Kyselinamočová je koncovým produktem metabolismu purinů (nukleové kyseliny), a proto se tato kyselina běžně objevuje v lidském těle, důležité je ale její množství. Kyselinamočová se špatně rozpouští ve vodě, a proto v močových cestách vytváří kameny (= konkrementy) v močových cestách, ale stejně tak může tvořit krystaly, které se usazují v kloubní chrupavce, v okolí kloubů nebo při dřeni ledvin. Kyselinamočová není ale jen odpadní látkou, zároveň má antioxidační vlastnosti.
Při poruchách jejího metabolismu pak dochází ke vzniku dny, močových a ledvinových kamenů. Kyselinamočová se neobjevuje jen v moči (jak snad každý předpokládá), ale i v potu a v krvi. Kyselinamočová vzniká v ledvinách a v játrech. Ledviny dokážou vyloučit ale jen asi 7, 5 - 13 % této látky z těla. Zbytek v těle zůstává a pomáhá chránit organismus (pokud ho v těle není nadmíru). Podíl kyseliny močové v krvi by u muže měl být mezi 220 - 420 mmol/l, u ženy pak 140 - 340 mmol/l. V případě podílu kyseliny močové v moči není pohlaví důležité, vždy by totiž mělo být mezi 1,5 - 4,5 mmol/d.
Množství kyseliny močové v těle zvyšuje intenzivní tělesná zátěž, časté intenzivní vystavení slunečnímu záření, stres, nadměrný příjem masa, alkoholu, některých nápojů a potravin (káva, kakao, čokoláda, coca cola, luštěniny), dlouhodobé hladovění.
Vyšší koncentraci kyseliny močové mají v těle obvykle novorozenci a kojenci, muži, obézní lidé, lidé s krevní skupinou B, ženy v menopauze, těhotné ženy ve 3. trimestru. Nižší hodnoty jsou pak u dětí a těhotných žen v 1. a 2. trimestru.
Onemocnění dna je známé také jako pakostnice. Dna je onemocněním kloubů, dochází k ní při zpomalování schopnosti vylučovat kyselinu močovou. Pokud se kyselinamočová nevylučuje z těla, tak se usazuje v kloubech v podobě krystalů. Pro dnu je typické, že bolest je výraznější během noci a rána. Při dně jsou bolavé klouby oteklé, zarudlé a velmi citlivé. Příznakem tohoto onemocnění bývá i zvýšená teplota, zimnice nebo malátnost. Častěji dna postihuje muže a objevuje se u palců u nohy, hlezenního kloubu, zápěstí nebo boltce u ucha. Toto onemocnění se může projevovat také akutními záchvaty.
Příčin vzniku tohoto onemocnění je několik, může být důsledkem genetické dědičnosti, častější příčinou je ale nesprávná životospráva. Není výjimkou, že dna je také přidruženým onemocněním k jinému zdravotnímu problému (cukrovka, zvýšený krevní tlak, cholesterol). U pacientů s nadváhou může pomoci při snížení hladiny kyseliny močové snížení jejich tělesné hmotnosti pravidelnou fyzickou aktivitou (dvakrát - třikrát po dobu 30 minut) - ideálně aerobní.
Pro dnu je typické, že onemocnění se zpočátku nijak neprojevuje. Chvíli totiž trvá, než se hladina kyseliny močové v těle zvýší (rok i déle). Onemocnění se pak projevuje akutními záchvaty (otok a bolesti kloubů se zvýšenou citlivostí hlavně noci, zvýšená teplota, atd.) Otok kloubů je doprovázen také horkou, lesklou a červeně zbarvenou kůží v oblasti kloubu. Nejčastěji toto onemocnění postihne nejprve palec na noze. Dna ale postihuje i jiné klouby, může zasáhnout prsty, zápěstí i kolena. Záchvaty mají různou dobu trvání, někdy mohou trvat "jen" pár hodin, jindy mohou být i několikatýdenní. Mezi záchvaty mohou být i různě dlouhé pauzy, výjimkou není, že klid je třeba i půl roku. Po čase se může stát, že se onemocnění rozšíří z kloubů i do šlachových obalů, měkkých tkání i vnitřních orgánů (může zasáhnout i ledviny a srdce).
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY 8,9 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Hejhalova.
