Hodnoty, které se nacházejí za takzvanou šedou zónou, obvykle znamenají, že pacienta léčba pomocí antibiotik nemine. Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty vysokého CRP
Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty CRP nad 100
Hodnoty CRP nad 100 mg/l indikují bakteriální původ – bakteriální záněty plic, ledvin a podobně. Mohou také ukazovat na rozvinutou rakovinu. O tom, jak může CRP interpretovat rakovinu se dozvíte v tomto článku: CRP a rakovina.
Co značí CRP 200
Těžké bakteriální infekce (sepse – systémový infekční zánět s rozsevem choroboplodných zárodků z původního místa infekce do jiných orgánů s jejich poškozením); hodnoty CRP 200–300 mg/l.
CRP hodnoty nad 300
Takto vysoké hodnoty ukazují na septický stav. Je nutná hospitalizace s nitrožilní aplikací antibiotik.
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY 8,9 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Hejhalova.
Dobrý den,byla jsem na odběru krve a zjistili mi hodnotu 8,9. urea,mám obavy že mám něco s ledvinami,příští týden jdu k lékaři,co prosím značí tato hodnota?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnota urea (močovina) v krvi je 2,8 - 8 mmol/l u mužů ao něco méně u žen: 2-6,7 mmol/l. Zvýšené hodnoty urea v krvi mohou souviset s věkem. Starší lidé mají více močoviny než mladší. Vyšší hladiny močoviny bývají u lidí, kteří málo pijí a trpí dehydratací. Vyšší hladina močoviny může být také příznakem onemocnění ledvin. Pokud ledviny již nezvládají vylučovat odpadní látky, bude se i močovina hromadit v krvi.
Pro přesné určení příčiny budou třeba další testy a vyšetření. Existují postupy, jak snížit hodnoty urea v krvi na normální úroveň. Zůstaňte tedy v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho následná doporučení. Nyní buďte v klidu a neobávejte se hned toho nejhoršího. Mírně zvýšené hodnoty, kam patří i vaše naměřená hodnota, se dají úspěšně snížit.
Svaly spalují tuk a glukózu na energii, ale mozek přijímá jen glukózu. Glukóza se zvlášť rychle odbourává v žaludku a ve střevech a jako krevní cukr se dostává do krve. Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni, což je rozmezí mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve, jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny.
Když klesnou hodnoty na 60–70 mg na 100 ml krve nebo ještě hlouběji, náš organismus reaguje nejprve únavou, vnitřním napětím a nedostatkem chuti k čemukoliv. Čím více se koncentrace cukru sníží, tím horší jsou příznaky: dostaví se nervozita, depresivní nálady a stavy strachu. Nezřídka sáhneme po něčem sladkém – ženy častěji, protože disponují menšími rezervami glukózy než muži. Jenomže cukr obsažený například v čokoládě se rychle odbourává. Hladina krevního cukru se zvedne a kratičkou dobu se cítíme lépe, dokud zase hladina cukru neklesne na ještě hlubší hodnotu než dříve. Pak se příznaky ještě zhorší. Jsou také lidé, kteří se kvůli hypoglykemii stávají alkoholiky. Když hladina krevního cukru velmi silně klesne, na hodnotu mezi 35–50 mg na 100 ml krve, nervové buňky doslova volají po krevním cukru. Když pak sáhneme po láhvi s alkoholem – s okamžitě rozpustnou glukózou – přijde úleva, což se ovšem může stát osudné a návykové. Proto odborníci doporučují co nejvíce omezit požívání cukru a všech sladkostí, bezpodmínečně přejít z bílého chleba na celozrnný nebo na tmavý chléb. Tu a tam je dovoleno sníst pár kousků bagety, třeba ke krabímu koktejlu nebo ke studené míse. Je to jednoduché, komplexní uhlovodany se pomalu ve střevech odbourávají a krev je cukrem zásobována průběžně.
Rychle vstřebatelné uhlovodany (jednoduché cukry) jen zdánlivě zlepšují zdravotní stav. Ve skutečnosti způsobují výkyvy hladiny krevního cukru a jsou příčinou potíží. Den bychom měli začínat snídaní bohatou na bílkoviny, například studené pečené maso, libová šunka, párečky z tofu, ovčí nebo kozí sýr, netučný tvaroh, k tomu plátky vajec, rajčata, olivy, plátky okurky. Po takové snídani zaznamenáme, že dopolední únava je pryč. Celý den se budeme cítit lépe, protože nervy i mozek jsou dostatečně zásobeny energií.
Měření cukru v krvi se provádí zejména u pacientů s již diagnostikovaným diabetem mellitem neboli cukrovkou, dále pak u pacientů s podezřením na toto onemocnění. A proč je měření glykemie (hladiny cukru v kapilární krvi) tak důležité? V důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy v krvi dochází k různým metabolickým změnám, které mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. Mezi ně patří především urychlení procesu aterosklerózy („ucpávání cév“), poškození ledvin, zhoršování zraku a postižení nervů. Proto měření provádí i praktický lékař při preventivních prohlídkách.
