Kyselinamočová je koncovým produktem metabolismu purinů (nukleové kyseliny), a proto se tato kyselina běžně objevuje v lidském těle, důležité je ale její množství. Kyselinamočová se špatně rozpouští ve vodě, a proto v močových cestách vytváří kameny (= konkrementy) v močových cestách, ale stejně tak může tvořit krystaly, které se usazují v kloubní chrupavce, v okolí kloubů nebo při dřeni ledvin. Kyselinamočová není ale jen odpadní látkou, zároveň má antioxidační vlastnosti.
Při poruchách jejího metabolismu pak dochází ke vzniku dny, močových a ledvinových kamenů. Kyselinamočová se neobjevuje jen v moči (jak snad každý předpokládá), ale i v potu a v krvi. Kyselinamočová vzniká v ledvinách a v játrech. Ledviny dokážou vyloučit ale jen asi 7, 5 - 13 % této látky z těla. Zbytek v těle zůstává a pomáhá chránit organismus (pokud ho v těle není nadmíru). Podíl kyseliny močové v krvi by u muže měl být mezi 220 - 420 mmol/l, u ženy pak 140 - 340 mmol/l. V případě podílu kyseliny močové v moči není pohlaví důležité, vždy by totiž mělo být mezi 1,5 - 4,5 mmol/d.
Množství kyseliny močové v těle zvyšuje intenzivní tělesná zátěž, časté intenzivní vystavení slunečnímu záření, stres, nadměrný příjem masa, alkoholu, některých nápojů a potravin (káva, kakao, čokoláda, coca cola, luštěniny), dlouhodobé hladovění.
Vyšší koncentraci kyseliny močové mají v těle obvykle novorozenci a kojenci, muži, obézní lidé, lidé s krevní skupinou B, ženy v menopauze, těhotné ženy ve 3. trimestru. Nižší hodnoty jsou pak u dětí a těhotných žen v 1. a 2. trimestru.
Onemocnění dna je známé také jako pakostnice. Dna je onemocněním kloubů, dochází k ní při zpomalování schopnosti vylučovat kyselinu močovou. Pokud se kyselinamočová nevylučuje z těla, tak se usazuje v kloubech v podobě krystalů. Pro dnu je typické, že bolest je výraznější během noci a rána. Při dně jsou bolavé klouby oteklé, zarudlé a velmi citlivé. Příznakem tohoto onemocnění bývá i zvýšená teplota, zimnice nebo malátnost. Častěji dna postihuje muže a objevuje se u palců u nohy, hlezenního kloubu, zápěstí nebo boltce u ucha. Toto onemocnění se může projevovat také akutními záchvaty.
Příčin vzniku tohoto onemocnění je několik, může být důsledkem genetické dědičnosti, častější příčinou je ale nesprávná životospráva. Není výjimkou, že dna je také přidruženým onemocněním k jinému zdravotnímu problému (cukrovka, zvýšený krevní tlak, cholesterol). U pacientů s nadváhou může pomoci při snížení hladiny kyseliny močové snížení jejich tělesné hmotnosti pravidelnou fyzickou aktivitou (dvakrát - třikrát po dobu 30 minut) - ideálně aerobní.
Pro dnu je typické, že onemocnění se zpočátku nijak neprojevuje. Chvíli totiž trvá, než se hladina kyseliny močové v těle zvýší (rok i déle). Onemocnění se pak projevuje akutními záchvaty (otok a bolesti kloubů se zvýšenou citlivostí hlavně noci, zvýšená teplota, atd.) Otok kloubů je doprovázen také horkou, lesklou a červeně zbarvenou kůží v oblasti kloubu. Nejčastěji toto onemocnění postihne nejprve palec na noze. Dna ale postihuje i jiné klouby, může zasáhnout prsty, zápěstí i kolena. Záchvaty mají různou dobu trvání, někdy mohou trvat "jen" pár hodin, jindy mohou být i několikatýdenní. Mezi záchvaty mohou být i různě dlouhé pauzy, výjimkou není, že klid je třeba i půl roku. Po čase se může stát, že se onemocnění rozšíří z kloubů i do šlachových obalů, měkkých tkání i vnitřních orgánů (může zasáhnout i ledviny a srdce).
