KYRETAZ HYSTEROSKOPIE a nejen to se dozvíte v tomto článku. Kyretáž je pro ženu nepříjemným, leč mnohdy nezbytným úkonem. Kyretáž děložní sliznice je gynekologická operace, při níž lékař odstraní obsah dutiny děložní. Operace se někdy označuje také jako revize dělohy, výškrab nebo se popisuje zkratkou RCUI. Nástrojem k tomu užívaným je kyreta, od toho název kyretáž, ve tvaru lžičky.
Kyretáž na Wikipedii
Wikipedie uvádí, že kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice s pomocí kyrety a při kterém dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.
Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se nejčastěji provádí v České republice v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní. Výkon může být součástí hysteroskopie.
Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.
Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku.
Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.
Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže se řadí ty, které souvisejí s výkonem samotným – proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom). Není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat například pravděpodobnost mimoděložního těhotenství. Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.
V naší poradně s názvem KYRETÁŽ V PŘECHODU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Koubova.
20.12 provedena kyretáž týden slabší krvácení po 12 dnech jsem šla do práce byla jsem v pohodě pracují v kuchyni teď opět bolení v podbřišku vystřelující od zad mírný výtok až krvácení poraďte být doma nebo brát prášky na bolest kdy navštívit svého gynekologa je mi 61 let díky za každou radu..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V tomto případě je nejlepší neodkládat návštěvu lékaře. Zajděte za svým gynekologem, protože jen ten může správně vyhodnotit, proč se vám stav takto zhoršil. Tímto způsobem se nejrychleji zbavíte nepříjemných projevů a budete dříve opět fit.
Kyretáž se v menopauze provádí nejčastěji kvůli silné prodloužené menstruaci nebo kvůli jakémukoliv krvácení po přechodu. Z diagnostických důvodů bývá ke kyretáži připojena i takzvaná hysteroskopie, při níž je do dělohy zavedena kamera, kterou je možno dělohu prohlédnout zevnitř. Kyretáž děložního hrdla volí lékař při nenormálních cytologických nálezech, aby si ozřejmil, jak vážné dysplastické změny jsou.
Kyretáž je jediná možná volba u případu silného krvácení. S takovýmto krvácením přicházejí často ženy v období kolem menopauzy, kdy jsou tělu vlastní hormony v dysbalanci. Kyretáž zde hraje roli nejen diagnostickou – k určení příčiny krvácení, ale také terapeutickou – k zastavení krvácení.
Tento výkon má díky pokrokům a zkušenosti v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže se řadí ty, které souvisejí s výkonem samotným, tedy proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení; operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty. Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které se řeší pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být komplikace spojené s celkovou anestezií.
V naší poradně s názvem KYRETÁŽ V PŘECHODU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Koubova.
Kyretáž v prosinci leden mírně krvaceni únor znova krvaceni podání norethisteron.. březen opět norethisteron. Stěry ultrazvuk rentgen histo vše v pořádku od toho Prosince furt krvácení v době podávání norethisteronu ne...co doporučujete jaké vyšetření magnetickou rezonanci či jak mám dále se léčit děkuji za jakoukoliv radu...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedině lékař, který vás vyšetří, může naordinovat další postup. Takže doporučení je: konzultujte svůj stav s jiným gynekologem. Ze zákona máte právo využít dvě nezávislé lékařské konzultace. Na internetu najděte gynekologa, krerý má dobré recenze a obraťte se na něj.
Kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice pomocí kyrety, přičemž dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.
Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se v České republice nejčastěji provádí v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom, nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní.
Výkon může být součástí hysteroskopie. Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.
Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku. Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.
Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže řadíme ty, které souvisejí s výkonem samotným, což je proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom, není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat pravděpodobnost například mimoděložního těhotenství). Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.
Ve svém příspěvku PŘECHOD DLOUHÁ MENSTRUACE PŘÍRODNÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hanousková.
