KŮŽE NA PRIROZENI je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Existuje několik příčin tmavé kůže na přirození, může ji způsobit například nadměrné pocení, používání deodorantů, odstraňování ochlupení holicím strojkem nebo pomocí depilace, plísňové infekce, alergie nebo nošení těsného oblečení. Kůže v oblasti genitálu a přirození je velmi citlivá, proto i menší tření způsobuje její zabarvení nebo zjizvení. Existuje naštěstí i několik účinných domácích prostředků ke zmírnění tmavé kůže na přirození.
Příčiny tmavé kůže na přirození
Velmi častou příčinou tmavé kůže na přirození je plísňová infekce. Tmavá kůže na přirození se objevuje zejména u lidí žijících v tropickém podnebném pásu, protože je často vystavována potu. Také těsné oblečení a neprodyšné látky mají za následek infekci a po určité době může dojít i k tmavnutí kůže na přirození. Další příčinou může být alergická reakce. Alergie se vyvíjejí v důsledku špatné hygieny, nadměrného pocení a používání kosmetických produktů (krémů). Kontinuální svědění v oblasti přirození vede ke škrábání, což má za následek tmavnutí a jizvení kůže na přirození. Nošení těsného oblečení a spodního prádla může být rovněž příčinou tmavé kůže. Kůže v genitální oblasti je velmi citlivá, proto i menší tření způsobuje její zbarvení a zjizvení. Nejčastěji dochází k tmavnutí kůže ve stydké oblasti kvůli holení ochlupení. Je ale normální, že je přirození o něco tmavší než zbytek kůže na těle.
V naší poradně s názvem EKZÉM NA PŘIROZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAN KREJCI.
DOBRY DEN NA PŘIROZENI SE MI UDELALY DROBNE PUPÍNKY JAK DRUHY DEN PO SPALENI O PLOTNU TREBA. NEJSOU ZARUDLE NESVEDÍ NEZVĚTSUJI SE NEDELAJÍ NIC ZAPORNEHO NEJDOU POMALU ANI VIDET POKUD TO NEVÍTE JSOU VELIKOSTNE JAK ANTIPERLE MAM TO UŽ MESÍC A JESTE SE TO NESTRATILO ZENY NESTRÍDAM FURT JSEM JEN S JEDNOU A MAM DOMA VELKE DYLEMA MUZETE MI PORADITDEKUJI MOC.S POZDRAVEM JAN.KREJCI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takhle podle popisu to nejde poznat o co jde. Ve vašem zájmu doporučuji navštívit kožní oddělení, kde váš stav zhodnotí a určí přesnou diagnózu. Prosím nepodceňujte tuto prohlídku, neboť penis máte jen jeden, stejně jako své zdraví. Před lékařem se nestyďte, nevnímá váš penis jako sexuální nástroj, ale jako součást vašeho těla, třeba jako ruku.
Doporučuje se nošení volného bavlněného oblečení a také bavlněného spodního prádla. Toto prádlo totiž pohlcuje pot. Nedoporučuje se užívání syntetických materiálů a těsného oblečení.
Měli byste se vyhnout častému holení ochlupení a používání krémů v oblasti přirození. Krémy obsahují chemikálie, které způsobují tmavnutí stydké oblasti.
Velmi vhodné je užívání citronové šťávy, která je přírodním bělidlem. Recept je jednoduchý, stačí pouze vymačkat jeden citron nebo limetku a touto šťávou masírovat ohanbí. Aplikace by měla probíhat po dobu jednoho až dvou měsíců. Po uplynutí této doby by mělo dojít k viditelnému zlepšení.
Jogurt je dalším účinným domácím lékem. Stačí pouze potřít ohanbí a nechat po dobu 10 minut zaschnout. Poté důkladně opláchnout. Při denní aplikaci jogurtu stačí pouze měsíční léčba, která přinese opětovné zesvětlení kůže ve stydké oblasti.
Dermatologové doporučují užívání prášku santalového dřeva smíchaného s růžovou vodou. Směs by měla být vytvořena z jedné lžíce prášku santalového dřeva a deseti kapek růžové vody. Tato směs by měla být aplikována na přirození zejména po koupeli. Nechat působit 30 minut a pak opláchnout.
Mandlový olej a med jsou dalším používaným lékem ke zmírnění tmavých skvrna na kůži. Smíchejte lžičku mandlového oleje se lžičkou medu. Tato směs se nanese na přirození a vmasíruje. Po 20 až 30 minutách můžete opláchnout.