Hodnoty glykemie u zdravého člověka
Rozlišují se dvě základní hodnoty glykemie:
náhodná glykemie – naměřená kdykoli během dne nezávisle na jídle, která by neměla překročit hranici 7,5 mmol/l;
glykemie nalačno – nejlépe ráno před prvním jídlem, která je u zdravých jedinců pod hodnotou 5,5 mmol/l.
Hodnoty glykemie u diabetika
U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Cholesterol,hodnoty dle věku.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
Vysoká hladina cukru v krvi vzniká v situaci, kdy organismus nedokáže účinně dostávat cukr z krve do buněk. Pokud se tento problém neřeší, může vést ke vzniku diabetu.
Patnáctero na snížení hladiny cukru
Pravidelně cvičte: Mezi vhodná cvičení patří zvedání činek, rychlá chůze, běh, jízda na kole, tanec, pěší turistika, plavání a podobně. Cvičení přispívá i ke zvýšení citlivosti na inzulin, snižuje inzulinovou rezistenci, která je hlavní příčinou vzniku diabetu druhého typu.
Omezte konzumaci sacharidů: Počítání příjmu sacharidů pomůže k lepšímu plánování příjmu potravy, což rovněž pozitivně ovlivňuje regulaci hladiny cukru v krvi.
Zvyšte příjem vlákniny: Doporučený příjem vlákniny je zhruba 30 gramů na den (pro ženy kolem 25 gramů a pro muže kolem 38 gramů). To je zhruba 14 gramů na každých tisíc kalorií.
Pijte vodu a dbejte na dostatečnou hydrataci: Nejlepší je pít obyčejnou vodu a ostatní nápoje s nízkým obsahem kalorií. Slazené nápoje zvyšují hladinu glukózy v krvi, přispívají ke tloustnutí a zvyšují riziko diabetu. Dostatečná hydratace pomáhá snižovat hladinu krevního cukru a brání vzniku diabetu.
Začněte si odměřovat porce: Čím pečlivěji budete sledovat, kolik toho sníte, tím větší kontrolu získáte nad svou glykemií a předejdete výkyvům.
Vybírejte si potraviny s nízkým glykemickým indexem: Je důležité vybírat si potraviny s nízkým glykemickým indexem a sledovat celkový příjem sacharidů. Mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem patří mořské plody, maso, vejce, oves, ječmen, čočka, luštěniny, sladké brambory, kukuřice a většina ovoce a zeleniny s nízkým obsahem škrobů.
Naučte se vypořádat se se stresem: Ve stresu začne organismus vylučovat hormony jako glukagon a kortizol, které způsobují zvýšení hladiny glukózy v krvi. Ke snížení využijte cvičení a relaxační techniky.
Měřte a sledujte hladiny cukru v krvi: Každodenní měření hladiny cukru v krvi a uchovávání naměřených údajů vám pomůže upravit jídelníček či změnit užívaná léčiva tak, aby hladina glukózy ve vaší krvi byla v přijatelných mezích.
Snažte se dostatečně spát: Kvalitní spánek pomáhá regulovat hladinu glukózy v krvi a přispívá k udržení zdravé hmotnosti. Naopak špatný spánek narušuje sekreci důležitých hormonů, které ovlivňují metabolismus.
Jezte potraviny bohaté na chrom a hořčík: Pravidelná konzumace potravin bohatých na chrom a hořčík pomáhá zabránit nedostatku těchto stopových prvků v těle a současně zmírňuje problémy související se špatnou regulací hladiny cukru v krvi.
Vyzkoušejte jablečný ocet: Jablečný ocet můžete do jídelníčku jednoduše zařadit například tak, že jej použijete jako dresink do salátů, stačí smíchat 2 polévkové lžíce octa s 240 ml vody. Je potřeba připomenout jednu důležitou věc: Pokud užíváte léky na snížení hladiny glukózy v krvi (například léky ze skupiny perorálních antidiabetik), poraďte se o užívání jablečného octa se svým lékařem.
Vyzkoušejte výtažky ze skořice: Skořice snižuje glykemii nalačno a zvyšuje citlivost buněk k inzulinu. Skořice také funguje stejným způsobem jako inzulin, jenom má mnohem pomalejší nástup účinku. Účinná denní dávka skořice je 1–6 gramů, což odpovídá zhruba 0,5–2 kávovým lžičkám denně. Nepřekračujte nikdy tuto dávku! Skořice může být ve větším množství škodlivá.