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Buček.
Při poslední kontrole mi byla zjištěna zvýšená kyselinamočová v krvi (540), lékař mi naordinoval Milurit.Je to nutné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselinamočová 540? Když se vykašlete na Milurit, tak se připravte na velké bolesti, které souvisí s příchozí dnou. Vysoká kyselinamočová znamená nemocné ledviny a ty se jen tak samy nevyléčí. Měl byste poslechnout svého lékaře a užívat Milurit a k tomu dodržovat purinovou dietu.
Kyselina máselná je bezbarvá olejovitá kapalina, snadno rozpustná ve vodě, ethanolu a diethyletheru. Lze ji oddělit z vodné fáze saturací solemi (vysolováním), například chloridem vápenatým. Dichroman draselný a kyselina sírová ji oxidují na oxid uhličitý a kyselinu octovou, zásaditý manganistan draselný ji oxiduje na oxid uhličitý. Kyselina máselná, též známá pod systematickým názvem kyselina butanová, je karboxylová kyselina se vzorcemCH3CH2CH2-COOH. Soli a estery se nazývají butyráty nebo butanoáty. Kyselina máselná je obsažena ve žluklém másle, parmezánu, zvratcích a potu; má nepříjemný zápach a ostrou chuť se sladkým „ocasem“ (podobně jako diethylether). Savci s dobrým čichem (například psi) jsou schopni ji zjistit již při velmi nízké koncentraci. Ze všech mastných kyselin vyskytujících se v tucích má v molekule nejméně atomů uhlíku. Kyselina máselná se ve formě esterů vyskytuje v živočišných tucích a rostlinných olejích. Triacylglycerol kyseliny máselné tvoří 3 až 4 % másla. Při žluknutí másla se kyselina máselná hydrolýzou uvolňuje z vazby na glycerol a způsobuje nepříjemný zápach takového másla. Kyselina máselná se vyskytuje v přírodě v rozkládajících se organismech.
Ve svém příspěvku PROSIM PORADT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silva.
Na vyšetření krve mi byla zjištěna hodnota GGT 1,1 - zvýšená, hodnota ALT je v normě, Hodnota AST také v normě . Bylo mi řečeno, že je to dobré, je to pravda? Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kyselinamočová je vedlejší produkt chemického rozdělení sloučenin zvaných puriny, které existují v našich tělesných buňkách a také v naší stravě. Puriny jsou pro nás velmi důležité, jelikož poskytují věci potřebné pro energii a bílkoviny. Během metabolického procesu se kyselinamočová vyrábí v krevním řečišti. Kyselinamočová je pro nás dobrá, protože působí jako antioxidant a stará se nám o vnitřní stěny našich cév. Po skončení svého působení projde přes ledviny, které ji zpracují a vylučují ji jako odpad z našich těl prostřednictvím moči. Kyselinamočová se také v malé míře vylučuje také ve stolici.
Ve svém příspěvku LEUKOCYTY V MOČI HODNOTA 840 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den, byla jsem na gynekologické prohlídce a řekla jsem paní doktorce
že často močím, tak mě nechala udělat rozbor moče. Vše bylo v pořádku, akorád
leukocyty byly červeně označeny a jejich hodnota byla 840. Tak velké číslo mě zarazilo a paní doktorka mě řekla, že si toho nemám všímat. Za 14 dnů mám opět přijít na kontrolu. Ptám se: Je hodnota leukocytů vysoká, nebo nízká ?!
Předem děkuji za odpověď. M.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kyselinamočová se v krvi v těle běžně vyskytuje. Její hladinu zvyšují zejména puriny – látky, které se nacházejí v mase a uzeninách, vnitřnostech, mléčných výrobcích nebo luštěninách. Riziko zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi proto stoupá u osob, které ve zvýšeném množství konzumují potraviny s vysokým obsahem purinů.
