Kysané zelí má díky aktivitě bakterií kyseliny mléčné vyšší obsah vitamínu C než zelí čerstvé. Kysané zelí tak už při množství 200 g pokryje potřebu denní dávky vitamínu C. Dále obsahuje kyselinu listovou (vitamín B9), která zlepšuje využití vitamínu C v organismu.
Kysané zelí je bohaté na vitamín K – 100 gramů kysaného zelí obsahuje dvojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitamínu, který napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve.
Během kvašení vytváří kysané zelí velké množství kolinu (součást vitamínů B-komplexu), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků, dále pak snižuje hladinu tuků v krvi.
Ze širokospektrálního a vědeckého hlediska má kysané zelí – díky svému mimořádně vzácnému složení – univerzální využití pro různé lékařské cíle. Mnohé léčebné metody jsou dávno využívány také v lidovém léčitelství.
Kyselina mléčná přímo podporuje trávení v žaludku tím, že kompenzuje nedostatek tvorby kyseliny solné. Nepasterizované kysané zelí je bohatým zdrojem enzymů s podobnými účinky, jako jsou enzymy pankreatu. Kysané zelí a jeho denní konzumace může být účinnou pomocí v těch případech, kdy je fungování pankreatu nedostatečné. Konzumace kysaného zelí může pomoci nemocným s cukrovkou při snižování výkyvů hladiny cukru v krvi.
V naší poradně s názvem VARFARIN KONTRA KVAŠENÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Buchtová.
Dobrý den.
Mohu jíst menší množství kvašených okurek a ještě jak je to s hlávkovým zelím.Děkuji za odpověď.
Anna Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Při zvýšené degradaci purinů na kyselinu močovou dochází k metabolickému onemocnění označovanému jako dna. Při dně je porušena přeměna bílkovin – nukleoproteinů, které obsahují purinové látky. Při tomto onemocnění organismus není schopen dostatečně odbourávat puriny. Nejvíce náchylní na onemocnění dnou jsou muži ve středních letech, zvláště v případě, že k tomu mají genetické sklony. V současnosti dna postihuje asi jednoho člověka ze sta.
Vysoká koncentrace kyseliny močové v krvi může způsobit krystalizaci této látky. Vytvořené drobné krystalky se pak zabodávají do okolní tkáně. Často jsou postiženy klouby a výjimkou není ani dna v koleni. V postižených místech se vytváří zánět a dochází k nesnesitelné bolesti. Nejčastějším výskytem takzvaných dnavých tofů jsou drobné klouby na dolních a horních končetinách, typicky na palci u nohy. Postiženy mohou být ale i jiné klouby, nebo třeba i ušní lalůček. Dna je bolestná zánětlivá artritida, která se vyznačuje náhlou a silnou bolestí, citlivostí a otoky v kloubech, obvykle ve špičce nohy. U tohoto onemocnění se doporučuje nízkopurinová dieta.
Puriny samy o sobě nejsou problém. Jsou to látky přirozeně produkované v lidském těle a také je můžeme najít v mnoha potravinách. Problém spočívá v tom, že se puriny rozkládají na kyselinu močovou, která může tvořit krystalky ukládající se v kloubech a způsobující bolest a zánět. Tato bolest je označována jako dna nebo dnavý záchvat.
Jedna třetina kyseliny močové ve vašem těle je ta, která vznikne v důsledku rozpadu purinů získaných z jídla a pití. Pokud tedy budete jíst hodně potravin s obsahem purinů, vaše tělo bude mít vyšší hodnoty kyseliny močové. I když se tato kyselina může zdát jako neškodná, protože není nijak cítit, její velké množství v těle může vést ke dně či vytvoření ledvinových kamenů. A to už může být pěkný problém. Bezpurinová dieta je tedy ideální pro každého, kdo bojuje s dnou nebo ledvinovými kameny. Obecně se při této dietě doporučuje jíst hodně ovoce a zeleniny namísto mastných uzenin.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Můžu jíst červené zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zelí je při Warfarinu problematické, protože obsahuje mnoho vitamínu K. Nejvíce vitamínu K má zelí bílé, kde stačí jen 4 listy a máte vyčerpaný veškerý limit. 4 listy bílého zelí v sobě obsahují 100 mikrogramů vitamínu K, přičemž limit při Warfarinu je 90 mikrogramů za den. Sníte li v jeden den tyto čtyři listy bílého zelí, tak již nemůžete jíst nic rostlinného původu. Červené zelí je na tom o trochu lépe a pro dosažení maximálního limitu je zapotřebí rovných deset velkých listů. Hodláte-li do svého jídelníčku nárazově zařadit červené zelí, tak můžete, ale v ten den omezte příjem jiné zeleně zbarvené zeleniny. Vycházejte z toho, že jeden list bílého zelí obsahuje 25 mikrogramů vitamínu K a jeden list červeného zelí obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K.
