V naší poradně s názvem POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA 2 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena medová.
Dobrý den,
prosím vás jak se jmenuje přesně oddělení kde ozařují paty.
Děkuji s pozdravem
Medová(Majerová)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ozařování patních ostruh se obvykle provádí na oddělení onkologické kliniky. PoliklinikaKarlovonáměstí má onkologickou kliniku i s radioterapií, ale od 1.5.2021 zrušili část, která se věnovala nenádorové terapii, kam spadá ozařování patních ostruh. Takže tuto léčbu byste v prostorách polikliniky Karlovonáměstí i v celé Všeobecné fakultní nemocnici hledala marně. Náhradní řešení můžete najít ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nebo v nemocnici Motol.
V naší poradně s názvem KOŽNÍ KARLOVO NÁMĚSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Stolařová.
Dobrý den,
Chtěla bych k Vám na kožníoddělení, přijímáte nové pacienty na pojištovnu 211 ?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den
Renata Stolařová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra (211) je ve Všeobecné fakultní nemocnici akceptována. Nemocnice (VFN) má svou ambulanci všeobecné dermatologie (tak zvané kožníKarlovonáměstí), kde každý pracovní den od 7:15 přijímá k vyšetření všechny pacienty (stálé i nové) i bez objednání do naplnění kapacity, přičemž poslední pacient bude ošetřen 15 minut před 12. hodinou, kdy končí ordinační doba pro neobjednané pacienty.
Zde jsou ontaktní údaje.
Adresa: Karlovo nám. 32, 128 08 Praha 2 (Fakultní poliklinika, budova B, 3. patro, ambulance 2,3)
Telefon do kartotéky kožní ambulance:
224 966 740.
V naší poradně s názvem JAK ODSTRANIT PLISEN NA NEHTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobrý den přeji ve spolek, kožní lékařka mi léčí už 5 let s plíseň na nehtu, pořád si ho mám brousit.Už mě to unavuje, deprimuje neboť nemohu nosit vvlétě otevřenou obuv..stydím se.Jiný kožní lékař mě neveme.
Jak má postupovat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den Iveto, když je to takto dlouho a roste-li Vám dostatečně pevný nehet, který nyní brousíte, tak bych pak šel cestou, nechat nehet narůst na přirozenou délku a pod nehet, do míst, kde se nehtové lůžko odděluje od nehtu a vzniká zde mezírka, bych kapal Batrafen, jako prevenci proti plísňové recidívě. Tímto byste se měla zbavit nepříjemného vzhledu Vašeho nehtu a nekonečného obrušování a lakování.
Pokud se ovšem chcete zbavit plísně na nehtu zcela a cíleně, tak Vám doporučuji nechat si udělat z plísňového ložiska stěr, ten pak nechat v laborce vykultivovat a podle toho zjistit přesně o jakou plíseň jde a nasadit na ní známou a osvědčenou léčbu. Toto vyšetření Vám udělají v Praze ve Fakultní poliklinice VFN Karlovonáměstí 554/32, 12000 Praha 2 - Nové Město Tel 224 961 111 - oddělení dermatovenerologie. PoliklinikaKarlovonáměstí 32 Praha má svou prezentaci zde: http://www.vfn.cz/pracovist… Neobjednává se zde a zatím berou každého. Nejdříve se ale nechte prohlédnout tamním kožařem, aby mohl zhodnotit Vaši situaci a případné laboratorní stěry pak předepsal, popřípadě vám nasadil vhodnou léčbu.
V naší poradně s názvem FAKULTNÍ POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA KOŽNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Hojdova.
Dobrý den ,prosím nemohu nikde se dočíst jestli berete děti bez objednání a bez doporučení.Dekuji Hojdova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Co vím, tak na kožní ve Fakultní poliklinice na Karlově náměstí (kachlíkárna) se nikdy neobjednávalo a každý si musel odsedět pořadí, ve kterém přišel, i děti. Primárně je toto kožníoddělení pro dospělé, ale děti vyšetřují také. Zkuste tam zavolat a uvidíte, co vám řeknou. Telefon do kartotéky je 224 966 740.
