Kysané zelí a cukrovka patří k tématům, která se v praxi často zjednodušují na rady typu „jez ho víc a cukr klesne“. Realita je složitější. Fermentované zelí má velmi specifické složení, které může u některých lidí s diabetem ovlivnit hladiny glukózy, inzulinovou odpověď i trávení sacharidů.
Článek podrobně vysvětluje, co mají společného cukrovka a kysané zelí, kdy může dojít k rychlému snížení cukru v krvi a kdy naopak žádný efekt nenastane. Zaměřuje se na rozdíly mezi diabetem 1. a 2. typu, roli střevního mikrobiomu a praktické zkušenosti z ordinací.
FAQ – Často kladené otázky
Je kysané zelí vhodné při cukrovce?
Kysané zelí je při cukrovce obecně vhodné, protože má nízký glykemický index a minimální vliv na hladinu cukru v krvi. Nezpůsobuje prudké zvýšení glykemie a lze ho bezpečně zařadit do běžného jídelníčku diabetika.
Obsahuje vlákninu a produkty fermentace, které zpomalují vstřebávání sacharidů z jiných potravin a mohou stabilizovat glykemii po jídle. Účinek není léčebný ani okamžitý, ale dlouhodobý a závislý na pravidelné konzumaci. Pro čtenáře to znamená možnost bezpečné přílohy bez nutnosti úprav léčby.
Může kysané zelí snížit hladinu cukru v krvi rychle?
Kysané zelí samo o sobě nezajišťuje rychlé snížení cukru v krvi a nelze ho použít jako akutní řešení hyperglykemie. Nemá účinek srovnatelný s inzulinem ani léky na cukrovku.
Pokles hodnot, který někteří lidé pozorují, souvisí spíše s nahrazením sacharidových potravin nebo zpomalením trávení celého jídla. Kysané zelí tedy působí nepřímo a dlouhodobě. Prakticky to znamená, že pomáhá předcházet výkyvům, nikoli řešit náhlé zvýšení cukru.
Funguje kysané zelí jako lék na cukrovku?
Kysané zelí nefunguje jako lék na cukrovku a nemůže tuto nemoc vyléčit ani nahradit odbornou léčbu. Jde pouze o potravinu, nikoli o terapeutický prostředek.
Studie ukazují mírný podpůrný efekt na metabolismus a střevní mikrobiom, nikoli přímé snížení glykemie. Význam má jen jako součást celkově upraveného jídelníčku. Pro čtenáře z toho plyne, že zelí může pomoci, ale vysazení léků by bylo nebezpečné.
Jaký je rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím u diabetiků?
Pro diabetiky je zásadní rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím, protože nejde o stejnou potravinu. Kysané zelí vzniká fermentací, kyselé bývá jen okyselené octem.
Fermentované kysané zelí obsahuje probiotika a má příznivější vliv na trávení i glykemii. Kyselézelí bez fermentace tento efekt nemá. Praktickým doporučením je vždy číst složení a vybírat pravé kysané zelí bez octa a přidaného cukru.
Kolik kysaného zelí může diabetik denně sníst?
Diabetik může denně sníst přibližně 100 až 150 gramů kysaného zelí bez rizika zvýšení hladiny cukru v krvi. Toto množství je považováno za bezpečné a běžně doporučované.
Vyšší dávky mohou vést k trávicím obtížím nebo nadměrnému příjmu soli. Ideální je konzumace s hlavním jídlem, nikoli nalačno. Pro čtenáře to znamená držet se rozumné porce a sledovat individuální reakci organismu.
Je kysané zelí vhodné při diabetu 1. typu?
Kysané zelí je vhodné i při diabetu 1. typu, protože má minimální vliv na glykemii a nevyžaduje úpravu dávky inzulinu. Je považováno za neutrální potravinu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Kysané zelí při cukrovce je pro většinu diabetiků velmi vhodnou potravinou.
Má nízký obsah sacharidů, minimální vliv na glykémii a vysoký obsah vlákniny. Při běžných porcích nezpůsobuje vzestup cukru v krvi. Praktický závěr je, že může být pravidelnou součástí diabetické stravy.
Zvyšuje kysané zelí hladinu cukru v krvi?
Kysané zelí a glykémie spolu většinou nesouvisí negativně.
Díky velmi nízkému glykemickému indexu nemá kysané zelí prakticky žádný vliv na postprandiální glykémii. Pokud dojde ke zvýšení cukru, bývá to spíše vlivem ostatních složek jídla. Praktický závěr je sledovat celý pokrm.
