Snídaně: strouhaná mrkev s jablkem – ochucená medem, rozinkami a ořechy
Oběd: mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
Večeře: salát z červené řepy, smažená krůtí prsa obalená v mletých vlašských ořeších
24. den
Snídaně: vařené jáhly s medem, sušenými švestkami a ořechy
Oběd: salát z červené řepy, mořská treska na másle
Večeře: zeleninová polévka, prokládaná cuketa se sušenou bazalkou, sýrem, česnekem a sójovou omáčkou
25. den
Snídaně: strouhaná mrkev s jablkem – ochucená medem, rozinkami a ořechy
Oběd: bezvaječné těstoviny se špenátem
Večeře: salát z červené řepy, tuňák
26. den
Snídaně: bílý nízkotučný jogurt s medem a ořechy
Oběd: červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
Večeře: vařené jáhly s ořechy, sušenými švestkami a medem
27. den
Snídaně: 2 dl šťávy z červeného grepu, 2 grahamové (nebo sójové) rohlíky, med, vlašské ořechy
Oběd: boršč
Večeře: hranolky z celeru, filety z mořské tresky na másle
28. den
Snídaně: vařené jáhly a ořechy s medem, sušené švestky
Oběd: kuře na celeru
Večeře: vařená strouhaná řepa s cibulí a tuňákem[1]
Pokud se po konzultaci s lékařem rozhodnete pro detoxikační program od A. Mačingové, tak požívejte selský rozum. Pokrmy jsou chutné a zasytí, avšak při detoxikaci se připravte na některé nevýhody, které z konzumace takto připravených jídel pramení, jako je plynatost a v prvním týdnu obtížnější vyprazdňování. Na tyto aspekty poukazuje i sama autorka.
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, udělala se mi na pravé straně jazyka "bradavička", která roste. Mám jí tam asi měsíc, myslela jsem, že je to aft, ale bradavička nemizí a naopak roste jakoby do špičky. Můžete mi prosím poradit, o co může jít a jak to vyléčit? Je to nepříjemné a občas to i bolí.
Děkuji Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové bolestivé výrůstky na špičce nebo straně jazyka mohou mít různé příčiny. Pupínky na jazyku nejčastěji spouští chemická nerovnováha v těle a alergenní strava. Výrůstky na jazyku je třeba ale důkladně rozpoznat a až podle toho určit další léčbu. Ve vašem případě to může být latentní afta, která se projevuje jako špičatý výrůstek na jazyku navrcholu zakončený bílou nebo červenou špičkou a při stlačení je bolestivý. Nebo to také můžou být kondylomata na jazyku. Kondylomata jsou sexuálně přenosná infekční nemoc, která se občas přenese z nakaženého partnera při orálním sexu na jazyk nebo i na hlasivky nebo do krku. Kondylomata se projevují jako malé květákové hlavičky připomínající bradavice a jsou při stlačení nebolestivé. Obojí se dá léčit, ale každé naprosto odlišně. Proto je potřeba zajít na oddělení ORL a nechat si tam jazyk vyšetřit. Tak se toho nejrychleji zbavíte. Protože, když to budou kondylomata, tak těch se přirozeně nezbavíte, jsou infekční a můžou se dále šířit například na hlasivky, kde způsobují trvalý chrapot. Proto to nepodceňujte a jděte s tím k doktorovi na ORL.
Pokud by se potvrdily kondylomata, tak doporučuji nechat si preventivně provést test na HIV.
Ingredience na 12 placiček o průměru zhruba 10 cm: 250 g nízkotučného tvarohu, 4 vejce, 12 g vinného kamene nebo 1 sáček kypřicího prášku
Ingredience na sladké placičky: jogurt, dle chuti med nebo stévie, kaki
Ingredience na slané placičky: 50 g strouhaného sýra (30 % tuku v sušině), oblíbené koření (například provensálské, oregano, sezam), nebo různá semínka (například slunečnice)
Postup: Troubu předehřejte na 150 stupňů Celsia. Dva velké plechy vyložte pečicím papírem, a aby se vám placičky lépe sundávaly, pomažte plechy jemně olejem. V míse smíchejte tvaroh, žloutky, špetku soli a kypřicí prášek. Ve druhé míse připravte sníh z bílků. Ve chvíli, kdy bude sníh pevný, vmíchejte jej do tvarohové hmoty. Hmotu jemně promíchejte a na plech z ní tvořte pomocí lžíce placičky zhruba o průměru 10 cm. Poté pečte při teplotě 150 stupňů přibližně 35 minut.
Pokud chcete placičky sypané sýrem, po 30 minutách vyjměte plech z trouby a posypte je sýrem, kořením a například sezamem. Plech vložte znovu do trouby a pečte ještě 5 minut. Po zapečení sýra slané placičky servírujte se zeleninou.
Pokud jste si zvolili sladkou variantu, placičky po upečení nechejte vychladnout a ozdobte například bílým jogurtem slazeným stévií nebo medem a nahoru navrstvěte kaki.
Z celkové hmoty vytvoříte zhruba 12 stejných placiček.
Výživová hodnota 1 neozdobené placičky o průměru 10 cm a hmotnosti 20 g po upečení:
energie - 175 kJ
sacharidy - 0,8 g
bílkoviny - 4,5 g
tuky - 2 g
Vzhledem k nízkému obsahu sacharidů je možné placičky volit i v rámci druhé večeře, pokud je hlad či se jde pozdě spát.
Ve svém příspěvku SOUTEZ SE SMACKEREM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ačinka.
No to zní lákavě, určitě vyzkouším:-) Mým favoritem je hlívový Smacker a úplně mi stačí orestovaný a k tomu brusinky- mňamka:-)
Vynikající jsou štíhlé nudle, dnes se chystám je udělat jen
s cuketou,parmazánem a zakysanou smetanou - už se těším na večeři:-))
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ačinka.
Zdravím, tak v pátek jsem to nestihla a přes víkend jsme trochu hřešili:-), takže na Štíhlé nudle došlo až včera, abychom napravili víkendové hříchy:-) Bylo to moc dobré - rychlé - tady je recept na 2 porce:
1x Smacker -štíhlé nudle
1-2 cukety ( podle velikosti), nakrájet na tenképlátky
2 pol. lžíce oliv.oleje
50 ml. zakysané smetany ( nebo sladké 12%)
2 stroužky česneku
40 g strouhaného parmazánu
sůl, pepř, zelená petrželka
Postup: na oleji orestujeme česnek a cuketu, osolíme, opepříme,
smažíme tak dlouho až je cuketa vláčná ( cca 10min). Přimícháme smetanu a větší část sýra, necháme na mírném varu probublat. Štíhlé nudle ohřejeme v mikrovlnce a vmícháme k omáčce. Podáváme posypané petrželkou a zbylým sýrem.
Myslím, že kdyby se to vychladilo, šlo by to jíst i jako salát:-)
Doufám, že si pochutnáte stejně jako my, tak dobrou chuť:-))
Postup: Kuřecí prsa předem namarinujte v oleji se lžičkou kurkumy. Pak je pomelte s celerem, přidejte žloutek, sůl, pepř a kmín. Tuto směs smažte v oleji, ve kterém se marinovala prsa.
