Divoké kmeny primitivních indiánů stále využívají kotvičník pro jeho močopudné, antiseptické a protizánětlivé účinky. Číňané jej používají k léčbě jaterních, ledvinových a kardiovaskulárních nemocí. Další národy jej využívají při léčbě neplodnosti a ztrátě potence. Sportovci na celém světě jej konzumují kvůli zvýšení hladiny testosteronu, která jim umožňuje snadnější nárůst svalové hmoty a zvyšuje sportovní výkony.
Ze semen
Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semenakotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
Kotvičník je rozšířen v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Pochází pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Je dobře znám v Indii, Číně a na Srí Lance. V zahraničí se pěstuje pro farmaceutické účely.
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Lodyha kotvičníku zemního je cca 10–60 dlouhá. Na lodyze vyrůstají krátce řapíkaté listy eliptického nebo podlouhle kopinatého tvaru. Květy kotvičníku zemního jsou pětičetné, žlutě zbarvené. Plody kotvičníku jsou vzhledově velmi zajímavé. Skládají se z pětice rozložených bradavičnatých tvrdých plůdků, které mají po stranách dva špičaté ostny. V plodech se ukrývají světle hnědá semena vejcovitého tvaru. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle, a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Kotvičník pěstujte v čistém venkovském prostředí, pod širým nebem na slunci, bez použití syntetických hnojiv a pesticidů. Léčivé látky jsou obsaženy v kořenech i celé nadzemní části kotvičníku, ale největší síla je v jeho semenech, proto je důležité pěstovat kotvičník na sluníčku a zpřístupnit květy opylovačům. Po sklizni se kotvičník vypere v pitné vodě a okamžitě se suší v přirozených teplotách v proudícím vzduchu a temnu (řádově hodiny po sklizni), aby se zachovala co nejvyšší kvalita byliny. Takto usušená bylina si ponechá maximální množství účinných léčivých látek. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK NEŽÁDOUCÍ UČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Rajniš.
Dobrý den do jakého věku se může kotviční i při léčení štítné žlázy děkuji za odpoěd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kotvičník zemní alias Tribulus terrestris stimuluje produkci testosteronu - mužského pohlavního hormonu. Pokud tedy nemáte v anamnéze karcinom prostaty, tak ho můžete užívat do konce života bez omezení. Štítná žláza není jeho účinkem dotčena.
Kotvičník snižuje hladinu „špatného“ cholesterolu až o třetinu, působí i jako antisklerotikum, rozpouští močové kameny, ulevuje od srdečních potíží, zlepšuje činnost střev a působí i močopudně.
Kdo trpí špatnou srážlivostí krve, kotvičník se mu také může hodit. Kromě jiného čistí a léčí i játra, dnu a záněty ústní dutiny.
V zahraničí, ale i u nás se často kotvičník objevuje pod označením „rostlinná viagra“. Od uměle vytvořené viagry se však v mnohém liší. Zásadní rozdíl je v tom, že tableta viagry se užívá bezprostředně před sexuálním stykem a po několika málo hodinách je již trvale po účincích. Navíc byla prokázána zdravotní rizika, která užíváním Sildenafilu (viagry) vznikají. Kotvičník zemní naproti tomu dlouhodobě zvyšuje zájem o sexuální život, a to u obou pohlaví. Jeho cena je mnohem nižší a užívání je léčivé, doposud nebyly nikde zaznamenány žádné zdravotní problémy (adaptogen).
Zkuste kotvičník jako životabudič třeba na jarní únavu nebo pokud máte například pracovně náročné období. Za týden se určitě budete cítit líp.
Pijete alkohol? Kotvičník vám výrazně pomůže i s kocovinou.
Z kotvičníku si můžete připravit odvar, čaj či tinkturu.
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK A XARELTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana R..
Dobrý den,
prosím o radu. Po opakované žilní tromboze + leiden. mutace užívám od r. 2011 Xarelto 20, Detralex, a na št. žlázu Euthyrox. Mám vysoký cholesterol, ale raději bych ho snížila jiným způsobem než dalšími léky. Prý pomáhá kotvičník, nejsem si ale jistá, zda ho mohu k výše uvedeným lékům užívat. V příbalových letácích jsem nic nevyčetla. Předem Vám velmi děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cholesterol můžete bez léků snížit tím, že ho omezíte ve svém výživovém příjmu. Kotvičník není možné užívat společně s Warfarinem jen tak. Na této doplňkové léčbě se musíte dohodnout s lékařem od kterého dostáváte recept na Warfarin. Lékař vám poví, kdy můžete začít a jaký bude další postup.
