Operace refluxu jícnu představuje řešení pro pacienty, kteří dlouhodobě trpí pálením žáhy, bolestmi za hrudní kostí nebo návratem žaludeční kyseliny a u nichž selhala léčba léky. Přestože jsou moderní medikamenty na reflux účinné, ne každému přinášejí dlouhodobou úlevu a jejich užívání může být celoživotní.
V tomto článku se podrobně zaměříme na operaci refluxu jícnu, vysvětlíme jednotlivé typy fundoplikace, porovnáme operaci s dlouhodobým užíváním léků, doplníme zkušenosti pacientů i doporučení lékařů a odpovíme na časté otázky týkající se ceny zákroku, rekonvalescence a dlouhodobých výsledků.
Konkrétní typy fundoplikace
Fundoplikace je základní operační metoda při refluxu. Liší se rozsahem obtočení žaludku kolem jícnu:
Nissenova fundoplikace – kompletní obtočení jícnu (360°), nejčastější typ operace refluxu jícnu
Toupetova fundoplikace – částečné obtočení (270°), vhodná u pacientů s poruchou motility jícnu
Dorova fundoplikace – přední částečná fundoplikace, méně častá varianta
Pacienti často hledají informace jako jaký typ fundoplikace je nejlepší nebo rozdíl mezi Nissenovou a Toupetovou fundoplikací.
V naší poradně s názvem PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ REKONVALESCENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaja.
Dobrý den, po jaké době jsou vyndány stehy od provedení laparoskopie a kdy žena může opět zahájit sexuální život? Zda jsou nějaká zvláštní opatření pro rekonvalescenci a jak dlouho celkově trvá.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Laparoskopická operace má jednu velikou výhodu - je šetrná. Do dvou týdnů po výkonu budete mít venku stehy a budete moct sexuálně znovu fungovat bez rizika otěhotnění. Přesnější časy rekonvalescence vám sdělí váš gynekolog s ohledem na váš celkový zdravotní stav.
Jak dlouho trvá laparoskopická operace tlustého střeva?
Laparoskopická operace tlustého střeva obvykle trvá několik hodin v závislosti na rozsahu zákroku.
Délka operace se liší podle typu onemocnění, rozsahu resekce a anatomických poměrů pacienta. Jednodušší výkony mohou trvat kratší dobu, zatímco složitější zákroky vyžadují více času. Samotná délka operace však nemusí vypovídat o její náročnosti ani o průběhu rekonvalescence.
Je laparoskopická operace tlustého střeva bezpečná?
Ano, laparoskopická operace tlustého střeva je považována za bezpečný a běžně používaný výkon.
Při správné indikaci má nižší riziko komplikací než otevřená operace a umožňuje rychlejší návrat k pohybu. Přesto se jedná o velkou břišní operaci, která nese určitá rizika. Bezpečnost zákroku závisí na zkušenosti pracoviště, zdravotním stavu pacienta a dodržování pooperačních doporučení.
Jak moc bolí břicho po laparoskopické operaci tlustého střeva?
Bolest po laparoskopické operaci tlustého střeva je obvykle mírná až střední.
Většina pacientů popisuje tahavou nebo tlakové nepohodlí spíše než ostrou bolest. Bolest bývá nejvýraznější v prvních dnech a postupně ustupuje. Díky moderní analgetické léčbě je většinou dobře zvládnutelná a neměla by bránit v časné mobilizaci.
Jak dlouho budu po operaci v nemocnici?
Délka hospitalizace po laparoskopické operaci tlustého střeva bývá kratší než u otevřeného výkonu.
Nejčastěji se pohybuje v řádu několika dní. Propuštění závisí na návratu střevní činnosti, zvládnutí bolesti a celkovém stavu pacienta. Při nekomplikovaném průběhu je možné relativně rychlé propuštění do domácí péče.
Kdy budu moci po operaci znovu jíst?
Strava se po laparoskopické operaci tlustého střeva obnovuje postupně.
