LABORATORNI ROZBOR KRVE HODNOTY NAPŘ KREATIN PSA CO TO ZNAMENA
Kreatin
Kreatin (N-methylguanidinoctová kyselina), creatine, je dusíkatá sloučenina, která se nachází hlavně v kosterní svalovině. Kreatin je tvořen v ledvinách a játrech z aminokyselin glycinu a argininu a následně metylován. Syntéza probíhá ve dvou fázích:
v ledvinách: enzym transamináza přenáší guanidinovou skupinu argininu na glycin a vzniká guanidinacetát;
v játrech: metylace guanidinacetátu na kreatin, jako koenzym v této reakci je S-adenosylmetionin.
Kreatin je jednoduchá chemická sloučenina vznikající především v játrech a ledvinách. Z místa vzniku je transportován krví na místa, kde je ho jako zdroje energie nejvíce třeba – do svalů, srdce a mozku. Kreatin slouží jako velmi pohotový zdroj energie, a to zvláště pro rychlostní sporty. Pro vytrvalostní sporty nemá užívání zvýšených dávek kreatinu prakticky význam.
Kromě vlivu na výkonnost svalové tkáně bylo prokázáno také příznivé působení na hladinu krevního cholesterolu. Kreatin snižuje hladinu celkového cholesterolu a hladiny neutrálních tuků. Mimo to zvyšuje hladinu „dobrého“ cholesterolu (takzvaného HDL cholesterolu), brání tak vzniku vážných srdečně-cévních onemocnění.
V našem těle je naprostá většina z celkového množství kreatinu obsažena v kosterním svalstvu. O zbývající část se pak dělí srdce a mozková tkáň. Celkové množství kreatinu v našem těle je asi 100 gramů.
Je-li v kosterním svalu dostatečné množství ATP, je kreatin fosforylován za vzniku kreatinfosfátu pomocí enzymu kreatinkinázy, který pak slouží jako rychle dostupný zdroj energie (obsahuje makroergní fosfátovou vazbu), jak již bylo uvedeno výše. Bezprostředně po zahájení kontrakce, kdy sval spotřebuje zásoby ATP, je makroergní fosfát z kreatinfosfátu přenesen na ADP, čímž vznikne ATP a kreatin. Zásoby energie uložené v kreatinfosfátu pokryjí potřebu energie pracujícího svalu na dobu asi prvních 10 sekund. Kreatin a kreatinfosfát jsou nestabilní molekuly, které se spontánní cyklizací přeměňují neenzymaticky na kreatinin ve svalech. Kreatinin se nemůže již fosforylovat a přechází do krve a později je vylučován močí.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KAREL.
Dobrý den.Prosím o radu.Mám vyšší hodnotu PSA v krvy.Po biopsii prostaty je histolické vyšetření bez záchytu turmorozní tkáně.Poradte mi prosím co užívat na snížení PSA a na zvětšenou prostatu. Je mi 66 roků.Děkuji KAREL
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA aneb specifický prostatický antigen je hojně používaným ukazatelem zhoubného nádoru prostaty. Ne vždy však jeho zvýšené hodnoty souvisí s rakovinou. Hodnoty PSA rostou společně s věkem. Například ve 40 letech může být jeho hodnota až 2,5 krát větší než normální, v 60 letech je to až 4,5 krát a v 70 letech je to až 6,5 krát vyšší hodnota než normál a přesto nemusí být s prostatou žádný problém. Další častou příčinou zvýšeného PSA může být nezhoubná hyperplazie prostaty, kdy dojde ke zvětšení prostaty a ve zvětšené prostatě je pak i více buněk, které logicky produkují i více PSA a rovněž nejde o rakovinu. V tomto případě je vhodné potvrdit nezhoubnost právě biopsií, jako ve vašem případě. Další situace, které zvyšují hodnoty PSA, jsou častá jízda na kole a bakteriální onemocnění prostaty a močových cest - ty se zjistí laboratorním vyšetřením moči a léčí se antibiotiky. Rovněž je vhodné zdržet se ejakulace tři dny před testem na PSA, neboť výron semene rovněž zvýší hladinu PSA na příštích 24 hodin. Trvale zvýšená hladina PSA není nijak nebezpečná, pokud je jiným vyšetřením vyloučen zhoubný nádor.
Nepleťte si pojmy kreatinin a kreatin. Kreatin je látka, která je primárně tvořena v játrech a transportována do svalů, kde se využívá jako zdroj energie pro svalovou aktivitu. Jakmile se dostane do svalu, část kreatinu je spontánně přeměněna na kreatinin. Množství kreatinu a kreatininu závisí na svalové hmotě, proto muži mají obvykle vyšší hladinu než ženy. Kreatin je v dnešní době dostupný jako doplněk stravy. V případě, že budete užívat kreatin, hladina kreatininu v krvi se vám zvýší. Měli byste oznámit lékaři všechny doplňky stravy, které užíváte, aby mohl laboratorní nález správně vyhodnotit.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Dostal.
Dobrý den
Chtěl bych poradit co mi pomůže na neuropatii na chodidlech.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Josef Dostal
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neuropatie dolních končetin může mít řadu příčin. Dá-li bůh a poštěstí se, že znáte příčinu, která se dá léčit, tak můžete zmírnit i projevy neuropatie. Někdy se ale nepodaří nalézt žádnou příčinu a léčba je pak nemožná. Bez znalosti vašeho zdravotního stavu je možné odpovědět pouze obecně.
Cílem léčby je zvládnout stav způsobující neuropatii a zmírnit příznaky.
Léky proti dlouhodobé bolesti bez předpisu:
Kyselina acetylsalicylová – např. léky Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin
Ibuprofen – např. léky Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen, Modafen
Nimesulid – např. lék Aulin
Léky proti dlouhodobé bolesti na lékařský předpis:
Ketoprofen – např. lék Fastum gel
Indometacin – např. lék Indometacin
Meloxikam – např. léky Recoxa, Apo-Meloxicam, Meloxicam
Metamizol – např. lék Novalgin
Piroxicam – např. lék Flamexin
Kyselina thiaprofenová - např. lék Surgam
Dexketoprofen - např. lék Dexoket a Ketesse
Léky proti záchvatům:
Gabapentin - např. lék Gralise, Grimodin, Gordius, Gabapentin, Gabanox, Gabagamma
Pregabalin - např. lék Kartesada, Lyrica, Naxalgan, Pragiola, Preato, Pregabalin, Pregamid, vyvinuté k léčbě epilepsie, mohou zmírnit i bolest nervů. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost a závratě.
Léčba přes kůži:
Kapsaicinový krém, který obsahuje látku nacházející se v feferonkách, může způsobit mírné zlepšení příznaků periferní neuropatie. V místě aplikace kapsaicinu můžete mít pálení a podráždění pokožky, ale je to jen na chvíli. Někteří lidé to však nesnesou.