Kotvičník obsahuje vysokou hladinu rostlinných „anabolických steroidů“ (souhrnně jsou označovány jako fytosteroly). Jejich nejvyšší koncentrace se nachází v plodech a kořenech rostliny. Pro obsah velkého množství účinných látek se využívá celá rostlina. Obsahuje především sapogeniny – chlorgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin a jiné. Dále je kotvičník bohatý na alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice a další. V kořenech se nachází zejména saponin diosgenin. Listy a nať jedné rostliny mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Obsahují také asi 2,8 % steroidních saponinů, alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, třísloviny a také 160 mg % vitamínu C. V květech jsou obsaženy steriny, stigmasterin, campestrin, beta-sitosterin, steroidy diosgenin, flavonoidy campherol, alkaloidy, rutin a quercetin. Plody a semena obsahují alkaloidy, pryskyřice, 3,5–5 % oleje složeného z 57% kyseliny linolové a linoleové, 27% olejové, behenové, stearové a dalších. Bylo zjištěno, že kotvičník zemní obsahuje i taniny, sacharidy, steroly, derivát diosgeninu desoxidiosgenin, gracillin dioxin a terrestrosiny A–E. Některé z obsažených alkaloidů fungují jako inhibitor monoaminooxidázy IMAO. Inhibitor monoaminooxidázy (MAOI nebo též IMAO) je skupina léků používaných jako antidepresiva. Samy o sobě obvykle nejsou psychoaktivní, ale výrazně zpomalují metabolismus neurotransmiteru serotoninu a dalších látek, čímž dojde ke zvýšení jejich hladiny v těle.
Kotvičník je bylina s mimořádnými účinky a obsahovým složením, jejíchž schopností využívaly a využívají národy na celém světě. Mezi jeho hlavní účinky patří schopnost zvýšit u mužů hladinu testosteronu až o 30 %, u žen naopak podstatně zvyšuje hladinu estrogenů. Účinné látky z kotvičníku u obou pohlaví podstatně zvyšují sexuální libido (apetenci, chuť). Kotvičník zemní tak patří mezi nejefektivnější prostředky zvyšující potenci, je vhodný při mužské neplodnosti, hypertrofii prostaty a k léčbě zvýšeného obsahu cholesterolu.
Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.
Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.
V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.
Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.
Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.
Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do&n
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK A XARELTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den.
Paní popisuje stejný problém co mám já,píše o xareltu,který též užívám,ale Vy ji odpovídat na walfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Promiňte za nedorozumění! Kotvičník můžete užívat bez obav, ikdyž současně užíváte Xarelto. Zatím nejsou žádné poznatky o vzájemné reakci mezi rostlinou tribulus terrestris a látkou Rivaroxaban (Xarelto).
U tribulusu je potřeba dlouhodobá léčba, aby se projevily jeho účinky. U dlouhodobé doplňkové léčby se vyplatí nechat si zkontrolovat srážlivost krve po prvních dvou týdnech každodenního užívání tribulusu.
Tribulus užívejte před spaním.
Vedlejší účinky těchto semen nejsou ještě plně známy. Doposud byly pozorovány tyto vedlejší účinky:
Gastrointestinální problémy, jako je tvorba plynu a nadýmání po požití chia semen.
Chia semena a jejich složky se chovají jako alergeny v případě některých jednotlivců, zejména tam, kde již je alergie na hořčici a hořčičné semínko.
Chia semena obsahují omega-3 mastné kyseliny, které mohou mít vliv na ředění krve. Pokud užíváte léky na ředění krve a plánujete chirurgický zákrok, nebo užíváte pravidelně aspirin, doporučuje se, abyste se poradili o konzumaci chia semen s lékařem. Zejména hemofilici by se měli držet dál od těchto semínek.
Chia semena obsahují velké množství kyseliny alfa-linolenové. Některé výzkumy naznačují, že velké množství kyseliny alfa-linolenové ve stravě může zvýšit šance na získání karcinomu prostaty. Pokud již tímto onemocněním trpíte anebo máte předpoklady k jeho výskytu, tak byste v žádném případě neměli chia semena konzumovat.
Chia semena jsou potenciálně schopná snížit diastolický krevní tlak na alarmující úroveň, proto by se pacienti s nízkým krevním tlakem měli jejich konzumaci vyhýbat.
Chia semena by měla být konzumována v krátkých fázích s následnou přestávkou, neboť jednotlivé případy ukázaly, že se někteří jedinci stávají závislými na této superpotravině.