Odlupování kůže (peeling) je velmi vhodným opatřením, protože dochází k odstranění odumřelých buněk a k efektivnější nápravě kůže. Peeling by se měl provádět dvakrát týdně. Vhodné je použít přírodní produkty jako gel z aloe vera, citrusy a olej s obsahem vitamínu E. Aloe vera má uklidňující účinky, citrusy jsou bělidlem a vitamín E hydratuje a vyživuje pokožku. Tyto produkty nebo jejich směsi lze uchovávat v lednici a měly by být používány alespoň po dobu 15 dní, aby došlo k vynikajícím výsledkům.
V naší poradně s názvem ZESVĚTLENÍ KŮŽE NA PŘIROZENÍ A STEHNECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nasťa.
jezdíme na dovolenou k moři a vadí mi tmavá kuže na vnitřních stehnech a na přizození, ,chtěla bych vědět jak se dí zmírnit. tohle zabarvení,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na tmavé plochy na kůži je dobrá citrónová šťáva, krém s hydrochinonem a krém s kyselinou kojovou (kojic acid). Krémy se dají koupit běžně na internetu.
Dalo by se říci, že hydrolyzovaný kolagen je bílkovina krásy, protože tělu v tomto směru poskytuje velké výhody. Obvzláště při společném působení kolagenu, elastinu, keratinu a vitamínu C, poskytuje základní výživu vlasům, řasám, nehtům a kůži. Kolagen je významným pomocníkem v anti-agingu, tedy v oboru zabývajícím se oddálením stáří.
Hlavní účinky kolagenu
Kolagen vrátí mládí.
Jedním z hlavních pilířů mládí a mladého vzhledu je právě kolagen. Ten ovšem postupem času prohrává boj s věkem a naše atraktivita je tatam. Tělo ztrácí sílu, krásu, jas i tón. Do několika měsíců při pravidelném a dlouhodobém doplňování nového kolagenu tyto příznaky zmizí.
Hydrolyzovaný syrovátkový protein je hlavní živinou pro pěknou kůži!
Pokud bychom omezili zcela nebo z části příjem kolagenu ve stravě, tak by se časem naše pokožka úplně rozpadla. Kolagen je bílkovina, která pokožce zajišťuje hladkost a pevnost. Kolagen na sebe také váže vodu, čímž se pokožka hydratuje a pleť pak vypadá hladká a sametová. Kolagen v pokožce pomáhá obnovovat buňky a regenerovat tkáň. Kolagen tak rozjasňuje pleť a zajišťuje jí novou nezbytnou výživu.
Kolagen zpomaluje stárnutí tím, že omezuje vrásky.
První příznakem nedostatku kolagenu v kůži jsou vrásky. Nejdříve se vrásky objeví kolem očí, pak na krku a také na dekoltu. Vrásky jsou způsobeny fyzikálně-chemickými změnami spojenými se stárnutím kůže. Tím jak plyne čas, pokožka postupně přichází o tři důležité stavební prvky:
Kolagen je vlákno z bílkoviny, které dává kůži pevnost.
Elastin je zodpovědný za pružnost pokožky.
Glykosaminoglykan, který v pokožce zadržuje vodu a udržuje ji vláčnou.
Tyto ztráty v pokožce významně podpoří přímé slunce, kouř a znečištěné ovzduší, ale také i šňupací tabák může tento proces urychlit. Hydrolyzovaný kolagen dává pokožce možnost vybudovat si s jeho pomocí novou pletivovou strukturu a tím pomáhá kůži, aby byla odolnější, čímž mizí tyto otravné vrásky.
Kolagen dokáže odstranit kožní skvrny!
Pigmentové skvrny, jako jsou pihy, melasma, stařecké skvrny a hnědé skvrny po slunění, jsou častými kožními problémy, které jsou podpořeny intenzivní expozicí UV záření. Melanin pod slunečním zářením výrazně hnědne. Hnědý melanin je nerovnoměrně rozložen v buňkách epidermis, což má za následek vznik nepravidelných tmavých skvrn, kterým říkáme obecně pigmentové skvrny. Kolagen společně s vitamínem C se doporučuje díky jeho schopnosti stimulovat aktivitu melanocytů. To znamená, že takto kolagen pomůže melaninu se v kůži lépe a vyváženě rozprostřít, čímž se sníží rozvoj nových pigmentových skvrn. Doplnění kolagenu má v tomto případě přínos v čerstvějším vzhledu pleti a dokonce ovlivní i její celistvý barevný t
V naší poradně s názvem ZESVĚTLENÍ KŮŽE NA PŘIROZENÍ A STEHNECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlina.
a to jsou napriklad jake kremy? prosim o nazev, nemuzu najit zadne na internetu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tady je několik variant bělících krémů, které obsahují některou z uvedených látek https://www.zbozi.cz/?q=B%C…
Pokud si chcete být jistá, která že látka v krému je, tak bude nutné prozkoumat složení uváděné výrobcem na obalu, takže nejlépe v kamenné prodejně. Nejefektivněji bělí kojic acid a hydrochinon.
