Kde se provádí
Laparoskopická fundoplikace se provádí ve zdravotnických zařízeních, která jsou pro tento výkon určena a zařízena.
Zdroj: Fundoplikace
Téma
LAPAROSKOPICKÁ FUNDOPLIKACE
Poradna
V naší poradně s názvem LAPAROSKOPICKÁ OPERACE ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kropáčová Jana.
Jsem 4 dny po operaci žlučníku.4 vpichy přelepené lepenkou. Mohu si lepenky sundat a místa osprchovat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Můžete. Krátká sprcha a mýdlo neublíží.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Dieta po laparoskopické operaci žlučníku
Co je to fundoplikace
Fundoplikace je většinou laparoskopicky prováděná operace. Realizuje se u pacientů s přítomnou brániční kýlou, tedy širokým bráničním otvorem, umožňujícím průnik části žaludku do dutiny hrudní. Principem operace je zúžení rozšířeného otvoru v bránici (hiátu) a upevnění žaludku na správném místě pomocí manžety z vlastní žaludeční tkáně.
Laparoskopická fundoplikace je pacientovi indikována na základě gastroenterologického vyšetření. Pacient je vyšetřen většinou gastroskopicky a rovněž RTG žaludku potvrdí nález hiátové kýly. Tato kýla se tvoří v otvoru v bránici, kterým prochází jícen z hrudní do břišní dutiny. Pro potíže s pálením žáhy je pacient indikován k operaci při dlouhodobém neúspěšném užívání léků na pálení žáhy a při nedostatečnosti dolního jícnového svěrače. K operaci je objednán cestou endoskopické či chirurgické ambulance. Konzultace jsou prováděny v endoskopické ambulanci.
Zdroj: Fundoplikace
Poradna
V naší poradně s názvem LAPAROSKOPICKA OPERACE ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šandova.
Dobrý den,jsem po operaci žlučníku ,pracuji jako kuchařka ,nosim hrnce,gastro nádoby ,které mají kolem 15kg,za jakou dobu mohu do práce a kdo to určuje. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud vše proběhlo bez komplikací, tak do práce můžete jít po vyndání stehů. Plnou zátěž zvládnete postupně po měsíci od operace.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Laparoskopicka operace žlučníku
Operace u žlučníkových kamenů
Laparoskopická cholecystektomie (LSCHCE) – malými otvory přes stěnu břišní se lékař dostane ke kaménku a žlučníku, po zákroku nejsou patrné velké jizvy a poslední endoskopická retrográdní cholecystopankreatografie (ERCP).
Zdroj: Žlučníkové kameny
Poradna
V naší poradně s názvem PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ REKONVALESCENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaja.
Dobrý den, po jaké době jsou vyndány stehy od provedení laparoskopie a kdy žena může opět zahájit sexuální život? Zda jsou nějaká zvláštní opatření pro rekonvalescenci a jak dlouho celkově trvá.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Laparoskopická operace má jednu velikou výhodu - je šetrná. Do dvou týdnů po výkonu budete mít venku stehy a budete moct sexuálně znovu fungovat bez rizika otěhotnění. Přesnější časy rekonvalescence vám sdělí váš gynekolog s ohledem na váš celkový zdravotní stav.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Podvázání vaječníků rekonvalescence
Kdy je nutná operace
Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.
Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:
- klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
- nechcete dlouhodobě užívat léky.
Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.
Mezi nové metody patří:
- endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
- endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
- endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
- endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
- laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.
Příběh
V příběhu LAPAROSKOPICKÁ OPERACE PROLAPSU KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý den, mám prolaps konečníku, kdy mi kromě výhřezu, odchází z konečníku i hlen, což je velice obtěžující. Kromě toho se cca 20 let léčím s ulcerozní kolitidou, v současné době je v klidovém stádiu. Lékař mi navrhl operaci. Přes konečník nepřichází v úvahu, bude to tedy operace břichem. U mne by se mohla prý povést laparoskopicky.Jenom si chci ověřit, zda se opravdu zbavím potíží, hlavně toho hlenu. Jaká jsou možná další rizika spojená s operací, mohou se tvořit při tomto způsobu pištěle? Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Laparoskopická operace prolapsu konečníku
Žlučníkové kameny operace
Operace žlučníku se provádí při výskytu kamenů, zánětu, nádoru nebo žlučového písku. Žlučové kameny, ale i celý žlučník se odstraňují pomocí laparoskopie. Laparoskopická cholecystektomie se provádí tak, že malými otvory přes stěnu břišní se lékař dostane ke kaménku a žlučníku. Po zákroku nejsou patrné velké jizvy. Chirurgická léčba následuje po jasném určení diagnózy, zvážení celkového stavu pacienta nebo při významném zhoršení jeho stavu. Do místa po žlučníku se zavádí drén, který se odstraňuje hned druhý den po operaci. Pacient je při nekomplikovaném pooperačním průběhu obvykle propuštěn čtvrtý den po operaci.
