Zajímáte se o téma KUDY PROCHÁZÍ NERV LEVÉ NOHY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Velká většina periferních nervů vystupuje z míchy, ale takzvané hlavové nervy mají původ v jádrech umístěných v mozkovém kmeni (prodloužené míše, Varolově mostu a středním mozku). Hlavových nervů je dvanáct a označují se římskými číslicemi od I do XII.
Názvy hlavových nervů
I. Nervus olfactorius – čichový nerv: přenáší čichové informace do mozku; vlákna začínají v čichové sliznici nosu.
II. Nervus opticus – zrakový nerv: přenáší vizuální informace do mozku; vlákna začínají v oční sítnici.
III. Nervus oculomotorius – okohybný nerv: inervuje 4 ze 6 okohybných svalů a zdvihač očního víčka.
IV. Nervus trochlearis – kladkový nerv: inervuje horní šikmý oční sval.
V. Nervus trigeminus, V/1 Nervus ophtalmicus, V/2 Nervus maxillaris, V/3 Nervus mandibularis – trojklanný nerv: nejsilnější z hlavových nervů inervující obličejovou část hlavy; dělí se na tři větve: V1 – 1. větev (nervus ophtalmicus) oblast očnice a čela, jde přes fissura orbitalis superior a sinus cavernosus; V2 – 2. větev (nervus maxillaris) oblast horní čelisti a nosu, z fossa pterygopalatina a foramen rotundum jde krátký kmen přes dolní část boční stěny sinus cavernosus; V3 – 3. větev (nervus mandibullaris), z dolní čelisti jde z fossa infratemporalis pod bázi lební přes foramen ovale.
VII. Nervus facialis – lícní nerv: inervuje mimické svaly. Jádro leží ve Varolově mostu; nerv vstupuje ve vnitřním zvukovodu do canalis facialis v pyramidě, prochází okolo středoušní dutiny, vystupuje přes foramen stylomastoideus a uvnitř příušní žlázy se rozvětvuje na horní a dolní větev.
VIII. Nervus vestibulocochlearis – sluchově rovnovážný nerv: přenáší informace o zvuku, rotaci a gravitaci (důležité pro rovnováhu a pohyb); vlákna vychází ze sluchového a polohového ústrojí.
IX. Nervus glossopharyngeus – jazykohltanový nerv: inervuje sliznici hltanu, zadní třetinu jazyka a slinné žlázy; umožňuje polykání, přenáší chuť ze zadní třetiny jazyka.
V naší poradně s názvem TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Matošková.
Dobrý den jak se léčí trojklanný nerv podle rezonance mi tlačí cévka na nerv pomůžou léky nebo už je nutná operace děkuji jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Útlak nervu cévkou je mechanická příčina a tu leze vyléčit jedině mechanicky, tedy chirurgií. Zákrok není nebezpečný a zbude po něm jen nepatrná jizvička. Žádný lék nedokáže přimět vaší cévku, aby se sama odklonila od nervu.
Skřípnutý sedací nerv je velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění. Vzniká nejčastěji jako důsledek nepřiměřeného dráždění a utlačování kořene sedacího nervu v místech blízko páteře. Toto dráždění bývá způsobeno například vyhřeznutím meziobratlové ploténky nebo degenerativními změnami páteře. Skřípnutý sedací nerv může vzniknout také po prudkém neopatrném pohybu, například při prudkém otočení, nebo při zvedání něčeho těžkého. Příčinou bývá rovněž celkově špatné držení těla, sedavý způsob života, špatná poloha při spaní, nedostatek pohybu, či naopak nepřiměřená fyzická zátěž. Nerv může být také utlačen dlouhodobě křečovitě staženými zádovými svaly. Skřípnutý sedací nerv se může rozvinout i jako jeden z důsledků úrazu páteře, zlomeniny obratle či vymknutí meziobratlového skloubení. Velmi vzácně může být nerv utlačován rostoucím nádorem. Skřípnutý sedací nerv se může objevit i v průběhu těhotenství kombinací špatného držení těla a rostoucí dělohou, která může nerv dráždit.