Zesvětlovače kůže mají v posledních několika letech za sebou dlouhou vývojovou cestu. Spotřebitelé se totiž dnes díky snadno dostupným informacím na internetu mohou mnohem lépe vzdělávat a zjišťovat od ostatních nežádoucí účinky pleť bělících produktů, které chtějí koupit. Tato článek je proto navržen tak, aby se spotřebitel s jeho pomocí mohl seznámit s mnoha různými složkami zesvětlovačů kůže dostupných na dnešním trhu. A nakonec si pak mohl vybrat nejlepší produkt pro svou kůži.
Proces zesvětlení kůže probíhá v několika etapách. Jednotlivé složky přípravků na zesvětlení kůže působí v různých fázích procesu a obvykle poskytují nejlepší výsledky, když se spojí dohromady do jednoho ověřeného produktu. Zde jsou uvedeny některé z nejoblíbenějších surovin používaných při výrobě produktů na bělení kůže.
Alfa Arbutin:
Alfa-Arbutin je biosyntetická aktivní složka, která je čistá a dobře rozpustná ve vodě. Alfa-Arbutin je vyráběn ve formě prášku. Alfa-Arbutin je jeden z nejpokročilejších účinných látek v moderním zesvětlování kůže. U Alfa-Arbutinu bylo prokázáno, že při bělení účinně fungoval na všechny typy pleti. Ukázalo se, že i velmi nízké koncentrace Alfa-Arbutinu blokují činnost tyrozinázy, čímž vzniká tak zvaný albinismus. Výzkumy prokázaly, že epimer z arbutinu má asi 10 krát silnější inhibiční účinek, než je u beta-arbutinu. Alfa-Arbutin je velmi drahá ingredience, štěstí, že funguje i při velmi nízkých koncentracích. Alfa arbutin je nejrychlejší a nejefektivnější bělící prostředek při bělení kůže.
Beta-Arbutin (extrakt z medvědice lékařské):
Beta-Arbutin je často zmiňován jen jako arbutin. Beta-Arbutin je přírodní extrakt nalezený v rostlinách medvědice lékařské. Arbutin také poskytuje kůži zesvětlující účinek na kůži tím, že zabrání tyrozináze v její činnosti. Ačkoli je arbutin přírodní derivát hydrochinonu, tak nemá stejná rizika nebo vedlejší účinky. Arbutin, jak bylo prokázáno, je velmi bezpečná látka. Beta-arbutin je levnější na výrobu než alfa-arbutin, ale také i jeho bělící efekt je desetkrát slabší. Z těchto důvodu je v mnoha nových kůži bělících přípravcích nyní použitý Alfa Arbutin na rozdíl od dříve používaného beta-arbutinu.
Kyselina kojic:
Kyselina kojová (Kojic Acid; C6H6O4; 5-hydroxy-2-(hydroxymethyl)-4-pyrone) je produktem plísně, především druhem Aspergillus oryzae, vyskytující se v Japonsku, odkud má také kyselina název – Kojic. Kyselina kojová se často používá jako přísada do asijské stravy a podle posledních poznatků se začala také používat v kosmetice, jako přírodní prostředek k bělení kůže a při léčbě pigmentových problémů a stařeckých skvrn. Kyselina kojová byla poprvé objevena v roce 1989 a nyní je používána j
Největší skupinu zánětů genitálií v dětském věku u dívek tvoří zánětlivá onemocnění poševního vchodu (vulvy) a pochvy (vaginy), přičemž jejich výskyt kolísá podle jednotlivých období dětského vývoje. Tato onemocnění se mohou objevit (i když velmi zřídka) už u novorozeňat, většinou se však spontánně zhojí. V období pohlavního klidu (to jest do puberty) převažují bakteriální zánětlivé formy chorob, s tvorbou ženských pohlavních hormonů se více objevují trichomonádová a plísňová onemocnění. Postiženy bývají obvykle jen vulva a dolní třetina pochvy.