Dobrý den,byla jsem na odběru krve a zjistili mi hodnotu 8,9. urea,mám obavy že mám něco s ledvinami,příští týden jdu k lékaři,co prosím značí tato hodnota?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnota urea (močovina) v krvi je 2,8 - 8 mmol/l u mužů ao něco méně u žen: 2-6,7 mmol/l. Zvýšené hodnoty urea v krvi mohou souviset s věkem. Starší lidé mají více močoviny než mladší. Vyšší hladiny močoviny bývají u lidí, kteří málo pijí a trpí dehydratací. Vyšší hladina močoviny může být také příznakem onemocnění ledvin. Pokud ledviny již nezvládají vylučovat odpadní látky, bude se i močovina hromadit v krvi.
Pro přesné určení příčiny budou třeba další testy a vyšetření. Existují postupy, jak snížit hodnoty urea v krvi na normální úroveň. Zůstaňte tedy v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho následná doporučení. Nyní buďte v klidu a neobávejte se hned toho nejhoršího. Mírně zvýšené hodnoty, kam patří i vaše naměřená hodnota, se dají úspěšně snížit.
Hodnoty, které se nacházejí za takzvanou šedou zónou, obvykle znamenají, že pacienta léčba pomocí antibiotik nemine. Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty vysokého CRP
Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty CRP nad 100
Hodnoty CRP nad 100 mg/l indikují bakteriální původ – bakteriální záněty plic, ledvin a podobně. Mohou také ukazovat na rozvinutou rakovinu. O tom, jak může CRP interpretovat rakovinu se dozvíte v tomto článku: CRP a rakovina.
Co značí CRP 200
Těžké bakteriální infekce (sepse – systémový infekční zánět s rozsevem choroboplodných zárodků z původního místa infekce do jiných orgánů s jejich poškozením); hodnoty CRP 200–300 mg/l.
CRP hodnoty nad 300
Takto vysoké hodnoty ukazují na septický stav. Je nutná hospitalizace s nitrožilní aplikací antibiotik.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Buček.
Při poslední kontrole mi byla zjištěna zvýšená kyselinamočová v krvi (540), lékař mi naordinoval Milurit.Je to nutné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselinamočová 540? Když se vykašlete na Milurit, tak se připravte na velké bolesti, které souvisí s příchozí dnou. Vysoká kyselinamočová znamená nemocné ledviny a ty se jen tak samy nevyléčí. Měl byste poslechnout svého lékaře a užívat Milurit a k tomu dodržovat purinovou dietu.
Kyselinamočová je vedlejší produkt chemického rozdělení sloučenin zvaných puriny, které existují v našich tělesných buňkách a také v naší stravě. Puriny jsou pro nás velmi důležité, jelikož poskytují věci potřebné pro energii a bílkoviny. Během metabolického procesu se kyselinamočová vyrábí v krevním řečišti. Kyselinamočová je pro nás dobrá, protože působí jako antioxidant a stará se nám o vnitřní stěny našich cév. Po skončení svého působení projde přes ledviny, které ji zpracují a vylučují ji jako odpad z našich těl prostřednictvím moči. Kyselinamočová se také v malé míře vylučuje také ve stolici.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HLADINA CHOLESTEROLU A KYSELINY MOČOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Nováková.
Byla mi naměřena hodnota cholesterolu 7,13 a kyseliny močové 400. Je nutné v tomto případě nasadit léky nebo stačí dodržovat dietu?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oboje hodnoty máte zvýšené. Jestli vám vyšetřující lékař doporučil léčbu pomocí léků, tak by bylo prospěšné jeho návrh akceptovat a zkusit pár měsíců vydržet na léčbě. Pokud se tyto zvýšené hodnoty u vás vyskytly poprvé a nemáte žádné příznaky vysokého cholesterolu a ani nemáte bolesti v kloubech, tak bude na začátek stačit dieta. Ta nemusí být nijak drastická. Bude stačit, když budete dodržovat dietu pro nemocné dnou a omezíte tuky ve své stravě. Občas můžete zhřešit, tak jednou za týden. Pravidelně každé dva měsíce choďte na kontrolní vyšetření krve, abyste se ujistila, že hodnoty trochu klesly, a že váš nový způsob stravování probíhá správně. V některých případech dieta nestačí a hodnoty i přesto, že se snažíte nejíst zakázané věci, tak se drží stále vysoko. V takovém případě je na řadě léčba medikamenty s dalším pokračováním v dietě.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KAREL.