Postup: Cukety nakrájejte na plátky. Do olivového oleje dejte sůl, mletý pepř a vámi vybrané koření se lžící sójové omáčky. Přidejte česnek nakrájený na plátky. Ochucený olej vylijte na plech, poklaďte cuketou a dejte zapéct na 15 minut do trouby předehřáté na 200 °C.
Brokolice se sýrem
Ingredience: 450 g brokolice, 180 g 30% eidamu, 2 lžíce olivového oleje, 2 stroužky česneku, sůl
Postup: Brokolici očistěte, rozeberte na růžičky a pár minut vařte v osolené vodě. Na olivovém oleji osmahněte plátky česneku. Brokolici propláchněte studenou vodou a přidejte ji na pánev k česneku. Chvíli míchejte. Horký pokrm pak posypejte nastrouhaným sýrem.
Postup: Těstoviny uvařte, na oleji osmahněte cibuli, přidejte nastrouhanou kedlubnu, osolte a opepřete. Podlijte troškou vody, poduste a přimíchejte k těstovinám.
Postup: Jáhly spaříme horkou vodou a propláchneme studenou vodou. Dáme na 15 minut vařit. Poté je scedíme a propláchneme studenou vodou. Do misky dáme tolik jáhel, kolik sníme, a na ně nakrájíme na menší kousky sušené švestky, nalámeme ořechy a zakapeme medem. Jde o vynikající a sytou snídani.
Celerovo-kuřecí placičky
Ingredience: 2 ks kuřecích prsíček (nebo vykostěných stehen), cca 1/4 celeru (většího), 1 lžička kurkumy (nebo 1 lžička kari koření, můžete dát půl na půl), 1 žloutek, sůl, pepř, asi 1 dl olivového oleje
Postup: Kuřecí maso naložíme do oleje s jednou lžičkou kurkumy nebo kari a necháme uležet přes noc. Na druhý den maso vyjmeme z oleje (ale ochucený olej si ponecháme!). Maso pomeleme s očištěným celerem, osolíme, opepříme a přidáme žloutek. Těsto je řidší než klasické mleté maso. Navlhčenýma rukama tvoříme malé karbanátky a smažíme je dorůžova na oleji z marinády. Placiček bude cca 8 kousků. Jako přílohu si můžeme dát zeleninový salát podle chuti.
Těstoviny s kedlubnovým zelím
Ingredience: 150 g bezvaječných těstovin, 1 středně velká cibule, 1 středně velká kedlubna, sůl, pepř, kmín, olivový olej
Postup: Na oleji opečeme na kostičky nakrájenou cibuli. Přidáme nahrubo nastrouhanou kedlubnu a můžeme přidat i pár mladých kedlubnových lístků. Osolíme, opepříme, posypeme kmínem, mírně restujeme a zalijeme 1 dl vody. Dusíme do vyvaření vody. Těstoviny uvaříme v osolené vodě a smícháme s kedlubnovým zelím.
Postup: Mrkev očistíme a nakrájíme na kolečka, přidáme nakrájenou cibuli, kterou jsme předem osmahli na olivovém oleji. Ochutíme pepřem, ostatním kořením a sójovou omáčkou podle chuti. Mrkvový perkelt podlijeme asi 2 dl vody a podusíme doměkka.[1]
Postup: Fazolové lusky vsypeme do vroucí osolené vody a povaříme asi 10 minut. Poté je scedíme. Na olivovém oleji osmažíme nakrájený česnek, přidáme fazolové lusky a zlehka orestujeme. Fazolové lusky s česnekem podáváme s vejcem nebo sýrem.
Celerové hranolky
Postup: Nakrájíme celer na tenké hranolky a dáme do trouby, nebo smažíme na pánvi.
Filet z mořské štiky s celerovými hranolky
Ingredience: 2 filety z mořské štiky (ale klidně i víc, pokud máme velký hlad), 1,5 lžíce másla, sůl
Ingredience na celerové hranolky: celer (i zde platí, kolik sníme, tolik celeru), sůl, rostlinný olej
Postup: Na teflonové pánvi rozehřejeme máslo a osolíme je (ne rybu, jen máslo, vynikne chuť ryby). Filety smažíme z obou stran dorůžova. Celer očistíme a nakrájíme hranolky, které osmažíme na rostlinném oleji také dorůžova. Podle chuti dosolíme. Hranolky jsou skvělé. Mají mírně nasládlou chuť, ale jinak ani nemáte pocit, že to nejsou hranolky z brambor.
Postup: Na oleji osmažíme najemno nakrájenou zeleninu – pórek, fenykl a petrželku. Dusíme 15 minut (můžeme přilít vodu, je-li potřeba). Filety osolíme a opepříme. Na filety rozdělíme podušenou zeleninovou směs a zarolujeme. Závitky prudce osmahneme ze všech stran na oleji, podlijeme trochou vody, přidáme na kousky nakrájenou mrkev a papriku a dusíme 15 minut.
Krůtí nebo kuřecí plátek v oříškách
Ingredience: krůtí maso (nebo kuřecí maso), 1 vajíčko, 2 stroužky česneku, sůl, pepř, olivový olej, 2 hrsti vlašských ořechů (mletých)
Postup: Kuřecí nebo krůtí maso lehce naklepeme, osolíme, opepříme a potřeme z obou stran česnekem. Plátek protáhneme ušlehaným vajíčkem a obalíme v mletých oříškách. Osmažíme na oleji. Pozor, ořechy se připalují, smažení je třeba hlídat a řízek obracet.
Cuketový guláš s krůtím masem
Ingredience: 200 g krůtího masa nebo kuřecího masa, 1 středně velká cuketa, 1 rajče, 1 bílá paprika (může být i zeleninové lečo), 1 středně velká cibule, 3–4 stroužky česneku, majoránka, sůl, pepř, sušené hříbky (nebo čerstvé hříbky, podle chuti mohou být i naložené)
Ingredience na marinádu:1/2 lžičky gulášového koření, 2 lžíce rostlinného oleje, 2 špetky mletého pepře, troška soli (podle chuti)
Postup: Maso nakrájíme na kostičky a vložíme na noc do marinády. Cibuli osmažíme na oleji, přidáme marinované maso, cuketu nakrájenou na kostičky, pokrájenou papriku a rajče, hříbky a česnek. Dusíme asi 15 minut, nakonec přisypeme asi lžičku majoránky a provaříme, popřípadě dosolíme a dopepříme podle chuti. Pokud máme sušené hříbky, samozřejmě je předem namočíme nebo předvaříme. Houby nemusí být.