Záněty poševního vchodu (vulvitida) u dívek vznikají na základě mechanického nebo chemického podráždění v důsledku nesprávné či nedostatečné péče. Konkrétními příčinami mohou být přísady do koupele, dezinfekční prostředky, ale také špatně vymáchané plenky nebo jejich nedostačující výměna. Na pravidelnou výměnu plen je třeba dbát i u těch papírových, neboť dítě močí relativně často (ve srovnání s dospělými), a přestože se plenka zdá suchá, moč z ní může prosakovat nebo se vypařovat. To může vést k podráždění dětské pokožky, v horším případě pak k onemocnění močových cest i genitálu. Mezi další příčiny zánětu poševního vchodu v dětském věku patří mykózy (kandidóza a jiné) vyvolané antibiotiky (jimiž se léčí či léčila nějaká nemoc), cukrovka, podráždění kůže způsobené bakteriemi... Po vulvitidě prodělané v dětství mohou zůstat jizvy a srůsty.
Záněty poševního vchodu se projevují většinou mírným zarudnutím, případně svěděním v místě zánětu. Jestliže se zanítí i pochva, dalším příznakem může být světlý hlenovitý výtok z roditel, v těžších případech je výtok hnisavý nebo krvavý. V takovém případě je nutné neprodleně vyhledat dětského lékaře, eventuálně na jeho doporučení navštívit dětského gynekologa. S vyhledáním odborné péče se nemá dlouho otálet, jelikož i při vážných zánětech zevních rodidel nemusí mít dítě horečku a jeho zdravotní stav tak nemusejí rodiče dobře odhadnout.
Co se týče vulvovaginitidy, tedy zánětu vulvy a pochvy, příčin může být ještě více. Kromě bakteriálních infekcí a mykóz může daný zánět vyvolat střevní onemocnění, jež se přenese na genitálie, nebo streptokoková infekce, kterou často doprovází i silný krvavý výtok. U menších dětí mohou onemocnění způsobit i střevní parazité (roupi), kteří přesídlí z konečníku do pochvy. Vulvovaginitida se někdy objevuje jako průvodní onemocnění při některých infekčních chorobách (při angíně, spále, zápalu plic, zánětu močových cest a podobě) a po očkování proti pravým neštovicím. Bakteriální infekce se vyznačuje mimo jiné i řídkým krvavým, někdy až hnilobně zapáchají
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVLA JAKUBOWSKA´.
Manžel má 82 let 20,12,2018 mu byla provedena TEP levé kyčle .Po operaci měl v tříslech velké zarudnutí dostal Zinkovou mast.Moc mu to nepomohlo.Od 22,1,2019 byl měsíc v Lázních Darkov.Jodovými kopelemi stav zhoršen,navíc po celé levé půlce zad, prsou i na levém lokti svědící ,hlavně v tříslích ,červená vyrážka . Po příjezdu 22,2,2019 z lázní zde na obv.odd.mu lékařka dala Zodac1ráno na 14dní a 1 večer Dithiaden a mast Imacort krem 20g,vymazalo se 6 balení,vyrážka-malé červené flíčky se trochu vytratily,na výskytu se loupe kůže.Mast už nemá ,nyní maže Calciovou mastí.
Zítra jde znovu k lékaři.Jak jsem viděla spalničky na obrázku připadá mi to tak na zádech, V tříslích to je jeden velký flek vel.15x 6cm na obou nohách až k přirození, Teplotu nemá .Děkují za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Kupte v lékárně mast Clotrimazol a mažte postižená místa ráno a večer po dobu jednoho měsíce. Tady je odkaz, kde je vidět jak mast vypadá a kolik stojí: https://www.drmax.cz/clotri…
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem SEBORHOICKÁ KERATÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina Med.
Dobrý den prosím o názor než bych obtěžovala kožního lékaře, co tenhle výrůstek může být, mění barvu do tmava, svědí a někdy pobolívá. Velice děkuji předem za váš čas.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na obrázku je vidět stav po zanícené keratóze. Zanícená keratóza je neškodný nezhoubný růst kůže, který se postupem času podráždil. Tyto drsné, tvrdé, praskající léze často svědí, krvácí nebo špiní oblečení. Jsou označovány jako zanícená seboroická keratóza.
Protože zanícené keratózy mohou dále růst, svědit nebo krvácet, může váš lékař navrhnout léčbu léze. Existují tyto možnosti odstranění:
Tekutý dusík - Malá zanícená keratóza může být zmrazena tekutým dusíkem. Kapalný dusík na tyto léze působí skvěle, protože mrazem ničí povrchové zanícené buňky, ale hlubší normální buňky nechává neporušené. Zmrazená keratóza utvoří puchýř, do kterého se uvolňuje tekutina z mrtvých buněk, a poté, co tekutina vyschne, se vytvoří krusta. Když krusta po několika dnech opadne, kůže pod ní se začne obnovovat do normálu.
Seškrábnutí keratózy - po znecitlivění pokožky může být keratóza odstraněna povrchním seškrábnutím. Léze jsou velmi povrchní, takže se kůže po seškrábnutí rychle uzdraví.
