KYSANÉ ZELÍ PURINY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Kysané zelí je mimořádně vhodné pro každého, pro zdravého i nemocného. Je bohaté hlavně na beta-karoten (provitamín A) a vitamín C. Dále obsahuje významné množství vitamínů B, E a K. Kysané zelí obsahuje mnoho minerálních látek. Ve velkém množství se v něm nachází draslík, který je pro lidský organismus velmi důležitý. Zastoupeny jsou v něm rovněž vápník, fosfor, železo, zinek, magnézium a síra. Zanedbatelný není ani fakt, že kysané zelí je bohaté na protinádorové a antibioticky působící fytochemikálie (bioaktivní látky nacházející se v rostlinách), na životodárné enzymy, aminokyseliny obsahující síru a hořčičný olej.
Účinky kysaného zelí
Kysanézelí má díky aktivitě bakterií kyseliny mléčné vyšší obsah vitamínu C než zelí čerstvé. Kysanézelí tak už při množství 200 g pokryje potřebu denní dávky vitamínu C. Dále obsahuje kyselinu listovou (vitamín B9), která zlepšuje využití vitamínu C v organismu.
Kysanézelí je bohaté na vitamín K – 100 gramů kysaného zelí obsahuje dvojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitamínu, který napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve.
Během kvašení vytváří kysanézelí velké množství kolinu (součást vitamínů B-komplexu), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků, dále pak snižuje hladinu tuků v krvi.
Ze širokospektrálního a vědeckého hlediska má kysanézelí – díky svému mimořádně vzácnému složení – univerzální využití pro různé lékařské cíle. Mnohé léčebné metody jsou dávno využívány také v lidovém léčitelství.
Kyselina mléčná přímo podporuje trávení v žaludku tím, že kompenzuje nedostatek tvorby kyseliny solné. Nepasterizované kysanézelí je bohatým zdrojem enzymů s podobnými účinky, jako jsou enzymy pankreatu. Kysanézelí a jeho denní konzumace může být účinnou pomocí v těch případech, kdy je fungování pankreatu nedostatečné. Konzumace kysaného zelí může pomoci nemocným s cukrovkou při snižování výkyvů hladiny cukru v krvi.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Prosím můžu jíst kysanézelí při Warfarinu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, při Warfarinu můžete jíst všechno, i kysanézelí. Jen musíte dávat pozor na množství. Když užíváte Warfarin, tak můžete za den sníst potraviny s celkovým obsahem vitamínu K maximálně 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Kysanézelí obsahuje mnoho vitamínu K a proto byste ho měla jíst opatrně v menším množství. Jeden hrnek kysaného zelí obsahuje 31 mikrogramů vitamínu K, takže tři hrnky vám vyčerpají veškerý limit pro příjem vitamínu K a ten den již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Kysanézelí se hodí na dny, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, a protože vitamínu K musíte sníst každý den stejně, tak pak se hodí právě kysanézelí.
Přestože obvykle platí, že čerstvá zelenina je zdravější, než jakkoli upravená zelenina, tak zelí je v tomto výjimkou. Některé studie totiž uvádějí, že kysanézelí obsahuje dokonce více vitamínů než zelí syrové. Kysanézelí zlepšuje citlivost nervů u diabetiků a zároveň snižuje hladinu cukru v krvi.
Způsob použití
Kysané i čerstvé se může konzumovat v nejrůznějších podobách. V Čechách je zelí oblíbenou součástí nejrůznějších pokrmů, příloh, obloh i salátů.
Na co si dát pozor
Kyselé zelí má vysoký obsah sodíku, který může způsobovat zdravotní problémy, proto i konzumace zelí musí být nějak omezena.
Je dobré si uvědomit, že kysané i čerstvé zelí ztrácí po tepelné úpravě až polovinu svých cenných látek. Takže pokud usilujete o snížení krevního cukru, je dobré konzumovat zelí bez toho, abyste ho vařili, zapékali a podobně.
V naší poradně s názvem VARFARIN KONTRA KVAŠENÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Buchtová.
Dobrý den.
Mohu jíst menší množství kvašených okurek a ještě jak je to s hlávkovým zelím.Děkuji za odpověď.