Kolik kysaného zelí může diabetik sníst?
Množství kysaného zelí je obvykle omezeno spíše solí než cukrem.
Běžná porce jako příloha je bezpečná. U větší konzumace je vhodné sledovat krevní tlak a případné otoky. Praktický závěr je jíst zelí pravidelně, ale s mírou.
Jsou probiotika z kysaného zelí pro diabetiky přínosná?
Probiotika a cukrovka mohou mít pozitivní vliv.
Fermentované potraviny podporují střevní mikrobiom, který souvisí s metabolismem glukózy a inzulinovou citlivostí. Nejde o léčbu diabetu, ale o podpůrný prvek. Praktický závěr je vnímat kysané zelí jako doplněk zdravé stravy.
Může být kysané zelí nevhodné při cukrovce?
Kysané zelí může být problém u některých pacientů.
Rizikem je vysoký obsah soli, zejména u diabetiků s hypertenzí nebo onemocněním ledvin. Praktický závěr je vybírat méně slané varianty nebo zelí před konzumací propláchnout.
Je rozdíl mezi domácím a kupovaným kysaným zelím?
Domácí a kupované kysané zelí se mohou lišit.
Domácí zelí často obsahuje méně soli a žádné přidané cukry. U kupovaného je důležité číst složení. Praktický závěr je vybírat čisté fermentované zelí bez přísad.
Může kysané zelí zlepšit trávení u diabetika?
Kysané zelí a trávení spolu často souvisejí pozitivně.
Díky probiotikům a vláknině může zlepšovat střevní komfort a pravidelnost. U citlivých osob ale může zpočátku způsobit nadýmání. Praktický závěr je začínat s menšími porcemi.
Je kysané zelí vhodné i při diabetu 2. typu?
Kysané zelí při diabetu 2. typu je obecně velmi vhodné.
Může pomoci snížit glykemickou zátěž jídel a podpořit pocit sytosti, což je výhodné při redukci hmotnosti. Praktický závěr je zařazovat jej pravidelně jako přílohu.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Můžu jíst červené zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zelí je při Warfarinu problematické, protože obsahuje mnoho vitamínu K. Nejvíce vitamínu K má zelí bílé, kde stačí jen 4 listy a máte vyčerpaný veškerý limit. 4 listy bílého zelí v sobě obsahují 100 mikrogramů vitamínu K, přičemž limit při Warfarinu je 90 mikrogramů za den. Sníte li v jeden den tyto čtyři listy bílého zelí, tak již nemůžete jíst nic rostlinného původu. Červené zelí je na tom o trochu lépe a pro dosažení maximálního limitu je zapotřebí rovných deset velkých listů. Hodláte-li do svého jídelníčku nárazově zařadit červené zelí, tak můžete, ale v ten den omezte příjem jiné zeleně zbarvené zeleniny. Vycházejte z toho, že jeden list bílého zelí obsahuje 25 mikrogramů vitamínu K a jeden list červeného zelí obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K.
Když se řeší cukrovka a kysané zelí, je nutné začít u jeho složení. Kysané zelí vzniká mléčným kvašením, při kterém bakterie mléčného kvašení přeměňují přirozené cukry v zelí na kyselinu mléčnou. Výsledkem je potravina s velmi nízkým obsahem využitelných sacharidů a vysokým podílem vlákniny.
Pro diabetiky je klíčové, že kysané zelí má nízký glykemický index a minimální glykemickou zátěž. To znamená, že samo o sobě nezpůsobuje prudké zvýšení hladiny glukózy v krvi. Tento fakt je často mylně interpretován jako „snižuje cukr v krvi“, což není vždy pravda.
Rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím
V praxi se zaměňují pojmy kysaný a kyselézelí. Kysané zelí je fermentované přirozeně bez octa. Kyselézelí může být pouze okyselené octem, bez fermentace a bez probiotického efektu.
Kyselézelí: často ocet, žádná fermentace, menší metabolický efekt
Pro diabetiky má význam hlavně pravé kysané zelí
Glykemický dopad u diabetu 1. a 2. typu
U diabetu 2. typu může kysané zelí nepřímo ovlivňovat inzulinovou rezistenci a zpomalovat vstřebávání sacharidů z ostatních potravin. U diabetu 1. typu se jedná spíše o neutrální potravinu s nízkým dopadem na glykemii.