Laser nebo hyferace - při tomto postupu laserové nebo elektrické zařízení zahřívá pouze povrchově zanícené kožní buňky. Tento postup lze použít pro zanícené keratózy na obličeji.
Atypické zánětlivé keratózy
Někdy může být velmi obtížné odlišit zapálené seboroické keratózy od zhoubného typu rakoviny kůže. Zanícené keratózy mohou mít nepravidelné ohraničení, barevné variace a asymetrii po celé lézi. Neváhejte zavolat svému doktorovi, pokud máte obavy z jakéhokoli útvaru na kůži.
Onemocnění s názvem svrab má více původců, například to u psů může být zákožka svrabová (zákožka svrabová u psů). Ušní svrab u psů se moc nevyskytuje je lokalizován právě na vnějším zvukovodu, po celém těle se nerozšiřuje. V uchu tvoří specifické strupy a jiné příznaky. Kdežto „klasický svrab“ se vyskytuje po celém těle a zpočátku na málo osrstěných místech: slabiny, lokty, kolenní a loketní řasa, ušní boltce. Kromě úporného svědění se časem objevují i záněty kůže infikované sekundárně bakteriemi. Kůže strupovatí, mokvá, je ztluštělá a praská.
Jak moc se onemocnění rozjede, záleží na imunitě psa. Pozor! Je to zoonóza (nemoc přenosná i na člověka). Je nutné vyprat a dezinfikovat veškeré zařízení v místech, kde se pes pohybuje, a to pravidelně a několikrát.
Mezi známé druhy svrabu patří například ušní svrab, který postihuje vnější zvukovod, notoedrový svrab koček, psoroptová a chorioptová prašivina přežvýkavců a koní, svrab morčat a vápenka, což je svrab postihující ptáky. Další kožní nemoc způsobená parazity, demodikóza, se pak označuje jako červená prašivina.
Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, a to kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však mohou při vhodné vlhkosti vydržet bez hostitele až 21 dní.
Příznaky svrabu jsou dosti rozmanité, od bezpříznakového nosičství infekce po celotělové postižení kůže doprovázené jejím zhrubnutím, vypadáváním srsti a tvorbou vrstev příškvarů, pod kterými se nachází mokvající kůže. Svědění doprovázející svrab může být natolik intenzivní, že zvíře hubne a nakonec hyne z naprostého vyčerpání. U hospodářských zvířat se z důvodu jejich nepohody a neustálého škrábání snižuje silně užitkovost, a to jak přírůstek ve výkrmu, tak mléčnost dojených zvířat. Zákožky preferují k životu řídce osrstěné krajiny na těle zvířat, a proto svrab vždycky začíná na typických místech. S postupem choroby ale srst nemocného zvířete řídne a vypadává a umožňuje šíření svrabu na celý povrch kůže.
Prvními příznaky svrabu je zarudnutí kůže a tvorba pupínků a stroupků s ložiskovým prořídnutím srsti. To je kožní změna způsobená samotnou zákožkou. Někdy zvířata reagují na přítomnost roztočů i kopřivkou. Všechny ostatní příznaky vznikají v důsledku silného svědění. Rozškrábáním vzniká rozedření povrchové vrstvy kůže s krvácením a tvorbou příškvarů. Chlupy řídnou a vypadávají. Chronické případy j
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: https://www.ceskaordinace.c…
Vlastní diagnostika kožních onemocnění není nikdy snadným úkolem. Je to obtížnější, protože různá onemocnění mívají podobné příznaky. Kopřivka sama o sobě je rozdělena na dva typy, na akutní a chronickou. Kopřivka je způsobena uvolněním histaminu v reakci na alergeny. Histamin je organická sloučenina, která v těle způsobuje zánětlivý proces. Prvními příznaky kopřivky jsou malé pupínky na povrchu kůže, které však mohou být zaměněny za jiné onemocnění. Dalším problémem je diagnostika pupínků, protože příznaky jsou příliš obecné. Mezi symptomy kopřivky patří zarudnutí, svědění, tvorba podlitin. Ale tyto příznaky jsou známy i u jiných kožních onemocnění. Kopřivka může být způsobena alergeny, stresem, teplem, slunečním světlem nebo vodou. Neléčené příznaky mohou trvat od několika hodin až po několik týdnů. Pro diagnostiku jsou důležité krevní testy a pro léčbu antihistaminika.
Potničky
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, spíše o nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Rosacea
Rosacea (růžovka) je velmi častá dermatóza, která je příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže, příčiny vzniku růžovky jsou zatím nejasné. Rosacea postihuje obě pohlaví, přičemž u žen se vyskytuje častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Nejvíce nemocných detekujeme ve věkové skupině 40–60 let.