Přestože obvykle platí, že čerstvá zelenina je zdravější, než jakkoli upravená zelenina, tak zelí je v tomto výjimkou. Některé studie totiž uvádějí, že kysané zelí obsahuje dokonce více vitamínů než zelí syrové. Kysané zelí zlepšuje citlivost nervů u diabetiků a zároveň snižuje hladinu cukru v krvi.
Způsob použití
Kysané i čerstvé se může konzumovat v nejrůznějších podobách. V Čechách je zelí oblíbenou součástí nejrůznějších pokrmů, příloh, obloh i salátů.
Na co si dát pozor
Kyselé zelí má vysoký obsah sodíku, který může způsobovat zdravotní problémy, proto i konzumace zelí musí být nějak omezena.
Je dobré si uvědomit, že kysané i čerstvé zelí ztrácí po tepelné úpravě až polovinu svých cenných látek. Takže pokud usilujete o snížení krevního cukru, je dobré konzumovat zelí bez toho, abyste ho vařili, zapékali a podobně.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Prosím můžu jíst kysané zelí při Warfarinu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, při Warfarinu můžete jíst všechno, i kysané zelí. Jen musíte dávat pozor na množství. Když užíváte Warfarin, tak můžete za den sníst potraviny s celkovým obsahem vitamínu K maximálně 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Kysané zelí obsahuje mnoho vitamínu K a proto byste ho měla jíst opatrně v menším množství. Jeden hrnek kysaného zelí obsahuje 31 mikrogramů vitamínu K, takže tři hrnky vám vyčerpají veškerý limit pro příjem vitamínu K a ten den již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Kysané zelí se hodí na dny, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, a protože vitamínu K musíte sníst každý den stejně, tak pak se hodí právě kysané zelí.
Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.
Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.
Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.
V naší poradně s názvem POTRAVINY OBSAHUJÍCÍ PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý deň,
poprosím Vás koľko mg purinov môže denne konzumovať človek s dnou?
Veľmi pekne ďakujem za Vašu odpoveď
S prianím pekného dňa J.Vargová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Puriny jsou přírodní látky, které se nacházejí ve všech buňkách těla a prakticky ve všech potravinách. U lidí jsou puriny metabolizovány na kyselinu močovou, která slouží jako antioxidant a pomáhá předcházet škodám způsobeným aktivními formami kyslíku. Nepřetržitý přísun kyseliny močové je důležitý pro ochranu lidských cév. Ovšem častý a vysoký příjem potravin bohatých na puriny však zvyšuje hladinu kyseliny močové v séru, což má za následek dnu a mohlo by být rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, onemocnění ledvin a metabolický syndrom. Pro lidi trpící dnou se doporučuje denní příjem purinů v potravě nižší než 400 mg. Nejde však jen o puriny, ale je potřeba se soustředit i na další faktory ovlivňující metabolizmus, jako je pitný režim a zdravý pohyb.
Puriny samy o sobě nejsou problém – puriny jsou produkovány přirozeně v lidském těle a také je můžeme najít v mnoha potravinách. Problém je v tom, že se puriny rozkládají na kyselinu močovou, která může tvořit krystalky ukládající se v kloubech a způsobující bolest a zánět. Tato bolest je označována jako dna, případně záchvat dny.
Máte-li výše uvedené potíže, měli byste držet dietu chudou na puriny, tedy upřednostňovat potraviny s jejich nízkým obsahem. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů, jedná se především o alkohol a nasycené tuky.