Dobrý den,
48 let, 2 děti, 1/2 roku nejím mléčné věci, vejce a nyní 3 měsíce i maso, tzn. 1/4 roku jsem veganka bez čehokoliv živočišného. Během této doby se mi začala objevovat nepravidelná menstruace (přechod, veganka)? Vždy 1 měsíc mám menses např. 3 týdny, další měsíc nic, pak zase krvácím 3-5 týdnů a další zase nic. Je možné, že mi díky veg. stravování chybí nějaké vitaminy, minerály, nebo je to přechodem (hormony)? Má někdo, kdo se stravuje vegansky zkušenosti s léčbou pomocí přírodních prostředků, abych nemusela na kyretáž, narkózu apod.? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ella.
Dobry den, vegetarianum muze chybet zelezo, to je v koprivovem caji. A Pak Vam mohou chybet bilkoviny.
Mohla byste z zvazit udelat jeden krok zpet a udelat prechod na veg. stravu mirnejsi a dva Tri mesice zkusit jistt vajicka, jestli by to pomohlo a dat telu sanci si zvyknout. Telo je zvykle si brat ziviny, vitaminy, mineraly, bilkoviny, esencialmi oleje a takhle se musi znovu adaptovat na nove zdroje. Take tahini, mandlova pasta, kesu pasta jsou intenzivnim zdrojem techto veci.
Rakovina děložní sliznice je nejčastějším zhoubným onemocněním pohlavních orgánů žen. Vyskytuje se nejvíce u žen po přechodu (v menopauze) s maximem kolem 60. roku věku. Předstupněm vzniku zhoubného bujení je takzvaná atypická hyperplazie endometria. Sliznice v dutině děložní nadměrně bují při dlouhodobém vlivu hormonů po přechodu. Vzniká tak vysoce diferencovaný karcinom endometria, který má i poměrně dobrou prognózu vyléčení. Druhým typem nádoru je nízce diferencovaný karcinom, jehož růst nesouvisí s produkcí hormonů a prognóza je špatná.
Diagnóza se stanoví gynekologickým vyšetřením a především odběrem vzorků sliznice s následným histologickým vyšetřením. Odběr vzorků se provádí při zákroku, který se nazývá kyretáž. Kyretáží se zároveň zastaví krvácení. Na většině pracovištích se při výkonu provádí i hysteroskopie, která umožní přímou vizualizaci dutiny děložní a cílený odběr vzorků.
Před výkonem je důležité ultrazvukové vyšetření děložní sliznice vaginální sondou, které se však používá hlavně při preventivních a kontrolních vyšetřeních – hodnotí se jí výška sliznice. Při nálezu zhoubného nádoru je nutné dále určit rozsah onemocnění. Provádí se rentgen plic, ultrazvukové vyšetření jater a ledvin, vyšetření močového měchýře a konečníku.
Příznaky:
nepravidelné krvácení u žen před přechodem;
jakékoliv krvácení u žen po přechodu;
bolesti – až v pokročilém stadiu.
Léčba:
OPERACE – snahou je operovat a odstranit nádor – odstraňuje se děloha, vaječníky, vejcovody, popřípadě i mízní uzliny;
OZAŘOVÁNÍ – provádí se u zcela inoperabilních nádorů a k zabránění vzniku ložisek v pochvě;
HORMONÁLNÍ LÉČBA – nasazuje se u onemocnění s vytvořenými metastázami nebo jako doplňková léčba.
V naší poradně s názvem MENOPAUZA KYRETÁŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Je mi 52 let, již rok nekrvácím. Nyní velice citlivé vaječníky, v děloze sliznice vysoká 8 mm. Byla mi nasazena antibiotika. Dá se to vyléčit nějakými bylinnými čaji apod. nebo co to může značit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zapomeňte na bylinné čaje! Něž se začala používat antibiotika, tak se léčilo alternativnímy metodami a ženy na tyto komplikace umíraly. Důvěřujte svému lékaři a užívejte léky přesně podle jeho pokynů. Když budete dodržovat léčbu, tak se rychle uzdravíte a budete se zase moci naplno věnovat užívání si života.