Rozdíly vycházejí z odlišného mechanismu onemocnění a nelze je paušalizovat jednou radou pro všechny pacienty.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Prosím můžu jíst kysané zelí při Warfarinu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, při Warfarinu můžete jíst všechno, i kysané zelí. Jen musíte dávat pozor na množství. Když užíváte Warfarin, tak můžete za den sníst potraviny s celkovým obsahem vitamínu K maximálně 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Kysané zelí obsahuje mnoho vitamínu K a proto byste ho měla jíst opatrně v menším množství. Jeden hrnek kysaného zelí obsahuje 31 mikrogramů vitamínu K, takže tři hrnky vám vyčerpají veškerý limit pro příjem vitamínu K a ten den již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Kysané zelí se hodí na dny, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, a protože vitamínu K musíte sníst každý den stejně, tak pak se hodí právě kysané zelí.
Šťáva z kysaného zelí může být pro diabetiky vhodná, pokud je užívána v malém množství a správně načasovaná.
Obsahuje minimum jednoduchých cukrů a její přímý vliv na glykemii je obvykle nízký. Praktický přínos spočívá hlavně v podpoře trávení a střevního mikrobiomu, což může nepřímo zlepšit stabilitu krevního cukru. U každého diabetika je však nutné sledovat individuální reakci a nepovažovat ji za náhradu léčby.
Zvyšuje šťáva z kysaného zelí hladinu cukru v krvi?
U většiny lidí se po vypití malé dávky šťávy z kysaného zelí hladina cukru v krvi výrazně nezvyšuje.
Díky fermentaci je obsah sacharidů nízký a glykemický efekt minimální. Přesto může u citlivých jedinců dojít k mírným výkyvům v důsledku změn trávení. Doporučuje se začít malou dávkou a první dny častěji kontrolovat glykemii, zejména u osob s nestabilním diabetem.
Může šťáva z kysaného zelí pomoci při inzulinové rezistenci?
Šťáva z kysaného zelí může u části lidí s inzulinovou rezistencí působit podpůrně, nikoli však léčebně.
Fermentované potraviny mohou pozitivně ovlivňovat složení střevního mikrobiomu, který hraje roli v citlivosti tkání na inzulin. Efekt je dlouhodobý a nepřímý, obvykle pozorovatelný až po několika týdnech pravidelného užívání v kombinaci s úpravou stravy a pohybem.
Je lepší pít šťávu z kysaného zelí nalačno, nebo po jídle?
Záleží na individuální snášenlivosti a typu diabetu, univerzální doporučení neexistuje.
Nalačno může šťáva stimulovat trávení a u některých lidí nezpůsobuje žádné potíže. U diabetiků se sklonem k hypoglykemiím nebo žaludečním obtížím je však bezpečnější užívání po jídle. Praktickým přístupem je vyzkoušet obě varianty a sledovat reakci organismu.
Kolik šťávy z kysaného zelí může diabetik denně vypít?
Pro většinu diabetiků je bezpečná denní dávka přibližně 50–150 ml šťávy z kysaného zelí.
Začínat je vhodné s nižší dávkou kolem 30–50 ml a postupně ji navyšovat podle tolerance. Vyšší množství nepřináší větší přínos a může vést k trávicím potížím nebo nadměrnému příjmu soli, což je u diabetiků nežádoucí.
Může šťáva z kysaného zelí ovlivnit účinek léků na cukrovku?
Šťáva z kysaného zelí obvykle přímo neovlivňuje účinek antidiabetik.
Její nepřímý vliv přes trávení a vstřebávání živin může u citlivých osob mírně změnit glykemické křivky. U pacientů léčených inzulinem nebo sulfonylureami se doporučuje při zahájení pravidelného užívání krátkodobě častější kontrola glykemie.
Je šťáva z kysaného zelí vhodná při diabetu 2. typu?
Při diabetu 2. typu může být šťáva z kysaného zelí roz
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysané zelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Spousta lidí si ani neuvědomuje důležitost některých orgánů, obvykle se na ně zaměří, až když s nimi onemocní. Ledviny mezi takové orgány určitě patří. Ledviny jsou párovým orgánem, který se nachází v břišní dutině přibližně v úrovni bederní páteře v místě čtrnáctého obratle. Ledviny svým tvarem připomínají fazole o velikosti 10-12 cm. Ledvina má tkáň prorostlou žlutým tukem, jehož úkolem je chránit ji před nárazy. Velmi významnou částí ledvin jsou glumeruly, neboli ledvinná klubíčka, což jsou shluky malinkých cév, které přes svou stěnu neustále filtrují tekutiny. Tato filtrovaná tekutina se nazývá primární moč a skládá se z vody, minerálů, aminokyselin, cukrů a dalších látek. Této primární moči vznikne každý den asi kolem 200 litrů. Primární moč pak prochází ledvinnými kanálky, v nichž se pak vstřebává zpět do těla. Při průchodu se moč zahušťuje, a tak vznikne definitivní moč (asi 2 litry). Z ledvinných kanálků moč steče přes sběrné kanálky, kalichy a ledvinné pánvičky, močovodem až do močového měchýře. Právě při průchodu kanálky se mohou vytvořit ledvinné kamínky, protože moč může být více zahuštěná.