Nízkopurinová dieta je vhodná pro každého, kdo:
potřebuje hlídat hladinu kyseliny močové v krvi;
trpí ledvinovými kameny;
má náběh nebo už onemocněl dnou.
Při nízkopurinové stravě je důležité pít hodně vody. Ta podporuje trávení a snižuje koncentraci kyseliny močové v krvi. Odborníci doporučují 8 a více sklenic vody denně.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Důležité je omezit potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy a vyřadit ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
K nejběžnějším zdrojům purinů patří maso z mladých zvířat, zvěřina, smažená a grilovaná masa, uzeniny, masové polévky a vývary, vnitřnosti, tučné sýry, sójová omáčka, čokoláda, luštěniny, kakao, celozrnné výrobky a alkohol.
Ze zeleniny má vyšší obsah purinů špenát, kapusta, houby, rebarbora, česnek, křen a chřest, ale jsou i studie, které zpochybňují, že by běžná konzumace zeleniny skutečně významně zvyšovala riziko vzniku dny.
Nejznámější příčinou zvýšení kyseliny močové je nadměrná konzumace masa. Puriny, které jsou v mase obsaženy, se vyplavují do vody, a proto je u masa důležitá jeho úprava. Nejméně riskantní je maso vařené ve větším množství vody, kterou nekonzumujeme.
V naší poradně s názvem DNA CO JÍST OMEGA 3 ??? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřiška Vozková.
Dobré ráno, prosím o sdělení, zda se může při dně užívat potravinový doplněk OMEGA 3. Ja nabízen mému manželovi a nejsem si jistá, zda mu podávání neublíží. Děkuji Vám za radu.J.Vozková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dna je typ artritidy způsobené tvorbou malých krystalů v kloubech, které mají za následek intenzivní zánět, otok a bolest. Tobolky s rybím tukem obsahují omega-3 mastné kyseliny. Tyto tuky mohou pomoci zmírnit některé z příznaků dny a obvykle dnu nezhoršují.
Rybí tuk a puriny:
Jedním z problémů, pokud jde o použití rybího oleje na dnu, je obsah purinů v rybím tuku. Puriny jsou látky obsažené v některých potravinách, včetně tučných ryb, které poskytují rybí olej. Když budete konzumovat potraviny s puriny, vaše tělo je bude rozkládat na kyselinu močovou. Krystaly, které způsobují dnu jsou právě z kyseliny močové, a vysoké hladiny kyseliny močové můžou vyvolat dnu. Proto se někteří obávají, že užívání rybího oleje může zhoršit dnu. Nicméně, rybí olej obvykle neobsahuje vysoké množství purinů, pokud je čistý a je správně zpracován. Měli byste koupit pouze rybí tuk, který je farmaceutické kvality a byl molekulárně destilovaný.
Rybí tuk a warfarin:
Jedním z hlavních bezpečnostních rizik je, že rybí olej zabraňuje slepení krevních destiček. To znamená, že pokud je rybí olej přijat ve velkém množství, může zhoršit krevní srážlivost, což může způsobit modřiny nebo snadné krvácení. Zde by měli být zvláště opatrní ti, kteří užívají aspirin, warfarin nebo jiné léky snižující srážlivost krve.
Lidé trpící dnou by měli respektovat zdravý stravovací styl, jedná se o určitý styl diety. Onemocnění dna totiž vyžaduje, aby pacient jedl potraviny s co nejnižším obsahem purinů. Ukázková výše purinů v potravinách je zachycená v následující tabulce (přehled nemusí být přesný, každá potravina je jiná). Puriny jsou nezbytnou součástí lidského těla a mají dvojí podobu, první z nich jsou potravinové puriny, druhým typem jsou puriny vzniklé při odbourávání buněk při látkové výměně.
Puriny jsou součástí většiny potravin, daleko více jich mají ale živočišné produkty.
Pro snížení hladiny kyseliny močové v krvi je také důležité vyhýbat se alkoholu (zapovězené jsou destiláty, u piva je povolená dávka 5 dcl, u vína 3 dcl denně pro muže, pro ženy je povolená dávka poloviční).
