Zinková pasta, popřípadě zinková mast - jak si ji připravit?
Budete k tomu potřebovat oxid zinečnatý, slunečnicový olej, tuky z ovčí vlny a žlutou vazelínu.
Oxid zinečnatý (ZnO) je bílá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě. Používá se v malířství jako tak zvaná zinková běloba. Zakoupit lze jako bílý prášek v malířských potřebách. Budete ho potřebovat 300 gramů.
Slunečnicový olej je netěkavý olej získávaný ze semen slunečnice (Helianthus annuus). Běžně se používá jako jedlý olej do potravin a také jako zvláčňující složka v kosmetických přípravcích. Slunečnicový olej obsahuje především kyselinu linolovou, ale také lecitin, tokoferoly, karotenoidy a vosky. Obsahuje také nemalé množství vitaminu E. Běžně je k dostání v supermarketech. Budete ho potřebovat 200 gramů.
Tuk z ovčí vlny - neboli lanolin je žlutá mazlavá látka vylučovaná mazovými žlázami zvířat tvořících vlnu, převážná lidstvem používaná část pochází od ovce domácí. Chemicky je lanolin příbuzný s voskem, lze použít jako mast na kůži nebo jako vosk na ochranu proti vodě. Též se využívá jako surovina při výrobě krémů na boty. Vodovzdorné vlastnosti lanolinu chrání ovce proti promočení jejich vlny. Některé druhy ovcí produkují velká množství lanolinu a ten pak lze získávat lisováním vlny mezi válci. Z vlny se při zpracování (na přízi nebo plst) odstraňuje většina nebo všechen lanolin. Lanolin je k dostání vážený v lékárně. Budete ho potřebovat 50 gramů.
Žlutá vazelina je hořlavá polotuhá směs uhlovodíků s teplotou tání obvykle okolo 75 °C. Získává se destilací surového ropného vosku. Vazelína je průsvitná, v čisté podobě bez chuti a zápachu. Rozlišuje se vazelína žlutá vaselinum flavum a bílá vaselinum album, což je žlutá vazelína vybělená kyselinou sírovou. K výrobě zinkové pasty potřebujeme vazelínu žlutou, kterou dostaneme v lékárně. Budeme ji potřebovat 450 gramů.
V naší poradně s názvem ZABALY NA POPRASKANÉ NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
prosím o radu,dcera má cukrovku a ted v letním počasí má velmi suché a hodně popraskané nohy až do krve.je na to nějaký domácí zábal?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Firma Scholl dodává speciální krém určený přesně pro tyhle problémy diabetiků s rozpraskanými patami. Je to Krém na rozpraskané paty s keratinem K+, který zaceluje rozpraskanou kůži na patách již za 3 dny. Lanolin a urea, které jsou obsaženy v krému, intenzivně hydratují a zvláčňují pokožku. Keratinový komplex urychluje samoregenerační proces kůže. Krém ulevuje od bolesti a zabraňuje infekci. Krém má jemné složení, které je vhodné i pro diabetiky. Tady je cena přehled obchodů, kde se dá tento krém na rozpraskané paty koupit: http://www.zbozi.cz/?q=Kr%C…
Nebo ještě taky funguje léčivý krém na rozpraskanou kůži Just krém na nohy. Jeho cena je zde: http://www.zbozi-kosmetika.…
Framykoin obsahuje lanolin (tuk z ovčí vlny) a cetylalkohol. Tyto pomocné látky mohou způsobit místní kožní reakce, například povrchové zánětlivé onemocnění kůže nazývané kontaktní dermatitida.
Léčivými látkami jsou bacitracinum zincicum 2 500 m. j. a neomycini sulfas 52 mg (což odpovídá neomycinum 1 000 m. j./33 mg) v 10 g masti.
Pomocnými látkami jsou bílá vazelína, cetylalkohol, bílý vosk, tuk z ovčí vlny (lanolin), tvrdý parafin.
Framykoin se nanáší dospělým i dětem od novorozeneckého věku v malém množství 1–3krát denně na postižená místa do vyhojení. Při hnisání a tvorbě krust je nutné krusty odstranit podle postupu doporučeného lékařem. Podle potřeby je možné ošetřené místo překrýt lehkým vzdušným obvazem.