Lidokainové náplasti nebo krémy jsou další léčbou, kterou aplikujete na kůži a která může nabídnout úlevu od bolesti. Volně prodejná je mast Emla. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost, závratě a necitlivost v místě náplasti.
Antidepresiva. Bylo zjištěno, že některá tricyklická antidepresiva, jako je Amitriptylin nebo Nortrilen pomáhají zmírňovat bolest tím, že narušují chemické procesy ve vašem mozku a míše, které způsobují, že pociťujete bolest.
Nežádoucí účinky antidepresiv mohou zahrnovat sucho v ústech, nevolnost, ospalost, závratě, změny chuti k jídlu, přibírání na váze a zácpu.
Pokročilé terapie:
Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS). Elektrody umístěné na kůži dodávají jemný elektrický proud o různých frekvencích. TENS by měl být aplikován po dobu 30 minut denně po dobu přibližně jednoho měsíce. Léčbu můžete dostat v lázních nebo v rámci rehabilitace předepsané lékařem.
Výměna plazmy a intravenózní imunoglobulin. Tyto postupy, které pomáhají potlačit aktivitu imunitního systému, mohou být přínosem pro lidi s určitými zánětlivými stavy.
Výměna plazmy zahrnuje odběr vaší krve, poté odstranění protilátek a dalších proteinů z krve a návrat krve do vašeho těla. Při imunoglobulinové terapii dostáváte vysoké hladiny proteinů, které fungují jako protilátky (imunoglobuliny).
Fyzikální terapie. Pokud máte svalovou slabost, fyzikální terapie může pomoci zlepšit vaše pohyby. Patří sem energie magnetického pole, protahování, masáže, parafínové zábaly, teplé koupele. Vše k dispozici v lázních.
Kreatin zlepšuje toleranci glukózy u zdravých jedinců. Byla provedena randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie, prováděná na 12 týdnů [1]. Pacienti při ní byli rozděleni buď na kreatin (CR) (5 g/d), nebo placebo (PL) a byli zařazeni do cvičebního programu. Primárním výsledkem byl glykosylovaný hemoglobin (HbA1c). Sekundární výsledky zahrnovaly oblast pod křivkou glukózy, inzulinu a C-peptidu a indexy citlivosti na inzulin. Byla také hodnocena fyzikální kapacita, profil lipidů a exprese a translokace proteinu GLUT-4. Bylo analyzováno 25 subjektů (CR: n = 13; PL: n = 12). HbA1c byl významně snížen ve skupině s kreatinem ve srovnání se skupinou s placebem (CR: PRE = 7,4 ± 0,7, POST = 6,4 ± 0,4; PL: PRE = 7,5 ± 0,6, POST = 7,6 ± 0,7; P = 0,004; rozdíl = -1,1 %, interval spolehlivosti 95 % = -1,9 % až -0,4 %). Plocha delta pod křivkou koncentrace glukózy byla významně nižší v CR skupině než v PL skupině (CR = -7790 ± 4600, PL = 2008 ± 7614; P = 0,05). Skupina CR také vykazovala sníženou glykemii v časech 0, 30 a 60 minut během testu tolerance jídla a zvýšené translokace GLUT-4. Koncentrace inzulinu a C-peptidu, náhrada citlivosti na inzulin, fyzikální kapacita, profil lipidů a nežádoucí účinky byly mezi skupinami srovnatelné. Bylo zjištěno, že kreatinová suplementace kombinovaná s cvičebním programem zlepšuje glykemickou kontrolu u pacientů s diabetem 2. typu.
V naší poradně s názvem ZJIŠTĚNO ZVÝŠENÉ PSA CO DÁL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Petr.
nevíte co pomůže snížit PSA ? dík za zprávu, a proč to neřeší onkologie ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA indikuje nádor prostaty. PSA v malé míře produkuje i zdravá tkáň prostaty, takže je-li PSA zvýšen jen málo, tak ne vždy to znamená, že jde o rakovinu prostaty. PSA jde snížit určitými potravinami a režimovými opatřeními.
1. Rajčata - obsahují lykopen. Vědecký výzkum prokázal, že konzumace lykopenu snižuje riziko rozvoje rakoviny prostaty u mužů s rodinnou anamnézou nemoci. V poslední době vědci našli důkaz, že konzumace většího množství lykopenu může také snížit hladiny PSA. Vařená rajčata dodají více lykopenu než ta syrová.
2. Vitamín D snižuje hladinu PSA.
3. Sója - obsahuje isoflavony, které zpomalují průběh rakoviny. Pití sójového mléka je optimální.
4. Zelený čaj - výzkum zjistil že živiny v zeleném čaji byly schopny chránit před rakovinou prostaty a snížit hladiny PSA.
Stálou koncentraci glukózy v krvi udržují především hormony inzulín a glukagon. Jejich působení musí být velice přesně regulováno. U diabetu dochází k poruše této regulace, která je způsobena buď nedostatkem inzulínu, nebo převahou účinku glukagonu, případně jiných glukózotolerančních vlivů nad vlivem inzulínovým. Dochází k omezení transportu glukózy z krve do buněk, čímž narůstá koncentrace glukózy v krvi.
Je-li koncentrace glukózy v žilní krvi odebrané kdykoliv vyšší než 7,0 mmol na 1 litr krve a asi 2 hodiny po jídle vyšší než 11,1 mmol na litr krve, je vysoce pravděpodobné potvrzení diagnózy diabetes mellitus. Pokud jsou současně zaznamenány příznaky, jako je časté močení, žízeň nebo hubnutí bez toho, že by byla současně držena redukční dieta, je diagnóza diabetu téměř jistá. Rychlého potvrzení diagnózy lze dosáhnout opakovaným měřením glykémie kdykoliv během dne, a pokud je nejméně 2x po sobě naměřena hodnota glykémie vyšší než 11,1 mmol/l krve, je diabetes prakticky potvrzen. Protože diagnóza cukrovky nemůže být potvrzena pouze jediným vyšetřením, musí následovat vyšetření podrobné a opakované.