Skupina potravin
Potraviny
Výše purinů v potravinách je uvedena ve 100 g výrobku
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysané zelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Kysané zelí je hlávkové zelí, které projde procesem fermentace. Ta změní strukturu a chuť produktu. Hlavně ale způsobí, že kysané zelí obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Půl hrnku kysaného zelí obsahuje jen 7 gramů sacharidů, 2 gramy cukru, ale už 10 procent denní dávky vitaminu C, 11 procent doporučené denní dávky vitaminu K a po 5 procentech doporučené denní dávky vitaminu B6 a kyseliny listové. Půl hrnku zelí obsahuje asi 20 procent denní dávky sodíku. Najdeme zde i železo a mangan, draslík, proteiny a hlavně probiotika, která jsou podstatná pro správné fungování zažívání, imunity, ale také nervové soustavy.
Kysané i čerstvé zelí působí na cukrovku prostřednictvím antioxidačních účinků. Obsahují totiž řadu důležitých látek, které tělu pomáhají s diabetem bojovat a které by cukrovkáři měli užívat ve zvýšené míře. Jedná se zejména o vitaminy K a C, ale také o mangan, vlákninu a vitamin B6. Zároveň zelí obsahuje velmi malé množství cukru, jde tedy o potravinu s nízkým glykemickým indexem, kterou diabetici mohou užívat jak v syrovém stavu, tak ve vařené formě.
Navíc kysané zelí obsahuje ve 100 g výrobku 8 purinů, což z něj činí potravinu, kterou lze konzumovat bez omezení.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Warfarin a kyselezeli. Může se občas třeba 1krat za měsíc jedna lžíce krásného zelí uvareneho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysané zelí je skutečný poklad plný vitamínu C a prebiotické vlákniny a mělo by být konzumováno často, ikdyž užíváte Warfarin. Musíte ale vědět, že hrnek kysaného zelí obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K a jde tedy o 1/3 denní dávky tohoto vitamínu. Za jeden den můžete sníst maximálně tři hrnky kysaného zelí, v takovém případě ale už nesmíte sníst nic, co je rostlinného původu v tom samém dni.
Všechny organismy (bakterie, zelenina, savec) mají jedinečný genetický kód nebo genom, který se skládá z nukleotidových bází (A, T, C a G). Pokud známe sekvenci bází v organismu, identifikovali jsme jeho jedinečný otisk DNA neboli vzor. Určení pořadí bází se nazývá sekvenování. Sekvenování celého genomu je laboratorní postup, který určuje pořadí bází v genomu organismu v jednom procesu.
Jak funguje sekvenování celého genomu?
Při sekvenování celého genomu se postupuje podle těchto čtyř hlavních kroků:
Stříhání DNA : Nejdříve se pomocí molekulárních nůžek rozstříhá DNA, která se skládá z milionů bází (A, C, T a G), na kousky, které jsou dostatečně malé, aby je sekvenační stroj mohl přečíst.
Čárové kódy DNA : Každý kousek DNA dostane značku nebo čárový kód, aby se později dalo identifikovat, který kousek odstřižené DNA patří které bakterií. Je to podobné, jako když čárový kód identifikuje produkt v obchodě s potravinami.
Sekvenování DNA : Vzorky DNA z více bakterií označené čárovým kódem se vloží do sekvenátoru DNA. Sekvenátor identifikuje A, C, T a G nebo báze, které tvoří každou bakteriální sekvenci. Sekvenátor používá čárový kód ke sledování toho, které vzorky patří ke kterým bakteriím.
Analýza dat : K porovnání sekvencí z více bakterií a identifikaci rozdílů se používají nástroje počítačové analýzy. Počet rozdílů může říci, jak blízce příbuzné bakterie jsou a jak je pravděpodobné, že jsou součástí stejného ohniska.
V naší poradně s názvem KYSELÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana kudkackova.
Mám ráda domácí kysele okurky mužů je jíst samozřejmě v minimálním množství díky Kudláčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při Warfarinu je důležité udržet každý den stejné množství přijatého vitamínu K ve výši 90 mikrogramů. Kyselé okurky mají středně vysoký obsah vitamínu K. Takže jednoduše, když si dáte kyselou okurku, tak ten den vyřaďte jinou potravinu se středním obsahem vitamínu K. Pokud sníte na posezení jednu sklenici kyselých okurek, tak tím přijmete asi jednu čtvrtinu celkového množství vitamínu K. Čili okurky ano, ale jen jednu nebo dvě a zároveň snížit příjem jiné zelené potraviny, kterou byste jinak v ten den snědla.