Ledvina je v lidském těle důležitá proto, že filtruje z krve škodlivé látky, které jsou následně močí odváděny z těla. Tuto krev do ledviny přivádí ledvinová tepna. Přestože ledviny nejsou příliš velkým orgánem, tak se do nich přivádí celá čtvrtina krve, která proudí lidským tělem. Pro očištění krve je totiž důležité mít dostatečný krevní průtok, který zajišťuje funkce srdce. Celkově je vztah mezi ledvinami a srdcem velmi důležitý, pokud člověk trpí onemocněním cév a srdce, zvyšuje se u něj riziko onemocnění ledvin, zároveň to platí i obráceně, při onemocnění ledvin hrozí onemocnění i cév a srdce. Úlohou ledviny je také regulovat množství vody, sodíku, draslíku, vápníku, fosforu a hořčíku v těle, reguluje též krevní tlak, vylučuje z těla močovinu, kreatinin, kyselinu močovou, cizorodé a jedovaté látky (i léky), vytváří hormon erytropoetin, který se podílí na tvorbě červených krvinek, aktivuje vitamín D (získaný ze slunečního záření), odbourává hormony a jiné látky (např. inzulín). Ledvina se tak řadí do vylučovací soustavy. Mezi častá onemocnění ledvin se řadí ledvinové kameny, písek a záněty.
U ledvin je potřeba si uvědomit, že mohou způsobit i jiná onemocnění, která s nimi zdánlivě nesouvisí, patří sem například různá onemocnění kloubů a ekzémů.
Přestože spousta lidí význam ledvin podceňuje, čínská medicína považuje ledvinu za jeden z nejdůležitějších orgánů. Tento význam ji přikládají proto, že věří, že ledviny uchovávají životní sílu člověka. Tato medicína věří, že ledviny nejen ukrývají životní energii, ale že jsou i ukazateli dél
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z lékařské zprávy je vidět, že se léčba soustředí hlavně na snížení dlouhodobě neuspokojivého krevního tlaku mixem několika léků, které byly potvrzeny v toxikologickém rozboru, což svědčí o tom, že pacient spolupracuje a léky užívá. Vyšetření tomografem (CT) odhalilo problém u pravé ledviny, kde byla zjištěna tak zvaná akcesorní renální tepna, což je nadpočetná tepna, která odstupuje z břišní aorty nebo z hlavní renální tepny a vstupuje do ledviny mimo její hlavní hilem (vstupní branku). Často bývá menšího kalibru a může zásobovat tkáň ledviny, která by normálně byla zásobena hlavní ledvinovou tepnou. Pokud akcesorní renální tepna zasahuje do ledviny v místě, kde by se neměla nacházet, může způsobovat vysoký krevní tlak. To vysvětluje, proč se u pacienta nedaří snížit vysoký krevní tlak žádnými léky.
Vyšetření srdce echokardiografií neprokázalo významná rizika ve výkonu srdce a ukázalo opodstatnění zavedení kardiostimulátoru v roce 2020.
Dále je ze zprávy patrné, že se pacient léčí s chronickou bronchitidou a přesto dále kouří. Také užívá léky na snížení krevního cukru kvůli diabetes 2. typu, léčba funguje, krevní cukr je v normě.
Na játrech byla zjištěna steatóza jater, neboli ztučnění jater, což je stav, kdy se v jaterních buňkách hromadí nadměrné množství tuku. Tento stav je často spojen s obezitou, která je ve zprávě rovněž uvedena a diabetem. Podílet se na tom může i nadměrná konzumace alkoholu. Ztučnění jater zatím nevyvolává žádné příznaky, ale pokračování v tomto životním stylu může vést k vážnějším onemocněním, jako je jaterní cirhóza. Hlavní léčbou je úprava životního stylu, zejména redukce obezity, zlepšení stravy na úkor tučných jídel a úplné omezení alkoholu. Také by bylo přínosné přestat kouřit a výrazně méně solit.