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý večer! Nemám problém s tím popravdě Vám odpovědět na jakoukoli z Vašich otázek, pokud Vás moje odpovědi zajímají a dokážete z nich něco usoudit! Asi se nejprve přiznám ke svému věku. Je mi 23 let, resp. vrzy mi bude 24, každopádně prozatím není oslovení "paní" ještě na místě :-) Posledních pár let mého každodenního života se víceméně ve školně/pracovním sterotypu. Studuji posledním rokem právnickou fakultu UK, a vedle toho cca 8-10x dnů v měsíci pracuji v advokátní kanceláři jako asistentka. Škola mě relativně baví a zvládám ji dá se říci výborně. Nicméně studium je především časově náročné, a v kombinaci s 10hod směnami často vysilující. Musím přiznat, že za posledních pár měsíců mi zbývalo minimum skutečně volného času. Nevnímám to ale nijak úkorně, těším se z každého kroku, kterým jsem blíž zdárnému konci školy a práce, ač se pro mě po 2 letech stala nezáživnou rutinou, je pro mě většinou taky příjemná a utíká mi. Trávím hodně času pochůzkami na čerstvém vzduchu, spolupracuji de facto s kolegyněmi, kamarádkami a mám za to, že jsem v kolektivu poměrně oblíbená. Tím bych uzavřela kapitolu pracovního života. Co se týče mého života osobního, ten v podstatě celý stojí a padá s mým přítelem, se kterým jsem již 5 let a máme spolu neuvěřitelně pevný vztah. Za tu dobu, co jsme spolu se stal nejdůležitějším člověkem v mém životě, tím víc, že nemám mnoho skutečně blízkých přátel, a ani s rodinou abych byla upřímná, nevycházím podle svých představ. Respektive vztahy s rodinou mohu označit za velmi dobré, ale řekněme, že názorově, hodnotově a vůbec se necítím být s rodinou příliš spojená. Přesto se vracím domů často, užívám si tam přírodu, která mi v Praze, kde žiju, chybí, a také tam mám větší míru soukromí, které už léta postrádám absolutně, s ohledem na to, že s přítelem žijeme u jeho rodičů. To byla dlouhou dobu velká ekonomická úspora, ale trvale už to začíná být neúnosné, ač jsou to úžasní lidé, navzájem spolu velmi dobře vycházíme a snažíme si pomáhat. A konečně, co bych mohla říct ke své celkové fyzické kondici,.. z té nejsem nijak nadšená! Ačkoli jsem veskrze sportovně založený člověk, pokud mi to čas dovolí chodím pravidelně do fitness, hraju squash, běhám, občas provětrám kolo nebo v zimě snowboard, dvakrát dobře se necítím. Často mě bolí záda, trpím na bolesti hlavy a celkově se cítím neustále strašně unavená. Přikládám vinu povinnostem a nedostatku rozptýlení, které když se ale náhodou naskytne, nemám vůbec na nic náladu a raději volím odpočinek. Strava za tím snad být nemůže. Ne vždy tomu tak bylo, ale stravuji se myslím poměrně kvalitně. Nejsem velký jedlík a někdy se stane, že vynechám teplý oběd, ale o to víc si pak vybírám, co s ním k večeři nebo během dne, a nestojí mě to velké úsilí, protože mám sama od sebe vcelku zdravé chutě. Nikdy nevynechám minimum živočišných bílkovin a zbytek tvoří ovoce, zelenina, oříšky, mléčné výrobky. Setkala jsem se s různými názory, které sice nejspíš jsou podloženy fakty, jako že lepek škodí, mléko škodí, stejně jako sladké a kyselé. Nikdy jsem ale žádnou dietu nedržela. Mám za to, že bych si tím mohla spíš uškodit, než přilepšit. Nevím, co víc bych dodala. Je snadné popisovat věci tak jak jsou, ale velice těžké je hodnotit, natož hodnotit sám sebe, proto bych se nerada pouštěla do závěrů o svém štěstí či spokojenosti. Myslím si o sobě, že jsem silný člověk, se velkým sklonem k flegmatismu. Tak jak mě nic skutečně netrápí, tak mě málo co dokáže skutečně nadchnout nebo mi udělat radost. Vstávám a usínám stejně naložená, aniž by mě dokázalo co významně vyvést z míry. Tohle je mi vlastní. Jestli je to dobře nebo špatně, to nedovedu říct. Neuvědomuji si, že by mě něco trápilo, nebo tu byl nějaký jasně pojmenovatelný problém, který bych měla řešit. Snažím se ho teď hledat, protože je nasnadě, že to co se projevuje padáním vlasů a nějakou "blbou" vyrážkou musí mít někde svůj původ. Nikdy jsem ničím takovým netrpěla! Nikdy! Ba naopak. Nemám k tomu dispozice ani v rodině. Po medicínské stránce jsem naprosto v pořádku, ale nereaguji na standarní metody léčby.. tak co je tedy špatně ?! Nevím! Nerada bych hledala problémy kde nejsou. Dost možná se teď nacházím v životní etapě, která je pro mě vysilující psychicky i fyzicky, možná jsem vůči tomu citlivější než miliarda ostatních lidí, možná, že až dokončím školu, najdu si lepší zaměstnání, vytvořím si vlastní domov, a budu mít víc času,.. tak všechno odezní, tak jak to přišlo..! Ale nechci na takový okamžik čekat. Je pro mě důležité jak vypadám, pro to abych se cítila sama sebou, a čím více se snažím dělat, že se nic neděje, nevšímat si toho, jak se sama sobě měním před očima, tím je to hoší. Omlouvám se, pokud jsem Vás zahltila. Pokud to i po přečtení budete mít chuť odepsat mi, budu ráda, když se ozvete. Jsem s pozdravem!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Veroniko, jste úžasně sdílná. Ve svém životě potřebujete mít vedle sebe člověka nebo skupinu lidí, které Vám dokáží naslouchat a porozumnět. Z Vašeho textu se mi jevíte spíše jako sangvinička, nežli flegmatička. Vaše otevřenost je velmi přijemná a Vaše vyrovnanost Vám bezpochyby pomůže ve Vaší léčbě. Ale nyní k Vašemu problému s olupující se pokožkou na hlavě a vypadáváním vlasů.