Krůtí rolka se žampiony, mrkví, celerem a sýrem
Ingredience: 1 plátek krůtích prsou, 2 baby karotky (nebo jedna delší), 100 g celeru, 100 g tvrdého sýra, 3 ks menších žampionů, 1 vajíčko, malá lžička másla, pepř, sůl, olivový olej
Postup: Krůtí plátek mírně naklepeme, osolíme, opepříme. Na malé lžičce másla podusíme na plátky nakrájené, osolené žampiony, které podlijeme malým množstvím vody. Když se voda téměř vyvaří, přidáme jedno celé vajíčko a necháme srazit. Tuto směs naložíme na krůtí plátek, přidáme baby karotku, špalíček celeru a špalíček sýra, plátek stočíme do rolky, sepneme párátkem nebo jehličkami a ze všech stran opečeme na olivovém oleji, aby se maso zatáhlo. Pak rolku vložíme do trouby a na vymazaném pekáčku, mírně podlité vodou, pečeme dorůžova. Jako přílohu dáme mrkvový perkelt.
Ve svém příspěvku BOJ S CUKROVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Moc vám děkuji.Prijemne jste mě potěšil a povzbudil.Napisu jak se mě to daří zvládat.Hezkou dobrou noc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý večer.Byla jsem dneska ve světě zdraví.Mam z toho smíšené myšlenky.Rekla mě že jim málo bilkovin.Nelibylo se jí že jim k snídani housku se sýrem +rajče.K obědu těstoviny +tuňák.Nejim světle pečivo.Tmave, celozrnné.Nejim uzeniny,spíš ryby, tvrdý sýr šunku,dělám si pomazánky,např;červená řepa +lučina.Pry pohaka není pro mě moc dobrá, těstoviny taky.K obědu jsem měla brokolicová salát.K večeři,bramborovou kaší a sekanou.V práci na oběd jim polívku nebo druhý.Oboje nesmím.Co je špatně?Vím že málo jim jogurty,ale změním to.Naschledanou
Postup: Uvařte špagety bez soli a bez tuku. Zahřejte olej ve velké pánvi na středně vysokém ohni. Přidejte chilli, omáčku (můžete přimíchat trochu chilli papričky) a rozdrcený česnek. Restujte cca 1 minutu, aby se spojily chutě. Přidejte na kostičky nakrájenou cuketu a vařte za stálého míchání přibližně 4 minuty. Vzniklou směs dochuťte solí a pepřem a podávejte na uvařených špagetách. Povrch pokrmu posypejte sýrem.
Postup: V míse rozmíchejte ocet, pomerančový džus, který připravíte ze šťávy pomerančů, hořčici a olej a ochuťte solí a pepřem. Zálivku přidejte k rozkrájeným kachním prsům a natrhaným salátům, posypte opraženými oříšky a dozdobte kousky zbylého pomeranče.
Dýňové placičky
Ingredience: 1/2 šálku dýňové konzervy, 1/2 šálku vanilkového jogurtu s nízkým obsahem tuku, ¼ lžičky sody na pečení (prášku do pečiva), 1 žloutek, 4 bílky, ¼ šálku polohrubé nebo celozrnné mouky, trocha soli, javorový sirup nebo med
Postup: Rozmačkanou kompotovanou dýni, jogurt, prášek na pečení a žloutek spojte. Přidejte mouku a ušlehané bílky s trochou soli. Ze vzniklého těsta vytvarujte placičky a opečte na pánvi potřené olejem cca 3 minuty po každé straně. Upečené placičky polijte medem nebo javorovým sirupem a můžete konzumovat.
A ještě něco pro masožravce, mlsouny a „polévkáře“...
Kuře se zeleninovými brambory
Ingredience: 2 citrony nakrájené na tenké plátky, 6 čerstvých šalvějových listů, 1 kuře, 3 lžičky olivového oleje, 1 větší mrkev a půl celeru (obojí rozkrájené na nudličky), brambory, 2 polévkové lžíce čerstvého tymiánu
Postup: Předehřejte troubu. Šest plátků citronu a šalvějových listů dejte pod kůži kuřete. Vložte zbývající citron do dutiny kuřete. Kuře omotejte provázkem, tak aby náplň nevypadla, poté kuře potřete olejem a položte jej do pekáče. Pečte v dolní třetině trouby po dobu 1 hodiny a 15 minut. Upečené kuře nechte poté v teple odpočívat cca 15 minut.
Mezitím si nakrájejte kořenovou zeleninu na tenké nudličky. Do výpeku z kuřete dejte péct omyté a oloupané brambory, pokrájené na měsíčky. Smažte brambory v pekáči se zbývajícím olejem a tymiánem. Při pečení občas promíchejte. Pečte přibližně 45 minut nebo až do chvíle, kdy jsou brambory měkké. Před dopečením přidejte pokrájenou zeleninu.
Odstraňte kůži z kuřecího masa. Zlikvidujte citrony z dutiny. Nakrájejte na 4 porce a podávejte se zeleninovými brambory.
Tip: Jako přílohu můžete použít rozmarýnové brambory. Ty se pečou se snítkami rozmarýnu a jsou výborné.
Zmrzlinové pohlazení
Ingredience: 1 šálek čerstvého ovoce (ostružiny, maliny, jahody nebo kombinace), 2 lžíce medu, 1 lžíce čerstvé citronové šťávy, 2 broskve nakrájené na plátky, 2 šálky nízkotučné vanilkové nebo jiné zmrzliny
Postup: Ovoce, med a citronovou šťávu rozmixujte do hladké konzistence. Přeceďte přes jemné sítko a dejte do misky. Broskev nakrájejte na tenké půlměsíčky. Na talířek dejte kopeček zmrzliny a tenké plátky broskve. Povrch zmrzliny přelijte rozmixovanou směsí a ozdobte mátovým lístečkem.
Postup: Zahřejte olej ve velké pánvi. Přidejte šalotku, smažte 3 minuty, nebo dokud nezesklovatí. Přidejte brambory, mrkev, zázvor a kari. Vařte 2 minuty. Přidejte vývar a vařte 25 minut. Nalijte polovinu polévky do robotu a rozmixujte do hladka. Opakujte postup se zbývající polévkou. Povrch polévky ozdobte řeřichou či jinými bylinkami.
Znáte také nějaké recepty na jídlo pro jedince trpící dnou? Napište nám...
Ve svém příspěvku POPRASKANÉ PATY BABSKÉ RADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Richard.
