KYSELÉ POTRAVINY je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Uhlohydráty přestavují sloučeninu uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy prvků, které mají za úkol zásobovat organismus energií. Uhlohydráty jsou tak nejlepším zdrojem energie pro lidský organismus. Když přijímáme uhlohydráty, naše tělo je rozloží na krevní cukr neboli glukózu, která je vhodným zdrojem energie pro buňky. Zdrojem uhlohydrátů jsou moučné výrobky, chléb, pečivo, knedlíky a další potraviny. Mějte však na paměti uhlohydráty = sacharidy.
Potraviny s vysokým obsahem uhlohydrátů
Sacharidy se nacházejí téměř ve všech živých bytostech a hrají rozhodující roli ve správném fungování imunitního systému, hojení, srážení krve a vývoji člověka. Nedostatek sacharidů může vést k poškození fungování všech těchto systémů, avšak v západním světě je takovýto nedostatek spíše vzácný. Nadměrná konzumace sacharidů, zejména těch rafinovaných, jako je cukr nebo kukuřičný škrob, může vést k obezitě, diabetu typu II a rakovině. Mezi nezdravé potraviny s vysokým obsahem sacharidů patří slazené cereálie, sušenky, koláče, mouky, džemy, zavařeniny, chlebové výrobky, rafinované produkty z brambor a sladké nápoje. Ke zdravým zdrojům potravin s vysokým obsahem sacharidů patří zelenina, luštěniny (fazole), celozrnné výrobky, ovoce, ořechy a jogurt.
Cukry, sirupy a sladidla s vysokým obsahem sacharidů:
fruktóza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 4 g,
aspartam obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,6 g,
med obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,3 g,
cukr moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3 g,
hnědý cukr obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,9 g,
javorový sirup obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,7 g.
Sladkosti s vysokým obsahem sacharidů:
mandlový nugát obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 129 g,
čokoláda Tootsie Rolls obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 61 g,
tvrdé bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 59 g,
nízkokalorické gumové bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 44 g,
žvýkačky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 29 g,
žvýkačky bez cukru obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny) – 19 g.
Obiloviny s vysokým obsahem sacharidů:
rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 28,5 g,
kakaové křupky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27,2g,
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,9 g,
Marshmallow Froot Loops & Cocoa Dyno-Bites obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,9 g,
müsli obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,3 g.
Svačiny a mlsání s vysokým obsahem sacharidů:
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,2 g,
preclíky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,8 g,
rýžové koláčky z bílé rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,7 g,
ochucené Tortilla Chips obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 17,7 g.
V naší poradně s názvem DIETA NA SLINIVKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie zemanová.
Pprosím o dietu,manžel je 14 dnů po odstranění nádoru na slinivce a má stále průjem.děkuji za odpověd M.Z.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je běžné, že lidé s rakovinou slinivky mají problémy s výživou. Pokud je slinivka odstraněna nebo nefunguje správně, nebo pokud jsou zablokovány žlučové nebo pankreatické vývody, je možné, že nebudou schopni strávit tuk. Blokádu lze řešit umístěním stentu do kanálku, který jej udrží otevřený. Lékař také může předepsat pankreatické enzymy na podporu trávení. Léky, jako jsou steroidy, mohou pomoci zlepšit ztrátu chuti k jídlu.
Při rakovině slinivky, můžou být různé typy průjmu. Někteří lidé mohou mít světlou stolici, pokud mají ucpaný žlučovod. Někteří lidé mohou mít průjem, když slinivka nevytváří dostatek enzymů, které pomáhají střevům trávit potravu a absorbovat živiny.
Provedení některých změn ve stravě může pomoci zmírnit průjem. Jednou z nejdůležitějších věcí při zvládání průjmu je pití dostatečného množství tekutin, abyste pacient zůstal hydratován.
Lékař může předepsat vitamínové doplňky, protože střeva správně nepřijímají živiny a dochází k tzv. malabsorpce - podvýživě. Pacient by se také měl vyhnout tučným, mastným nebo smaženým jídlům, protože bude mít potíže s jejich trávením.
Při průjmu je třeba konzumovat potraviny s vysokým obsahem draslíku, aby se nahradil průjmem ztracený draslík. Mezi tyto potraviny patří:
meruňkový nebo broskvový nektar
banány
pomeranče
bramborová kaše nebo pečené brambory
Pro přípravu běžných jídel používejte potraviny s vysokým obsahem bílkovin a kalorií, ale nízkým obsahem vlákniny. Mezi tyto potraviny patří:
bílý nebo vanilkový jogurt
nudle
snídaňová kaše z pšeničné krupice
konzervované nebo vařené ovoce bez slupek
tvaroh
tavený sýr
kuřecí nebo krůtí (s kůží)
libové mleté hovězí maso
Vyhněte se potravinám s vysokým obsahem vlákniny a těm, které zvyšují činnost střeva a rychlost vytahování tekutiny z tkání do stolice. Káva s kofeinem, čaj a alkohol mohou stimulovat činnost střev. Mezi potraviny s vysokým obsahem vlákniny patří:
celozrnné cereálie a pečivo
hnědá rýže
sušené ovoce, jako jsou sušené švestky a rozinky
popcorn, ořechy a semínka
fazole a luštěniny
syrová zelenina a ovoce
Správná výživa během léčby rakoviny je důležitá, proto se poraďte s lékaři, pokud průjem stále přetrvává.
Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:
Cuketa
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.
Květák
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.
Mangold
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.
Houby
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.
Celer
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.
Cherry rajčátka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.