Náchylnější jsou ke zvýšení kyseliny močové v krvi také obézní lidé, lidé se zvýšeným cholesterolem a diabetici. Kyselinamočová se filtruje přes ledviny, které vylučují však jen její menší část a asi 90 procent se vrací zpět do těla. Kyselinamočová je v optimálním množství pro organismus prospěšná, protože zajišťuje ochranu buněk před kyslíkovými radikály (má antioxidační účinky).
Hyperurikemie je označení pro zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi. Nejčastější příčinou je nadměrná konzumace masa a masných výrobků, konzumace alkoholu, užívání některých léků nebo snížená funkce ledvin. Hyperurikemie sama o sobě není provázena žádnými obtížemi. Pacienti s hyperurikemií i s dnou však musí dodržovat stejnou dietu.
Ve stravě by se měly omezit, případně z jídelníčku zcela vyloučit (dle závažnosti onemocnění) purinové látky, které jsou obsaženy v některých potravinách. Jedná se především o vyloučení drůbežího masa, uzenin, vnitřností, masových extraktů, silných masových vývarů, mořských ryb (zejména sardinky, slanečci, sardelky). Z rostlinných zdrojů to je zelený hrášek, chřest, špenát, fíky.
Nutné je také vyloučit luštěniny, jako je hrách a čočka. V tekutinách se omezuje silný černý čaj, silné kakao, nápoje alkoholické, káva. Jídlo byste si měli rozvrhnout na 4–5 porcí denně. Jezte v klidu, po menších porcích. Ráno snídejte například ovocný čaj nebo mléko, či jiný mléčný výrobek, bílkovinnou potravinu, například sýr, vejce, pomazánky (ne však z uzenin nebo masa), máslo, pečivo. Na svačinu jezte ovoce či zeleninu (povolené druhy).
Oběd by měl být bez polévky (z toho důvodu, že nejsou vhodné vývary). Na oběd zařazujte spíše zeleninová jídla (pouze však povolené druhy zeleniny) a přílohy. Dle závažnosti onemocnění a dle doporučení lékaře můžete zařadit 2–3x týdně maso (většinou vepřové a hovězí), a to v dávce 60 g (v syrovém stavu). Na druhou svačinu můžete jíst bílkovinné potraviny (jogurt, vejce, zakysané mléčné výrobky, sýry přírodní, pečivo – i celozrnné).
Večeře by měla být obdobná jako oběd nebo můžete mít studenou večeři. Jídlo má být nepřesolené, nepřekořeněné a málo pikantní. Vhodné jsou technologické úpravy jako vaření, dušení, pečení, občas i smažení. Nevhodné je grilování (potraviny bývají příliš ostré a pikantní). Dodržujte pravidelný pitný režim, vhodná je voda, ochucené, neochucené minerální vody perlivé i neperlivé (nutno střídat kvůli obsahu jednotlivých solí), ovocný čaj, ředěný džus. Dietu při dně je nutno dodržovat dlouhodobě.
V naší poradně s názvem KREVNÍ KVIK HODNOTY 6.1 INR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel TIBOR KOUBA.
mam tuto hodnotu 6.1 inr co stim ted
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař vám udělal krevní test, aby zjistil, jak dlouho trvá, než se vaše krev srazí. Tento test se nazývá PT nebo test protrombinového času. Výsledek testu se nazývá hladina INR.
Hodnota INR 6,1 je vysoká a může nastat, když užíváte Warfarin. Warfarin pomáhá předcházet krevním sraženinám tím, že zpomaluje dobu potřebnou ke srážení krve. Srážlivost krve je složitý proces, který vyžaduje přítomnost vitamínu K. Warfarin vychytává vitamín K a tím zvyšuje hodnotu INR. Vitamín K si tělo nedokáže vyrobit a je závislé na jeho příjmu z potravy. Je-li potrava chudá na vitamín K, potom Warfarin rychle vychytá většinu vitamínu K a zvýší se tak hodnota INR. Cíl INR pro lidi, kteří užívají Warfarin, je obvykle od 2 do 3,5. Hodnota vyšší než 3,5 zvyšuje riziko problémů s krvácením.