Dominantním příznakem skřípnutého sedacího nervu je velice nepříjemná bolest, která vystřeluje do zad, přechází po vnější straně stehna dolů po celé délce dolní končetiny až do chodidla. Bolest bývá velmi intenzivní, bodavá, pálivá, pulzující, při fyzické aktivitě se velmi zhoršuje. Nejintenzivnější bývá v předklonu, ale i při kašli a kýchání. Zánět sedacího nervu také provází pocity mravenčení, brnění, znecitlivění, pálení nebo mrazení. Někdy může zánět sedacího nervu zhoršovat funkci celé dolní končetiny, projevující se slabostí nebo podlamováním kolene. Pacient nezřídka volí úlevovou polohu na boku se skrčenýma nohama, není schopen si stoupnout na špičky nebo zanožit.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Ve svém příspěvku LÉKY NA TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monka Eebenova.
Prosim poradte maminka ma zanet trojklaneho nervu byla na gamanozi nepomohlo to uziva na bolesti tramal uz nwvyme kudy jam doktori od ni daly temer ruce pryc.Prosim piradte trva to rok.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivča.
Zkuste si sehnat opravdu dobrého akupunkturistu, mojí mamince akupunktura hodně pomohla při zánětu trojklanného nervu
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
Ve svém příspěvku ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
Dobry den mam problem kdyz sedim spatne se mi vstava proze mam velke bolesti nevim jak to popsat jako sval v zadku v tech pulkach nejprv sem si myslela jestli to neni kostrc tak nevim je to uz delsi dobu vzdycky premyslim jak vstat aby to nebolelo dekuju za radu valerie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludvikjirovec.
tento zánět jsem měl snad před 10ti lety..pomohla jedna injekce od ortopeda, druhý den jsem byl už v pořádku..je mi 56 l. a jsem bývalý aktivní sportovec..ted už dva týdny po zvednutí a nesení těžkého břemene mám opět zánět nebo skřípnutý nerv..byl jsem na běžném snímkování rentgenu, nic nenašli, obvodní lékař nemá praxi s píchnutím vhodné injekce a neví jak léčit dále, ortopéd má dovolenou ,jiný je na delší objednání,naděje je v pondělí v jiné nemocnici, kde ortoped je do osmi do večera ..ano bolí to při kýchnutí, pokud ráno na wc zatlačím ,bolest v kyčli a pokud vstanu neopatrně -bolest na půl dne v jakékoliv poloze jakoby v zadní části levého kyč. kloubu..bolest je vlevo..spodní záda ani jiná část nohy mě nebolí..kloub je na rengenovém snímku v pořádku-pokud byl správně posouzen..bolest je třeba i při smrkání..pokud to rozejdu, rozhýbám můžu dělat celý den jakékoliv běžné věci..jen do dřepu a ze dřepu musím opatrně a nezvedat ani běžně těžké věci..trvá to už dva týdny a vypadá to každý den stejně..prosím o radu , posouzení příznaků..děkuji
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
Ve svém příspěvku BRNĚNÍ PALCE U NOHY A BOLEST AŽ PÁLENÍ CHODIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa .
Dobrý den
Mám bolest nohylevé po úraze uklouzla mě práva noha a levou jsem skočila do sedačky na koleno vzadu za kolenem mě zabaleno dřeb nebyl možný pak se postavit na nohu po půl roce se to trošku zlepšilo, byla jsem na ortopedii tam jsem dostala opstrik, ale v okolí kolena mě to stále bolí, a i celá noha a teď mě začal brnět palec u nohy když déle stojím tak mě boleji nohy mám je těžké neklidné pálí mě šlapky a bolí. Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
2) juxtamedulární – arterioly z nich odcházející jdou ve formě přímých cév (vasa recta) do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles osmolality dřeně (vymývací efekt) a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (tlaková diuréza).
V naší poradně s názvem BOLEST PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den, bolí me obe paty na rentgenu me nic nenasly bolest je jako kdyz mam v patach jehlicky masticky nepomahaji prosim o radu dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Váš problém se jmenuje syndrom tarsálního tunelu. Jde o kompresi tibiálního nervu v místě, kde prochází tarzálním tunelem na vnitřní straně kotníku. Příčinou může být cokoliv co zužuje prostor v tarzálním tunelu, tedy například otoky, cysty, uzliny, artritida, růst nezhoubných nádorů nebo ploché nohy. Projevuje se to především bolestí paty, která se může dále šířit. Pak také je to pocit píchání jehliček uvnitř paty necitlivost a mravenčení na vnitřní straně chodidla a paty, teplými a studenými pocity v nohou. Horší to bývá v noci. Obvykle nemoc postihuje jen jednu nohu. Léčba býva odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, speciální bota a další protetika, steroidní injekce, chirurgie. Přesné určení léčby závisí na příčině útisku v tunelu. Budete muset navštívit neurologa, který vyšetří celou oblast a zvolí další postup. Poté ve spolupráci s ortopedem budete pracovat na vyléčení.
