Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A patří k lehčímu onemocnění, které se úplně vyléčí. Po onemocnění již zůstává celoživotní imunita. Nepříjemné však je, že se jedná o onemocnění s nařízenou izolací, takže malý pacient musí strávit nějakou dobu na nemocničním lůžku, poté je doporučován podle laboratorních nálezů po určitou dobu ještě klidový režim, takže dítě je na několik týdnů vyřazeno z běžného života. Stejně jako u všech dalších typů infekčních žloutenek dochází dítě po jistou dobu na lékařské kontroly, kdy jsou sledovány krevní testy. Má doporučený režim bez velké fyzické námahy. Dietní opatření jsou v současné době mírná, striktně má být vyloučen alkohol, což u dětí není problém, dále kořeněná jídla a přepalovaný tuk.
Léčba hepatitidy B nebo C je zcela zásadní a ovlivňuje prognózu onemocnění velmi výrazně. Základem je dodržovat jaterní dietu, zcela se zříct alkoholu a vyvarovat se fyzické námaze. Jedná se o dlouhodobou léčbu, při které se užívají léky ze skupiny virostatik. Při léčbě virostatiky dojde k potlačení množení viru v jaterních buňkách a tím ke zpomalení vývoje onemocnění na takovou míru, že je pacient v mnoha případech schopen žít další desítky let. Farmaka mohou být podávána ve formě tablet či injekcí a patří výhradně do rukou odborníka na toto onemocnění. Nejlepší výsledky v léčbě chronických hepatitid mají takzvané interferony. Jedná se o bílkoviny, které se přirozeně tvoří v buňkách imunitního systému. Interferony chrání vlastní buňky před infekcí a nádorovým bujením. V 90. letech se k léčbě chronických hepatitid využívaly pouze interferony. Jednalo se o takzvanou monoterapii. Dnes se však často interferony kombinují s protivirovými preparáty, například Ribavirinem. Tato kombinace je vysoce účinná v boji proti chronickým žloutenkám typu B i C. Budoucnost léčby chronických hepatitid spočívá ve využití takzvaného pegylovaného interferonu v kombinaci s Ribavirinem. Od konce roku 2011 se k původní dvojkombinaci přidává i třetí protivirová složka a tím dochází ke zvýšení účinnosti léčby chronických hepatitid a zároveň ke snížení nežádoucích vedlejších účinků. V rámci léčby je možné používat i některé rostlinné přípravky. Pozitivní vliv mají ostropestřec mariánský, pupava, bělas, hořec či šťovík žlutý. Užívání těchto přípravků je však nutné konzultovat s lékařem.
Dieta při zánětu jater
Zánět jater (infekční žloutenka) se bez diety prakticky nedá úspěšně zvládat. Podobně jako u vředového onemocnění je v průběhu této žloutenky dieta velice přísná a teprve s odezníváním nemoci se strava obohacuje o bílkoviny a další živiny. V prvních dnech je jídelníček postaven na čaji a pečivu, případně rýžové kaši, přibližně po 3 dnech se podávají slabší masové vývary a maso se zařazuje do stravy přibližně po týdnu. Osvědčuje se také asi v pátém dnu zařadit nízkotučný tvaroh. Kasein z tvarohu obsahuje velice vhodný poměr aminokyselin a tato mléčná bílkovina je pro jaterní tkáň přímo balzámem. Navíc se uvádí, že tvaroh omezuje ukládání tuků v játrech, což je další příznivý moment při léčbě žloutenky. Protože se jedná o infekční onemocnění, bývá pacient první dny léčen v nemocničním prostředí. I po propuštění do domácího léčení se musí dodržovat dieta a je nutné si uvědomit, že jaterní tkáň poškozená zánětem musí dostatečně zregenerovat, aby byla schopna plného zatížení. Proto dieta trvá obvykle delší dobu než půl roku. Potrava musí být energeticky velice vydatná, neboť se většinou při tomto onemocnění výrazně zhubne. Je tedy potřeba vytvořit podmínky pro co nejrychlejší obnovu tělesné kondice. Hlavní složkou potravy se tak stávají bílkoviny doplněné o energetický zdroj v podobě škrobu. Tuky se prakticky nepodávají.
Doporučená jídla po infekční žloutence:
Polévky: všechny druhy mimo masové vývary.
Masa: všechny druhy libového masa kromě uzenin a zvěřiny.
Přílohy: vařená a dušená rýže, vařené brambory, bramborová kaše a knedlíky, vařené těstoviny, tvarohové knedlíky.
Omáčky: prakticky bez většího omezení.
Moučníky: lehce stravitelné a málo tučné.