Anna Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysanézelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysanézelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Můžu jíst červené zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zelí je při Warfarinu problematické, protože obsahuje mnoho vitamínu K. Nejvíce vitamínu K má zelí bílé, kde stačí jen 4 listy a máte vyčerpaný veškerý limit. 4 listy bílého zelí v sobě obsahují 100 mikrogramů vitamínu K, přičemž limit při Warfarinu je 90 mikrogramů za den. Sníte li v jeden den tyto čtyři listy bílého zelí, tak již nemůžete jíst nic rostlinného původu. Červené zelí je na tom o trochu lépe a pro dosažení maximálního limitu je zapotřebí rovných deset velkých listů. Hodláte-li do svého jídelníčku nárazově zařadit červené zelí, tak můžete, ale v ten den omezte příjem jiné zeleně zbarvené zeleniny. Vycházejte z toho, že jeden list bílého zelí obsahuje 25 mikrogramů vitamínu K a jeden list červeného zelí obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K.
Kysanézelí je hlávkové zelí, které projde procesem fermentace. Ta změní strukturu a chuť produktu. Hlavně ale způsobí, že kysanézelí obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Půl hrnku kysaného zelí obsahuje jen 7 gramů sacharidů, 2 gramy cukru, ale už 10 procent denní dávky vitaminu C, 11 procent doporučené denní dávky vitaminu K a po 5 procentech doporučené denní dávky vitaminu B6 a kyseliny listové. Půl hrnku zelí obsahuje asi 20 procent denní dávky sodíku. Najdeme zde i železo a mangan, draslík, proteiny a hlavně probiotika, která jsou podstatná pro správné fungování zažívání, imunity, ale také nervové soustavy.
Kysané i čerstvé zelí působí na cukrovku prostřednictvím antioxidačních účinků. Obsahují totiž řadu důležitých látek, které tělu pomáhají s diabetem bojovat a které by cukrovkáři měli užívat ve zvýšené míře. Jedná se zejména o vitaminy K a C, ale také o mangan, vlákninu a vitamin B6. Zároveň zelí obsahuje velmi malé množství cukru, jde tedy o potravinu s nízkým glykemickým indexem, kterou diabetici mohou užívat jak v syrovém stavu, tak ve vařené formě.
Navíc kysanézelí obsahuje ve 100 g výrobku 8 purinů, což z něj činí potravinu, kterou lze konzumovat bez omezení.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysanézelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Pro nejúčinnější hubnutí se doporučuje konzumace grepu alespoň třikrát denně ideálně před jídlem, vždy jen pár měsíčků. Grapefruit funguje totiž jako spalovač tuků. Podporuje látkovou přeměnu cukrů a tělo je pak neukládá do tuků. Konzumace grepu má také vliv na snížení chuti na sladké. Jeho nahořklá chuť c zlepšuje trávení a dokáže "přesvědčit" žaludek, že nemá chuť na sladké. Grep navíc také snižuje obsah cukru v krvi. Grep je i vhodný na léčbu zánětů, vyrážek, akné, oparů, lupének.
Stejně jak grep, je pro hubnutí prospěšné i domácí kysanézelí, které urychluje metabolismus a zároveň pomáhá pročišťovat střeva. Kysanézelí podporuje i množení bakteriích nutných nejen k urychlení trávení ale i k odvádění škodlivých látek z těla. Další výhodou kysaného zelí je, že má jen 17 kalorií na 100 g, k tomu neobsahuje žádný tuk. Kysanézelí zvyšuje i odolnost organismu a jeho obranyschopnost. Kysanézelí navíc obsahuje hodně vlákniny, která napomáhá k pročišťování těla. Kysanézelí je vhodné i proto, že dobře člověka zasytí a zároveň odbourává cholesterol.
Další vhodnou potravinou pro hubnutí je i chilli, to by totiž mělo "rozproudit" metabolismus a přimět ho k rychlejšímu spalování přijatých kalorií. Chilli je prý vhodné hlavně pro spalování tuků v oblasti boků a břicha. U chilli je ale potřeba dát si pozor, aby se to nepřehnalo s jeho množstvím. Kromě chilli je možné konzumovat feferonky i papriky, všechny tyto potraviny obsahují totiž kapsaicin, který napomáhá spalování tuků.