Vyzkoušejte berberin: Berberin je přírodní alkaloid, který je aktivní složkou řady rostlin. V čínské medicíně se tato látka používá k léčbě cukrovky již tisíce let. Berberin účinně snižuje hladinu glukózy v krvi a pomáhá tak léčit diabetes. Jeho nevýhodou je však skutečnost, že vyvolává nežádoucí účinky v trávicím ústrojí. Nejčastější dávkování berberinu při léčbě diabetu je 1 500 mg denně. Užívá se 3x denně před jídlem v dávce 500 mg.
Jezte semínka kozího rohu: Semínka pískavice řecké seno jsou bohatým zdrojem ve vodě rozpustné vlákniny, která pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Semínka kozího rohu jsou považována za nejbezpečnější bylinkovou léčbu diabetu. Doporučené dávkování při léčbě diabetu je 2–5 gramů denně.
Zhubněte: Udržování tělesné hmotnosti v optimálním rozmezí a zejména udržování obvodu pasu ve zdravých mezích vám pomůže regulovat hladinu cukru v krvi a snížit riziko vzniku diabetu.
Doporučená hladina glykemie u zdravého člověka:
nalačno a před jídlem < 6,0 mmol/l
dvě hodiny po jídle < 7,8 mmol/l
Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni (asi mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve), jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Buček.
Při poslední kontrole mi byla zjištěna zvýšená kyselina močová v krvi (540), lékař mi naordinoval Milurit.Je to nutné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina močová 540? Když se vykašlete na Milurit, tak se připravte na velké bolesti, které souvisí s příchozí dnou. Vysoká kyselina močová znamená nemocné ledviny a ty se jen tak samy nevyléčí. Měl byste poslechnout svého lékaře a užívat Milurit a k tomu dodržovat purinovou dietu.
Kyselina močová je vedlejší produkt chemického rozdělení sloučenin zvaných puriny, které existují v našich tělesných buňkách a také v naší stravě. Puriny jsou pro nás velmi důležité, jelikož poskytují věci potřebné pro energii a bílkoviny. Během metabolického procesu se kyselina močová vyrábí v krevním řečišti. Kyselina močová je pro nás dobrá, protože působí jako antioxidant a stará se nám o vnitřní stěny našich cév. Po skončení svého působení projde přes ledviny, které ji zpracují a vylučují ji jako odpad z našich těl prostřednictvím moči. Kyselina močová se také v malé míře vylučuje také ve stolici.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava.
Mohlo by zvýšení na lačno souviset s posledním jídlem....16.00...myslím s tím takový noční půst,,,jinak odběr na lačno 8,5,,,dlouhodobý cukr 44, což je prý dobré, užívám jednu tabletu glucophage 500 mg . Děkuji za radu Miloslava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená hodnota glykemie po ránu může souviset s tím, že nedostáváte správnou dávku léku na cukrovku předchozí noc nebo jíte před spaním svačinu se sacharidy. U některých lidí se také objevuje nevysvětlitelný ranní vzestup hladiny cukru v krvi, tak zvaný ranní fenomén. Tento fenomén vede k vysokým hladinám krevního cukru, což je stav nazývaný hyperglykémie. Obvykle se to děje mezi 4:00 a 8:00. Příčina fenoménu není jasná. Někteří vědci se domnívají, že za to může uvolňování určitých hormonů přes noc, ke kterému dochází přirozeně, což zvyšuje inzulínovou rezistenci. To způsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi. Tyto hormony se nazývají kontraregulační hormony, protože mají účinek, který jde proti účinku inzulínu. Patří mezi ně růstový hormon, kortizol, glukagon a epinefrin.
Pokud je vaše hladina cukru v krvi trvale vyšší, než by ráno měla být, promluvte si se svým lékařem. Váš lékař vám může navrhnout, abyste si kontrolovala hladinu cukru v krvi jednou během časných ranních hodin několik dní po sobě. Nebo můžete použít kontinuální monitor glukózy ke sledování hladiny cukru v krvi během spánku. Tyto informace pomohou vašemu lékaři potvrdit, zda máte onen fenomén nebo zda může existovat jiný důvod pro vysokou ranní hladinu cukru v krvi.
Laboratoře mají své stupnice (tabulka) pro stanovení hodnoty CRP u dospělých, a to normálních a abnormálních hodnot. Obvykle platí, že pokud v těle nemáte zánět, nebudete mít měřitelnou hladinu CRP v krvi. Nicméně hodnoty do 5,0 mg/litr jsou považovány za normální hodnoty. V případě hladiny CRP v rozmezí od 5 do 30 mg/litr se jedná o virovou infekci (na tu se nepředepisují antibiotika, protože na ně nezabírají), a když vyjde hodnota CRP nad 30 mg/litr, jedná se s největší pravděpodobností o bakteriální infekci (někdy se uvádí, že hodnoty C-reaktivního proteinu v rozmezí 30–40 mg/litr jsou neurčité a o bakteriální infekci lze s jistotou hovořit až při hodnotách nad 40 mg/litr).