Zpočátku se začíná tekutinami a lehce stravitelnou stravou. Jakmile se obnoví střevní činnost, jídelníček se rozšiřuje. Rychlost návratu k běžné stravě je individuální a závisí na toleranci pacienta i typu zákroku.
Je normální mít po operaci nafouklé břicho?
Ano, nafouklé břicho je po laparoskopické operaci tlustého střeva velmi časté.
Vzniká kombinací operačního plynu a dočasného zpomalení střev. Pocit tlaku a plynatost jsou běžné a většinou se upravují během několika dní. Pohyb a postupné rozchození střev pomáhají tento stav zmírnit.
Kdy se mohu vrátit do práce po laparoskopické operaci tlustého střeva?
Návrat do práce závisí na typu zaměstnání a průběhu rekonvalescence.
U sedavé práce je návrat možný obvykle během několika týdnů, zatímco fyzicky náročná práce vyžaduje delší rekonvalescenci. Rozhodující je celkový stav pacienta a doporučení ošetřujícího lékaře.
Ve svém příspěvku LAPAROSKOPICKÁ OPERACE PROLAPSU KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý den, mám prolaps konečníku, kdy mi kromě výhřezu, odchází z konečníku i hlen, což je velice obtěžující. Kromě toho se cca 20 let léčím s ulcerozní kolitidou, v současné době je v klidovém stádiu. Lékař mi navrhl operaci. Přes konečník nepřichází v úvahu, bude to tedy operace břichem. U mne by se mohla prý povést laparoskopicky.Jenom si chci ověřit, zda se opravdu zbavím potíží, hlavně toho hlenu. Jaká jsou možná další rizika spojená s operací, mohou se tvořit při tomto způsobu pištěle? Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Fundoplikace je většinou laparoskopicky prováděná operace. Realizuje se u pacientů s přítomnou brániční kýlou, tedy širokým bráničním otvorem, umožňujícím průnik části žaludku do dutiny hrudní. Principem operace je zúžení rozšířeného otvoru v bránici (hiátu) a upevnění žaludku na správném místě pomocí manžety z vlastní žaludeční tkáně.
Laparoskopickáfundoplikace je pacientovi indikována na základě gastroenterologického vyšetření. Pacient je vyšetřen většinou gastroskopicky a rovněž RTG žaludku potvrdí nález hiátové kýly. Tato kýla se tvoří v otvoru v bránici, kterým prochází jícen z hrudní do břišní dutiny. Pro potíže s pálením žáhy je pacient indikován k operaci při dlouhodobém neúspěšném užívání léků na pálení žáhy a při nedostatečnosti dolního jícnového svěrače. K operaci je objednán cestou endoskopické či chirurgické ambulance. Konzultace jsou prováděny v endoskopické ambulanci.
V naší poradně s názvem LAPAROSKOPICKA OPERACE ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šandova.
Dobrý den,jsem po operaci žlučníku ,pracuji jako kuchařka ,nosim hrnce,gastro nádoby ,které mají kolem 15kg,za jakou dobu mohu do práce a kdo to určuje. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud vše proběhlo bez komplikací, tak do práce můžete jít po vyndání stehů. Plnou zátěž zvládnete postupně po měsíci od operace.
Nejčastěji prováděným zákrokem je fundoplikace, při které se horní část žaludku obtočí kolem dolní části jícnu a vytvoří se tak funkční záklopka. Existuje několik variant, například Nissenova fundoplikace nebo Toupetova fundoplikace. Pacienti často hledají informace jako jaký je rozdíl mezi typy operace refluxu jícnu nebo nejčastější metoda operace refluxu.
Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.
Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:
klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
nechcete dlouhodobě užívat léky.
Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.
Mezi nové metody patří:
endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY - ODSTRANĚNÍ BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Angušová.