Kysané zelí má díky aktivitě bakterií kyseliny mléčné vyšší obsah vitamínu C než zelí čerstvé. Kysané zelí tak už při množství 200 g pokryje potřebu denní dávky vitamínu C. Dále obsahuje kyselinu listovou (vitamín B9), která zlepšuje využití vitamínu C v organismu.
Kysané zelí je bohaté na vitamín K – 100 gramů kysaného zelí obsahuje dvojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitamínu, který napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve.
Během kvašení vytváří kysané zelí velké množství kolinu (součást vitamínů B-komplexu), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků, dále pak snižuje hladinu tuků v krvi.
Ze širokospektrálního a vědeckého hlediska má kysané zelí – díky svému mimořádně vzácnému složení – univerzální využití pro různé lékařské cíle. Mnohé léčebné metody jsou dávno využívány také v lidovém léčitelství.
Kyselina mléčná přímo podporuje trávení v žaludku tím, že kompenzuje nedostatek tvorby kyseliny solné. Nepasterizované kysané zelí je bohatým zdrojem enzymů s podobnými účinky, jako jsou enzymy pankreatu. Kysané zelí a jeho denní konzumace může být účinnou pomocí v těch případech, kdy je fungování pankreatu nedostatečné. Konzumace kysaného zelí může pomoci nemocným s cukrovkou při snižování výkyvů hladiny cukru v krvi.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Warfarin a kysele zeli. Může se občas třeba 1krat za měsíc jedna lžíce krásného zelí uvareneho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysané zelí je skutečný poklad plný vitamínu C a prebiotické vlákniny a mělo by být konzumováno často, ikdyž užíváte Warfarin. Musíte ale vědět, že hrnek kysaného zelí obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K a jde tedy o 1/3 denní dávky tohoto vitamínu. Za jeden den můžete sníst maximálně tři hrnky kysaného zelí, v takovém případě ale už nesmíte sníst nic, co je rostlinného původu v tom samém dni.
Přestože obvykle platí, že čerstvá zelenina je zdravější, než jakkoli upravená zelenina, tak zelí je v tomto výjimkou. Některé studie totiž uvádějí, že kysané zelí obsahuje dokonce více vitamínů než zelí syrové. Kysané zelí zlepšuje citlivost nervů u diabetiků a zároveň snižuje hladinu cukru v krvi.
Způsob použití
Kysané i čerstvé se může konzumovat v nejrůznějších podobách. V Čechách je zelí oblíbenou součástí nejrůznějších pokrmů, příloh, obloh i salátů.
Na co si dát pozor
Kyselézelí má vysoký obsah sodíku, který může způsobovat zdravotní problémy, proto i konzumace zelí musí být nějak omezena.
Je dobré si uvědomit, že kysané i čerstvé zelí ztrácí po tepelné úpravě až polovinu svých cenných látek. Takže pokud usilujete o snížení krevního cukru, je dobré konzumovat zelí bez toho, abyste ho vařili, zapékali a podobně.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ ZELÍ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Rychtářová.
V bílém zelí je hodně vitamínu K , ráda bych věděla jak je to u červeného zelí?Děkuji za odpovědˇ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červeném zelí je vitamínu K také poměrně hodně. Během léčby Warfarinem byste měla denně přijmout stejné množství vitaminu K a to 90 mikrogramů každý den. Čtvrka hlavy červeného zelí obsahuje právě 90 mikrogramů vitamínu K. Takže pokud přijímáte během dne i jiné potraviny s obsahem vitamínu K, tak jste již nad limit.
Ledviny jsou významnou součástí vylučovacího systému našeho těla.
Umístění
Ledviny jsou párový orgán. Jsou uloženy ve výši dvanáctého hrudního obratle až po druhý obratel bederní, leží po stranách páteře. Jejich délka je asi 12 cm, šířka 5–6 cm, výška 4 cm.
Funkce
Ledviny mají fazolovitý tvar. Jejich povrch je hladký, barvu mají červenohnědou. Na vnitřní straně je prohlubeň, kudy do ledviny vstupuje ledvinová tepna a vystupuje ledvinová žíla a močovod. Na řezu ledvinou je kůra, která je tvořena z větší části nefrony, dále dřeň, která obsahuje vývodné kanálky a tzv. Henleho kličky nefronu. Nefron je základní stavební i funkční jednotka ledviny. Každá ledvina obsahuje asi jeden milion nefronů.