Špagetová dýně
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť. Postup přípravy nedá m
V naší poradně s názvem POTRAVINY S OBSAHEM ŽELEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Doporučená denní dávka železa je 20 mg. Minimální denní přívod železa nezbytný pro červenou krvetvorbu je 10 - 15 mg. Hlavní potraviny s obsahem železa jsou maso, především vnitřnosti jako játra, srdce a slezina. Dalším zdrojem železa jsou luštěniny, listová zelenina a některé ovoce jako například jahody. Obecně se dá říci, že potraviny s obsahem železa jsou všechny červeně zbarvené potraviny, protože právě oxidy železa je zbarvují do červena.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Semafor je barevně rozdělen: zelená znamená „volno“ – tyto potraviny bychom si měli vybírat nejčastěji; oranžová znamená „pozor“ – tyto potraviny můžeme jíst, ale v omezeném množství; červená znamená „stop“ – těmto potravinám bychom se měli raději vyhýbat.
Zelená barva znamená volno, to jsou potraviny, které se mohou jíst libovolně, téměř bez omezení. Potraviny zeleně označené jsou z hlediska snižování tělesné hmotnosti ty nejvhodnější. Mají nejvíce vitamínů a minerálů, většina z nich také obsahuje velké množství vlákniny. Obsahují málo nasycených tuků a cholesterolu, obvykle také málo soli. Nejvíce potravin, které denně jíte, by mělo být tedy ze zeleného kruhu.
ZELENÁ – tyto potraviny by měly tvořit většinu našeho jídelníčku, jedná se o sacharidy a patří sem: mandlové mléko, ovoce (nemůžeme se zeleninou, jen s mrkví), kakao, sójová smetana, sójové mléko, tofu, celozrnné pečivo, jáhly, pohanka, všechny obiloviny, luštěniny, brambory, rýže, bílé maso, olivový olej.
Oranžová barva znamená pozor. Tyto potraviny můžeme jíst, ale ne bez omezení. Potraviny v oranžové barvě se řadí mezi potraviny vhodnější. Většinou ale neobsahují tolik vitamínů a minerálních látek a často mají méně vlákniny. Mohou obsahovat nasycené tuky a cholesterol, stejně tak přidaný sodík, hlavně ve formě kuchyňské soli. Tyto potraviny se mohou jíst, ale pozor, aby nepřevládaly nad těmi z vnitřního zeleného kruhu.
ORANŽOVÁ – nic se nesmí přehánět, tedy jen málo a občas, jedná se o neutrální potraviny a patří sem: zelenina, koření, sůl, olej, mandle, med, sójová omáčka, hřiby, žampiony, hlíva ústřičná, hovězí maso, vepřové maso, bílé pečivo, bílá rýže, olej.
Červená barva znamená stop. Těmto potravinám se raději vyhýbejte. Potraviny červeně označené obsahují hodně volného cukru, nezdravých nasycených tuků anebo soli. Můžete si dát malou porci 1 nebo 2 potravin z červené barvy.
ČERVENÁ – nevhodná jídla, která je lépe vypustit, jedná se o bílkoviny a patří sem: jogurt, sýry do 30 %, smetana, tvaroh, zakysaná smetana, máslo, maso, ryby, vejce, mozzarella, smažená jídla, uzeniny, sladkosti, chipsy, máslo, mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku
Kombinujeme červenou a žlutou, nebo zelenou a žlutou – nikdy červenou a zelenou! Žádná dieta nemůže fungovat bez předešlé detoxikace!
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Tichá.
Dobrý den, četla jsem přehled potravin,které jsou rizikové a pak jídelníček,kde se naopak některé z nich doporučují.Jak to tedy je? děkuji za odpověď.
Warfarin jsem začala brát po používání injekce Clexane, nyní beru 3 mg.
Děkuji za odpověď, Tichá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při užívání Warfarinu je důležité jíst stejné potraviny, jako v době měření INR (test Quick). Když uděláte změnu v jídelníčku a budete chtít na nějakou dobu konzumovat i rizikové potraviny, tak bude potřeba znovu změřit INR a upravit dávkování Warfarinu. Když se nechcete moc starat o to co je dobré jíst a budete používat všechny potraviny, tak si nechte INR měřit každých 14 dní. Jestli nechcete měřit tak často INR, tak pak musíte mezi jednotlivými měřeními používat jen potraviny s nízkým obsahem vitamínu K.
Železo v potravinách má dvě formy – hem a non-hem. Železo označované jako hem se vyskytuje v živočišné potravě, která původně obsahovala hemoglobin, tedy v červeném mase, vnitřnostech, drůbežím mase nebo rybách.
Non-hem železo se vyskytuje především v rostlinné potravě, a to zejména v luštěninách, listové zelenině nebo sušeném ovoci. Určité množství non-hem železa se vyskytuje také v živočišné potravě.
Hem železo je v těle člověka vstřebáváno mnohem lépe než non-hem železo. Vstřebávání hem železa není příliš závislé na zásobách železa v těle a na potravinách, které jsou konzumovány spolu s hem železem. Naproti tomu vstřebávání non-hem železa je silně závislé na zásobách železa v těle (osoby s nedostatkem železa vstřebávají non-hem železo lépe než osoby, které mají železa v těle nadbytek) a je také více než u hem železa ovlivněno složením konzumovaného pokrmu.
Zdroje non-hem železa:
čočka velkozrnná – 7,54 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
kešu – 6,68 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
tofu – 5,36 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
fazole hnědé – 5,02 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
lískový ořech – 4,70 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
hrách – 4,43 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
mandle – 3,72 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
špenát – 2,71 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
sušené meruňky – 2,66 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
rozinky – 1,88 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
Zdroje hem železa:
kuřecí játra – 8,99 mg/100 g syrového masa
hovězí játra – 4,90 mg/100 g syrového masa
králičí maso (stehno) – 1,57 mg/100 g syrového masa
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, mám problém s přípravou každodenního jídla pro manžela, který užívá warfarin. Kamkoliv se podívám, všude je co by neměl, ale já bych potřebo- vala konkrétní jídelníček z toho co může. Pokud je to možné, pošlete mi nějaké návrhy nebo mně na nějakou stránku odkažte. Děkuji Foukalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to složité, jen je potřeba po nějakou dobu konzumovat více méně stejné potraviny a jen je různě kombinovat. Vyberte potraviny, které vašemu manželovi chutnají a sestavte z nich jídelníček na týden. Další týdny používejte stále stejné potraviny, ale jinak je nakombinujte, aby to nebylo moc jednotvárné. Po měsíci vyberte jiné chutné potraviny a složte z nich nový jídelníček. Při každé změně vybraných potravin je potřeba provést kontrolní zaměření srážlivosti krve do jednoho týdne od změny.
