Nejprve si sepište, jak na tom zdravotně jste – od A až po Z. Při odkyselení není cílem zhubnout, ale věřte, že hubnout budete automaticky.
2. krok
Druhým krokem je měření hodnoty pH. K tomu budete potřebovat lakmusovépapírky na měření kyselosti – koupíte je v lékárně. Od pH nad 7 je vše zásadité, samotná „sedmička“ je neutrální. Co je pod touto hodnotou, je kyselé. Samozřejmě že papírky nejsou stoprocentní ukazatel, pokud byste chtěli vědět přesný stav kyselostního kvocientu, nechte si ho změřit v laboratoři. Hodnotu pH si měřte asi týden, dokud nezjistíte, jak na tom opravdu jste, ale nepanikařte. Hodnoty ráno, v poledne a večer jsou lehce kyselé, odpoledne zásadité. Pokud nejste překyselení, hodnoty ráno a v poledne by tedy měly být lehce v kyselé oblasti. Odpoledne by mělo vykazovat zásaditou hodnotu, večer můžete být zase lehce kyselí.
3. krok
Hodně pijte, rozhodně žádné bublinky, ideální je voda z přírodního pramene. Voda odstraňuje nedostatek kyslíku v těle a potřebujeme ji jako dopravní prostředek pro vyplavování kyselin. Navíc čistí tělo uvnitř i vně a rozhodně nás neokyselí.
4. krok
Zásobujte tělo minerály a vitamíny: Na trhu je celá řada minerálů v podobě doplňků, jen se poraďte. Přidejte do stravy také více zeleniny a ovoce, které jsou přirozeným zdrojem vitamínů a minerálů. Teprve vitamíny umožní transport minerálů k buňkám a jejich zpracování.
5. krok
Pryč s kyselinami. Jak? Díky ponožkám. Několik krystalků Alexandrovy soli (čistá kamenná sůl z Himálaje s vysokým obsahem minerálů) nasypte do nádoby s vodou a nechte přes noc rozpustit. Ráno bude roztok nasycený a večer si do něj můžete namočit bavlněné ponožky, které pak vyždímejte a natáhněte si na nohy. Přes ně si dejte ještě jedny, aby vám nebyla zima. Vlhkými ponožkami proniká himálajská sůl do kůže a pak do krve – zásobárny kyselin se pozvolna odbourávají, neboť minerály v soli na sebe vážou kyseliny a krev je póry v kůži vyloučí ven z těla.
6. krok
Zásadité koupele: Napusťte si vanu teplou vodou, vhoďte do ní jádrové mýdlo nebo jiné neutrální mýdlo a nechte ho rozpouštět tak dlouho, dokud nebude voda zkalená. Pak ho vyndejte. Když se utvoří mýdlový okraj, naprosto to stačí. S touto koupelí dosáhnete zásaditého prostředí a můžete se do ní namočit klidně na dvě hodiny. Nemělo by to být kratší dobu, tělo potřebuje čas na to, aby se povzbudil lymfodrenážní systém. Při koupeli si tělo vydrhněte každých pět až deset minut hrubou žínkou nebo kartáčem (směrem k srdci), tím rozproudíte lymfu a lépe se tak odvádějí toxiny z těla.
7. krok
Odstranění strusek z kloubů. Zdvojnásobte konzumaci ovoce a zeleniny a pijte bylinkový čaj, který rozpouští z kloubů usazené strusky. Tyto strusky (krystaly) dřou při pohybu uvnitř kloubů a způsobují bolest. Takto rozpuštěné strusky se musejí svázat opět s minerály a vitamínem C a pak vyloučit z těla pomocí zásaditých ponožek nebo koupelí (viz výše). Bylinkový čaj na odkyselení koupíte v lékárně nebo v prodejnách zdravé výživy.
8. krok
Dělená strava. Výživoví poradci asi nebudou tleskat, protože se domnívají, že k bílkovinám potřebujeme i sacharidy a obráceně, ale... Nemusíte takhle jíst věčně, stačí čtyři týdny podle zásad dělené stravy. Je to jednoduché – k masu nebudete jíst žádné sacharidy, tedy ani rýži, ani brambory, ani nudle, knedlíky nebo pečivo, ale jen zeleninu nebo salát. Nebo si dáte sacharidy – ale pak jen se zeleninou. Střídejte to, jeden den si dejte k hovězímu steaku salát, další den k rýži jen cuketu, dýni a podobně. Jde to, opravdu. Cílem je snížit spotřebu masa a naopak zvýšit spotřebu zásaditých potravin. Nezdá se to, ale houska z bílé mouky obložená salámem napáchá tolik škody, že ji po celý den nemůžete napravit. Bílá mouka i bílý cukr navíc spotřebují veškerou tělesnou zásobu chromu.
9. krok
Žádné pochutiny a živočišné výrobky! Zkuste se vzdát černého čaje, čokolády, kávy, mléčných produktů, mléka, sýrů, šlehačky, pečiva, perlivých nápojů, sladkostí, uzenin. Pokud to nedokážete navždy, vydržte aspoň měsíc a spotřebu výše uvedených potravin opravdu omezte. Někdy je lepší postupovat pozvolna, někdo potřebuje třeba i dva roky, než to dokáže.
10. krok
Dodatečná doporučení – k odkyselení pomůže také půst, ovocné, bramborové nebo rýžové dny, očista střev (klystýr), absence alkoholu a nikotinu a podobně, pohyb, cvičení ve vodě, sauna či meditace. Zkusit můžete samozřejmě všechno.
V naší poradně s názvem POŠEVNÍ MYKÓZA BABSKÉ RADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Kvasnicová.