Ostatní potraviny: nejvhodnějším zdrojem bílkovin je nízkotučný tvaroh v jakékoliv kuchyňské úpravě. Vaječný žloutek obsahuje vysoký podíl tuků, a proto je vhodné jeho konzumaci konzultovat s ošetřujícím lékařem. Naopak konzumace vařeného bílku je žádoucí pro vysoký podíl kvalitní bílkoviny.
Nevhodné potraviny: jakýkoliv alkohol včetně piva. Konzumace alkoholu v tomto období může mít za následek přechod onemocnění do chronického stadia. Dále je to slanina, zvěřina, uzeniny, čokoláda, smažené pokrmy, ostré koření a kynuté pečivo, zejména čerstvé.
V naší poradně s názvem BILE SKRVNY NA ZADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Bílé skvrny na zádech, mezi lopatkama a mírně svědící nebo bílé fleky na kůži, nebo také i ztráta pigmentu bílé flíčky, způsobuje onemocnění zvané pityriáza (latinsky Pityriasis versicolor). Právě to versicolor v latinském názvu ozančuje specifickou vlastnost této mykózy, která v místě ložiska zbavuje pokožku melaninu - hnědého pigmentu a vznikají tak ony světlé skvrny a bílé flíčky. Nejšastěji se bílé flíčky vyskytují na zádech mezi lopatkama a také na prsní kosti. Toto jsou místa, kde se stékají krůpěje potu a vzniká zde vlhké prostředí, které pityriáza potřebuje ke svému životu. Onemocnění je nakažlivé!. Velice snadno se roznáší olupujícími se šupinkami z bílých flíčků, na kterých jsou infekční spóry. Typickým místem pro nákazu jsou veřejné parní sauny. Léčba probíhá nejdříve lokální aplikací masti Pevaryl, která se po dobu asi 3 týdnů nanáší na ložiska bílých flíčků. Po třech týdnech již nebývají flíčky patrné a nemocný bývá vyléčen. V případě, že není úspěšná léčba lokálním antimykotikem, použije se perorálně podaný lék Lamisil tablety. Tablety se berou po dobu jednoho měsíce, kdy po této době onemocnění velmi dobře vymizí. Ovšem orálně podávaná léčba zatěžuje játra, proto se nejdříve volí lokální nanášení masti, které nemá žádné nežádoucí účinky. Pevaryl mast i Lamisil tablety jsou k dostání v lékárnách pouze na lékařský předpis.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Ve svém příspěvku HOLÁ MÍSTA VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den je mi 20let a chtěl jsem se zeptat začali se mi ve vlasech dělat málá holá místěčka kde mi nerostou vlasy takový jsou to mála místa a dělají se mi na přední časti hlavy nevíte čím by to mohlo být vlivem stresu nebo nedostatku vitamínu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JK za Krasojizda.cz.
Dobrý den, Tomáši, jsou-li místa bez vlasů zhruba o velikosti pětikoruny, pak se pravděpodobně jedná o druh onemocnění alopecia. Ve skutečnosti jde o autoimunitní onemocnění, kdy z času na čas dojde ke zlepšení stavu, ale vlivem stresu (vnitřního nebo vnějšího) se stav opět zhoršuje. Tento cyklus se během života může několikrát opakovat. Onemocnění je z lékařského hlediska neléčitelné. Pro bližší informace se obraťte na portál http://www.vlasy.cz/
Hlavní město Praha nemá žádnou pohotovost, která by se věnovala jen kožním onemocněním. Během pracovních dnů od pondělí do pátku jsou k dispozici kožní ambulance s ordinační dobou obvykle od 8 do 15 hodin. Tyto kožní ambulance jsou k dispozici jak v pražských nemocnicích, tak v soukromých zařízeních. Jejich seznam na mapě je vidět zde: kožní ambulance Praha. Většina těchto ambulancí přijímá pacienty jen po předchozím objednání.
Mimo běžnou ordinační dobu je k dispozici pak již jen urgentní příjem, který řeší mimo jiné i akutní kožní problémy. Hlavní město Praha má celkem 5 urgentních příjmů, které jsou umístěny v pražských nemocnicích. Praktický přehled všech urgentních příjmů, které jsou vám nejblíže, je vidět tady: pohotovost Praha.