Dobrý den.Prosím o radu.Mám vyšší hodnotu PSA v krvy.Po biopsii prostaty je histolické vyšetření bez záchytu turmorozní tkáně.Poradte mi prosím co užívat na snížení PSA a na zvětšenou prostatu. Je mi 66 roků.Děkuji KAREL
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA aneb specifický prostatický antigen je hojně používaným ukazatelem zhoubného nádoru prostaty. Ne vždy však jeho zvýšené hodnoty souvisí s rakovinou. Hodnoty PSA rostou společně s věkem. Například ve 40 letech může být jeho hodnota až 2,5 krát větší než normální, v 60 letech je to až 4,5 krát a v 70 letech je to až 6,5 krát vyšší hodnota než normál a přesto nemusí být s prostatou žádný problém. Další častou příčinou zvýšeného PSA může být nezhoubná hyperplazie prostaty, kdy dojde ke zvětšení prostaty a ve zvětšené prostatě je pak i více buněk, které logicky produkují i více PSA a rovněž nejde o rakovinu. V tomto případě je vhodné potvrdit nezhoubnost právě biopsií, jako ve vašem případě. Další situace, které zvyšují hodnoty PSA, jsou častá jízda na kole a bakteriální onemocnění prostaty a močových cest - ty se zjistí laboratorním vyšetřením moči a léčí se antibiotiky. Rovněž je vhodné zdržet se ejakulace tři dny před testem na PSA, neboť výron semene rovněž zvýší hladinu PSA na příštích 24 hodin. Trvale zvýšená hladina PSA není nijak nebezpečná, pokud je jiným vyšetřením vyloučen zhoubný nádor.
Kyselinamočová vzniká v lidském těle jako důsledek rozkládání purinů, které člověk přijímá v potravě a zároveň si je ale dokáže i sám syntetizovat v játrech. Kyselinamočová se v těle šíří krví a vylučuje se močí. Vysoké hodnoty této kyseliny mají negativní vliv na zdravotní stav člověka, k tomu může dojít tím, že člověk přijímá příliš mnoho purinů v potravě, nebo jeho tělo nedokáže puriny eliminovat, případně nemusí správně fungovat ledviny. Vysoká hladina kyseliny močové v těle se projevuje nejen pocitem únavy, ale i záněty kloubů (často právě kyselinamočová způsobuje u člověka dnu) a tvorbou ledvinových kamenů.
V naší poradně s názvem HODNOTY KYSELINA MOČOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pospa.
Je hodnota 530 umol- l hodně.
děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mezní hodnoty kyseliny močové v krvi jsou pro muže 420 µmol/l a pro ženy 340 µmol/l. Hodnota kyseliny močové 530 µmol/l je vysoká a hrozí nebezpečí rozvinutí onemocnění dnou. Pokud jde o první zjištění takto zvýšené kyseliny, tak se dá snížit dietou zaměřenou na snížení příjmu purinů. Když by to nepomohlo, tak pak existují léky, které pomohou dostat přebytečnou kyselinu močovou ven z těla. Doporučuji zůstat v péči lékaře a pravidelně kontrolovat obsah kyseliny v krvi.
Součástí výsledkového listu v rámci základního lipidového spektra je parametr „non hdl“ cholesterol. Význam tohoto vypočteného parametru se zvyšuje. Klinické studie prokázaly, že může být lepším ukazatelem rizika budoucích kardiovaskulárních příhod než LDL cholesterol, a to především u osob se zvýšenou hladinou triglyceridů. Může být proto použit místo LDL cholesterolu jako cíl léčby, přičemž jeho cílové hodnoty jsou o 0,8 mmol vyšší než cílové hodnoty LDL cholesterolu.
Zvýšení celkového cholesterolu v krvi nebolí. Je to ale varovný signál vzniku srdečního onemocnění nebo mozkové mrtvice. Hodnoty cholesterolu podle věku jsou dány dodržováním správného životního stylu, přičemž můžete toto riziko výrazně snížit. Pokud však máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, svěřte se praktickému lékaři.
Existuje několik zásad, jak udržet optimální poměr cholesterolu v těle, aby se nevyskytla varovná hodnota hranice cholesterolu:
Pravidelně cvičte.
Omezte pití alkoholu a nekuřte.
Nestresujte se.
Upravte životosprávu – omezte obiloviny a jednoduchý cukr, konzumujte omega-3 mastné kyseliny. Jako zdroj tuků používejte margaríny a rostlinné oleje, jezte méně tučných uzenin, masa a vnitřností, začleňte do jídelníčku luštěniny.