Nefron má dvě základní části:
glomerulus – ten obsahuje asi 30 kapilárních kliček; přes speciálně upravenou třívrstevnou stěnu kapilár (vlásečnic) dochází k filtraci krevní plazmy a vzniká takzvaná primární moč; denně vznikne asi 170–200 litrů primární moči, která pak vstupuje do systému tubulů;
systém tubulů – v tomto systému je naprostá většina primární moči zpět vstřebána prostřednictvím specifických kanálů; objem, který nebyl zpět vstřebán, tvoří moč definitivní, která je odváděna přes vývodné kanálky do kalichů, ledvinné pánvičky a odtud ústí do močovodů; denně vznikají asi dva litry definitivní moči. Její složení je upravováno dle potřeb organismu, jde o velice složitý proces.
Ledviny jsou bohatě zásobeny krví. Dvacet procent srdečního minutového výdeje směřuje právě do ledvin. Tento objem zdaleka neodpovídá velikosti ledvin. Hlavní funkcí ledvin je očišťovat krev od zplodin metabolismu, škodlivých látek a léků. Tyto látky jsou močí odváděny z organismu. Není to ale funkce jediná. Ledviny reagují na celkový objem vody v organismu a dle potřeby vylučují více či méně definitivní moče. Dále se podílejí na regulaci krevního tlaku. Kromě plic ledviny zásadním způsobem ovlivňují acidobazickou rovnováhu. Ledviny jsou také místem tvorby hormonů. Tvoří se zde renin, také se zde produkuje erytropoetin, který podněcuje v kostní dřeni tvorbu červených krvinek. Dochází i k úpravě vitamínu D, který významně ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu, prvků důležitých pro stavbu kostí.
Kysané zelí je hlávkové zelí, které projde procesem fermentace. Ta změní strukturu a chuť produktu. Hlavně ale způsobí, že kysané zelí obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Půl hrnku kysaného zelí obsahuje jen 7 gramů sacharidů, 2 gramy cukru, ale už 10 procent denní dávky vitaminu C, 11 procent doporučené denní dávky vitaminu K a po 5 procentech doporučené denní dávky vitaminu B6 a kyseliny listové. Půl hrnku zelí obsahuje asi 20 procent denní dávky sodíku. Najdeme zde i železo a mangan, draslík, proteiny a hlavně probiotika, která jsou podstatná pro správné fungování zažívání, imunity, ale také nervové soustavy.
Kysané i čerstvé zelí působí na cukrovku prostřednictvím antioxidačních účinků. Obsahují totiž řadu důležitých látek, které tělu pomáhají s diabetem bojovat a které by cukrovkáři měli užívat ve zvýšené míře. Jedná se zejména o vitaminy K a C, ale také o mangan, vlákninu a vitamin B6. Zároveň zelí obsahuje velmi malé množství cukru, jde tedy o potravinu s nízkým glykemickým indexem, kterou diabetici mohou užívat jak v syrovém stavu, tak ve vařené formě.
Navíc kysané zelí obsahuje ve 100 g výrobku 8 purinů, což z něj činí potravinu, kterou lze konzumovat bez omezení.
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřiška Švrčulová.
dnes mě naměřili zase hustější krev,ctěla jsem se zeptat jestli,když si dám zelí a beru varfarin,tak mi seřídne nebo zhoustne,děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vašimi slovy to lze říci, že čím více zelí sníte, tím hustší krev budete mít. Zelí, kapusta, okurky, to vše obsahuje mnoho vitamínu K, který ve vašem těle zkracuje čas, za který se krev srazí. Warfarin vychytává vitamín K, aby se čas srážení krve prodloužil. Když sníte více potravin s vitamínem K, tak obvyklá dávka Warfarinu nestačí a krev se chová, jako by se žádný Warfarin neužíval. Proto při užívání Warfarinu musíte kontrolovat příjem vitamínu K a udržet ho na stejné úrovni každý den. Zelí si nechte pro dny, kdy víte, že jste nesnědla mnoho zeleniny, abyste rychle doplnila hladinu vitamínu K. Dávkování Warfarinu je stanoveno tak, abyste mohla přijmout 90 mikrogramů vitamínu K každý den. Když sníte málo potravin s vitamínem K, tak Warfarin vychytá všechen vitamín K a způsobí to zvýšené riziko krvácení a vzniku modřin.