Psala jste, že vnímáte svou pokožku spíše jako suchou. Takže nejprve bude třeba vyloučit plísně, které by mohly olupování způsobovat. K tomu Vám doporučuji navštívit kožníoddělení na pražské poliklinice na Karlově náměstí 32, třetí patro, vchod naproti schodišti. PoliklinikaKarlovonáměstí 32 Praha má svou prezentaci zde: http://www.vfn.cz/pracovist… Může sem přijít každý i bez lékařského doporučení, neobjednává se zde, je třeba počítat s delším čekáním, ale kožní lékaři zde jsou vinikající s výbornou praxí, zejména MUDr. Divišová. V dohodnutý čas zde laborantky odebírají i vzorky kůže, které pak kultivují pro prokázání plísní. Pokud se plíseň potvrdí, tak se nasadí antymykotická léčba a v tomto stádiu se setrvá až do vyléčení a jiné zde uvedené doporučení se neaplikují. Pokud se ale plíseň neprokáže, tak je možné použít tato doporučení. V první řadě to budou výživné promašťující masky na vlasy a olupující se pokožku, které by v případě plísně spíše ublížily, proto ta mykotycká diagnóza na začátku. Určitě bude třeba doplnit Vaší stravu o některý z doplňků, který se soustředí na podporu růstu vlasů, ten vyberete buď s kožním lékařem nebo v lékárně s lékárníkem. Vypadávání vlasů bude souviset s nedostatečnou výživou vlasového folikulu, odkud vyrůstá vlas. Tuto výživu je možné doplnit vnitřně, prostřednictvím lékové formy, ale také zevně, prostřednictvím masáže vlasaté části hlavy. Nejlépe když si rozmícháte za studena lisovaný olivový olej se žloutkem a vitamínem E, který koupíte v lekárně jako červené želatinové tobolky po 400mg, které pak proříznete a olejový obsah přidáte k oleji a žloutku. Použijte vždy jen obsah ze dvou tobolek na jednu aplikaci. Touto směsí pak proveďte masáž celé hlavy svými konečky prstů, nebo můžete požádat svého přítele, aby Vám to udělal a Vy mu při tom vyprávějte o svých pocitech, radostech a přáních, nebo i problémech, jak Vám bude zrovna přijemné. Nechte vyniknout vaší společnou harmonii. Po skončení masáže si vlasy lehce umyjte šampónem pro suché vlasy. Tuto masážní emulzi můžeté také doplnit o abrazivní částekčy, které při masáži budou sloužit jako peeling a snadněji tak odstraní olupující se kůži. Jako vhodné abrazivo je možné použít obyčejný suchý kus kus, nasypte ho k oleji a žloutku a pak to hned aplikujte na pokožku. Také bude vhodné upravit účes, respektive jej zkrátit, neboť dlouhé vlasy jsou těžší a jsou pak více náchylné k vypadávání, než u lehkého účesu s krátkými vlasy. Také se snažte vyvarovat přehnanému stylingu svého účesu. Píšete, že jste z Prahy, takže doporučuji pít přefiltrovanou vodu - zbavenou jen chlóru. Když se koupete ve vaně, tak se předem nejdříve osprchujte a umyjte mýdlem, pak si teprve napusťte vanu a přidejte do vody kyselinu citrónovou, vždy jen jeden pytlíček (40g) na jednu plnou vanu a k tomu můžete použít ještě koupelový olej, například Salus. Po takovéto koupeli se již mýdlem nemyjte, jen se lehce osušte. Toto znatelně prospěje pokožce na celém Vašem těle.
Cest, jak léčit a omezit projevy nepříjemné dermatitidy je mnoho a na každého účinkuje něco jiného. Snažte se při každém léčebném postupu vnímat své pocity a následné projevy a podporujte to, co Vám přináší největší úlevu a zkuste mi to sem třeba i napsat. Držím Vám palce a přeji ať se vše povede.
Odběrové centrum je umístěno v přízemí budovy Fakultní polikliniky na Karlově náměstí. Při vstupu hlavním vchodem z Karlova náměstí je Odběrové centrum hned vpravo v hlavní budově. Běžné odběry krve se provádějí každý pracovní od 6:30 do 14:30. Ty speciální se obvykle musí objednávat předem.
Adresa je Karlovonáměstí 32, 128 08 Praha 2, budova C2, přízemí.
