Zajímáte se o téma KVASINKY V JÍCNU? Tak právě pro vás je určen tento článek. Problémem lidí s refluxní chorobou jícnu je, že se jim přes jícnový svěrač do jícnu dostává žaludeční kyselina, což může vyvolávat řadu různých příznaků, zejména pálení žáhy a regurgitaci (navracení žaludečního obsahu do úst) a následný kašel. Refluxní choroba jícnu postihuje až 5 % dospělých a 10 % dětí.
Kdy je nutná operace
Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.
Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:
klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
nechcete dlouhodobě užívat léky.
Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.
Mezi nové metody patří:
endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že se na nás obracíte, když nerozumíte doktorské řeči a chcete lidštější výklad svého zdravotního stavu. Na fotografii jste poslala zprávu z gastroskopie, která vám byla provedena, aby se zjistil stav žaludku po dříve prodělaných žaludečních vředech a také příčina klidně probíhajícího zánětu dvanáctníku. Epizoda se žaludečními vředy pro vás skončila dobře - žádné aktivní vředy na stěně žaludku nemáte. Zbyly vám tam pouze jizvy, které se za ten čas již překryly zdravým povrchem - epitelem. To znamená, že žaludek po vředech funguje správně.
Ze zprávy také vyplývá, že máte již delší dobu zánět na dvanáctníku, který se nedaří zcela vyléčit. Pro volbu další léčby byly odebrány dva vzorky sliznice žaludku a čeká se, až co řekne laboratoř.
Další věc, která u vás nefunguje, je vstupní svěrač na žaludku, tak zvaná inkompetence kardie. Je to vstupní svěrač v místě, kde do žaludku ústí jícen. Problém je, že svěrač není schopen se zcela pevně uzavřít a dochází tak k vytékání kyselého obsahu žaludku do jícnu, kde se tím leptá jeho sliznice. Díky tomu máte na jícnu tak zvané refluxní změny, ale vše je zhojené a v klidu. Aktuálně tedy nemáte bolesti, ale může vás občas pálit žáha. Právě na pálení žáhy byste se měla soustředit. Aby k němu nedocházelo, můžete do značné míry ovlivnit stravou a některými dalšími opatřeními:
- Udržujte si zdravou váhu.
- Přestaňte kouřit.
- Přizvedněte si matraci tak, abyste spala v mírném polosedu.
- Začněte spánek na levé straně.
- Po jídle si nelehejte.
- Jídlo jezte pomalu a důkladně žvýkejte.
- Objevte potraviny a nápoje, které u vás vyvolávají pálení žáhy a vyřaďte je.
- Nenoste příliš upnuté nebo těsné oblečení v oblasti trupu.
Současná medicína má velmi účinné řešení, o kterém byste měla vážně uvažovat. Nazývá se fundoplikace žaludku a jde o chirurgický zákrok, při kterém se z kousíčku žaludku vytvoří manžeta kolem dolní části jícnu, a ta pak zastoupí funkci svěrače. Když po operaci nebudete polykat velké kusy nebo velké množství potravy najednou, tak vám to může po dlouhou dobu vyřešit problém s pálením žáhy.
Podle zprávy vám byl předepsán lék Controloc, který redukuje epizody pálení žáhy, ale nelze ho takto používat dlouhodobě po zbytek života.
Proč je pro vás důležité omezit pálení žáhy?
Ze zprávy je zřejmé, že problémový svěrač, kvůli kterému vás pálí žáha, je u vás natolik oslaben, že vám nemohlo být ani zcela uděláno vyšetření řasení vnitřní stěny žaludku. K tomuto vyšetření je totiž potřeba žaludek nafouknout přes tu černou hadici, co jste měla v ústech. Ale to u vás nešlo, protože během nafukování všechen vzduch unikal kolem volného svěrače do jícnu a ven krkáním. Jícen máte jen jeden a když si ho necháte propálit žaludeční kyselinou, tak nebudete moci normálně jíst ústy. Pálení žáhy sice samo o sobě rakovinu nezpůsobuje, ale pokud se objevuje po dlouhou dobu, může to vést k dalším změnám ve výstelce jícnu a to zvyšuje riziko rakoviny, jako je Barrettův jícen.
To je vše, co se dá s
Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.
Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.
Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.
Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.
V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohacek.
Má někdo zkušenosti s léčbou popálené sliznice jícnu po chemoterapii ? Jak obnovit sliznici - čím ? Děkuji. Pište prosím na meil !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.