Tinelovým testem se prokazuje zúžení prostor pro procházející nerv v karpálním tunelu. Karpální tunel je úžina, proto anatomicky predisponuje k postižení nervu. Jakákoliv abnormita nervu či jeho okolí, která má za následek zmenšení okolního prostoru, vede následně ke kompresi nervu. Nejprve dochází k útlaku vasa nervorum a tím k ischemizaci nervu a jeho edému, čímž se dále zvyšuje tlak na nerv v místě průchodu karpálním tunelem. Přetrvávající chronická komprese nervu pak může indukovat strukturální změny v nervu (zpočátku dochází k lézi myelinové pochvy, později se objevuje postižení jednotlivých axonů) s postupnou ztrátou funkce senzitivních a motorických vláken. Někdy může dojít až ke vzniku intraneurální fibrózy. Slabě myelinizovaná vlákna vedoucí percepci bolesti jsou odolnější.
Za normálních anatomických podmínek prochází kanálem pouze 9 šlach flexorů prstů a nerv medianus. Tento nerv zajišťuje senzitivní inervaci dlaňové strany 1. až 3. prstu a částečně i 4. prstu. V karpálním tunelu z něj odstupuje i drobná motorická větvička, která zásobuje krátké svaly palce. Karpální tunel tedy slouží jako ochranný obal pro tyto vnitřní struktury a poskytuje jim i prostor pro správnou funkci. K poruchám funkce nervu medianu pak dochází při omezení tohoto vnitřního prostoru, vedoucímu k útlaku nervových struktur a projevujícímu se specifickými klinickými příznaky.
Ve svém příspěvku PROBLÉM S OTOKEM NOHY PO OPERACI KYČLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda Pomahačová.
Před půl rokem jsem prodělala operaci levé kyčle. Jizva i otoky kolem jizvy se nádherně vstřebaly během dvou týdnů. Hned po operaci jsem musela užívat tabletky na ředění krve a to víc jak měsíc. Bylo vše v pořádku až do doby asi 5 měsíců po operaci. Levá tzn. ta operovaná noha mi začala otékat a to nejdříve v noci když jsem byla v klidu a později též i přes den. Snažila jsem se víc pít, nohu jsem si zatahovala elestickým obinadlem ale cítila jsem stále tlak od prstů levénohy přes lýtko až nad koleno jak mám nohu napjatou. Nikdy dříve jsem tohle nepoznala a to jsem v práci bývala na nohou i 12 hodin. Prosím co mám dělat. Nechci užívat spousta léků které mají beztak vždy nějaké vedlejší účinky. Díky za info, zkusím i nějaké bylinkářské rady. Naďa
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
a. profunda femoris – ↓ za a. femoralis, pro svaly stehna
a. circumflexa femoris med. – → mezi m. ilipsoas a m. pectineus, po m. obturatorius ext. k fossa trochanterica – r. asc. (anast. s a. obturatoria), r. prof. – přes add. magnus ke svalům sedacího hrbolu (anast. s a. glutea inf.), r. transv. – ke svalům sedacího hrbolu, r. acetabularis – do lig. capitis fem., (anast. s a. obturatoria)
a. circumflexa femoris lat. – ← pod m. rectus fem., dělí se v r. asc. – k m. sartorius a tensor fasciae latae (anast. s a. circumflexa med. a aa. glutaea sup.), r. transv. – do m. vastus lat., r. desc. – pod m. rectus k patelle
aa.perforantes (3) – ↓ kolem femuru, přes adduktory k zadním svalům stehna
a. genus desc. – ↓ v canalis adductorius, ↑ přes membrana vastoadductoria, r. saphenus souběžně s n. saphenus na bérec, rr. articulares do rete genu
Zákolenní tepna (a. poplitea)
větve kloubní do rete articulare genus a větve svalové:
a. genus sup. lat. – nad lat. kondylem femuru do rete genus
a. genus sup. med. – nad med. kondylem do rete genus
a. genus media – do fossa intercondylaris k ligg. cruciata a plicae alares
a. genus inf. lat. – pod m. gastrocnemius lat. a lig. collat. lat. do rete genus
a. genus inf. med. – pod m. gastrocnemius med. a lig. collat. med. do rete genus
rr. musculares – k úponům zadních svalů stehna
aa. surales – k m. triceps surae a šlaše bicepsu
Přední holenní tepna (a. tibialis ant.)