Dobrý den, mám 68 roků, pohlavní styk už dávno nemám, ale trpím velkou suchostí,
jak zevně, tak podle paní doktorky i uvnitř asi pochvy. Nemohla jsem vydržet lékařskou prohlídku, jak to bolelo. Paní doktorka - gynekoložka mi na zevní používání
napsala krém Locoid O,1 procento, kterým se mám potírat 14 dnů a potom se natírat
Kalciovou mastí samozřejmě vše zevně. Dovnitř si mám 2x týdně vkládat Ovestin-
vaginální kuličky. Vše dělám tak, jak mi paní doktorka řekla. Svědění zevně už téměř přestalo, ale po Ovestinu mám druhý den bolesti jak uvnitř, tak i v podbřišku. Ten Ovestin si mám vkládat po dobu 3.měsíců. Vkládám si jej teprve 3 týdny a zdá se mi,
že zatím jakoby mě nevyhovoval. Ty bolesti jsou. Cukrovku nemám. Byla jsem náho-
dou u obvodního lékaře na pravidelné kontrole s močí, odběru krve, měření tlaku, atd., všechny výsledky jsou přímo vynikající až na moč. Obvodní lékař mi řekl, že mám zánět močového měchýře, ale když jsem mu řekla, že se léčím na gynekologii
s nějakým zánětem a suchostí, tak mi řekl, že proto je ta špatná moč.
Prosím vás, je moje léčba správná ???? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejde takhle po internetu odhadnout jedtli je vaše léčba správná. To může posoudit jen další jiný gynekolog, který vás vyšetří a vy pak podle jeho nálezu a stanovené léčby můžete vidět rozdíl. Zkuste navštívit jiného lékaře. A nebo informujte toho stávajícího o tom, že vám léčba nevyhovuje. Pro vyléčení je důležité, abyste léčbě věřila.
Barva: Moč se liší ve vzhledu v závislosti na úrovni tělesné hydratace. Normální moč je průhledný roztok světle žluté barvy. V moči zdravých jedinců barva pochází zejména z přítomnosti urobilinu. Urobilin je konečný odpad vznikající rozpadem hemu z hemoglobinu v průběhu stárnutí a rozpadem krvinek.
Bezbarvou moč označujeme jako nadměrnou hydrataci, obecně je vhodnější než dehydratace (ačkoliv může odstranit základní soli z těla). Tmavě žlutá moč často svědčí o dehydrataci. Žluté až světle oranžové zabarvení moči může být způsobeno odstraněním přebytečných vitamínů skupiny B z krevního řečiště. Některé léky, jako je rifampicin a phenazopyridine, mohou také způsobit oranžovou moč. Tmavě oranžová až hnědá moč může být příznakem žloutenky, rhabdomyolýzy nebo Gilbertova syndromu. Černá nebo tmavě zbarvená moč se označuje jako melanurie, ta může být způsobena melanomem. Růžová moč se může objevit po konzumaci červené řepy. Zelené zbarvení moči může vyplývat z konzumace chřestu. Modrá moč může být způsobena požitím methylenové modři (například v lécích).
Zápach: Za normálních okolností je moč bez zápachu. Zápach normální lidské moči odráží konzumované potraviny nebo specifické nemoci. Například u jedince s diabetem má moč nasládlý zápach. Konzumace šafránu, alkoholu, kávy, pikantních jídel či tuňáka s cibulí pak může mít za následek zcela charakteristické vůně.
Kalnost: Zakalenost moči může být příznakem bakteriální infekce, ale může být také způsobena krystaly solí, například fosforečnanu vápenatého.
Pěnivost moči: pěnivá moč se často projevuje u milovníků masa a ukazuje na zvýšené množství bílkoviny vylučované močí.
pH: pH moči se může pohybovat v rozmezí hodnot 4,6 a 8. Hodnota 7 je považována za normu. Kyselá moč (u osob s hyperurikosurií) může přispět k tvorbě kamenů z kyseliny močové v ledvinách, močovodech nebo močovém měchýři. Strava s vysokým obsahem citrusů, zeleniny, mléka a mléčných výrobků může zvýšit pH moči. Některé léky také mohou zvýšit pH moči, včetně acetazolamidemu, citrátu draselného a hydrogenuhličitanu sodného. Strava s vysokým obsahem masa může naopak snížit pH moči (kyselost). I brusinky snižují pH moči. Mezi léky, které mohou snížit pH moči, patří chlorid amonný, diuretika a methenamin mandelát.
Objem: Průměrná produkce moči u dospělého člověka je asi 1–2 l za den v závislosti na stavu hydratace, úrovně aktivity, hmotnosti a zdraví jedince. Příliš mnoho nebo naopak příliš málo moči potřebuje lékařskou pomoc.
Hustota a relativní hustota: Normální hustota moči se pohybuje mezi 1,003–1,035 g/cm3, případné odchylky mohou být spojeny se stavem močových cest.
Ve svém příspěvku BOLEST KYČLE ZAD A VARLAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, měl bych dotaz ohledně bolesti pravé poloviny zad -křiže a zàroveň i kyćle ,bolest i vystřeluje do třisla a do pravého varlete i stehna, bolest je nepravidelnà někdy to neboli vubec a někdy ani nemohu sedět jak bolest vystřeluje do pravé poloviny zad,bolest ustàvá větŝinou kdyź jsem v klidovém stavu, a nic nedělám, jak už jsem psal někdy mě pobolivá i pravé varle ale jen někdy a je to jen taková mirná bolest, v klidu neboli vubec, jen když chodim a nebo něco dělám, někdy i pociťuji takovou řezavou bolest okolo třisla jako směrem ke stehnu a dál dolu jako ke koleni, nedavno z hruba před 6 týdny jsem byl na preventivni prohlidce u obvodni lékařky, byly provedeny krevni testy ,odebrana moč, ekg, měřeni tlak, při prohlidce mi doktorka zjistila vysoký krevni tlak, a předepsala léky které pravidelně użivám,moč a krevni testy dopadly dobře, jen trochu zvýšený cholestorol, jinak podle lékařky vše v pořádku,jen mám nadváhu a měl bych zhubnout,v práci dělám někdy dost fyzicky náročnou pràci , taháni těźkých věci, atd. Je mi 48 let , jinak moje matka je již dvakrat po výměně kyčelniho kloubu, to pišu jen proto zda problém z kyčli nemuže být dědičná záležitost, dàle se chci zeptat zda tyto moje problémy spolu nějak souvisí, a jak je léčit, děkuji a s pozdravem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Proces překyselení organismu, nebo některých jeho částí vychází z toho, že v těle nejsou v rovnováze kyseliny a zásady. Tato nerovnováha se nazývá acidobazická a podle řady lidí může způsobovat řadu zdravotních problémů, případně může doprovázet některá onemocnění. Při správné acidobazické rovnováze je v těle vytvořené správné životní prostředí pro fungování všech orgánů, a tím pádem i pro celkové zdraví lidského organismu. Aby se dalo zjistit, jestli je lidský organismus z hlediska kyselosti a zásaditosti v rovnováze, je potřeba zjistit jaké má pH. pH je zkratkou slov potential of hydrogen, což znamená, množství volných iontů vodíku. Hodnoty pH se mohou v lidském organismu pohybovat na stupnici 0 až 14 s tím, že neutrální je hodnota 7, kterou má například voda a další neutrální roztoky. Pokud jsou hodnoty pH vyšší než 7, tak to znamená, že v těle převažují zásadité látky. Pokud je naopak pH nižší než 7, tak v něm převažují kyselé látky.