V případě vysoce citlivého testu hs-CRP pro účely rizika kardiovaskulárních onemocnění uvádí Americká asociace pro onemocnění srdce následující rozmezí:
Je-li koncentrace hs-CRP v krvi menší než 1 mg/litr, máte malé riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Pohybuje-li se koncentrace hs-CRP v krvi v rozmezí 1 až 3 mg/litr, máte střední (průměrné) riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Je-li koncentrace hs-CRP v krvi vyšší než 3 mg/litr, hrozí u vás vysoké riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Protože se systémy a hodnoty používané jednotlivými laboratořemi liší, berte výše uvedené parametry jako orientační.
V naší poradně s názvem BÍLKOVINY V KRVI A MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bezdekova.
Při odběru plazmy mi bylo zjištěno,že mám vysoký obsah bílkovin v krvi.Může mi to někdo prosím objasnit blíž?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vysoká hladina bílkovin v krvi není specifická nemoc nebo stav. Obvykle se jedná o laboratorní nález odhalený při hodnocení jiného stavu nebo symptomu. Například vysoký obsah bílkovin v krvi se vyskytuje u lidí, kteří jsou dehydratovaní. Skutečným problémem však je, že krevní plazma je ve skutečnosti koncentrovanější.
Některé bílkoviny v krvi mohou být zvýšené, protože vaše tělo bojuje s infekcí nebo jiným zánětem. Lidé s určitými onemocněními kostní dřeně, jako je mnohočetný myelom, mohou mít vysoké hladiny krevních bílkovin dříve, než se u nich projeví jakékoli další příznaky.
Pokud lékař během hodnocení objeví vysokou hladinu bílkovin v krvi, další testy mohou pomoci určit, zda existuje nějaký základní problém.
Test celkových bílkovin může určit, zda máte vysokou hladinu bílkovin v krvi. Další specifičtější testy, včetně elektroforézy sérových proteinů (SPEP), mohou pomoci určit přesný zdroj, jako jsou játra nebo kostní dřeň. Tyto testy také mohou identifikovat konkrétní typ proteinu, který se podílí na vysoké hladině bílkovin v krvi. Váš lékař objedná SPEP, pokud má podezření na onemocnění kostní dřeně.
Zvýšená kyselina močová v krvi signalizuje to, že se ve vašem těle něco děje. Při zvýšené hladině se přihlásí jako první bolesti v kloubech, což může být předzvěstí onemocnění dnou. Norma kyseliny močové není pro organismus nebezpečím. Kyselina močová se může zvedat více způsoby – zvýšeným příjmem, zvýšeným rozpadem buněk. Zvýšení koncentrace kyseliny močové v krvi bez klinických projevů nemusí znamenat závažné onemocnění. Pro vysoký obsah purinů nebo nepříznivý vliv na metabolismus se doporučuje vyloučit z jídelníčku vnitřnosti, některé plody moře a alkohol, zejména pivo a destiláty. Doporučuje se přizpůsobit jídelníček současnému stavu a s odstupem cca 1/4 roku podstoupit kontrolní laboratorní vyšetření.
V naší poradně s názvem HODNOTY KYSELINA MOČOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pospa.
Je hodnota 530 umol- l hodně.
děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mezní hodnoty kyseliny močové v krvi jsou pro muže 420 µmol/l a pro ženy 340 µmol/l. Hodnota kyseliny močové 530 µmol/l je vysoká a hrozí nebezpečí rozvinutí onemocnění dnou. Pokud jde o první zjištění takto zvýšené kyseliny, tak se dá snížit dietou zaměřenou na snížení příjmu purinů. Když by to nepomohlo, tak pak existují léky, které pomohou dostat přebytečnou kyselinu močovou ven z těla. Doporučuji zůstat v péči lékaře a pravidelně kontrolovat obsah kyseliny v krvi.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.
Z hlediska diagnostického je hodnota 9 mmol/l diagnostická pro porušenou glukózovou toleranci. Toxicita glykémie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykémie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x%, pak zvýšení glykémie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x%. Druhé vysvětlení přináší představa glykémie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících inzulínorezistenci. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykémie, ale je zejména příznakem rizikového metabolismu.
Hladina cukru v krvi 15
Hladina cukru v krvi 15 mmol je diagnostická pro diabetes mellitus. Aktuální hodnota potprandiální glykémie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykémie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykémie po zátěži sacharidy (postprandiální glykémie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykémie nalačno. Důvodem je zejména inzulínorezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulínu. Jsou-li jaterní buňky inzulínorezistentní (necitlivé na inzulín), pak je posprandiální glykémie významně vysoká.
Hodnoty nad 20
Hyperglykémii dosahující hodnot nad 20 mmol/l je nutno řešit neodkladně. Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykémie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění.
Hodnoty při cukrovce – tabulka
Hodnoty při cukrovce můžete kontrolovat i pomocí tabulek týkajících se glykémie a cukrovky, které naleznete zde.