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Nepoužívejte jej po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a tubě za „EXP:“. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Uchovávejte do 25 °C. Nevyhazujte do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.
Nejdříve důkladně rozetřeme oxid zinečnatý se slunečnicovým olejem a vytvoříme olejovou suspenzi. Pak si roztavíme lanolin a žlutou vazelínu a v tekutém stavu je dobře promícháme a udržujeme teplé - tekuté. Do větší misky nalijeme připravenou olejovou suspenzi slunečnicového leje se zinkem a za pomocí elektrického šlehače po částech přiléváme teplou směs lanolinu a vazelíny až do jejich spotřebování. Pak vše šleháme až do vychladnutí.
Dermazulen mast je dermatologikum. Obsahuje Guaiazulenum 2 mg (0,2 %) a Matricariae etheroleum 1 mg v 1 g masti. Dermazulen se používá k ošetření nezávažných poranění kůže, k ošetření kůže před a po ozáření rentgenovými a radiovými paprsky, k promaštění suché pokožky a při opruzeninách a jejich prevenci u dětí a dospělých. Použití Dermazulenu se nedoporučuje u osob, které jsou přecitlivělé na heřmánkový olej a lanolin. Dermazulen se aplikuje v přiměřené vrstvě na postižené místo 1–2krát denně podle potřeby.
Mýdlo se vyrábí procesem zvaným zmýdelňování, nebo též saponifikace, z přírodních nebo chemicky upravených tuků (či jiných lipidů) působením koncentrovaných roztoků hydroxidů alkalických kovů, například hydroxidu sodného nebo draselného (louhů), nebo za tepla působením slabších zásaditých látek, jako je uhličitan sodný (soda) či uhličitan draselný (potaš). Používá se takzvaná násada (tuky živočišného i rostlinného původu). Někdy se rostlinné oleje, obsahující velký podíl nenasycených mastných kyselin, hydrogenací předem obohacují nasycenými mastnými kyselinami. Reakční směs se zahřívá na teplotu 80 až 100 °C buď v otevřených kotlích, například zaváděním přehřáté vodní páry, která současně směs promíchává, nebo nyní častěji v uzavřených tlakových nádobách (autoklávech) zahřívaných párou z vnějšku a opatřených mechanickými míchadly. Procesem zmýdelňování vzniká viskózní směs, nazývaná mýdlový klih. Její viskozita může být upravena (takzvané krácení mýdla) přidáním chloridu sodného.
Sodná mýdla jádrová
Při použití hydroxidu sodného nebo sody se po vychladnutí směsi dalším přidáním chloridu sodného (takzvaným vysolováním mýdla) zvýší iontová síla roztoku natolik, že se rozruší mýdelné micely a mýdlo se vyloučí ve formě pevné látky jako takzvané jádrové mýdlo, plovoucí na hladině roztoku, zvaného mydlářský louh. Ten kromě vody a případných nečistot obsahuje chlorid sodný, zbytky nezreagovaného hydroxidu a glycerol, který je cenným vedlejším produktem výroby mýdla.
Oddělené jádrové mýdlo, které se vyrábí z tuhých tuků s malým podílem nenasycených mastných kyselin, se dále rafinuje opakovaným rozvářením s vodou a opětným srážením chloridem sodným, případně proplachováním zředěným louhem, a to zejména proto, aby se zbavilo zbývajících stop glycerolu a soli, pak se lisováním zbaví větší části vody. Někdy se upravuje přidáním čistých mastných kyselin na požadované chemické složení. Mýdlo takto připravené obsahuje přibližně 70 až 80 % zmýdelněných mastných kyselin, přičemž mýdla s vyšším obsahem se používají pro přípravu mýdel toaletních, zatímco s nižším obsahem jsou mýdla jádrová v užším slova smyslu, dříve používaná zejména k praní.
V jádrových a toaletních mýdlech převažují mastné kyseliny s 10 až 18 uhlíkovými atomy v molekule. Mýdla s převažujícími vyššími mastnými kyselinami (18 až 22 uhlíků) se používají především v mleté práškové formě jako přísady do moderních pracích prostředků pro automatické pračky k potlačení pěnivosti syntetických tenzidů.