Choďte na pravidelné kontroly. Lékař bude monitorovat vaši hladinu cholesterolu v krvi a při trvání nálezu i přes dietní opatření vám může nasadit léky.
Celkový cholesterol
Norma je pod 5,16.
Mezní hodnoty se pohybují v rozmezí od 5,17 do 6,18.
Velmi riziková hodnota je od 6,19 a více.
HDL cholesterol: HDL cholesterol je takzvaný hodný cholesterol. Vyskytuje se v lipoproteinech, které mají vysokou hustotu. Pro lidský organismus je životně důležitý, neboť pomáhá odvádět škodlivý cholesterol (LDL) do jater, kde ho tento orgán metabolizuje. Dále pomáhá v prevenci proti vytváření sklerotických plátů.
Hodnota HDL cholesterolu by neměla klesnout pod 1,4. Při poklesu HDL pod 0,9 se jedná o velmi rizikovou hodnotu.
LDL cholesterol: LDL cholesterol má oprávněnou přezdívku „zlý nebo škodlivý cholesterol“. Jeho vysoké hodnoty stojí za poškozováním cév a s nimi souvisejících chorob. Typicky se jedná o kornatění cév nebo mozkovou mrtvici.
Normální hodnota je do 3,4. Riziková hodnota je od 3,5 do 4,1. Velmi riziková hodnota je od 4,2 a výše.
V naší poradně s názvem JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Normálníhodnoty jaterních testů
ALT
AST
APTT
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normálníhodnoty u dospělých:
ALT: 5–13 U/I;
AST: 0,05–0,72 µkat/l;
APTT se netýká jaterních testů, nýbrž srážlivosti krve a normálníhodnoty jsou při srovnání s parametrem standardní plazmy v rozmezí 0,83–1,3.
Zvýšená kyselinamočová v krvi signalizuje to, že se ve vašem těle něco děje. Při zvýšené hladině se přihlásí jako první bolesti v kloubech, což může být předzvěstí onemocnění dnou. Norma kyseliny močové není pro organismus nebezpečím. Kyselinamočová se může zvedat více způsoby – zvýšeným příjmem, zvýšeným rozpadem buněk. Zvýšení koncentrace kyseliny močové v krvi bez klinických projevů nemusí znamenat závažné onemocnění. Pro vysoký obsah purinů nebo nepříznivý vliv na metabolismus se doporučuje vyloučit z jídelníčku vnitřnosti, některé plody moře a alkohol, zejména pivo a destiláty. Doporučuje se přizpůsobit jídelníček současnému stavu a s odstupem cca 1/4 roku podstoupit kontrolní laboratorní vyšetření.
V naší poradně s názvem MILURIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kratka jana.
onemocnela sem a hned sem dostala milurit ale nikdo mi poradne nevysvetlil co dal.mam neco s krvi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Lék Milurit léčí nemoc zvanou dna. Při dně se z těla dostatečně rychle nevylučuje kyselinamočová, která se pak hromadí v krvi a s ní se dostává například do kloubů, kde způsobuje bolestivé problémy. Kyselinamočová vzniká jako odpadní látka při trávení potravy. Každá potravina vyprodukuje jiné množství kyseliny močové a proto rozlišujeme vhodné a nevhodné potraviny. Od dny Vám pomůže dieta a správná životospráva. Pomocí Miluritu dosáhnete rychleji úlevy neboť přímo brání vzniku kyseliny močové. Informace o tom, jak bojovat proti dně se dovíte ze zde uvedených článků.
Z hlediska diagnostického je hodnota 9 mmol/l diagnostická pro porušenou glukózovou toleranci. Toxicita glykémie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykémie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x%, pak zvýšení glykémie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x%. Druhé vysvětlení přináší představa glykémie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících inzulínorezistenci. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykémie, ale je zejména příznakem rizikového metabolismu.
Hladina cukru v krvi 15
Hladina cukru v krvi 15 mmol je diagnostická pro diabetes mellitus. Aktuální hodnota potprandiální glykémie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykémie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykémie po zátěži sacharidy (postprandiální glykémie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykémie nalačno. Důvodem je zejména inzulínorezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulínu. Jsou-li jaterní buňky inzulínorezistentní (necitlivé na inzulín), pak je posprandiální glykémie významně vysoká.
Hodnoty nad 20
Hyperglykémii dosahující hodnot nad 20 mmol/l je nutno řešit neodkladně. Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykémie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění.