Mnoho věcí může ovlivnit způsob, jakým Warfarin funguje. Některé přírodní léčivé produkty a jiné léky mohou způsobit, že Warfarin bude fungovat příliš silně. To může zvýšit vaše INR. Pokud pijete hodně alkoholu, může to rovněž zvýšit vaše INR. A těžký průjem nebo zvracení mohou také zvýšit vaše INR.
Nejčastější příčina vysokého INR bývá v jídle, kdy si lidé myslí, že nemohou konzumovat zeleninu, když užívají Warfarin. U Warfarinu je zapotřebí dodržovat určitou dietu, která zajistí, že přijmete dostatek vitamínu K každý týden stejné množství.
Dieta určuje denní příjem vitamínu K 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Při této dietě proto musíte hlídat všechny potraviny, které se získávají z rostlin a orgánů zvířat, jelikož obsahují vitamín K. Čím zelenější rostlinná potravina je, tím má více vitamínu K.
Nejvíce vitamínu K má kapusta a zelí, kde stačí sníst pouze pár soust k dosažení denního limitu. To se hodí na dny, kdy víte, že jste snědl málo zeleniny, tak tímto způsobem můžete rychle dorovnat hladinu vitamínu K.
Potraviny, které nemusíte hlídat jsou maso, kromě orgánů, pečivo, rýži, těstoviny, mléko, sýry, sladkosti, nápoje. Obecně platí jednoduché pravidlo: Kupovat vždy stejné rostlinné potraviny a zvířecí orgány (játra, srdce, ledviny) na jeden týden a ty pak různě kombinovat každý den.
Nejlepší způsob, jak snížit INR, bude záviset na několika věcech. V první řadě je třeba soustředit pozornost na dostatečný příjem vitamínu K ve stravě. V některých případech vám může lékař na několik dní vysadit užívání Warfarinu. Můžete také dostat jiné léky, které budete užívat.
Budete muset být často testován, aby se lékař ujistil, že vaše úroveň INR klesá. Budete také muset sledovat známky krvácení.
Lékař vás sice pečlivě zkontroluje, ale problémy se mohou objevit později. Pokud zaznamenáte jakékoli problémy nebo nové příznaky, okamžitě vyhledejte lékařské ošetření.
Následná péče je klíčovou součástí vaší léčby a bezpečnosti. Ujistěte se, že jste s lékařem domluven na pravidelných kontrolách a choďte na ně. Pokud máte akutní problémy s krvácením, zavolejte na záchrannou službu vytočením čísla 112. Je také dobré znát výsledky svých testů a vést si seznam léků, které užíváte.
Předejděte krvácení tím, že zabráníte pádům a zraněním. Proto noste pantofle nebo boty s protiskluzovou podrážkou. Odstraňte koberce a nepořádek, o který můžete zakopávat. Uspořádejte nábytek a elektrické kabely tak, aby se vám nepletly do cesty. Udržujte schodiště, verandy a venkovní chodníky dobře osvětlené. Používejte noční osvětlení na chodbách a v koupelně. Při práci s ostrými nástroji nebo noži buďte zvlášť opatrní.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.
V naší poradně s názvem MILURIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kratka jana.
onemocnela sem a hned sem dostala milurit ale nikdo mi poradne nevysvetlil co dal.mam neco s krvi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Lék Milurit léčí nemoc zvanou dna. Při dně se z těla dostatečně rychle nevylučuje kyselinamočová, která se pak hromadí v krvi a s ní se dostává například do kloubů, kde způsobuje bolestivé problémy. Kyselinamočová vzniká jako odpadní látka při trávení potravy. Každá potravina vyprodukuje jiné množství kyseliny močové a proto rozlišujeme vhodné a nevhodné potraviny. Od dny Vám pomůže dieta a správná životospráva. Pomocí Miluritu dosáhnete rychleji úlevy neboť přímo brání vzniku kyseliny močové. Informace o tom, jak bojovat proti dně se dovíte ze zde uvedených článků.