Orální glukózový toleranční test (oGTT, glykemická křivka): Pondělí – Pátek 6:30 – 8:00 pro ambulantní pacienty bez objednání
Vyšetření moče ve fázovém kontrastu: Pondělí – Pátek dle tel. dohody po telefonické dohodě na tel.: +420 224 966 670 při příchodu se hlásit okamžitě v recepci Odběrového centra
Odběr na vyšetření kryoglobulinů: Pouze Čtvrtek dle tel. dohody po telefonické dohodě na tel.:+420 224 966 471
Odběr na vyšetření fagocytózy: Pondělí – Pátek 6:30 – 10:00
Odběr na vyšetření cytokinů, Quantiferonu TB Gold, testu aktivace bazofilů: Pondělí – Čtvrtek 6:30 – 10:00 neprovádí se před dnem pracovního volna
V naší poradně s názvem FAKULTNÍ POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 554 32 ODBĚRY KRVE HEMATOLOGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Brunová.
Prosím o info,
Od kolika hodin je v provozu oddělení centrálního odběru krve? Jsem diabetik a léčena pro hypofunkci štítné žlázy, tak mě odesílá lékařka z Vysočan na lačno hned ranní odběr. Vím, že je to v přízemí, ale nevím od kolika hodin.
S pozdravem Marie Brunová Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Chirurgické oddělení zahájilo provoz v roce 1958 na dvou standardních ošetřovacích jednotkách. Začátkem 90. let byla v rámci aseptického oddělení vybudována chirurgická jednotka intenzivní péče s 6 lůžky, která se po dokončení jižní přístavby nemocnice přestěhovala do vlastních prostor. Vzhledem ke stále rostoucí potřebě intenzivní péče a monitorace po operačních výkonech byl počet lůžek v červenci roku 2009 rozšířen na 12 a pracoviště se přestěhovalo do nových, moderních prostor.
Chirurgické oddělení nabízí komplexní péči v oboru všeobecné chirurgie, traumatologie a urologie. Bohatou tradici a vysokou úroveň má zejména chirurgie zažívacího traktu. Provádí se zde široká škála výkonů od operací jednoduchých až po radikální. V rámci operativy jsou prosazovány moderní trendy včetně rozšiřování spektra laparoskopických výkonů, terapeutických i diagnostických. Výrazně se zvýšil počet onkochirurgických radikálních výkonů. Značnou část náplně činnosti pracoviště tvoří traumatologie. Díky kvalitnímu technickému zázemí i personálnímu obsazení disponuje oddělení moderními operačními postupy při ošetření končetinových poranění i při ošetřovaní traumat břicha.
Oddělení úzce spolupracuje s vyššími klinickými pracovišti v Brně, především Masarykovým onkologickým ústavem, Úrazovou nemocnicí, FN Bohunice a FN USA. V oblasti vzdělávání (pre- i postgraduálního) je v rámci chirurgického oddělení zabezpečena činnost stážistů a mediků.
Kontakty
516 491 411 – oddělení A
516 491 421 – oddělení B
516 491 414 – chirurgická JIP
Primář oddělení: MUDr. Radek Bousek – atestace II. stupně z chirurgie, atestace z traumatologie
Zástupce primáře: MUDr. Ivoš Novosad
Lékaři:
MUDr. Josef Snášel, vedoucí lékař CHJIP
MUDr. Jan Kubačák
MUDr. Miroslav Dobiášek ml.
MUDr. Aleš Chromý
MUDr. Jan Vlach
MUDr. Kateřina Kuklová
MUDr. Střítecká Zuzana
MUDr. Kubík Marek
MUDr. Koželuhová Kristýna
Vrchní sestra chirurgických oborů: Helena Masaříková
Staniční sestry:
Ludmila Langerová – staniční sestra JIP
Iveta Bílková – staniční sestra chirurgického oddělení A
Drahomíra Šmerdová – staniční sestra chirurgického oddělení B
V naší poradně s názvem KOŽNÍ KARLOVO NÁMĚSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Nedvěd.
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, mám po tátovi křečové žíly a začínají se mi dělat bércové vředy. Mám díru v noze. Jakou máte ordinační dobu? Děkuji Radek Nedvěd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Fakultní poliklinika se nachází na adrese KarlovoNáměstí 32, budova C2 3. patro. Mají zde otevřeno od 7 do 15 hodin. Bližší informace můžete dostat na telefonu č. 224 966 740 (kartotéka).
Počátkem 20. století se Boskovicím nedostávalo nemocničních lůžek a nemocniční péče byla často závislá na provizorním řešení. Tento neutěšený stav vedl roku 1930, při příležitosti 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka, zvláštní komisi zřízenou za účelem jednotných oslav k usnesení, aby „zřízen byl fond pro vybudování veřejné okresní nemocnice pro politický okres boskovický...“. Občané byli vyzýváni, aby spravedlivě posoudili a ocenili velikost úkolu, který má být proveden v zájmu a ve prospěch všech, a finančně přispěli k provedení tohoto díla. Výzva se setkala s neobyčejným pochopením. Již v následujících letech se však stavba nemocnice začala nepříjemně komplikovat. Boskovice nebyly zdaleka jediným městem, které usilovalo o vybudování zdravotnického zařízení. Do plánu výstavby nových nemocnic, který zpracoval Zemský výbor moravskoslezský, však nebyly zahrnuty. Okresní zastupitelstvo v Boskovicích se na své schůzi dne 22. dubna 1938 usneslo zřídit okresní nemocnici v Boskovicích a za tímto účelem uložilo okresnímu výboru podniknout urychleně patřičné kroky. Náklady na vybudování nemocnice měly být zařazeny do okresního rozpočtu a uhrazeny výpůjčkou a subvencemi. V návaznosti na to byla městská rada požádána o návrh vhodných lokalit, na kterých by k výstavbě mohlo dojít, což se ukázalo rovněž jako komplikace.