Co je dna? Organismus trpící dnou neprodukuje dostatečné množství trávicího enzymu, který by z těla odbourával kyselinu močovou. Ta vzniká při metabolismu některých složek potravy. Hlavním projevem nemoci je právě zvýšená hladina kyseliny močové v krvi. Jako dna se označuje již stav se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi.
Normální hladina kyseliny močové v krvi je:
140–340 µmol/l (ženy)
220–420 µmol/l (muži)
Krystalky kyseliny močové se postupně vlivem gravitace usazují v dolní části těla, především v kloubech. Poškozují tkáně kloubu (nejčastěji kloub palce u nohy, ale také klouby ruky, případně kotníky, kolena), což se projevuje silnou bolestí, mluví se tak o akutním dnovém záchvatu. Bolest obvykle přichází náhle, nejčastěji pak v ranních hodinách. Postižený kloub je oteklý a velmi citlivý na dotek. Postupně se v něm rozvíjí zánět. Záchvat dny obvykle trvá pouze několik dnů. Bohužel se v rámci měsíců či let vrací.
Posledním stadiem choroby je takzvaná chronická tofózní dna. Ložiska krystalků kyseliny močové, takzvané tofy, jsou patrné na pohled v oblasti kloubů dolních i horních končetin, nezřídka také jako drobné boule na ušních lalůčcích. Onemocnění může dlouhodobě vyústit až v trvalé poškození kloubů a snížení pohyblivosti. Kyselina močová bohužel často vykrystalizuje až v močové kameny. Nejhorší stadia nemoci jsou spojena s poškozením ledvin. Choroba je nezřídka provázena také dalšími metabolickými poruchami, například cukrovkou.
Nemoc dna anglicky
Nemoc dna se anglicky řekne gout. Ve spojitosti s tím je důležité i uric acid, což je kyselina močová a purines, což jsou puriny.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ ZELÍ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Rychtářová.
V bílém zelí je hodně vitamínu K , ráda bych věděla jak je to u červeného zelí?Děkuji za odpovědˇ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červeném zelí je vitamínu K také poměrně hodně. Během léčby Warfarinem byste měla denně přijmout stejné množství vitaminu K a to 90 mikrogramů každý den. Čtvrka hlavy červeného zelí obsahuje právě 90 mikrogramů vitamínu K. Takže pokud přijímáte během dne i jiné potraviny s obsahem vitamínu K, tak jste již nad limit.
Dna označuje metabolickou poruchu, kdy tělo v dostatečném množství nelikviduje takzvané puriny, které jsou zodpovědné za nadměrnou produkci kyseliny močové. Organismus totiž není schopen vytvářet dostatek trávicího enzymu urikáza, který tuto kyselinu oxiduje. Bez oxidace kyseliny močové není možné, aby byla vyloučena z těla, a tak se hromadí v krvi a tkáních. Následně nadbytečná kyselina krystalizuje v kloubech, kde svými krystalky, které mají podobu jehliček, poškozuje klouby. Krystaly pak svými hroty pacientovi způsobují ostrou bolest.
Prvními příznaky standardně bývají prudké bolesti. Ty se nejhojněji objevují v malých kloubech na rukou a nohou. Kyselina močová se ráda usazuje v kloubu na palci dolní končetiny. Dna ale může zasáhnout také klouby v ramenech, prstech na rukou anebo třeba ušní lalůček. Krystalky postiženého často omezují v pohybu. Dna se poté obvykle změní v zánět, kdy zkrystalizovaná kyselina močová začne napadat bílé krvinky. Postižené místo je velmi citlivé a zvenčí se rozvoj zánětu projevuje napnutou lesklou kůží, červenáním a otékáním napadených kloubů.