K zatočení s obezitou se doporučuje také konzumace jablečného octu. Kyselina octová podporuje spalování tuků a povzbuzuje metabolismus. Doporučuje se vypít lžíci jablečného octu buď hned po ránu, anebo před každým jídlem, aby se snížilo množství tuku v těle. Jablečný ocet by měl také zlepšovat trávení, navozovat pocit sytosti a zbavovat člověka chuti na sladké. Je potřeba si ale dát pozor na dlouhodobé užívání, v takovém případě totiž hrozí zažívací potíže a problémy se zubní sklovinou a se sliznicí žaludku. Navíc jeho konzumace není vhodná pro každého, rozhodně by ho k hubnutí neměly užívat těhotné a kojící ženy, osoby s žaludečními problémy, žaludečními vředy a s pálením záhy.
Další doporučovanou potravinou, spíše tedy nápojem je modrozelený čaj Maté. Tento čaj obsahuje velké množství kofeinu. Z čaje se doporučuje udělat tinkturu, která nabudí organismus a zbaví člověka pocitu hladu. K tinktuře je potřeba 1 lžíce sypaného čaje a 2 dl 60 % lihu (vše se nechá 14 dní louhovat). Tinktura se užívá 3 x denně 10 kapek asi 3 týdny.
Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.
Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.
Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.
Jak rychle snížit hladinu cukru v krvi pomocí kysaného zelí
Rychlé snížení cukru v krvi. Kysanézelí je nízkokalorická potravina s protizánětlivými účinky a mnoha léčivými výhodami. Kromě toho, že zelí nabízí probiotika, antioxidanty a vlákninu, má i další důležité složky potřebné pro zdraví. Kysanézelí obsahuje vitamíny K, C, A, kyselinu listovou, vápník, draslík, fosfor a mangan. Stačí dokonce konzumovat jen malé množství kysaného zelí (pár lžiček) a účinky v podobě snížené hladiny krevního cukru na sebe nenechají dlouho čekat. Abyste ale snížili cukr v krvi, musíte tomu uzpůsobit i svůj každodenní rytmus, dodržovat správný jídelníček a pravidelný pohyb. Bez toho vám nic nepomůže. Rychle a samo opravdu nic nejde.
V naší poradně s názvem POTRAVINY OBSAHUJÍCÍ PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý deň,
poprosím Vás koľko mg purinov môže denne konzumovať človek s dnou?
Veľmi pekne ďakujem za Vašu odpoveď
S prianím pekného dňa J.Vargová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Puriny jsou přírodní látky, které se nacházejí ve všech buňkách těla a prakticky ve všech potravinách. U lidí jsou puriny metabolizovány na kyselinu močovou, která slouží jako antioxidant a pomáhá předcházet škodám způsobeným aktivními formami kyslíku. Nepřetržitý přísun kyseliny močové je důležitý pro ochranu lidských cév. Ovšem častý a vysoký příjem potravin bohatých na puriny však zvyšuje hladinu kyseliny močové v séru, což má za následek dnu a mohlo by být rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, onemocnění ledvin a metabolický syndrom. Pro lidi trpící dnou se doporučuje denní příjem purinů v potravě nižší než 400 mg. Nejde však jen o puriny, ale je potřeba se soustředit i na další faktory ovlivňující metabolizmus, jako je pitný režim a zdravý pohyb.
Domácí nakládané kysanézelí lze konzumovat při onemocnění dnou. Bílé zelí ve 100 g obsahuje 13 a zelí červené 17 purinů. Kysanézelí obsahuje ve 100 g 8 purinů.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Warfarin a kysele zeli. Může se občas třeba 1krat za měsíc jedna lžíce krásného zelí uvareneho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysanézelí je skutečný poklad plný vitamínu C a prebiotické vlákniny a mělo by být konzumováno často, ikdyž užíváte Warfarin. Musíte ale vědět, že hrnek kysaného zelí obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K a jde tedy o 1/3 denní dávky tohoto vitamínu. Za jeden den můžete sníst maximálně tři hrnky kysaného zelí, v takovém případě ale už nesmíte sníst nic, co je rostlinného původu v tom samém dni.
Puriny samy o sobě nejsou problém – puriny jsou produkovány přirozeně v lidském těle a také je můžeme najít v mnoha potravinách. Problém je v tom, že se puriny rozkládají na kyselinu močovou, která může tvořit krystalky ukládající se v kloubech a způsobující bolest a zánět. Tato bolest je označována jako dna, případně záchvat dny.
Máte-li výše uvedené potíže, měli byste držet dietu chudou na puriny, tedy upřednostňovat potraviny s jejich nízkým obsahem. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů, jedná se především o alkohol a nasycené tuky.