V naší poradně s názvem ZVĚTŠENÁ PROSTATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
karel: dobrý den ,měl bych na Vás DOTAZ ,...Trpím ,problém zvětšené prostaty ,ted bych Vám Napsal moje onemocnění ,mám bolesti v podbříšku ,bolesti nejsou tvalé ,ale narazové ,časté močení ve dne i v noci ,chodím již několok let na vyšetření na urologické vyšetření ,problémy přetrvavaji již 5 let ,posledí dobou se onemocnění zhoršilo ,podrobil jsem se vyšetřeni systematické biopsie prostaty vysledky budou známi ve čtvrtek ,chtěl bych vědet ,jak se takové onemocnění léčí ,v připadě ,čeho je nutno se vyvarovat ,aby nedocházelo ,k těmto problémum ,můj věk je 56 Let,v připadě doporučení k provedení operace ,jako by měla tato operace být provedena metodou ,děkuji za informaci ,pacient Karel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejprve je potřeba počkat na výsledky vyšetření z biopsie. Podle nich se prokáže důvod zbytnění prostaty. Pokud bude nutné provést odstranění prostaty, tak nejšetrnější provedení je laparoskopicky nejlépe pomocí robota. Někdy je ale odstranění komplikované a je třeba ho provést klasickým řezem v podbřišku, což ovšem neznamená významně horší podmínky. Lepší provedení této operace můžete dostat ve velkých - krajských městech.
Pokud by biopsie nepřinesla jasné příčiny Vašich komplikací, tak je vhodné provést levnější sono močového měchýře, ale lépe magnetickou rezonanci, která přesně ukáže tvar vyústění močového a dokáže odhalit důvody bolestí.
V naší poradně s názvem ROZTROUŠENÁ SKLEROZA A VĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda roztroušenou sklerozu může mít 12-ti letý syn. Roztroušenou sklerozu má sestra a syn má podobné příznaky: rozmazané vidění, bolesti hlavy, bolest hlavy za očima, bolesti nohou. Děkuji za odpověď. S pozdravem Lenka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoliv je roztroušená skleróza onemocnění spíše dospělých lidí, není vyloučen její výskyt ani u dětí. V předpubertálním věku se ale velmi těžko diagnostikuje, neboť příznaky mohou souviset s růstem nebo jinými onemocněními. Pokud máte v rodině již výskyt tohoto onemocnění, tak by bylo vhodné provést preventivní vyšetření u dětského neurologa, aby se předešlo zanedbání a případnému rozvoji onemocnění.
Cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí takzvaný syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění. Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Podle charakteru příznaků se rozlišuje kompenzovaná a dekompenzovaná forma jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako jsou pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré příznaky. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá až ikterická s četnými pavoučkovými névy. Rty a jazyk jsou červené („lakované“), na dlaních bývá erytém. Typické jsou projevy sklonu ke zvýšené krvácivosti (hemoragické diatézy) – petechie (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic), podlitiny, krvácení z dásní, nosu a podobně. U mužů mizí ochlupení hrudníku, často se objevuje gynekomastie a může dojít až k atrofii varlat. Na břišní stěně jsou zvýrazněny cévy, jako důsledek vzniku kolaterálního oběhu. Břišní stěna je ochablá, a proto se snadno tvoří kýly. Játra jsou zvětšená, na pohmat tuhá s ostrým okrajem. Postupně se zvětšuje také slezina. Objevují se otoky dolních končetin různého rozsahu. Poslední stadium onemocnění vede k úmrtí.
Jaterní cirhóza může také probíhat zcela bezpříznakově – odhaduje se, že až ve 20 % případů. Pak bývá diagnostikována náhodně během jiného vyšetření, nebo až po úmrtí.
Příčinu onemocnění lze obvykle léčit jen stěží. V počátečních fázích je proto důležitá rozumná životospráva, dieta a umírněná konzumace alkoholu. V dalších stadiích se zmírňují projevy onemocnění a v pokročilých stadiích lze zvážit možnost transplantace jater. Transplantace jater se volí u nemocných, kteří jsou ohrožení progresí jaterní cirhózy s následným úmrtím zhruba do jednoho roku. Transplantace jater je zachraňující léčebnou metodou umožňující dlouhodobé přežití s vysokou kvalitou života. Pětileté přežití u transplantovaných pacientů je okolo 85 %. U alkoholické cirhózy je předpokladem transplantace šestiměsíční abstinence. Po transplantaci je nutné doživotní užívání léků potlačujících funkci imunitního systému. Mezi preventivní opatření patří omezení užívání alkoholu a očkování proti viru žloutenky typu A a B.
Z dietních opatření je nezbytný zvýšený příjem bílkovin v kvalitním bílém masu, vejcích, luštěninách a mléčných výrobcích. Tuky jsou omezeny, mastí se poloviční dávkou tuku a pouze čerstvým nepřepáleným máslem. Přísun ovoce a zeleniny je téměř neomezený. Nezbytnou součástí výživy je dostatečný příjem vitamínů rozpustných v tucích A, D, E a K i vitamínů ze skupiny B, vitamínu C a kyseliny listové. Z léčivých bylin se pije čaj z ostropestřce mariánského.