Úplné vyléčení nemocných s rakovinou ledviny je obvykle možné pouze ve stadiu lokalizovaného onemocnění. Vzhledem ke značné odolnosti této rakoviny vůči ozařování (radiorezistence) i vůči chemoterapii (chemorezistence) je základním způsobem léčby provedení chirurgického odstranění nádoru. V minulosti, kdy šlo především již o pokročilé nádory, byla nejčastějším způsobem léčby radikální nefrektomie (kompletní odstranění nádorem postižené ledviny). V současnosti, kdy se nádory díky lepší dostupnosti a častějšímu používání zobrazovacích technik (ultrasonografie, CT, MRI a podobně) zjišťují v časnějších stadiích nemoci (T1a), je základním způsobem chirurgického výkonu provedení částečné (parciální) resekce té části ledviny, která je nádorem postižena. Metoda se také nazývá jako nefron sparing surgery (metoda šetří zdravou tkáň ledviny, která není nádorem postižena).
Současný vývoj nových léčebných strategií cílené molekulární systémové léčby přináší prostor pro další zkvalitnění komplexní péče o nemocné s metastazujícím karcinomem ledviny a překonává tak výsledky v minulosti zaznamenané i při režimech používajících imunoterapii či její kombinaci s chemoterapií. Tato nová léčba, která byla vyvinuta na základě nových poznatků o molekulární patofyziologii rakoviny ledviny, se nazývá biologická léčba. Jedná se o schválené a v klinické praxi nově používané léky pro léčbu metastazujícího karcinomu ledviny, mezi něž patří sunitinib, sorafenib, bevacizumab, temsirolimus, everolimus nebo pazopanib. Jedná se o preparáty, jejichž základní protinádorový efekt vychází z blokády nově objevených patofyziologických pochodů, které se uplatňují při rozvoji rakoviny ledviny.
V naší poradně s názvem KYSELÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana kudkackova.
Mám ráda domácí kysele okurky mužů je jíst samozřejmě v minimálním množství díky Kudláčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při Warfarinu je důležité udržet každý den stejné množství přijatého vitamínu K ve výši 90 mikrogramů. Kyselé okurky mají středně vysoký obsah vitamínu K. Takže jednoduše, když si dáte kyselou okurku, tak ten den vyřaďte jinou potravinu se středním obsahem vitamínu K. Pokud sníte na posezení jednu sklenici kyselých okurek, tak tím přijmete asi jednu čtvrtinu celkového množství vitamínu K. Čili okurky ano, ale jen jednu nebo dvě a zároveň snížit příjem jiné zelené potraviny, kterou byste jinak v ten den snědla.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
V naší poradně s názvem OTAZKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert.
Ma uzivani kotvicniku nejake negatyvni ucinky na funkci ledvin nebo na onemocneni dnou? Mam spatnou funkci ledvin a dnu. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc dna je výsledkem onemocnění ledvin. Co se týče tribulusu, tedy kotvičníku zemního, tak nemá žádné prokázané negativní účinky na ledviny.
Z výzkumu na zvířatech se zdá, že plody tribulusu ledviny spíše chrání před oxidačními poškozeními a to již v poměrně nízkých dávkách. Rovněž se zdá, že kotvičník také působí proti stresu a dá se o něm hovořit jako o adaptogenu.
Jiným výzkumem bylo prokázáno, že tribulus snižuje vysoký krevní tlak. Vzhledem k tomu, že snížení krevního tlaku bylo spojeno se zvýšením močového výkonu, zdá se, že pozorované přínosy byly prospěšné i pro ledviny.
Z výživného hlediska nemá tribulus žádné nebezpečné množství purinů a je proro při dně povolen.
Ve svém příspěvku UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Kyselézelí - potažmo šťáva přeci obsahuje zvýšené množství vitamínu K, která nemocným škodí. Je to uvedeno v článku nahoře! Být vámi, přečtu si ho pořádně.
Mezi časté nemoci ledvin patří glomerulonefritidy, zánětlivé onemocnění ledvin postihující především glomerulus. Glomerulus je klubíčko krevních kapilár, kterým protéká krev a pod vysokým tlakem se filtruje.
Příznaky glomerulonefritidy mohou být různé. Mohou být nespecifické, jako vysoký krevní tlak, zvracení, únava, zvýšená teplota a otoky víček. Pro mnoho lidí je však první známkou, že se něco děje, až výsledek rozboru moči a krve. Pokud jsou totiž glomeruly poškozeny, lékař může v moči najít malé množství krve nebo bílkovin, které by se do ní u zdravého člověka neměly dostat. Při větším poškození je moč zbarvena až do červena, nebo je normální barvy, ale zakalená. Další známkou glomerulonefritidy je nižší množství moči, než je obvyklé. Například pacient několik dnů vůbec nemočí. Pokud se tyto problémy vyskytnou, lékař odebere krev a moč na potvrzení zánětlivých ukazatelů. Dále provede test funkce ledvin, který ukáže, zda ledvina filtruje krev méně, než je norma. Pro definitivní potvrzení diagnózy glomerulonefritidy je však třeba provést biopsii ledviny, což je napíchnutí ledvinové tkáně tenkou jehlou a odebrání vzorku k mikroskopickému rozboru.
