Kyselá mýdla jsou ideální pro mytí všech typů pokožky. Kyselé mýdlo je pomocný prostředek při léčbě a prevenci bakteriálních vaginóz a recidivujících infekcí močových cest. Jeho používání je obzvláště prospěšné u recidiv a po léčbě antibiotiky. Kyselé mýdlo podporuje růst přirozené laktobacilové flóry, a to i během těhotenství. V neposlední řadě mýdlo s pH 5,5 zabraňuje množení plísní a bakterií na povrchu pokožky.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Piše Milan.
Mám dnu.Mám rád ostrá jídla-mexická.Dále hodně kyselá,více octu.Např.utopence,nebo zavináče.Vadí ocet v jídle?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ocet při dně nevadí a podle některých odborníků je dokonce prospěšný při snižování kyseliny močové, což je původce dny. Problém bude až v tom, co je do octa naloženo. Máte-li dnu, musíte omezit příjem masa a některých potravin. Mexická kuchyně je úžasná, ale je často plná mletého masa a fazolí a to prostě při dně nemůžete jíst ve velkém množství. Máte-li rád ostré, zkuste se orientovat raději na asijskou kuchyni. Ta nabízí mnoho chutných pokrmů založených jen na zelenině a tím i prospěšných pro nemocné dnou.
Při rozhodování o tom, co jíst a co ne, je dobré vědět, že to nesmí být kakao, alkohol a pivo, potom játra, brzlík a mozek, dále pak to nesmí být ani ančovičky, treska, sleď, makrela, mušle, sardinky, pstruh, krab, humr, ústřice a krevety. Z masa pak vyloučit slaninu, krůtí maso, telecí maso a zvěřinu. Ze zeleniny nejíst chřest, fazole, houby, hrášek a špenát. Ostatní můžete jíst podle libosti s tím, že pokrm s malou přítomností masa bude jen jednou za dva dny.
Zálivka je přiměřená, substrát by měl být vlhký, ne však podmáčený. Zemina by měla být lehce kyselá (běžná květinová s příměsí rašeliny), viz výše. Vhodná je drenáž.
V příběhu CHUŤ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
bobrý den,prosím o radu---jaká je chuť bobulí a nemůžu je zaměnit s něčím nejedlým či jedovatým? pod domem nám to roste a ráda bych to využila ale potřebuji poradit . děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Chuť je většinou dost kyselá i když dnes už je vyšlechtěna odrůda, která obsahuje kolem 10 procent cukru. Dva takové keře jsem vysadil na jaře a měli pár bobulí. Ani jsem je neochutnal. Koncem července mi je sklidili kosi. Rakytník má lístky podobné lístkům vrbovím. Dále má ostny dlouhé až5cm. Já, nevím s čím by se to dalo splést, Ale raděj se podívejte na netu na jeho vyobrazení. Je to rostlina dvoudomá a proto potřujete samice a aspoň jednoho samce
V příběhu BUXUS ZIMOSTRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rosta.
Vážení poradte, už dvakrát jsem sedil buxus do nádob 0,90cm po 5.kusech a vždy mi uschnul.Vadí jim slunko nebo malo vláhy ,nebo jsou zasazeny jen v rašelině a při zálivce rychle voda odteče a trpi suchem. další dotaz nasadil jsem si na zahradu větvičky buxusu a v tomto parném létě se mi zdá žejich spálilo slunce ,jsou ještě zelená musím je odstranit nebo je necht ještě jestli se spamatují
Děkuji za odpověd Rosta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Matěj.
Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.
Ingredience: 250 g škvarků, 4 natvrdo uvařená vajíčka, 2 feferonky, 2 kapie (lepší jsou čerstvé, ale můžou být i zavařené), 2 stroužky česneku, podle potřeby sůl, pepř, kyselá okurka
Postup: Vše spolu rozmixujeme v mixéru najemno a dochutíme vegetou, solí a pepřem. Při podávání ozdobíme kyselou okurkou.