Zjistit hladinu pH v těle není nic těžkého, dá se snadno přeměřit i z pohodlí domova. Je k tomu potřeba pořídit si lakmusovépapírky, kterými se pak změří hladina pH v ranní moči. U zdravého jedince se správnou acidobazickou rovnováhou by se hodnoty měly pohybovat kolem 5 až 7 bodů u ranní moči. Hladina pH se pozná, podle barevné změny na papírku, která se porovná s přiloženou škálou, a tak se pozná hladina pH. Přes den by ale naměřené hodnoty měly být již těsně nad hodnotou 7. Hladina pH se také měří z krve, kde se ideální hodnoty pohybují kolem 7,35 až 7,45. To znamená, že je lepší mít v těle o něco více zásaditých látek, než těch kyselých. Hladina pH v krvi by se mělo pohybovat maximálně v hodnotách 6,8 – 7,7. U určování pH z moči se dá určit i stav tkání v těle, na rozdíl od pH určené z krve. Rozdíl v určování pH z krve a z moči je i v tom, že hladina pH v moči v průběhu dne velmi kolísá v závislosti na potravinách, které jedinec snědl. Naopak hladina pH v krvi není tak rozkolísaná. Jiné hodnoty by mohly být problematické. Při nižších hodnotách než jsou stanovené ideální hodnoty, se hovoří o acidóze, naopak při vyšších hodnotách než 7,45 se jedná o alkalózu.
Lidský organismus se sám snaží udržet hladinu pH v ideálních hodnotách, ale někdy to pro něj není snadné a znamená to pro něj velmi silné zatížení, až přetížení. Nejčastěji dochází právě k tomu, že pH sklouzne pod spodní hranici, a tím se zvýší hladina kyselosti v těle. V takovém případě se jedná o latentní acidózu (= překyselení). Acidóza je mnohem častější než alkalóza proto, že kyselé látky člověk přijímá v potravě a zároveň je tělo vytváří, na rozdíl od zásaditých látek, které člověk jen přijímá v potravě. Pokud tedy dojde k takovémuto překyselení, tak organismus začne čerpat z důležitých orgánů a případně i z kostí všechny látky, které mu mohou pomoci překyselení neutralizovat. Jedná se o látky jako je draslík, magnesium, sodík a vápník, tedy látky, které tělo ale potřebuje ke správnému vývinu a fungování organismu, a tak si nemůže dovolit s nimi často plýtvat na odkyselování organismu. Pokud ale organismus tyto látky využívá často k odkyselení, tak je pak tělo oslabené a může být vhodným prostředím pro vznik různých onemocnění, nebo může zhoršovat zdravotní stav při jiné vážné chorobě. Například časté odebírání vápníku z kostí může nakonec vyvolat úbytek kostí, který bude způsobovat časté zlomeniny a celkovou lámavost kostí. Samozřejmě je ale lidský organismus na toto překyselení připravený, a trvalo by dlouho, než by v důsledku překyselení organismus onemocněl.
Lidské tělo se tedy dokáže s nadbytkem kyselých látek vyrovnat a jejich množství v těle regulovat, využívá k tomu takzvané pufrační systémy. Ty například mohou zajistit, že pH v těle zůstane na přijatelné hranici i přesto, že tělo přijalo nadbytek kyselých látek. Důsledkem je jen vyšší koncentrace oxidu uhličitého v těle, což ale není problém, protože při správném dýchání člověk toto množství normálně z těla vydechne. Kyselé sloučeniny jsou potom z těla odstraňovány přes ledviny, takže je jasné, že tento orgán musí být zcela v pořádku a správně fungovat. Je tedy důležité dodržovat i pitný režim, který funkci ledvin napomáhá. Přestože může tato acidobazická nerovnováha znít jako děsivé onemocnění, není to nic, co by člověka ohrožovalo na životě.
Nerovnováha mezi zásaditými a kyselými látkami v organismu se může projevit kdykoliv během života. Neznamená to, že když jste s tím neměli prvních třicet let života problém, že se pak acidóza neobjeví. Naopak tato nerovnováha bývá typická až v pozdějším období (právě kolem třiceti let života), souvisí to se stárnutím a se změnami činností jednotlivých orgánů a tkání. Vliv na to má také množství stresových faktorů, které často s věkem stoupá.
Tuto nerovnováhu není vhodné zcela podceňovat, protože se pak podílí na předčasném stárnutí, snížené imunitě, ale může i zhoršovat průběh některých nemocí. Nejedná se ale přímo o onemocnění, spíše je to příznak jiných onemocnění.