Dobrý den, kde prosím rozbíjejí kamínky ultrazvukem? Děkuji
Kamínky mi byli zjištěny pár dní zpět zcela náhodou na utz a ve zprávě mám napsáno že jsou do 17 mm. Děkuji mockrát za jakoukoliv radu. Nedokážu se smířit s myšlenkou operace a nesu tuhle myšlenku velmi těžce, že by mi odebrali nějaký orgán.
Jsem z Moravskoslezského kraje (Karvinsko).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na rozbíjení kamenů v orgánech se používá rázová vlna, to je pravda. Ale pokud máte žlučníkové kameny, tak ty se dají rozbít rázovou vlnou jen obtížně, díky jejich tvrdosti. Pokud máte ledvinové kameny, tak ty se naopak dají úspěšně rozdrobit s použitím rázové vlny.
V případě žlučníkových kamenů se velmi dobře uplatňuje laparoskopická operace, která je šetrná a brzy po zákroku je pacient znovu fit. Není třeba se obávat žádné bolesti ani rizika, že se neprobudíte z narkózy. Vše je bezpečné a pomůže vám to předejít bolestem spojených se žlučníkovými kameny. Šetrné vyndání žlučníku i s kameny pomocí laparoskopické operace je tou nejlepší volbou, kterou pro sebe můžete udělat.
Pokud patříte mezi pacienty, kteří mají nezvladatelnou fobii z operací, tak je možné tyto stavy úzkosti a strachu zmírnit pomocí vhodné léčby, kterou vám předepíše váš praktický lékař. Nebojte se!
Laparoskopická operace tlustého střeva se může výrazně lišit svým průběhem i rekonvalescencí podle individuálních charakteristik pacienta. Věk, přidružená onemocnění a psychický stav hrají důležitou roli v celkovém výsledku léčby.
Laparoskopická operace tlustého střeva u seniorů
U seniorů je laparoskopický přístup často preferován díky menší zátěži organismu. Přesto je nutné počítat s pomalejším hojením a vyšším rizikem komplikací.
delší návrat fyzických sil
vyšší citlivost na změny hydratace a výživy
nutnost pečlivého sledování pooperačního stavu
U seniorů je klíčová individuální úprava režimu a delší rekonvalescence.
Operace u pacientů s dalšími onemocněními
Přítomnost dalších chronických onemocnění může ovlivnit průběh operace i hojení. Nejčastěji jde o cukrovku, srdeční onemocnění nebo onemocnění plic.
zpomalené hojení ran
vyšší riziko infekcí
nutnost úpravy medikace
Koordinace péče mezi jednotlivými odborníky je zásadní.
Psychika, obavy a adaptace po operaci
Psychický stav pacienta má významný vliv na průběh rekonvalescence. Obavy z bolesti, komplikací nebo změn trávení jsou velmi časté.
nejistota ohledně návratu do běžného života
obavy z dlouhodobých omezení
potřeba informací a podpory
Dostatečná informovanost a otevřená komunikace s lékařem pomáhají adaptaci.
Kdy je laparoskopická operace tlustého střeva nutná
Laparoskopická operace tlustého střeva se neprovádí preventivně, ale tehdy, když konzervativní léčba nestačí nebo není možná. Rozhodnutí vždy vychází z konkrétní diagnózy a celkového stavu pacienta.
Nádorová onemocnění tlustého střeva
Jednou z nejčastějších indikací je nádorové onemocnění. Odstranění postižené části střeva je často zásadní součástí léčby.
Cílem operace je odstranit nádor a zachovat co nejlepší funkci střeva.
Divertikulitida a její komplikace
U opakovaných nebo komplikovaných zánětů výdutí tlustého střeva může být operace jediným řešením. Laparoskopický přístup umožňuje šetrnější zákrok i u těchto pacientů.
Polypy, zánětlivá onemocnění a další indikace
Operace může být indikována také u rozsáhlých polypů nebo chronických zánětlivých onemocnění, pokud hrozí komplikace.
Indikace k operaci vždy zohledňuje přínos a možná rizika.