V naší poradně s názvem MILURIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kratka jana.
onemocnela sem a hned sem dostala milurit ale nikdo mi poradne nevysvetlil co dal.mam neco s krvi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Lék Milurit léčí nemoc zvanou dna. Při dně se z těla dostatečně rychle nevylučuje kyselina močová, která se pak hromadí v krvi a s ní se dostává například do kloubů, kde způsobuje bolestivé problémy. Kyselina močová vzniká jako odpadní látka při trávení potravy. Každá potravina vyprodukuje jiné množství kyseliny močové a proto rozlišujeme vhodné a nevhodné potraviny. Od dny Vám pomůže dieta a správná životospráva. Pomocí Miluritu dosáhnete rychleji úlevy neboť přímo brání vzniku kyseliny močové. Informace o tom, jak bojovat proti dně se dovíte ze zde uvedených článků.
Pokud vám lékař zjistí zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi, pravděpodobně se jedná o onemocnění, které se nazývá dna. Je velice nepříjemné a omezí vás hlavně v pohybu. Jde totiž o onemocnění kloubů, kdy se právě krystalky kyseliny močové usazují na kloubech. Ve většině případů se onemocnění projevuje bolestí palce u nohy. Hladinu kyseliny močové zvyšují především puriny obsažené v potravinách, jako je maso, uzeniny, vnitřnosti, luštěniny nebo některé mléčné výrobky. Náchylnější ke zvýšené hladině kyseliny močové v krvi jsou obézní lidé, diabetici nebo lidé se zvýšeným cholesterolem. Ve většině případů se vyšší koncentrace kyseliny močové vyskytuje u mužů. Ženský organismus si s ní umí poradit lépe. Tato kyselina je špatně rozpustná ve vodě.
V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Může se prosím vás u zvýšené kyseliny močové jíst králík?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená kyselina močová souvisí s puriny, které jsou bohatě obsaženy v masu, i v tom králičím. Při zvýšené kyselině močové můžete jíst maso, ale jen trochu. Jednu porci každý druhý den. V tom dni, kdy máte maso, už nejezte nebo nepijte potraviny s vysokým obsahem purinů, jako je například pivo nebo alkohol obecně.
K měření se používají dnes už převážně automatické přístroje zvané glukometry, které stanovují hladinu glukózy po nanesení kapky krve na testovací proužek. K dispozici jsou kompletní sety, které obsahují vlastní glukometr, několik proužků, autolancetu a lancety.
Kapka krve se v domácím prostředí získává pomocí speciálních odběrových per, takzvaných autolancet. V tomto peru je vždy vyměňována jen jehla, takzvaná lanceta. Většina dnešních autolancet má nastavitelnou hloubku vpichu pro snížení bolestivosti při odběru. Standardně se vpich provádí na bříšku některého z prstů ruky. Pro větší pohodlí pacienta je však možné odebrat vzorek krve i z jiného (alternativního) místa (vyvýšená svalová část na palcové straně dlaně, vyvýšená svalová část dlaně na malíkové straně, paže, stehno či lýtko). Je ale důležité se ujistit, že glukometr lze použít i pro krev odebranou z těchto míst. Dezinfekce místa vpichu není nutná při zachování běžných hygienických návyků.
Takto odebraná kapka krve se ihned přenese na testovací proužek. Testovací proužky ke glukometrům jsou nezaměnitelné a nedají se dělit – jinými slovy, ke každému glukometru existují speciální proužky a nelze zvýšit jejich počet rozstříháním. Při koupi náhradních proužků je nutné provést kalibraci přístroje. Ta se provádí několika způsoby – vložením kalibračního čipu do glukometru, kde čip zůstává po celou dobu stanovování proužky z jednoho balení, nebo pouze jednorázovým vložením kalibračního proužku, ze kterého si glukometr informaci přečte a uloží ji, anebo pomocí přiloženého kódu, který se do glukometru zadá.
Po nanesení kapky krve se testovací proužek podle návodu vloží do těla glukometru, který provede měření. Na displeji se pak objeví naměřená hodnota glykemie.
Hodnoty naměřené v domácím prostředí mají vždy pouze informativní charakter.
V závislosti na době od posledního příjmu potravy rozlišujeme dvě základní hodnoty glykemie, a to náhodná glykemie a glykemie nalačno, viz výše v našem článku.
Pro koho je domácí stanovení glykemie vhodné i bez porady s lékařem? Týká se zejména lidí, u kterých se již cukrovka v rodině projevila, lidí trpících vysokým krevním tlakem či zvýšeným cholesterolem, pacientů po cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu, při nadváze nebo obezitě, popřípadě žen trpících cukrovkou v těhotenství.