Ve svém příspěvku CELLULITIS - ZÁVAŽNÉ ONEMOCNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacla kozel.
Při dovolené na Srí Lance jsem byl posižen cellutits . V den onemocnění bylo velké horko, byl jsem na slunci a málo jsem pil.
Začalo to velkou zimnicí, která trvala téměř dvě hodiny. Následně jsem měl horečky mezi 39-40 C.V počátečním stádiu jsem vůbec nevnímal a ztrácel jsem vědomí.
Byl jsem sanitnou na lůžku převezen do nemocnice, kde mi dávali nepřetržitě 6 dní infuse.Ošetřovali vzniklé hnisané rány, prováděli odběry krve, rentgeny atd. První čtyři dny jsem nejedl. Po 6 dnech v nemocnici, jsem byl sanitnou dopraven na letiště a odletěl jsem do ĆR.
Po celou dobu léčení jsem musel mít postiženou nohu nahoře, zvýšenou (podloženou) Můj názor je, že bez převozu do nemnocnice bych již nežil.
Dnes jsem v Čechách a 4. den v nemocnici. Onemocnění ustupuje.
Léčba v "banánové zemi" byla perfektní. Vybavení pokoju a lůžka (samostatná koupelná, lednička, mikrovlná trouba, kávovar, televize, skříň na ošacení atd.) je zcela nesrovnatelné s tím, na kterém ležím v ČR.
Rovněž vstupní prostory nemocnice, počet ošetřujícího personálu, jejich ošacení, nepřetržitá přítomnost u pacienta, ochota a stálý úsměv - nejde srovnávat s naším "vyspělým" zdravotnictvím. Abychom se na úroveň nemocnice a léčby ve Sri Lance, dostali bude trvat jistě ještě velmi dlouho (až se "nasytí" u nás všichni "potřební")
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
taky mám právě za sebou tuhletu strašnou zkušenost...přišlo to náhle zničeho nic..ruka zohavena Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Onemocnění dásní může být bezbolestné, ale může mít i několik zjevných příznaků, a to v pozdních stadiích onemocnění. Příznaky onemocnění parodontózou jsou často nenápadné, příčina nebývá známa. Některé symptomy poukazují i na jiné formy nemoci. Častými příznaky onemocnění dásní jsou:
krvácení během a po čištění zubů;
červené, oteklé a podrážděné dásně;
špatný dech nebo nepříjemná chuť v ústech;
ustupování dásní;
vznik hlubokých kapes mezi zuby a dásní;
uvolnění nebo posunutí zubů;
změny způsobu zapadání zubů do sebe.
I když nemusíte mít žádné příznaky, můžete již mít určitý stupeň onemocnění dásní. U některých lidí má parodontóza vliv jen na určité zuby, nejčastěji na stoličky. Pouze zubař dokáže rozpoznat a určit průběh onemocnění dásní.
Ve svém příspěvku DOTAZ OHLEDNĚ FUNKČNOSTI POHLAVNÍCH ORGÁNŮ PŘI ONEMOCNĚNÍ LYMFATICKÝCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Blažejová.
Mám dotaz ohledně onemocnění lymfatických uzlin zda je možné že po chemoterapiích jsou pohlavní orgány nefunkční ?Přítel prodělal poprvé v roce 2009 rakovinu lymftických uzlin IV.B stupně a nyní se mu toto onemocnění vrátilo ve stádiu IV.A .Nyní podstupuje třetí cyklus chemoterapie a hledá se pro něj vhodný dárce kostní dřeně ,jelikož si sám nebyl schopen již při minulé léčbě nasbírat svoje kmenové buňky a ani jeden ze tří bratrů není shodný aby mu mohli kostní dřeň darovat .Je vůbec možné že chemoterapie zničí opravdu všechny zdravé buňky v těle a funkci pohlavních orgánů , dále pak že naruší i to že špatně stráví jídlo (vařím domácí stravu ),nikde v závodní jídelně ani v restauraci se nestravujeme .Je možné že by se mu mohli někdy v budoucnu tyto základní životní funkce obnovit a on fungoval jako chlap a mohl vést plnohodnotný život se vším všudy jako v době před onemocněním ?Myslím tím úplně všechno -bez omezení pohybu(jízda na kole, zadýchávání se při jakémkoliv pohybu a pěšky na (chůze do schodů, výlet do hor třeba-bydlíme v Krkonoších ,tak mám na mysli třeba jednu jízdu lanovkou na Sněžku a druhou cestu pěšky nebo na skály do Českého ráje-máme vnoučata,tak by chtěl s nimi na výlet) ,plavání ,sekání zahrady a s tím další spojené činnosti, doma vymalovat a tak podobně (strašně se tím trápí že není schopen toto vykonávat jako když byl zdravý .Je mu 54 let .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kůže, nehty a vlasy jsou tvořeny keratinem, který je základní potravou pro dermatofyty, které způsobují kožní plíseň. Vnitřní onemocnění dermatofyty nebylo nikdy pozorováno. Plísně se množí především v okrajových oblastech prstencových lézí, kde bývá součastně i nejsilnější zánět. Pokud patogeny napadnou vlasy, tak bývají často umístěny ve vlasových folikulech.
Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.
Dobrý den já užívám na parkinsonovu nemoc tyto léky medipexol izikom a vyregit k velice by mě zajímalo zda jsou nějaké nové léky aby se nemoc nezhoršovala děkui
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Špor.
Současné léky na Parkinsona pomáhají zvládat příznaky, ale nedokáží zabránit tomu, aby mozkové buňky umíraly. Studie provedená na 62 pacientech, která byla publikována v magazínu Lancetu, naznačuje, že lék na diabetes dokáže zastavit vývoj onemocnění.
Tým vědců z University College London (UCL) netají své „vzrušení", ale zároveň nabádá k opatrnosti, protože jakýkoli dlouhodobý přínos je prozatím nejistý a lék potřebuje další testování.
„Není absolutně pochyb o tom, že nejdůležitější v případě Parkinsonovy nemoci je objevit lék, který by vedl ke zpomalení progrese onemocnění. To je nezpochybnitelné," řekl jeden z výzkumníků, profesor Tom Foltynie.
Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je přenašeč, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. To vede k třesu, potížím s pohybem a eventuálním problémům s pamětí.
Pásový opar se odborně nazývá Herpes zoster. Je to nervové onemocnění, které má zejména kožní projevy. Nejedná se obvykle o život ohrožující onemocnění, ale přesto může nemocného výrazně omezit v běžném životě nebo mu způsobit trvalé postižení. Nemoc je způsobena virem Varicella zoster. Tento virus při prvním kontaktu s člověkem způsobí plané neštovice, které v dětském věku prodělal téměř každý z nás. Plané neštovice se projevují kožní vyrážkou a teplotami, poměrně brzy však příznaky ustoupí bez výrazných komplikací. Virus ale nezmizí – imunitní systém organismu ho jen potlačí a zažene do nervových ganglií, což jsou jednoduše řečeno shluky nervových buněk umístěné v našem těle. Tato ganglia jsou propojena nervovými vlákny s dalšími částmi těla. V momentech, kdy se imunitní systém z nějakého důvodu oslabí, například kvůli přítomnosti jiné infekce, lékům tlumícím imunitní systém, nemocem spojeným s poruchami imunity, stresu nebo psychickému vypětí, se virus znovu aktivuje a z ganglií se podél nervů začne šířit do určité oblasti kůže.
Herpes zoster
Zde je článek, který podrobně popisuje pásový opar.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ FLEKY NA DLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobry den pred tremi dny se mi udelali cervene fleky na prave ruce mam to jen na jedne muzete mi sdelit z ceho bych to mohla mit dekuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zarudnutí dlaní odborně palmární erytém může mít několik různých příčin. Někdy to může způsobit nějaké podráždění, ale často to bývá příznakem nějakého interního onemocnění, jako je onemocnění jater, štítné žlázy nebo revmatoidní artritída. Léčba spočívá v kompenzaci interního onemocnění. Pro zjištění přesné příčiny bude zapotřebí udělat několik vyšetření, zejména zjistit
počet krevních buněk, změřit krevní cukr, vyšetřit funkce jater a funkce štítné žlázy, zjistit krevní močovinový dusík, změřit hladiny kreatininu a hladiny železa a také se podívat na hladiny revmatoidních faktorů a změřit množství mědi v těle. Na to vše bude potřeba odebrat krev a nechat ji laboratorně vyšetřit. Normálně se obraťte na kožního lékaře, který vás podle zjištěno stavu pošle ke specialistovi k dalšímu doléčení.
Nepodceňujte dětské vyrážky. Může se jednat o banalitu, ale také mohou signalizovat závažnější problém.
Příznaky
Nepříjemné ekzémy: Projevy se často zlepšují a zhoršují v souvislosti s tím, co maminka jí, jakou kosmetiku na miminko používá a jak ho obléká. Nutností je pravidelně pokožku promazávat i několikrát denně vhodným krémem (bez parfémů, ideální je krém na atopickou kůži). Někdy je nutné nasadit k léčbě kortikoidní přípravky, ale určitě ne bez doporučení lékaře! Preventivně výborně funguje kojení aspoň do šesti měsíců. Pokud nekojíte, pak používejte speciální kojenecké formule s označením HA (hypoalergenní).