Onemocnění se projevuje velmi typickými příznaky, které specializovaného lékaře-dermatologa, snadno dovedou k diagnóze. Lokalizace projevů je téměř výhradně na hlavě, a to v obličeji. Nemoc postihuje typicky kůži nosu, tváře, střed čela a bradu. Méně často se vyskytuje za ušima, na krku a ve výstřihu. Kůže okolo úst a očí bývá nepostižená. Rosacea je na začátku svého průběhu velmi nenápadná, projevuje se především vznikem přechod
Ondatra pižmová žije v současné době téměř ve všech vodách střední a východní Evropy, vyskytuje se také v některých oblastech Skandinávie a západní Evropy. Svým rozšířením zasahuje až daleko na Sibiř. Ondatra pižmová pochází ze Severní Ameriky. Zdomácněla v oblastech bývalého Sovětského svazu a v Evropě.
Hlava s tělem měří u ondatry 26 až 40 cm, ocas je ze stran poněkud zploštělý, dlouhý 20 až 27 cm a poměrně silný. Ondatra váží 1 až 2 kg. Srst má tmavohnědou, na spodní straně těla poněkud světlejší. Některé chlupy jsou silnější až štětinovité, a proto pokryv těla působí jakoby zježeným dojmem. Mezi prsty zadních nohou jsou krátké plovací blány. Celá vrchní část těla ondatry při plavání zpravidla vyčnívá z vody, přičemž se ocas hadovitě pohybuje ze strany na stranu. Na zemi působí ondatra pižmová nemotorně, používá však velmi šikovně přední tlapy pro přidržování potravy. Velikostí těla převyšuje všechny ostatní druhy hrabošů, lze si ji ale někdy splést s mladou nutrií anebo s mladým bobrem. Bobři však mají široký plochý ocas a nutrie má ocas silný a na průřezu kulatý.
Ondatru pižmovou, vysoce ceněnou jako kožešinové zvíře, vysadil v roce 1905 v Čechách kníže Colloredo-Mansfeld na svém panství v Dobříši, přibližně 40 km od Prahy. Zvířata si rychle zvykla a začala se rozmnožovat takovým tempem, že už v roce 1915 pronikla do Bavorska, v roce 1917 do Saska a v roce 1927 se objevila ve Virtembersku. Ve stejnou dobu se ondatry rozšířily podél Dunaje daleko za Vídeň a pronikly rychle jak směrem na Balkán, tak i na severozápad. Přes okamžitá opatření k omezení jejich počtu, jakými byla povinnost okamžitého hlášení výskytu ondater a vypsání prémií za jejich odchyt, se nepodařilo jejich šíření zabránit. Lokální akce, které měly místa vyčistit od ondater, měly pouze krátkodobý účinek a nebylo možné je neustále opakovat. Později bylo i na různých vhodných místech na území tehdejšího Sovětského svazu vysazeno na 80 000 těchto zvířat za účelem zvýšení množství zpracovávaných kožešin. Tak se ondatra pižmová rozšířila i na Sibiři a ve Střední Asii, kde rozlohou svého výskytu daleko převyšuje obývané oblasti v Evropě. Ondatra pižmová tam nebyla považována za škodnou, protože řeky v Sovětském svazu nebyly většinou regulovány, a proto nemohly vzniknout ani žádné škody na přehradách a hrázích. Naproti tomu ve střední a západní Evropě, kde byly téměř všechny střední a větší vodní toky už dávno regulovány a eventuálně dokonce převedeny do umělých řečišť, vznikaly značné problémy. Ty se však nepodařilo vyřešit ani tím nejintenzivnějším lovení
Ve svém příspěvku BRADAVICE NA GENITÁLIÍCH FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Po holení přirození se mi nejlépe osvědčil obyčejný ocet. Po oholení si octem namažu vyholená místa, penis a varlata i jako prevenci proti plísním. S přítelkyní to děláme už léta a naprosto v pohodě. Stačí jen vyzkoušet
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ladislav.
Dobrý den.Asi před třemi měsíci se me udělali vyrustky v rozkroku které postupně z tmavli.Momentálně v rozkroku cítím tupou bolest což sem předtím necítil a hlavně mám problém jelikož sem stydlivy s tím někde zajít.Poradite mi co mám dělat nebo kam popřípadě zajít?Děkuji
Virus vyvolávající pásový opar patří do skupiny takzvaných herpetických virů. Jeho blízcí příbuzní vyvolávají známé opary na ústech nebo genitáliích. Genitálie napadá vir Herpes simplex 2 projevující se nepříjemnými puchýřky v oblasti konečníku a přirození. K nákaze dochází převážně při souloži, a to přenesením viru z úst do intimních partií a naopak. U žen může navíc toto onemocnění zasáhnout také močový měchýř, u mužů zevní pohlavní orgány. Pokud tedy máte opary na pohlaví, raději se sexem počkejte, dokud se infikované partie zcela nezhojí, popřípadě použijte kondom.