Hodnoty při cukrovce – tabulka
Hodnoty při cukrovce můžete kontrolovat i pomocí tabulek týkajících se glykémie a cukrovky, které naleznete zde.
Laboratoře mají své stupnice (tabulka) pro stanovení hodnoty CRP u dospělých, a to normálních a abnormálních hodnot. Obvykle platí, že pokud v těle nemáte zánět, nebudete mít měřitelnou hladinu CRP v krvi. Nicméně hodnoty do 5,0 mg/litr jsou považovány za normálníhodnoty. V případě hladiny CRP v rozmezí od 5 do 30 mg/litr se jedná o virovou infekci (na tu se nepředepisují antibiotika, protože na ně nezabírají), a když vyjde hodnota CRP nad 30 mg/litr, jedná se s největší pravděpodobností o bakteriální infekci (někdy se uvádí, že hodnoty C-reaktivního proteinu v rozmezí 30–40 mg/litr jsou neurčité a o bakteriální infekci lze s jistotou hovořit až při hodnotách nad 40 mg/litr).
V případě vysoce citlivého testu hs-CRP pro účely rizika kardiovaskulárních onemocnění uvádí Americká asociace pro onemocnění srdce následující rozmezí:
Je-li koncentrace hs-CRP v krvi menší než 1 mg/litr, máte malé riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Pohybuje-li se koncentrace hs-CRP v krvi v rozmezí 1 až 3 mg/litr, máte střední (průměrné) riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Je-li koncentrace hs-CRP v krvi vyšší než 3 mg/litr, hrozí u vás vysoké riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Protože se systémy a hodnoty používané jednotlivými laboratořemi liší, berte výše uvedené parametry jako orientační.
Diastolický tlak je dolní hodnota tlaku, kdy zrovna srdce netlačí krev do tepen, ale plní se samo další krví, než ji znovu vytlačí do oběhu, a v této době zároveň regeneruje své síly. Tato hodnota je udržována pružností tepenného systému, jakoby rezervní tlakové nádoby. Normální hodnota je 80 torrů a rozptyl 40–140. Přitom pod 70 se jedná o nízký tlak a přes 90 o vysoký, kdy organismus má, nebo se chová, jako kdyby měl, nadbytek vody.
Rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem je tlaková (tepová) amplituda. Druhé nižší číslo znamená diastolický tlak. Diastolický krevní tlak nemůže být nikdy vyšší než systolický krevní tlak. Nebezpečné je, že zpravidla u starších lidí, kteří mají nízký diastolický krevní tlak, ale vyšší systolický krevní tlak, je větší pravděpodobnost vzniku srdečního selhání než u těch s vyšší úrovní diastolického krevního tlaku. Diastolický krevní tlak byl a nadále zůstává závažný pro mladé lidi. Čím vyšší diastolický krevní tlak, tím vyšší riziko při srdečním infarktu, mrtvici a selhání ledvin. Jak lidé stárnou, diastolický tlak začne klesat a systolický krevní tlak začíná stoupat a stává se důležitějším. Rovněž zvýšení systolického krevního tlaku zvyšuje šance na infarkt, mrtvici či selhání ledvin. V minulosti se věřilo, že zvýšený diastolický krevní tlak je nejvýznamnější prediktor nepříznivých výsledků, ale nyní je známo, že významnější negativní dopad na člověka má zvýšený systolický krevní tlak.
Hodnoty krevního tlaku do 110/70 mm Hg
Běžný nižší tlak bývá vyvolán mechanickým působením, hormonálními příčinami, únavou, přiotrávením, uskřinutím nervů u páteře a podobně. Běžná je apatie, nechuť k vlastní aktivní činnosti, ale při donucení je obvyklé akceptování aktivity bez výrazné nevole. Charakteristické jsou chladnější končetiny, kyčle, bederní páteř, nos a povaha. Jde o menší opotřebení srdce, ale také obvykle o jeho menší výkon.
Hodnoty krevního tlaku do 90/ 60 mm Hg
Tyto hodnoty představují dolní hranici tlakových hodnot, při nichž člověk většinou ještě neupadá do bezvědomí. Jedná se o vliv různých příčin, například nedostatečná činnost štítné žlázy, hladovění, překyselení organismu, přidušení, podchlazení, přiotrávení, těžká únava, uskřinutí nervů krční páteře blokádou, šok a podobně. Psychickým projevem jsou deprese a trudnomyslnost. Vnějším psychickým impulzem se stav nevyřeší, jenom se přidá stres. Toto je obvykle stav, který již není bez léčení životaschopný. Jde však o normálníhodnoty u dětí, záleží na stavu podle vývoje a velikosti.