Onemocnění má dva typické příznaky: pálení žáhy (pyróza) a návrat (regurgitace) žaludečního obsahu do jícnu či do úst.
Pálení žáhy je pálivá bolest za hrudní kostí způsobená refluxem žaludečního obsahu do jícnu, která se často zhoršuje vleže, někdy bývá spojena s takzvanou regurgitací (navracením žaludečního obsahu do úst). Komplikace zahrnují především zánět jícnu, zúžení (strikturu) jícnu a vřed jícnu. Zánět jícnu může vyvolat odynofagii (bolestivost při polykání) a krvácení (naštěstí většinou mírné). Zúžení jícnu způsobuje postupně se zhoršující dysfagii (obtížné polykání) při polykání pevné stravy. Vřed jícnu se projeví bolestí stejného charakteru jako žaludeční nebo dvanáctníkový vřed, bývá však pociťována za hrudní kostí. Vředy se hojí pomalu, často se vracejí (recidivují) a po vyhojení většinou zanechají zúžení jícnu.
Chronický problém nastává, pokud dojde k oslabení nebo poškození funkce dolního jícnového svěrače. V tomto případě se objevuje takzvaný noční reflux, kdy žaludeční šťávy natečou zpět do jícnu při spánku v horizontální poloze.
V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.
Následkem uvolnění dolního svěrače jícnu dochází k pronikání kyselého obsahu žaludku do oblasti jícnu. Žaludeční kyseliny, zejména kyselina chlorovodíková, postupně poškozují sliznici jícnu a vzniká zánět jícnu, což lidé vnímají jako pálení žáhy, říhání, pálení za hrudní kostí (v některých případech to může vypadat jako infarkt myokardu), někdy se projevující i zápachem z úst.
Velmi typickými příznaky refluxu jícnu bývá chronický kašel, který často není zpočátku přisuzován této chorobě. Až po vyčerpání klasické léčby na kašel, která nebývá v tomto případě úspěšná, přichází na řadu další pátrání po příčině chronického kašle, a tou bývá právě reflux jícnu. Kašel je v tomto případě následkem toho, že výpary kyselin dráždí průdušky. Tento symptom se objeví i tehdy, když nás trápí „stresový reflux“, to znamená, že se pálení žáhy objeví jen ve stresových situacích, případně při nervozitě.
Důvodem vzniku refluxu jícnu je v převážné většině nesprávná skladba stravy, především strava obsahující velké množství tuků, lepku, alkoholu a cukru, a také trvalé překyselení organismu. Reflux jícnu může vzniknout na základě většího vnitrobřišního tlaku, který způsobuje nadváha, anebo také konzumace objemově většího množství jídla, než tělo potřebuje. Tlak na žaludek může být i příčinou narušení rovnováhy střevní flóry, škodlivého přemnožení jednotlivých bakterií a střevních plynů, které vznikají v důsledku bakteriálního rozkladu v žaludku a ve střevech. Příznaky zhoršují i jídla, která zvyšují plynatost, konzumace alkoholu a kouření. Častým důvodem bývá rovněž dlouhodobý chronický stres a také dlouhodobé užívání léků. Režimová opatření jsou při této chorobě zásadní pro úspěšnou léčbu. K tomu velmi dobře přispívá i alternativní léčba a léčba pomocí bylinek.
Ve svém příspěvku ÚSTNÍ VODA LISTERINE NA KVASINKY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mojmír.
Rád bych se zde podělil se mojí vychytávkou jak bojovat proti kvasinkám ve vlasech. Budete potřebovat půl šálku ústní vody Listerine (originál) https://www.zbozi.cz/hledan… a půl šálku vlažné vody. Nejdříve opláchněte vlasy šamponem a důkladně osprchujte všechen šampon. Odstraňte z vlasů přebytečnou vodu. V misce si promíchejte Listerine a teplou vodu a nalijte si to na pokožku hlavy. Pak dvě minuty jemně masírujte pokožku hlavy. Po skončení masáže vlasy nejprve opláchněte vlažnou vodou a poté studenou vodou a vlasy vysušte nebo nechte uschnout. Když to provádíte jednou týdně, tak kvasinky nemají šanci. Tento běžně používaný přípravek na výplach úst má široké spektrum antimikrobiálních vlastností. Jeho klíčové složky eukalyptol, thymol a mentol zabíjejí plísně i kvasinky a léčí infekci a její příznaky.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.
Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.
V naší poradně s názvem KVASINKY V KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aleš Bedřich.