Genitálními opary trpí více ženy. Důvodem je především to, že ženské přirození je vlhčí a teplejší než mužské, virus tak má u žen vhodnější podmínky pro rozvoj choroby. Zmiňovaný pohlavně přenosný neduh, s inkubační dobou dva až pět dnů, znepříjemňuje močení, narušuje sexuální život, zvyšuje riziko nákazy HIV. Nebezpečný je ale především v období těhotenství. Existuje zde totiž velká možnost nakažení a poškození plodu, při porodu se pak infekce může dostat z matky na novorozeně. Lékaři však v tomto případě zpravidla volí císařský řez, aby nebezpečí předešli. Co se týká způsobů léčby, využívá se obkladů, sedacích koupelí i mastí/léků s protivirovými účinky. Dalším řešením je laser, který může doporučit gynekolog či kožní lékař. Herpes genitalis nelze trvale vyléčit. Periodicky se navrací v závislosti na spouštěcích faktorech.
V naší poradně s názvem KRVAVÁ PODLITINA NA PŘIROZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel David.
Udělala se mi na penisu krvavá podlitina. Co s tím mám dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Krvavá skvrna pod kůží na penisu se objevuje při pohmoždění. To se může stát například při sportu a nebo také při vášnivém sexu, kdy při orálním sexu dochází k poranění penisu o zuby. Další příčinou krevního výronu do podkoží může být cevní problém, obzvláště když se krvavé podlitiny dělají i bez používání penisu. V prvním případě se výron do několika dní vstřebá a nehrozí z toho žádné nebezpečí. V druhém bude potřeba vyhledat kožního lékaře a nechat si udělat vyšetření a podle výsledků stanovit další postup.
Během prenatálního vývoje může dojít ke vzniku mnoha odlišností. Například se může stát, že se dítě narodí jako intersexuální jedinec, který má pohlavní orgány jak muže, tak i ženy.
Androgenův syndrom necitlivosti
U těchto syndromů nejsou cílové tkáně pro androgeny schopny reakce na hormonální stimulus buď zcela, nebo jen částečně. Teoreticky existuje řada možností receptorových poruch. Popsáno bylo doposud asi přes šest set mutací genu pro androgenní receptor. Prakticky se periferní necitlivost na androgeny projevuje několika klinickými syndromy, které se označují jako úplná, neúplná a minimální androgenní necitlivost. Vedle těchto syndromů se může snížená citlivost na androgeny uplatňovat u různých forem mužské neplodnosti spojené s poruchami spermiogeneze.
Syndrom testikulární feminizace či Morrisův syndrom (anglicky Androgen Insensitivity Syndrome – AIS) je dědičná genetická receptorová porucha charakterizovaná výhradně ženským fenotypem. Příčinou je necitlivost či úplné chybění receptorů pro androgeny – mužské hormony. V důsledku této necitlivosti tkání na mužský pohlavní hormon se plod, ač geneticky mužského pohlaví (XY), vyvíjí jako plod ženský se vznikem ženských zevních pohlavních orgánů a posléze i sekundárních pohlavních znaků.
Takový jedinec se i psychicky identifikuje jako žena. Tento syndrom je nejčastější příčinou mužského pseudohermafroditismu a jeho incidence je asi 1 : 20 000 narozených chlapců.
Jak se projevuje syndrom testikulární feminizace – příznaky, projevy, symptomy
typický ženský vzhled
velká prsa
ženská postava
nemocní se psychicky cítí ženami
pubické ochlupení chybí
ochlupení v podpaží chybí
nejsou vyvinuty ženské vnitřní pohlavní orgány (nedochází tedy k menstruaci a není možné oplodnění)
přítomna rudimentární nesestouplá varlata
dysgenetická varlata (nejsou správně vyvinutá a funkční)
často malignizace varlat
Vrozená adrenální hyperplazie
Kongenitální adrenální hyperplazie je postižení u žen, které mají hyperaktivní nadledviny. Ty vytvářejí další hormony, jako je kortizol, který je strukturálně a funkčně podobný testosteronu. Tyto recesivní geny lze nalézt také u mužů, ale nemají velký vliv. Ženám se rozvíjejí maskulinizované genitále v různé míře, například rozšíření klitorisu nebo případně řitní fúze. Pokud se zjistí tento problém brzy a je léčen, ženám nic nehrozí, takže jejich tělo a pohlavní orgány rostou normálně, chování zůstává ženské, nemají tudíž žádné problémy se sexuální identitou.