Hodnoty krevního tlaku do 60/30 mm Hg
Člověk s takto nízkým tlakem, který způsobuje nedokrvení důležitých orgánů, pravděpodobně umírá. Dotyčný již není při vědomí. V tomto stavu ihned volejte záchranku. Připravte se na masáž srdce a dýchání z úst do úst, což jsou 2 vdechy a 15x masáž srdce stlačením hrudníku.
Alaninaminotranferázy (ALT) jsou převážně obsaženy v buňkách jater, srdce, kosterních svalů, ledvin, mozku a v červených krvinkách. Vleže je aktivita ALT obecně o 10–15 % nižší. Slabě zvýšené hodnoty jsou u dětí. Muži mají vyšší hodnoty ALT než ženy. Ze dne na den se aktivita může lišit až o 30 %. Fyzická zátěž hodnoty zvyšuje. Zvýšená aktivita byla také prokázána u obézních lidí.
Normální hodnota
Děti a dospělí: 5–13 U/I.
Co znamená vysoká hodnota
Zvýšená hodnota ALT v krvi znamená zvýšený rozpad buněk v těchto oblastech. Značně zvýšené jsou hodnoty ALT u akutní virové hepatitidy nebo pravostranného srdečního selhání. Dále u toxického poškození, kdy je výše vzestupu výrazem rozsahu postižení (například otrava tetrachlormetanem nebo muchomůrkou zelenou); také po požití většího množství alkoholu následuje krátkodobý vzestup; u infekční mononukleózy je maximálně 20násobné zvýšení; dále je to u sepse; dekompenzované jaterní cirhózy (maximálně 4–5krát vyšší aktivita, většinou nižší než AST); u karcinomu jater (5–10násobné zvýšení); metastáze do jater (pomalý vzestup, AST/ALT = 1 nebo více); srdečního selhání (městnání krve v játrech) – zvýšení 10–50krát; u cholangitidy; biliární koliky (vrací se k normě za několik dní); extrahepatální cholestázy – zvýšení 2–4krát.
Co znamená nízká hodnota
Nízká hodnota ALT signalizuje deficit vitamínu B6 (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu – koenzymu ALT). ALT je mírně snížené v těhotenství.
Laktátdehydrogenáza (LD) je cytoplazmatický enzym, který se vyskytuje ve všech buňkách těla. Stanovení aktivity celkové LD není proto příliš specifické pro určité onemocnění. Rozlišuje se 5 variant tohoto enzymu, které mají stejnou funkci, jen se nacházejí v různých tkáních organismu. LD1 se vyskytuje v červených krvinkách, srdci a ledvinách, nejvíce LD5 je v játrech a některých vláknech kosterní svaloviny. Izoenzymy LD3 a LD4 se vyskytují v bílých krvinkách. Na základě těchto pěti typů lze posoudit, která tkáň je poškozená.
Normální hodnota
0 až 2 měsíce: do 21,0 kat/l
2 měsíce až 1 rok: do 11,8 kat/l
1 rok až 15 let: do 8,4 kat/l
nad 15 let: do 7,5 kat/l
Co znamená vysoká hodnota
Vysoká hodnota signalizuje:
onemocnění myokardu (charakteristické izoenzymy: LD1 a LD2) – akutní infarkt myokardu
intoxikaci organickými rozpouštědly – aktivita může být zvýšena až 100krát
akutní selhání jater – aktivita 10–20krát vyšší
metastáze do jater – 5krát zvýšená aktivita, u primárního hepatomu zvýšení nebývá
hepatitidu při infekční mononukleóze – přibližně 5krát zvýšená aktivita
akutní virovou hepatitidu – hodnoty 2–3krát zvýšené
cirhózu, obstrukční ikterus – hodnotynormální až 2krát zvýšené
Standardní rozsah normálních hodnot není pro toto vyšetření stanoven. Je to proto, že „normálníhodnoty“ závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, pohlaví, populační skupina a použitá metoda stanovení, navíc číselné výsledky mají v různých laboratořích různý význam. Zvýšená koncentrace kyseliny močové upozorňuje, že tělo neumí dobře zvládat důsledky odbourávání purinů. Lékař může zjistit, zda je příčinou nadprodukce kyseliny močové nebo ji tělo nedovede dostatečně dobře vyloučit. Zvýšená koncentrace kyseliny močové může vést k tvorbě krystalů kyseliny močové v kloubech. To způsobí zánět kloubu a bolest, která je pro dnu charakteristická. Kyselinamočová může vyvolávat i tvorbu krystalů v moči nebo ledvinných kamenů a může tak poškodit ledviny.