Už delší dobu mě nepříjemně pálí v krku hned za mandlema a smeřuje to postupně směrem do hrtanu a k tomu mám bílý jazyk,ale nachlazený nejsem,co mi můžete na to poradit.děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kvasinky způsobují bílý jazyk. Kvasinky se dají dobře léčit. Nejdříve je potřeba zjistit o jaký druh přesně jde. To se prokáže pomocí laboratorního vyšetření stěru z krku. Zastavte se v ordinaci ORL a nechte si tam tento stěr udělat. Za týden budete vědět o co jde a za další týden budete vyléčen.
Refluxní choroba jícnu je nejčastěji způsobena oslabením dolního jícnového svěrače. Za normálních okolností se tento svěrač rozevře pouze tehdy, když přijímáme potravu a je potřeba, aby se dostala do žaludku. Jinak zůstává sevřený a brání tak tomu, aby žaludeční kyselina pronikla zpátky do jícnu.
Refluxní choroba jícnu se projevuje příznaky, jako jsou pálení žáhy a nepříjemná „hořká“ pachuť v krku. Zatímco u některých lidí se pálení žáhy vyskytuje jenom občas, existují i lidé, kteří příznaky refluxní choroby jícnu trpí celoživotně, přičemž jim velmi negativně ovlivňují celkovou kvalitu života. Projevy refluxní choroby jícnu lze často zmírnit přijetím vhodných opatření (zejména změna stravovacích návyků), případně lze toto onemocnění léčit pomocí léků nebo – v závažných případech – operací.
Základní příznaky refluxní choroby jícnu:
pálení žáhy – jde o nepříjemné pálení, které nejčastěji pociťujeme v oblasti těsně nad žaludkem, ale může se šířit i do celého hrudníku nebo dokonce až do krku; pálení žáhy se obvykle zhoršuje po jídle, při předklonu nebo vleže;
regurgitace žaludečního obsahu – stav, kdy se žaludeční obsah (včetně žaludeční kyseliny) vrací zpět do jícnu, krku a úst, což vyvolává nepříjemnou, hořkou pachuť v ústech.
Ostatní příznaky refluxní choroby jícnu:
zánět jícnu (ezofagitida);
zápach z úst (odborně halitóza);
nadýmání, plynatost a říhání;
nevolnost
problémy při polykání (můžete mít pocit, jako když sousta zůstávají „zaseknutá“ v hrdle) nebo bolest při polykání;
bolest v krku a chrapot;
přetrvávající kašel nebo sípání, které se zhoršují v noci;
zvýšená kazivost zubů a onemocnění dásní.
Pokud trpíte astmatem, mohou se u vás jeho projevy zhoršit v důsledku podráždění dýchacích cest žaludeční kyselinou.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Hájková.
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o jídelníček na berettuv jicen. Mnohokrát děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším přírodním prostředkem na reflux jícnu je jablečný ocet. Požitím kyseliny před jídlem oklamete svůj žaludek, aby počkal s tvorbou vlastní kyseliny.
Svaly dolního jícnového svěrače se aktivují a stahují v závislosti na kyselině. Pití jablečného octa před jídlem aktivuje svěrač a omezí tak přístupu kyseliny do jícnu. Zastánci jablečného octa navrhují přidat dvě až tři čajové lžičky do malé sklenice vody a vypít ji před každým jídlem.
Také je dobré po každém jídle sníst čtyři mandle, což může omezit reflux.
Špatná funkce jícnu znamená proniknutí obsahu žaludku, a to části natrávené potravy a žaludečních šťáv do jícnu. Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, která nepříznivě působí na sliznici jícnu. Její buňky jsou tak odlupovány a vzniká zde zánět, který sliznici dále poškozuje. Buňky sliznice se sice obnovují, ale pokud je růst nových buněk pomalejší než ztráta dosavadních buněk a jejich funkce k ochraně jícnu je nedostatečná, dochází k refluxní ezofagitidě – tedy zánětu jícnu na podkladě dráždění kyselou žaludeční šťávou. Toto onemocnění, pokud je dobře léčeno, nemusí spět až k zánětlivým změnám. Zároveň ne každý reflux musí být hned považován za nemoc. Krátkodobě se vyskytuje docela často i u zdravých jedinců. Může být způsoben určitou stravou, například kořeněnými jídly, sladkými pokrmy či alkoholem. Pokud příznaky přicházejí zřídka, nejsou důvodem návštěvy u lékaře, stačí jen upravit jídelníček.