Kyselinamočová vzniká v lidském těle jako důsledek rozkládání purinů, které člověk přijímá v potravě a zároveň si je ale dokáže i sám syntetizovat v játrech. Kyselinamočová se v těle šíří krví a vylučuje se močí. Vysoké hodnoty této kyseliny mají negativní vliv na zdravotní stav člověka, k tomu může dojít tím, že člověk přijímá příliš mnoho purinů v potravě, nebo jeho tělo nedokáže puriny eliminovat, případně nemusí správně fungovat ledviny. Vysoká hladina kyseliny močové v těle se projevuje nejen pocitem únavy, ale i záněty kloubů (často právě kyselinamočová způsobuje u člověka dnu) a tvorbou ledvinových kamenů.
Kyselinamočová je konečným produktem metabolismu purinů u člověka. Celkový obsah kyseliny močové v těle je přibližně 1 g.
Kyselinamočová pochází ze tří zdrojů:
z nukleotidů potravy;
z rozpadu tkáňových nukleoproteinů;
z vlastní biosyntézy.
Kyselinamočová však není jen odpadním metabolitem purinů, ale svými antioxidační účinky chrání buňky před působením kyslíkovými radikály. Na vylučování kyseliny močové se 75–80 % podílejí ledviny. Zbylá část kyseliny močové (20–25 %) je eliminována gastrointestinálním traktem, kde může být dále degradována bakteriemi na NH3 a CO2.
Izolovaně zvýšená kyselinamočová v krvi bez klinických projevů nemusí znamenat závažné onemocnění. Kvůli vysokému obsahu purinů nebo nepříznivému vlivu na metabolismus se doporučuje vyloučit z jídelníčku vnitřnosti, některé plody moře a alkohol, zejména pivo a destiláty.
Aby se snížila kyselinamočová v krvi, jsou nutná režimová a dietní opatření. Kromě vynechání celé řady potravin (maso, mořské plody, vnitřnosti, alkohol), je nezbytná i redukce váhy u obézních pacientů a zařazení pohybové aktivity dle možností. U každého pacienta s hyperurikemií je také nutné vyhodnotit současně používané léky, neboť některé z nich hladinu kyseliny močové zvyšují. Pokud nemůžete užívat léky na snížení hladiny kyseliny močové, pak jsou dietní omezení opravdu nutná. Existují i doporučení pro přírodní léčbu.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ KYSELINA MOČOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Zemanová.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat jestli se hodnoty kyseliny močové měří na lačno, nebo je to jedno? A proč mám někdy kyselinu močovou zvýšenou a někdy zase nízkou.Dodržuji pořád stejný jídelníček, dá se říci dietní /dia/.
Děkuji Zemanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselinamočová se zjišťuje z krve a není třeba ji odebírat nalačno. Výkyvy hodnot kyseliny močové jsou způsobeny jednak stravou a pak aktuální funkcí ledvin. Nedostatečná funkce ledvin je právě primární příčina zvýšené kyseliny močové v séru.
Alaninaminotranferázy (ALT) jsou převážně obsaženy v buňkách jater, srdce, kosterních svalů, ledvin, mozku a v červených krvinkách. Vleže je aktivita ALT obecně o 10–15 % nižší. Slabě zvýšené hodnoty jsou u dětí. Muži mají vyšší hodnoty ALT než ženy. Ze dne na den se aktivita může lišit až o 30 %. Fyzická zátěž hodnoty zvyšuje. Zvýšená aktivita byla také prokázána u obézních lidí.
Normální hodnota
Děti a dospělí: 5–13 U/I.