Nízkopurinová dieta je vhodná pro každého, kdo:
potřebuje hlídat hladinu kyseliny močové v krvi;
trpí ledvinovými kameny;
má náběh nebo už onemocněl dnou.
Při nízkopurinové stravě je důležité pít hodně vody. Ta podporuje trávení a snižuje koncentraci kyseliny močové v krvi. Odborníci doporučují 8 a více sklenic vody denně.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Důležité je omezit potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy a vyřadit ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
K nejběžnějším zdrojům purinů patří maso z mladých zvířat, zvěřina, smažená a grilovaná masa, uzeniny, masové polévky a vývary, vnitřnosti, tučné sýry, sójová omáčka, čokoláda, luštěniny, kakao, celozrnné výrobky a alkohol.
Ze zeleniny má vyšší obsah purinů špenát, kapusta, houby, rebarbora, česnek, křen a chřest, ale jsou i studie, které zpochybňují, že by běžná konzumace zeleniny skutečně významně zvyšovala riziko vzniku dny.
Nejznámější příčinou zvýšení kyseliny močové je nadměrná konzumace masa. Puriny, které jsou v mase obsaženy, se vyplavují do vody, a proto je u masa důležitá jeho úprava. Nejméně riskantní je maso vařené ve větším množství vody, kterou nekonzumujeme.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysanézelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor Littner.
Nevím nevím jestli je pravda co tady píšete k tématu warfarín a kysanézelí užívám warfarín delší dobu a byl jsem DOSLOVA upozorněn primářem kardiologie nemocnice Třinec abych se vyvaroval hlavně kysanému zelí že má obrovský vliv na hladinu INR. Tak a kde je teď pravda?????
Lidé trpící dnou by měli respektovat zdravý stravovací styl, jedná se o určitý styl diety. Onemocnění dna totiž vyžaduje, aby pacient jedl potraviny s co nejnižším obsahem purinů. Ukázková výše purinů v potravinách je zachycená v následující tabulce (přehled nemusí být přesný, každá potravina je jiná). Puriny jsou nezbytnou součástí lidského těla a mají dvojí podobu, první z nich jsou potravinové puriny, druhým typem jsou puriny vzniklé při odbourávání buněk při látkové výměně.
Puriny jsou součástí většiny potravin, daleko více jich mají ale živočišné produkty.
Pro snížení hladiny kyseliny močové v krvi je také důležité vyhýbat se alkoholu (zapovězené jsou destiláty, u piva je povolená dávka 5 dcl, u vína 3 dcl denně pro muže, pro ženy je povolená dávka poloviční).
Skupina potravin
Potraviny
Výše purinů v potravinách je uvedena ve 100 g výrobku
V naší poradně s názvem WARFARIN A ZELNACKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rehor.
Prosim o sdeleni, za je možno jist prevarene zeli. Dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysanézelí obsahuje hodně vitamínu K. Tři šálky kysaného zelí naplní denní limit pro příjem vitamínu K. Pokud budete konzumovat zelňačku, tak v ten den musíte omezit příjem jiných potravin s vyšším obsahem vitamínu K, aby zůstal váš denní příjem tohoto vitamínu na hodnotě 90 mikrogramů.
Pomocí kysaného zelí lze snížit hladinu krevního cukru. Pokud však zároveň užíváte léky na ředění krve, konzultujte konzumaci této potraviny s lékařem. Kysanézelí totiž obsahuje velké množství vitamínu K, který zvyšuje srážlivost krve a hrozí rizikem trombózy.
Očistná kúra: Každodenní konzumace syrového kysaného zelí v množství 100–150 g se doporučuje hlavně lidem, které dlouhodobě trápí přetrvávající chronická zácpa. Během detoxikačního programu se v rámci očisty střev doporučuje alespoň jednou denně konzumovat kyselé zelí a rovněž vypít 2 dl zelné šťávy.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu zeli kysane varene jednu lzici za mesic?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysanézelí můžete jíst i když užíváte Warfarin. Ptáte se na jednu lžíci vařeného zelí za měsíc, což ničemu nevadí, protože můžete sníst každý den až tři hrnky.
Pokud máte zvýšenou hladinu kyseliny močové, měli byste se vyvarovat konzumace hrášku, špenátu a růžičkové kapusty. Tyto potraviny obsahují velké množství purinu.