Prvním stadiem nemoci jsou akutní záchvaty, přičemž bolesti kloubů přetrvávají zpravidla pár dní. Spolu s nimi se může objevit horečka nebo zimnice. V takzvaném interkritickém období mezi záchvaty, které většinou trvá půl roku až dva roky, pacient nepociťuje žádné obtíže. Závěrečným stadiem je takzvaná chronická tofózní dna, kdy se tofy, ložiska krystalů kyseliny močové, ukládají do chrupavky kloubu i mimo kloub a jsou již viditelné na pohled. Onemocnění může vyústit také v močové kameny, či dokonce v poškození ledvin.
Vznik dny může ovlivnit celá řada faktorů. Mezi ty hlavní patří přílišná konzumace bílkovin, zejména pak masa, a alkoholických nápojů, dále nadváha, stres, nedostatek tekutin nebo některých vitaminů a obecně nezdravý životní styl. Při propuknutí dny je obvykle potřeba radikálně změnit životný styl a přejít na přísný dietní režim. K léčení dny se používají léky jednak na snižování tvorby kyseliny močové a jednak na podporu jejího vylučování. Existuje také spousta podpůrných přírodních přípravků terapie, jako například tablety vojtěšky.
A jaký je rozdíl mezi dnou a diabetickým palcem? Dna se projevuje bolestí palce. Palec je silně bolestivý, zarudlý a horký. Kdežto diabetický palec se projevuje nehojícími prasklinami či odřeninami, které mohou vyústit v gangrénu. Rozdíl je i v léčbě. Gangréna se léčí chirurgickou cestou. Dna nikoli.
Kyselina močová, jež se nachází v lidském těle, pochází ze dvou zdrojů: z potravinových purinů a purinů, které vznikají při odbourávání buněk tělu vlastních. Kyselina močová představuje přirozený koncový produkt odbourávání purinů, které jsou obsaženy v buněčných jádrech (endogenní puriny), a purinů, které jsou přijímány v potravě a vznikají při látkové přeměně (exogenní puriny).
Dna se vyznačuje zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi. Tato látka se v těle vyskytuje běžně, překročí-li však její množství určitou hodnotu, dojde k jejímu vysrážení a k tvorbě krystalů, které se ukládají nejčastěji v okolí kloubů nebo v ledvinách. Při tomto onemocnění dodržujte dietu s nízkým obsahem purinů, protože právě z těchto látek vzniká kyselina močová.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřiška Švrčulová.
dnes mě naměřili zase hustější krev,ctěla jsem se zeptat jestli,když si dám zelí a beru varfarin,tak mi seřídne nebo zhoustne,děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vašimi slovy to lze říci, že čím více zelí sníte, tím hustší krev budete mít. Zelí, kapusta, okurky, to vše obsahuje mnoho vitamínu K, který ve vašem těle zkracuje čas, za který se krev srazí. Warfarin vychytává vitamín K, aby se čas srážení krve prodloužil. Když sníte více potravin s vitamínem K, tak obvyklá dávka Warfarinu nestačí a krev se chová, jako by se žádný Warfarin neužíval. Proto při užívání Warfarinu musíte kontrolovat příjem vitamínu K a udržet ho na stejné úrovni každý den. Zelí si nechte pro dny, kdy víte, že jste nesnědla mnoho zeleniny, abyste rychle doplnila hladinu vitamínu K. Dávkování Warfarinu je stanoveno tak, abyste mohla přijmout 90 mikrogramů vitamínu K každý den. Když sníte málo potravin s vitamínem K, tak Warfarin vychytá všechen vitamín K a způsobí to zvýšené riziko krvácení a vzniku modřin.
Pokud máte zvýšenou hladinu kyseliny močové, měli byste se vyvarovat konzumace hrášku, špenátu a růžičkové kapusty. Tyto potraviny obsahují velké množství purinu.
Puriny v pivu
Pivo obsahuje 13 až 14 mg uric acid/100g. Při dně je vhodné omezit konzumaci alkoholu. Nejen proto, že některé druhy obsahují puriny, ale i proto, že alkohol obecně snižuje schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Vysoké množství purinu je obsaženo např. v pivě, které by se tudíž při tomto onemocnění nemělo konzumovat. Nejhorší je kvasnicové pivo.