5 α-reduktázy deficit
Muži s deficitem 5 α-reduktázy neprocházejí stejným prenatálním vývojem jako ostatní muži. Tento enzym pomáhá kontrolovat poměr mužských pohlavních hormonů v těle. Když se objeví nedostatek tohoto enzymu, nedochází k normálnímu vývoji mužských pohlavních orgánů. Muži s tímto „onemocněním“ připomínají spíše ženy, zejména do období puberty. Poté se jim zvýší hladiny testosteronu a opět se z nich stávají muži.
Při menstruaci často vyměňujte tampony i vložky, používejte menstruační vložky bez fólie.
Po stolici se utírejte směrem zepředu dozadu.
Je-li to možné, vždy se po pohlavním styku osprchujte čistou vodou.
Jako první pomoc při úporném svědění pomáhá osprchování přirození studenou nebo vlažnou vodou.
Na odstranění vaginálního svědění a kvasinkové infekce pochvy je výborná rovněž sedací koupel: na jeden litr vody dejte pět lžic bylinky krtičníku a dvě lžíce bylinky řebříčku; byliny povařte dvě minuty, poté je nechte ještě asi 15 minut přikryté vylouhovat a pak výluh přeceďte. Teplá koupel by se měla provádět alespoň dvakrát denně a měla by trvat nejméně 15 minut.
Existuje mnoho vrozených vad, které se týkají pohlavních orgánů a močových cest. Tyto vady mohou mít vliv na ledviny (orgán, který filtruje pustiny z krve a moči), močovodů, močového měchýře, močové trubice a mužské či ženské genitálie. Mužské pohlavní orgány zahrnují penis, prostatu a varlata. Ženské pohlavní orgány pak zahrnují vagínu, dělohu, vejcovody a vaječníky.
Abnormality pohlavních orgánů a močových cest patří mezi nejčastější vrozené vady, které ovlivňují jedno dítě z deseti. Některé z těchto abnormalit jsou jen drobné problémy, které nemusejí způsobit žádné příznaky a mohou být snadno diagnostikovány. Jiné abnormality mohou způsobovat například infekce močových cest, blokády, bolesti a poškození ledvin nebo jejich selhání.
Příčiny problémů pohlavních a močových cest
Tyto problémy se dědí geneticky, tedy od rodičů. Konkrétní příčiny většinou nejsou známy. Je však zřejmé, že genetika a faktory životního prostředí ovlivňují vývoj genetických orgánů.
Diagnostika vad močových cest
Mnoho vad močových cest může být diagnostikováno před nebo po porodu, a to pomocí ultrazvukového vyšetření, které používá zvukové vlny zkoumající vnitřní orgány plodu. Po porodu jsou využívána nejen ultrazvuková vyšetření, ale i množství jiných testů.
Nejednoznačné genitálie
Děti, které se narodily s nejasnými pohlavními orgány, mají vnější pohlavní orgány, které se nedají rozeznat, ať už jde o mužské, nebo ženské přirození. Existuje mnoho příčin nejednoznačných genitálií, včetně chromozomálních a genetických poruch, hormonálních poruch, deficitu enzymu a nevysvětlitelné abnormality tkáně plodu, která se stane genitálií. Nejčastější příčinou nejednoznačných genitálií jsou dědičné poruchy nazývané jako kongenitální adrenální hyperplazie, které u těžkých forem mohou narušit funkci ledvin a způsobit tak smrt. Tato porucha zahrnuje nedostatek enzymu, který způsobuje nadměrnou produkci mužských hormonů v nadledvinách. Nadbytek androgenů u dívek způsobuje velký klitoris připomínající penis. Toto onemocnění může být diagnostikováno pomocí krevních testů a vyžaduje celoživotní léčbu chybějících hormonů. U dívek může dojít k chirurgickému zákroku, který pomůže odstranit mužský genitál.
Další častou příčinou nejednoznačných genitálií je androgenní syndrom necitlivosti. Postižené děti mají mužské chromozomy (XY), ale v důsledku genetických vad jejich buňky nereagují nebo jen částečně neodpovídají na androgeny (mužské hormony). Děti s kompletní androgenovou necitlivostí mají varlata a u žen to způsobuje nevyvinutí ženských orgánů, jako je děloha nebo vaječníky. Tyto děti jsou téměř vždy vychovány jako ženy a mají zcela normální ženský vzhled, ačkoli potřebují léčbu hormony,