Kromě klasického laboratorního vyšetření krve na obsah glukózy, obsah tuků a cholesterolu, kyseliny močové a provedení jaterních testů se provádí i takzvaný zátěžový test (odborně označovaný jako orální glukózový toleranční test – oGTT). Vyšetřovanému se dá vypít 75 gramů glukózy rozpuštěné ve 3 dcl vody. Roztok se musí vypít v rozmezí 3 až 5 minut. Hladina krevního cukru se hodnotí v časových intervalech, vždy však po 2 hodinách po vypití roztoku glukózy. Pokud jsou stanoveny hodnoty glukózy v 1 litru krve před vypitím glukózového roztoku do 7 mmol a 2 hodiny po vypití do 11,1 mmol, nejedná se o porušenou glukózovou toleranci. Při hodnotách nad 7 mmol/l nalačno a nad 11,1 mmol/l 2 hodiny po vypití je potvrzen diabetes mellitus. V některých zemích se za spodní hranici nebere hodnota nalačno 7 mmol, ale hodnota 8 mmol na litr krve. Tento rozdíl v hodnocení má většinou souvislost s individuálním posouzením věku, životního stylu a vyvíjenou aktivitou vyšetřované osoby. V posledních letech se objevuje i opačný trend, kdy ošetřující lékař při zjištěné hodnotě nad 5,6 mmol/l krve nalačno diagnostikuje diabetes. Česká diabetologická společnost doporučuje jako mezní hodnoty glykémie pro potvrzení diabetu 7,0 mmol nalačno a 11,1 mmol 2 hodiny po oGTT v litru krve.
Pokud jsou stanoveny hodnoty, kdy pacient má sice zvýšenou glykémii, ale tato nedosahuje hodnotu platnou pro diagnózu cukrovky, pak se mluví o diagnostikovaném prediabetu. Jedná se o případ hraniční glykémie nalačno (HGL) v rozmezí 5,6 až 6,9 mmol/l krve nebo glykémie v žilní plazmě po provedeném oGTT v rozmezí 7,8 až 11,0 mmol/l krve (porušená glukózová tolerance, PGT).
Na trhu je k dispozici celá řada kvalitních domácích glukometrů umožňujících průběžné sledování glykémie. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že měření musí být provedeno za určitých podmínek, aby měly zjištěné hodnoty nějaký význam. Předně musí být provedeno měření hned ráno po procitnutí, vyšetřovaná osoba nesmí být pod vlivem emocí a nesmí vykonat před měřením zvýšenou fyzickou aktivitu. Měření musí být provedeno nejdříve po 8 hodinách od posledního přijatého jídla. Jakékoliv horečnaté onemocnění výsledky testu významně zkresluje, stejně tak stresový stav. Měření za těchto podmínek nemá význam vůbec provádět. Tímto měřením se zjistí, zda játra neprodukují více krevního cukru, než je žádoucí. Pokud se opakovaně zjistí hodnota glykémie vyšší než 5,6 mmol/l krve, je nutno navštívit lékaře a vyžádat si specializované vyšetření u diabetologa.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Cholesterol,hodnoty dle věku.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
Warfarin tlumí jednu z cest koagulační kaskády tím, že blokuje tvorbu některých koagulačních faktorů v játrech. Jedná se o široce užívaný lék. Výhodou je možnost podávání v tabletkách, nevýhodou je pomalý nástup a ústup účinku, obvykle několik dnů. Účinnost Warfarinu se kontroluje z krevního náběru jako takzvaný Quick test neboli test INR. Hodnota INR vypovídá, kolikrát pomaleji se vlivem Warfarinu dotyčnému člověku sráží krev oproti normě. INR 1,7 tak znamená, že se krev sráží 1,7x pomaleji. Jako účinná a přitom bezpečná hladina Warfarinu se udává INR 2–3, tedy krev srážející se 2–3x pomaleji než normálně. Předávkování Warfarinem je i při správném užívání relativně časté. V případě potřeby rychlého snížení INR lze podat protilátku, kterou jsou preparáty obsahující vitamin K, obvykle lék Kanavit. Stejně tak lze podat mraženou plazmu, která obsahuje chybějící koagulační faktory. Vzhledem ke schopnosti Warfarinu těžce poškodit plod nesmí být Warfarin užíván v těhotenství.
Xarelto
Jeho účinná složka rivaroxaban blokuje srážecí faktor Xa a má podobné přednosti oproti Warfarinu jako Pradaxa. Opět se využívá v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Pradaxa
Je nový lék na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina dabigatran, která v jistém bodě blokuje koagulační kaskádu. Mezi výhody patří užívání v tabletkové formě a minimální možnost předávkování při správném užívání. Pradaxa se používá při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní. Velkou výhodou Pradaxy je existence speciální protilátky, která může v případě nutnosti účinek Pradaxy téměř okamžitě vyrušit (preparát Praxbind).
Eliquis
Účinnou látkou je sloučenina apixaban, která blokuje faktor X koagulační kaskády. Kvůli nižšímu výskytu krvácivých komplikací se tento preparát stává velmi oblíbeným a využívá se při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Lixiana
Lixiana je nový lék (od roku 2016) ve fázi klinických zkoušek, který patří mezi léky na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina edoxaban. Edoxaban funguje jako přímý inhibitor koagulačního faktoru Xa. Svým působením tedy edoxaban blokuje koagulační (srážecí) kaskádu a tím dosahuje efektu omezení krevní srážlivosti. Lixiana bude využívána v prevenci hluboké žilní trombózy u pacientů po ortopedických operacích, dále pak jako lék ředící krev u pacientů s fibrilací síní a u nemocných s již vzniklou hlubokou žilní trombózou a plicní embolií. Neléčená fibrilace síní ohrožuje pacienta vznikem krevních sraženin v srdci, které mohou způsobit ischemickou mozkovou mrtvici. Výhodou je krátký poločas účinku, minimální riziko předávkování, žádná nutnost speciální diety při užívání a žádná nutnost pravidelné monitorace účinnosti léku, to znamená, že zde chybí prakticky všechny nevýhody levného Warfarinu. Hlavní nevýhodou je neexistence účinného protiléku (antidota). V případě nežádoucích krvácivých komplikací ještě není známa účinná látka, která by účinek edoxabanu zvrátila. Nicméně brzy bude taková protilátka dostupná.
Vessel Due F
Vessel Due F je lék předepisovaný zejména u cévních onemocnění a lze jej zařadit mezi slabší léky na ředění krve. Jeho účinnou látkou je sloučenina sulodexid. Sulodexid ovlivňuje na více místech takzvanou koagulační kaskádu, což je složitý systém bílkovin, které umožňují srážení krve. Sulodexid snižuje tvorbu krevních sraženin a urychluje rozpouštění sraženin již vzniklých. Často se podává jako doplněk při léčbě hluboké žilní trombózy a stavů s ní spojených. Dále se pak předepisuje u stavů se zhoršeným prokrvením, například u nemocí drobných cév u cukrovky 1. typu a 2. typu, jako je diabetická retinopatie oka a postižení cév dolní končetiny včetně diabetické nohy. Účinnost léku není příliš vysoká, takže jej lze považovat spíše za doplněk k některým jiným slabším lékům na ředění krve. Z nežádoucích účinků byly někdy pozorovány trávicí obtíže.