Co znamená vysoká hodnota
Zvýšená hodnota ALT v krvi znamená zvýšený rozpad buněk v těchto oblastech. Značně zvýšené jsou hodnoty ALT u akutní virové hepatitidy nebo pravostranného srdečního selhání. Dále u toxického poškození, kdy je výše vzestupu výrazem rozsahu postižení (například otrava tetrachlormetanem nebo muchomůrkou zelenou); také po požití většího množství alkoholu následuje krátkodobý vzestup; u infekční mononukleózy je maximálně 20násobné zvýšení; dále je to u sepse; dekompenzované jaterní cirhózy (maximálně 4–5krát vyšší aktivita, většinou nižší než AST); u karcinomu jater (5–10násobné zvýšení); metastáze do jater (pomalý vzestup, AST/ALT = 1 nebo více); srdečního selhání (městnání krve v játrech) – zvýšení 10–50krát; u cholangitidy; biliární koliky (vrací se k normě za několik dní); extrahepatální cholestázy – zvýšení 2–4krát.
Co znamená nízká hodnota
Nízká hodnota ALT signalizuje deficit vitamínu B6 (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu – koenzymu ALT). ALT je mírně snížené v těhotenství.
V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Může se prosím vás u zvýšené kyseliny močové jíst králík?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená kyselinamočová souvisí s puriny, které jsou bohatě obsaženy v masu, i v tom králičím. Při zvýšené kyselině močové můžete jíst maso, ale jen trochu. Jednu porci každý druhý den. V tom dni, kdy máte maso, už nejezte nebo nepijte potraviny s vysokým obsahem purinů, jako je například pivo nebo alkohol obecně.
Gama-glutamyltransferáza (GMT) je nejvíce přítomna v játrech, žlučových cestách, ledvinách, tenkém střevě či ve slinivce. Nemalé množství se nachází v prostatě.
Normální hodnota
1 den až 10 dnů: do 5,6 mkat/l
10 dnů až 1 rok: do 3,7 mkat/l
1 rok až 15 let: do 0,6 mkat/l
nad 15 let muži: do 1,1 mkat/l
nad 15 let ženy: do 0,6 mkat/l
Co znamená vysoká hodnota
Vysoká hodnota signalizuje obstrukční žloutenku a další onemocněních jater a žlučových cest. Čím vyšší je hladina GMT v těle, tím je větší podezření na poškození jater. Hodnotu GMT v séru zvyšují některá léčiva (jako například fenobarbital, thiazidová diuretika, acetaminofen, anabol. steroidy, aminopyrin, antikonvulsiva, fenytoin, antithyreoidální léky, antirevmatika) a drogy, dále těhotenství též hodnoty zvyšuje a hladinu též významně ovlivňují: alkoholismus, kouření, nadváha a malá tělesná aktivita, které hladinu GMT v krvi též zvyšují.
Co znamená nízká hodnota
Nízká hodnota může být způsobená tělesnou aktivitou a vegetariánstvím, dále žlučovými kyselinami – cholestázou.
Kyselinamočová, jež se nachází v lidském těle, pochází ze dvou zdrojů: z potravinových purinů a purinů, které vznikají při odbourávání buněk tělu vlastních. Kyselinamočová představuje přirozený koncový produkt odbourávání purinů, které jsou obsaženy v buněčných jádrech (endogenní puriny), a purinů, které jsou přijímány v potravě a vznikají při látkové přeměně (exogenní puriny).
Dna se vyznačuje zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi. Tato látka se v těle vyskytuje běžně, překročí-li však její množství určitou hodnotu, dojde k jejímu vysrážení a k tvorbě krystalů, které se ukládají nejčastěji v okolí kloubů nebo v ledvinách. Při tomto onemocnění dodržujte dietu s nízkým obsahem purinů, protože právě z těchto látek vzniká kyselinamočová.