Adolf Pleskač radí na všemožné neduhy byliny v různých formách, přičemž klade důraz na odkyselení organismu a očistu těla. Když se v těle objeví nějaký problém, je možné, že došlo k překyselení organismu, což není dobré, neboť to může vyvolat i ty nejhorší choroby, např. rakovinu, artritidu. Pleskač proto doporučuje pořídit si lakmusovépapírky (v lékárně) a změřit si v moči své pH (jeho hodnota se má pohybovat od 7,35 do 7,4). Na odkyselení doporučuje půlhodinovou koupel nohou v lavoru, kdy se do 1/2 l vody (přesná teplota vody není stanovena, koupel musí být člověku jednoduše příjemná) vysype 1 sáček sody. Dále pan Pleskač doporučuje vysypat oprané pyžamo sodou a poté se v něm jednu noc vyspat. Na překyselení rovněž radí pití citronové vody, která působí zásaditě, či konzumaci šťávy z červené řepy (pokud možno ze syrové). Dobrá je i nastrouhaná syrová červená řepa smíchaná s bílým jogurtem a doplněná celozrnným pečivem.
Kromě toho je vhodná i konzumace lněného semínka, beta-karotenu, všech bylinkových čajů, jež jsou zásadité, a brokolice (nejlépe syrové nebo dělané jen v páře).
Výborné jsou i jeho Vilcacora kapky obsahující kočičí dráp ( Uňa de gato, Uncaria tomentosa). Tato bylina má silné imunostimulační, regenerační a antioxidační vlastnosti. Chrání organismus před nepříznivými vlivy prostředí a umožňuje mu se s nimi vypořádat.
Počátky vilcacory jako léčivé rostliny spadají přibližně do doby před 2 000 let. Po mnoho století se udržovala tradice jejího používání především u domorodých kmenů pocházejících z oblasti dnešního Peru, i když oblast rozšíření je poměrně rozsáhlá. Moderní historie užívání vilcacory však začíná teprve v 60. letech 20. století. Od té doby známe první etnofarmakologické způsoby užití a tehdy proběhlo první stanovení obsahu aktivních látek. K první komplexní studii druhu, která měla za následek prodej prvních extraktů z vilcacory, a to v Rakousku a SRN, došlo teprve na počátku 70. let. Rychle se šířící zvěsti o jejím téměř zázračném působení podnítily zájem o tuto rostlinu u farmaceutických firem po celém světě. V USA zaregistrovali několik patentů týkajících se extrakce řady alkaloidů a jejich imunostimulační aktivity. V roce 1994 uspořádala Světová zdravotnická organizace (WHO) první mezinárodní konferenci zaměřenou výhradně na vilcacoru. Na tomto zasedání byla objevu a zjištěným obsahovým látkám přiznána obdobná důležitost jako objevu chininovníku (Cinchona) a izolaci chininu. Tradičně využívanou drogou z vilcacory je kůra z kmene a kořenů z rozmanitého komplexu obsahových látek. Nejvýznamnějšími jsou proanthocyanidiny, deriváty kyseliny quinovikové, dále karbolinové a oxidoleové alkaloidy, např. pteridin, uncarin, hirsutin, ale také polyfenoly a fytosteroly (stigmasterol a kampesterol). Významná imunostimulační aktivita je pravděpodobně výsledkem působení celého komplexu látek, přesto jsou výjimečné účinky připisovány především alkaloidu isopteridinu. Triterpenoidní alkaloidy a glykosidy guinovikové kyseliny prokazují zřetelnou antivirózní aktivitu. Proanthocyanidiny mají zase schopnost snižovat křehkost krevních kapilár a spolu s další látkou (rynchophyllinem) účinně zabraňují shlukování krevních destiček a vytváření krevních sraženin.
Užití: Vilcacora se užívá při léčbě zánětlivých nemocí, astmatu, revmatismu, artritidy, menstruačních poruch, infekcí močových cest a žaludečních vředů. V některých oblastech se užívá při léčbě duševních onemocnění, ale také jako preventivní, regenerační, protialergický a tonizující prostředek.
V současné době se vilcacora využívá především jako účinný imunostimulační prostředek při léčbě chronického únavového syndromu, kvasinkových a plísňových onemocnění i oparů. Užívá se také při onemocněních pohybového ústrojí, jako jsou bolesti kloubů, svalů, šlach, včetně revmatismu. Účinná je i při infekčních chorobách, jako je chřipka, bronchitida, katary horních cest dýchacích, ale i zánět spojivek. Výrazně zlepšuje stav cév, snižuje krevní tlak a lze ji úspěšně používat i při léčbě některých kardiovaskulárních chorob. Doporučuje se též při léčbě chorob zažívacího traktu, jako je zánět tlustého střeva, plynatost, poruchy střevní mikroflóry, žaludeční katary a vředy, diabetes a hemoroidy. Klinický výzkum se v současné době soustřeďuje především na protirakovinové, antioxidační a protizánětlivé účinky vilcacory.
Složení: vodka, Uncaria tomentosa, 40 % alkoholu
Dávkování: dospělí 20 kapek 1krát denně do čaje nebo vody
Ve svém příspěvku LÉKY NA ZMÍRNĚNÍ UNIKU MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hajný.
Dobrý den. Jsem 6 týdnů po proříznutí moč. měchíře (nešo vůbec čurat) a od té doby mi uniká moč pořád více. Spotřebuji nejméně 6 vložek za den. Na urologii mi pořá říkají cvičit. Jedu např. nakoupit 17km a nákup trvá 30min. A již mám prosaklé i kalhoty. Dozvědel jsem se, že exiztují i nějaké léky na zmírnění uniku moči. Zatim se s nikým nemohu domluvit. Potřeboval bych poradit co mám dělat. Je mi 73let a nerad bych byl jenom doma a nemohl ani nikam jet. Moc děkuji za radu a evet. jake léky exzistují. S pozdrave Hajný
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku BOLEST BŘICHA PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Ustohal.
JSEM ROČNÍK 1948. Mám asi 3 měsíce po operaci zvětšené prostaty. Byla mě provedena tzv. dezobliterace. Po dvou měsících jsem začal hrát tenis tenis, nejprve se nic nedělo ale nyní 3 měsíce po operaci, mě po každém tenise mě začne bolet břicho, moč je červená a vychází ze mě sražená krev asi 3x o velikosti asi 1 cm.
Horečky ani nic takového nemám. Uklidní se to za dva dny, moč je normální, břicho už nebolí, ale potom při dalším tenise, chodím 3x v týdnu, se to opakuje.