Puriny v brokolici
Brokolice je klasifikována jako potravina s nízkým obsahem purinů. Konkrétně je to 81 mg uric acid/100g. Další nízký obsah purinů mají potraviny jako bílé pečivo, rýže, kroupy, jáhly, těstoviny, mléčné výrobky a mléko, zelenina (hlavně brambory, zmiňovaná brokolice, kořenová zelenina, cibule, lilek) a ovoce. Ovoce konzumujte jen čerstvé a zralé.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, zajímalo by mně, jak je to s konzumací kuřecího masa při dně. Všude se píše, že se nemá konzumovat maso mladých zvířat, ale tady v tom vašem jídelníčku je to samé kuře? Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kuřecí maso je libové maso s vysokou nutriční hodnotou, ale lidé se dnou si musí dávat pozor na to, jak maso používají, v jakém množství a jak kuře připravují.
Pokud máte dnu, musíte kuřecí maso konzumovat opatrně. Kuře má určité množství purinů. Zdravý nízký příjem purinů může chránit krevní cévy, ale příliš mnoho může vyvolat zhoršení dny.
Nutriční hodnota kuřete se v zásadě liší mezi prsy, stehny a křídly. Obsah purinů v kuřeti bude v různých částech jeho těla rozložen různě. U lidí se dnou a hyperurikémií je třeba pečlivě zvážit celkové množství purinů a druhy konzumovaných purinů, zejména hypoxanthin.
Obvykle se doporučuje pro léčbu hyperurikémie a dny snížit příjem purinů na méně než 400 mg/den. To by měla být také doporučená denní dávka purinů.
Kuře je primárně potravinou s mírným množstvím purinů, ale množství purinů v mase se pohybuje od nízkého po velmi vysoké. Proto by se lidé se dnou měli vyhýbat orgánovému masu, jako jsou kuřecí játra.
Puriny v kuřecím mase/100g:
- V kříži a na zadku je 68,8 mg.
- V prsou, bez kůže je 141,2 mg.
- Křídla obsahují 137,5 mg.
- Stehna obsahují 122,9 mg.
- Játra obsahují 300 mg.
Celkový obsah purinů v kuřeti můžete snížit dodržením těchto pokynů. První věc, kterou můžete udělat, je odstranit kůži, protože obsahuje extra puriny a nezdravé tuky. Také vařené kuře má méně purinů. Tepelné zpracování obecně, ať už vlhkým teplem (vařením) nebo suchým teplem (pečením), snižuje obsah purinů. Tento proces mírně zvýší adenin, guanin a sníží hypoxantin ve srovnání se syrovým stavem. Vaření částečně snižuje obsah purinů v kuřecím mase, protože se při něm puriny uvolňují do vývaru. To ukazuje, proč jsou také některé omáčky a polévky považovány za jídla s vysokým obsahem purinů. Vařením kuřete, smažením a grilováním, dušením se velké množství purinů uvolní a vstřebá do vývaru nebo výpeku.
V následujících tabulkách jsou odhady celkového obsahu purinů v různých potravinách, které jsou uvedeny v sestupném pořadí. Celkový obsah purinů je založen na součtu všech čtyř purinových bází. Maso a masné výrobky mají vysoký celkový obsah purinů a obilné potraviny mají nízký obsah purinů. Obecně existuje pozitivní souvislost mezi obsahem bílkovin a puriny ve stravě.
Tabulky potravin s puriny
Potravinové zdroje purinu Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Játra 286,4
Ledviny 230,8
Drůbež 130,7
Jehněčí, pečené, kotlety 127,5
Vepřová, pražená, kotleta 119,0
Ryby, bílé, čerstvé 115,9
Houba, čerstvá 46,9
Chléb, křupavý 15,7
Chléb, bílé 12,2
Pšeničná mouka 11,5
Tvaroh 8,0
Bílý jogurt 7,0
Rýže, vařené 5,9
Obsah purinů se také liší v závislosti na typu masa nebo daného orgánu.