Jícen má ve své stěně jícnové svěrače, přičemž dolní svěrač má nejvýznamnější roli ze všech protirefluxních činitelů. Jeho správnou funkci pozitivně ovlivňuje potrava bohatá na bílkoviny, alkalizace žaludečního obsahu (tu zajišťují jednak sliny a jednak o něco níž slinivka břišní) a tzv. prokinetika, což jsou léky užívané při léčbě refluxu. Naopak svěrač uvolňují a tím nahrávají zpětnému chodu žaludečního obsahu tučná a kořeněná jídla, peprmint, čokoláda, kofein, nikotin a alkohol. U gravidních žen dochází k refluxu častěji vlivem hormonálních změn (působení progesteronu). V tomto případě není reflux nebezpečný, po porodu se stav většinou sám upraví.
Je známá i celá řada léků, které způsobují reflux, např. theophyllin (Afonilum, Euphyllin, Spophyllin, Theoplus) používaný k léčbě astmatu, dále nitráty k léčbě akutního srdečního selhávání, některá antiarytmika (Verapamil, Isoptin, Lekoptin, Blocalcin, Diacordin) a nesteroidní antirevmatika, což je například Ibuprofen (Brufen) a Acylpyrin. Při nadměrném užívání uvedených léků se mohou tedy vyskytnout potíže spojené s reflexem a je dobré poradit se o další a vhodnější léčbě s vaším lékařem.
Hlavním příznakem je pálení žáhy, které se odborně nazývá pyróza. Jde o bolestivý pocit pálení za hrudní kostí (může být podobný jako u anginy pectoris), který sahá od žaludku až do krku a může být spojený s hořkokyselým pocitem v ústech. Někdy se totiž kyselý obsah vrací až do úst. To se v lékařské terminologii nazývá regurgitace (návrat). Pálení žáhy se objevuje zpočátku jen po některých jídlech (sladká, pečená jídla, smažené pokrmy, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný pyrózou po každém jídle, někdy dokonce i nalačno a v noci. Tomu přispívá
Ve svém příspěvku TEA TREE OIL S ALOE VERA NA KVASINKY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Heda.
Olej z čajovníku je jedním z nejlepších léků na ošetření vlasových kvasinek. Terpeny jsou hlavní skupinou uhlovodíků obsažených v oleji z čajovníku, a jsou zodpovědné za jeho antimikrobiální aktivitu proti bakteriím a houbám. Olej Tea Tree účinně tlumí svědění pokožky hlavy a napravuje vysušenou pokožku.
Léčivou směs na kvasinky ve vlasech připravíte tak, že smícháte 1/4 šálku gelu z aloe vera a 15 kapek čajového oleje. Aplikujte tuto směs na pokožku hlavy a masírujte ji po dobu jedné minuty. Nechte olej z čajového stromu a aloe působit po dobu 30-45 minut. Nakonec si opláchněte vlasy jako obvykle.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andula.
Jaký pak copak, já budu někde schánět teatree olej nebo aloe? Když mám problém s kvasinkama, tak tam prdnu sodu na pečení a je vystaráno. V malým hrnku rozmíchám vlažnou vodu, jednu lžíci jedlé sody a deset kapek rozmarýnového oleje. Frknu to přímo na pokožku hlavy a jemně masíruju několik minut. Když mě bolí ruce, tak to tam ještě nechám působit bez masáže asi deset minut. Jedlá soda skvěle zahubí všechny kvasinky a je to.
Dětem s refluxem tento sval funguje nesprávně. Řada takto postižených dětí trpí také hiátovou kýlou, způsobenou vydutím části žaludku skrze bránici (sval, který odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní). Reflux se vyskytuje u kojenců a malých dětí častěji, než se v minulosti myslelo. Někteří kojenci se s touto poruchou rodí. U jiných dětí k ní přispívá přejídání nebo zvyk hned si po jídle lehnout. Stav zhoršuje konzumace některých potravin, například kořeněných jídel, čokolády, nápojů s obsahem kofeinu, perlivých nápojů a alkoholu. U starších dětí a dospívající mládeže jsou rizikovými faktory kouření, nadváha nebo těhotenství.