Těhotné a kojící matky by se měly držet stranou konzumace chia semen, jelikož nebyly provedeny dostatečné výzkumy této problematiky.
Superhodnoty vitamínu B17 při větší spotřebě chia semen mohou vést k předávkování tímto vitamínem.
Obecně lze konstatovat, že slunečnicová semínka nejsou považována za nezdravou, nebo dokonce škodlivou potravinu. Níže však uvádíme některé z možných zdravotních rizik slunečnicových semen.
Kalorie a přibývání na váze: Slunečnicová semínka mají vysoký obsah kalorií a vysoký obsah tuku. 28 gramů suchých pražených slunečnicových semen obsahuje 165 kalorií. Jedna polovina šálku (64 gramů) obsahuje 372 kalorií. Slunečnicová semena sama o sobě nejsou hlavním pokrmem, ale jíst je ve velkém množství může přispět k nárůstu tělesné hmotnosti.
Sůl: Jedna polovina šálku solených slunečnicových semen může obsahovat asi jeden gram soli, takže osoby s dietou s nízkým obsahem sodíku se jim musí vyhnout.
Bolestivé defekty v ústech: Celá slunečnicová semínka mohou způsobit vředy dásní a poškození zubní skloviny.
Epiglotitida: Slupka semen by se teoreticky mohla držet v krku a způsobit zánět epiglottis, což je záhyb, která pokrývá hlasivky.
Vdechnutí během hry: Může k němu dojít u malých dětí nebo dospělých a může vyvolat až srdeční zástavu.
Bolest žaludku, žaludeční nevolnost, syndrom dráždivého tračníku (IBS): Semena jsou bohatá na rozpustnou vlákninu, což může způsobit nadměrné nadýmání, bolesti břicha. Obal semen má vysoký obsah nerozpustné vlákniny, která může vyvolat průjem u jedinců se syndromem dráždivého tračníku (D-IBS).
Zácpa: Jíst velké množství slunečnicových semen s granáty najednou může způsobit závažnou zácpou a městnání nestrávené potravy v konečníku. Ta musí být následně odstraněna v celkové anestezii za použití proctoscopu.
Alergie: Prach ze slunečnicových semen může vést k alergické nebo anafylaktické reakci, popřípadě k astmatickému záchvatu. Vysoký obsah tuku může u přecitlivělých jedinců způsobit ekzém a alergii. Při zpracování semen může dojít k znečištění sójovými alergeny. Také může dojít ke zkřížené reakci při současném požívání slunečnicových semen, pistácií, arašídů, vlašských ořechů, hořčičného semínka, některých druhů ovoce.
Migréna: V ojedinělých případech mohou být slunečnicová semena spouštěčem migrény, předpokládanou látkou je tyramin, který semena obsahují.
Předávkování manganem: Slunečnicová semena mají vysoký obsah manganu, a proto by se jedinci s genetickou chorobou zvanou dystonie či Parkinsonismus, Hypermanganesemia, Polycythemia a chronické jaterní nemoci měly vyvarovat konzumaci slunečnicových semen.
Oxalátové ledvinové kameny: U jedinců s oxalátovými ledvinovými kameny lékaři doporučují stravu s obsahem méně než 50 miligramů oxalátů denně. Jedna polovina šálku slunečnicových semen může obsahovat až 20 mg šťavelanů.
Závislost: U některých jedinců byla zaznamenána závislost na slunečni
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Plody v tekuté formě pomáhají tělu vyplavovat toxiny. Ovocné plody jsou také velmi snadno stravitelné a obsahují mnoho antioxidantů, živiny, vlákninu a důležité vitamíny.
Zelené potraviny k detoxikaci těla
Tyto potraviny by při detoxikaci měly být ve vaší ledničce. Jedná se o modro zelenou řasu, ječmen, listovou zeleninu, kapustu, špenát, spirulinu, vojtěšku, mangold, rukolu nebo jinou listovou organickou zeleninu. Tyto rostliny vám pomohou dostat chlorofyl do těla. Chlorofyl má dobrý vliv na trávicí trakt. Chlorofyl zbavuje tělo škodlivých toxinů smogu, těžkých kovů, herbicidů, čisticích prostředků a pesticidů. Zelené potraviny pomáhají játrům v detoxikaci.