větve:
a. recurrens tibialis post. – za mezikostní blánou do rete genus
a. recurrens tibialis ant. – před mezikostní blánou do rete genus
rr. musculares – k extenzorům nohy
a. malleolaris ant. lat. – ← pod šlachami extenzorů palce a prstů do rete malleolare lat.
a. malleolaris ant. med. – → pod šlachou m. tibialis ant. do rete malleolare med.
Hřbetní tepna nohy (a. dorsalis pedis)
větve:
aa. tarseae med. – k mediálnímu okraji nohy
a. tarsea lat. – pod krátkými ext. k laterálnímu okraji nohy, dovytváří arcus dorsalis pedis
a. arcuata – ← obloukem laterálně pod krátkým ext. prstů přes baze mtt., spojí se s a. tarsea lat. za vzniku arcus dorsalis pedis; z něho 3 aa. metatarsae dors. pro 2.–4. intermtt. štěrbinu a z nich a. digitales
Ve svém příspěvku PAVOUČÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
V srpnujsem byla v Jáchymově na hotelu Curie.Nechtěli nás na pokoj pustit,že je zabukovaný pro Němce,kteří tam bydleli.Mšly jsme d kolegyní 3 měsíce nahlašený nástup...jezdime na křížkové. Stálo nás to11 0000 a chtěli nás nastěhovat do takové pastoušky v ořízemí s mřížema a u popelnic.Jasně že jsem se vztekla.jezdím tak již 5 let.tak nán dali pokoj s tim,že se musime se vysrěhovat. za dva dna,pak za 3,atd...nebyloto příjemné. Pak mě uklízečka řekla,že se diví,že náa tam pustily,že to měly zakázané tam vůbec chodit.po pár dnech mě probudia ostrá bolest na levé straně levénohy u kolena.Nrmohka jsem chodit a bylo mě moc zle. Poměsíc jsem dostala další embolii a skončila v nemocnici, Na noze mám dva černé vpichy i po 5 měsících.Jsem pacientkou Ikemu a oni nechápou co se mohko stát,že mám jed v krvi. ty dva černé vpichy mám stále.1 cm od sebe. co to mohlo být?bolest obrovská.Má dojem,že jsem toho papvouka i zahlidla 2 x,ale beru stilnox,tak jsem si myslela,že se mě to zazdálo.dodnes mě otíkají ruce nohy.....Co to mohlo bt. Pavouků se bojím tak,že by mě šlahlo.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Konstrukce stavěná z mnoha kostí a spojená mnoha šlachami a vazy zajišťuje nohám jednak flexibilitu, jednak utváří charakteristickou klenbu, která slouží k nošení váhy těla a k rozložení a odchýlení silového pole.
Svaly
Svaly nohou zařazujeme do dvou hlavních skupin. Vlastní svaly jsou svaly silné, které v několika vrstvách obalují kosti nohou. Jejich funkce spočívá vedle zajištění pohybu nohou také v udržení kleneb, napínání kůže a v podpírání chodidla. Jedna část silných svalů plní funkci napínačů nohy, to znamená, že nohu a prsty napínají směrem vzhůru. Ohýbače pak ohýbají nohu směrem k chodidlu a v pozici stojné zdvíhají tělo. Některé ze svalů zajišťují pouze pohyb prstů, jiné zase hýbou celou nohou.
Žíly a nervy
Tibiální nerv je hlavní nerv zabezpečující pohyb a cit. Vstupuje do chodidla nohy shora tak, že vede vzadu za vnitřním hrbolem kotníku, tedy přes střední kotník. Hlavní zásobení krví zabezpečuje arterie (zadní holenní tepna). Probíhá těsně za nervem. Velký tibiální nerv napíná nohu a zvedá ji ze země. Achillova šlacha je společnou šlachou pro zadní ohýbače nohou. Tím, že ohýbá nohu, nadzvedá patu. Je nejdůležitějším prvkem chůze.
V naší poradně s názvem PARAZITI POD KŮŽI V ŠOURKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek .
Jenže co mu mám říct.Byl jsem tam asi před dvěma týdny a doktor mi vyšetřil ultrazvukem ledviny,prostatu i varlata.PSA bylo odebráno v srpnu,v době,kdy už jsem měl svědění několik měsíců..Prostatu pak vyšetřil i prstem a co našel,tak prý jen mám zúžený konečník a pak něco říkal o trhlince na konečníku.Asi týden před tím jsem měl dost velkou zácpu.Myslíte,že to může mít nějakou spojitost??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ještě by mohla pomoci neurologie, akupunktura, kineziologie nebo také fyzioterapie. Protože by to také mohl být kožní nerv, který vyhodnocuje pohyby šourku chybně - jako svědivý pocit. Nerv může být mírně uskřinutý v oblasti bederní páteře nebo někde po své dráze a to pak také způsobuje tyto pocity. Zkuste hledat řešení ještě v těchto oblastech medicíny.
Ze středního mozku vycházejí první 4 nervy. Z Varolova mostu vychází pátý – trojklaný nerv. Ostatní hlavové nervy mají začátek v prodloužené míše. Jsou to nervy párové a člověk má těchto párů 12. Hlavové nervy jsou to proto, že se rozvětvují převážně v oblasti hlavy a krku. Jejich úprava je o dost složitější, než tomu je u nervů míšních. Některé hlavové nervy obsahují pouze dostředivá vlákna, jiné zase pouze odstředivá a některé jsou povahy smíšené. K nervům dostředivým řadíme čichový, zrakový a předsíňohlemýžďový nerv. Mezi odstředivé hlavové nervy patří okohybný, kladkový, odtahující, lícní, přídatný a podjazykový nerv. Nerv trojklaný, jazykohltanový a bloudivý obsahuje nervy smíšené povahy. Hlavové nervy mají většinou smíšená vlákna, kromě čichového, zrakového a sluchového, které mají pouze senzorická vlákna. Všechny začínají (motorické a autonomní) nebo končí (senzitivní) v jádrech hlavových nervů v mozkovém kmeni.
Právě skutečnost, že nervprochází otvory v čelisti, může zpočátku budit dojem, že se jedná o bolesti zubů. Postižený vyhledá zubního lékaře, a pokud se potíže po ošetření nezmírní, má v tomto případě důvod, proč hledat příčiny dál.
Ve svém příspěvku TROJKLANY NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Moc vas prisim nejaka rada ci vam pomohlo na trojklany nerv mamka je po gamanozi nepomohl ji .Uziva tramal trva to skoro rok neda se takto zit jen to trochu tlumi lekari nepomohou prisim i radu mic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila Raabová.
Dobrý den,mám taky takový problém,když mě to chytne tak mám na to Apo Gab,ale už taky přestává účinkovat.Docela mě pomáhá Aronie,dělám si z toho džem za studena,taky nevím na jak dlouho to pomůže,nevím co potom budu dělat,protože ty bolesti jsou nesnesitelné.
Lidé s tepovou frekvencí vyšší než 70 bpm v klidovém stavu mají o 78 % vyšší riziko srdečních chorob. Pokud srdce bije rychle, i když odpočíváte, může to znamenat, že jste ve špatné kondici, nebo jste velmi vystresovaní. Pokud máte vysoký krevní tlak, je velmi důležité pracovat na tom, aby se snížil. Ke snížení tepu může dopomoci několik technik, a to:
cvičení valsalva – cvičení posiluje bloudivý nerv, který je zodpovědný za zrychlený tep; cvik provedete tak, že zatnete břišní svaly (jako kdybyste seděli na toaletě); držte asi pět vteřin a uvolněte; opakujte dle potřeby, dokud nezpomalíte svůj tep;
dech – dech pomůže zpomalit váš tep; nadechujte se asi 5–8 vteřin, zadržte dech 3–5 vteřin a potom pomalu 5–8 vteřin vydechujte; soustřeďte se na kompletní výdech, abyste zpomalili svůj tep;
studená voda – namočte si obličej do ledové vody, simulujete tím potápěcí reflex, který zpomaluje metabolismus; oplachujte si obličej studenou vodou tak dlouho, dokud se tep nezpomalí;
masáž v oblasti krkavice – krkavice prochází krkem hned vedle bloudivého nervu; jemně tuto artérii masírujte prsty, abyste pomohli stimulovat sousedící nerv, který dokáže zpomalit tep.