Reflux se projevuje bolestí a pálením, které začíná v hrudníku za hrudní kostí a postupuje směrem do krku. Řada dětí má kyselou nebo hořkou chuť v ústech způsobenou tím, že se žaludeční obsah vrací až do úst. Děti obvykle zvracejí, kašlou, říhají a pociťují bolest při polykání. U kojenců se reflux projevuje zvracením po jídle. Mívají také záchvaty kašle a potíže s dýcháním způsobené vdechováním žaludečního obsahu nebo u nich palčivý pocit vyvolává podrážděnost. V ojedinělých případech mohou mít vážnější příznaky, například neprospívání. Reflux u kojenců vymizí obvykle v prvním roce života.
Lékař obvykle diagnostikuje reflux na základě rentgenového vyšetření. Dítě musí vypít tekutinu obsahující sulfát baria, jehož postup trávicím ústrojím se pak sleduje pomocí rentgenových snímků. Vyšetření je bezbolestné a tekutina z těla snadno vyjde. Lékař může použít také pH sondu – dlouhý tenký nástroj, který zavede dítěti ústy do jícnu, aby změřil hladinu kyselin v jícnu v průběhu 24 hodin. Zavedení sondy může vyvolat krátce nepříjemný pocit. Další metodou, která slouží k diagnostikování refluxu, je gastroskopie. Používá se endoskop, úzká pružná trubice, která se opět zavádí ústy do jícnu. Dítě dostane sedativa. Pomocí endoskopu může lékař prohlédnout sliznici jícnu. Další možností, jak stanovit nebo potvrdit diagnózu, je biopsie pomocí endoskopu.
Onemocnění se léčí změnou stravy a způsobu života. Dětský lékař obvykle předepíše také léky. Reflux se vyskytuje často u dětí, které jsou zvyklé ležet v rovné poloze. Má-li kojenec tuto poruchu, držte ho v náručí tak, aby byl vzpřímený, nebo ho nechávejte 30 minut po jídle ležet s hlavičkou podloženou polštářem, popřípadě ho uložte tak, aby leželo na pravém boku. Lékař vám také pravděpodobně doporučí zahušťovat dítěti mléko rýžovými vločkami, které se tak snadno nevrací ze žaludku zpět. Během jídla a po jídle nezapomínejte nechat dítě několikrát odříhnout. Podložte dítěti čelo postýlky o 10 až 20 cm.
Nepříjemné pocity na hrudi a v krku zná zřejmě každý z nás. Na vině může být infekce, kouření, alkohol, suchý vzduch nebo reflux jícnu.
Nejčastěji jde o pocity škrábání a bolesti, které jsou vyvolány prostupem nějakého mikroba do sliznice a skrz ni i do krve, hlavně viry či bakterie, ty vyvolávají spíše hnisavé záněty s velkým otokem „krčních mandlí“, na něž tělo reaguje zánětlivou reakcí, během které se do dané oblasti přesouvají bílé krvinky. Následně dochází k otoku a k dráždění nervových zakončení, což pociťujeme právě jako škrábání, bolest a pálení v krku a přidružené pálení na hrudi.
Po příčinách můžeme však pátrat i jinde. Dráždivý je tabákový kouř, ať už během kouření aktivního či pasivního (pobyt v zakouřených místnostech). Podobně působí alkohol – dlouhodobým užíváním (u alkoholiků) dochází postupně ke vzniku chronického dlouhodobého zánětu jícnu, který vyvolává právě dané pocity pálení.
Dlouhodobé vystavení suchému vzduchu, především v přetopených místnostech v zimě, které nejsou větrané, dochází k vysychání sliznic, což se může projevovat jako pálení očí, nosu, ale i v krku. Je třeba pamatovat také na to, že kouř, alkohol a suchý vzduch zvyšují vysušováním a drážděním sliznic jejich prostupnost pro různé mikroorganismy, takže se výrazně snižuje obranyschopnost našeho organismu.
Velmi častou a vcelku závažnou příčinou pálení v krku a na hrudi je takzvaná refluxní ezofagitida. Tento termín vyjadřuje stav, kdy se kvůli nedokonalému svěrači mezi jícnem a žaludkem dostávají žaludeční kyseliny do jícnu, kde způsobují zánět. Lidově se tomuto stavu říká pálení žáhy. Jde o vcelku běžný problém vyskytující se spíše u žen, ojediněle se projeví asi u každého člověka. Problémem začíná být, pokud se kyselý žaludeční obsah do jícnu dostává často. Sliznice jícnu totiž na silnou kyselost není připravená a s každým dalším kontaktem se zvyšuje šance vzniku rakoviny jícnu. Je proto potřeba tento stav řešit. K léčbě refluxní choroby jícnu se využívají látky neutralizující kyselost žaludku a velké spektrum látek snižujících tvorbu žaludečních kyselin.