To, že se zde uvádí seznam potravin, které zesilují nebo zeslabují účinky Warfarinu neznamená, že by se neměly vůbec používat. Používat se mohou v přiměřeně malém množství, ale hlavně se musí v tomto množství konzumovat pravidelně po nějakou dobu.
Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.
Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.
Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.
Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.
Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.
Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.
Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.
Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Philippová.
Nějak tomu nerozumím,ve vzorovém jídelníčku se objevuje jogurt brokolice,kiwi a ty jsou uvedené v zakázaných potravinách.Těžko se v tom člověk orientuje,když lékař říká jen že nejíst zelené zeleniny a o zbytku jako masa a pod.neřekne nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem můžete jíst všechno. Jen je třeba dávat pozor na potraviny, které jsou zelené. Patří sem zelí, kapusta, ledový salát, jarní cibulka, okurky, rajčata, papriky, všechny tyto potraviny můžete konzumovat každý den, ale pouze v omezeném množství. Ostatní potraviny nejsou problematické a můžete je jíst bez omezení.
Je potřeba si uvědomit, že lidské tělo potřebuje jak kyselinotvorné, tak i zásadotvorné potraviny. Je třeba ale určit ideální množství obou typů potravin. Obvykle se doporučuje strava v poměru zhruba 4 : 1 samozřejmě ve prospěch těch zásadotvorných potravin.
K odkyselení organismu pomáhají potraviny, které jsou zásadotvorné, základem tedy je si uvědomit, která potravina patří do skupiny kyselinotvorných a která do zásadotvorných. U některých zdrojů se potraviny překrývají. Problém také může být při nesprávném stravování, kdy se ze zásadotvorné potraviny stává kyselinotvorná. To se může stát například při rychlém stravování, kdy člověk nemá čas potravu rozkousat, protože pospíchá a je ve stresu z toho, že nestíhá. Pak je jedno, že si k jídlu dá zásadotvorné ovoce, protože organismus takovou potravinu přemění na kyselinotvornou. A proto je jasné, že není jen důležité, co člověk jí, ale i jak to jí.
Mezi kyselinotvorné potraviny se řadí maso (divočina, hovězí, vepřové, kuřecí, králičí, mleté maso, karbanátky), ale i vnitřnosti a potraviny z nich vyrobené (játra, jelita, jitrnice, ledvinky atd.). Kyselinotvorné jsou také různé uzeniny (šunka, salám, klobása, párky) a ryby. Patří sem také mléko a mléčné výrobky (slazený jogurt, tavený sýr, různé druhy tvrdých sýrů nad 30 % atd.). Velmi kyselinotvorné je také bílé pečivo (chleba, housky, rohlíky) a sladké pečivo (koláče, koblihy atd.). Mezi kyselinotvorné potraviny patří také veškeré sladkosti (sušenky, čokolády, piškoty, atd.) a konzervované ovoce (obsahuje vysokou dávku cukru). Do této skupiny spadá stejně tak pivo, víno a veškerý tvrdý alkohol. Nevhodná jsou i různá dochucovadla (masox, kari, majonéza, tatarská omáčka, kečup, ad.)
Mezi zásadotvorné potraviny, tedy ty, které by měly tvořit většinu naší stravy, patří samozřejmě čerstvé ovoce a čerstvá zelenina, brambory, celozrnné těstoviny. Patří sem také celozrnné pečivo, různé druhy sýrů do 30 % (například cottage a camembert), tvaroh. Řadí se sem také některé druhy masa jako husí (jen prsa), krůtí, ale i hovězí (to se kryje s kyselinotvornými, do zásadotvorných patří jen libové hovězí), slepičí, srnčí, telecí. Z ryb se sem řadí treska. Zásady v těle také vytváří kuskus, jáhly kroupy, různé druhy luštěnin (ale ne čočka), sója, slunečnicový a olivový olej.
Důležité je, aby jídelníček obsahoval látky, které s odkyselením pomáhají. Pokud se tyto prvky nedostávají do těla v potravě, je možné dodávat je tělu i jako doplňky stravy.
Ve stravě podporující odkyselení organismu by se určitě měl objevit prvek chrom, který pomáhá při látkové výměně cukru, umožňuje usazování glukózy v buňkách a zároveň vytváří zásadité
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Juraj šofronič.
Nemoc dna a zakázané potraviny hlavně maso které, luštěniny ,zelenina VŠE A V JAKEM STAVU //VARENÉ,SYROVÉ//.děkuji.šofronič
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nevhodné potraviny při dně:
- všechny druhy alkoholických nápojů.
- některé ryby, (sardinky, ančovičky, pstruh, sleď a treska jednoskvrnná).
- měkkýši a mořské plody, jako jsou mušle, krabi, humři, ústřice a krevety.
- vysoce purinové maso, jako je slanina, krůta, telecí maso, klobása a zvěřina.
- mírně purinové maso, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka.
- orgány, jako jsou játra, ledviny a brzlík.
- cukrem slazené limonády a džusové nápoje.
- zpracované potraviny obsahující přidané cukry.
Vhodné potraviny při dně:
- ovoce, zejména ty s více vlákniny a méně cukru, jako jsou bobule, třešně a jablka.
- zelenina různých barev, zejména neškrobová zelenina, jako je brokolice, listová zelenina, houby, rajčata, hrášek, cuketa, květák a lilek.
- čočka, fazole a luštěniny, pochopitelně vařené.