Vřesovec (Erica) je rostlina natolik podobná vřesu, že ji většina lidí jen těžko rozezná. Dříve byly oba druhy i botaniky řazeny do stejného rodu. Stejně tak jako vřes, najdeme vřesovce především na rašeliništích. Na zahradách jim vyhovuje kyselá i velmi kyselá půda. Nejlépe se mu daří na slunci, ale na rozdíl od vřesu roste i v polostínu, dokonce i ve stínu. Špatně snáší sucho. Nejběžnější u něho je bílá barva květů, jsou ale i odrůdy s růžovými a červenými barvami. Nejpodstatnějším rozdílem je, že vřesovce kvetou brzy na jaře, někdy dokonce i v zimních měsících (únor – duben), zatímco vřes na podzim a v pozdním létě (červenec – listopad). Z tohoto důvodu nesmíme vřesovce na podzim sestříhávat, protože již mají nasazené pupeny na kvetení.
Hodnota ochranného pláště naší pokožky je mírně kyselá, pH 4,5–5,5; zabraňuje množení plísní a bakterií na jejím povrchu. Do tekutého mýdla se přidává glycerin (pH cca 5), právě kvůli němu je třeba mýdlo konzervovat, což se provádí většinou kyselinou citronovou, takže vzniká mýdlo kyselé. Na rozdíl od tuhého mýdla, které je zásadité.
Mýdlo s kyselým pH je ideální pro mytí všech typů pokožky. Kyselé mýdlo je pomocný prostředek při léčbě a prevenci bakteriálních vaginóz a recidivujících infekcí močových cest. Použití je obzvláště prospěšné u recidiv a po léčbě antibiotiky. Podporuje růst přirozené laktobacilové flóry, a to i během těhotenství. Pro mytí kůže se používají mírně kyselá mýdla – syndety (SensiGyn, Sensitive).
Umělá sklovina vyvinutá ve spolupráci vědců ze čtyř japonských výzkumných institucí je léčebnou technologií 21. století a dovoluje opravu bez předchozího „vrtání“. Jde o pastu z laboratorně připraveného hydroxyapatitu, který je přirozenou komponentou zubní skloviny. Pasta se nanese na poškozené místo ve sklovině a zub na tomto místě „zaroste“. Ošetření vykazuje podstatně lepší výsledky než stávající metody oprav narušené zubní skloviny. Kouzlo jejího úspěchu zřejmě spočívá v tom, že kyselá pasta při prvním kontaktu nejprve rozpustí krystaly hydroxyapatitu v narušeném místě, ale vzápětí navodí opětovný růst krystalů, takže se materiál pasty a zubu dokonale spojí. Celý proces netrvá déle než 15 minut. V takto vyspraveném místě je sklovina dokonce zesílena, takže návrat kazu na opravené místo je nepravděpodobný. Zubař musí jen dávat pozor, aby pasta nepřišla do kontaktu s dásní, protože je silně kyselá a mohla by naleptat sliznici dásní.
Lékařské studie uvádějí, že dospělí léčení citronovou šťávou neměli žádné vedlejší účinky. Citronová šťáva je však kyselá, dokud ji vaše tělo nestráví, a tak neředěná citronová šťáva může opotřebovat sklovinu (vnější vrstvu) zubů.
Také může dráždit sliznici úst, krku a žaludku. Abyste předešli těmto nežádoucím účinkům, vyhněte se pití čisté, neředěné citronové šťávy. Ihned po pití citronové vody si vypláchněte ústa vodou nebo si vyčistěte zuby.
Po samotném jablečném octu se sice nehubne, ale jablečný ocet může být velmi dobrým pomocníkem při některé z odtučňovacích kůr. Nejvhodnější je připravit si litr vody, do které se přidají 3 lžíce jablečného octa a 3 lžíce citrónové šťávy. Takto obohacená kyselá voda se pak pije na několikrát v průběhu jednoho dne, každý den. Tímto se dají znatelně umocnit účinky hubnoucí kůry, protože se pomocí octa a citronové šťávy zrychlí metabolizmus a navíc se tím i tělo zbaví různých škodlivin.