Ve svém příspěvku POŠEVNÍ MYKÓZA RYCHLÁ A UČINNÁ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Ráda bych doplnila, že opakující se kvasinky mohou mít původ v mnohem závažnějším problému a to jsou chlamýdie. Sama jsem si kvasinky dlouho léčila, gynekoložka si už nevěděla rady. Podařilo se mi dostat k výbornému imunologovi, který mi přišel právě na chlamýdie a vše se vysvětlilo. Léčba proběhla antibiotiky a čtvrt roku jsem brala wobenzym. Teď už jsem ok. Takže to hlavně nepodceňovat a klidně si říct svému lékaři o testy na chlamýdie.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kůže dětí a obzvláště miminek je velice jemná a citlivá. Často nesnese delší dobu mokro, některé dětské krémy, nebo dokonce druhy plen. Pokud dítě již nekojíte, potíže může znamenat i určitá strava. Citrusové plody, tropické ovoce, první jahody obsahující velké množství pesticidů či cukr jsou těmi hlavními viníky, na které můžeme ukázat prstem.
Vidíte na leskle červeném povrchu kůže drobné červené tečky? Tak tato vyrážka bude mít nejspíše původ v kvasinkové infekci. Kvasinková infekce u dětí (přemnožení kvasinek Candida albicans neboli kandidóza) se stejně jako u dospělých může projevovat různými způsoby, v ústech jako moučnivka, na genitáliích, hýždích a v kožních záhybech, kterými jsou hlavně třísla, podpaží, podkolenní jamky, ohbí loktů, za ušima, krční kožní řasa, pak jako zapařeniny a opruzeniny, ve vlasech a jejich okolí jako zarudlá seboreická dermatitida, na ostatní kůži jako zarudlá, často kruhová (numulární), někdy i olupující se či svědící ložiska a v trávicí soustavě například jako ublinkávání, průjmy, zácpa či koliky, případně i jako záněty močových cest.
Kvasinky jsou běžnou součástí lidské mikroflóry, vyskytují se prakticky u každého. Problémy se ale objeví, pokud dojde k přemnožení kvasinek, hlavně se jedná o druh Candida albicans. K přemnožení dochází primárně v trávicím traktu – kožní mikroflóra je jen odrazem té střevní. Střeva jsou základním kamenem imunitního systému, stav trávení a střevní mikroflóry má tedy vliv i na rozvoj a léčbu kvasinkové infekce.
Po narození se začínají střeva miminka osidlovat, dítě při vaginálním porodu, časném kontaktu kůží na kůži a při kojení přejímá mikroflóru matky (a to včetně kvasinek). U miminek ve zdravé střevní mikroflóře převažují bifidobakterie. Negativní vliv na stav mikroflóry má porod císařským řezem a také podávání umělého mléka – i jen jedna dávka může způsobit předčasnou a nežádoucí změnu od kojeneckého složení mikroflóry směrem k mikroflóře dospělého. U plně i částečně kojených dětí má zásadní vliv strava a stav střevní mikroflóry maminky, u dětí plně či částečně krmených umělým mlékem pak právě toto umělé mléko. Pomnožení kvasinek u přikrmovaných miminek a malých dětí často způsobuje vařená mrkev, jednoduché sacharidy (včetně některých druhů kojeneckých kaší, sušenek, piškotů a instantních čajů) a nadbytek složitých sacharidů (kaše, přílohy, pečivo), mléko a nezakysané výrobky a při větší konzumaci i zakysané mléčné výrobky (včetně umělého mléka – kromě těch s plně naštěpenými bílkovinami nebo těch vyrobených z volných aminokyselin).
Střevní mikroflóru rovněž narušuje očkování nebo užívání antibiotik a jiných lék
V naší poradně s názvem KVASINKY NA PENISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
zdravím. co mám teda použít na kvasinky.co koupání v řepíku?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Řepík plíseň nevyléčí. Zkuste nejdříve mazat Canesten, který můžete koupit bez předpisu a k tomu na měsíc užívejte probiotika. Pokud tím kvasinky nevyléčíte, tak budete muset sáhnout po silnějších lécích, které jsou již na lékařský předpis a ten vám vystaví kožní lékař.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj
Ukončení kouření a omezení konzumace alkoholu – nikotin z tabáku a alkohol zhoršují fungování dolního jícnového svěrače. Pokud přestanete kouřit a pít alkohol, může dojít ke zlepšení refluxní choroby jícnu. Rovněž pití alkoholu může projevy refluxu a pálení žáhy zhoršovat. Alkohol totiž zvyšuje produkci žaludeční kyseliny, a navíc uvolňuje dolní jícnový svěrač a brání jeho přirozené schopnosti chránit se před žaludeční kyselinou.
