KYSELÉ ZELÍ PŘI JATERNÍ DIETĚ a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Vysoký krevní tlak neboli hypertenze je civilizační choroba a trápí v ČR přibližně 1 až 1,5 milionu lidí. Mnoho lidí se snaží svůj krevní tlak snížit jen pomocí léků a netuší, že jim k tomu může pomoci i alternativní metoda – dieta na snížení krevního tlaku. Jak taková dieta na tlak vypadá, co se při ní jí a co zas ne, se podíváme v tomto článku.
Dieta proti vysokému krevnímu tlaku - recept
Tato dieta je určena lidem, kteří již mají problémy s krevním tlakem a nebo je u nich hypertenze v anamnéze. U této diety jsou co nejvíce vyloučeny rafinované cukry. Omezením těchto cukrů se dietou omezuje přísun rychlých energetických sacharidů. Dieta proti vysokému tlaku dává přednost bílkovinám a dobrým tukům, čímž si zachová zdravou výživovou energetickou bilanci. Při této dietě platí pravidlo, že jídlo ranní a polední by mělo být bohaté na pomalé sacharidy. Jídlo odpolední a především večerní by mělo být naopak chudé na sacharidy a bohaté na bílkoviny. Tuky se v této dietě spotřebovávají rovnoměrně během celého dne. Tato dieta na vysoký tlak neuvádí taxativně konkrétní potraviny, ale přináší obecný návod na sestavení jídelníčku s možností volit si vhodné potraviny, jak je komu libo. Ovšem jisté chuťové omezení zde je, a to nízká slanost pokrmů, protože nezbytnou součástí této diety je omezení solení.
Hlavním zdrojem sacharidů v této dietě jsou cereálie bez tuku, cukru a soli (zejména sůl na povrchu pečiva). Tyto cereálie slouží jako zdroj pomalých sacharidů – škrobů, které pak tělo může lépe a pomaleji vstřebat. Mezi cereálie patří vše, co je vyrobeno z neoloupaného obilného zrna. Toto neoloupané zrní může být buď jen rozdrcené, jako obilné vločky, anebo rozemleté jako celozrnná mouka. Hmotnostní podíl těchto cereálií v celodenní stravě činí 11%.
Dalším významným prvkem diety je zelenina všeho druhu. Zelenina by měla být v této dietě hlavním plnidlem žaludku. Díky jejímu obsahu vlákniny toho lze dobře dosáhnout. Ze zeleniny je třeba zmínit kupříkladu brambory, které patří mezi druhy zeleniny s vyšším obsahem bílkovin rostlinného původu. Brambory mimo to obsahují škroby, přibližně 17% z váhy syrového bramboru jsou škroby. Tyto bramborové škroby se v lidském těle přemění v pomalé cukry – sacharidy. Zbylých 83% brambory představuje voda, stopové prvky a zdravá vláknina. Brambora se díky svému nízkému obsahu sacharidů hodí jako večerní příloha v množství do 200 g. Brambora může být buď vařená anebo syrová, kde je navíc i výborným zdrojem vitamínu C, který se vařením zničí. Hmotnostní podíl zeleniny na celodenním příjmu je 26%.
Nedílnou součástí diety proti vysokému krevnímu tlaku je ovoce. Ovoce je v dietě proti vysokému krevnímu tlaku hlavní náhradou za omezené rafinované cukry, takže cukromilní lidé při této dietě chuťově neutrpí. Ovoce obsahuje důležité bio-flavonoidy, které podporují obranyschopnost a regeneraci organizmu. Z dietologického hlediska ovoce obsahuje rychlé cukry – glukózu, která se prakticky okamžitě po snědení dostává do krevního řečiště. Ovoce je proto nutné dobře naplánovat do jídelního rytmu. Velmi sladké ovoce, jako jsou n
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Můžu jíst červené zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zelí je při Warfarinu problematické, protože obsahuje mnoho vitamínu K. Nejvíce vitamínu K má zelí bílé, kde stačí jen 4 listy a máte vyčerpaný veškerý limit. 4 listy bílého zelí v sobě obsahují 100 mikrogramů vitamínu K, přičemž limit při Warfarinu je 90 mikrogramů za den. Sníte li v jeden den tyto čtyři listy bílého zelí, tak již nemůžete jíst nic rostlinného původu. Červené zelí je na tom o trochu lépe a pro dosažení maximálního limitu je zapotřebí rovných deset velkých listů. Hodláte-li do svého jídelníčku nárazově zařadit červené zelí, tak můžete, ale v ten den omezte příjem jiné zeleně zbarvené zeleniny. Vycházejte z toho, že jeden list bílého zelí obsahuje 25 mikrogramů vitamínu K a jeden list červeného zelí obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K.