Cervikální polyp je většinou viditelný při vyšetření v zrcadlech, kdy z branky děložního hrdla vystupuje malý růžový výběžek výjimečně větší než 1 cm. Může však být neviditelný a bezpříznakově růst uvnitř děložního hrdla. Diagnózu potvrdí lékař pomocí hysteroskopie. Jedná se o vyšetření dutiny děložní optickým přístrojem, který umožňuje odebrání vzorku na histologii. Větší polypy se odstraňují pomocí resektoskopu, což je hysteroskop většího průměru se speciální bipolární kličkou. Hysteroskopie je tedy jak diagnostickou, tak léčebnou metodou. Tento zákrok se provádí v celkové anestezii, trvá pár minut, v nemocnici si pacientka pobude pouze pár hodin, doba rekonvalescence je jeden den.
Drobné polypy lze odstranit ambulantně bez jakékoli anestezie a bolesti. I po jejich odstranění jsou nutné pravidelné kontroly u lékaře, protože se často vracejí a mohou se tvořit opakovaně. Příčina jejich vzniku není jasná. Jistou roli hrají hormonální vlivy. Polypy jsou citlivé na estrogen, to znamená, že na něj reagují stejně jako děložní sliznice. Rostou s množstvím estrogenu v krvi. Dalšími rizikovými faktory jsou obezita, medikamentózní léčba rakoviny prsu nebo vysoký krevní tlak. Toto onemocnění postihuje nejčastěji ženy po 40. roce věku.
Endometriální polyp neboli děložní polyp je benigní (nezhoubný) novotvar epitelu dělohy. Vyskytují se po celý život až u 10 procent žen, častější jsou u žen mezi 40 a 60 lety. Často nezpůsobují příznaky, zejména ty drobné a osamělé. Velké, mnohočetné polypy způsobují abnormální děložní krvácení (menorrhagie a/nebo metroragie). Pouze půl procenta polypů obsahuje rakovinné buňky (adenokarcinom), přičemž riziko se zvyšuje s věkem.
Příčiny
Děložní polypy jsou citlivé na estrogen, což znamená, že rostou v reakci na cirkulující estrogen. Mezi rizikové faktory patří obezita, vysoký krevní tlak, užívání tamoxifenu, hormonální substituční terapie a anamnéza cervikálních polypů.
Příznaky
Endometriální polypy lze detekovat transvaginálním ultrazvukem (sonohysteroskopie) a hysteroskopií. Po odstranění polypu kyretáží se provede biopsie, aby se zajistilo, že neexistují žádné maligní buňky. Více než 99 procent bývá benigních - nezhoubných.
Léčba
Polypy lze odstranit chirurgicky dilatací a kyretáží. Když se kyretáž provádí bez hysteroskopie (sledování dělohy kamerou), polypy mohou zůstat bez povšimnutí. Velké polypy lze rozřezat na části a odstranit po kouskách. Polypy zřídka dorostou. Pokud jsou objeveny rakovinné buňky, může být provedena hysterektomie (chirurgické odstranění dělohy).
Hormonální léky, včetně progestinů a agonistů hormonu uvolňujícího gonadotropiny, mohou dočasně zmírnit příznaky polypů, ale krvácení se často vrátí po skončení léčby.
Kyretáž dělohy znamená odstranění zbytků v děloze po porodu, potratu, zamlklém těhotenství. Kyretáží se nazývá tento zákrok proto, že se vybavení obsahu provádí kyretou, nástrojem podobným svým tvarem lžičce. Jedná se o výkon s anestezií, proto je potřeba dodržet určitý režim: 6 hodin před ním nejíst, nepít a nekouřit. Hospitalizace po výkonu je 1–2 dny, špinění až krvácení ustává do týdne, bez sexu je vhodné vydržet cca 14 dní, u revize po porodu celé šestinedělí, první menstruace se dostaví za 4–6 týdnů a těhotenství je vhodné nejdříve za 2–3 měsíce.