Puriny v pivu
Pivo obsahuje 13 až 14 mg uric acid/100g. Při dně je vhodné omezit konzumaci alkoholu. Nejen proto, že některé druhy obsahují puriny, ale i proto, že alkohol obecně snižuje schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Vysoké množství purinu je obsaženo např. v pivě, které by se tudíž při tomto onemocnění nemělo konzumovat. Nejhorší je kvasnicové pivo.
Puriny v brokolici
Brokolice je klasifikována jako potravina s nízkým obsahem purinů. Konkrétně je to 81 mg uric acid/100g. Další nízký obsah purinů mají potraviny jako bílé pečivo, rýže, kroupy, jáhly, těstoviny, mléčné výrobky a mléko, zelenina (hlavně brambory, zmiňovaná brokolice, kořenová zelenina, cibule, lilek) a ovoce. Ovoce konzumujte jen čerstvé a zralé.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ ZELÍ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Rychtářová.
V bílém zelí je hodně vitamínu K , ráda bych věděla jak je to u červeného zelí?Děkuji za odpovědˇ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červeném zelí je vitamínu K také poměrně hodně. Během léčby Warfarinem byste měla denně přijmout stejné množství vitaminu K a to 90 mikrogramů každý den. Čtvrka hlavy červeného zelí obsahuje právě 90 mikrogramů vitamínu K. Takže pokud přijímáte během dne i jiné potraviny s obsahem vitamínu K, tak jste již nad limit.
V následujících tabulkách jsou odhady celkového obsahu purinů v různých potravinách, které jsou uvedeny v sestupném pořadí. Celkový obsah purinů je založen na součtu všech čtyř purinových bází. Maso a masné výrobky mají vysoký celkový obsah purinů a obilné potraviny mají nízký obsah purinů. Obecně existuje pozitivní souvislost mezi obsahem bílkovin a puriny ve stravě.
Tabulky potravin s puriny
Potravinové zdroje purinu Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Játra 286,4
Ledviny 230,8
Drůbež 130,7
Jehněčí, pečené, kotlety 127,5
Vepřová, pražená, kotleta 119,0
Ryby, bílé, čerstvé 115,9
Houba, čerstvá 46,9
Chléb, křupavý 15,7
Chléb, bílé 12,2
Pšeničná mouka 11,5
Tvaroh 8,0
Bílý jogurt 7,0
Rýže, vařené 5,9
Obsah purinů se také liší v závislosti na typu masa nebo daného orgánu.
Obsah purinů v kuřecím, vepřovém, jehněčím a hovězím
Kuřecí:
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg /100 g)
Kuřecí ledvina 243
Kuřecí játra 236,1
Kuře, srdce 223
Kuře, palička 132,3
Kuřecí prso 130,7
Kuře, žaludek 130,5
Kuřecí stehno 126,5
Kuřecí kůže 104,6
Vepřové, hovězí a jehněčí orgány
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Vepřová játra 289
Hovězí ledviny 213
Hovězí játra 197
Hovězí srdce 171
Jehněčí srdce 171
Hovězí mozek 162
Jehněčí játra 147
Porovnání obsahu volných a celkových purinů v masných výrobcích (steak, hovězí játra a treska treska) před a po vaření. Zdá se, že vaření zvyšuje hladinu volných a celkových purinových bází ve stravě.
Celkový obsah purinů v surových a vařených potravinách
Ano, kysanézelí funguje na cukrovku, ale musíte tomuto cíli uzpůsobit jak jídelníček, tak přidat pohyb, tudíž upravit příjem a výdej. Lidský organismus je jedinečný a každý člověk potřebuje specifické množství různorodých látek pro správné fungování metabolismu. Hlavní cíl je celkem jednoduchý: denní energetický příjem nesmí převažovat nad energetickým výdejem. Přitom je však třeba dodat tělu dostatečné množství sacharidů, bílkovin a správných tuků a to vše při zachování bohatého množství vitamínů a minerálů, které jsou lidskému tělu prospěšné.
Změny v jídelníčku ovšem nikdy nepřinesou dlouhodobý efekt, pokud budete mít chuť na nevhodné potraviny. A jste-li nuceni jíst jídlo, které se vám příčí, je to začátek konce. Takové jednání totiž často vede k psychické nepohodě, která je motorem dalšího selhávání.