Ranní glykemie
Glykemie nalačno se provádí nejlépe ráno před prvním jídlem. Doporučené hodnoty glykemie nalačno u zdravého člověka by měly být 5,5 mmol/l. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
Glykemie nalačno v těhotenství
Vyšetření je indikováno u všech těhotných žen. Probíhá ve dvou stupních – na začátku gravidity a mezi 24.–28. týdnem gravidity. U všech žen se doporučuje co nejdříve na začátku těhotenství vyšetřit glykemii nalačno v žilní plazmě standardní laboratorní metodou. Při naměření glykemie nalačno větší než 7,0 mmol/l (nebo glykovaný hemoglobin HbA1c ≥ 48 mmol/mol) se jedná o zjevný diabetes mellitus v těhotenství. Gestační diabetes je diagnostikován při opakovaném zjištění glykemie nalačno v rozmezí 5,1–6,9 mmo/l. Diagnózu gestačního diabetu lze stanovit pouze na základě vyšetření „lačné glykemie“ v případě 2 pozitivních nálezů (nelze stanovit týž den). V případě 1 pozitivního a 1 negativního nálezu je indikován 3bodový orální glukózový toleranční test po zátěži 75 g glukózy. Ve 24.–28. týdnu gravidity se u všech těhotných žen, u nichž byl screening na začátku těhotenství negativní, provádí 3bodový orální glukózový toleranční test.
Gestační diabetes a jeho léčbu je potřebné kontrolovat měřením glykemie (cukru v krvi). Nejvhodnější pro měření je glykemie nalačno a pak 3x po hlavním denním jídle. Glykemie je možné vyšetřit v laboratoři nebo prostřednictvím glukometru, což je zařízení pro domácí měření glykemie pomocí testovacích proužků. Měření se provádí alespoň jednou týdně, ale individuálně je možné, hlavně při změně léčby, doporučit pacientce i častější sledování. Cílovou hodnotou glykemie při gestačním diabetu je hodnota nalačno do 5,1 mmol/l, za 1 hodinu po jídle do 7,8 mmol/l, za 2 hodiny po jídle do 6,7 mmol/l dle doporučení České diabetologické společnosti z roku 2014. V případě, že má pacientka i při dodržování diety vyšší hodnoty, doporučuje se snížit je malými dávkami inzulinu, které si aplikuje inzulinovým dávkovačem před jídlem v dávce podle ordinace lékaře. Podle domácího měření diabetolog pacientku naučí, jak dávky inzulinu samostatně upravovat. Inzulin pacientka rovněž ve většině případů aplikuje jen do porodu. Od roku 2014 je možné léčit gestační diabetes perorálním antidiabetikem metforminem.
Standardní rozsah normálních hodnot není pro toto vyšetření stanoven. Je to proto, že „normální hodnoty“ závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, pohlaví, populační skupina a použitá metoda stanovení, navíc číselné výsledky mají v různých laboratořích různý význam. Zvýšená koncentrace kyseliny močové upozorňuje, že tělo neumí dobře zvládat důsledky odbourávání purinů. Lékař může zjistit, zda je příčinou nadprodukce kyseliny močové nebo ji tělo nedovede dostatečně dobře vyloučit. Zvýšená koncentrace kyseliny močové může vést k tvorbě krystalů kyseliny močové v kloubech. To způsobí zánět kloubu a bolest, která je pro dnu charakteristická. Kyselina močová může vyvolávat i tvorbu krystalů v moči nebo ledvinných kamenů a může tak poškodit ledviny.
Nízká koncentrace kyseliny močové v krvi je daleko vzácnější než zvýšená a jen vzácně je potřeba se jí zabývat. Nízké koncentrace kyseliny močové mohou být způsobeny některými typy onemocnění jater nebo ledvin, účinkem toxických látek nebo vzácnými vrozenými chorobami. Všechny tyto stavy se obvykle zjišťují jinými způsoby vyšetření, ne jen stanovením koncentrace kyseliny močové v krvi.
Stálou koncentraci glukózy v krvi udržují především hormony inzulín a glukagon. Jejich působení musí být velice přesně regulováno. U diabetu dochází k poruše této regulace, která je způsobena buď nedostatkem inzulínu, nebo převahou účinku glukagonu, případně jiných glukózotolerančních vlivů nad vlivem inzulínovým. Dochází k omezení transportu glukózy z krve do buněk, čímž narůstá koncentrace glukózy v krvi.
Je-li koncentrace glukózy v žilní krvi odebrané kdykoliv vyšší než 7,0 mmol na 1 litr krve a asi 2 hodiny po jídle vyšší než 11,1 mmol na litr krve, je vysoce pravděpodobné potvrzení diagnózy diabetes mellitus. Pokud jsou současně zaznamenány příznaky, jako je časté močení, žízeň nebo hubnutí bez toho, že by byla současně držena redukční dieta, je diagnóza diabetu téměř jistá. Rychlého potvrzení diagnózy lze dosáhnout opakovaným měřením glykémie kdykoliv během dne, a pokud je nejméně 2x po sobě naměřena hodnota glykémie vyšší než 11,1 mmol/l krve, je diabetes prakticky potvrzen. Protože diagnóza cukrovky nemůže být potvrzena pouze jediným vyšetřením, musí následovat vyšetření podrobné a opakované.