Citrusové plody na detoxikaci
Citrusové plody pomáhají tělu při odplavování toxinů. Také pomáhají trávicímu traktu s enzymatickými procesy. Mezi citrusové plody patří citron, pomeranč a limetka. Citronová šťáva pomáhá játrům v čisticím procesu. Jestli chcete zvýšit detoxikaci, tak se doporučuje každé ráno sklenice teplé citronové vody. Pamatujte si, že vitamin C je jedním z nejlepších detoxikačních vitamínů. Vitamin C přeměňuje toxiny do stravitelného materiálu.
Česnek a detoxikace organizmu
Česnek patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin. Pomáhá stimulovat játra při vzniku detoxikačních enzymů. Tyto enzymy pomáhají filtrovat toxiny ze zažívacího ústrojí. Doporučuje se přidávat česnek do jídel ve formě nakrájených kousků nebo ve vařené podobě. Česnek pomáhá při jakékoliv detoxikační dietě.
Brokolicové klíčky na detoxikaci
Brokolicové klíčky jsou extrémně bohaté na antioxidanty. Brokolicové klíčky stimulují detoxikační enzymy v trávicím traktu. Výhonky brokolice jsou účinnější nežli plně vzrostlá rostlina.
Zelený čaj na detoxikaci těla
Zelený čaj je plný antioxidantů. Odstraňuje toxiny díky jeho kapalnému obsahu. Zelený čaj obsahuje speciální typ antioxidantu s názvem Katechina. Tento speciální antioxidant je znám díky tomu, že zvyšuje funkci jater.
Mungo při detoxikaci
Jedná se o mungové fazole, které byly používány po tisíce let ajurvédskými lékaři. Mungo je lehce stravitelné a absorbuje toxické zbytky na stranách střevní stěny.
Čerstvá zelenina
Čerstvá zelenina je nejideálnější v odšťavněné nebo syrové podobě. Patří sem cibule, mrkev, artyčok, chřest, brokolice, zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, česnek, řepa, kurkuma a oregano. Kombinace těchto potravin vám pomůže s odstraněním toxinů z jater. Tyto potraviny mají čistící účinek. Čerstvá zelenina je přirozeným zdrojem síry a glutationu. Síra pomáhá játrům detoxikovat škodlivé chemikálie.
Semena a ořechy k detoxikaci těla
Měli byste začlenit do své stravy semena a ořechy. Seme
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK - TESTOSTERON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondra.
Ahoj,
chtěl bych si koupit tribulus kvůli testosteronu. Někde jsem ale četl, že jeho kvalitu dost ovlivní množství saponinů. Myslíte, že je to tak vážné nebo to vliv na kvalitu nemá?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Množství saponinů je důležité a 60% je optimální. Stejně tak je ale důležitá důvěra ve výrobce, který to na výrobku deklaruje. Jinými slovy ti nezbyde nic, než některé vyzkoušet a vyhodnotit účinky sám na sobě.
Pokud si kotvičník pěstujete sami doma, nejjednodušší variantou přípravy je popíjení čaje ze sušené směsi. Můžete si ji samozřejmě zakoupit i v obchodech. Směs uchovávejte v uzavíratelné, nejlépe tmavé sklenici. Denní dávka pro přípravu čaje by se měla pohybovat v rozmezí 1 – 6 g sušené směsi (1 g odpovídá 1 čajové lžičce) podle toho, jestli potřebujete účinky posílit. Směs pak zalijte vroucí vodou a nechte cca 15 min. louhovat. Některé zdroje doporučují pro lepší vyluhování obsahových látek čaj 30 min. vařit. Již po 3 dnech až týdnu konzumace by se měly dostavit požadované účinky. Pokud tomu tak není, zkuste dávku zvýšit. Platí, že jednorázové povzbuzení = vyšší dávka. Lépe je ale užívat čaj pravidelně ve stejném množství.
Z kotvičníku zemního se dále vyrábějí tablety, tinktury, dokonce i jemný prášek, který se rozpouští ve sklenici vody. Výhodou tablet je hlavně jejich praktičnost při konzumaci. Stačí je jen zapít. K určité nevýhodě ale patří to, že se 100% jistotou nevíte, jak kvalitní rostlina byla k jejich výrobě použita. Musíte věřit údajům na obalu. Naopak tinkturu si můžete vyrobit z vámi vypěstovaného kotvičníku doma. Je to sice pracnější, ale víte, odkud se kotvičník vzal, kde jste ho pěstovali, sušili atd. Je to jen na vás, který přípravek vám bude vyhovovat a v jaké podobě budete tuto zázračnou rostlinku užívat.
Redakce: Hodně lidí se ptá, jestli kotvičník zatěžuje ledviny. Můžete to vysvětlit?