Co s tím?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hodnotou pH se v chemii vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje kysele, či naopak zásaditě (alkalicky). Používá se logaritmická stupnice s rozsahem hodnot od 0 do 14 (pro většinu vodných roztoků, roztoky silných kyselin a zásad či jiné než vodné roztoky mohou nabývat jiných hodnot); přitom neutrální voda má pH při standardních podmínkách rovno 7. U kyselin je pH menší než sedm – čím menší číslo, tím „silnější“ kyselina; naopak zásady mají pH větší než sedm, čím větší číslo, tím „silnější“ zásada. Výpočty pH mají velký význam především v analytické chemii při titračních reakcích.
Stupnici pH zavedl v roce 1909 dánský biochemik Søren Peder Lauritz Sorensen.
Většina vnitřních živých látek má pH přibližně 6,8. Krevní plazma a ostatní tekutiny obklopující buňky v těle mají pH v rozmezí 7,2 až 7,45. Zdravé pH těla znamená, že průměrné pH uvnitř buněk v těle se pohybuje okolo hodnoty 7,0.
Vyšší pH v těle snižuje potřebu tuku a cholesterolu, který slouží k ochraně organismu před škodlivými kyselinami.
Naopak nízké pH v těle znamená pro organismus problém. Vezměme jako příklad krev. Je-li její pH hodnota nižší než 6,9, může nastat kóma a smrt. Dalším příkladem může být pH slin u lidí trpících rakovinou. U nich jsou pozorovány hodnoty v rozmezí mezi 4,5–5,7.
Ztráta rovnováhy pH v těle může způsobovat nemoci, které často označujeme jako špatná látková výměna či špatný metabolismus. Nejčastější poruchou této rovnováhy je i známé překyselení organismu.
Naše tělo má však také speciální mechanismus, který za využití iontů udržuje v těle vyvážené pH. Vlivem špatných stravovacích návyků, znečištěného ovzduší a stresu však tento mechanismus přestává fungovat.
Pro zajímavost čistá voda (destilovaná) má pH 7, sliny člověka s nádorovým onemocněním pH 4,5– 5,7 a sliny zdravého člověka pH 6,5–7,4.
Kyselost nebo zásaditost roztoků je vyjadřována jako pH (latinsky pondus Hydrogenii, anglicky potential of Hydrogen). Pro rychlé, orientační zjištění pH se používají indikátory, například univerzální lakmusovépapírky (lakmus je přírodní barvivo z lišejníků). Hodnota pH se určí kápnutím zkoumaného roztoku na pH papírek a porovnáním jeho barvy s kalibrovanou barevnou škálou.
Ve svém příspěvku NAŠI ODBORNÍCI JSOU PŘIPRAVENI VÁM POMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den. Před dvěma dny jsem udělal přemet na kole a dopadnul na bok a trošku záda. Tři močení po tom jsem měl tmavou moč, nejspíš zbarvenou krví. Od té doby je čistá. Ale pořád mě bolí v oblasti pravé ledviny (na boku a zádech mírně nad pasem). Je ta bolest součást regenerace organismu po tom pádu nebo příznak poškození? Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Velmi levná, ale zároveň velmi nespolehlivá metoda je pomocí „ketoproužků“, které se dají zakoupit online nebo i v některých lékárnách. Vyjdou na pár korun a jediné, co je po vás požadováno, je kapka moči. Bohužel technologie použitá pro detekci ketonů nepatří (na rozdíl například od proužků na měření pH) mezi ty nejpřesnější.
Měření ketonů v krvi je velmi přesná, ale zároveň nejdražší metoda. Na (celosvětovém) trhu je několik producentů přístrojů, které vám velmi přesně změří množství ketonů v krvi, a to během několika sekund poté, co kapku krve na testovací proužek kápnete. Cena proužků se pohybuje v rozmezí 50 až 70 korun.
Měření ketonů v dechu je možné pomocí přístroje Ketonix, který si můžete pořídit za 110 dolarů (přibližně 2 400 Kč). Použití je velmi jednoduché, stačí připojit tester do USB portu počítače nebo na externí USB baterii, zhluboka se nadechnout a po dobu přibližně 15 sekund do testeru jednorázově vydechnout. Během několika sekund vám Ketonix na barevné stupnici ukáže, v jakém stavu ketogeneze se vaše tělo nachází.
Ve svém příspěvku NAŠI ODBORNÍCI JSOU PŘIPRAVENI VÁM POMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den. Před dvěma dny jsem udělal přemet na kole a dopadnul na bok a trošku záda. Tři močení po tom jsem měl tmavou moč, nejspíš zbarvenou krví. Od té doby je čistá. Ale pořád mě bolí v oblasti pravé ledviny (na boku a zádech mírně nad pasem). Je ta bolest součást regenerace organismu po tom pádu nebo příznak poškození? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diana.
dobry den muzete mi prosim poradit nebo aspon rici duvod proc mi krupe vsude na mim tele?? a nebo jak by to mohlo prestat??? a neopotrebava se tim nahodou krupavka?? dekuji za odpoved nashledanou
Barva: Řekne nám, kolik vody je v moči přítomno. Obvykle je barva moči u zdravého jedince světle žlutá až bezbarvá. Nažloutlé zabarvení způsobuje urobilinogen, což je finální odpadní produkt vzniklý z rozpadlých červených krvinek. Barva moči podobná vodě, tedy bezbarvá moč, je způsobena v důsledku nadměrné hydratace, u dehydratace naopak změní moč barvu na tmavě žlutou. Odstíny tmavě červené, tmavě žluté a tmavě hnědé barvy moči mohou být způsobeny nemocí nebo konzumací určitých potravin nebo léků.
Jasnost: Může indikovat přítomnost bílých částic plovoucích v moči. Bílé částice mění vzhled moči na zakalenou. To může být zapříčiněno přítomnosti bakterií nebo fosforečnanu vápenatého v podobě krystalů. U žen někdy může výtok z pochvy kontaminovat moč, která pak vypadá zakaleně.