Jaterní selhání lze považovat za smrtelně nebezpečný stav, který se ani při nejlepší možné léčbě nemusí podařit zvládnout a nemocný na něj zemře.
Jaterní encefalopatie je soubor obvykle reverzibilních neurologických a psychiatrických příznaků, které vznikají:
v souvislosti s pokročilým chronickým onemocněním jater – jaterní insuficiencí a portosystémovými zkraty, nejčastěji při jaterní cirhóze;
nebo při akutním jaterním selhání.
Jaterní encefalopatie je metabolická encefalopatie multifaktoriální etiologie s plnou reverzibilitou. Jedním z hlavních mechanismů odpovědných za klinický obraz je převaha inhibice neuronů CNS(2). Nutnými předpoklady jejího vzniku jsou buď portosystémové zkraty, nebo významná porucha funkce jaterní buňky. Většinou se jedná o kombinaci obou faktorů.
Příznaky
Akutní selhání se projeví zejména neschopností jater zbavovat tělo škodlivin a odpadních látek a jejich následným hromaděním v organismu. Mezi tyto škodliviny patří amoniak a jemu podobné dusíkaté látky. Nejcitlivějším orgánem na tyto odpadní látky je mozek. U akutního jaterního selhání tak může poměrně rychle dojít k těžkým příznakům, jako je porucha vědomí, kóma a smrt. Dalším důležitým projevem akutního selhání jater je žloutenka jako důsledek poruchy zpracování odpadní látky bilirubinu. Na rozdíl od dusíkatých zplodin nepředstavuje vysoký bilirubin zásadní ohrožení organismu, je jen dobře viditelným průvodním znakem.
U chronického selhání se projevují nejen důsledky narušené schopnosti odbourávat škodliviny, ale více se uplatňuje i porucha tvorby sloučenin nutných ke správnému chodu organismu. Jedná se o projevy jaterní cirhózy a s ní související portální hypertenze (jícnové varixy, ascites, zvýšená krvácivost a vznik klubíček rozšířených cév na kůži, takzvaných pavoučkových névů) – detaily si přečtěte v článku o cirhóze. Přítomna může být žloutenka různého stupně a objevit se může i jaterní encefalopatie, ale ta má v tomto případě pomalejší a nenápadnější průběh. Obvykle začíná spánkovou inverzí (spánek ve dne, bdělost v noci), objevuje se třes rukou označovaný v tomto případě jako flapping tremor a porucha dále postupuje přes poruchy emocí, změny osobnosti a setřelou řeč k demenci, poruchám vědomí, kómatu a ke smrti. K méně vážným příznakům se řadí i nepříjemný zápach z úst (foetor hepaticus).
Velice nebezpečnou komplikací selhání jater je takzvaný hepatorenální syndrom. Jde o to, že se při vážnějším selhání jater zhorší průtok krve ledvinami a následně se může objevit i jejich akutní selhání nebo zhoršení selhávání chronického. Výsledné selhání dvou životně důležitých orgánů je pro dotyčného velmi často osudné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Kysané zelí má díky aktivitě bakterií kyseliny mléčné vyšší obsah vitamínu C než zelí čerstvé. Kysané zelí tak už při množství 200 g pokryje potřebu denní dávky vitamínu C. Dále obsahuje kyselinu listovou (vitamín B9), která zlepšuje využití vitamínu C v organismu.
Kysané zelí je bohaté na vitamín K – 100 gramů kysaného zelí obsahuje dvojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitamínu, který napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve.
Během kvašení vytváří kysané zelí velké množství kolinu (součást vitamínů B-komplexu), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků, dále pak snižuje hladinu tuků v krvi.
Ze širokospektrálního a vědeckého hlediska má kysané zelí – díky svému mimořádně vzácnému složení – univerzální využití pro různé lékařské cíle. Mnohé léčebné metody jsou dávno využívány také v lidovém léčitelství.
Kyselina mléčná přímo podporuje trávení v žaludku tím, že kompenzuje nedostatek tvorby kyseliny solné. Nepasterizované kysané zelí je bohatým zdrojem enzymů s podobnými účinky, jako jsou enzymy pankreatu. Kysané zelí a jeho denní konzumace může být účinnou pomocí v těch případech, kdy je fungování pankreatu nedostatečné. Konzumace kysaného zelí může pomoci nemocným s cukrovkou při snižování výkyvů hladiny cukru v krvi.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Prosím můžu jíst kysané zelí při Warfarinu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, při Warfarinu můžete jíst všechno, i kysané zelí. Jen musíte dávat pozor na množství. Když užíváte Warfarin, tak můžete za den sníst potraviny s celkovým obsahem vitamínu K maximálně 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Kysané zelí obsahuje mnoho vitamínu K a proto byste ho měla jíst opatrně v menším množství. Jeden hrnek kysaného zelí obsahuje 31 mikrogramů vitamínu K, takže tři hrnky vám vyčerpají veškerý limit pro příjem vitamínu K a ten den již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Kysané zelí se hodí na dny, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, a protože vitamínu K musíte sníst každý den stejně, tak pak se hodí právě kysané zelí.