Obecná doporučení:
cvičení – zlepšuje kondici;
rybí tuk – kapsle s rybím tukem může snížit tep za několik týdnů; rybí tuk pomáhá tělu lépe reagovat na bloudivý nerv, který reguluje tep;
spánek – pokud máte v pokoji hluk, berte si na spaní špunty do uší; i narušení spánku může zvýšit tep;
stravování – jezte jídla zdravá, která pomohou tělu regulovat rychlost tepu; jezte lososa, sardinky nebo makrely, celozrnné pečivo, zelenou zeleninu, ořechy a jídla bohatá na draslík, jako jsou banány nebo avokádo;
vyprazdňování – lidé, kteří zadržují moč, dokud nemají plný měchýř, mají zrychlený tep, plný močový měchýř totiž zvyšuje činnost sympatických nervů, které stahují cévy a způsobují rychlejší tlukot srdce.
Ve svém příspěvku TROLKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Jeřábek.
Dobrý den,
obávám se, že mi po umrtvení zubu ve spodní čelisti, byl (zastupujícím lékařem) injekcí napíchnutý trojklanný nerv. Po odeznívání umrtvení (asi třetí den) mi stále pobolívala čelist, někde pod levým uchem. Nelepšilo se to a začal jsem pozorovat, že nemohu naplno otevřít ústa (MAXIMÁLNĚ 2,5 CM). Hodně to bolí a ještě horší je to při kousání! Nemohu otevřít ústa a dělá mi velké potíže vůbec něco sníst, jak to bolí. Můj lékař mi radí cvičit prsty ruky roztahování čelistí. Mně to ale nejde, hodně to bolí. Nemohu normálně jíst.
Prosím, poraďte, co mám dělat?
Rozhodně nechci obcházet svého dobrého doktora a plně mu důvěřuji, ale chtěl bych slyšet názor i jiného odborníka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavla.
Zdravím, mám to samé. Co s tím? Prosíííím.....ATB či lék na uvolnění svalu.Děkuji moc moc moc....pomáhám chiropraxí a diagnostikou zlomenin ostatním a teď jsem sama v bolestech. Pomůže mi prosím někdo či poradí. Děkuji P.
Brnění levé ruky může být způsobeno syndromem karpálního tunelu, kdy jsou postiženy pouze ruce. Projevuje se častěji u žen. Mezi příznaky patří oslabená citlivost, mravenčení, pálení, trnutí a bolesti prstů rukou, které často bolí i v klidovém stavu. Postižení uvádějí, že největší bolesti pociťují v noci. Syndrom lze klinicky diagnostikovat například studií nervového vedení či metodou EMG.
Pro úlevu od bolesti se doporučuje v pravidelných intervalech přikládat na zápěstí led. Led tlumí bolest a urychluje hojení zánětu. Při pravidelné činnosti rukou je vhodné činit pravidelné přestávky, často ohýbat prsty a třepat rukama. Z výživového hlediska se doporučuje zvýšení příjmu vitamínu B6.
Léčba je možná několika způsoby. Jedinou účinnou léčbou je však dekomprese karpálního tunelu. Té lze v počáteční fázi dosáhnout udržováním ruky v klidovém stavu, injekcemi kortikoidů a použitím fyzikální terapie. Při plně rozvinutém syndromu je nutné přetnutí zápěstních vazů, čímž se tlak na nerv odstraní. Operace se provádí ambulantně při lokální anestezii a trvá asi půl hodiny.
Abyste předešli problémům poškození karpálního tunelu, ulevujte si při práci, dopřávejte si pravidelné pauzy, během kterých si ruce protáhnete. Měňte činnosti. Dodržujte zdravou a vyváženou stravu
Ve svém příspěvku TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Nešporová.
Dobrý den, je mi něco málo přes sdmdesát a první co mě začalo bolet je pravé oko a mám ho hodně červené jako kdybych tam měla písek a pak následovalo pravé ucho hučí mně v něm a špatně na něho slyším. Zuby mě nebolí ani pravá tvář. Domnívala jsem se, že je to tzrojkalný nerv, ale nevím, jak tyto příznaky léčit? K lékařce jsem zatím nešla. Děkuji za odpověď Nešporová Z. Brno
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Matošková.