Zvýšená kyselinamočová v krvi signalizuje to, že se ve vašem těle něco děje. Při zvýšené hladině se přihlásí jako první bolesti v kloubech, což může být předzvěstí onemocnění dnou. Norma kyseliny močové není pro organismus nebezpečím. Kyselinamočová se může zvedat více způsoby – zvýšeným příjmem, zvýšeným rozpadem buněk. Zvýšení koncentrace kyseliny močové v krvi bez klinických projevů nemusí znamenat závažné onemocnění. Pro vysoký obsah purinů nebo nepříznivý vliv na metabolismus se doporučuje vyloučit z jídelníčku vnitřnosti, některé plody moře a alkohol, zejména pivo a destiláty. Doporučuje se přizpůsobit jídelníček současnému stavu a s odstupem cca 1/4 roku podstoupit kontrolní laboratorní vyšetření.
Vysoká hladina kyseliny močové v krvi se často objevuje současně s vysokým krevním tlakem, obezitou (zvláště břišní), vysokou hladinou cukrů a tuků v krvi. U těchto pacientů zvyšuje kyselinamočová riziko komplikací srdečně cévních onemocnění a onemocnění ledvin. Proto je důležité přijmout taková dietní opatření, která pomohou snížit (zbavit se) nejen hladinu kyseliny močové, ale i ostatní rizikové faktory srdečně cévních onemocnění.
Zbavte se vysoké kyseliny močové v těle! Pokud máte nadváhu, postupné snížení tělesné hmotnosti vám pomůže snížit i hladinu kyseliny močové. Vyvarujte se však velkých váhových výkyvů. Energetický výdej snížíte zařazením pravidelné fyzické aktivity, alespoň 2–3krát týdně po dobu 30 minut. Volte aerobní sport – jízda na kole či na koni, rychlá chůze, aerobic, plavání, bruslení, běžky.
Zachovávejte abstinenci alkoholu, nepijte destiláty, u vína a piva nepřekračujte denní maximálně povolené množství alkoholu (přírodní víno 3 dl, pivo 5 dl). U žen se předpokládá poloviční množství.
Snižte obsah purinů a oxalátů v potravě, protože z nich se v těle tvoří kyselinamočová. Třikrát denně konzumujte cca 100–150 g zeleniny a ovoce. Zeleninu a ovoce tepelně neupravujte, nejméně polovinu denního příjmu konzumujte v čerstvém stavu. V období akutních příznaků zvyšte podíl ovoce a zeleniny až na dvojnásobné množství, nebo zařaďte dvakrát týdně do jídelníčku takzvané odlehčené dny, kdy budete konzumovat jen zeleninu a ovoce (cca 600 gramů). Omezte koření, konzumaci dráždivých pokrmů, trvale snižte příjem soli. Zaměřte se na obsah a složení potravy. Tuky nesmí představovat více než 30 procent denního energetického příjmu. Živočišné tuky nahraďte kvalitními rostlinnými tuky a oleji.
Dodržujte pitný režim – vypijte denně nejméně 2 litry nealkoholických tekutin s nízkým energetickým obsahem. Nejvhodnějšími nápoji jsou pramenitá nesycená voda, ovocné a bylinkové čaje (zlatobýl, šípek, přeslička), celerová šťáva. V omezeném množství jsou doporučovány i alkalické minerální vody.
Pokud se v těhotenství vyskytne kyselinamočová v krvi, může se jednat o preeklampsii. Preeklampsie je celkové onemocnění, které je zřejmě jako jediné přísně vázané na těhotenství. Jedná se o onemocnění placenty. Protože je mateřský organismus v těhotenství řízen hormony plodu, i onemocnění placenty se projeví komplikacemi u matky. Na druhé straně však u preeklampsie není ohrožena jenom matka, ale i samotný plod. Hlavním projevem preeklampsie je zvýšený krevní tlak matky spojený s únikem bílkovin do moči a výskytem kyseliny močové v krvi. Výskyt je různý, udává se cca 10 % těhotenství. Existují i rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost výskytu, avšak preeklampsie se může objevit u kterékoliv těhotné. O něco vyšší riziko výskytu má mladá prvorodička, žena s vícečetným těhotenstvím, genetickou predispozicí (výskyt preeklampsie u matky) nebo s onemocněním cév.