Laparoskopická operace tlustého střeva – co to znamená v praxi
Laparoskopická operace tlustého střeva je chirurgický zákrok, při kterém se postižená část střeva odstraňuje nebo ošetřuje pomocí speciálních nástrojů zavedených přes malé řezy v břišní stěně. Tento přístup umožňuje operovat s menším poraněním okolních tkání.
Menší řezy však neznamenají „malou“ operaci. Zákrok zasahuje důležitý orgán a vyžaduje celkovou anestezii i odbornou pooperační péči.
Co znamená laparoskopický přístup a jak funguje
Při laparoskopii chirurg pracuje s kamerou a jemnými nástroji, které jsou zavedeny do dutiny břišní. Operatér sleduje obraz na monitoru a provádí zákrok s vysokou přesností.
Výhodou je menší trauma pro tělo, menší bolest po operaci a rychlejší návrat k pohybu.
Rozdíl mezi laparoskopickou a otevřenou operací
Otevřená operace vyžaduje velký řez přes břišní stěnu, zatímco laparoskopie využívá několik malých vstupů. Rozdíl se projevuje zejména v délce hojení a pooperačním komfortu.
Laparoskopie není vždy možná a volba metody závisí na konkrétním onemocnění a stavu pacienta.
Nejčastější obavy pacientů před zákrokem a jejich realita
Pacienti se nejčastěji obávají bolesti, komplikací a dlouhé rekonvalescence. Tyto obavy jsou přirozené, ale v praxi bývá průběh často méně náročný, než si lidé představují.
Správná informovanost pomáhá snížit stres a zlepšit spolupráci během léčby.
Pacient se dostaví s kompletním předoperačním vyšetřením na příjmovou ambulanci, kde je vypsán příjem, poté je odeslán na chirurgické oddělení. K operaci je indikován většinou na druhý den. K operaci je oholen na břiše a musí být na lačno. Po zavedení laparoskopického přístroje se detekuje stav jícnového prostoru. Dále se preparuje pomocí harmonického skalpelu oblast jícnového hiátu. Při preparaci se uvolní abdominální jícen, což usnadní založení manžety. Manžeta by měla být 25 až 30 mm široká, volně založená kolem mobilizovaného abdominálního jícnu se zavedenou žaludeční sondou. Obě části manžety se uchopí do kleští a před jícnem se sešijí. Dále se dvěma stehy zúží za jícnem hiát. Šití se může provádět dvěma způsoby. Uzly se zakládají buď intrakorporálně pomocí endoskopických jehelců, nebo extrakorporálně, kdy se dotahují speciální tyčinkou přes trokar. Endoskopické šití a uzlování vyžaduje nácvik, proto tento operační výkon provádí pouze zkušení lékaři. Samotný operační výkon se končí celkovou revizí, kontrolou krvácení a odstraněním sondy. Celý zákrok trvá přibližně 90 minut. Pacient cítí po operaci okamžitou úlevu. V den operace je pacient živen infuzemi, druhý až třetí den se podávají tekutiny a čtvrtý až pátý den postupně kašovitá a pevná strava. Jestliže pacientovi příjem stravy nečiní potíže, je propuštěn do ambulantní péče.
Pokud jsou podmínky nepřehledné, komplikované srůsty, pak se volí konverze operačního výkonu a zákrok se dokončuje otevřenou cestou klasického řezu v nadbřišku. Jako komplikace operačního výkonu jsou uváděny pneumotorax (vzduch v dutině pohrudniční), dále perforace (proděravění) žaludku či jícnu, které se řeší stehem a drenáží. V pooperačním období musí pacienti cca 5 až 6 týdnů počítat s jistým diskomfortem v oblasti polykání soust. Je třeba sousta dobře kousat a hodně zapíjet. V prvních týdnech se nedoporučuje konzumovat rýži.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
Radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
Celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
Subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší.