Třebaže v průběhu druhé světové války a zejména na jejím konci nemocniční zařízení okresního formátu Boskovicím a přilehlému okolí zoufale scházelo, výstavba se neustále odkládala. I přes různé peripetie došlo v září 1945 k zásadnímu rozhodnutí Zemského národního výboru v Brně, který se usnesl dát souhlas k vybudování nové okresní veřejné nemocnice v Boskovicích. Pro novostavbu byla plánována okresní nemocnice II. stupně o 400 lůžkách. Pro rok 1948 však stavba nebyla z rozhodnutí ministerstva techniky i ministerstva zdravotnictví zařazena do pětiletého plánu, což bylo zdrcující. To prakticky znamenalo, okamžité zastavení jakékoli dosavadní pracovní činnosti, a to jak na stavbě samé, tak i na rozpracovaných projektech. Protože navíc ministerstvo zdravotnictví neočekávaně vyhlásilo, že nemocnice má být vybudována podle směrnic Společenstva československých nemocnic v Praze jako blokový typ, nařídil zemský výbor vypracovat nové plány.
Vypjatá atmosféra vyvolala neobvyklou aktivitu obcí, které neváhaly intervenovat nejen u okresního národního výboru, ale formou rezoluce i na ministerstvu zdravotnictví, ministerstvu techniky a samozřejmě i na zemském úřadě. Cesta k vystavění nemocnice ještě zdaleka nebyla u konce. Čím více a intenzivněji krajský úřad chápal nutnost a potřebnost zdravotnického zařízení, tím častěji vznikaly nové a nové komise se stále se měnícími předsedy a členy, tím dále a dále se termín výstavby odsunoval. Ministerstvo zdravotnictví došlo k závěru, že v Boskovicích je třeba vybudovat minimálně nemocnici II. typu, tedy nemocnici okresní se 400 lůžky. V úvahu přicházela dokonce i nemocnice oblastní s 800 lůžky (za předpokladu, že nemocnice bude svojí dosažitelností zasahovat i do východočeského kraje a „zastíní“ tak nemocnici ve Svitavách). Z výhledového plánu rady krajského úřadu z roku 1951 vyplývalo, že stavba nemocnice v Boskovicích měla začít roku 1953, naopak stavba nemocnice Blansko o rok dříve. Avšak již o dva týdny později rada Krajského národního výboru v Brně pozměnila své usnesení z dubna 1951 stran výhledového plánu staveb pro nadlimitní investice v odvětví zdravotnictví v tom smyslu, že započetí novostavby státní okresní nemocnice v Boskovicích, navrhované původně na rok 1953, přesunula k 1. lednu 1952 a zahájení novostavby státní okresní nemocnice v Blansku stanovila na 1. 1. 1953. Stalo se tak na základě zjištění o diametrálně rozdílné připravenosti stavenišť. Nakonec byla stavba zahájena až v březnu 1954, dokončení bylo plánováno na 1. čtvrtletí 1958 a uvedení do provozu ve 2. čtvrtletí 1958.
Ke slavnostnímu otevření nemocnice došlo 26. října 1958, tedy přesně třicet let poté, co okresní zastupitelstvo schválilo založení fondu pro stavbu nemocnice. Poliklinika byla dána do provozu 15. prosince 1958. Jednotlivá lůžková oddělení byla zprovozněna postupně, v době od 17. prosince do 31. prosince 1958. Okresní nemocnice s poliklinikou byla ve své době moderním zdravotnickým zařízením s 350 lůžky, ordinacemi odborných lékařů, ambulantními odděleními, včetně zubního, okresní transfuzní stanicí, registraturou a administrativní budovou OÚNZ. Budovy lůžkového traktu a polikliniky byly spojeny v jeden celek spojovacím krčkem, ve kterém se nacházel centrální rentgen, centrální laboratoře, chirurgický trakt a gynekologické oddělení. Současně s nemocnicí byla postavena i hygienicko-epidemiologická stanice, prosektura, samostatná lékárna, garáže pro sanitní vozy a trafostanice.