Heparin
Heparin má běžné využití hlavně při léčbě náhlých srdečních příhod, například infarktu. Dokáže zabraňovat srážení krve a zároveň rozpouští krevní sraženiny. Samotná látka se vyskytuje jak v lidském organismu, tak v přírodní formě. Heparin je navíc lék, který je v nemocnici třeba pro zdravotní sestry velmi jednoduše přístupný. Heparin lze sice podle odborníků monitorovat jednoduchým laboratorním testem, to však platí pouze v případě, že se předem ví, že je hledán heparin a že ho bylo podáno hodně. Že by někdo svévolně podal heparinu více, se při běžných testech nepředpokládá.
Clexane
Patří do skupiny léků, které tlumí jeden z koagulačních faktorů a tím narušují koagulační kaskádu. Obvykle se podává v malých dávkách každý den v nemocnici ležícím pacientům jako prevence vzniku žilní trombózy. Ve velkých dávkách je ve zdravotnických zařízeních ekvivalentem Warfarinu. Podává se ve formě podkožních injekcí, které se zpravidla aplikují do břicha (a způsobují modřiny). Hlavní výhodou je velmi malé riziko předávkování a velmi rychlý nástup a odeznění účinku (účinek vymizí cca do 12–24 hodin od aplikace). Nevýhodou je, že proti němu neexistuje žádná protilátka a v případě podání se prostě musí počkat, až účinek vymizí. Účinnost nízkomolekulárního heparinu se může kontrolovat z krevního náběru pomocí hodnot anti-Xa. Hodnota anti-Xa okolo 0,4 představuje preventivní účinnost, hodnoty 0,8–1,2 představují vysokou terapeutickou účinnost.
Fragmin
Fragmin patří do skupiny nízkomolekulárních heparinů a mezi léky proti srážení krve. Využívá se v malé dávce při prevenci vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie, ve vysokých dávkách se používá i v léčbě těchto nemocí. Vyšší dávky nízkomolekulárního heparinu se po omezenou dobu podávají i při léčbě povrchových zánětů žil a aplikuje se také pacientům s fibrilací síní jako prevence před vznikem krevní sraženiny, která by mohla způsobit mozkovou mrtvici. V dnešní době dostává preventivní menší dávky nízkomolekulárního heparinu většina pacientů v nemocničních zařízeních, obzvláště imobilní pacienti a pacienti po operačních zákrocích.
Zibor
Zibor má účinnou látku bemiparin a řadí se mezi nízkomolekulární hepariny. Je jedním z běžně používaných léků na ředění krve. Prodává se ve formě injekčních roztoků, přičemž dostupné dávky jsou: 3 500 jednotek (v 0,2 mililitrech), 5 000 jednotek (v 0,2 mililitrech), 7 500 jednotek (v 0,3 mililitrech) a 10 000 jednotek (v 0,4 mililitrech). Lékař předepíše podle váhy jednu z těchto dávek, kterou si pak pacient aplikuje. Relativně dlouhý poločas účinku Ziboru umožňuje podávat jej pouze 1x denně. Zibor se většinou aplikuje podkožně do kůže břicha nebo do stehen. Injekce jsou již předpřipravené, takže si člověk vpíchne celý obsah lékařem předepsané injekce. Jehlička je velmi drobná, aplikace nebolí, někdy však může trochu štípat a při opakovaném podání se v místě vpichů mohou začít tvořit modřiny. Tento nízkomolekulární heparin se může v malé dávce využít v prevenci vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie, ve vysokých dávkách se používá i v léčbě těchto dvou nemocí. Vyšší dávky nízkomolekulárního heparinu se po omezenou dobu podávají při léčbě povrchových zánětů žil a aplikují se i pacientům s fibrilací síní (a podobnými poruchami rytmu) jako prevence před vznikem krevní sraženiny, která by mohla způsobit mozkovou mrtvici. Účinek Ziboru se monitoruje podle hladiny anti-Xa, kterou lze zjistit z běžného krevního náběru. Zibor může podobně jako ostatní léky naředění krve způsobit krvácivé komplikace. Velkou nevýhodou je neexistence protilátky, která by jeho účinek dokázala rychle vyrušit. Akutní operační zákroky proto nemohou být prováděny krátce po aplikaci většího množství tohoto léku. Z dalších komplikací se může objevit nedostatek krevních destiček (včetně takzvané heparinem indukované trombocytopenie) a zvýšení jaterních testů.
Fraxiparine
Fraxiparine je nízkomolekulární heparin a je jedním z běžně používaných léků na ředění krve. Účinnou složkou léku je sloučenina nadroparin. Nadroparin pomáhá blokovat srážlivé procesy v krvi, přesněji řečeno dochází k zablokování funkce srážecího faktoru Xa, který je důležitou součástí takzvané koagulační kaskády. Koagulační kaskáda je zodpovědná za srážení krve a její narušení lékem proto snižuje tendenci vytvářet sraženiny. Fraxiparine lze v malé dávce využít při prevenci vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie, ve vysokých dávkách se používá i v léčbě těchto dvou nemocí. Vyšší dávky nízkomolekulárního heparinu se po omezenou dobu podávají i při léčbě povrchových zánětů žil a aplikují se i pacientům s fibrilací síní jako prevence před vznikem krevní sraženiny, která by mohla způsobit mozkovou mrtvici. Existují i další indikace podávání, ale ty výše zmíněné jsou rozhodně nejčastější. Fraxiparine se vyrábí v podobě roztoku, který se nachází v předpřipravených injekcích o objemu 0,2 až 1 mililitr a koncentraci 100 mg/ml. Běžně se aplikuje podkožně do břicha, místa vpichu se střídají. Jehlička je velmi drobná, aplikace nebolí, někdy však může trochu štípat a při opakovaném podání se v místě vpichů mohou začít tvořit modřiny. Dávka pro dospělého člověka je přísně individuální. Čistě orientačně řekněme, že preventivní dávka se podává 1x denně, léčebná terapeutická dávka 2x denně. Objem roztoku vhodný pro preventivní dávku se udává v mililitrech: váha člověka (v kg) děleno 200. To znamená, že u průměrného 80kilogramového člověka je to dávka cca 0,4 ml podkožně 1x denně. Léčebná dávka se v mililitrech odhadem vypočítá jako váha člověka (v kg) děleno 100. To znamená, že u průměrného 80kilogramového člověka je to dávka cca 0,8 ml podkožně 2x denně. Existuje řada faktorů, kvůli kterým se dávka individuálně upravuje, například stavy s chronickým selháváním ledvin. Neopatrná aplikace může vést k předávkování, a proto rozhodnutí o dávkování léku patří pouze do rukou zkušeného lékaře! Účinek Fraxiparine se monitoruje podle hladiny anti-Xa, kterou lze zjistit z běžného krevního náběru. To umožňuje dávku přípravku individualizovat pro daného člověka. Fraxiparine může podobně jako ostatní způsobit krvácivé komplikace, naštěstí však nemá dlouhý poločas účinku (12–24 hodin). Velkou nevýhodou je ovšem neexistence protilátky, která by jeho účinek dokázala rychle vyrušit. Akutní operační zákroky proto nemohou být prováděny krátce po aplikaci většího množství tohoto léku. Z dalších komplikací se může objevit nedostatek krevních destiček, včetně takzvané heparinem indukované trombocytopenie a zvýšení jaterních testů.