Žlučníková dieta se zaměřuje na konzumaci malých nebo střídmých jídel a vyhýbání se všem smaženým jídlům, dresinkům, kořením a určité zelenině, jako je chřest, kukuřice, okurka, zelená paprika, ředkvička, zelí, kysané zelí, cibule a česnek.
Také cukr je třeba hlídat, protože je spojen se zvýšenou tvorbou žlučových kamenů, proto se snažte vyhýbat jídlům s obsahem cukru. Cukr můžete nahradit medem, který němá na žlučník a žlučníkové kameny žádný vliv.
Tuky a oleje, jako je máslo, margarín, majonéza a salátový dresink, se musí rovněž omezovat na ne více než 1 polévkovou lžíci (15 ml) na jedno jídlo. Pokud můžete, tak máslo ve žlučníkové dietě vůbec nepoužívejte. Stejně tak nekonzumujte ani kokosový a palmový olej (je v každé čokoládě). Všechny tyto tuky, včetně tučných mléčných výrobků a másla, obsahují ve značném množství kyselinu laurovou, která způsobuje nárazově až pětinásobné zvýšení sekrece žluči. Když je žlučovod ucpaný kamenem, tak tato kyselina spustí doslova muka pro nemocného, protože ve žlučníku vzniká značný přetlak a to bolí jako ďas! Máslo raději nahraďte zdravotně vhodnějším řepkovým olejem.
Hřebíček je důležité koření při žlučníkové dietě. Podle této studie [1] v sobě hřebíček obsahuje eugenol a ten pomáhá rozpouštět cholesterolové žlučové kameny. Hřebíček by tak neměl chybět v dietě lidí se žlučníkovými kameny.
Tymián a nové koření patří mezi koření, které neovlivňuje činnost žlučníku a nezhoršuje tak průběh onemocnění.
Bobkový list je při žlučníkové dietě rovněž prospěšný. Výhody bobkového listu spočívají v tom, že obsahuje třísloviny, flavony, flavonoidy, alkaloidy, eugenol, linalool, methyl chavikol a antokyany, a právě eugenol, jak již bylo zmíněno [1], rozpouští cholesterolové žlučníkové kameny.
Vývar poskytuje klíčové živiny ve snadno stravitelné formě a pokud neobsahuje příliš tuků (jdou sebrat v chladném stavu) tak nijak neovlivňuje funkci žlučníku a navíc pomáhá posilovat měkké tkáně a kosti.
Pepř je významné koření ve žlučníkové dietě, když se kombinuje s kurkumou. Klinický výzkum [2] ukázal, že kurkumin z koření kurkuma (Curcuma longa) může pomoci zabránit tvorbě nebo zvětšování cholesterolových žlučových kamenů způsobených stravou s vysokým obsahem tuku. Piperin, složka černého pepře (Piper nigrum), může zvýšit biologickou dostupnost kurkuminu, a tím zvýšit účinek kurkuminu. Pokud při žlučníkové dietě dáváte pepř, vždy přidejte i trochu kurkumy.
V jíšce je hladká mouka a jakékoli jídlo vyrobené z bílé mouky, jako jsou i knedlíky, těstoviny a bílý chléb, obvykle postrádají vlákninu. Proto je důležité se jim vyhnout, aby zůstal váš žlučník v klidu. Místo jíšky omáčku zahus
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysané zelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Přestože obvykle platí, že čerstvá zelenina je zdravější, než jakkoli upravená zelenina, tak zelí je v tomto výjimkou. Některé studie totiž uvádějí, že kysané zelí obsahuje dokonce více vitamínů než zelí syrové. Kysané zelí zlepšuje citlivost nervů u diabetiků a zároveň snižuje hladinu cukru v krvi.
Způsob použití
Kysané i čerstvé se může konzumovat v nejrůznějších podobách. V Čechách je zelí oblíbenou součástí nejrůznějších pokrmů, příloh, obloh i salátů.
Na co si dát pozor
Kyselézelí má vysoký obsah sodíku, který může způsobovat zdravotní problémy, proto i konzumace zelí musí být nějak omezena.