Snížení váhy – větší objem tuku v břišní části těla tlačí na žaludek a zhoršuje reflux žaludečního obsahu do jícnu.
Omezení konzumace nápojů a jídel, která zhoršují reflux – omezit byste měli konzumaci tučných a silně kořeněných jídel, kávy, čokolády, cibule, česneku, rajčat a paprik a jídel s obsahem peprmintu nebo zázvoru. Problémy mohou zhoršovat také citrusy a ovocné džusy.
Konzumace menších porcí – při příliš naplněném žaludku je větší pravděpodobnost refluxu potravy do jícnu. Nedoporučuje se však neustálé pojídání velmi malých porcí jídla, žaludek by měl mít možnost přijatou potravu v klidu strávit.
Zvýšení hlavové části postele – podložení nohou postele v hlavové části alespoň o 10 cm může pomoci od nočních problémů s refluxem.
Po jídle zůstat ve vzpřímené pozici alespoň 2 hodiny a nejíst alespoň 2 hodiny před nočním spánkem – poloha vleže usnadňuje reflux potravy do jícnu, lehat byste si proto měli až po vyprázdnění žaludku, což je asi 2 až 3 hodiny po jídle. Také není vhodné cvičit ihned po jídle.
Nenosit příliš těsné oblečení – oblečení těsné v oblasti trupu zvyšuje tlak na žaludek.
Ve svém příspěvku AFTY A KVASINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den. Trpím afty už 10 let.Je to vyčerpávající a nekonečné.Jsem podle zjištění odborníků alergik se specifikovanými alergeny.Přestože zubní lékařka používá materiály,které jsou pro mne vhodné, afty se stále objevují.Mohou být kvasinky příčinou neustálého výskytu. Po vyšetření (stěry v ústech) bylo zjištěno, že se vyskytují v normě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bolesti na hrudi nebo v zádech jsou druhým nejčastějším příznakem onemocnění jícnu, po poruchách polykání. Rozdělují se na pálení žáhy a bolesti při polykání. Pálení žáhy vzniká v důsledku gastroezofageálního refluxu, což je zpětné proniknutí žaludečního obsahu do jícnu. Pálení žáhy není problém, který by se vykytoval vzácně. Častý výskyt je u těhotných žen. Důvodem bolesti je návrat žaludečního obsahu do jícnu. Jícen je od žaludku oddělen svěračem. Při jeho špatné funkci se obsah žaludku vrací zpět do jícnu a poškozuje jeho stěnu. Bolest je nepříjemná a může být velmi prudká.
Bolest při polykání provází zánět jícnu nejrůznějšího původu. Pacient často popisuje tuto bolest jako palčivý pocit nebo svírání za hrudní kostí, v typickém případě vyvolávané velmi horkou nebo studenou potravou či nápojem. Bolest následuje bezprostředně po polknutí. Trvalá silná bolest pociťovaná za hrudní kostí je typická pro nádory jícnu.
V naší poradně s názvem KVASINKY U MUŽŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislava vaclová.
Může byt příčina kvasinek u může,prot že má cukrovku?
Díky za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přemnožení kvasinek souvisí s imunitou. Je-li oslabená první co na tělo zaútočí jsou kvasinky. Zvýšená glykemie rovněž přispěje k rozvoji kvasinek. Řešením je držet krevní cukr na správné úrovni vhodnou dietou nebo inzulínem. Na postižených místech použít mast Clotrimazol 2 krát denně, a když se situace do týdne nezlepší, navštívit kožního lékaře.
Kandidóza je infekce způsobená druhem houby patřící do rodu Candida. Kandidy/kvasinky normálně žije na kůži a uvnitř našeho organismu, na místech, jako jsou ústa, krk, střeva a vagina, aniž by způsobovaly jakékoli problémy. Při změně na prostředí podporující růst plísní v ústech, krku nebo jícnu se ale mohou přemnožit a způsobit infekci.
Kandidóza v ústech a krku se také nazývá orofaryngeální kandidóza. Kandidóza v jícnu, což je trubice, která spojuje hrdlo se žaludkem, se odborně nazývá Candida esophagitida. Jícnová kandidóza je jednou z nejčastějších infekcí u lidí žijících s HIV, respektive s AIDS.