Jakmile budete v nemocnici, bude zmapována vaše teplota, puls, dechový vzorec a krevní tlak. Pokud má chirurg podezření, že vaše slepé střevo vykazuje známky toho, že by mohlo prasknout, budete co nejdříve převezeni na operační sál.
Pokud je diagnóza méně jasná, může být před rozhodnutím o operaci zapotřebí další vyšetření pomocí metod, jako je CT vyšetření nebo ultrazvuk a krevní testy.
Postup apendektomie
Dvě hlavní chirurgické techniky zahrnují otevřenou a laparoskopickou apendektomii. Patří mezi ně:
Otevřená apendektomie – řez je veden přes kůži, pod ní ležící tkáň a břišní stěnu za účelem přístupu k apendixu.
Laparoskopická apendektomie – zahrnuje provedení tří malých řezů v břiše, kterými se zavádějí konkrétní nástroje. Do břišní dutiny je jemně pumpován plyn, aby se oddělila břišní stěna od orgánů. To usnadňuje vyšetření slepého střeva a vnitřních orgánů.
Typ operace, kterou podstoupíte, bude záviset na tom, jak závažná je vaše apendicitida. Chirurg s vámi probere vaše možnosti. Pokud něco chcete vědět nebo vám není jasné, je důležité požádat svého lékaře nebo chirurga, aby vám to vysvětlil tak, abyste všemu rozuměli. Laparoskopická apendektomie může přejít v otevřenou operaci, pokud apendix během výkonu praskne.
Jakmile je slepé střevo zpřístupněno buď otevřenou nebo laparoskopickou operací, krevní cévy, které ho zásobují, jsou zasvorkovány a apendix je přeříznut a odstraněn. Při laparoskopické apendektomii se apendix vytáhne jedním ze tří malých řezů.
Jak probíhá laparoskopická operace tlustého střeva
Průběh laparoskopické operace tlustého střeva má jasně dané kroky, které zajišťují bezpečnost pacienta a úspěšný výsledek zákroku.
Příprava pacienta před zákrokem
Před operací je nutná pečlivá příprava, která zahrnuje vyšetření, úpravu stravy a někdy i vyprázdnění střeva. Pacient je informován o průběhu zákroku a podepisuje souhlas.
Důsledná příprava snižuje riziko komplikací.
Průběh operace krok za krokem
Po uvedení do celkové anestezie chirurg vytvoří malé řezy, zavede kameru a nástroje a provede plánovaný zákrok. Odstraněná část střeva je vyjmuta a zdravé konce jsou spojeny.
Anestezie, délka operace a co pacient fyzicky vnímá po probuzení
Operace probíhá v celkové anestezii a trvá obvykle několik hodin. Po probuzení pacient vnímá tlak v břiše, mírnou bolest a pocit nafouknutí.
Rizika a komplikace laparoskopické operace tlustého střeva
Přestože je laparoskopická operace považována za bezpečnou, nelze zcela vyloučit vznik komplikací. Je důležité o nich vědět a rozpoznat varovné příznaky.
Nejčastější komplikace po zákroku
Mezi nejčastější komplikace patří obtíže spojené s hojením a funkcí střev.
infekce operační rány
zpomalený návrat střevní činnosti
bolesti břicha přetrvávající déle než obvykle
Srůsty, únik stolice a další rizika
Některé komplikace se mohou objevit i s odstupem času a vyžadují zvýšenou pozornost.
vznik srůstů v dutině břišní
únik obsahu střeva v místě spojení
zánětlivé komplikace
Tyto stavy jsou vzácné, ale závažné a vyžadují okamžité řešení.
Kumulace rizik – věk, kouření, cukrovka, obezita
Riziko komplikací se zvyšuje kombinací několika faktorů.
vyšší věk pacienta
kouření a poruchy hojení
cukrovka a zhoršená imunita
obezita a zvýšená zátěž operační oblasti
Kumulace rizik je důležitým faktorem při plánování operace.
Kdy po operaci vyhledat lékaře
Okamžitý kontakt s lékařem je nutný při výskytu následujících příznaků.