- ořechy a semena, jako jsou para ořechy, kešu, vlašské ořechy, slunečnicová semínka, dýňová semínka a chia semínka.
- celá zrna, jako je hnědá rýže, pohanka, quinoa, ječmen a oves.
- nízkotučné mléčné výrobky a vejce.
- sójové produkty například tofu.
Maso při dně je vždy problematické, ale v jídelníčku by mělo být přítomno, alespoň to méně purinové, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka. Dostatečná jedna malá porce masa jednou za dva dny.
Příklad jídelníčku:
1. den
SNÍDANĚ: Ovesná kaše z odtučněného nebo rostlinného mléka, přelitá třešňovým kompotem.
OBĚD: Hummus a ledový salát v celozrnné bagetě.
VEČEŘE: Tofu kari s hnědou rýží a dušenou zeleninou.
2. den
SNÍDANĚ: Řecký jogurt nebo tvaroh s ořechy a borůvkami.
OBĚD: Hrášek, červená cibule a houbová omeleta se zeleným salátem.
VEČEŘE: Pečené sladké brambory přelité fazolovým chilli a zeleninovým salátem.
3. den
SNÍDANĚ: Avokádo, vejce nebo míchané tofu s celozrnným pečivem.
OBĚD: Quinoa salát s brokolicí, lososem, paprikou, rajčaty, fazolemi tofu a jarní cibulkou.
VEČEŘE: Kuřecí nebo libové hovězí karbanátky s celozrnnými špagetami a rajčatovou omáčkou se zeleným salátem.
Trpíte-li hyperurikémií nebo dnou, tak byste měli dodržovat nízkopurinovou dietu (nízkopurinová dieta), což znamená upřednostňovat potraviny s nízkým obsahem purinů. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů – jde především o alkohol a nasycené tuky.
Vysokopurinové potraviny: Mladé maso (kuřecí a telecí), zvěřina a vnitřnosti (játra, mozek, ledvinky z hovězího masa). Jakékoli potraviny s nasycenými tuky. Mořské plody a jiní měkkýši (ančovičky, sardinky, sleď, makrela). Potraviny a nápoje s vysokým obsahem fruktózového sirupu. Pivo a výrobky z droždí a kvasnic.
Potraviny se středním obsahem purinů: Chřest, špenát, houby, zelený hrášek, květák (maximálně 1/2 hrnku denně). Hovězí, vepřové, jehněčí, rybí a drůbeží maso (maximálně 120 až 180 g denně). Pšeničné otruby a klíčky (denně do 1/4 šálku). Fazole, čočka a hrách (maximálně 1 šálek denně). Ovesné vločky (maximálně 2/3 šálku denně). Ovocné šťávy bez přidaného sirupu. Masové vývary.
Nízkopurinové potraviny: Ostatní druhy zeleniny, například rajčata, mrkev, listová zelenina a další. Dochucovadla na bázi kvalitních olejů a octů. Ořechy a ořechová másla. Mléčné výrobky (nejlépe bez tuku nebo nízkotučné). Ovoce, vejce, káva a čaj.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Omezte potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy. Vyřaďte ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
Mořské plody, vnitřnosti a alkoholické nápoje, zejména kvasnicové pivo, obsahují vysokou purinovou koncentraci a mohou způsobit až dnavý záchvat.
Bez obav konzumujte celozrnný chléb, obiloviny a těstoviny, mléko s nízkým obsahem tuku, jogurty a sýr, vejce, ovoce a zeleninu. Kromě omezení potravin s vysokým obsahem purinů je nutná celková změna životního stylu, více tělesného pohybu, dodržení pitného režimu, méně stresu a více odpočinku a relaxace.
Lze doporučit jednou až dvakrát týdně odlehčovací ovocné a zeleninové dny, nejlépe po poradě s lékařem.
V naší poradně s názvem KYSELÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana kudkackova.
Mám ráda domácí kysele okurky mužů je jíst samozřejmě v minimálním množství díky Kudláčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při Warfarinu je důležité udržet každý den stejné množství přijatého vitamínu K ve výši 90 mikrogramů. Kyselé okurky mají středně vysoký obsah vitamínu K. Takže jednoduše, když si dáte kyselou okurku, tak ten den vyřaďte jinou potravinu se středním obsahem vitamínu K. Pokud sníte na posezení jednu sklenici kyselých okurek, tak tím přijmete asi jednu čtvrtinu celkového množství vitamínu K. Čili okurky ano, ale jen jednu nebo dvě a zároveň snížit příjem jiné zelené potraviny, kterou byste jinak v ten den snědla.
Pokud je překyselený organismus důsledkem nějakého onemocnění, obvykle se po uzdravení hladina pH v těle sama srovná. Někteří jedinci se ale rozhodnou překyselený organismus léčit. S překyseleným organismem není potřeba se hned obracet na lékaře, nejprve je vhodné nastavit si nový životní styl, odstranit z jídelníčku potraviny, které pomáhají tvorbě kyselosti, nebo je alespoň omezit a samozřejmě do něj více zařadit potraviny tvořící zásady.
Jídelníček by tedy měl obsahovat více ovoce, zeleniny, brambor, bylinek a kvalitních olejů. Potraviny obsahující kyselé látky není vždy třeba z jídelníčku vyloučit, ale je vhodné je omezit, například mléko, mléčné výrobky, maso. Také je vhodné dodržovat alespoň 2 – 3 hodinový interval mezi jídly, aby žaludek dokázal zpracovat přijatou potravu dřív, než dostane další. Důležité je také dodržovat pitný režim se správnými tekutinami. Jak z předcházejícího odstavce vypovídá, Coca Cola není pro léčbu překyseleného organismu ideální nápoj. Ideální jsou neperlivé vody a ovocné čaje. Káva a různé druhy čajů také způsobují podle některých zdrojů překyselení organismu, takže je lepší jejich příjem omezit. Důležité je také vyhnout se alkoholu a tabákovým výrobkům a ideálně přidat do denního programu čas na pohyb. Vhodná je i obyčejná půl hodinová procházka, i ta může při odkyselování organismu velmi napomoct. Nemusí se tedy vždy jednat o běh, nebo o fitnes.