Následné sušení mýdla probíhá většinou za sníženého atmosférického tlaku, případně rozprašováním v protiproudých sušicích věžích. Vysušené mýdlo (se zbytkovým obsahem asi 6 až 12 % vody) v podobě drobných granulí, lupínků nebo mýdlové moučky se dále upravuje. Pro toaletní mýdla se přidává menší množství tuků (především lanolin) ke snížení zásaditosti mýdla a k úpravě jeho mechanických vlastností (například pevnosti a pružnosti), barví se pro zlepšení vzhledu a přidávají se esence a parfémy pro získání vůně, dále stabilizační látky, v omezené míře i dezinfekční látky a deodoranty. Obohacuje se také zpětně glycerinem, aby se zabraňovalo vysušování kůže. Výsledná směs se lisuje do požadovaných tvarů kusových mýdel.
Podle kvality se mýdla obvykle dělí na luxusní, která bývají barvená, mají kvalitní vonné složky a jsou uložena v exkluzivních obalech, dále na výběrová, která mají sice také příjemnou vůni, ale horší celkovou úpravu, a mýdla prvotřídní, která mají omezenější parfémování. K nim se řadí i dětská mýdla s významně snížený obsahem alkálií, aby nepoškozovala citlivou dětskou pokožku.
Speciálním druhem jsou medicinální mýdla s přídavkem účinných látek především pro léčbu kožních onemocnění. Patří mezi ně mýdla s přísadou tetraboritanu sodného (boraxu), síry a sirných sloučenin, dehtu a jiných. Řadí se mezi ně i dezinfekční mýdla se zvýšeným obsahem baktericidních látek, fungicidní mýdla s přídavkem protiplísňových (fungicidních) látek a dezinsekční mýdla s prostředky proti ektoparazitům (například vším).
Pro osoby s extrémně citlivou pokožkou jsou určena antialergická mýdla se sníženým obsahem cizích látek (parfémů, deodorantů).
Jiným zvláštním druhem takto vyráběných toaletních mýdel jsou abrazivní mýdla s přídavkem brusného prostředku (například jemného písku nebo mleté pemzy), která se používají buď k odstraňování odolné špíny z povrchu těla, nebo častěji k odstraňování ztvrdlé kůže (rohoviny), například na chodidlech nohou.
Mýdlové vločky, vyráběné ze stejných surovin jako toaletní mýdla, obsahují až 85 % mastných kyselin. Používají se dodnes pro ruční praní citlivého prádla (například hedvábného nebo vlněného).
Sodná mýdla klihová
Jiný způsob zpracování nepoužívá vysolování k oddělení jádra od mýdlového klihu, který se po přidání potřebných přísad (pigmentů, parfémů a tak podobně) nechá přímo ztuhnout ve formách do tvaru plochých desek nebo hranatých tyčí na poloprůsvitnou hmotu, podobnou zakalené želatině. Získané bloky se řežou na kusy požadované velikosti a v razicích lisech se upravují do konečné podoby. Vznikají tak transparentní mýdla, případně po přimíšení určitého podílu jádrového mýdla, vznikají mramorovaná mýdla.
Draselná mýdla mazlavá
Při zmýdelňování rostlinných olejů bohatých na nenasycené kyseliny za použití potaše (řidčeji hydroxidu draselného) vzniká směs draselných solí mastných kyselin, která se nevysoluje, a získaná mazlavá směs obsahuje i vzniklý glycerin. Tento druh mýdel může být připraven také přímou neutralizací směsi mastných kyselin uhličitanem draselným. Tato mýdla jsou měkčí než jádrová (díky většímu obsahu glycerinu), lépe rozpustná ve vodě, lépe pění (díky zbytkovému hydroxidu), ale mají menší prací účinnost. Obsahují také větší podíl mastných kyselin s kratšími uhlíkatými řetězci.
Tato mýdla se používala dříve při úklidových pracích (například k mytí podlah), v textilním průmyslu a v čistírnách k praní textilií; dnes jsou pro tyto účely nahrazována syntetickými tenzidy. Určité množství draselných mýdel se používá ještě dnes též pro přípravu medicinálních mýdel.
Tymiánovou mast si vyrobíme několika způsoby. Naše doporučení je držet se výhradně přírodních ingrediencí a tedy lanolin, máslo, včelí vosk nebo sádlo. Naopak vyhneme se použití vazeliny, parafínu nebo minerálním olejům.