Popraskané paty nemám protože o svoje chodidla se starám celkem pečlivě ale
v rámci prevence lehce namažu svoje paty klasickým měkkým lehce roztíratelným taveným sýrem a navléknu silikonové ponožky na paty a nosím asi půl dne. Potom chodidla opláchnu vodou a natřu hydratačním krémem na nohy.Napsal jsem svůj příspěvek jak to třeba dělám já tak že se mnou tady nemusí nikdo souhlasit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kus toustového chleba (nejlépe celozrnného s minimem 6 g vlákniny na 100 g), 100 g pomazánkového másla (nebo light cheese cream s 5 % tuku na 100 g), 125 g odtučněného tvarohu (polovina vaničky), 200 g zakysané smetany (pokud možno s 8 % tuku), 1 dl mléka, 150 g šunky (s minimem 80 % masa), 100 g eidamu (30 % tuku v sušině)
Ingredience k dozdobení a dochucení, nemusí být a lze libovolně zaměnit: kečup na potření, pažitka, sekané mandle nebo jiné oříšky, 1 kaki, několik cherry rajčátek na ozdobení
Pomůcky na přípravu: pečicí papír, alobal
Postup: Z toustového chleba odkrojíme okraje (okraje můžeme využít jako tyčinky na stůl, a to tak, že je pokapeme olejem, počesnekujeme, posypeme sýrem a ogrilujeme). Na stůl si rozprostřeme pečicí papír. Každý plátek toustu pokapeme z jedné strany mlékem a touto mokrou stranou položíme na pečicí papír. Tousty pokládáme do čtverce 4 tousty vedle sebe a 4 tousty pod sebe. Horní část toustů potřeme zakysanou smetanou. Nyní si vytvoříme pomazánku z tvarohu, pomazánkového másla, pažitky a lehce osolíme. Pomazánku rozdělíme na třetiny a 1/3 natřeme na tousty. Na pomazánku rozložíme vedle sebe kolečka šunky a opět natřeme druhou třetinku pomazánky. Další vrstva může a nemusí být kečup, následně posypeme nastrouhaným sýrem a plátky kaki. Nyní roládu necháme 10 minut navlhnout, lépe se roluje. Poté srolujeme, utáhneme a zabalíme do alobalu, vložíme do lednice a necháme cca 3 hodiny uležet. Po třech hodinách roládu rozbalíme, potřeme poslední částí pomazánky a můžeme libovolně nazdobit: pažitkou, rozemletými oříšky, různě barevnou zeleninou. Na chvilku ještě vložíme do lednice a můžeme podávat.
V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Heřmanová.
Snídám vločky pohankové s jogurtem Holandia,nebo ovesné vločky,nikde jsem se nedočetla jestli jsou vhodné.
Pohybu mám dost a nevím kde dělám chybu,že mám kyselinu močovou v krvi.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel pohankové vločky obsahují nejvyšší množství purinů ze všech cereálií. Pokud bojujete s vysokou hladinou kyseliny močové, tak pohanka není moc vhodná. Sem tam si můžete trochu zobnout, ale založit na ní hlavní jidlo dne není dobré. S ovsem je to stejné. Oves má obsah purinů o něco menší, ale stále dost vysoký. Z vámi jmenovaných potravin tak vyhovuje jen jogurt bez cukru. Zkuste raní cereálie nahradit za rýžové burizony, které rozmícháte s jogurtem. Další varianta jsou rýžové chlebíčky, které můžete jíst společně se sýrem typu čedar a zapít to kravským bio mlékem. Jídelníček si můžete zpestřit jednou za týden snídaní, kterou používáte nyní. Zkusit můžete také recepty ze semolinové mouky oslazené stévií.
Závitky s kaki a skořicí zdobené granátovým jablkem
Ingredience: 7 plátků toustového chleba (pokud možno s minimem 7 g vlákniny ve 100 g), pomazánkové máslo, 1-2 kaki, skořice, oblíbená čokoláda (nejlépe se 70 % kakaa), 1 vejce
Ingredience na ozdobení: granátové jablko, lžíce jogurtu do 3 % tuku, nebo ještě lépe pro vyšší obsah bílkovin - nízkotučný tvaroh jemně ocukrovaný například stévií
Postup: Rozpalte gril na 200 stupňů, případně troubu na 250 stupňů. Plech vyložte pečicím papírem. Toustové chleby válečkem na maso rozválejte na tenké placičky. Všechny placičky potřete pomazánkovým máslem a do kraje dejte nakrájený plátek kaki, který posypte skořicí a přidejte, pokud chcete, kousky oblíbené čokolády a srolujte do závitku. V misce rozšlehejte vejce a závitky pomocí mašlovačky potřete. Můžete také mírně závitek pokapat rukou. Dejte na plech vyložený pečicím papírem do rozpálené trouby. Pečte do křupava s jedním otočením. Trvá to zhruba 5 minut z jedné strany a po otočení opět 5 minut. Poté můžete servírovat. Doporučujeme doplnit bílkovinou v podobě jogurtu nebo jemně ocukrovaným nízkotučným tvarohem a ozdobit granátovým jablkem.
V naší poradně s názvem BOLESTI BRICHA A ZLUTA RIDKA STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Tohle vypadá na špatné zažívání, spíše na špatnou funkci žlučníku a nedostatečné vylučování žluče do dvanáctníku. To by se určitě potvrdilo při rozboru stolice, na který nyní čekáte. Normální dávky vitamínu B v tomto případě nemají na vaše problémy vliv. Já bych Vám prozatím doporučil beztukovou dietu.
Jídelníček beztukové diety:
- ráno: suchý rohlík a neslazený černý čaj
- poledne: vařená osolená rýže s nakrájenou vařenou mrkví
- večer: libové maso (pečené, vařené nebo grilované) s krajícem pšenično-žitného chleba.
Mezi hlavními jídly můžete jíst suché pečivo a také můžete zařadit několik dílků pravé hořké čokolády, ale tu jen dopoledne. Hodně pijte černý neslazený čaj a vodu bez bublin, popřípadě vhodné bylinkové čaje. Není to moc chutné, ale zabírá to na průjem. Napište sem jestli se to po tom zlepšilo.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
na prujmy lze užít i přírodní lečiva např.pomeranč,muškátový oříšek,v mém případě,při diagnostikované úplavici u dítěte po nástupu do školy jsme s manželkou použily 2 stroužky česneku utřely s měkým sýrem naplnily špyčku rohlíku a daly sníst.do 2 dnů obtíže ustaly.3.den přišly výsledky Úplavice! Nové vyšetření již Úplavici neprokázalo.Přeji zdravý a úspěšné použití léčby. Josef s manželkou.
Nakrájíme prsa na kostičky, okořeníme a dusíme na vodě. Přidáme na jemno nakrájená rajčata, ze kterých jsme odstranili semínka. Jakmile maso změkne, přidáme dvě polévkové lžíce rajčatového protlaku a petrželovou nať. Omáčka nesmí být příliš vodová. Souběžně připravujeme špagety klasickým způsobem. Když je vše hotové, špagety podlijeme omáčkou a posypeme sýrem.
Vařené hovězí maso s pažitkou
Suroviny:
200 g hovězího libového masa
40 g hladké mouky
10 g másla
2 dcl nízkotučného mléka
pažitka a sůl
Postup:
Libové hovězí maso uvaříme v osolené vodě do měkka. Opražíme na sucho hladkou mouku, zředíme ji nízkotučným mlékem a vodou, osolíme, promícháme a chvíli povaříme. Následně do omáčky přidáme máslo a nasekanou pažitku. Hovězí maso nakrájíme a přelijeme hustou omáčkou. Doporučujeme podávat s vařenými bramborami.
Mrkvový salát s jablkem
Suroviny:
2 mrkve
3 jablka
citron
1,5 kávové lžičky pšeničných klíčků
Postup:
Mrkev a jablka nastrouháme na jemno, zalijeme vodou. Směs můžeme ochutit kapkou citronové šťávy. Posypeme pšeničnými klíčky a podáváme.