Je třeba si také uvědomit, že pro organismus je dobré, když tato nová životospráva je trvalá. Krátkodobá změna sice pomůže odkyselit organismus, ale nic pak nebrání tomu, aby se překyselenost vrátila, naopak, když jedinec změní životosprávu trvale, tak by se těmto problémům měl již vyhnout. Neznamená to ale, že si již nikdy nesmí dát žádné maso, čokoládu, nebo slazený nápoj, důležité je to ale nepřehánět. Naopak požívání jen potravin řadících se k zásadotvorným látkám může vyvolat nedostatek kyselotvorných látek v těle. Ideální je vytvořit si správné kombinace obou typů potravin, které pak zaručí rovnováhu v těle. Aby bylo možné této rovnováhy dosáhnout, je třeba vědět, která potravina se řadí k zásaditým a která ke kyselým.
Léčba překyseleného organismu nemusí být úspěšná hned od začátku, je možné, že nejprve se hladina pH dostane do normálu a najednou opět poklesne, to bývá způsobené tím, že organismus díky nové životosprávě začne likvidovat kyselé látky i ze zásobáren, nejen ty, které aktuálně přijímá. A proto tato léčba může trvat delší dobu.
Při procesu odkyselení je třeba dodržovat několik zásad, které mohou průběh tohoto procesu ovlivňovat. Nejdůležitější je, aby si člověk uvědomil, v čem dělá chybu (jídelníček, málo pohybu, mnoho alkoholu, mnoho stresu)
V naší poradně s názvem BOLEST JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Čurda.
Dobrý den , včera při večeři mne bolel jazyk,šel jsem se podívat a můj jazyk byl a je uplně červený jako jahoda.K večeři jsem měl sekanou s chlebem a hořticí.
Jinak si nejsem vědom ničeho co by mne mohlo jazyk podráždit.Co to prosím vás je a co mám dělat??.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Některé kyselépotraviny mohou způsobit dočasné zarudnutí a nepříjemný pocit na jazyku. Malinový jazyk však může být příznakem změny zdravotního stavu. Některé změny červené barvy na jazyku, jako je jahodový jazyk, mohou souviset s nedostatkem vitamínů, Kawasakiho chorobou nebo streptokokovou infekcí způsobující tak zvanou šarlatovou horečku.
Pokud máte jazyk červený náhle a jinak se cítíte dobře, tak to nejspíš bude první z uvedených možností a to, že vám červený jazyk způsobila hořčice. Pokud by příznaky trvaly déle než tři dny a nebo se vám zhoršil zdravotní stav, tak kontaktujte svého zubního lékaře. Jazyk patří do působnosti právě zubního lékaře.
Potraviny bohaté na proteiny se počítají mezi potraviny kyselinotvorné a odebírají z těla základní prvky. Potraviny, které jsou bohaté na bílkoviny, obsahují síru a obvykle také fosfor, oba prvky mohou být při špatné funkci organismu a přeměně na kyseliny pro nás škodlivé. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky. Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík, který měl zajišťovat nervovou činnost, svaly slábnou a produkují tak silně zásaditý amoniak. Když je tento proces znovunastolení zásady u konce, jsou odebrané minerály a stopové prvky vyloučeny močí. Dochází k oslabení činnosti orgánů a nemocem, které se při dlouhodobém překyselení organismu stávají chronickými. Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík – minerál, který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici. Důležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. Strava bohatá na sodík a chudá na draslík může mít na zdraví člověka neblahý vliv. Kvůli přesoleným, přeslazeným, chemicky barveným konzervovaným potravinám je tento poměr dnes spíše ve prospěch sodíku.
Obecně platí, že cukry, potraviny živočišného původů, průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, káva, alkohol, čokoláda a sycené limonády jsou kyselinotvorné. Obilí je sice kyselinotvorné, ale některé druhy jako proso, pohanka a špalda jen velmi mírně. Naopak zásadotvorné je zejména ovoce a zelenina. I příprava jídla ovlivňuje výslednou kyselost/zásaditost. Zde platí, že syrová strava je více zásaditá než vařená jídla. Paradoxní je, že například šťáva z citrónu působí zásadotvorně. To dokazuje, že i když jsou potravinykyselé na chuť, nemusí být kyselinotvorné. Užívání neředěné citronové šťávy před jídlem se dokonce doporučuje při snaze o odkyselení organismu.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysané zelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny
V naší poradně s názvem POTRAVINY NEVHODNÉ PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Nemohu nikdenajít, zda jáhly jsou luštěnina, t.zn., jestli jsou při dně vhodné nebo ne.Nemůžete někdo poradit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jáhly patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. 100 gramů jáhel vyprodukuje 62 mg kyseliny močové. Potraviny do 100 mg kyseliny močové jsou při dně optimální a je možné je normálně konzumovat, tedy i jáhly.
Plánování jídelníčku je při onemocnění dnou zaměřeno na výběr potravin s nízkým obsahem solí kyseliny močové, tedy purinů. Efektivita diety tak spočívá právě v omezení potravin, které obsahují vyšší množství purinů rozkládajících se v těle na kyselinu močovou, a zároveň poskytuje živiny, které pomáhají tělu odstranit kyselinu močovou z krve.
Samozřejmě, samotná dieta nemůže onemocnění vyléčit, ale jejím hlavním úkolem je snížení akutních záchvatů. Dobře vyvážená dieta rovněž může přispět k redukci váhy, což je velmi důležité, protože nadváha a obezita zvyšují riziko častých záchvatů.