Postup 1: Pokud si vyrobíme tymiánový nebo jiný bylinný olej dle výše popsaného postupu a přidáme do něj ohřátý včelí vosk nebo sádlo, získáme balzám nebo mast.
Postup 2: Nejdříve rozpustíme v hrnku asi 200 g sádla, přidáme hrst květů tymiánu (nebo jiné bylinky), promícháme a zchladíme. Necháme odstát asi jeden den, pak opět jemně zahřejeme a přecedíme přes plátno. Uzavřeme v kelímku a uložíme do lednice.
Tymiánový balzám nebo mast je výborná především na různé virózy či chřipky. Nejčastěji se maže pod nosem, na spánky nebo na hruď, rozpouští hustý hlen a usnadňuje vykašlávání. Mast je vhodná i při potížích se spánkem, únavě či nadměrném stresu. Často se používá u dětí při rýmách a nachlazeních. A když bolí klouby či svaly, jednoduše potřeme bolavé místo.
TIP: Všechny domácí masti uskladňujeme v lednici. Mějme na paměti, že jejich trvanlivost je krátká, nanejvýš několik týdnů.
Holtova mast se používá pro léčbu chronických forem atopického ekzému, lupénky a hlavně seboroické dermatitidy. Holtova mast podporuje tvorbu nových buněk pokožky, používá se jako doplněk péče při povrchových zarudnutích kůže a ekzémech. Holtova mast obsahuje kyselinu stearovou, ichtamol, lanolin, kakost, tetraboritan sodný (borax), mentol.
Účinky a způsob společného použití je vhodný z toho důvodu, že Jarischův roztok čistí pokožku a Holtova mast je účinná při léčbě ekzémů a dalších forem kožních problémů. Proto je léčba snadnější a doba hojení kratší.
Framykoin mast obsahuje bacitracinum zincicum 2 500 m.j., neomycini sulfas 52 mg (= neomycinum 1 000 m.j./mg 33 mg) v 10 g masti. Pomocnými látkami jsou bílá vazelína, cetylalkohol, bílý vosk, tuk z ovčí vlny (lanolin), tvrdý parafin.
Framykoinová mast se používá u dospělých i dětí od novorozeneckého věku k místní léčbě kožních infekcí způsobených bakteriemi, jako je impetigo (hnisavé puchýřky, zejména na obličeji u dětí), hnisavý zánět vlasových a vousových míšků, nežity, infikované vředy, různá menší infikovaná poranění (škrábnutí, odření kůže, drobné rány a spáleniny), infikované ekzémy a proleženiny. Framykoin se nesmí používat při známé přecitlivělosti na některou složku přípravku a při kožních onemocněních způsobených plísněmi a kvasinkami. Framykoin se nemá nanášet na rozsáhlé mokvající plochy, do míst ohrožených vznikem bércového vředu a do bércových vředů. Framykoin se nanáší dospělým i dětem od novorozeneckého věku v malém množství 1–3krát denně na postižená místa do vyhojení.
Framykoin DRM UNG 10 GM: maximální cena v lékárně je 53,69 Kč, průměrný doplatek v lékárně činí 5,66 Kč.
Historie líčení sahá až do dob starověkého Egypta. Už tehdy si lidé zvýrazňovali oči i řasy pomocí černé látky zvané kohl (kajal). Líčili se všichni. I děti. Vzorem jim byla královna Kleopatra: oči silně orámované kajalem (linku vedli od vnějšího koutku oka až ke spánkům) kombinovali s líčidly z pomletých mandlí, olova, měděné rudy a popela. Také věřili, že kajal má dezinfekční účinky a chrání zrak před ostrým africkým sluncem. Aby získali metalický lesk, potírali si víčka nebezpečným arzénem. Byli si jisti tím, že čím víc se nalíčí, ochrání je bůh před zlými silami. Místo rtěnky dávali červený jíl, na odličování používali křídu s olejem. A pozor, Egypťané mysleli i na vlasy a manikúru. Význam líčení byl však spíše náboženský. Egypťané totiž věřili, že je jejich pronikavý pohled ochrání před zlými silami.