Kromě klasického laboratorního vyšetření krve na obsah glukózy, obsah tuků a cholesterolu, kyseliny močové a provedení jaterních testů se provádí i takzvaný zátěžový test (odborně označovaný jako orální glukózový toleranční test – oGTT). Vyšetřovanému se dá vypít 75 gramů glukózy rozpuštěné ve 3 dcl vody. Roztok se musí vypít v rozmezí 3 až 5 minut. Hladina krevního cukru se hodnotí v časových intervalech, vždy však po 2 hodinách po vypití roztoku glukózy. Pokud jsou stanoveny hodnoty glukózy v 1 litru krve před vypitím glukózového roztoku do 7 mmol a 2 hodiny po vypití do 11,1 mmol, nejedná se o porušenou glukózovou toleranci. Při hodnotách nad 7 mmol/l nalačno a nad 11,1 mmol/l 2 hodiny po vypití je potvrzen diabetes mellitus. V některých zemích se za spodní hranici nebere hodnota nalačno 7 mmol, ale hodnota 8 mmol na litr krve. Tento rozdíl v hodnocení má většinou souvislost s individuálním posouzením věku, životního stylu a vyvíjenou aktivitou vyšetřované osoby. V posledních letech se objevuje i opačný trend, kdy ošetřující lékař při zjištěné hodnotě nad 5,6 mmol/l krve nalačno diagnostikuje diabetes. Česká diabetologická společnost doporučuje jako mezní hodnoty glykémie pro potvrzení diabetu 7,0 mmol nalačno a 11,1 mmol 2 hodiny po oGTT v litru krve.
Pokud jsou stanoveny hodnoty, kdy pacient má sice zvýšenou glykémii, ale tato nedosahuje hodnotu platnou pro diagnózu cukrovky, pak se mluví o diagnostikovaném prediabetu. Jedná se o případ hraniční glykémie nalačno (HGL) v rozmezí 5,6 až 6,9 mmol/l krve nebo glykémie v žilní plazmě po provedeném oGTT v rozmezí 7,8 až 11,0 mmol/l krve (porušená glukózová tolerance, PGT).
Na trhu je k dispozici celá řada kvalitních domácích glukometrů umožňujících průběžné sledování glykémie. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že měření musí být provedeno za určitých podmínek, aby měly zjištěné hodnoty nějaký význam. Předně musí být provedeno měření hned ráno po procitnutí, vyšetřovaná osoba nesmí být pod vlivem emocí a nesmí vykonat před měřením zvýšenou fyzickou aktivitu. Měření musí být provedeno nejdříve po 8 hodinách od posledního přijatého jídla. Jakékoliv horečnaté onemocnění výsledky testu významně zkresluje, stejně tak stresový stav. Měření za těchto podmínek nemá význam vůbec provádět. Tímto měřením se zjistí, zda játra neprodukují více krevního cukru, než je žádoucí. Pokud se opakovaně zjistí hodnota glykémie vyšší než 5,6 mmol/l krve, je nutno navštívit lékaře a vyžádat si specializované vyšetření u diabetologa.
Nízká hladina cukru v krvi, hypoglykemie, je definována jako patologický pokles krevního cukru glukózy pod 3,3 mmol/l, doprovázený klinickými projevy, které jsou způsobeny vylučováním antiregulačních hormonů a dalšími biochemickými procesy. Řadí se mezi akutní komplikace cukrovky (diabetu) a jedná se o častou komplikaci léčby diabetu inzulinem. Normální hladina glukózy v krvi je 3,5–5,5 mmol/l. Vyšší hodnoty (nad 5,5 mmol/l) označujeme jako hyperglykemie.
Co je to hypoglykemie
Hypoglykemický stav vzniká v okamžiku, kdy se koncentrace glukózy v krvi dostane do nerovnováhy s množstvím inzulinu, respektive se její obsah v krvi oproti inzulinu snižuje. Inzulin, hormon vznikající ve slinivce břišní, umožňuje přesun cukru (glukózy) z krve do buněk, které tak získávají potřebnou energii. Cukru v krvi ubývá, jeho hladina klesá. Pokud klesne pod určitou hranici, dochází k takzvané hypoglykemii, která může vést k vážným poruchám činnosti mozku, který je na přívodu cukru krví závislý, a v nejtěžších případech může ohrozit život. Ke hypoglykemii dochází nejčastěji při léčbě cukrovky předávkováním inzulinu nebo perorálními léky (antidiabetika), negativní roli může sehrát například také nižší příjem potravy, zvracení či výrazná fyzická námaha.