Plánování jídelníčku se zaměřuje především na konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva a nízkotučných mléčných výrobků s občasným přídavkem dalších potravin. Prvním krokem dietního plánu je omezení purinů, které se nacházejí zejména v tučných rybách, červeném mase, v korýších a ve vnitřnostech. Velmi podstatné je také dodržovat pitný režim. Denně se doporučuje vypít kolem tří litrů vody, čaje nebo čerstvých neslazených džusů. Dehydratace je rizikovým faktorem pro dnavou ataku. Snažte se pít alespoň osm až šestnáct sklenic vody denně. Jeden až dvě skleničky vína mohou být v pořádku, ale ostatní alkohol by měly být zcela zakázaný.
Mléko a jiné mléčné výrobky mohou pomoci tělu eliminovat kyselinu močovou, ale měli byste se držet pouze těch s nízkým obsahem tuku, abyste minimalizovali příjem nasycených tuků. Pokud máte rádi kávu, máte štěstí. Nedávné studie zveřejněné v „American Journal of Clinical Nutrition“ o ztuhlosti kloubů a svalů, zjistily, že pití kávy snižuje výskyt dny u mužů a žen.
Nápoje s vysokým obsahem vitamínu C, například pomerančový džus, jsou také dobrou volbou pro jedince trpící dnou. Vždy si vybírejte 100% ovocné šťávy. Vyhněte se limonádám a jiným slazeným nápojům s vysokým obsahem fruktózy z kukuřičného sirupu. Uměle slazené dietní limonády by neměly mít na dnu žádný vliv.
Základ jídelníčku by měla tvořit zelenina, ovoce, mléko, mléčné výrobky, sýry, vejce a obiloviny. Maso se zařazuje jen v malém množství a doporučený způsob přípravy je vaření či dušení ve větším množství tekutiny.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že kyselépotraviny přispívají k hromadění kyseliny močové v krvi, což se nezakládá na pravdě. Kyselépotraviny, včetně rajčat, pomerančů, citronů, nemají na onemocnění dny vůbec vliv, takže je do svého jídelníčku můžete klidně zařadit.
Příležitostně můžete do jídelníčku přidat i fazole. Pokud máte přijatelnou váhu a nemáte dnavý záchvat, můžete si občas dopřát dezert nebo bohaté hlavní jídlo bez obav ze zhoršení stavu.
Zcela ze svého jídelníčku však musíte vyřadit tyto pokrmy: vnitřnosti, sledě, ančovičky, makrely, tuňá
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Zásaditá strava a zásaditá dieta představují životní styl. A je třeba je správně pochopit. Podívejme se na konkrétní příklad. Mléko, bílkoviny obecně, zpracované průmyslové potraviny, cukr, mouka nebo tuky jsou spíše zásadité potraviny. V průběhu našeho trávení v těle se ale změní na kyselépotraviny. Jsou pro nás tedy škodlivé. Kdežto například ovoce, zelenina, obiloviny celozrnné, hlízy a různé kořeny nebo semena, jsou potravinykyselého charakteru, které se při trávení změní na zásadu. Jsou to tedy zásadotvorné potraviny. Jídelníček alkalické diety se tedy bude odvíjet od tohoto rozdělení potravin. Není třeba je vážit, jen je třeba důkladně rozdělovat stravu a myslet na to, které potraviny nám prospívají a které škodí.
V naší poradně s názvem WARFARIN 5MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Slavík.
Užívám Warfarin 5mg.Mohu konzumovat zeleninu(rajčata,ředkvičky,česnek) a lžičku jablečného octa ve sklenici vody?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je třeba dbát na příjem vitamínu K. Množství přijatého vitamínu K za jeden den by mělo být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Různé potraviny mají různé množství vitamínu K. To znamená, že když do svého jídelníčku zařadíte nějakou potravinu, tak byste měl ubrat jinou potravinu s podobným množstvím vitamínu K. Takto můžete konzumovat prakticky jakékoliv potraviny, ale v přiměřeném množství. Ředkvičky, česnek a jablečný ocet patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Rajče obsahuje více vitamínu K a sníte-li jich jeden kilogram během jednoho dne, tak jste vyčerpal téměř veškerý limit pro příjem vitamínu K. Pro přehled uvádím množství vitamínu K ve vámi uvedených potravinách:
- 100 gramů rajčat obsahuje 7,9 mikrogramů vitamínu K
- 1 hlavička ředkvičky obsahuje 0,06 mikrogramů vitamínu K
- 1 stroužek česneku obsahuje 0,05 mikrogramů vitamínu K
- Jablečný ocet neobsahuje žádný vitamín K a nijak neovlivňuje účinky Warfarinu.
Stravování v nemocnicích není hotelovou službou, ale mělo by být promyšlenou výživou, která léčbu podporuje. Příslušný druh stravování (dietu) ordinuje ošetřující lékař a sestavuje nutriční terapeutka. Nutriční terapeutka je tím správným člověkem, který by měl poradit, jak se stravovat i po propuštění domů či po návratu do práce. A to zvláště tehdy, když je dlouhodobá změna stravování nezbytná.
Těsně po operaci je výživa zajištěna infuzemi, následně se přechází na stravu ústy, která je nejdříve tekutá s možným „popíjením“ takzvaných perorálních nutričních doplňků ke stravě a následně kašovitá (od 7. dne až do 3 týdnů) a přibližně do 5 týdnů by měla být tolerována pevná strava v kratších časových intervalech.
1.–2. týden tekutá strava: Konzistence potravy by neměla přesáhnout konzistenci jogurtového mléka, co takzvaně projde vidličkou (čisté vývary, ředěné přesnídávky, ředěné jogurty, jogurtová mléka, scezené polévky, řídké omáčky a podobně).
3.–4. týden kašovitá strava: Cokoliv rozmixovaného (přesnídávky, jogurty, kefíry, scezené omáčky, husté polévky, krupicová kaše, bramborová kaše, špenát, řídké míchané vajíčko a jiné). Vyhýbejte se nadýmavým potravinám, jako je například brokolice, květák, luštěniny, dále pak sycené nápoje a alkohol.