Dobrý den jak se léčí trojklanný nerv podle rezonance mi tlačí cévka na nerv pomůžou léky nebo už je nutná operace děkuji jana
U cévních obtížích je dobré navštívit specializovaná centra pro „diabetickou nohu“, většinou se zde nález konzultuje s angiologem (odborníkem na cévy), případně chirurgem (je-li nutné lokální odstranění již odumřelé tkáně).
Nejčastější příčinou tmavnutí nohou je diabetická noha. Diabetická noha vzniká poruchou prokrvení dolních končetin, což je velice negativně ovlivňuje vývoj chorobných procesů – vředů. Kvůli dlouhodobě a špatně vyživované tkáni se tvoří defekt neboli gangréna, při níž tyto tkáně odumírají. Právě tento defekt vede mnohdy k amputaci končetiny.
Jestliže nejsou tkáně dolních končetin dostatečně prokrvené, může se objevit i známé černání prstů nebo jiné části nohy – gangréna. Tento stav je velice nebezpečný a mnohdy i zbytečný. Lékaři ve většině případů své pacienty dobře poučí o riziku diabetické nohy, nicméně samotní pacienti si rady lékařů neberou příliš k srdci. Každý diabetik by měl již od počátku být seznámen s riziky svého onemocnění a měl by být také poučen o určitém denním režimu, který je nutné naprosto přesně dodržovat. Všichni diabetici by si měli pravidelně kontrolovat glykemii a samozřejmě by měli přestat kouřit, aby si tak zcela vědomě a úmyslně nesnižovali průchodnost cév v dolních končetinách. Právě amputace dolní končetiny děsí většinu diabetických pacientů. A ano, tohle riziko zde skutečně je. Lze mu však aktivně předcházet. Každý pacient s cukrovkou by měl spolupracovat se svým lékařem a také by měl svým končetinám dopřávat pravidelnou péči. Léčba diabetické nohy není nijak jednoduchá, je dlouhodobá a poměrně komplikovaná. Pro léčbu diabetické nohy je nutné obnovit průtok krve končetinou, což bylo možné dříve pouze za pomocí chirurgického bypassu. V dnešní době se však lékaři přiklání k angioplastice, díky níž je možné zprůchodnit zúžené či uzavřené bércové tepny pomocí balónkového katétru. Při tomto zákroku je možné obnovit průtok v několika cévách najednou a cévy se nijak neporuší. Díky vstříknuté kontrastní látce tak může radiolog pečlivě sledovat kudy krev proudí, kde jsou cévy ucpané a tenkým balonkovým katétrem je může pomalu zprůchodňovat. Celá procedura klade mnohem menší nároky na pacientův organismus, je bezpečnější a pacient se po ní rychle zotaví. Tento zákrok v mnoha případech předchází obávané komplikaci – amputaci končetiny. Tímto však léčba nekončí. Je nutné i nadále sledovat pečlivě stav pacienta, potlačit možnou infekci, odlehčit končetinu vhodnou protetickou pomůckou, je nutné i nadále měřit glykemii a krevní tuky, srážlivost krve a podobně.
Černý odstín pod nehtem je často sražená krev, která prosákla z poškozených cév vlivem úrazu. Tato vrstvička krve oddělí nehet od nehtové ploténky a nehet už drží jen u svého kořínku, odkud ho asi do měsíce vytlačí nový nehet. Tím dojde k samovolnému oddělení nehtu od prstu. Rozhodně nehet násilím neoddělujte, protože hrozí infekce houbami a bakteriemi. Nový nehet doroste asi tak za 6 až 8 měsíců. Vždy je dobrá konzultace s lékařem.
Ve svém příspěvku BABSKÉ RADY NA SKŘÍPNUTÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef.
Dobrý den prosím vás mam bolesti v oblasti hrudníku palivou bolest spatne se mi dejcha nemuzu si vubec lehnout na zadnou stranu .a taky na bederni pateri cejtim bolesti
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libuše Vyhlasová.
prosím babskou radu na skřípnutý sedací nerv
děkuji
Vyhlasová
Infarkt myokardu je projev ischemické choroby srdeční a ta je projevem aterosklerózy.
Charakteristickým příznakem je bolest na hrudi, která je u infarktu poměrně specifická: Bývá lokalizovaná za celou hrudní kostí, je svíravá až pálivá a často doprovázená pocitem tísně. Bolest nezávisí na poloze těla ani na dýchání, může se podobat bolesti u anginy pectoris, ale liší se větší intenzitou a délkou trvání. Může vyzařovat do dolní čelisti nebo do horních končetin, zejména do levé paže, projevuje se jako bolest levé ruky, někdy se objeví atypicky mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Podezření na probíhající infarkt vyvolává přetrvávání bolesti déle než 10 minut.