Mezi pozvanými hosty, kteří se zúčastnili slavnostního otevření, byl mimo jiné ministr zdravotnictví Dr. Josef Plojhar, ředitel OÚNZ MUDr. Emanuel Nečas a samozřejmě i lékaři, MUDr. Boleslav Zbytovský (primář dětského oddělení), MUDr. Josef Vrbecký (primář ortopedického oddělení), MUDr. Bohuslav Handl (primář chirurgického oddělení), MUDr. Miloš Slonek (primář gynekologického oddělení), MUDr. Jaroslav Špička (primář vnitřního oddělení), dále vrchní sestra Eleonora Patzeltová a mnozí další. Kapacita 5lůžkových oddělení (interní, chirurgické, ortopedické, gynekologicko-porodnické a dětské) činila 350 lůžek. Největšího rozsahu z hlediska lůžkového fondu dosáhla nemocnice v roce 1978, kdy se zvýšil jejich počet na 386. V následujících letech vlivem změn koncepce zdravotní péče se počet lůžek již jen snižoval, a to v roce 1998 na 330 a v následujících letech postupně až na 269 v roce 2006. V současné době disponuje 272 lůžky. Během své existence prošla nemocnice řadou rekonstrukcí, stavebních úprav i změn v oblasti poskytované zdravotní péče. Vždy však splňovala požadavky na nemocnici okresního typu a toto postavení zaujímala. Nejvýznamnější byla přístavba jižního křídla, které bylo slavnostně otevřeno v roce 1996.
V naší poradně s názvem POLIKLININKA KARLOVO NÁMĚSTÍ ODBĚRY KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Nedomová.
Prosím,byla jsem na vyšetření U nemocnice 2 a nyní mě Mudr.Pavel Hrabák pozval do ordinace na Karlovo n. 32-poliklinika tel.224966283 sestra Čechová telefon vyzvání a nikdo nebere /volám už několikrát/ prý budova A 1.patro.Prosím poraďte-děkuji Nedomová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
MUDr. Pavel Hrabák má telefon 224962489 nebo email pavel.hrabak@lf1.cuni.cz
MUDr. Pavel Hrabák pracuje na IV. interní klinice - klinika gastroenterologie a hepatologie, 1. lékařské fakulty, Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Oddělení Gastroenterologie je na adrese Karlovo nám. 32, 128 08 Praha 2, (Fakultní poliklinika, budova C1, 1. patro).
Gynekologicko-porodnické oddělení pracuje od roku 1958. Původní počet lůžek (72) se snížil na 47, z toho 18 porodnických. Pracoviště jako jedno z prvních od roku 1994 provádí diagnostické i léčebné laparoskopické operace. V témže roce byla zahájena a úspěšně dokončena komplexní přestavba gynekologických operačních a porodních sálů, což umožňuje poskytnutí nadstandardních služeb a progresivních metod při porodu. Na porodnickém oddělení je uplatňován systém rooming-in. V období 2007–2009 byla provozována gynekologická jednotka intenzivní péče.
Gynekologicko porodnické oddělení udržuje vysoký standard v oblasti léčebně preventivní péče. Poskytuje komplexní služby v oblasti celé gynekologické operativy, včetně onkologické a urogynekologické. Ročně se provádí kolem 700 velkých operací, tedy více než by odpovídalo spádové oblasti. Onkologická péče je poté komplexně zajišťována v úzké spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně. Tato spolupráce je na velmi vysoké úrovni. V oblasti urogynekologické operativy se velmi rozvinula operativa ženské inkontinence (neudržení moči) s použitím podpůrných pásků (TOT). Primář MUdr. Machač byl dokonce školitelem urogynekologické operativy na mezinárodním sjezdu ve Zlíně.
V oblasti porodnictví se drží stabilní trend v počtu porodů (ročně kolem 800 porodů). Porodnice je vyhledávána i řadou mimookresních rodiček. Na porodním sále jsou hojně využívány nadstandardní služby a je potěšitelné, že se zvyšuje počet otců u porodu. Pacientky mohou využívat i epidurální anestezie a používat u porodu analgezii pomocí entonoxu – zmírňování porodních bolestí vdechováním analgetické směsi.
Na oddělení pravidelně praktikují medici z celé republiky. Oddělení si udržuje výbornou pověst a je vyhledávaným pracovištěm.
Kontakty
516 491 351 — gynekologické oddělení
516 491 382 — porodní sál
516 491 362 — oddělení šestinedělí
Primář oddělení: MUDr. Jan Machač – atestace II. stupně v oboru gynekologie a porodnictví
Zástupce primáře: MUDr. Miloš Nečas – atestace II. stupně v oboru gynekologie a porodnictví
Lékaři:
MUDr. Darina Kupková, specializace v oboru dětská gynekologie
MUDr. Lucie Barošová
MUDr. Renata Sklářová
MUDr. Marta Mičínová
MUDr. Tereza Věrná
MUDr. Lea Chroustová
MUDr. Kateřina Čandrlová Hovorková
MUDr. Martina Železná Teyschlová
MUDr. Miškolcová Veronika
MUDr. Grycová Alena
MUDr. Procházková Monika
Vrchní sestra: Jana Havránková
Staniční sestry:
Jana Havránková – staniční sestra gynekologického oddělení
Marcela Řehořová – staniční sestra oddělení šestinedělí
Ve svém příspěvku VFN POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ KOŽNÍ AMBULANCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Krausová.
Dobrý den, prosím, mohu přijet na vyšetření na Vaše oddělení bez doporučení praktického lékaře?
Děkuji za odpověď.
Alena Krausová,
tel. 721 333 539
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela Sinnreichova.