Při nízké hladině cukru (hypoglykemii) podáme nemocnému při vědomí cukr (optimální je glukóza ve formě gelu, může to být ale i sklenice džusu, krajíček chleba). Při bezvědomí lze aplikovat do svalu injekčně glukagon, ale rozhodně voláme 155 či 112.
Hypoglykemie u nediabetiků vzniká na základě hladovění a vysoké fyzické aktivity.
Příčiny: fyzická aktivita, vynechání pravidelného jídla, konzumace příliš malého množství jídla, konzumace alkoholu bez jídla, nadměrné cvičení či déletrvající cvičení bez příjmu jídla, razantní změna ve stravovacích návycích (například při zahájení redukční diety nebo při přechodu na vegetariánskou stravu), poruchy štítné žlázy, jiné onemocnění, postižení metabolismu při infekčních chorobách.
Léčba a první pomoc
Zdravý člověk většinou včas rozpozná příznaky blížící se hypoglykemie. Cítí právě již výše zmíněný hlad, únavu, pocení, třes. Člověk s hypoglykemií může vypadat jako opilý, a tak se může stát, že si ho ať už laici, ale někdy i odborníci mohou snadno splést s opilým člověkem. Jednoznačné potvrzení hypoglykemie lze velmi jednoduše provést změřením hladiny krevního cukru (i s pomocí glukometru v průběhu několika sekund až minut).
První pomoc
Při lehké hypoglykemii postačí jako první pomoc sladká tekutina, například čaj se čtyřmi lžičkami cukru, 200 ml kolového nápoje nebo džusu. Cukry se totiž nejrychleji vstřebávají v tekuté podobě.
Rychlou a účinnou první pomocí je také požití rychle rozpustného hroznového cukru. Ten je k dostání v lékárnách ve formě ruličky, která obsahuje celkem 40 g sacharidů. Jako první pomoc se doporučuje 5 ks z ruličky.
Pokud se stav po čtvrthodině nezlepší, podejte opět rychle vstřebatelné cukry, po další čtvrthodině je vhodné doplnit ty „pomalé“. Většina diabetiků u sebe nosí cukr, ať už kostkový, tekutý, nebo ve formě bonbonů.
Jestliže k hypoglykemii dojde před plánovaným jídlem, je nezbytné sníst je hned.
Některým pacientům v případě lehké hypoglykemie pomůže si po doplnění sacharidů na chvíli lehnout a zdřímnout.
Mějte na paměti, že sladké tekutiny se nemohou podat člověku, který z jakéhokoliv důvodu (opilost, bezvědomí, zvracení a podobně) nespolupracuje, protože by mohl tekutiny vdechnout a udusit se!
Pacienti-diabetici, kteří prodělali opakované těžké hypoglykemie, bývají vybaveni injekcí s glukagonem – hormonem, který produkuje slinivka břišní stejně jako inzulin. Tento hormon však působí opačně než inzulin – zvyšuje hladinu cukru v krvi. V případě bezvědomí podá injekci glukagonu druhá osoba.
Pacient by se měl do deseti minut po aplikaci probrat a sníst další sacharidy ve vhodné formě, aby se hypoglykemie neopakovala. Jestliže glukagon nezabral nebo není k dispozici, je třeba nemocného okamžitě dopravit k lékaři. Hypoglykemie může být závažnou komplikací léčby inzulinem či léky zvyšujícími jeho tvorbu. Není-li včas správně rozpoznána a léčena, končí křečemi, bezvědomím a smrtí. Jejímu vzniku lze předcházet dodržováním léčby, denního režimu a stravovacího plánu.
V případě, že je pacient ve stavu bezvědomí, neprodleně přivolejte rychlou lékařskou pomoc.
Léčba cukrovky pomocí inzulinu s sebou vždy nese riziko hypoglykemie. Důležitý je aktivní přístup pacienta, odhalení příčiny hypoglykemie a její odstranění. Pokud se lékař pacienta na pravidelných kontrolách neptá na hypoglykemii, musí ho on sám o ní informovat. Někdy je nutné vyhledat ošetřujícího lékaře i mimo plánovanou kontrolu a hledat společně příčinu hypoglykemií a eventuálně upravit dávku inzulinu či léků.
Kyselina močová, jež se nachází v lidském těle, pochází ze dvou zdrojů: z potravinových purinů a purinů, které vznikají při odbourávání buněk tělu vlastních. Kyselina močová představuje přirozený koncový produkt odbourávání purinů, které jsou obsaženy v buněčných jádrech (endogenní puriny), a purinů, které jsou přijímány v potravě a vznikají při látkové přeměně (exogenní puriny).
Dna se vyznačuje zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi. Tato látka se v těle vyskytuje běžně, překročí-li však její množství určitou hodnotu, dojde k jejímu vysrážení a k tvorbě krystalů, které se ukládají nejčastěji v okolí kloubů nebo v ledvinách. Při tomto onemocnění dodržujte dietu s nízkým obsahem purinů, protože právě z těchto látek vzniká kyselina močová.