Pacienti dva či tři týdny před infarktem pociťují při zátěži bolest nebo tlak na hrudníku, někdy mají pocit brnění v levé ruce, které je většinou vázané na zátěž a v klidu ustupuje.
Akutní infarkt myokardu začíná v okamžiku, kdy se věnčitá tepna krevní sraženinou úplně uzavře a příslušná část srdečního svalu přestane dostávat okysličenou krev. Nedokrvená část myokardu začne odumírat již po 20 minutách. Nekróza pak postupuje v ohrožené oblasti od vrstev pod srdeční nitroblánou na povrch srdce – k vrstvám ležícím pod osrdečníkem.
V akutní fázi onemocnění je zásadním faktorem čas! Proto je nutné při vzniku výše uvedených symptomů vždy co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na telefonu 155 (nebo 112), kde je operátorem školený zdravotník. Během 15 minut by měl k pacientovi dorazit vůz rychlé lékařské pomoci, vybavený EKG pro správné stanovení diagnózy a přístroji pro zajištění základní resuscitační péče, včetně zevní kardiostimulace. I když jde o minuty, rozhodně by postižený člověk neměl sednout do auta a jet pro pomoc sám! V akutní fázi infarktu totiž kdykoliv hrozí život ohrožující arytmie nebo jiná komplikace. Čím déle postižený člověk vyčkává, tím více se zbavuje možnosti zachránit většinu srdečního svalu a tím horší má prognózu.
Co dělat, jak si pomoci:
Při jakémkoliv podezření na akutní infarkt myokardu volejte rychlou záchrannou službu 155 (nebo 112).
Během čekání na sanitku se snažte být v klidu — fyzickém i psychickém!
Nechoďte, posaďte se nebo si lehněte a podložte si záda, aby se vám lépe dýchalo.
Vezměte si tabletu anopyrinu, případně léky (nitráty), které užíváte.
Brnění levé ruky a nohy nikdy nepodceňujte. Může se jednat o mozkovou mrtvici nebo o přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně) spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání rychlé záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky.
Mozková mrtvice vzniká dvěma odlišnými způsoby:
Může dojít k ucpání důležité cévy v mozku a tím se přeruší zásobování mozku kyslíkem.
Dojde k prasknutí mozkové cévy, přeruší se zásobování kyslíkem a mozek je poškozován i hromadící se krví.
Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě, trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla.
Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku a na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků!
Brnění může být pozvolné, někdy může odeznít, jindy však může dojít k velmi rychlému ochrnutí končetin. Nikdy tento stav nepodceňujte!
Nejčastěji bývají při ischemické mozkové mrtvici postiženy dvě povodí tepen, a to povodí krkavice a povodí tepny zadní části mozku. Ucpání povodí krkavice dává za vznik takovým projevům, jako je částečná nebo úplná ztráta hybnosti poloviny těla, poruchy čití na stejné polovině těla, poruchy řeči, epilepsie, poruchy zraku až jednostranná slepota, a u těžších forem i ztráta vědomí. Současně mohou být přítomny i některé psychické poruchy, jako je zmatenost. Při postižení cévy v zadní části mozku se objevují typicky závratě, zvracení, poruchy rovnováhy, dvojité vidění, porucha artikulace, mravenčení v obličeji i končetinách, případně i porucha vědomí. Někdy se objevuje i takzvaný drop-attack, který vzniká nedokrevností mozkového kmene. Jedná se o ztrátu svalového napětí, které se projeví pádem pacienta bez ztráty vědomí. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, nebo krvácením do mozku. Při mrtvici přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určitých částí mozku a postupně dochází k odumírání buněk.
Léčba ischemické mozkové mrtvice musí být vždy komplexní, to znamená, že se musí terapeuticky ovlivnit všechny možné příčiny mrtvice.
Prevence ischemické mozkové mrtvice spočívá v užívání léčiv, která snižují riziko opětovného vzniku mrtvice. Indikuje se protidestičková terapie ve formě kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou aspirinu. U pacientů s vysokým rizikem opětovné embolizace se podávají protisrážlivé léky, nej