Kuře dušené na rajčatech
Suroviny:
1 kuře
20 g hladké mouky
20 g másla
1 dcl nízkotučného mléka
1 lžíce rajčatového protlaku
sůl podle chuti
Postup:
Kuře naporcujeme, osolíme, podlijeme vodou a rajským protlakem. Dusíme v hrnci do měkka. Hotové kuře vyjmeme. Šťávu zahustíme na sucho opraženou hladkou moukou a chvíli povaříme, následně zahustíme mlékem a máslem, případně přisolíme. Podáváme s vařeným bramborem nebo rýží.
Tvarohová pomazánka s mrkví
Suroviny:
400 g nízkotučného tvarohu
100 g mrkve
40 g cukru nebo medu
2 lžíce jablečného nebo meruňkového kompotu i se šťávou
citron
Postup:
Tvaroh se ušlehá s kompotem, vmíchá se do něj předem uvařená, na drobno nakrájená a již vychladlá mrkev. Podle vlastní chuti přidáme cukr, med nebo citronovou šťávu.
Pečené kuře v troubě
Suroviny:
2 půlky kuřecích prsou bez kůže, vykostěné;
rostlinný olej ve spreji na vaření;
1⁄2 lžička soli;
1⁄4 lžička čerstvě mletého pepře;
1 lžička papriky
Postup:
Předehřejte troubu na 200 stupňů Celsia.
Kuře z obou stran posypte solí a pepřem.
Celé kuře postříkejte olejovým sprejem.
Celé posypte paprikou.
Vložte rošt do pekáče a postříkejte ho olejovým sprejem.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ LÉČENÍ ZÁCPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie kadrová.
Každé ráno snídám ovesné vločky,psylium,sojové mléko,chia semínka
a kustovnici.Přidávám skořici zalji vařící vodou. Přesto trpím
stále zácpou. Poraďte prosím co dělat. Děkuji M. ˇˇSkadrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste použít probiotika. Užívejte je každý den po jídle po dobu jednoho měsíce. Zároveň zkuste při snídani místo horké vody použít jogurt nebo kefír. Také si ráno občas uvařte krupicovou kaši. Vynechte na pár dní maso a nahraďte ho tvarohem nebo sýrem. Kupte si sušené švestky a pojídejte je během dne.
Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Doplňkovými léky jsou klasické léky na nemoci žil, jako jsou Glyvenol, Detralex, Anavenol, Cyclo 3 fort a podobně.
Nezbytnou a velmi důležitou součástí terapie je bandáž dolní končetiny. Používají se k ní pružná obinadla nebo kompresní punčochy. Důsledná bandáž usnadňuje návrat žilní krve k srdci, brání stagnaci krve, čímž urychluje obnovení průchodnosti žíly a brání rozvoji posttrombotického syndromu. V závislosti na lokalizaci trombózy je volena výška komprese, která musí být vždy 10 až 20 cm nad trombózou. Pokud tedy máte trombózu ve stehenní žíle, musíte si nohu bandážovat až do třísla. Když totiž bandáž sahá pouze do místa trombózy nebo i pod ní, dochází ke stagnaci krve, která podporuje obnovení trombózy. Ideální je dolní končetiny bandážovat trvale i po ukončení antikoagulační léčby, zvláště pokud u vás vznikl posttrombotický syndrom a končetiny vám pravidelně otékají.
Délka léčby je závislá na rozsahu sraženiny. Klid na lůžku se doporučuje pouze prvních 24 hodin a než se nasadí antikoagulační léčba, aby se snížilo riziko, že se sraženina utrhne a způsobí plicní embolii. Dále je vhodná nenáročná chůze s postupným obnovením běžného denního režimu. Také se doporučuje omezení dlouhého stání a sezení. Při delším sezení si nohy podkládejte. Pijte dostatek tekutin.
Antikoagulační léčba
Antikoagulační léčba slouží k ředění krve, které brání obnovení vzniku trombózy. Organismus má pak vlastní mechanismy vedoucí k rozpuštění sraženiny. Nejprve se k ředění krve používají nízkomolekulární hepariny, například Clexane, Zibor nebo Fraxiparine, které se aplikují subkutánně do kožní řasy nejlépe na břiše jednou nebo dvakrát denně. Je nutné je píchat ve stejnou denní dobu, aby byla krev neustále zředěná. Současně nebo od druhého dne léčby se pak podávají takzvaná perorální antikoagulancia, tablety na ředění krve. Nejčastěji se používá Warfarin nebo Lawarin. Úskalím tohoto léku je, že se musí nastavit určitá hladina, aby optimálně fungoval, a ta se pak musí pravidelně kontrolovat. Navíc je tato hladina individuální u každého člověka. To znamená, že někomu stačí jedna tableta denně, jiný musí brát jeden a půl tablety. Stupeň naředění krve se kontroluje krevními odběry (INR). Ideální je udržovat hladinu INR mezi 2,0–3,0. Jakmile je alespoň dva dny účinná hladina INR, je možné nízkomolekulární heparin vysadit. Dále se užívají pouze tablety. Jestliže je INR vyšší než 3,0, krev je hodně naředěná a stoupá riziko nežádoucích krvácivých komplikací. Působení Warfarinu také ovlivňují některé léky – nesteroidní analgetika proti bolesti jako Ibuprofen, Ibalgin, Veral, Diclofenak, Acylpyrin – proto se nesmí používat. Rovněž některé potraviny mohou ovlivnit hladinu INR, zvláště pak zelí, kapusta, papriky a mnoho dalších. Dříve se tedy při užívání Warfarinu dodržovala přísná dieta, dnes se doporučuje jíst pravidelně určité množství zeleniny, na které je člověk zvyklý, a vyhýbat se nějakým excesům. Podle toho se následně nastaví potřebná dávka Warfarinu.
Do léčebné praxe se zavadí nové antikoagulační léky Pradaxa nebo Xarelto, které fungují na jiném principu než Warfarin. Užívají se 1–2x denně. Při jejich užívání není nutné kontrolovat INR, nemusí se aplikovat nízkomolekulární heparin, než nastoupí účinek, a mají nižší riziko krvácivých komplikací. Jejich nevýhodou jsou určitá kritéria k tomu, aby je mohl lékař nasadit, a dále doplatky.
Délka podávání antikoagulační léčby závisí na příčině trombózy, zda faktor vzniku již pominul, nebo ještě působí. Obvyklá léčba trvá 6–12 měsíců. Minimální doba antikoagulace u sekundární trombózy způsobené imobilizací například po operaci či při sádrové fixaci končetiny je 3 měsíce. Pokud je příčina neznámá, jedná se o takzvanou idiopatickou trombózu, která vyžaduje 6–12měsíční antikoagulaci. Léčba se prodlužuje u opakovaných trombóz, při onkologické léčbě nebo u komplikací v podobě plicní embolie. Osoby s vrozenou trombofilií bývají antikoagulovány alespoň 12 měsíců, někdy i trvale. Trvalou antikoagulaci rovněž vyžadují osoby s opakovanými flebotrombózami či plicními emboliemi.