Pro ženy ve starověkém Řecku a Římě byla vzorem bohyně lásky a krásy Afrodita. Všechny ženy chtěly mít stejně jako ona pleť bílou jako padlý sníh, proto si na zesvětlení obličeje dávaly prudce jedovatý pudr, který se vyráběl z olova. Kosmetika v té době ale zároveň začala být promyšlenější a cílenější. K hydrataci pleti ženy používaly med, místo opalovacího krému olivový olej (ten se koneckonců přidával jako základní ingredience do všech kosmetických přípravků), Řekyně a Římanky znaly parfémy, pudry, vosky, lanolín, oční stíny, dokonce i rozjasňovače na tvář (ty připravovaly z moči malých chlapců). Do vlasů si vplétaly stuhy nebo dávaly čelenky. V antickém Řecku se do kosmetických výrobků přidávalo mnohem více rostlinných a minerálních složek než v Egyptě a líčení zde nebylo tolik výrazné. Tradiční řecké postupy při výrobě kosmetiky se postupně rozšířily do oblasti celého Středomoří.
V průběhu středověku se lidé příliš nelíčili. Velký návrat zažila kosmetika v době prvních křížových výprav. Líčení se v Evropě stalo módní záležitostí až v období renesance. Nejdříve bylo výsadou zejména urozených a až v průběhu 18. století tento trend postupně pronikl také mezi nižší vrstvy. Světlá pleť se jako znak urozenosti vnímala také v renesanci. Ženy si obličej potíraly citrónovou šťávou nebo vaječnými bílky. Velmi drastickou metodou bylo přikládání pijavic na tvář. Čím víc krve vysály, tím bělejší-mrtvolnější, tedy módnější, pokožka byla. V renesanci se začalo poprvé upravovat obočí (na úzkou linku).
Ve viktoriánské době se výrazný make-up přisuzoval pouze prostitutkám a herečkám. Ostatním ženám musela ke zkrášlení stačit pomáda na rty a místo zdravíček červená řepa. Ženy si však stále častěji zvýrazňovaly řasy. Jejich vynalézavost neznala mezí: doma si například pomocí popele, rozmačkaných bezinek a ricinového oleje vytvořily svoje barvy na řasy. S největším trhákem ovšem přišel v roce 1840 londýnský voňavkář Eugene Rimmel, který vyrobil první řasenku na světě. Řasenku na bázi, jakou známe dnes, vynalezl chemik Tom Lyle Williams a pojmenoval ji Maybelline (podle své sestry Mabel a podle hlavní ingredience vazelíny). V roce 1957 pak přišla Helena Rubinstein s revoluční záležitostí zvanou mascaramatic. Jednalo se o řasenku v tubě, která se nanášela prodlouženým kartáčkem. Její přední propagátorkou byla modelka Twiggy.
Potahová vrstva: sacharóza, oxid titaničitý, sodná sůl karmelózy, tekutý parafin, koloidní bezvodý, oxid křemičitý, žloutková žluť, bílý a karnaubský vosk, bílý vosk, tuk z ovčí vlny (lanolin).
Indikační skupina: vitamíny skupiny B.
Charakteristika
Přípravek B-komplex forte Zentiva obsahuje vitamíny skupiny B, které patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě. Tyto vitamíny jsou nezbytné pro udržení chodu životních dějů v organismu, mají významnou úlohu v aktivitě enzymů podílejících se na výměně látkové - na buněčném dýchání, odbourávání uhlovodanů, tuků a aminokyselin, účastní se na procesech využití energie.
Jsou nezbytné pro normální funkci tkání - kůže, nervstva, zažívacího traktu, obranyschopnost organismu a podobně. V těhotenství, při kojení i ve stáří je potřeba vitamínů B zvýšena, vyšší potřeba je i při zvýšené tělesné námaze.
Indikace
B-komplex forte Zentiva mohou používat dospělí a mladiství jako prevenci a k léčbě stavů spojených s nedostatkem vitamínů skupiny B v organismu. Zvýšená potřeba vitamínů skupiny B je při dlouhotrvajících horečnatých stavech a infekcích, při zvýšené funkci štítné žlázy, po chirurgickém odstranění části žaludku, při vleklých onemocněních zažívacího ústrojí, při poruše vstřebávání ze střev, u alkoholiků, při chronických zánětech jater, při žloutence vzniklé blokádou odtoku žluči do střeva, při dlouhodobém duševním stresu, při prudkém váhovém úbytku u pacientů s jednostrannou výživou, při některých kožních a nervových onemocněních, dále při užívání některých léků, například při léčení tuberkulózy, při léčbě širokospektrými antibiotiky potlačujícími střevní mikroorganismy, které vytvářejí vitamíny skupiny B, u žen užívajících antikoncepci a podobně.