Asi před 2 lety jsem po chemoterapiich a ozarovani hlavy prodělala pasovy opar na hlavě, až k oku. Od té doby nebyl řádně dolecen. Bydlim kousek od FTN, kde kozni oddělení není, pouze infekční odd, kde jsem byla tehdy hospitalizovana. Nikde tady v okolí žádnou dostupnou kozni ambulanci nemám. Telefony neberou a objednat taky nelze. V současné době jsem stále v léčbě na hematologii a plicní onkologii. Začínám hur vidět (jde mi to do oka) a taky slyšet. Můžu se k vám objednat? Mám jen dokumentaci z FTN z infekčního oddělení.
Ambulance všeobecné dermatologie Karlovonáměstí přijímá pacienty i bez objednání a to v pracovní dny v době od 7:30 do 12:00 hodin, přičemž poslední pacient bude ošetřen 15 minut před koncem ordinační doby, která končí každý den v 15:15 hodin.
Adresa kožní ambulance
Karlovonáměstí 32, 128 08 Praha 2
Ambulance je umístěna ve Fakultní poliklinice, v budově B, ve 3. patře.
Oddělení pro choroby ušní, nosní a krční je rozděleno na ambulantní a lůžkovou část. Ambulantní část oddělení sestává z ambulancí pro dospělé pacienty, které jsou umístěny v nově zrekonstruovaných prostorách přízemí pavilonu A3, a z dětské ambulance umístěné v 1. patře oddělení. Vybavení ambulantní složky zahrnuje moderní přístrojovou techniku umožňující komplexní diagnostiku onemocnění ORL oblasti. Jedná se o vybavení pro vyšetření poruch sluchu (audiometrie, tympanometrie, elektronystagmografie, BERA), dále kompletní endoskopické vybavení s napojením na TV okruh pro diagnostiku onemocnění v oblasti nosní dutiny a vedlejších dutin, dále možnost ultrasonografického vyšetření vedlejších nosních dutin, k dispozici jsou rovněž moderní diagnostické mikroskopy a pro vyšetření oblasti hrtanu a hlasivek se využívá zvětšovací endoskopická optika.
Ambulantní složka je rozdělena do specializovaných ambulancí a poraden: všeobecná ORL ambulance, dětská ORL ambulance, onkologická poradna, kofochirurgická poradna, audiologická a otoneurologická poradna, rhinologická poradna a poradna pro léčbu chrápání, traumatologická, nutriční.
Lůžková část oddělení je umístěna v přízemí pavilonu A3. V současné době je k dispozici 20 lůžek (z toho 5 lůžek dětských). Pro pacienty je možnost volby nadstandardních pokojů s vlastním sociálním zázemím, TV, telefonem a lednicí.
Typy prováděných operačních výkonů na oddělení zahrnují prakticky celou škálu onemocnění ORL oblasti včetně onemocnění onkologických a operace štítné žlázy. Vybavení operačního traktu představuje endoskopické vybavení s TV okruhy, operační mikroskopy a kompletní mikrochirurgické instrumentárium pro provádění nejsložitějších operačních výkonů včetně výkonů mikrochirurgických.
Současně na oddělení probíhá vědeckovýzkumná činnost zaměřená na ORL problematiku. Z úspěšně dokončených studií poslední doby je možno zmínit studii OptiNose, zaměřenou na léčbu nosní polypózy.
Ortopedické oddělení pracuje rovněž od zahájení provozu roku 1958. Původní lůžková kapacita 47 lůžek se během let snížila na stávajících 27 lůžek. V roce 1994 byla zavedena laparoskopická diagnostika onemocnění kloubů, o 2 roky později se operativa rozšířila o totální endoprotézu kyčelních i kolenních kloubů.
Lůžkové oddělení ortopedie se nachází ve 4. patře hlavní budovy nemocnice. Disponuje 20 lůžky. Je držitelem akreditace Ministerstva zdravotnictví. Zajišťuje péči pacientům s onemocněním pohybového aparátu, především nosných kloubů. Nedílnou součástí oboru je traumatologie pohybového ústrojí. Oddělení pracuje v součinnosti s chirurgií a traumatologií. Operace jsou prováděny na moderně vybavených operačních sálech. Časná rehabilitace hospitalizovaných pacientů je zajištěna přímo na oddělení ve vlastní tělocvičně.
V průběhu prvních dvou měsíců roku 2016 rozšířilo ortopedické oddělení Nemocnice Boskovice s.r.o. operační spektrum o dva nové operační postupy, které pomohou pacientům s onemocněním nosných kloubů dolních končetin.
Prvním jsou miniinvazivně zaváděné fixační implantáty v operativě osových deformit v oblasti kolene firmy Newclip-Technics. Korigovaná osová deformita je zajištěna implantátem z minimálního kožního přístupu při šetření měkkých tkání v okolí kosti. Pooperační hojení probíhá rychleji s časným návratem do běžných aktivit.