Kvasinkové infekce kůže: Jde o onemocnění, které způsobuje nejčastěji kvasinka Candida albicans. Za vhodných podmínek se pomnoží a pak působí jako patogen. Tato kvasinka může způsobit moučnivku (soor), infekční koutky, kožní zarudlá šupinatá ložiska, zvláště v místě kožních řas, zvýšeného pocení.
Slizniční forma se objevuje na jazyku a sliznici úst a dásní. Poznáte ji podle bělavého, hrudkovitého povlaku, který lze obtížně setřít, a když se vám to povede, zůstává červená, zanícená spodina. Mírné formy lze léčit potíráním genciánovou violetí, v průběhu léčby by se měly vyvářet dudlíky a savičky, které dítě používá.
Aby byla léčba úspěšná, měla by si kojící maminka namazat genciánovou violetí i bradavky. Pokud by moučnivka trvala déle a rozšiřovala se, je nutná celková léčba – antimykotika se podávají ve formě sirupu (Mycomas, Diflucan). Tyto léky jsou pouze na lékařský předpis. Pokud jste vyznavačkou homeopatické léčby, vyzkoušet můžete například tato homeopatika: BORAX 9CH, MUTRIATICUM ACODUM 9CH – deset granulí rozpuštěných v 50 ml vody podávat každou hodinu na lžičce s medem. Pokud postihne miminko kožní forma kvasinkového onemocnění, používají se protiplísňové léky.
Favus: Projevuje se nánosem šupin, kterými prorůstá vlas, šupinky jsou naplněny sporami a částičkami hub, připomínají medové plástve. Poškozují nenávratně vlasové cibulky a dochází k vypadávání vlasů. Léčí se antimykoticky a lokálně (Lamisil, Mycosam, Sporanox, Nizoral a podobně).
Co s tím dělat
Některé kožní vyrážky samy neodezní, a tak na ně zabere pouze léčba. K lékaři se vydejte v případě, kdy:
trpíte vy nebo otec miminka na atopický ekzém;
se na kůži objeví tmavé červené skvrny;
se na kůži objeví hnisavá vyrážka;
vyrážka u dítěte přetrvává týdny, nemizí a rozšiřuje se.
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: https://www.ceskaordinace.c…
Melanom je velmi nebezpečný typ rakoviny kůže, který vzniká v melanocytech, tedy kožních buňkách, které produkují kožní pigment. Melanom je způsoben slunečními paprsky, tedy především jejich UVB složkou, která poškozuje DNA melanocyty, a ty se poté nekontrolovatelně množí a tvoří kožní nádor – melanom. Melanom se nejčastěji objevuje na kůži, ale může se vytvořit i na sliznici či v oku. Nejtypičtěji se objevují na plochách těla, které vystavujeme slunečnímu záření jen nárazově. Může vzniknout jak normálně na bílé kůži, tak na podkladě mateřského znaménka. Melanom je značně nebezpečný kožní nádor, ale díky tomu, že je na povrchu kůže a že je barevný, ho můžeme snadno odhalit a včas zahájit léčbu.
Melanom
Zde je článek, který se podrobně zabývá melanomem.
Melanom – foto
Zde je několik fotografií, na kterých jsou vidět projevy melanomu.
Samozřejmě se toto onemocnění vyskytuje i v těhotenství. Vyvolavatelem onemocnění je streptokok, průnik do organismu je na základě porušení kožní bariéry, trhlinkami v kůži, nejčastěji bývá na bércích a vstupní branou může být meziprstní plíseň. Léčba se provádí antibiotiky – penicilinem. V těhotenství je důležitá prevence, tudíž ošetřit vstupní bránu (zaléčit plíseň a podobně). Na postižené místo nesahat, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí důsledná hygiena. Lokálně jsou dobré chladící obklady nebo vlhká terapie.
Svrab mytých je varianta, která postihuje osoby s důkladnou péčí o tělo. Svrab lze v jejich případě diagnostikovat až v momentě, kdy je onemocnění v pokročilém stadiu. U této varianty, která se označuje jako skabies mytých, není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Za všechno může malinký, stěží půlmilimetrový roztoč, zvaný zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei). Samičky tohoto parazita se zavrtávají do svrchní zrohovatělé vrstvy kůže a v ní si vytvářejí chodbičky, do kterých ukládají svá vajíčka a výkaly. Jedna zákožka je schopna za svůj měsíc a půl dlouhý život naklást až 50 vajíček. Z nich se líhnou larvy, které žijí na povrchu kůže, a během 18 až 23 dnů je na světě nová zákožka, která se okamžitě opět zavrtá do kůže. Celý cyklus tak pokračuje dál. Z popsaného je zřejmé, že při kontaktu s nakaženou osobou je velmi pravděpodobné, že se onemocnění přenese na dalšího jedince. Lékaři mají povinnost každý nový případ nahlásit. Někteří lidé však své potíže tají, stydí se za ně. Léčí se podomácku a nevědomky tak nemoc šíří dál.