Nízká koncentrace kyseliny močové v krvi je daleko vzácnější než zvýšená a jen vzácně je potřeba se jí zabývat. Nízké koncentrace kyseliny močové mohou být způsobeny některými typy onemocnění jater nebo ledvin, účinkem toxických látek nebo vzácnými vrozenými chorobami. Všechny tyto stavy se obvykle zjišťují jinými způsoby vyšetření, ne jen stanovením koncentrace kyseliny močové v krvi.
Svaly spalují tuk a glukózu na energii, ale mozek přijímá jen glukózu. Glukóza se zvlášť rychle odbourává v žaludku a ve střevech a jako krevní cukr se dostává do krve. Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni, což je rozmezí mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve, jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny.
Když klesnou hodnoty na 60–70 mg na 100 ml krve nebo ještě hlouběji, náš organismus reaguje nejprve únavou, vnitřním napětím a nedostatkem chuti k čemukoliv. Čím více se koncentrace cukru sníží, tím horší jsou příznaky: dostaví se nervozita, depresivní nálady a stavy strachu. Nezřídka sáhneme po něčem sladkém – ženy častěji, protože disponují menšími rezervami glukózy než muži. Jenomže cukr obsažený například v čokoládě se rychle odbourává. Hladina krevního cukru se zvedne a kratičkou dobu se cítíme lépe, dokud zase hladina cukru neklesne na ještě hlubší hodnotu než dříve. Pak se příznaky ještě zhorší. Jsou také lidé, kteří se kvůli hypoglykemii stávají alkoholiky. Když hladina krevního cukru velmi silně klesne, na hodnotu mezi 35–50 mg na 100 ml krve, nervové buňky doslova volají po krevním cukru. Když pak sáhneme po láhvi s alkoholem – s okamžitě rozpustnou glukózou – přijde úleva, což se ovšem může stát osudné a návykové. Proto odborníci doporučují co nejvíce omezit požívání cukru a všech sladkostí, bezpodmínečně přejít z bílého chleba na celozrnný nebo na tmavý chléb. Tu a tam je dovoleno sníst pár kousků bagety, třeba ke krabímu koktejlu nebo ke studené míse. Je to jednoduché, komplexní uhlovodany se pomalu ve střevech odbourávají a krev je cukrem zásobována průběžně.
Rychle vstřebatelné uhlovodany (jednoduché cukry) jen zdánlivě zlepšují zdravotní stav. Ve skutečnosti způsobují výkyvy hladiny krevního cukru a jsou příčinou potíží. Den bychom měli začínat snídaní bohatou na bílkoviny, například studené pečené maso, libová šunka, párečky z tofu, ovčí nebo kozí sýr, netučný tvaroh, k tomu plátky vajec, rajčata, olivy, plátky okurky. Po takové snídani zaznamenáme, že dopolední únava je pryč. Celý den se budeme cítit lépe, protože nervy i mozek jsou dostatečně zásobeny energií.
Měření cukru v krvi se provádí zejména u pacientů s již diagnostikovaným diabetem mellitem neboli cukrovkou, dále pak u pacientů s podezřením na toto onemocnění. A proč je měření glykemie (hladiny cukru v kapilární krvi) tak důležité? V důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy v krvi dochází k různým metabolickým změnám, které mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. Mezi ně patří především urychlení procesu aterosklerózy („ucpávání cév“), poškození ledvin, zhoršování zraku a postižení nervů. Proto měření provádí i praktický lékař při preventivních prohlídkách.
Hodnoty glykemie u zdravého člověka
Rozlišují se dvě základní hodnoty glykemie:
náhodná glykemie – naměřená kdykoli během dne nezávisle na jídle, která by neměla překročit hranici 7,5 mmol/l;
glykemie nalačno – nejlépe ráno před prvním jídlem, která je u zdravých jedinců pod hodnotou 5,5 mmol/l.
Hodnoty glykemie u diabetika
U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