Kyretáž dělohy je menším zákrokem. Ve většině případů nevyžaduje tento zákrok hospitalizaci, jen příslušná opatření. Ovšem vše záleží na rozhodnutí lékaře. Rekonvalescence probíhá tak, že je ženě doporučeno, aby po dobu dvou až tří týdnů dodržovala zvýšenou hygienu, tedy sprchovat se, ne koupat, dodržet sexuální abstinenci a také se vyvarovat velké fyzické námahy. Pokud u ženy proběhne kyretáž děložního hrdla, měla by dodržovat ta samá doporučení.
Kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice s pomocí kyrety a při kterém dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému. Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se v České republice nejčastěji provádí v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon je prováděn v krátké celkové anestezii, velice často v ambulantním režimu. Před operací je potřeba absolvovat předoperační vyšetření. Samotná operace trvá asi 15 minut. Po dezinfekci zevních rodidel a pochvy se provede dilatace (rozšíření) hrdla děložního kovovými tyčinkami – dilatátory. Děložní sliznice je odstraněna pomocí tenkého nástroje – kyrety a získaný materiál je odeslán na histologické vyšetření.
Podle zákona může v ČR o sterilizaci požádat každá žena starší 21 let. Není potřeba žádná komise, jen u svého gynekologa sepíšete žádost, kterou podáte na pracoviště, kde chcete zákrok provést. Jsou dvě možnosti. První možnost je laparoskopicky (vpichy přes břicho) přerušením vejcovodů – zákrok stojí asi 10–15 tisíc Kč, druhou možností je hysteroskopie (spodem přes pochvu a dělohu) – tento zákrok stojí cca 25 tisíc Kč.
Laparoskopie – ženy, u kterých byl diagnostikován problém s vejcovody nebo onemocnění pánve, mohou podstoupit rekonstrukci reprodukčních orgánů nebo mohou otěhotnět prostřednictvím in vitro fertilizace. Laparoskopie může odstranit zjizvenou tkáň, léčit endometriózu, odstranit cysty na vaječnících a otevřít zablokované cesty.
Hysteroskopie – umístění hysteroskopu přes pochvu do dělohy může být použito k odstranění polypů a myomů, k úpravě zjizvené tkáně a k otevření blokovaných cest.
Lékařská terapie – ženám trpícím ovulačními problémy mohou pomoci předepsané léky.
Intrauterinní inseminace – odkazuje na laboratorní postupy, které shromažďují sperma, opláchnuté speciálním roztokem, a pak je umístí v době ovulace do dělohy. Spermie jsou do dělohy aplikovány přes úzký plastový katétr, který se vkládá do pochvy. Tento postup může být proveden v kombinaci s léky, které stimulují ovulaci.
In vitro fertilizace – vajíčka jsou oplodněna laboratorně a poté umístěna do dělohy. Ženám jsou pro stimulaci vajíček předepsány gonadotropiny; jestliže monitorování zjistí, že jsou vajíčka v pořádku, jsou vyjmuta pomocí vaginální ultrazvukové sondy s jehlou. Spermie se shromáždí, propláchnou a přidají se k vajíčkům. O několik dní později jsou embrya (oplozená vajíčka) vrácena do dělohy pomocí nitroděložního oplodňovacího katétru. Jakákoli další embrya mohou být se souhlasem páru zmražena pro další použití.
Intracytoplazmatická injektáž spermie se používá tehdy, když spermie nedokážou „doputovat“ k vajíčku. Spermie se injekčně vloží do vajíčka a poté se umístí do dělohy ženy.
Dárcovství vajíček – pomáhá k dosažení těhotenství ženám, které nemají normálně fungující vajíčka, ale mají normální dělohu. Dárcovství vajíček znamená odebrání vajíček z vaječníku od ženy, která prošla stimulací vaječníků (užívání léků na plodnost). Dárcovská vajíčka jsou pak laboratorně spojena se spermiemi partnera. Oplodněná vajíčka jsou vrácena do dělohy.