Mononukleóza je poměrně závažné onemocnění, které pro pacienty znamená mnoho rizik. Jejím původcem je virus Epstein-Barrové nebo cytomegalovirus, které patří do stejné skupiny herpetických virů jako vyvolavatelé oparu rtu, planých neštovic či genitálního oparu. Kvůli projevům podobným příznakům angíny a některých dalších chorob je někdy těžké ji odhalit, pro zvolení správné léčby je to však nezbytné.
Jedním z prvních projevů mononukleózy je dlouhodobá nadměrná únava, která se někdy označuje jako takzvaný únavový syndrom. Obvykle se také objeví horečka a bolesti v krku. Stejně jako při angíně mají krční mandle na svém povrchu bělavý povlak, typické jsou rovněž problémy s polykáním a oboustranné zduření předních i zadních krčních uzlin. Během probíhající mononukleózy se pacient obvykle výrazně potí, má zimnici a nezřídka se objevují také bolesti hlavy a svalů. Nemocný pociťuje dlouhodobou únavu a vyčerpání organismu, které může trvat i několik týdnů. Má zvýšenou teplotu až horečky, běžně dosahující 39 °C. Dalším typickým příznakem mononukleózy, který se však nemusí vyskytovat u všech pacientů, je zvětšení jater, projevující se pocitem tlaku v pravém podžebří. Podobně může být zvětšená také slezina, tlak je pak vnímán na levé straně trupu. Po odeznění příznaků virus přetrvává v krvi, ale vytváří se velké množství protilátek. Vzniká tak celoživotní imunita a mononukleóza již znovu nepropuká. Pouze v případě výrazného oslabení imunitního systému by mohlo dojít k opětovné aktivaci viru. Projevy nemoci pak ale mají mnohem menší intenzitu než poprvé.
Jak poznat mononukleózu u dětí? I zde je to dosti komplikované, jelikož mononukleózu je možné zaměnit třeba s angínou. Nejtypičtějším projevem je totiž povlaková angína, zduření podčelistních mízních uzlin, méně často v podpažních jamkách a tříslech, horečky a únava. Takže je možné, že se nemoc opravdu potvrdí až po podání antibiotika, kdy se stav dítěte nelepší. Onemocnění však může proběhnout i skrytě, jako běžná viróza, jejímž následkem je vleklá nevysvětlitelná únava a větší potřeba spánku, zduření uzlin nemusí být nijak výrazné, nebo dokonce úplně chybí. Takže pokud si vaše dítko stěžuje na únavu, často polehává a spí víc než kdykoli předtím, určitě to nepodceňujte, a i kdyby bylo bez teplot, zajděte s ním raději k lékaři.
Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje se na 30–50 dní. Akutní forma infekce trvá obvykle 2–3 týdny. K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby, během manifestního onemocnění vylučuje virus 50–100 % nemocných.
K přenosu z jedné osoby na druhou může dojít i pomocí kapének vydechovaných se vzduchem. Vzhledem k možnému přenosu nákazy je třeba brát v úvahu, že na sliznicích úst a nosu lidí, kteří onemocnění prodělali, může vir přežívat i několik měsíců po uzdravení, a přenos infekce je tedy i v této době stále možný. Ne každý, kdo s ním přijde do styku, ovšem musí onemocnět. Míra citlivosti závisí na individuální imunitě. Skutečnost, zda se jedná o infekční mononukleózu, nebo ne, potvrdí nejpřesněji krevní vyšetření. Během nemoci se někdy objevuje silná únava, která však většinou v rámci uzdravení úspěšně odezní.
Léčba mononukleózy je především konzervativní. Probíhá obvykle v domácím prostředí, pouze v závažných případech je nutná hospitalizace pacienta v nemocnici. Jelikož nejde o bakteriální onemocnění, nejsou pacientům podávána antibiotika. Nemocný pouze dochází pravidelně na infekční oddělení a dodržuje domácí léčebný režim. Velmi důležitý je klid na lůžku s omezením fyzické aktivity a speciální dieta s omezením živočišných tuků a naopak dostatečným množstvím uhlohydrátů. Vhodné jsou lehké, dobře stravitelné pokrmy a pro obnovu funkce jater se pacientům doporučuje pít bylinné čaje. Dále je nutné tlumit doprovodné příznaky, především snižovat horečku a v případě potřeby používat doplňky stravy pro snížení únavy. Velmi důležitou součástí léčebného režimu, která platí i pro období přibližně 6 měsíců po vyléčení, je omezení kontaktních sportů a rizikových pohybových aktivit. Zvětšená játra a slezina totiž těsněji přiléhají na kostru a jsou mnohem náchylnější k prasknutí.