Mezi osoby, u nichž je riziko získání kandidózy v ústech a krku vyšší, patří děti, zejména děti mladší než 1 měsíc, a dále jedinci, u nichž je přítomen alespoň jeden z těchto faktorů:
zubní protéza;
diabetes mellitus;
rakovina;
HIV/AIDS.
užívání antibiotik nebo kortikosteroidů, včetně inhalačních kortikosteroidů, při stavech, jako je astma;
užívání léků způsobujících sucho v ústech, nebo zdravotní stav, který způsobuje sucho v ústech;
kouření.
Většina lidí s kandidózou v jícnu má oslabenou imunitu, což znamená, že jejich těla bojují s infekcemi. Patří sem lidé mající HIV/AIDS a lidé s rakovinou krve, jako je leukémie a lymfom. Lidé, kteří mají kandidózu v jícnu, mají obvykle také kandidózu v ústech a krku.
Ve svém příspěvku KVASINKY V KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
A kvasinkové infekce svědčí o oslabené imunitě, takže by tady mohl i dobře pomoci wobenzym jako podpůrná léčba.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta.
Ano, oslabená imunnita dává prostor celé řadě onemocnění a wobenzym je na podporu imunity skvělý. Kvasinky ovšem mohou být úzce spjaté se stresem a s překyseleným organismem.
Kvasinky jsou jednobuněčné houbové mikroorganismy. Většina kvasinek patří do třídy vřeckovýtrusných hub, některé však i do třídy hub stopkovýtrusných, a proto společně netvoří taxonomickou skupinu. Tyto houby netvoří plodnice, množí se zejména nepohlavně a je pro ně charakteristický způsob dělení buněk - takzvané pučení. Mohou se množit i sexuálně tvorbou vřecek, která však nejsou uzavřená v žádných plodnicích. Kvasinky se mohou rozmnožovat i nepohlavně (viz výše), kromě několika málo druhů takzvaných poltivých kvasinek, respektive pohlavně za vzniku pohlavních spor. Během pučení (nepohlavní reprodukce) se na mateřské buňce vytvoří pupen, který se postupně zvětšuje. Při dosažení dostatečné velikosti dojde k jeho oddělení od mateřské buňky. Podle místa, kde pupen na povrchu kvasinky vzniká, se rozlišuje pučení monopolární, bipolární a multipolární, případně mohou pupeny vznikat i zcela náhodně.
V lidském organismu se kvasinky vyskytují zcela běžně. Pokud dojde k jejich přemnožení, vzniká kvasinkový syndrom - kandidóza. Candida albicans je parazitická kvasinka, která osídluje střeva (10-15 % střevní mikroflóry), pohlavní ústrojí, ústa, jícen a krk. Tato kvasinka žije za normálních podmínek v rovnováze s ostatními bakteriemi (například acidophilus a bifidobakterie) a kvasinkami v lidském organismu. Za určitých podmínek se však množí, oslabuje imunitní systém a způsobuje infekci známou jako kandidóza. Mikroorganismus může cestovat krevním oběhem do mnoha tělních orgánů. Plíseň v ústech a v krku je nejčastěji způsobena právě kvasinkou Candida albicans.
Příčiny přemnožení kvasinek:
steroidní hormony jako kortizon nebo anabolické steroidy v jídle nebo v lécích;
antibiotika podávaná lidem nebo zvířatům, jejichž maso lidé jedí; antibiotika ničí užitečné bakterie (acidophilus, bifidobakterie) stejně jako bakterie způsobující nemoc;
pravidelné užívání antikoncepčních pilulek;
stres;
nesprávná výživa, kdy je přijímáno nadměrné množství jednoduchých cukrů;
léčení rakoviny ozařováním nebo chemoterapií, chirurgický zákrok, umělá výživa;
zděděné nebo získané poškození imunitního systému, například AIDS;
příliš mnoho cukru v krvi, například při cukrovce;
Zánět jícnu je chorobný stav spojený s poškozením jícnové sliznice. Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti, pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti či bolest zad.
Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasná stažení jícnu v jiných úrovních.
Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku, obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).
Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.
Do souvislosti s refluxní chorobou se dává i zvýšený výskyt zubního kazu na podkladě poškození zubní skloviny kyselými žaludečními šťávami (hovoří se o průniku kyselého žaludečního obsahu do dutiny ústní, takzvané regurgitaci).