Zápach: Zdravá, nekontaminovaná moč nemá žádný silný zápach, ale má mírně „oříškový“ odér. Nicméně konzumace určitých potraviny může ovlivňovat i vůni moči, například po konzumaci chřestu, alkoholu, cibule, česneku bude moč cítit více než obvykle.
Měrná hmotnost: Kontroluje množství látek v moči.
pH: Měří úroveň kyselosti.
Glukóza: U zdravých jedinců moč neobsahuje glukózu. Nicméně u osob trpících cukrovkou prochází glukóza močí.
Dusitany: Jsou přítomny v moči u osob s diagnózou infekce močových cest.
Leukocyty: Leukocyty můžeme pozorovat u osob, které trpí infekcí močových cest.
Plovoucí částice v moči: Mikroskopická analýza může odhalit krevní buňky, které se normálně v moči nevyskytují, nanejvýš jedna nebo dvě krevní buňky mohou být nalezeny v jednom poli. Zranění nebo nemoc ledvin či močových cest může způsobit nadměrné krvácení. Pokud existuje nesčetně mnoho krvinek v moči a moč se zbarví na červenou barvu, je důležité neprodleně navštívit lékaře. Krevní buňky se také mohou objevit jako plovoucí částečky v moči.
Odlitky: Materiál, který prochází ledvinami, může vytvořit takzvané odlitky. Ty mohou být vyloučeny močí. Obvykle existují různé typy odlitků. Různé onemocnění ledvin způsobuje vylučování různých odlitků. Tyto plovoucí předměty naštěstí v moči nebývají příliš časté.
Krystaly: Krystaly jsou amorfní látky přítomné v moči. U zdravého jedince je několik krystalů obvykle detekováno při mikroskopickém vyšetření moči. Jestliže osoba trpí „ledvinovými kameny“, tak v moči takto postiženého jedince bude abnormální množství těchto krystalů. Plovoucí částice v moči můžete vidět, když odeberete moč do čisté láhve. Také přítomnost bakterií a parazitů může moč zakalit.
Dlaždicové buňky: Někdy jsou v moči přítomny i dlaždicové buňky, ty se objevují důsledkem kontaminace, například u žen při výtoku z pochvy. V takových případech je důležité provést kontrolu moči znovu.
Ve svém příspěvku NAŠI ODBORNÍCI JSOU PŘIPRAVENI VÁM POMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den. Před dvěma dny jsem udělal přemet na kole a dopadnul na bok a trošku záda. Tři močení po tom jsem měl tmavou moč, nejspíš zbarvenou krví. Od té doby je čistá. Ale pořád mě bolí v oblasti pravé ledviny (na boku a zádech mírně nad pasem). Je ta bolest součást regenerace organismu po tom pádu nebo příznak poškození? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Odpv.
Dobry den, bolest je nasledkem padu a odreni v dane oblasti. Pokud mate pocit, ze je to bezna bolest po padu, nic se nedeje, ale pokud Vas to opravdu hodne boli, navstivte lekare. Jedine ten muze opravdu posoudit Vas stav nebo miru pripadneho poskozeni. Poradna DZ
Mezi nejčastější příčinu výskytu krve v moči u dítěte patří zánět močových cest. Samozřejmě krev v moči se může vyskytnout i při úrazu nebo jiném závažném onemocnění.
Znakem infekcí močových cest je výskyt klinicky významného množství bakterií v moči. Většina těchto infekcí je způsobená jediným patogenem, proto nález dvou či několika mikroorganismů v moči obvykle svědčí o kontaminaci. Za významnou bakteriurii (infekci močových cest) se považuje počet 105 a víc bakterií v 1 mililitru moči. Nejčastěji je původcem infekce tyčinková bakterie Escherichia coli (velmi často jen zkráceně E. coli). Žije v tlustém střevě a na pokožce kolem konečníku. Je jedním z nejdůležitějších zástupců střevní mikroflóry a její přítomnost je nezbytná pro správný průběh trávicích procesů ve střevě. Některé vzácnější kmeny E. coli jsou nebo za určitých okolností mohou být patogenní. Mohou tak způsobit různé zánětlivé stavy. Mezi ostatní původce infekcí močových cest patří enterobakterie, které se často vyskytují u pacientů s malformacemi močového systému.
Potvrzení diagnózy je založeno na přítomnosti klinických příznaků, laboratorních ukazatelích a pozitivitě močového nálezu: přítomnost krve, bílkovin, leukocytů a bakterií v moči. Proto dříve, než se stanoví diagnóza, je nutné odebrat a vyšetřit moč. Pro tento účel se používají sterilní zkumavky. Správný postup, který by měli rodiče zachovávat je, že je potřeba dítěti důkladně očistit vnější genitálie a do zkumavky odebrat moč ze středního proudu. Nejvhodnější je ranní moč (což ale není podmínkou), přičemž je důležité ji co nejrychleji odevzdat k vyšetření. Při déletrvající prodlevě se mohou bakterie ve vzorku pomnožit, čímž dochází ke zkreslení výsledku. Maminky často u malých dětí upřednostňují odběr moči do sáčků. Tato metoda je sice technicky jednodušší, ale je poměrně málo spolehlivá. Až 85 % nálezů ze sáčků totiž přináší falešně pozitivní výsledek. Odběr moči pomocí sáčků se používá jen na screeningové vyšetření, není vhodné takto zachycenou moč posílat na kultivační vyšetření.
Z odebraných vzorků se infekce močových cest určuje testačními papírky a podrobnějším mikroskopickým vyšetřením. Dnes již i u nás mají někteří praktičtí dětští lékaři ve svých ordinacích přesné močové analyzátory, které vyhodnotí až jedenáct močových parametrů během několika minut. Výsledek kultivačního vyšetření moči bývá obvykle znám v průběhu 24–48 hodin.
Podle lokalizace zánětu lze infekce dělit na:
infekce dolních močových cest (cystitida) – zánět postihuje močový měchýř a močovou trubici;
infekce horních močových cest (pyelonefritida) – zánět postihuje močovody a ledviny.