Je dobré si uvědomit, že kysané i čerstvé zelí ztrácí po tepelné úpravě až polovinu svých cenných látek. Takže pokud usilujete o snížení krevního cukru, je dobré konzumovat zelí bez toho, abyste ho vařili, zapékali a podobně.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Warfarin a kysele zeli. Může se občas třeba 1krat za měsíc jedna lžíce krásného zelí uvareneho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysané zelí je skutečný poklad plný vitamínu C a prebiotické vlákniny a mělo by být konzumováno často, ikdyž užíváte Warfarin. Musíte ale vědět, že hrnek kysaného zelí obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K a jde tedy o 1/3 denní dávky tohoto vitamínu. Za jeden den můžete sníst maximálně tři hrnky kysaného zelí, v takovém případě ale už nesmíte sníst nic, co je rostlinného původu v tom samém dni.
Cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí takzvaný syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění. Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Podle charakteru příznaků se rozlišuje kompenzovaná a dekompenzovaná forma jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako jsou pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré příznaky. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá až ikterická s četnými pavoučkovými névy. Rty a jazyk jsou červené („lakované“), na dlaních bývá erytém. Typické jsou projevy sklonu ke zvýšené krvácivosti (hemoragické diatézy) – petechie (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic), podlitiny, krvácení z dásní, nosu a podobně. U&
Ve svém příspěvku ZVYSENE JATERNI ENZYMY ALT,GGT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobry den,chci se zeptat,mam dlouhodobe zvysene jaterni enzymy alt-1.3,a ggt-1.5,asi pred rokem jsem prodelal infekci ve svalu leve ruky,nejprve lecenou na dnu obvodnim lekarem,ktery me lecil asi mesic antibiotiky a injekcemi,az po neuspesne lecbe jsem byl odeslan na chirurgii,kde odebranim vzorku tekutiny odsavane z otoku zjistili jiz zminovanou infekci,a byl jsem behem tydne uspesne dolecen dalsimi antibiotiky,zrejme temi spravnymi.Je mozne,ze leceni teto infekce ma po roce vliv na jaterni testy?
Dekuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při jaternídietě se jídla nesmí výrazně kořenit. Doporučuje se používat neostré koření, například bazalku, oregano, tymián, majoránku, bobkový list. Ostré koření při jaternídietě by se nemělo používat vůbec, tudíž koření jako pepř, chilli, ostrá paprika, ostré omáčky, masox, bujóny, ocet, sůl se musí během jaterní diety vynechat.
V naší poradně s názvem KYSELÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana kudkackova.
Mám ráda domácí kysele okurky mužů je jíst samozřejmě v minimálním množství díky Kudláčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při Warfarinu je důležité udržet každý den stejné množství přijatého vitamínu K ve výši 90 mikrogramů. Kyselé okurky mají středně vysoký obsah vitamínu K. Takže jednoduše, když si dáte kyselou okurku, tak ten den vyřaďte jinou potravinu se středním obsahem vitamínu K. Pokud sníte na posezení jednu sklenici kyselých okurek, tak tím přijmete asi jednu čtvrtinu celkového množství vitamínu K. Čili okurky ano, ale jen jednu nebo dvě a zároveň snížit příjem jiné zelené potraviny, kterou byste jinak v ten den snědla.
Při jaternídietě je třeba dodržovat některé nezbytné postupy. Například v případě přípravy polévek je třeba se vyvarovat použití některých vnitřností, jako je mozeček nebo brzlík, dále nepoužíváme zelí, kapustu, cibuli ani česnek a nic nedusíme za použití oleje nebo tuku. Vše pouze vaříme. Polévku můžeme zahustit nasucho opraženou moukou a do hotového jídla přidat nepřepálené máslo.
Z příloh můžeme klidně použít rýži, jáhly, brambory i knedlíky. Jen je třeba dodržovat správný postup přípravy. V případě brambor je ideální přípravou vaření. Výjimečně můžeme brambory také upéct, ale rozhodně bez jakéhokoliv tuku. Jáhly můžeme dusit podobně jako kroupy. Co se knedlíků týče, ty bychom neměli kypřit droždím, ale místo něj využijeme sníh z bílků, kypřicí prášek nebo sodu. Takto můžeme připravit knedlíky houskové i bramborové, které můžeme doplnit krupicí, strouhankou, tvarohem i nakrájenou houskou. Omáčky je vhodné při jaternídietě připravovat z nasucho opražené mouky. Ředit je můžeme mlékem, vývarem z masa nebo zeleniny a jogurtem. Smetana není vhodná, ale do hotových jídel můžeme použít trochu másla. Jaterní dieta povoluje především ovoce syrové, případně ovocné šťávy. Kompotům se raději vyhneme, stejně jako hruškám a ovoci s větším množstvím zrníček.