Mytí kyselinou citronovou je nejúčinnější u bazénu, který byl po vypuštění vyčištěn a zbaven všech nečistot. Kyselé mytí se aplikuje z květinové konve. Naplňte konev 1 dílem vody, poté přidejte 1 stejný díl krystalické kyseliny citrónové, vždy v tomto pořadí. Stěny bazénu se nejprve navlhčí vodou z hadice a poté se kyselá směs aplikuje na jednu plochu a nechá se 30 sekund stát, než se umyje kartáčem namočeným v kyselině a opláchne se. Opakujte po částech po celém povrchu bazénu. Zbytky kyseliny na dně bazénu se před likvidací neutralizují jedlou sodou.
Kyselina citronová je slabá kyselina, která se přirozeně vyskytuje v citrusových plodech. Tato kyselina je šetrnější k životnímu prostředí než většina ostatních a působí jako čisticí prostředek pro bazény. Kyselina citronová odstraňuje znečištěnou oblast bazénu při aplikaci tím, že rozežírá horní vrstvu povrchu bazénu. Při odstranění tenkého povlaku nepoškodí podklad, pouze skvrnu od něj odtlačí. Kyselina citronová je jemnější odstraňovač skvrn než kyselina chlorovodíková, další forma kyseliny používaná k odstranění skvrn a obnovení povrchu bazénů.
Kyselina citronová je kyselá, takže její pH je nižší než 7. Přidáním kyseliny citronové do bazénové vody se tak dá snížit její pH. Kolik přesně použít sáčků s kyselinou citronovou se dozvíte dále v tomto článku.
Trávicí problémy, které jsou lehké i závažné, mohou vést ke změnám barvy stolice. Normální hnědá barva stolice je způsobena tím, jak žluč působí svými enzymy na stolici. Žluč je kyselá tekutina, která se tvoří v játrech, aby pomohla při trávení. Pokud stolice neabsorbuje dostatek žluči, může být její barva světle šedá nebo v barvě lidské kůže. K tomu může dojít, pokud probíhá krátkodobý průjem nebo při závažnějším jaterním onemocnění. U dětí se někdy zablokují žlučové cesty, což vede k oranžové nebo šedavé stolici.
Zelená káva je výrazně zdravější než její tradiční pražená verze, ale má samozřejmě i své nedostatky. Ocení ji totiž zejména ti, kteří ji chtějí využít pro hubnutí či detoxikaci, milovníci kávy coby nápoje z ní rozhodně tak nadšení nebudou. Tato káva postrádá ono aroma, které je na kávě tak okouzlující, a také její chuť není lahodně a sofistikovaně nahořklá, ale spíše kyselá. Gurmánský zážitek tedy v zelené kávě raději nehledejte. Kofein přítomný v zrnech zelené kávy může mít podobný účinek jako šálek silné kávy, což může u některých lidí způsobit nervozitu. Jako u každého doplňku stravy je dobré se před zahájením užívání doplňků ze zelené kávy poradit se svým lékařem, a to hlavně v případech, když víte, že jste na kofein citliví.
Chuť je většinou dost kyselá i když dnes už je vyšlechtěna odrůda, která obsahuje kolem 10 procent cukru. Dva takové keře jsem vysadil na jaře a měli pár bobulí. Ani jsem je neochutnal. Koncem července mi je sklidili kosi. Rakytník má lístky podobné lístkům vrbovím. Dále má ostny dlouhé až5cm. Já, nevím s čím by se to dalo splést, Ale raděj se podívejte na netu na jeho vyobrazení. Je to rostlina dvoudomá a proto potřujete samice a aspoň jednoho samce
Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.