Lékařská terapie a in vitro fertilizace zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění i u žen s diagnózou nevysvětlitelné neplodnosti.
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží h
Polymenorea je častá menstruace, která se dostaví dříve než za 23 dní od poslední menstruace. Krvácení v menopauze je jedním z příznaků tohoto období.
Nepravidelná menstruace v přechodu
Metrorrhagie je nepravidelné děložní krvácení, které přichází bez jakéhokoliv rytmu. V případě, že je nepravidelnost menstruace v menopauze na podkladě hormonálního systému, je ženě předepsána hormonální léčba. Ženy v menopauze jsou léčeny náhradními léky, které menstruaci upraví nebo ji úplně zastaví.
Krvácení po přechodu
Po přechodu je jakékoli krvácení příznakem nemoci a nemělo by se zanedbat. Nejčastěji krvácí po přechodu vysoká výstelka děložní sliznice (hyperplazie endometria), další velmi častou příčinou krvácení jsou nádory dělohy, a to jak zhoubné (karcinomy endometria, karcinomy čípku), tak nezhoubné (myomy a polypy děložní). Každé postmenopauzální krvácení z dělohy musí být histologicky ověřeno. Metodou volby je hysteroskopie nebo separovaná abraze.
Při dlouhém nebo nepravidelném krvácení v období menopauzy se provádí kyretáž. Kyretáž neboli výškrab je zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice s pomocí kyrety. Výkon se provádí v krátké celkové anestezii, velice často v ambulantním režimu. Před operací je potřeba absolvovat předoperační vyšetření. Samotná operace trvá asi 15 minut. Po dezinfekci zevních rodidel a pochvy se provede dilatace (rozšíření) děložního hrdla kovovými tyčinkami – dilatátory. Sliznice děložní je následně odstraněna pomocí tenkého nástroje, kyrety, a získaný materiál je odeslán na histologické vyšetření, aby se předešlo případnému onemocnění stěny dělohy.
Nejúčinnějším receptem na problémy přechodu nebývá jeden senzační prostředek nebo lék, ale dobrý lékař. Ten spolu s pacientkou najde řešení ušité na míru. Tedy takové, které vychází z jejích potíží, způsobu života a mentality. Obvykle se neomezuje jen na léky nebo preparáty. Význam může mít i změna jídelníčku a stylu života, ale také cvičení. Třeba speciální cviky posilující svalstvo pánevního dna, které mírní, nebo dokonce odstraňují bolestivou menstruaci a úniky moči. Nebo relaxační cvičení typu jógy, případně taj-či, které pomáhají ženu zklidnit a přispívají ke zmírnění jejích subjektivních potíží.
Kyretáž je velmi bolestivý zákrok, a proto se provádí v celkové anestezii. Bolestivost po výkonu je normální. Pokud však bolesti přetrvávají delší dobu, může se jednat o zánět, který se dostal do dělohy po kyretáži. Je tedy nutná návštěva lékaře.
Zubní nebo apikální váček se léčí pomocí chirurgického zákroku, při kterém se provede apikální resekci. Apikální resekce je kostní kyretáž a znamená to, že se provede resekce (řezání) do zubního kořenového hrotu. Při této resekci se může odstranit maximálně třetina celého kořene. Po výkonu vás pak zubař důkladně seznámí s pooperační péčí, která pomůže situaci výrazně zlepšit, aby se zabránilo další infekci v řezu. V některých případech bývají použita i antibiotika, ale nejsou nezbytná. Také protizánětlivé léky, jako je apoibuprofen, se můžou rovněž vypořádat s urychlením léčby odoperovaného zubního váčku. Týden rekonvalescence pak umožní odstranění stehů, ale zotavení kosti trvá ještě trochu déle. Apikální resekce je nejlepší způsob, jak se zbavit váčku, který by jinak mohl způsobovat další problémy. Jediná další alternativa je pak vytržení zubu a proto se doporučuje, aby byl váček léčen v jeho rané etapě, díky čemuž nemusí dojít k odstranění zubu.