Kysané zelí je hlávkové zelí, které projde procesem fermentace. Ta změní strukturu a chuť produktu. Hlavně ale způsobí, že kysané zelí obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Půl hrnku kysaného zelí obsahuje jen 7 gramů sacharidů, 2 gramy cukru, ale už 10 procent denní dávky vitaminu C, 11 procent doporučené denní dávky vitaminu K a po 5 procentech doporučené denní dávky vitaminu B6 a kyseliny listové. Půl hrnku zelí obsahuje asi 20 procent denní dávky sodíku. Najdeme zde i železo a mangan, draslík, proteiny a hlavně probiotika, která jsou podstatná pro správné fungování zažívání, imunity, ale také nervové soustavy.
Kysané i čerstvé zelí působí na cukrovku prostřednictvím antioxidačních účinků. Obsahují totiž řadu důležitých látek, které tělu pomáhají s diabetem bojovat a které by cukrovkáři měli užívat ve zvýšené míře. Jedná se zejména o vitaminy K a C, ale také o mangan, vlákninu a vitamin B6. Zároveň zelí obsahuje velmi malé množství cukru, jde tedy o potravinu s nízkým glykemickým indexem, kterou diabetici mohou užívat jak v syrovém stavu, tak ve vařené formě.
Navíc kysané zelí obsahuje ve 100 g výrobku 8 purinů, což z něj činí potravinu, kterou lze konzumovat bez omezení.
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřiška Švrčulová.
dnes mě naměřili zase hustější krev,ctěla jsem se zeptat jestli,když si dám zelí a beru varfarin,tak mi seřídne nebo zhoustne,děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vašimi slovy to lze říci, že čím více zelí sníte, tím hustší krev budete mít. Zelí, kapusta, okurky, to vše obsahuje mnoho vitamínu K, který ve vašem těle zkracuje čas, za který se krev srazí. Warfarin vychytává vitamín K, aby se čas srážení krve prodloužil. Když sníte více potravin s vitamínem K, tak obvyklá dávka Warfarinu nestačí a krev se chová, jako by se žádný Warfarin neužíval. Proto při užívání Warfarinu musíte kontrolovat příjem vitamínu K a udržet ho na stejné úrovni každý den. Zelí si nechte pro dny, kdy víte, že jste nesnědla mnoho zeleniny, abyste rychle doplnila hladinu vitamínu K. Dávkování Warfarinu je stanoveno tak, abyste mohla přijmout 90 mikrogramů vitamínu K každý den. Když sníte málo potravin s vitamínem K, tak Warfarin vychytá všechen vitamín K a způsobí to zvýšené riziko krvácení a vzniku modřin.
Jaterní dieta se musí dodržovat přísně a dlouhodobě, pozitivem je, že játra jsou orgán, který má největší schopnost regenerace. Jaterní dieta je sestavená na podobných principech jako dieta žlučníková. Co se týče výběru, je jaterní dieta méně přísná a jsou do ní v hojné míře zařazeny bílkoviny, mléko, mléčné výrobky a tvaroh. Recepty jaterní diety by měly obsahovat velké množství libového masa, ale počet vajec je omezen na 1 kus denně. Tuky jsou omezeny stejně jako ve žlučníkové dietě, mastí se poloviční dávkou než při jiných dietách, a to jen čerstvým nepřepáleným máslem.
Mezi nejnevhodnější potraviny při onemocnění jater a následné jaterní dietě patří tučná jídla (hranolky, sádlo, máslo), tučné maso (koleno, bůček, vepřové maso), uzeniny (salámy, buřty, paštika, konzervy), koření (chilli, paprika), vaječné výrobky (vejce, majonéza), alkoholické nápoje.
Vhodnými potravinami jsou zdravé tuky (olivový olej), libové maso (kuře, králík, netučné ryby), drůbeží a dušená šunka, pečivo (nekynuté koláče, tvarohové těsto, bramborové těsto) a všechny druhy ovoce.
Technologická úprava stravy je šetrná výběrem potravin i zpracováním. Vhodnou tepelnou úpravou je vaření či dušení, a pokud upravujeme pokrm pečením, volíme přípravu v alobalu, horkovzdušné troubě nebo v teflonové nádobě. Dbáme na to, abychom nepřepalovali tuk. Podléváme malým množstvím vody nebo netučného vývaru a máslo či olej přidáváme až na konci úpravy. Pokrmy zahušťujeme nasucho opraženou moukou (mouku opražíme nasucho a přidáme tuk), rozmixovanou zeleninou, strouhaným bramborem, moukou rozšlehanou ve vodě či bramborovým škrobem. Připravená jídla musí mít měkkou konzistenci, aby byla lehce stravitelná. Jídlo dělíme do 5–6 denních dávek, jíme častěji a v menších objemech. Důležité je dodržování pitného režimu. Do jídelníčku nezařazujeme čerstvé, ještě teplé pečivo.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ ZELÍ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Rychtářová.