Obsah purinů v kuřecím, vepřovém, jehněčím a hovězím
Kuřecí:
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg /100 g)
Kuřecí ledvina 243
Kuřecí játra 236,1
Kuře, srdce 223
Kuře, palička 132,3
Kuřecí prso 130,7
Kuře, žaludek 130,5
Kuřecí stehno 126,5
Kuřecí kůže 104,6
Vepřové, hovězí a jehněčí orgány
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Vepřová játra 289
Hovězí ledviny 213
Hovězí játra 197
Hovězí srdce 171
Jehněčí srdce 171
Hovězí mozek 162
Jehněčí játra 147
Porovnání obsahu volných a celkových purinů v masných výrobcích (steak, hovězí játra a treska treska) před a po vaření. Zdá se, že vaření zvyšuje hladinu volných a celkových purinových bází ve stravě.
Celkový obsah purinů v surových a vařených potravinách
V naší poradně s názvem PURINY A CVIČENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas .
Dobrý den . Mám dnu a chci začít cvičit mohu používat potravinové doplňky jako bílkoviny a aminokyseliny ? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bodybuilding a dna moc dohromady nejdou, protože pro výstavbu svalů jsou potřeba živočišné bílkoviny a ty obsahují puriny, které zhoršují dnu. Při onemocnění dnou se významně zužuje škála vhodných potravin. Dobrou volbou můžou být vaječné bílky (Smacker) a nebo sušená mléčná syrovátka (Whey protein). Tím by se dala nahradit vynucená absence masa ve stravě. Aminokyseliny typu BCAA můžete používat taky. Vyhněte se Argininu. Informujte o této změně životního stylu svého lékaře, čímž si zajistíte častější pravidelné vyšetření hladiny kyseliny močové v krvi.
Puriny jsou součástí dědičné informace každé buňky. Vyskytují se téměř ve všech rostlinných a živočišných potravinách, a to v různém množství. Živočišné potraviny obsahují zpravidla více purinů než potraviny rostlinné, což je dáno tím, že rostlinné potraviny disponují menším množstvím buněčných jader. Kyselina močová, jež se nachází v lidském těle, pochází ze dvou zdrojů: z potravinových purinů a purinů, které vznikají při odbourávání buněk tělu vlastních. Kyselina močová totiž představuje přirozený koncový produkt odbourávání purinů, které jsou obsaženy v buněčných jádrech (endogenní puriny), a purinů, které jsou přijímány v potravě a vznikají při látkové přeměně (exogenní puriny).
Dna bývala považována za nemoc bohatých. Jen ten, kdo si mohl pravidelně dovolit dostatek masa a alkoholu, onemocněl bolestivými neduhy jako králové v našich dějinách.
Dnes je maso, uzeniny a alkohol všeho druhu dostupné všem a v každé době. Mnozí jedí příliš mnoho, příliš tuku a příliš mnoho kalorií. Proto je onemocnění dnou odpovídajícím způsobem rozšířené. Trpí jí 3 procenta mužů a půl procenta žen.
Dnové záchvaty jsou velmi bolestivé a pokud se neléčí, přecházejí v chronickou dnu s neustálou nesnesitelnou bolestí. Postiženi jsou zejména lidé s nadváhou, vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou cholesterolu a cukru v krvi.
Dna je způsobena vysokou hladinou kyseliny močové v krvi. Kyselina močová je produktem rozkladu purinů.
Puriny jsou pro tělo skutečně nepostradatelné, protože slouží jako stavební kameny nukleových kyselin. Bez purinů by nebyla kyselina DNA nebo důležité přenašeče signálu. Lidská a zvířecí těla si proto puriny produkují sama. Přijímají je však také s potravou.
Při vyvážené stravě to většinou není problém. Zdravé ledviny snadno filtrují hlavní produkt rozkladu purinů, kyselinu močovou a z krve a vylučují ji močí. Ale nadměrná konzumace masa přetěžuje ledviny, zvláště když současná konzumace alkoholu narušuje zpracování purinů.
Přebytky kyseliny močové cirkulují v krvi po celém těle a vzniká tak zvaná hyperurikémie.
Na začátku to nezpůsobuje žádné problémy. Ale s rostoucí koncentrací se tvoří tvrdé krystaly kyseliny močové, které se primárně ukládají v kloubech a ledvinách. Tyto krystaly způsobují intenzivní bolest akutních záchvatů, vedou k tvorbě ledvinových kamenů a nakonec spouštějí deformaci kloubu s chronickou přetrvávající bolestí a všechno to utrpení končí selháním ledvin.
