi může být způsobeno nevhodnou obuví. Takovéto pálení z bot může zapříčinit i onemocnění Achillovy paty. Achillova pata je pojem pro zanícení Achillovy šlachy, která se nachází na zadní straně patní kosti (calcaneus). Lýtkové svaly formují tuto šlachu a poskytují potřebnou sílu pro chůzi. Slouží také jako hlavní „pumpa“ pro oběh krve v nohách. Achillova pata je vystavena značnému třecímu tlaku jak ze špatně padnoucí obuvi, tak z natahování svalu v místě upevnění na šlachu, zejména je-li šlacha „tuhá“. Bolest často snižuje jednoduchá léčba. Chlaďte chodidlo ledem po dobu 20 minut nebo mírně chodidlo protahujte po zahřátí. Měli byste protahovat rovněž páteř a hýžďové svaly, neboť tyto oblasti pracují závisle na sobě. Dbejte na to, aby obuv netlačila na patní šlachu a dávala odpovídající podporu klenbám chodidla. Problémy Achillovy paty zhoršuje také nepřiměřená plochá noha. Nošení vhodných ortopedických pomůcek a vložek napomáhá ke správné stabilizaci a podpoře chodidla a kontroluje pronaci chodidla při chůzi. Nadzvednutím paty pomocí gelové korekce se snižuje tah šlachy a tlumí se nárazy, které jí procházejí.
V některých případech dochází i k zanícení bursy, což je váček, který se objevuje mezi svaly nebo v oblasti kloubů a působí jako tlumič mezi upevněním šlachy a kostí. Zanícení se projevuje otokem a lokální bolestí. Tento problém by měl být okamžitě konzultován s odborným lékařem. Ortopedické pomůcky či protahování chodidel mohou přinést úlevu; případný výskyt infekce je nutné odborně léčit.