V bílém zelí je hodně vitamínu K , ráda bych věděla jak je to u červeného zelí?Děkuji za odpovědˇ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červeném zelí je vitamínu K také poměrně hodně. Během léčby Warfarinem byste měla denně přijmout stejné množství vitaminu K a to 90 mikrogramů každý den. Čtvrka hlavy červeného zelí obsahuje právě 90 mikrogramů vitamínu K. Takže pokud přijímáte během dne i jiné potraviny s obsahem vitamínu K, tak jste již nad limit.
Pacienti s nemocnými játry musí držet jaterní dietu několik měsíců až půl roku. Úprava jídelníčku spočívá především ve vynechání živočišných i rostlinných tuků a živočišných bílkovin. Jídla se nesmí výrazně kořenit, nedoporučuje se ani bujón, česnek či cibule. Milovníci pečiva si musí počkat pár dní a jíst pouze starší, okoralé kousky nebo netučné dietní koláče. Absolutně zakázaný je alkohol, jehož konzumace játra velmi zatěžuje. Nevhodnými potravinami při jaternídietě jsou sádlo, máslo, tučná masa, uzeniny (suché salámy, paštiky, klobásy), tučné mléčné výrobky, ostré koření, bujóny, vejce, tatarka, majonéza, některá zelenina (česnek, cibule, okurka), některé ryby (losos, makrela, kaviár), čerstvé pečivo a sladkosti.
Aby jídla splňovala podmínky jaterní diety, nesmí se suroviny během přípravy smažit ani grilovat. Dokonce ani pečení není vhodné. Naopak se doporučuje vařit ve vodě, dusit, popřípadě upravovat jídlo na teflonové pánvi bez použití tuku. Často se pokrmy dají chutně a zdravě připravit i v tlakových hrncích.
Rozdíly v dietě diabetika II. typu a v redukční dietě nejsou dnes velké. Jsou však zásadní rozdíly v dietě obézního diabetika II. typu a klasického diabetika I. typu. Zejména jde o doporučené množství sacharidů, energie a dalších živin na jednotlivá jídla a kvalitativní výběr potravin. Obecné zásady pro dietu diabetika I. a II. typu jsou stejné – racionální pestrá strava s dostatkem všech základních živin, minerálů a vitaminů. Diabetik I. typu léčený inzulinem nebývá většinou obézní a je obvykle zaškolen na dietu s 225 až 325 g sacharidů (tj. 1 800 kcal/7 400 kJ až 2 440 kcal/10 200 kJ) se šesti jídly denně, tedy s vkládáním dopolední a odpolední svačiny a přidáním druhé večeře. I když dnes je při takzvaném selfmonitoringu glykemií a volnějším dávkování diety a inzulinu režim mírně uvolněný, diabetik I. typu byl dříve a je v zásadě dodnes edukován k maximální pravidelnosti v jídle. To se týká časového rozdělení jídel a množství a výběru sacharidových potravin. Hlavním důvodem vkládání malých jídel je u diabetiků I. typu a u některých diabetiků II. typu působení inzulinových přípravků, které ve 2. až 3. hodině po jídle stále působí a ohrožují diabetika hypoglykemií.
Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný. Technologická úprava potravin je stejně jako u diabetu I. typu antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků). Regulovaná strava je pak založená na systému záměny potravin.
Rozdíly v dietě mezi obézním jedincem a diabetikem II. typu jsou:
Diabetik II. typu obvykle se současně přítomnými dalšími poruchami typickými pro metabolický syndrom (hyperlipoproteinémie, hypertenze, poruchy fibrinolýzy) nebo s diabetickou nefropatií musí dbát v dietě i na ovlivnění dalších složek.
Diabetikovi se delším lačněním glukózová tolerance horší, to znamená, že by přestávky mezi jídly neměly být extrémní, racionální je požadavek na tři až šest menších jídel denně. Není však vhodné navyšovat počet jídel, na který byl pacient zvyklý.
Tolerance glukózy diabetika je typicky horší ráno než večer, což se dá řešit farmakologicky nebo snížením ranního příjmu sacharidů.
V diabetické dietě se někdy používají potraviny s nízkým glykemickým indexem, tedy potraviny obsahující vlákninu, po nichž je vzestup glykemie menší. Tyto diety však mají význam i u obézních, kde jsou prevencí diabetu II. typu.
Potraviny označené jako light mohou být vhodné pro obézní vzhledem k nižšímu energetickému obsahu. Někdy mají sníženou energetickou hodnotu jen na úkor tuků, a sacharidy nemusí být vždy sníženy. Pak se tyto potraviny nemusí pro diabetiky hodit.
Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, jelikož obsah tuků bývá zachován nebo i zvýšen. Nemusí tedy být vhodné pro obézní a obézní diabetiky II. typu.
V naší poradně s názvem JIDELNICEK NA SNIZENI KYSELINY MOCOVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den ve Vašem uvedeném jídelníčku k svačině je hruška,ale od lákařky mám ,že hruška je jako nevhodná při zvýšené hladině kyseliny močová.