Vzhledem k vysokému obsahu vitamínů mohou přípravek B-komplex forte Zentiva užívat těhotné a kojící ženy a děti do 15 let pouze na doporučení lékaře.
Kontraindikace
B-komplex forte Zentiva se nesmí užívat při známé přecitlivělosti na některou složku přípravku.
Nežádoucí účinky
Jen zcela ojediněle se při užívání vyšších dávek může dočasně objevit pálení žáhy či pocit na zvracení a jen zcela výjimečně kopřivka a zarudnutí kůže.
Při výskytu těchto nežádoucích účinků nebo jiných neobvyklých reakcí se poraďte o dalším užívání přípravku s lékařem.
Interakce
Při současném užívání vitamínů skupiny B ve vyšších dávkách a jiných léků může dojít ke vzájemnému ovlivnění účinku. Vitamín B6 může snížit účinky levodopy, jeho účinek je snižován isoniazidem a antikoncepčními pilulkami. Nikotinamid může zvýšit nežádoucí účinky některých léků snižujících hladinu tuků v krvi. V případě, že užíváte jiné léky, a to na lékařský předpis i bez něj, poraďte se o vhodnosti současného užívání přípravku B-komplex forte Zentiva s lékařem a bez porady s ním ho neužívejte.
V případě předepisování jiných léků upozorněte lékaře, že užíváte B-komplex forte.
Dávkování a způsob použití
Neurčí-li lékař jinak, dospělí a mladiství obvykle užívají 1 tabletu B-komplex forte Zentiva 1-3x denně po dobu nejdéle 3 týdnů.
Upozornění
O vhodnosti užívání přípravku B-komplex forte Zentiva delším než 3 týdny se poraďte s lékařem. Vitamíny rozpustné ve vodě se z organismu rychle vylučují ledvinami, jejich jednorázové předávkování nemá žádné následky, jen zcela vzácně může vzniknout předrážděnost.
Uchovávání
Uchovávejte při teplotě 10-25 °C v původním vnitřním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkem.
Informace
Přečtěte si pozorně příbalovou informaci, protože obsahuje pro vás důležité údaje.
Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto jej však musíte užívat pečlivě podle tohoto návodu, aby vám co nejvíce prospěl.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
Pokud se vaše příznaky nezlepší, nebo se dokonce zhorší, navštivte neprodleně lékaře.
Jestliže zaznamenáte jakýkoliv nežádoucí účinek neuvedený v této příbalové informaci nebo jestliže považujete některý z uvedených nežádoucích účinků za vážný, oznamte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
B-komplex forte lze na doporučení lékaře užívat v kombinaci s přípravky obsahujícími jednotlivé vitamíny skupiny B.
Varování
Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Přípravek musí být uchováván mimo dosah a dohled dětí.
Krém má adstringentní (stahující) účinek, působí mírně chladivě a zastavuje kapilární krvácení. Také má antipruriginózní (tlumí svědivé pocity) a slabé antiseptické účinky (ničí choroboplodné zárodky).
Přípravek se používá na opruzeniny po malých zraněních končetin bez otevřené rány, po podvrtnutí, pohmožděninách, k prevenci a léčbě otoku při bodnutí hmyzem, při zánětech kůže po ozáření a popáleninách, na omrzliny I. stupně a po poradě s lékařem k léčbě hemoroidů. Pomáhá i jako prevence a léčba proleženin a opruzenin.
Přípravek mohou používat dospělí, mladiství a děti (u dětí do 2 let po konzultaci s lékařem).
Nepoužívejte lék
Nepoužívejte tento přípravek, pokud jste alergičtí (přecitlivělí) na léčivo (roztok octanu a vínanu hlinitého) nebo na kteroukoli další složku přípravku.
Nepoužívejte tento přípravek, jestliže máte otevřené krvácející rány, pyodermie (hnisavé kožní onemocnění) a infekční dermatózy.