Po měsíci normální strava: Preference křehčích potravin, které lze dokonale rozžvýkat. Sousta důkladně prožvýkejte a jezte pomalu. Vyhraďte si na jídlo dostatek času a vždy jezte jen po malých kouscích. Nehltejte a nepolykejte velké kusy jídla. Přechod na běžné stravování by měl být pozvolný. Postupně zařazujte každý den jednu novou potravinu, abyste po operaci vyzkoušeli, jak ji tělo přijme. Počkejte do druhého dne, a pokud nemáte problém, například nevolnost, pálení žáhy, pocit těžkosti, můžete ji ve svém jídelníčku ponechat.
Po operaci je důležité konzumovat hlavně bílkoviny, a to v jakékoliv podobě včetně mléka. Mléko třeba v kávě, ráno kakao, pudinky, jogurty, kefírová mléka, proteinové nápoje, protože dokud se nejí maso, jde spolu s vývary o jediný zdroj bílkovin. V zásadě se nedoporučují takzvané light výrobky nebo odtučněné mléko, a to z toho důvodu, že neobsahují žádné živiny, které tělo potřebuje, takže raději vybírejte polotučné mléko a mléčné výrobky se 3 a více procenty tuku.
Vhodné potraviny:
maso – netučné, libové (v prvních týdnech lepší mleté), kuře, králík, treska, filé, tuňák, kapr, pstruh, sardinky ve vlastní šťávě, štika, sumec, losos, krůtí maso, vepřová kýta, kotleta, hovězí zadní, holoubě, vrabec, telecí maso, jehněčí
rostlinné výrobky Robi, Klaso, výrobky ze sóji
uzeniny maximálně 1–2x týdně například šunka od kosti, tedy uzeniny s vyšším po
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Philippová.
Nějak tomu nerozumím,ve vzorovém jídelníčku se objevuje jogurt brokolice,kiwi a ty jsou uvedené v zakázaných potravinách.Těžko se v tom člověk orientuje,když lékař říká jen že nejíst zelené zeleniny a o zbytku jako masa a pod.neřekne nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tato dezorientace pochází z mýtu, že při Warfarinu jsou některé potraviny zakázané. S Warfarinem se může jíst vše, ale je důležité množství. Například hlávkové zelí a kapusty se může jen malinko, ale i to málo je pro organizmus přínosem. Důležité je udržet příjem vitamínu K stále na stejné úrovni 90 mikrogramů za den. Hlídat je potřeba vše, co je rostlinného původu, kromě rýže, mouky a hub. Také nemusíte hlídat množství snědeného masa. Zpravidla vše, co je zelené to má vyšší obsah vitamínu K. Dobré je sestavit si jídelníček rostlinných druhů potravy, které jsou sezóně k dispozici tak, aby byl dosažen potřebný příjem vitamínu K pro každý den v týdnu a ten pak používat po dobu dvou měsíců. Vždy na začátku nového jídelníčku si nechte osmý den udělat laboratorní vyšetření krve, aby se zjistilo, že máte výběr potravin sestaven správně. Pak nad rámec této skladby byste neměla jíst žádné jiné potraviny rostlinného původu, až teprve s příchodem nového jídelníčku.
Pravdou je, že mnoho druhů potravin může omezit chuť k jídlu, ale to neznamená, že se po nich hubne. Právě umírněnost v jídle je opravdu klíčem ke štíhlé postavě. Mluvíme-li o potravinách, které potlačují hlad, tak hovoříme o potravinách, které mohou zasytit i v menších porcích. Je pravda, že každý příjem potravy odstraní pocit hladu, ale na druhou stranu ne všechny potraviny jsou pro hubnutí dobré. Potraviny potlačující chuť k jídlu, mají vysoký obsah vlákniny a některý druh škrobu. Zejména vláknina umožní cítit dříve pocit nasycení, protože nemůže být strávena. Mezi potraviny zabraňující chuti k jídlu patří potraviny bohaté na vlákninu, jako je ovoce a zelenina, jenže tyto potraviny jsou dost často přehlíženy. Proto, hledáte-li potraviny, které potlačují chuť k jídlu, tak byste měli vybírat brambory, fazole, čočku, hrách a listovou zeleninu.
V naší poradně s názvem ZVĚTŠENÁ SLEZINA DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Jakou dietu mam brát na slezinu děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Slezina je právem považována za hlavní orgán trávení, zodpovědný za přeměnu a extrakci živin z potravin, které jíme. Podle učení jin a jang je slezina jinový („studený“) orgánový systém, který dává přednost jídlu a pití, která se zahřívají na tělesnou teplotu.
Co není dobré pro slezinu:
Zmrazené jídlo jako například zmrzlina, zmrzlá ovocná tříšť, ledové nápoje, okurka, beninkasa voskonosná známá též pod jménem vosková tykev, hlávkový salát a grapefruit poškozují „oheň“ sleziny. Dále nejsou vhodné potraviny, které jsou podle jin a jang tak zvaně „vlhké“ - jako jsou mléčné výrobky, rafinované cukry a sladkosti, mohou také trávicí proces dusit.
Co je dobré pro slezinu:
Obecně platí, že k dobré výživě sleziny je třeba potraviny vařit nebo je alespoň ohřát na pokojovou teplotu. Vhodné potraviny jsou sezamová, dýňová nebo slunečnicová semínka, luštěniny, fazole, lehce vařená zelenina, malá množství libového masa, fíky, kokosy, hrozny, třešně, datle, brambory, sladké brambory, hnědá rýže, oves, rýže, zázvor a jarní cibulky.