Kdo má pravdu ,netuším jíst nebo nikoliv,asi by bylo dobré zjistiti kdo má pravdu
Marta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hrušky při dně jíst můžete a dokonce jsou prospěšné pro vaše ledviny, které bývají postižené zvýšenou hladinou kyseliny močové. Níže se dozvíte proč.
Obsah purinů v hruškách
Potraviny, které jsou vhodné pro dietu s nízkým obsahem purinů, obsahují koncentraci purinů nejvýše 50 miligramů na každých 100 gramů tohoto jídla. Všechno ovoce, včetně hrušek, patří do této kategorie. Nízkopurinová strava může obsahovat dvě až čtyři porce ovoce denně, přičemž jedna hruška střední velikosti se rovná jedné porci.
Velikost porce
Když jste na dietě s nízkým obsahem purinů, tak byste každý den měla sníst dvě až čtyři porce ovoce. Jedna porce odpovídá středně velkému kusu čerstvého ovoce nebo 180 ml ovocné šťávy nebo 120 ml zavařeného ovoce. Vždy upřednostněte čerstvé ovoce nebo čerstvou ovocnou šťávu, protože čerstvé ovoce, zejména pokud má svoji slupku, jako například neloupaná hruška, obsahuje velké množství prospěšné vlákniny. Používejte pouze 100% ovocné šťávy a ovoce zavařené ve vlastní šťávě, nikoli v sirupu.
Hruška při dně ano či ne?
Ačkoli hrušky mají nízký obsah purinů, společnost Gout & Uric Acid Education Society https://gouteducation.org/d… varuje, že obsahují přirozeně vysokou koncentraci fruktózy (ovocný cukr). Pro zmírnění dopadů dny je lepší konzumovat ovoce s nízkým obsahem fruktózy, jako je grapefruit, banány, různé bobule a melouny.
Na druhou stranu hrušky obsahují antioxidanty, fenolika a kyselinu askorbovou, což jsou látky, které pomáhají snižovat zánět v těle a chrání před stavy souvisejícími se zvýšenou kyselinou močovou, jako jsou ledvinové kameny. Doporučení konzumovat hrušky při tomto onemocnění bylo vydáno ve zprávě zveřejněné v Evropském přehledu pro lékařské a farmakologické vědy v roce 2016, k vidění zde: https://www.researchgate.ne… podle které slupka obsahuje až 20tinásobek množství těchto látek ve srovnání s masem. Takže se soustřeďte, abyste jedla i slupku z hrušky. Hrušky, ale i ostatní ovoce jezte, když jsou čerstvé, protože tyto prospěšné látky postupem času ubývají.
Návrhy na konzumaci hrušek při dně
Pacienti na nízkopurinové dietě by měli každý den sníst 6 až 11 porcí pečiva, obilovin, rýže nebo těstovin, spolu se dvěma porcemi nízkotučných nebo beztukových mléčných výrobků, třemi porcemi zeleniny a až 170 gramy libového masa, vajec, sýrů, ořechů nebo fazolí. Hrušky si můžete zakomponovat do jídel s nízkým obsahem purinů tak, že si své ranní snídaňové cereálie doplníte o plátky čerstvé hrušky nebo přidáte nakrájené hrušky do salátu ze smíšené zeleniny, opékaných ořechů a studených grilovaných kuřecích prsou nebo steaku. Také můžete jíst hrušky smíchané s nízkotučným jogurtem jako rychlé občerstvení s nízkokalorickým obsahem.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hrubeš.
Mohu při tom zeleninu a ovoce v malém množství:
červená řepa 1x za 14dní
1/2 pomela 1x za měsíc
citron jen do čaje
mandarinky občas
avokádo s česnekem pomazánka na chleba občas
nealko pivo
zázvorový čaj občas
mléčné výrobky kyselézelí pro chutˇ
Děkuji a přeji hezký den Hrubeš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vynechte pomelo a nahraďte ho mandarinkou nebo pomerančem. Warfarin se nemá rád s grepy a pomelo je takový pologrep. Jinak vše co píšete můžete konzumovat v uvedeném množství.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A&nb
Ve svém příspěvku UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Kyselézelí - potažmo šťáva přeci obsahuje zvýšené množství vitamínu K, která nemocným škodí. Je to uvedeno v článku nahoře! Být vámi, přečtu si ho pořádně.