Arixtra
Arixtra se řadí mezi nízkomolekulární hepariny a je jedním z běžně používaných léků na ředění krve. Účinnou složkou léku je sloučenina fondaparinux. Fondaparinux pomáhá blokovat srážlivé procesy v krvi, kdy dochází k zablokování funkce srážecího faktoru Xa, který je důležitou součástí takzvané koagulační kaskády. Koagulační kaskáda je zodpovědná za srážení krve a její narušení lékem proto snižuje tendenci vytvářet sraženiny. Přípravek Arixtra lze využít jako prevenci vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie. Přípravek je možné podat i při léčbě povrchových zánětů žil. Arixtra se vyrábí v podobě roztoku, který má různé síly od 1,5 do 10 miligramů. Běžně se aplikuje podkožně do břicha, místa vpichu se střídají. Jehlička je velmi drobná, aplikace nebolí, někdy však může trochu štípat a při opakovaném podání se v místě vpichů mohou začít tvořit modřiny. Běžná dávka u dospělého člověka je 2,5 miligramu preparátu 1x denně. Účinek léku Arixtra lze monitorovat podle hladiny anti-Xa, která se dá zjistit z běžného krevního náběru. Na rozdíl od ostatních nízkomolekulárních heparinů není nicméně hladina anti-Xa tolik vypovídající. Arixtra může podobně jako ostatní léky na ředění krve způsobit krvácivé komplikace, naštěstí však nemá dlouhý poločas účinku (18–24 hodin). Velkou nevýhodou je neexistence protilátky, která by účinek dokázala rychle vyrušit. Akutní operační zákroky proto nemohou být prováděny krátce po aplikaci většího množství tohoto léku. Z dalších komplikací se může objevit nedostatek krevních destiček a zvýšení jaterních testů.
Ve svém příspěvku VLIV KASTRACE NA LIBIDO PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Řimák.
Dobrý den.Chci si koupit psa.Jednoho jsem si vyhlédl v útulku ale je kastrovaný.Mám obavu,že jeho libido bude tímto stavem poznamenáno,jinak by přece nebyl zmrzačený od hlupáků majitelů!Pokud nejsou pro tento výkon vážné zdravotní důvody,nevidím jediný pro provedení kastrace...Přirozenost u psa bude zachována jen při jeho respektování jako živého ,ničím neovlivněného tvora...Majitel hňup ve své lhostejnosti si nemíní přiznat,že si pořídil psa a ten mu dělá dokonce problémy!Pes z útulku je vydán hlupáky s podmínkou pozdější kastrace-jakým právem?Právem lidské arogance a nevzdělanosti?Kastrace neřeší mezilidské problémy a nikdy je řešit nebude,pokud bude nezodpovědnost majitelů na tak mizerné úrovni jako je dnes...Za pitomosti jsou v tomto kolaborantském režimu vysoké pokuty,ale za nechtěnou březost kvůli liknavosti majitele psa postihy nejsou!Odebral bych mu psa a nikdy by nedostal jiného!!!Já chci psa nezmrzačeného,třeba agresivního,a je na mě abych se od něj učil jak spolu vycházet...Hlupák žádá kastraci -proto mají hlupáci kastrované psy.Řimák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hodnoty, které se nacházejí za takzvanou šedou zónou, obvykle znamenají, že pacienta léčba pomocí antibiotik nemine. Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty vysokého CRP
Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty CRP nad 100
Hodnoty CRP nad 100 mg/l indikují bakteriální původ – bakteriální záněty plic, ledvin a podobně. Mohou také ukazovat na rozvinutou rakovinu. O tom, jak může CRP interpretovat rakovinu se dozvíte v tomto článku: CRP a rakovina.
Co značí CRP 200
Těžké bakteriální infekce (sepse – systémový infekční zánět s rozsevem choroboplodných zárodků z původního místa infekce do jiných orgánů s jejich poškozením); hodnoty CRP 200–300 mg/l.
CRP hodnoty nad 300
Takto vysoké hodnoty ukazují na septický stav. Je nutná hospitalizace s nitrožilní aplikací antibiotik.
V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ HODNOTY ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Dobrý den,
zajímalo by mne, jaká správná hodnota naředěné krve.
Děkuji za odpověď a zdravím. J. Sedloň
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota naředěné krve se vyjadřuje jako laboratorní hodnota informující o schopnosti krve srážet se, založená na takzvaném protrombinovém času - INR (z anglického International Normalised Ratio). Čím vyšší je hodnota INR, tím déle se krev sráží.
U zdravého jedince neléčeného antivitamínem K je normální hodnota INR 0,8 až 1,2. Optimální hodnota u pacienta léčeného léky na ředění krve je 2–3 při středním riziku trombotické příhody, respektive 2,5–3,5 při riziku vysokém.
K měření se používají dnes už převážně automatické přístroje zvané glukometry, které stanovují hladinu glukózy po nanesení kapky krve na testovací proužek. K dispozici jsou kompletní sety, které obsahují vlastní glukometr, několik proužků, autolancetu a lancety.
Kapka krve se v domácím prostředí získává pomocí speciálních odběrových per, takzvaných autolancet. V tomto peru je vždy vyměňována jen jehla, takzvaná lanceta. Většina dnešních autolancet má nastavitelnou hloubku vpichu pro snížení bolestivosti při odběru. Standardně se vpich provádí na bříšku některého z prstů ruky. Pro větší pohodlí pacienta je však možné odebrat vzorek krve i z jiného (alternativního) místa (vyvýšená svalová část na palcové straně dlaně, vyvýšená svalová část dlaně na malíkové straně, paže, stehno či lýtko). Je ale důležité se ujistit, že glukometr lze použít i pro krev odebranou z těchto míst. Dezinfekce místa vpichu není nutná při zachování běžných hygienických návyků.
Takto odebraná kapka krve se ihned přenese na testovací proužek. Testovací proužky ke glukometrům jsou nezaměnitelné a nedají se dělit – jinými slovy, ke každému glukometru existují speciální proužky a nelze zvýšit jejich počet rozstříháním. Při koupi náhradních proužků je nutné provést kalibraci přístroje. Ta se provádí několika způsoby – vložením kalibračního čipu do glukometru, kde čip zůstává po celou dobu stanovování proužky z jednoho balení, nebo pouze jednorázovým vložením kalibračního proužku, ze kterého si glukometr informaci přečte a uloží ji, anebo pomocí přiloženého kódu, který se do glukometru zadá.