Přípravek nesmí přijít do styku se sliznicemi a hlavně očima.
Léky
Pokud používáte ještě jiné kožní léky, před použitím přípravku je vhodné je smýt.
Používání přípravku s jídlem a pitím
Jelikož se krém používá pouze zvenčí, účinek není ovlivněn jídlem nebo pitím.
Těhotenství a kojení
Krém lze používat během těhotenství a kojení.
Řízení a obsluha strojů
Krém nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Důležité informace o některých složkách přípravku
Žádné.
Používání přípravku
Vždy používejte přípravek přesně tak, jak vám řekl lékař. Pokud si nejste jisti, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Krém se rovnoměrně nanese na postižená místa 1–3krát denně. Délka léčby je individuální a závisí na charakteru onemocnění.
Interakce
O vhodnosti použití přípravku s jinými kožními léky se poraďte se svým lékařem.
Pokud použijete více přípravku
Při správném použití přípravku předávkování není možné. Při náhodném požití přípravku dítětem vyvolejte zvracení a vyhledejte lékaře.
Možné nežádoucí účinky
Tak jako všechny léky může i tento přípravek způsobit nežádoucí účinky, ačkoli se neprojeví u každého.
Výjimečně se může vyskytnout alergie na některou jeho složku projevující se výrazným zarudnutím kůže, svěděním až pálením nebo jako výsev drobných puchýřů.
Pokud se u vás objeví kterýkoli z nežádoucích účinků nebo pokud zaznamenáte nežádoucí účinky, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, sdělte to prosím svému lékaři.
Skladování
Přípravek uchovávejte v dobře uzavřeném obalu při teplotě do 25 °C, chráněný před mrazem a přímým slunečním světlem. Uchovávejte mimo dosah dětí.
Přípravek nepoužívejte po datu použitelnosti uvedeném na obalu. Datum použitelnosti se vztahuje na poslední den v měsíci.
Co krém obsahuje složení masti
Léčivou látkou je: 10 g aluminii acetotartratis solutio (roztok octanu a vínanu hlinitého) ve 100 g přípravku.
Pomocnými látkami jsou: lanolin (vosk z ovčí vlny), vaselinum flavum (žlutá vazelína), aqua purificata (čištěná voda).
Jak vypadá krém a velikost balení
Krém je nažloutlé barvy, slabě zapáchající po kyselině octové.
Jako příčina rozpraskaných koutků se uvádí nedostatečná výživa. Proto by hlavním krokem měla být úprava jídelníčku o potraviny bohaté na železo, zinek a vitaminy skupiny B. Mezi ně patří například vejce, červené maso, pivovarské kvasnice, obilniny, luštěniny, červená řepa, špenát a mléčné výrobky. Kromě potravin je možné také užívat vitaminy v podobě doplňků stravy. Popraskané koutky se často objevují i u jedinců, kteří nedodržují pitný režim, u diabetiků nebo u těhotných žen. Na vzniku se mohou podílet rovněž infekce, bakterie, viry, případně alergie.
Samostatnou skupinou, která tímto problémem trpí, jsou děti, ať už se jedná o ty nejmenší, jimž koutky dráždí noční slinění, nebo ty větší, které nosí rovnátka. U dětí je navíc problém v tom, že si koutky neustále olizují, což oddaluje jejich hojení. V případě tohoto zdravotního problému můžeme někdy slyšet výraz „perléche“. Tento výraz označuje zanícené koutky vzniklé právě nadměrným olizováním.
Na popraskané koutky je nejúčinnější léčbou si je neolizovat a neškrábat. Škrábáním se do nich totiž může zanést infekce, čímž se prodlouží doba uzdravení. Nejčastější chybou, kterou lidé dělají, je, že na popraskané koutky nanášejí lůj, který běžně používají na rty. Tyto přípravky většinou obsahují lanolin, který je takzvanou potravou pro kvasinky, jež tvoří v koutcích bílý povlak. Tím se vlastně kvasinky dokrmují a koutky pak nemají šanci se uzdravit a stávají se rizikem pro druhé osoby se sníženou imunitou. Polibkem u dospělých či olizováním hraček u dětí následně může dojít k přenosu kvasinek. Nejběžnější kvasinkovou infekci doprovázející popraskané koutky způsobuje Candida albicans.