Bylinky na slezinu:
Úplně nejlepším pomocníkem pro slezinu je čaj z Pchu-er, též puerh. Jde o tmavý čaj pěstovaný v čínské provincii Jün-nan. Čaj z Pchu-er se vyrábí, až na pár výjimek, z jednoho druhu čajového keře, ta-jie, v doslovném překladu název znamená "velký list" a zpracovává se užitím dodatečné fermentace čaje. V ČR se dá koupit na internetu tady: https://www.prozdravi.cz/pc…
Odkyselení organismu (odkyselit) je dlouhodobý proces, lépe by bylo chovat se tak, aby byl organismus neustále v rovnováze a nedocházelo k jeho překyselení. Chcete-li se zbavit přebytečných kyselin, je nutné dodržovat základní zásady. Podle mnoha odborníků nelze při zachování acidobazické rovnováhy (pH organismu) příliš výrazně onemocnět. Pokud je však tělo překyselené, „lepí“ se na něj choroby a nezabírají ani žádné snahy o zhubnutí.
Jídelníček by se měl skládat ze zásadotvorných a neutrálních potravin. První výsledky na sobě pocítíte za pár týdnů, u každého je to ale jinak dlouho. Stravu doplňte o bylinkový či zelený čaj, čistou vodu a zeleninové šťávy.
Ovoce a zelenina – jezte nejlépe čerstvé ovoce a zeleninu, ideálně by se mělo jednat o domácí nebo bio verzi. Nejlepší je sezonní ovoce a zelenina, které se nachází v našem klimatickém pásmu. Ale můžete jíst i avokádo, citrony, meloun, grep, papáju, mango a ananas.
Tmavé varianty potravin – celozrnný chléb, žitný chléb, celozrnné těstoviny, celozrnný kuskus a tmavá rýže jsou ideální. U pečiva si ale dávejte pozor, ať se nejedná pouze o bílé pečivo se semínky obarvené karamelem.
Mléčné výrobky – vhodné jsou kysané mléčné výrobky, čerstvé sýry, máslo a mléko. Ale nesmí se to přehánět s množstvím.
Maso a ryby – při odkyselení je možné konzumovat bílé maso, libové hovězí, zvěřinu a ryby. Maso by přesto mělo být spíše svátečním pokrmem.
Ostatní potraviny– jídlo zbytečně nesolte, ale okořeňte je bylinkami nebo kořením, používejte olivový a lněný olej, smí se i vejce, tofu, sója, občas luštěniny. Dále jsou vhodné jáhly, quinoa, amarant, mandle a len.
Omezte kyselinotvorné potraviny– mezi tyto potraviny (též „kyselé“ potraviny) se řadí maso (až na výjimky) a výrobky z masa (včetně uzenin), ryby, pečivo a výrobky z bílé mouky, sladkosti, pochutiny, sýry, některé luštěniny, smažené potraviny, dochucovadla, sladké nápoje, alkohol, sůl a další.
Pozor na závislosti – káva, alkohol nebo kouření působí kyselinotvorně, proto s nimi zkuste přestat nebo je alespoň co nejvíce omezit, protože by odkyselení organismu bránily.
Dostatečně pijte – vybírejte si neperlivou vodu, bylinkové a zelené čaje (neslazené), čerstvé šťávy z ovoce a zeleniny a bylinkové čaje. Pijte průběžně po celý den po menších doušcích. Během dne byste měli vypít nejméně 2 litry tekutin.
Nestresujte se – vyhněte se stresujícím faktorům, snažte se problémy nebrat si tolik k srdci a tolik je neprožívat. Stres je totiž velice škodlivý. Najděte si čas na relaxaci a koníčky, díky kterým se odreagujete.
Zpracováváním potravy v organismu dochází k tvorbě plynu. U zdravého jedince se tvoří 1 až 2 litry střevního plynu denně. Velká část se vstřebává, zbytek odchází rektem ven z těla. Pokud si představíme celý průběh trávicím systémem, pochopíme, že na zpracování potravy se podílí mnoho činitelů. Od rozmělnění v ústech až po vypuzení nestravitelných zbytků stolicí. Každá etapa trávení může ovlivnit tvorbu plynů ve střevech. Mimo to ještě plynatost závisí na výběru potravin, na okolnostech, jak a kdy se stravujeme, na přísunu tekutin, na pohybu střev i na psychice.
Nadýmání po konzumaci fazolí, které je nejčastější, způsobují oligosacharidy, s nimiž si lidské tělo nedokáže poradit a pořádně je nezpracuje. Při rozkladu těchto cukrů ve střevech dochází k nadměrné produkci plynu, který si hledá únikovou cestu ven. Plynatostí však trpí i lidé, kteří neholdují fazolím a dalším luštěninám, ale mají citlivější střeva nebo trpí sníženou pohyblivostí střev.
Jsou potraviny, které podporují a zvyšují plynatost a jiné, které jsou vhodné při obtížích.
Mezi rizikové potraviny patří: luštěniny (hrách, fazole, čočka); zelenina (zelí, cibule, česnek, kapusta, květák, brokolice); ovoce (hroznové víno, švestky, hrušky, banány, hrozinky i ořechy); pečivo (zvláště čerstvé bílé pečivo nebo kynuté); slané potraviny (uzeniny, zrající sýry, příliš kořeněná jídla); nápoje jako kyselé šťávy, sycené nápoje, alkohol.
Vhodné potraviny jsou: některá zelenina a ovoce (rajčata, okurky, červená řepa, brambory, grepy, jablka); libové maso a nízkotučné sýry, jogurty s živými kulturami; starší tmavé pečivo, rýže; bylinky a koření (fenykl, kopr, bazalka, anýz, kmín, tymián, oregano, zázvor, libeček, máta, heřmánek); nápoje jako neperlivá voda, bylinné i jiné čaje.
Neznamená to však, že rizikové potraviny jsou nezdravé, naopak, obsahují spoustu živin pro lidský organismus potřebných. Jen se musí správně připravit, použít koření, které tvorbu plynů eliminuje a napomáhá lepšímu trávení. Přesto je dobré mít po ruce nějakou pastilku, která usnadňuje trávení. Dále se doporučuje jíst pomalu, v klidu, po malých soustech, potravu pořádně rozmělnit v ústech.