Léčba akutní glomerulonefritidy spočívá zejména v klidu na lůžku, konzumaci jídla se sníženým obsahem soli, dále ve vyváženém příjmu tekutin, který nadměrně nezatěžuje ledviny, a užívání léků na snížení krevního tlak. Při nedostatečném močení jsou podávána diuretika. Po několika týdnech až měsících se ledviny většinou plně zhojí a nevykazují známky poškození. Léčba chronické glomerulonefritidy trvá velmi dlouho, často i několik let. Pacient má volný pohybový režim, ale vyhýbá se nadměrné fyzické zátěži. Z léků jsou mu podávány kortikosteroidy, cyklosporin a cyklofosfamid, které snižují imunitní odpověď těla. Většinou je vyžadována dieta s nízkým obsahem bílkovin a tuků. Dieta s nízkým přísunem soli se ordinuje pouze při vysokém krevním tlaku.
Pyelonefritida
Pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu.
Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží, zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba zánětu ledvin se dělí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a&
V naší poradně s názvem WARFARIN CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobrý den, pokud sním k obědu kyselézelí nebo kapustu, mohu ten den vynechat dávku warfafinu?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To bohužel takhle nefunguje. Některé potraviny sice zesilují účinky Warfarinu ale nenahrazují jeho roli. Jde o to, že při kombinaci Warfarinu a některých potravin se Warfarin lépe vstřebává do organismu a pak hrozí riziko krvácení. Když ale Warfarin nevezmete a sníte tyto potraviny, tak se nic nestane, protože se neprojeví žádný podpůrný efekt, neboť v těle není žádný Warfarin. Samotnými potravinami nelze dostatečně regulovat srážlivost krve. Samovolné vysazení Warfarinu zvyšuje riziko ucpání krevního oběhu a může být velmi nebezpečné.
Jak rychle snížit hladinu cukru v krvi pomocí kysaného zelí
Tvrzení o rychlém snížení cukru v krvi pomocí kysaného zelí je nutné uvést na pravou míru. Kysané zelí není akutní léčebný prostředek při hyperglykemii. Neobsahuje látky, které by okamžitě snižovaly hladiny glukózy.
Jeho přínos spočívá v tom, že nezvyšuje hladiny cukru a může tlumit vzestup glykemie po sacharidovém jídle.
Kdy může dojít k subjektivnímu poklesu glykemie
Někteří pacienti popisují pokles hodnot po zařazení kysaného zelí k jídlu. Ve skutečnosti jde často o:
nahrazení části sacharidové přílohy
zpomalení trávení celého jídla
lepší kontrolu porcí
Kdy kysané zelí nepomůže
Při výrazné hyperglykemii, infekci, stresu nebo vynechání léků nemá kysané zelí žádný léčebný efekt. V těchto situacích je nutná standardní terapeutická intervence.
Co je šťáva z kysaného zelí a proč se řeší u diabetu
Šťáva z kysaného zelí vzniká přirozenou fermentací bílého zelí za účasti mléčných bakterií. Nejde o doplněk stravy, ale o potravinu s komplexním složením, která obsahuje organické kyseliny, malé množství sacharidů, sodík, draslík a živé kultury.
U diabetu 2. typu a inzulinové rezistence se o ni zajímáme proto, že fermentované potraviny mohou ovlivňovat střevní mikrobiom, který hraje roli v regulaci metabolismu glukózy. Nejde o „léčbu cukrovky“, ale o možný podpůrný nástroj v rámci celkového režimu.
Fermentace a metabolismus cukrů
Během fermentace dochází ke štěpení části přirozených cukrů v zelí na kyselinu mléčnou. Výsledkem je nápoj s nízkým obsahem jednoduchých sacharidů, který má minimální přímý glykemický efekt.
To znamená, že šťáva z kysaného zelí sama o sobě obvykle nezvyšuje glykemii. Její vliv je spíše nepřímý – přes trávení, hormonální odezvu a střevní prostředí.
Proč diabetici hledají alternativy
Mnoho lidí s diabetem hledá jednoduché a „přirozené“ způsoby, jak podpořit stabilitu krevního cukru mezi jídly. Šťáva z kysaného zelí je dostupná, levná a má dlouhou tradici, což zvyšuje zájem o její praktické využití.