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřiška Švrčulová.
dnes mě naměřili zase hustější krev,ctěla jsem se zeptat jestli,když si dám zelí a beru varfarin,tak mi seřídne nebo zhoustne,děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vašimi slovy to lze říci, že čím více zelí sníte, tím hustší krev budete mít. Zelí, kapusta, okurky, to vše obsahuje mnoho vitamínu K, který ve vašem těle zkracuje čas, za který se krev srazí. Warfarin vychytává vitamín K, aby se čas srážení krve prodloužil. Když sníte více potravin s vitamínem K, tak obvyklá dávka Warfarinu nestačí a krev se chová, jako by se žádný Warfarin neužíval. Proto při užívání Warfarinu musíte kontrolovat příjem vitamínu K a udržet ho na stejné úrovni každý den. Zelí si nechte pro dny, kdy víte, že jste nesnědla mnoho zeleniny, abyste rychle doplnila hladinu vitamínu K. Dávkování Warfarinu je stanoveno tak, abyste mohla přijmout 90 mikrogramů vitamínu K každý den. Když sníte málo potravin s vitamínem K, tak Warfarin vychytá všechen vitamín K a způsobí to zvýšené riziko krvácení a vzniku modřin.
Pacient by neměl jíst ve zvýšené míře potraviny bohaté na vitamin K, a to listovou zeleninu (kapusta, špenát, hlávkové zelí, hlávkový salát, zelené saláty), některou další zeleninu (brokolice, květák, chřest, řapíkatý celer, fenykl), hovězí, kuřecí a tresčí játra, luštěniny a jiné; vhodné je vyhnout se potravinám s velmi kolísavým obsahem vitaminu K (kysanézelí a jiná kysaná zelená zelenina).
Zelenina s vysokým nebo nestabilním množstvím vitaminu K, kterou je třeba ze stravy vyloučit nebo přijímat ve stabilním množství: hlávkový salát, kapusta, růžičková kapusta, bílé zelí čerstvé i kysané, špenát, brokolice, avokádo, zelená jarní cibulka, řeřicha, celer řapíkatý, velké množství zelené natě (pažitka, bazalka, petrželka...), olivový a sójový olej, zelený čaj.
Zelenina se středním množstvím vitaminu K, u které je potřeba zajistit stabilní příjem: luštěniny, ledový salát, červené zelí, kukuřice, paprika, zelený hrášek, zelené fazole, chřest.
Zelenina s nízkým obsahem vitaminu K, jejíž příjem není třeba omezovat: brambory, cibule, rajčata, cuketa, mrkev.
Doporučuje se vyloučit potraviny s vysokým nebo nestabilním obsahem vitaminu K, případně jejich přísně pravidelný příjem. Potraviny se středním obsahem vitaminu K je nutné konzumovat ve stabilním množství každý den. Potraviny s nízký obsahem vitaminu K je možné konzumovat v množství doporučeném podle racionální, zdravé výživy. Vyvarujte se náhlých změn stravování a konzumaci nepřiměřeně velkého množství potravin.
Doporučené množství ovoce a zeleniny na den je 500 g (což představuje přibližně 1 středně velké jablko + 1 středně velkou hrušku + 10 ks ředkviček + 1 středně velkou kedlubnu + 2 středně velká rajčata). Optimální je jíst stálé malé denní dávky zeleniny a vyhýbat se nárazové nadměrné konzumaci zeleniny.
V případě, že chcete udělat radikální změnu svého jídelníčku, máte několik dní trvající průjem nebo zvracení a potíže s příjmem stravy, kontaktujte svého lékaře.
Cukrovkáři to s potravinami nemají jednoduché, ale existují i potraviny, které by měl naopak každý diabetik doslova vyhledávat. Právě ony totiž při cukrovce ohromně pomáhají. A mezi ně patří i kyselé zelí.
Tento kysaný zázrak na cukrovku působí prostřednictvím antioxidačních účinků. Obsahuje totiž řadu důležitých látek, které tělu pomáhají s diabetem bojovat a které by cukrovkáři měli užívat ve zvýšené míře. Jedná se zejména o vitamíny K a C, ale také o mangan, vlákninu a vitamín B6. Zároveň zelí obsahuje velmi malé množství cukru a jde o potravinu s nízkým glykemickým indexem, kterou diabetici mohou užívat jak v syrovém stavu, tak ve vařené formě.