Lokální trombolýza
Lokální trombolytická léčba spočívá v aplikaci látky rozpouštějící sraženinu přímo do místa vzniku cestou podkolenní žíly. Nejčastěji podávanou účinnou látkou je altepláza. Ta dokáže oproti konzervativní antikoagulační léčbě trombus účinněji rozpustit, ale léčba je rizikovější kvůli četným krvácivým komplikacím. Lokální trombolýza je určena pro rozsáhlé trombózy pánevních nebo podklíčkových žil mladších pacientů.
Chirurgická léčba
Chirurgická léčba je vyhrazena pro nemocné s rozsáhlou čerstvou trombózou, jestliže je kontraindikována lokální trombolýza nebo antikoagulační léčba. Krevní sraženina se odstraňuje pomocí speciálního katetru.
Kavální filtry
Kavální filtry jsou kovové struktury, které se dočasně nebo trvale umísťují do dolní duté žíly, kde představují mechanickou překážku pro průnik sraženiny do plic. Uplatňují se při vysokém riziku plicní embolie, když není možno podávat antikoagulační léčbu.
Po odléčení akutního stavu je nutné se chránit před rizikovými faktory, pokud to lze. To znamená vyhýbat se dlouhému stání, pravidelně cvičit s dolními končetinami a posilovat tak svalovou pumpu umožňující tok krve, při předepisování antikoncepce by pacientka měla lékaři oznámit jakýkoliv výskyt trombóz v rodině, po větších operacích se stahují nohy pacientů bandážemi a provádí se rehabilitace. Prevenci lze v některých situacích provádět i dlouhodobým podáváním určitých léků proti srážení krve.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak jsme již uvedli, zahlenění se může projevit spolu s infekčními nemocemi, s kašlem, rýmou, bolestí v krku, při zánětu plic nebo třeba při méně časté tuberkulóze. Nejčastěji postihuje lidi na podzim. Zahlenění je velmi nepříjemné a otravné. Tvorbou hlenu reaguje organismus na infekci a snaží se z těla dostat toxické látky, které mu překáží ve správné činnosti. Jako pacient byste se měli snažit docílit rozpuštění hlenu a urychlení očistění organismu.
Příčiny
Zahlenění vzniká zpravidla při nachlazení nebo při infekci horních nebo dolních dýchacích cest. Jak už je zmíněno výše, tělo reaguje zahleněním na infekci, brání se virům a bakteriím, a proto se na sliznici utvoří hlen, který ucpe dýchací cesty. To je ten důvod, proč se vám při zahlenění špatně dýchá.
Dlouhodobé zahlenění
Pokud kašel spojený se zvýšeným zahleněním průdušek přetrvává déle než 3 měsíce a v posledních 2 letech se tento projev opakuje, pak se mluví o chronické bronchitidě. V některých případech dochází v důsledku produkce hustého hlenu ke zúžení průdušek. Následně nastává ztluštění stěn a objevují se křeče hladkého svalstva s následným roztažením plicních sklípků. Za hlavní příčinu chronického zahlenění je považováno působení cizích látek, které se do plic dostávají při vdechování. Mohou to být prachová zrna, látky obsažené v kouři, různá rozpouštědla a ředidla. Čím déle tyto látky na buňky plicní tkáně působí, tím je poškození silnější. Podle dostupné statistiky jsou lidé s vysokou zástavbou (města) postiženi chronickou bronchitidou přibližně 2x častěji než lidé z vesnic. Obranné reakce se zeslabují a dochází ke snadnějšímu vzniku bakteriální nebo virové infekce. Dochází ke vzniku zánětu. Infekce jsou stále častější a jejich průběh se postupně zhoršuje. U chronické bronchitidy je vyvolávacím faktorem spíše podráždění plic (například kouřem), infekce bývá většinou následným a doprovodným procesem. Příčinou tohoto onemocnění může být i alergie. Protože je při chronickém zánětu průdušek omezena výměna plynů v plících, srdce má tendenci pracovat intenzivněji ve snaze vykompenzovat tento nedostatek. Ve vážných případech to může vyústit v plicní hypertenzi, k postupnému zbytňování srdce a jeho případnému selhání při náhlé vysoké zátěži. Nejúčinnější léčbou je čerstvý a čistý vzduch. Je třeba zvládnout způsob vykašlání s následným hlubokým nádechem, aby došlo k co největšímu roztažení dýchacích cest. Protože při této chorobě vzniká hustý hlen, je třeba zvýšit příjem tekutin, aby tělo mohlo vyprodukovat hlen řidší. Tím se sníží nutkání ke kašli. Důležitá je správná aplikace léků, které lékař předepíše. Většinou se jedná o léky, které uvolňují svalstvo průdušek, a tím dochází k rozšíření dýchacích cest. Další skupinou bývají obvykle kortikoidy působící proti zánětu. Mělo by dojít k omezení příjmu potravin způsobujících zahlenění.
Léčba
Medicína má na podporu rozpouštění hlenů a jejich vykašlávání řadu výkonných preparátů. Mezi nejznámější a nejpoužívanější zcela jistě patří: ACC, Mucosolvan, Mucobene.
Přírodní léčba je však také poměrně účinná. Jedním z kroků je dieta, při které vyloučíme mléčné výrobky, protože mléko podporuje zvýšenou tvorbu hlenu. Dále nám pomohou různé bylinkové čaje a také med, do kterého můžeme pro větší účinnost naložit česnek nebo cibuli. Z bylinek, ze kterých si můžeme připravovat čaje, skvěle zabírá plicník lékařský, česnek, cibule, jitrocel nebo podběl lékařský. Kromě čajů pomáhají také teplé či sádlové obklady krku a plic, které překrýváme fólií, aby teplo mohlo působit déle.
Na podporu imunity u každého nachlazení se doporučuje podávat homeopatický přípravek Oscillococcinum – 1 tubu užít co nejdřív, následně pokračovat 3x denně první 2–3 dny nachlazení.
Polykomponentní homeopatický lék vhodný pro všechny věkové skupiny se jmenuje Coryzalia. Užívá se první den nachlazení každou hodinu 1 tableta, pak podle stavu se postupně intervaly prodlužují. Užívejte alespoň 5 dní. Tablety se nechávají rozpustit v ústech stejně jako granule.
Doporučuje se co nejčastěji používat mořskou sůl do nosních dírek (alespoň 5x denně).