Klinické příznaky souvisí jak s místem, kde se zánět nachází, tak především s věkem dítěte.
V naší poradně s názvem BOLEST PRAVÉ PATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fanda.
Dobrý den.Nevím zda je tento dotaz spojen a rakovinou prostaty.Přečetl jsem si zde,že je možné také od bolesti nohou.Nevím už nějaký čas mě bolí pata.Na preventivní prohlídce u urologa jsem byl.Odevzdal jsem krev a moč a vyšetřil mě konečnikem,ultrazvuk mě dělal.Nic neschledal.Poradte na jaké vyšetření ohledně této věci je možné zajít.Předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Fando, s bolavou patou doporučuji zajít k ortopédovi. Ten bolavou patu prohmatá, zjistí rozsahy kloubů a podle toho může nejlépe určit příčiny, proč ta pata bolí. Dejte pak vědět, jak jste u ortopéda dopadl.
Když si všimnete, že vaše moč změnila barvu nebo má divný zápach, může být příčinou buď něco fádního, například jídlo, které jste měli k večeři (červená řepa nebo chřest), nebo může být tato změna příznakem vážnějšího stavu, například infekce nebo rakoviny. Pokud je vaše moč velmi bledá, znamená to, že jste buď hodně pili, nebo užíváte diuretika, léky, které nutí tělo zbavovat se přebytečné vody. Moč může změnit barvu a odstín, ale to ještě nemusí být nutně důvod k poplachu. Například některé léky mohou změnit barvu moči na zelenou nebo modrou, mrkev obarvuje moč do oranžova, vitamíny mohou dát moči žlutý odstín a dědičné onemocnění zvané porfyrie může zbarvit moč do barvy portského vína. Pokud má tedy vaše moč červený odstín, nepropadejte hned panice. Vždy se nejprve poraďte se svým lékařem o dalším postupu. Výrazně žlutá moč je po vitamínu B-komplex, kde je obsažen vitamín B2 riboflavin. Riboflavin se díky této schopnosti obarvovat na žluto využívá i v potravinářství jako barvivo. Jeho vyšší příjem ve stravě učiní moč neobvykle žlutou.
Moč je primární metodou vylučování rozpustných odpadních látek tělesného metabolismu, produktů rozkladu odumřelých buněk a krevních částic, přebytečných či nevyužitých minerálií a stopových prvků, hormonů a enzymů, případně přijatých chemických látek a toxinů pro organismus nevhodných z těla. Také tyto chemické složky mohou být detekovány, eventuálně i analyzovány rozborem moči (urinalýzou). Urina obsahuje i různé množství nerozpustných chemických směsí a dosud nerozložených biologických odpadů (například bílkovinných substrátů) z krve, které se mohou více či méně objevovat jako zákal či sediment moči. I když je moč často považována za nečistou, není to pravidlem. V případě ledvinové infekce nebo infekce močového traktu, ale i jiné infekce v organismu může moč obsahovat bakterie či jiné mikroorganismy. Ale obvykle je moč prakticky sterilní, když opouští tělo. Po vyloučení však vzdušné či povrchové mikroorganismy, které moč kontaminují, přemění chemické a biologické složky moči mimo jiné i na látky, které jsou odpovědné za charakteristický pach staré moči, při výraznějších onemocněních i za odpudivý zápach „nemocné“ moči. Značně páchnoucí je například čpavek, který vzniká z močoviny. Výraznější bývá také odér z více koncentrované uriny díky vyššímu příjmu mineralizované potravy či nápojů, zvláště není-li zajištěn současně větší příjem základní tekutiny, tedy čisté vody.
Moč indikuje, jak dobře je tělo zásobeno vodou, jak dobře s ní hospodaří. Dostatečné množství vody v těle se obvykle projevuje jasnou, vodě podobnou močí, zatímco dehydratovaný člověk vylučuje hustší, koncentrovanější, tmavě žlutou až hnědou moč. Tu je někdy vidět například ráno po větší konzumaci alkoholu. Pro rozklad alkoholu a vyloučení jeho složek z organismu je zapotřebí mnoho vody, moč navíc ztmavne větším odpadem rozkladných látek z jater v krvi. I tyto látky ledviny musí částečně vyloučit do moči.
Dusíkaté sloučeniny, jako je například amoniak, mohou způsobit výraznější charakteristický zápach moči. Množství dusíkatých zplodin v moči je do jisté míry určené dietou a je vyšší u lidí s vysokým příjmem dusíku, který je přítomen v bílkovinách. Z tohoto důvodu může moč silněji páchnout lidem s vyšším příjmem masa. Proto u mužů, jelikož ve většině případů častěji konzumují maso, může moč takto zapáchat.
Při snížení konzumace masa dojde k úpravě odéru mužské moči. Samozřejmě může jít i o jiné příčiny zápachu moči, a to na základě:
léků – některé léky způsobují zvláštní zápach moči, z těch běžných se jedná zejména o penicilinová antibiotika;
dehydratace – koncentrovaná moč mívá silnější zápach, což je důvodem, proč o něco výrazněji páchne ranní moč; podobné je to u pacientů trpících dehydratací;
močové infekce – páchnoucí tmavá moč poměrně často doprovází infekce močových cest; kromě změny vzhledu a zápachu moči bývá přítomno pálení a řezání při močení;
cukrovky 1. typu – neléčená (nebo nedostatečně léčená) cukrovka 1. typu může způsobit charakteristický zápach moči, který je způsoben přítomností acetonu; aceton je kromě toho vydechován a způsobuje zápach z úst;
selhávání ledvin – u pacienta s chronickým selháním ledvin se může měnit zápach moči a udává se, že moč páchne „myšinou“; zápach je pro neznalého dost těžko popsatelný.