Po nanesení kapky krve se testovací proužek podle návodu vloží do těla glukometru, který provede měření. Na displeji se pak objeví naměřená hodnota glykemie.
Hodnoty naměřené v domácím prostředí mají vždy pouze informativní charakter.
V závislosti na době od posledního příjmu potravy rozlišujeme dvě základní hodnoty glykemie, a to náhodná glykemie a glykemie nalačno, viz výše v našem článku.
Pro koho je domácí stanovení glykemie vhodné i bez porady s lékařem? Týká se zejména lidí, u kterých se již cukrovka v rodině projevila, lidí trpících vysokým krevním tlakem či zvýšeným cholesterolem, pacientů po cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu, při nadváze nebo obezitě, popřípadě žen trpících cukrovkou v těhotenství.
Ranní glykemie
Glykemie nalačno se provádí nejlépe ráno před prvním jídlem. Doporučené hodnoty glykemie nalačno u zdravého člověka by měly být 5,5 mmol/l. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
Glykemie nalačno v těhotenství
Vyšetření je indikováno u všech těhotných žen. Probíhá ve dvou stupních – na začátku gravidity a mezi 24.–28. týdnem gravidity. U všech žen se doporučuje co nejdříve na začátku těhotenství vyšetřit glykemii nalačno v žilní plazmě standardní laboratorní metodou. Při naměření glykemie nalačno větší než 7,0 mmol/l (nebo glykovaný hemoglobin HbA1c ≥ 48 mmol/mol) se jedná o zjevný diabetes mellitus v těhotenství. Gestační diabetes je diagnostikován při opakovaném zjištění glykemie nalačno v rozmezí 5,1–6,9 mmo/l. Diagnózu gestačního diabetu lze stanovit pouze na základě vyšetření „lačné glykemie“ v případě 2 pozitivních nálezů (nelze stanovit týž den). V případě 1 pozitivního a 1 negativního nálezu je indikován 3bodový orální glukózový toleranční test po zátěži 75 g glukózy. Ve 24.–28. týdnu gravidity se u všech těhotných žen, u nichž byl screening na začátku těhotenství negativní, provádí 3bodový orální glukózový toleranční test.
Gestační diabetes a jeho léčbu je potřebné kontrolovat měřením glykemie (cukru v krvi). Nejvhodnější pro měření je glykemie nalačno a pak 3x po hlavním denním jídle. Glykemie je možné vyšetřit v laboratoři nebo prostřednictvím glukometru, což je zařízení pro domácí měření glykemie pomocí testovacích proužků. Měření se provádí alespoň jednou týdně, ale individuálně je možné, hlavně při změně léčby, doporučit pacientce i častější sledování. Cílovou hodnotou glykemie při gestačním diabetu je hodnota nalačno do 5,1 mmol/l, za 1 hodinu po jídle do 7,8 mmol/l, za 2 hodiny po jídle do 6,7 mmol/l dle doporučení České diabetologické společnosti z roku 2014. V případě, že má pacientka i při dodržování diety vyšší hodnoty, doporučuje se snížit je malými dávkami inzulinu, které si aplikuje inzulinovým dávkovačem před jídlem v dávce podle ordinace lékaře. Podle domácího měření diabetolog pacientku naučí, jak dávky inzulinu samostatně upravovat. Inzulin pacientka rovněž ve většině případů aplikuje jen do porodu. Od roku 2014 je možné léčit gestační diabetes perorálním antidiabetikem metforminem.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HLADINA CHOLESTEROLU A KYSELINY MOČOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Nováková.
Byla mi naměřena hodnota cholesterolu 7,13 a kyseliny močové 400. Je nutné v tomto případě nasadit léky nebo stačí dodržovat dietu?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oboje hodnoty máte zvýšené. Jestli vám vyšetřující lékař doporučil léčbu pomocí léků, tak by bylo prospěšné jeho návrh akceptovat a zkusit pár měsíců vydržet na léčbě. Pokud se tyto zvýšené hodnoty u vás vyskytly poprvé a nemáte žádné příznaky vysokého cholesterolu a ani nemáte bolesti v kloubech, tak bude na začátek stačit dieta. Ta nemusí být nijak drastická. Bude stačit, když budete dodržovat dietu pro nemocné dnou a omezíte tuky ve své stravě. Občas můžete zhřešit, tak jednou za týden. Pravidelně každé dva měsíce choďte na kontrolní vyšetření krve, abyste se ujistila, že hodnoty trochu klesly, a že váš nový způsob stravování probíhá správně. V některých případech dieta nestačí a hodnoty i přesto, že se snažíte nejíst zakázané věci, tak se drží stále vysoko. V takovém případě je na řadě léčba medikamenty s dalším pokračováním v dietě.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.
Ve svém příspěvku PROČ JE VYSOKÝ KREATIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva Dornaková.
Dobrý večer,mám prosbu, zda je při léčbě cukrovky druhého typu špatný, že má múj přítel vyšší hodnotykreatinu.Mohli byjste mně napsat zda ano nebo ne. Děkuji za laskavost
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radek.
Dobrý den,
prvně je potřeba si uvědomit, že kreatin a kreatinin jsou dvě odlišené látky. Kreatinin vzniká odbouráváním kreatinu v ledvinách. Pokud má tedy Váš přítel zvýšené hodnotykreatininu (který asi v dotazu myslíte), znamená to, že ledviny nepracují tak by mě by měli a nedokáží dostatečně kreatinin vyfiltrovat a odstranit z krve.
Zda je tento stav vážný nebo ne, Vám nedokážu říct. Záleží jak moc jsou hodnoty zvýšené oproti normálnímu stavu, a také jak dlouho.
Rozhodně to ale není nic pozitivního a je potřeba tuhle situaci nepodcenit a aktivně ji řešit. RZ
GGT je výrazně zvýšené u alkoholiků, u nichž se jeho stanovení používá ke kontrole léčby. Při opětovné konzumaci se totiž výrazně zvýší. I malé množství alkoholu vypité v rozmezí 24 hodin do odběru krve může dočasně zvýšit hodnoty GGT. Pokud k tomu dojde, je třeba, aby si lékař ověřil opakováním vyšetření z nového odběru krve, že je vše v normě.
Hodnoty GGT se mohou snižovat po jídle, proto se doporučuje, aby se odběr krve prováděl nejméně 8 hodin po jídle (nalačno).
Zvyšovat hodnoty GGT může také kouření.
Hodnoty u mužů jsou většinou o něco vyšší než u žen. Se vzrůstajícím věkem se hodnoty GGT u žen zvyšují.
Lidé afrického původu mají přibližně dvakrát vyšší hodnoty GGT než Evropané.