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři člověku mění často krev, aby neumřel, nebo mu implantují zdravou kostní dřeň, která však může být opět napadena a člověk umírá. Z helmintů napadajících krev je to například Ancylostoma duodenale, která se červenými krvinkami přímo živí, velmi často se jí zalíbí přímo v srdci, kde vyvolává další poruchy jeho činnosti. Člověk který je těmito parazity napaden je velmi unavený, brzy se prací unaví ještě více, potí se, chce se mu spát. Tělo se snaží s těmito parazity sice bojovat, ale nestačí to, potřebuje pomoc zvenčí. Imunitní systém ale při tomto boji věnuje již mnohem menší pozornost dalším parazitům (prostě nestíhá), včetně obrany proti vniku parazitů do těla a tělo je relativně rychle napadeno mnoha dalšími. Jejich exkrementy jsou navíc velmi toxické a to i neurotoxické a začínají silně ovlivňovat hormonální a nervové systémy člověka a z toho plynoucími poruchami zdraví. Není se schopno pak bránit banálním nákazám, člověk je často nemocný atd. V jeho těle je obsažná zoologická zahrada mnoha těchto parazitů.
Pokud již dojde k neuropatii či jiným vážným nervovým projevům, je tělo vždy již poměrně masivně zasaženo mnoha dalšími parazity a je nutné je zjistit včetně jejich dislokace a zlikvidovat vnějším zásahem. A tady už je potřeba znalostí z fyziky a umět logicky uvažovat. Neustále se přesvědčuji, že doktoři vystudovali jen kvůli tomu, že mají velice dobrou paměť, ve fyzice a logice se však projevují jako těmito obory nepolíbení (já jim říkám fyzikální eunuch). Kdyby trochu znali fyziku, měli by vědět, že každá entita (tedy včetně parazitů) se specificky projevuje, například jistými elektromagnetickými projevy, má svoje charakteristické frekvence, kterými jsme schopni ji detekovat, ovlivňovat, včetně jejich destrukce/zabití. Tyto frekvence jsou již tabelovány a existují přístroje, které jsou schopny podle jejich detekce zjistit, kterými parazity jste napadeni a některé z nich i tímto způsobem velmi rychle zabít. Je velmi smutné, když o tom doktor nic neví!!!.
Dále už jen k neuropatii. Pohybové orgány a čivy jsou systémy přímo řízené mozkem a proto nastal problém buď již v mozku (v oblasti řízení pohybu, včetně příčně pruhovaného svalstva) nebo na nervových cestách ke končetinám. Toto onemocnění je specifikované poruchami hybnosti končetin (brnění, slabost v pohybu, zpoždění pohybu, bolest nebo i silná bolest v rukou i nohou). Pokud jde o neuropatii v nohách, mohou být napadeny jen výstupy míchy z páteře v bederní oblasti (tasemničky, améby, plasmodia, shigelly,...) a nebo jen i nervy v nohách (filárie a mikrofilárie), ale mohou být napadeny již vstupy z mozku do míchy. Působení parazitů mohou být různá, tasemnice, jejich cystičky začnou utlačovat nervy (ty rostou desítky let, aniž bychom o nich věděli), filárie a mikrofilárie si rády pošmáknou na mielinových obalech nervů či je provrtávají (v nichž se elektrický nervový vzruch šíří nejrychleji), některé se živí kolagenem z kloubů, toxiny shigell a améb pak způsobují silnou až nesnesitelnou bolest v končetině, …. Problémy v rukou dělá obdobné napadení na nervových výstupech z krční páteře nebo také vstupů z mozku do páteře, přinejhorším zodpovědná centra mozku. Zajímavé je, že napadení bývá obvykle jen jednostranné (třeba jen levá ruka a levá noha).
Pro léčbu je proto nejdůležitější tyto patogeny nejdříve detekovat a teprve potom rozhodnout o způsobu jejich vytěsnění či likvidace (je třeba detekovat všechny, protože na postupu likvidace velmi záleží, neboť patogeny velmi často spolu spolupracují a různě se v sobě i ukrývají a musí se proto likvidovat ve správném pořadí). Chemická detekce je však neprůkazná a v mnoha případech nemožná, proto nemá smysl na takováto vyšetření k doktorovi vůbec chodit. Elektronická detekce je nejspolehlivější, nejrychlejší a nejlevnější, a právě proto se ji doktoři neučí, protože by kazila kšefty lékařskému loby. Přístroje na detekci jsou dvojího druhu. Buď jsou založené na snímání frekvencí vybuzených parazitů (tzv. F-scany), nebo na měření zvýšené vodivosti kůže při buzení parazita jeho rezonanční frekvencí na nějakém vhodném akupunkturním místě (přístroje EAV – elektro akupunktura podle Volyho). Nejdůležitější součástí obou přístrojů je co největší a nejspolehlivější databáze rezonančních frekvencí patogenů, podle nichž se výsledky měření srovnávají (abychom věděli co je to za druh parazita a tedy věděli jakým případným chemickým lékem či jiným způsobem je jej možno zničit – každá metoda léčby má svoje výhody, nevýhody a omezení). Výhodou přístrojů obecně spojitě buzených patogenů – f-scanů -je to, že jsme schopni v užité frekvenční oblasti změřit všechno, co v těle máme. U EAV si frekvenci nastavíme předem a pak ověřujeme máme-li ho. Nepostihneme proto patogen, který z nějakých důvodů zmutoval a má tedy i jinou frekvenci (ta není uložena v databázi parazitů), a patogeny jsou v tomto mistři (viz získaná odolnost proti různým lékům). U EAV musí mít poradce velké zkušenosti a dobře odhadovat možné patogeny pro ověřování.
Vlastní léčbu pak můžeme provádět chemickou formou pomocí léků, nebo vhodných bylin, to vše pro patogeny, kteří jsou v dosahu krve, která je nosičem léčiva – bohužel se musí užívat zahraniční léčiva, protože k nám se nedovážejí a nejsou tudíž schválené u nás, případně léky pro zvířata), nebo elektronicky, a to buď proudem potřebné frekvence (Zappery), nebo elektromagnetickým zářením modulovaným specifickou frekvencí (RPZ-14, Althon-7,...) a nebo modulovaným magnetickým polem. Řešením je i donutit patogeny, aby tělo opustily nebo povzbudit v příslušné oblasti imunitní systém (zejména fyzikální léčiva jako jsou homeopatika, či bylinné tinktury s nahranými frekvencemi patogenů, kterým se říká informatika). Každý způsob léčby má svoje výhody, omezení a nevýhody, je možné je různě kombinovat a způsob si pak spoluvybírá i pacient. Velmi důležitá je praxe člověka, který takovéto detekci rozumí a má dostatek zkušeností s užíváním přístrojů a léčiv a umí pacienta se vším seznámit.
Já se této problematice věnuji již řadu let, avšak převážně jen teoreticky (podnikám v jiných oblastech), a to z důvodů neschopnosti a nechuti doktorů něco vyléčit - léčit ale nevyléčit oni dovedou, draze, nejlépe až do konce života, protože se to podle nich vyléčit nedá, prakticky to realizuji jen u své rodiny a známých. Protože jsou přístroje na detekci patogenů velmi drahé, nemám je, ale chci si je v nejbližší době postavit a dám vám to potom na těchto mých stránkách vědět. Zatím mohu vaše problémy s vámi podrobněji rozebrat a poradit, kam se máte obrátit abyste se vyléčili.