Moč je průhledný vodný roztok s barvou od světle žluté po jantarovou. Je to vedlejší produkt nebo odpadní kapalina vylučována ledvinami, transportována močovody do močového měchýře, kde se hromadí, až je odvedena močovou trubicí. Moč se skládá z vodného roztoku metabolických odpadů (například močovina – urea H2N-CO-NH2), rozpuštěných solí, zejména chloridu sodného, a dalších organických látek. Tekutiny a materiály filtrované ledvinami a určené stát se močí pocházejí z krve nebo z intersticiální (vmezeřené) tekutiny. Složení moči je upraveno procesem reabsorbce, který je řízen hormonálně – AD hormonem (ADH) z hypotalamu, při jehož nedostatku vzniká úplavice močová, a aldosteronem. Při tomto procesu (reabsorbce) jsou užitečné molekuly a ionty nutné pro tělo, jako například glukóza a vápník Ca2+, reabsorbovány přenášejícími molekulami zpět do krevního oběhu. Odtékající tekutina obsahuje vysoké koncentrace močoviny a jiných nadbytečných nebo potenciálně toxických substancí, které budou odvedeny z těla močením. Moč je produkována procesem filtrace, reabsorpce a tubulární sekrece (trubicovitého vylučování). Zdravá moč prakticky neobsahuje glukózu; pH moči je menší než 7, moč je slabě kyselá. Moč obsahuje velké množství močoviny, výborného zdroje dusíku pro rostliny, který je užitečný urychlovač kompostu. Močovina je 10 000krát méně toxická než amoniak (čpavek) a je vedlejším produktem deaminace (2 molekuly NH3) a buněčných produktů respirace – dýchání (1 molekula CO2) ve společné kombinaci. Zdravá moč není toxická. Obsahuje látky v těle označené jako nežádoucí, může dráždit kůži a oči. Po vhodném zpracování moči je možné z ní získat pitnou vodu.
Moč je kapalný vedlejší produkt těla, vylučovaný ledvinami. Prochází uretery (trubice spojující močový měchýř a ledviny), močovým měchýřem (vak, kde se moč shromažďuje) a nakonec se vylučuje přes močovou trubici (průchod pro odtok moči z těla). U zdravého člověka je moč sterilní, což znamená, že není nositelem žádného onemocnění způsobeného bakteriemi. Někdy však mohou být v moči přítomny určité chemické látky, které lze zjistit více způsoby. Vyšetření moči je možné pouhým pohledem nebo pomocí diagnostických papírků, které jsou dostupné v lékárně. Testem moči je možné pozorovat, zkoumat a vyhodnocovat různé její složky. Analýza moči vám může poskytnout informace o vašem zdraví i případné nemoci. Téměř 95 % moči tvoří voda.
Vyšetření moči je orientační diagnostická metoda, která umí relativně snadno a rychle upozornit na chorobný stav. Moč jako taková nás informuje nejen o stavu a funkci močového ústrojí, ale i o lidském organismu jako celku. Vyšetření moči má více úrovní dle složitosti a náročnosti. Nejjednodušší vyšetření pomocí diagnostických papírků je velmi levné a lze ho snadno provést i doma. Moč může být na vyšetření odebírána kdykoli, ale optimální je první ranní vzorek moči, protože je více koncentrovaný a pravděpodobnost záchytu abnormálních složek je vyšší.
Pokrok ve zdravotnických technologiích umožňuje provést orientační stanovení některých laboratorních hodnot i v domácích podmínkách. Tyto testy mohou upozornit na některé změny, které je však vždy potřeba konzultovat s lékařem, který naměřené hodnoty ověří v předepsaných laboratorních podmínkách.
Při vlastním odběru moči je dobře začít močit nejprve do toalety a teprve pak vymočit cca 100 ml moči do odběrové nádoby; zbytek vymočit opět do toalety. Takovémuto postupu se říká odběr středního proudu moči. Vyšetření vzorku moči má smysl jen tehdy, pokud je odběr proveden čistě a do čisté nádoby. Moč může být znečištěna i bakteriemi a buňkami z okolní kůže, proto je důležité si před odběrem důkladně omýt a očistit genitálie.
Moč je tekutina tvořená ledvinami a obsahující odpadní látky vznikající při látkové výměně (konečné produkty metabolismu dusíkatých látek, močovinu, močovou kyselinu, močová barviva, ale i léky, popřípadě jedy). Tyto látky jsou rozpuštěny ve vodě, která spolu s některými ionty, sodíkem a chlorem (ale i kalciem a fosfáty) tvoří základ moči. Moč se tvoří v ledvinách z protékající krve. Moč je sterilní, dokud nedosáhne močové trubice, která je lemována epitelovými buňkami, které jsou kolonizovány fakultativně anaerobními gram-negativními tyčkami a koky. V návaznosti na vyloučení z těla může moč získat silný zápach kvůli bakteriální infekci a zejména uvolňováním amoniaku. Zdravá moč není toxická, avšak obsahuje látky pro tělo nežádoucí, takže může dráždit kůži a oči. Některé nemoci mohou změnit množství a konzistenci moči, například diabetes. Konzumace červené řepy může mít za následek růžový až červený odstín moči. Složení moči v mnohém odráží stav nejen ledvin samotných, ale celého organismu, proto vyšetření moči patří k základním diagnostickým vyšetřením.
Hnojiva: Moč obsahuje velké množství dusíku (většinou ve formě močoviny), jakož i značné množství rozpuštěných fosfátů a draslíku. Když se ředí s vodou v poměru 1 : 5, může se použít pro zalévání rostlin v kontejnerech v každém ročním období, nebo naředěná v poměru 1 : 8 se může aplikovat přímo do půdy jako hnojivo.
Čištění: Moč je bohatá na amoniak, takže byla používána i jako čisticí kapalina.
Střelný prach: Před rozvojem chemického průmyslu byla moč používána při výrobě střelného prachu. Byla zdrojem dusíku. Moč, zdroj dusíku, se používala pro zvlhčení slámy nebo jiného organického materiálu, který se udržoval stále ve vlhkém stavu a nechal se po dobu několika měsíců hnít. Výsledné soli se promyly vodou, která se následně odpařila. Výsledkem byly krystaly, které se rafinovaly, než byly použity při výrobě střelného prachu.
Kovy: Vzhledem k vysokému obsahu dusíku, může být moč použita k tvrzení kovů.