V oblasti kloubních náhrad kolene se implantoval nový tištěný umělý kolenní kloub RT plus modular, Smith Nephew, který umožňuje reparovat nejenom kolenní kloub s těžkou artrózou, ale i výraznou osovou deformitou, přičemž standardní implantáty tento stupeň onemocnění nemohou vyřešit.
Dostupná je rovněž implantace náhrad kolenního kloubu technologií VISIONAIRE.
Následná rehabilitační péče je realizována především na rehabilitačních odděleních Nemocnice Blansko, OLÚ Jevíčko a Nemocnice Letovice.
Na plánované operace je čekací lhůta 1–2 měsíce, na operace velkých kloubů asi ¾ roku, rozhodující je však samozřejmě klinický stav a rtg nález. Oddělením ročně projde asi 1 000 přijatých pacientů, ročně se zde provádí 900 operací (pětinu tvoří kloubní náhrady). Průměrná ošetřovací doba se pohybuje kolem 5 dnů. Cílem oddělení je individuální přístup, komplexní a standardizovaná péče.
Kontakty
516 491 391
Primář oddělení: MUDr. Bedřich Kala ml. – atestace II. stupně v oboru ortopedie, licence pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře v oboru, diplom celoživotního vzdělávání
Zástupce primáře: MUDr. Jaroslav Laštůvka – vedoucí lékař centrálních operačních sálů, specializovaná způsobilost v oboru ortopedie a traumatologie pohybového aparátu
Lékaři:
MUDr. Petr Daněk
MUDr. Bedřich Kala st.
MUDr. Petr Kučera
MUDr. Roman Kučera
MUDr. David Hruška
MUDr. Roman Pękala – externí spolupracovník
MUDr. Miroslav Dobiášek – externí spolupracovník
Vrchní sestra chirurgických oborů: Helena Masaříková
Činnost anesteziologů byla v nemocnici zahájena 1. 1. 1964 vytvořením funkce ústavního anesteziologa. Dne 1. srpna 1969 bylo zřízeno nelůžkové oddělení. Lůžkové ARO bylo otevřeno v prostorách chirurgických operačních sálů v roce 1974. Od roku 1978 začalo plně fungovat jako samostatné 5lůžkové oddělení. V roce 1994 se oddělení přestěhovalo do samostatných prostor v nové jižní přístavbě nemocnice. Maxima, tedy 7 lůžek, dosáhlo v roce 1999. V letech 1986–1996, před zahájením činnosti záchranné služby a následně integrovaného záchranného systému, pracovníci vyjížděli ve vybavených sanitních vozech do terénu v rámci RZP a RLP. V období od 1. 7. 2000 do 1. 7. 2006 nemocnice provozovala neurologické lůžkové oddělení, jehož součástí byla také JIP. Disponovalo celkem 30 lůžky, z toho 4 JIP.
Anesteziologicko-resuscitační oddělení poskytuje nepřetržitě anesteziologickou, intenzivní a resuscitační péči cca pro 110 000 obyvatel. Při činnosti spolupracuje s okolními zdravotnickými zařízeními, zejména s Nemocnicí Blansko, FN Brno, FN u sv. Anny v Brně a dalšími, odkud také přebírá řadu pacientů. ARO Nemocnice Boskovice s.r.o. je držitelem akreditace udělované Ministerstvem zdravotnictví České republiky ke specializačnímu vzdělávání lékařů pro obor Anesteziologie a intenzivní medicína.
Kontakty
516 491 443
516 491 444
Informace o zdravotním stavu pacientů se podávají od 13.00 do 14.30 hod. (ústně u primáře oddělení, eventuálně u ošetřujícího lékaře, telefonicky výjimečně).
Primář oddělení: MUDr. Vladimír Zemánek – atestace II. stupně z anesteziologie a resuscitace, licence pro výkon samostatné praxe v oboru urgentní medicína, osvědčení k využívání fibrooptické bronchoskopie v anesteziologii a intenzivní péči
Zástupce primáře: MUDr. Aleš Opletal – osvědčení o specializované způsobilosti lékaře v oboru anesteziologie a resuscitace, licence pro výkon samostatné praxe v oboru urgentní medicína, vedoucí lékař úseku resuscitace
Patří mezi největší nestátní ambulantní zařízení v Praze. Sìdlí na adrese Antala Staška 1670/80 v Praze 4. Nejlépe se do polikliniky dostanete metrem C, kde je zastávka Budějovická. S poliklinikou se dá spojit jedině telefonem na čísle 237 777 200. Po přijetí hovoru vás bude navigovat hlasový asistent. Buďte trpěliví. Čekání se může protáhnout až na hodinu.
V poliklinice působí okolo 40 ambulantních specialistů, kteří mají k dispozici nejmodernější přístrojové vybavení. Díky tomu může tato poliklinika poskytovat komplexní zdravotní péči. Špičkové přístrojové vybavení má například na gastroenterologii, v Radiodiagnostickém centru sdružujícím pracoviště CT tomograf, MR magnetickou rezonanci, denzitometrie či rentgenu. Součástí polikliniky je lékárna Pharmacentrum Budějovická se zdravou výživou Ošatka. A také zde provádí odběry krve.