V naší poradně s názvem STUPNICE MĚŘENÍ CUKRU V KRVI TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Žurek.
Glukometrem naměřím hodnoty 158,146 atd.Jsem zvyklý na 7,1..8,6.Jaký je převod? Žurek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.
Svaly spalují tuk a glukózu na energii, ale mozek přijímá jen glukózu. Glukóza se zvlášť rychle odbourává v žaludku a ve střevech a jako krevní cukr se dostává do krve. Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni, což je rozmezí mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve, jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny.
Když klesnou hodnoty na 60–70 mg na 100 ml krve nebo ještě hlouběji, náš organismus reaguje nejprve únavou, vnitřním napětím a nedostatkem chuti k čemukoliv. Čím více se koncentrace cukru sníží, tím horší jsou příznaky: dostaví se nervozita, depresivní nálady a stavy strachu. Nezřídka sáhneme po něčem sladkém – ženy častěji, protože disponují menšími rezervami glukózy než muži. Jenomže cukr obsažený například v čokoládě se rychle odbourává. Hladina krevního cukru se zvedne a kratičkou dobu se cítíme lépe, dokud zase hladina cukru neklesne na ještě hlubší hodnotu než dříve. Pak se příznaky ještě zhorší. Jsou také lidé, kteří se kvůli hypoglykemii stávají alkoholiky. Když hladina krevního cukru velmi silně klesne, na hodnotu mezi 35–50 mg na 100 ml krve, nervové buňky doslova volají po krevním cukru. Když pak sáhneme po láhvi s alkoholem – s okamžitě rozpustnou glukózou – přijde úleva, což se ovšem může stát osudné a návykové. Proto odborníci doporučují co nejvíce omezit požívání cukru a všech sladkostí, bezpodmínečně přejít z bílého chleba na celozrnný nebo na tmavý chléb. Tu a tam je dovoleno sníst pár kousků bagety, třeba ke krabímu koktejlu nebo ke studené míse. Je to jednoduché, komplexní uhlovodany se pomalu ve střevech odbourávají a krev je cukrem zásobována průběžně.
Rychle vstřebatelné uhlovodany (jednoduché cukry) jen zdánlivě zlepšují zdravotní stav. Ve skutečnosti způsobují výkyvy hladiny krevního cukru a jsou příčinou potíží. Den bychom měli začínat snídaní bohatou na bílkoviny, například studené pečené maso, libová šunka, párečky z tofu, ovčí nebo kozí sýr, netučný tvaroh, k tomu plátky vajec, rajčata, olivy, plátky okurky. Po takové snídani zaznamenáme, že dopolední únava je pryč. Celý den se budeme cítit lépe, protože nervy i mozek jsou dostatečně zásobeny energií.
Měření cukru v krvi se provádí zejména u pacientů s již diagnostikovaným diabetem mellitem neboli cukrovkou, dále pak u pacientů s podezřením na toto onemocnění. A proč je měření glykemie (hladiny cukru v kapilární krvi) tak důležité? V důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy v krvi dochází k různým metabolickým změnám, které mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. Mezi ně patří především urychlení procesu aterosklerózy („ucpávání cév“), poškození ledvin, zhoršování zraku a postižení nervů. Proto měření provádí i praktický lékař při preventivních prohlídkách.
Hodnoty glykemie u zdravého člověka
Rozlišují se dvě základní hodnoty glykemie:
náhodná glykemie – naměřená kdykoli během dne nezávisle na jídle, která by neměla překročit hranici 7,5 mmol/l;
glykemie nalačno – nejlépe ráno před prvním jídlem, která je u zdravých jedinců pod hodnotou 5,5 mmol/l.
Hodnoty glykemie u diabetika
U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
Z hlediska diagnostického je hodnota 9 mmol/l diagnostická pro porušenou glukózovou toleranci. Toxicita glykémie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykémie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x%, pak zvýšení glykémie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x%. Druhé vysvětlení přináší představa glykémie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících inzulínorezistenci. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykémie, ale je zejména příznakem rizikového metabolismu.
Hladina cukru v krvi 15
Hladina cukru v krvi 15 mmol je diagnostická pro diabetes mellitus. Aktuální hodnota potprandiální glykémie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykémie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykémie po zátěži sacharidy (postprandiální glykémie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykémie nalačno. Důvodem je zejména inzulínorezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulínu. Jsou-li jaterní buňky inzulínorezistentní (necitlivé na inzulín), pak je posprandiální glykémie významně vysoká.
Hodnoty nad 20
Hyperglykémii dosahující hodnot nad 20 mmol/l je nutno řešit neodkladně. Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykémie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění.
Hodnoty při cukrovce – tabulka
Hodnoty při cukrovce můžete kontrolovat i pomocí tabulek týkajících se glykémie a cukrovky, které naleznete zde.
Alaninaminotranferázy (ALT) jsou převážně obsaženy v buňkách jater, srdce, kosterních svalů, ledvin, mozku a v červených krvinkách. Vleže je aktivita ALT obecně o 10–15 % nižší. Slabě zvýšené hodnoty jsou u dětí. Muži mají vyšší hodnoty ALT než ženy. Ze dne na den se aktivita může lišit až o 30 %. Fyzická zátěž hodnoty zvyšuje. Zvýšená aktivita byla také prokázána u obézních lidí.
Normální hodnota
Děti a dospělí: 5–13 U/I.
Co znamená vysoká hodnota
Zvýšená hodnota ALT v krvi znamená zvýšený rozpad buněk v těchto oblastech. Značně zvýšené jsou hodnoty ALT u akutní virové hepatitidy nebo pravostranného srdečního selhání. Dále u toxického poškození, kdy je výše vzestupu výrazem rozsahu postižení (například otrava tetrachlormetanem nebo muchomůrkou zelenou); také po požití většího množství alkoholu následuje krátkodobý vzestup; u infekční mononukleózy je maximálně 20násobné zvýšení; dále je to u sepse; dekompenzované jaterní cirhózy (maximálně 4–5krát vyšší aktivita, většinou nižší než AST); u karcinomu jater (5–10násobné zvýšení); metastáze do jater (pomalý vzestup, AST/ALT = 1 nebo více); srdečního selhání (městnání krve v játrech) – zvýšení 10–50krát; u cholangitidy; biliární koliky (vrací se k normě za několik dní); extrahepatální cholestázy – zvýšení 2–4krát.
Co znamená nízká hodnota
Nízká hodnota ALT signalizuje deficit vitamínu B6 (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu – koenzymu ALT). ALT je mírně snížené v těhotenství.