Při klinickém fyzikálním vyšetření se nachází v případě pokročilého nádorového onemocnění zvětšená, tuhá, hrbolatá játra s hmatnými tuhými uzly. V případě přítomnosti druhotných ložisek nádoru na pobřišnici (takzvaná karcinóza peritonea) se nachází v dutině břišní ascites (přítomnost tekutiny ve volné dutině břišní). Občas se prokazuje rovněž splenomegalie (zvětšená slezina), zejména u primárního karcinomu slinivky břišní s metastázemi do jater. V laboratoři se obvykle potvrdí zvýšená hodnota sérové hladiny enzymů alkalické fosfatázy, gamaglutamyltransferázy a někdy i laktátdehydrogenázy, oproti tomu však zbylé jaterní testy normální. Hodnoty hladin enzymů aminotransferáz jsou v jednotlivých případech různé. Pokud dochází k blokádě žlučových cest nádorem, rozvíjí se žloutenka. Diagnostika jaterních metastází je obvykle jednoduchá při pokročilém onemocnění, v počátečních stadiích nemoci je často obtížná. Nálezy bývají jednoznačné, ale nejsou schopny prokázat drobné ložiskové metastáze ani odlišit nádor od jaterní cirhózy a dalších benigních změn jaterní tkáně, které mívají při zobrazení rovněž abnormální obraz. Obecně platí, že ultrasonografie a CT (rentgenová počítačová tomografie) jsou přesnější než radionuklidové zobrazovací metody. Většina pracovišť nyní používá ultrasonografii jako prvotní diagnostické vyšetření. U nemocných, o kterých se ví, že mají maligní nádor, se používá ultrasonografie a biochemická vyšetření jaterních testů rutinně k průkazu či vyloučení jaterních metastází.
Při stanovení diagnózy primárního jaterního nádoru, a to hepatocelulárního karcinomu (tedy maligního nádoru vycházejícího z jaterních buněk), se pátrá vždy po přítomnosti známek probíhající chronické hepatitidy typu B. Ta je totiž zodpovědná za zvýšený výskyt hepatocelulárního karcinomu v určitých oblastech (mluví se o takzvaných endemických oblastech). U nosičů viru hepatitidy typu B je riziko výskytu primárního jaterního maligního nádoru více než stonásobně zvýšeno oproti normální populaci. Vyslovit podezření na přítomnost hepatocelulárního karcinomu tak lze již na základě zjištěných klinických příznaků.
Léčba jaterních metastází maligních nádorů je obvykle neúspěšná, tudíž zbytečná, protože jaterní metastáze, což jsou vlastně druhotná ložiska nádorového postižení, svědčí již o generalizaci zhoubného onemocnění. Léčba se zaměřuje především na primární nádor. Celková chemoterapie (léčba protinádorovými léky, takzvanými cytostatiky) může sice přechodně nádorový proces zpomalit a prodloužit někdy i délku přežití pacienta v závislosti na typu primárního nádoru, nicméně základní chorobu neléčí. Některá pracoviště obhajují v určitých specifických případech cílenou infuzní léčbu chemot
Játra (latinsky: iecur, řecky: hepar) jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní promítají ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, který leží v horní pravé části břicha, s přeponou směřující z dolní pravé strany na horní levou stranu. Váží okolo 1,5 kg. Jsou dobře zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Zvláštností jater je to, že kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev z vrátnicové žíly, která je nasycená vstřebanými aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.
Játra mají zhruba klínovitý tvar. U dospělého člověka váží 1 200–1 500 g a tvoří asi 2 % hmotnosti těla. Játra dospělého muže mohou mít hmotnost větší, 1 500–1 800 g. U dětí bývají játra relativně velká a tvoří 5 % jejich hmotnosti. Zdravá játra jsou mají poddajnou konzistenci a červenohnědou barvu. Tkáň je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující krvácení.
Játra mají tvar trojbokého jehlanu, jehož základna je přiložena k pravé břišní stěně a vrchol směřuje doleva. Mají dva hlavní anatomické laloky, větší pravý (lobus dexter) a menší levý (lobus sinister), jež jsou rozděleny úponem srpovitého vazu a průběhem levé sagitální rýhy na viscerální ploše jater. Kromě toho se na pravé straně popisují ještě dva menší laloky – ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus). Na povrchu jsou játra potažená vazivovým pouzdrem zvaným Glissonovo pouzdro (capsula Glissoni), které přechází ve vazivo v okolí cév a lalůčků jaterní tkáně.
Na povrchu jater jsou popisovány dvě plochy: horní brániční plocha (facies diaphragmatica) přiléhá na bránici, z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se nazývá facies visceralis.
Brániční plocha jater je konvexní a hladká, rozdělená úponem srpovitého vazu (ligamentum falciforme) na menší levý a větší pravý lalok. Dělí se na pars dextra, což je část obrácená doprava proti bránici a stěně hrudníku, pars anterior, přední část, která vpředu naléhá na bránici a stěnu břicha, pars superior, okrsek vložený do brániční klenby a pars posterior, zadní část, která vzadu naléhá na bránici a zadní b