Mohu vám však ze své zkušenosti poradit i nenáročný postup, který pokud problémy nevyřeší, alespoň je zmírní:
Mně neuropatie levé ruky a levé nohy zastihla paradoxně v lázních, kde jsem se léčil po dřívějším úrazu - utržené rotátorové manžetě levého ramene a kam už jsem již jel ne zcela zdráv. Po realizovaných různých masážích mě najednou začala brnět levá ruka a v levé noze jsem přestal mít sílu a nemohl jsem jít ani do schodů. Okořeněno to bylo urputnou bolestí ruky, kvůli které jsem nemohl ani spát a musel jsem jít na injekci. Protože jsem měl s sebou zapper (ten si může pořídit každý, protože jeho cena je cca 12.000,-Kč a pro zdraví se vyplatí), doobjednal jsem si nějaké součástky na výrobu elektromagnetického nástavce na tento zapper a do dvou dnů si ho zhotovil. Bolest mně způsobovaly Shigelly a elektrickou a elektromagnetickou cestou jsem je snad pozabíjel, takže bolesti ustaly. Začal jsem znovu užívat MMS (obvykle 3x denně až 6+6 kapek – prý stačí i míň 3x 4+4 kapky ale po dlouhou dobu – alespoň půl roku, ale jak jsem si spočítal, musí být při používání skleněného kapátka pro správný poměr míseny 4 kapky 24,5% chloritanu sodného se 6 kapkami 3,5% kyseliny chlorovodíkové, po asi 5 sekundách zalít malým až velkým prckem studené čisté/převařené vody a po chvilce vypít) a po návratu domů, jsem začal ještě chodit minimálně jednou za týden (asi 5 měsíců) do sauny, kde jsem realizoval 3x saunu, po každé oplach studenou vodou kromě zad a páteř jsem pak do další sauny prohříval na infralavici (tělo pro boj s parazity standardně zvyšuje teplotu), kde je patogen na páteři namáhán po dlouhou dobu radiačně výrazně vyšší teplotou (tělní buňky spolupracují a deponované teplo umí předávat okolním buňkám, patogen však tuto možnost nemá) a doufal jsem že uhyne. Pokud začala ruka či noha občas bolet, po zaperování na shigelly to vždy přešlo. Je vhodné rovněž cvičit, protože patogenům se nechce žít v místech, která jsou nějak neustále ovlivňovány pohybem – chtějí mít svůj klid. No a stalo se, do nohy se vrátila síla, ruka přestala brnět a bolesti již nemám. Dala by se asi použít i kryokomora, která by mohla mít stejný efekt, ale ta u nás není a muselo by to jít vše přes doktory. Protože jsem měl i jiné problémy (zejména únava), zašel jsem si letos v září na změření patogenů, abych své léčení neprováděl jen zkusmo. Mám v těle pěknou ZOO, únavu mi způsobovali dva malaričtí prvoci (ty jsem si asi dovezl od moře – ty vyžírají červené krvinky) a babesie k tomu (muchničky a hovada ze zahrady – rovněž napadají červené krvinky), vlastním krysí tasemnici a roupy (asi od psa), vodní chlor rezistentní prvoky z pitné vody z rozvodu a další prvoky, bakterie a viry. V současné době prodělávám doporučenou očistnou kůru a než si udělám čističku vody, musím veškerou vodu na pití i mytí převařovat, protože obsahuje chlor rezistentní prvoky. Užívám postupně léky proti prvokům a poté proti helmintům, současně beru bylinné tinktury s nahranými frekvencemi proti prvokům, bakteriím a virům. Když to půjde dobře, mohl bych být na konci prvního čtvrtletí příštího roku již zcela zdráv. Protože máme psa, budu zvědav, kdy se zase budu na něco reinfikovat.
Pro léčbu by se asi dala i využít i homeopatie (homeopatika jsou fyzikálním lékem, který ředěním zvýrazněnou typickou frekvencí jednak znepříjemňují pobyt jistých patogenů v těle, jednak frekvenčně posilují dotčené orgány v boji proti jistým patogenům a jednat stimulují zejména slinivku a játra pro to, aby z potravy začaly vychytávat substance vhodné pro boj s patogenem). Tady je vhodné navštívit dobrého homeopata, který by mohl poradit a tím i pomoci.
Stejně je na tom i bylinná léčba, kterou lze z těla postupně odstraňovat různé typy patogenů a v konečném důsledku vás vyléčit. Zase to chce nechat si poradit od dobrého bylinkáře, což není úloha lehká.
Dále je třeba doplnit do těla vitamíny (zejména všechny ze skupiny B, D3, Bór) – viz moje www stránky a protože nemoci způsobují jak patogeny, tak i jisté nečistoty, je třeba provést chelaci těchto nečistot, například kyselinou thioktovou a dalšími (odstranit hliník, nikl a další těžké kovy a další chemické nečistoty, doktoři o tom ale nic moc neví).
Pro další dotazy mě můžete oslovit na mailové adrese zdravymilan@seznam.cz, článek je pak rovněž k dispozici v sekci Přednášky na mých www stránkách http://www.zdraviafyzika.cz kde pak najdete i některé další informace.
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki lze také přidávat do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábí se z něj šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i kaki sušené. Plody kaki se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Plody by při nákupu neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
U konzumace musí být ovoce zralé, to znamená, že na něm nevidíte ani kousek zeleného a barva je sytě oranžová či v ideálním případě načervenalá. Dobrý plod, který se hodí k okamžité konzumaci, by měl být měkký. Bohužel to je největší problém v našich obchodech (z technických důvodů se téměř vždy dováží podtržené, nepříliš zralé ovoce, které "dochází" cestou) a také příčina, proč kaki mnoha lidem nechutná. Pokud budeme jíst nezralé ovoce, bude se nám zdát, že plod tomelu je nedobrý a trpký. Ale existuje na to jeden malý trik: Po příchodu domů ho odložte na nějaké teplejší místo a nechte ho dozrát. Dá se říci, že čím měkčí kaki, tím sladší, existují i milovníci skoro tekoucích plodů. Pokud se podaří koupit ovoce zralé, tak ho raději uchovávejte v lednici, docela rychle se kazí.
Jak kaki jíst? To záleží na vás. Nejklasičtějším způsobem, a z určitého hlediska i nejbezpečnějším, je, že si plod rozkrojíte anebo odloupnete část slupky a lžičkou vyjíte dužinu (v tomto případě se často doporučuje ji ještě jemně pokapat citronovou šťávou). Ale mnoho lidí jí kaki i se slupkou a normálně do něj koušou jako do jablíčka. V tomto případě je dobré zachovat jistou opatrnost a rozhodně ho musíte pořádně umýt (což u hodně měkkého kaki může být docela problém). Nikdy nevíte, čím bylo postřikováno. Čerstvé plody se hodí i do různých ovocných salátů.
Pojídání tomelu se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitamínu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100 g kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Tomel se konzumuje čerstvý, sušený i proslazovaný.
Nadměrná konzumace málo zralých trpkých plodů může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže. Taniny obsažené v plodech spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