Symptomatologie:
vysoký krevní tlak (hypertenze cca 140/90 a více)
proteinurie (přítomnost bílkoviny v moči)
hyperurikémie (zvýšená hladina kyseliny močové v krvi)
otoky, nejčastěji na dolních končetinách
zadržování tekutin projevující se rychlým přibýváním na váze
trombocytopenie (snížené množství krevních destiček v krvi)
Příčina spočívá v poruše látkové výměny organismu matky. Vyvíjí se pozvolna týdny až měsíce, většinou již od začátku těhotenství a projeví se v posledních 3 měsících. Těžké a neléčené formy mohou vyústit do záchvatu křečí (eklampsie).
Laktátdehydrogenáza (LD) je cytoplazmatický enzym, který se vyskytuje ve všech buňkách těla. Stanovení aktivity celkové LD není proto příliš specifické pro určité onemocnění. Rozlišuje se 5 variant tohoto enzymu, které mají stejnou funkci, jen se nacházejí v různých tkáních organismu. LD1 se vyskytuje v červených krvinkách, srdci a ledvinách, nejvíce LD5 je v játrech a některých vláknech kosterní svaloviny. Izoenzymy LD3 a LD4 se vyskytují v bílých krvinkách. Na základě těchto pěti typů lze posoudit, která tkáň je poškozená.
Normální hodnota
0 až 2 měsíce: do 21,0 kat/l
2 měsíce až 1 rok: do 11,8 kat/l
1 rok až 15 let: do 8,4 kat/l
nad 15 let: do 7,5 kat/l
Co znamená vysoká hodnota
Vysoká hodnota signalizuje:
onemocnění myokardu (charakteristické izoenzymy: LD1 a LD2) – akutní infarkt myokardu
intoxikaci organickými rozpouštědly – aktivita může být zvýšena až 100krát
akutní selhání jater – aktivita 10–20krát vyšší
metastáze do jater – 5krát zvýšená aktivita, u primárního hepatomu zvýšení nebývá
hepatitidu při infekční mononukleóze – přibližně 5krát zvýšená aktivita
akutní virovou hepatitidu – hodnoty 2–3krát zvýšené
cirhózu, obstrukční ikterus – hodnoty normální až 2krát zvýšené
Alkalická fosfatáza se vyskytuje výhradně v cytoplazmatických membránách – v epitelu vývodových cest žlučových, játrech, kostech, střevech, placentě, srdci a v plicích.
Normální hodnota
děti do 6 týdnů: 1,2–6,3 μkat/l
děti 6 týdnů až 2 roky: 1,44–8,0 μkat/l
děti 2 až 11 let: 1,12–6,2 μkat/l
děti 11 až 15 let: 1,35–7,5 μkat/l
ženy: 0,7–2,1 μkat/l
muži: 0,9–2,2 μkat/l
Co znamená vysoká hodnota
Vysoká hodnota může signalizovat:
intra- či extrahepatální cholestázu
reparační procesy kostí (díky zvýšené činnosti osteoblastů)
zlomeniny
metastáze v kostech
Pagetovu chorobu
osteomalácii
virové hepatitidy (při malém zvýšení oproti hodnotám AST a ALT)
nádorová onemocnění jater (při velkém zvýšení oproti hodnotám AST a ALT)
bakteriální infekce
střevní onemocnění
selhání ledvin
biliární cirhózu
hyperparatyreózu
růst kostí u dětí (dle aktivity osteoblastů)
Co znamená nízká hodnota
Nízké hodnoty se vyskytují při hypofunkci štítné žlázy a při nedostatku vitamínu C. Dále u intoxikace vitamínem D, léčby antiepeleptiky nebo hypolipemiky a u hereditární hypofostatemie.