Lékař:Kotvičník sám o sobě ledviny nezatěžuje, ale má lehce močopudný účinek. To znamená, že podporuje odvodnění organismu. U zdravého člověka to není problém, ale u lidí s chronickým onemocněním ledvin doporučuji opatrnost a konzultaci s lékařem.
Lékař dodává: Důležité je také dostatečně pít. Suchý režim při užívání kotvičníku může teoreticky přispět k podráždění močových cest.
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK ZEMNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Chtěla jsem se zeptat,za jak dlouho se začne (má začít) projevovat ten blahodárný účinek kotvičníku? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Účinky saponinů se u každého jedince projevují jinak a v jiné míře. Obvykle období léčby po dobu jednoho měsíce bývá dostačující k projevení účinků. Účinky kotvičníku posílíte, když budete pravidelně poctivě trénovat a s chutí provozovat sexuální radovánky.
Kotvičník zemní upravuje hladinu testosteronu. Kotvičník je poléhavá jednoletá bylina původem z Japonska a Číny. Nejhojněji se vyskytuje na indickém subkontinentu. Dnes však roste víceméně ve všech oblastech, nejčastěji pak v evropských částech Ruska. V mnoha zemích se pěstuje pro farmaceutické účely. Kotvičník obsahuje velké množství steroidních saponinů, rostlinných sterolů, flavonoidů a alkaloidů. Ty působí na zvyšování hladiny luteinizačního hormonu (LH). Luteinizační hormon je glykoprotein produkovaný adenohypofýzou. Jeho hlavní funkcí je regulace hladiny testosteronu (až o 30 %). U mužů podporuje spermatogenezi (tvorbu mužských pohlavních buněk – spermií), u žen normální vývoj vajíčka v děloze. Kotvičník zemní u žen zvyšuje hladinu estrogenů, což má pozitivní účinek na libido a mentální ostrost.
Rady:
Nechte si otestovat své hormony.
Změňte svůj životní styl. Snižte úroveň stresu tím, že budete cvičit jógu a meditovat. Zlepšete svůj jídelníček tím, že budete konzumovat potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny a eliminujete konzumaci alkoholu.
Zvažte hormonální substituční terapii. Poraďte se o vhodné antikoncepční metodě se svým gynekologem.
Redakce: Pane doktore, koluje mnoho informací o tom, jaké má kotvičník účinky. Jaká je tedy realita?
Lékař: Pravda je taková, že kotvičník má účinky, ale nejsou tak dramatické, jak je někdy prezentováno. Jde spíše o jemnou podporu organismu. U mužů může mírně podpořit libido a někdy i zlepšit vitalitu, ale výrazné zvýšení testosteronu se u zdravých jedinců většinou nepotvrdí. Na druhou stranu – u lidí, kteří mají hormonální hladiny na spodní hranici normy, může být efekt znatelnější.
Lékař pokračuje: U žen má kotvičník účinky spíše ve smyslu zlepšení energie, nálady a celkové vitality. Je ale potřeba dodržet správné dávkování a vyvarovat se dlouhodobého nepřerušovaného užívání.
Redakce: Jaké jsou nejčastější nežádoucí účinky a kdy by se měl kotvičník vynechat?
Lékař:Kotvičník je obecně považován za bezpečnou bylinu, ale jako každá účinná rostlina může mít vedlejší efekty. Nejčastější nežádoucí účinky jsou:
lehké podráždění žaludku,
nespavost, pokud se užívá večer,
zvýšení krevního tlaku (vzácně),
bolest hlavy při vysokých dávkách.
Lékař doplňuje: Lidé s hormonálně citlivými nádory, těhotné ženy a osoby s těžkou hypertenzí by se měli kotvičníku vyhnout. A důležité je také nepřekračovat doporučené denní dávky.
Na první pohled se kotvičník podobá mochně husí. Plod obsahující světle hnědá semena je poltivý, bradavičnatý, se špičatými ostny po stranách. Původní domovinou kotvičníku byly pravděpodobně písečné pláže Japonska a Číny, odkud se pak rozšířil do celého světa. Kotvičníku se dobře daří i v našich klimatických podmínkách. Volně v přírodě ho ale u nás nenajdete. Pro své léčivé účinky se pěstuje cíleně na plantážích, hlavně v Číně a Indii, odkud se pak sušený v žocích dováží do Evropy. Poté se zpracovává a balí do sáčků nebo se z něho vyrábějí tablety či tinktura.