Laboratoře mají své stupnice (tabulka) pro stanovení hodnoty CRP u dospělých, a to normálních a abnormálních hodnot. Obvykle platí, že pokud v těle nemáte zánět, nebudete mít měřitelnou hladinu CRP v krvi. Nicméně hodnoty do 5,0 mg/litr jsou považovány za normální hodnoty. V případě hladiny CRP v rozmezí od 5 do 30 mg/litr se jedná o virovou infekci (na tu se nepředepisují antibiotika, protože na ně nezabírají), a když vyjde hodnota CRP nad 30 mg/litr, jedná se s největší pravděpodobností o bakteriální infekci (někdy se uvádí, že hodnoty C-reaktivního proteinu v rozmezí 30–40 mg/litr jsou neurčité a o bakteriální infekci lze s jistotou hovořit až při hodnotách nad 40 mg/litr).
V případě vysoce citlivého testu hs-CRP pro účely rizika kardiovaskulárních onemocnění uvádí Americká asociace pro onemocnění srdce následující rozmezí:
Je-li koncentrace hs-CRP v krvi menší než 1 mg/litr, máte malé riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Pohybuje-li se koncentrace hs-CRP v krvi v rozmezí 1 až 3 mg/litr, máte střední (průměrné) riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Je-li koncentrace hs-CRP v krvi vyšší než 3 mg/litr, hrozí u vás vysoké riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Protože se systémy a hodnoty používané jednotlivými laboratořemi liší, berte výše uvedené parametry jako orientační.
Gama-glutamyltransferáza je enzym, bílkovina, která usnadňuje průběh chemických reakcí v podmínkách, které panují v lidském těle. Nachází se hlavně v buňkách, pro které je typická buď sekreční, nebo zásobní činnost. To znamená u buněk, které si vyměňují velké množství látek se svým okolím. Takovými buňkami jsou játra a výstelka žlučových cest, buňky kanálků ledvin, střevní buňky a buňky slinivky. Spojnice mezi krví a jaterními buňkami jsou velmi frekventovanými cestami, na nichž dochází k výměnám živin, minerálů, hormonů, toxinů a tělu cizích látek, neboť játra jsou hlavním centrem pro jejich zpracování a vyloučení. Ve žlučových cestách, zvláště pak ve žlučníku, dochází ke zpětnému vstřebání mnohých látek a hlavně vody, ve střevních buňkách je to pochopitelně vstřebávání živin potravy a v ledvinách je to zpětné vstřebávání pro tělo potřebných látek. Při podezření na poškození těchto orgánů zjišťuje lékař koncentraci GGT v krvi, kam se z buněk uvolňuje.
Gama-glutamyltransferáza je důležitý enzym, který zajišťuje transport aminokyselin, tedy základních stavebních kamenů bílkovin, přes membránu buněk. Ta je totiž pro samotné aminokyseliny nepropustná a ty potřebují někoho, kdo je přepraví. GGT je tedy především velice citlivým ukazatelem jaterního onemocnění a onemocnění žlučových cest. Většinou ale nelze přesně určit příčinu poškození a musí se přihlédnout k jiným testům.
Vyšetření GGT je většinou s dalšími vyšetřeními požadováno u osob, které mají příznaky jaterního onemocnění. Tyto příznaky zahrnují žloutenku, nucení ke zvracení, zvracení, nadýmání, svědění kůže, únavu. Hodnoty GGT jsou zvýšené u mnohých chorob, které způsobují akutní poškození jater nebo žlučových cest, ale většinou vyšetření a nález enzymu GGT neumožňuje zjistit různé příčiny jaterního poškození. U léčených alkoholiků se vyšetření GGT může použít ke sledování, zda pacient dodržuje léčebný režim (abstinenci).
Zvýšené hodnoty GGT upozorňují, že se něco děje s vašimi játry, ale blíže nespecifikují co. Obecně, čím vyšší hodnoty, tím je vyšší pravděpodobnost poškození jater. Zvýšené hodnoty mohou být způsobeny jaterními chorobami, ale také při srdečním selháním, konzumací alkoholu, užíváním některých léků, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky, léky snižující lipidy, antibiotika, histaminové blokátory (používané na odstranění nadměrné žaludeční kyselosti), léky proti plísním, antidepresiva a hormony, jako například testosteron. Orální kontraceptiva (pilulky proti otěhotnění) a clofibrát mohou hladiny GGT snižovat.
K vyšetření je nutný pouze vzorek krve, který je odebírán nejčastěji z pažní žíly drobným vpichem. Protože se hladina GGT snižuje po jídle, je nutné dělat odběr nalačno.
Gamma-glutamyltransferáza GGT je často nesprávně označována jako GMT!
Referenční hodnota v krevní plazmě je: 0,06–0,10 µmol/l.
Kreatin se rychle spotřebovává při zvýšené fyzické námaze. Uvolní se energie a molekula kreatinu se přemění na odpadní produkt – kreatinin. Mnozí již o této látce slyšeli v souvislosti s laboratorním vyšetřením činnosti ledvin. Kreatinin se vylučuje z našeho těla pouze ledvinami, slouží tedy jako poměrně vhodný indikátor jejich činnosti.
Před vyšetřením hladiny kreatininu je třeba vyloučit zvýšenou fyzickou námahu. Ta totiž vede ke zvýšení hladiny kreatininu v krvi. Hodnoty vyšetření by tak falešně naznačovaly zhoršenou funkci ledvin.
Laktátdehydrogenáza (LD) je cytoplazmatický enzym, který se vyskytuje ve všech buňkách těla. Stanovení aktivity celkové LD není proto příliš specifické pro určité onemocnění. Rozlišuje se 5 variant tohoto enzymu, které mají stejnou funkci, jen se nacházejí v různých tkáních organismu. LD1 se vyskytuje v červených krvinkách, srdci a ledvinách, nejvíce LD5 je v játrech a některých vláknech kosterní svaloviny. Izoenzymy LD3 a LD4 se vyskytují v bílých krvinkách. Na základě těchto pěti typů lze posoudit, která tkáň je poškozená.
Normální hodnota
0 až 2 měsíce: do 21,0 kat/l
2 měsíce až 1 rok: do 11,8 kat/l
1 rok až 15 let: do 8,4 kat/l
nad 15 let: do 7,5 kat/l
Co znamená vysoká hodnota
Vysoká hodnota signalizuje:
onemocnění myokardu (charakteristické izoenzymy: LD1 a LD2) – akutní infarkt myokardu
intoxikaci organickými rozpouštědly – aktivita může být zvýšena až 100krát
akutní selhání jater – aktivita 10–20krát vyšší
metastáze do jater – 5krát zvýšená aktivita, u primárního hepatomu zvýšení nebývá
hepatitidu při infekční mononukleóze – přibližně 5krát zvýšená aktivita
akutní virovou hepatitidu – hodnoty 2–3krát zvýšené
cirhózu, obstrukční ikterus – hodnoty normální až 2krát zvýšené