Mononukleóza je celkové onemocnění. Účinná léčba není známá a většinou se ne zcela přesně orientuje na léčení jednotlivých symptomů (horečku, bolest hlavy, angínu a podobně). Potíže proto mohou přetrvávat i řadu měsíců. V případě, že nemocný dodrží určitá pravidla, si však nakonec organismus vytvoří proti viru odolnost a nemoc úspěšně zvládne.
Mononukleóza téměř vždy vyvolává nepatrný zánět v játrech. Až do úplného uzdravení je proto nutno:
pít dostatečné množství tekutin a jíst jen lehká dietní jídla – jednoznačně vyloučit konzumaci všech druhů alkoholu;
u žen – zvážit užívání hormonální antikoncepce, která může přispět ke zhoršení zánětu jater, a dokonce k propuknutí žloutenky;
dodržovat jaterní dietu – s omezením přepalovaných tuků a alkoholu. Z masa jmenujme lehkou šunku, drůbež, rostlinné oleje. Zeleninu připravovat tak, aby nenadýmala. Pečivo se nedoporučuje čerstvé, teplé, právě vytažené z trouby nebo pece.
Následky mononukleózy se mohou projevit ve zvýšených jaterních testech a mohou nastat druhotné jaterní potíže nebo se může objevit žluté zabarvení kůže. Při přecházení únavy se u nemocného může naplno vyvinout takzvaný únavový syndrom, který ho může na dlouhou dobu zcela vyřadit z normálního života. Mezi velmi závažné komplikace přechozené mononukleózy patří, a to především při zduření lymfatických uzlin, problémy s dýcháním. V takovém případě je nutné pacienta co nejdříve hospitalizovat. Závažnou, byť mnohem méně častou komplikací, bývají neurologické potíže, které při svém projevu velmi blízce připomínají zánět mozkových blan.
Onemocnění dásní lze zabránit řádnou kontrolou plaku. Správná kontrola závisí na profesionálním čištění, které by mělo být prováděno dvakrát ročně, také závisí na denním čištění zubů a používání dentální nitě. Rovněž antibakteriální ústní vody snižují bakterie, které způsobují zubní plak a onemocnění dásní. Někdy je potřeba změnit životní styl, aby bylo případné riziko onemocnění dásní sníženo nebo aby byl zpomalen jeho vývoj.
Přestaňte kouřit. Užívání tabáku je významným rizikovým faktorem pro rozvoj parodontózy. Kuřáci jsou sedmkrát více náchylnější k onemocnění dásní než nekuřáci. Kouření snižuje šance na úspěch některých procedur.
Vyhýbejte se stresu. Stres snižuje schopnost imunitního systému bojovat proti infekci.
Konzumujte vyváženou stravu. Správná výživa pomáhá vašemu imunitnímu systému v boji proti infekci. Příjem potravin s antioxidačními vlastnostmi pomáhá vašemu tělu s nápravou poškozené tkáně. Zejména se jedná o potraviny obsahující vitamín E (rostlinné oleje, ořechy, čerstvá listová zelenina) a vitamín C (citrusové plody, brokolice a brambory).
Vyhněte se svírání a broušení zubů, způsobuje to nadměrnou námahu podpůrných tkání a zvyšuje rychlost opotřebení těchto tkání.
Správná ústní hygiena je jedním ze základních kroků vedoucích ke zdravému životnímu stylu. Naopak lidé se špatnou ústní hygienou jsou náchylnější k onemocněním dásní, to se u nich objevuje až šestkrát rychleji. Pokud někdo z vaší rodiny trpí onemocněním dásní, vzniká zde riziko, že ho budete mít také. Pokud jste náchylnější k tomuto onemocnění, může vám zubař navrhnout častější kontroly, čištění a ošetření.
Komplikace plísně nehtů může vznikat jako bakteriální superinfekce nebo jako další jiné dermatofytýdy vyvolané zánětem na jiném místě těla, nežli je primární plísňová infekce. Rizikové faktory pro vznik kožní plísně jsou malé kožní léze, oslabený imunitní systém, HIV infekce a Diabetes.
Vitiligo je kožníonemocnění, kdy dochází ke ztrátě buněk tvořících kožní pigment. U nemocného se projevuje světlými skvrnami na kůži nepravidelných tvarů, nejčastěji okolo prstů, úst, očí, genitálu, kloubů a třísel. Z postižených míst mohou vyrůstat chloupky též se ztrátou pigmentu.