Zdroj: Žlučníkové kameny
Léčba zánětu slepého střeva
Jakmile budete v nemocnici, bude zmapována vaše teplota, puls, dechový vzorec a krevní tlak. Pokud má chirurg podezření, že vaše slepé střevo vykazuje známky toho, že by mohlo prasknout, budete co nejdříve převezeni na operační sál.
Pokud je diagnóza méně jasná, může být před rozhodnutím o operaci zapotřebí další vyšetření pomocí metod, jako je CT vyšetření nebo ultrazvuk a krevní testy.
Postup apendektomie
Dvě hlavní chirurgické techniky zahrnují otevřenou a laparoskopickou apendektomii. Patří mezi ně:
- Otevřená apendektomie – řez je veden přes kůži, pod ní ležící tkáň a břišní stěnu za účelem přístupu k apendixu.
- Laparoskopická apendektomie – zahrnuje provedení tří malých řezů v břiše, kterými se zavádějí konkrétní nástroje. Do břišní dutiny je jemně pumpován plyn, aby se oddělila břišní stěna od orgánů. To usnadňuje vyšetření slepého střeva a vnitřních orgánů.
Typ operace, kterou podstoupíte, bude záviset na tom, jak závažná je vaše apendicitida. Chirurg s vámi probere vaše možnosti. Pokud něco chcete vědět nebo vám není jasné, je důležité požádat svého lékaře nebo chirurga, aby vám to vysvětlil tak, abyste všemu rozuměli. Laparoskopická apendektomie může přejít v otevřenou operaci, pokud apendix během výkonu praskne.
Jakmile je slepé střevo zpřístupněno buď otevřenou nebo laparoskopickou operací, krevní cévy, které ho zásobují, jsou zasvorkovány a apendix je přeříznut a odstraněn. Při laparoskopické apendektomii se apendix vytáhne jedním ze tří malých řezů.
Poradna
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY - ODSTRANĚNÍ BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Angušová.
Dobrý den, kde prosím rozbíjejí kamínky ultrazvukem? Děkuji
Kamínky mi byli zjištěny pár dní zpět zcela náhodou na utz a ve zprávě mám napsáno že jsou do 17 mm. Děkuji mockrát za jakoukoliv radu. Nedokážu se smířit s myšlenkou operace a nesu tuhle myšlenku velmi těžce, že by mi odebrali nějaký orgán.
Jsem z Moravskoslezského kraje (Karvinsko).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na rozbíjení kamenů v orgánech se používá rázová vlna, to je pravda. Ale pokud máte žlučníkové kameny, tak ty se dají rozbít rázovou vlnou jen obtížně, díky jejich tvrdosti. Pokud máte ledvinové kameny, tak ty se naopak dají úspěšně rozdrobit s použitím rázové vlny.
V případě žlučníkových kamenů se velmi dobře uplatňuje laparoskopická operace, která je šetrná a brzy po zákroku je pacient znovu fit. Není třeba se obávat žádné bolesti ani rizika, že se neprobudíte z narkózy. Vše je bezpečné a pomůže vám to předejít bolestem spojených se žlučníkovými kameny. Šetrné vyndání žlučníku i s kameny pomocí laparoskopické operace je tou nejlepší volbou, kterou pro sebe můžete udělat.
Pokud patříte mezi pacienty, kteří mají nezvladatelnou fobii z operací, tak je možné tyto stavy úzkosti a strachu zmírnit pomocí vhodné léčby, kterou vám předepíše váš praktický lékař. Nebojte se!
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Žlučníkové kameny - odstranění bez operace
Jak se provádí
Pacient se dostaví s kompletním předoperačním vyšetřením na příjmovou ambulanci, kde je vypsán příjem, poté je odeslán na chirurgické oddělení. K operaci je indikován většinou na druhý den. K operaci je oholen na břiše a musí být na lačno. Po zavedení laparoskopického přístroje se detekuje stav jícnového prostoru. Dále se preparuje pomocí harmonického skalpelu oblast jícnového hiátu. Při preparaci se uvolní abdominální jícen, což usnadní založení manžety. Manžeta by měla být 25 až 30 mm široká, volně založená kolem mobilizovaného abdominálního jícnu se zavedenou žaludeční sondou. Obě části manžety se uchopí do kleští a před jícnem se sešijí. Dále se dvěma stehy zúží za jícnem hiát. Šití se může provádět dvěma způsoby. Uzly se zakládají buď intrakorporálně pomocí endoskopických jehelců, nebo extrakorporálně, kdy se dotahují speciální tyčinkou přes trokar. Endoskopické šití a uzlování vyžaduje nácvik, proto tento operační výkon provádí pouze zkušení lékaři. Samotný operační výkon se končí celkovou revizí, kontrolou krvácení a odstraněním sondy. Celý zákrok trvá přibližně 90 minut. Pacient cítí po operaci okamžitou úlevu. V den operace je pacient živen infuzemi, druhý až třetí den se podávají tekutiny a čtvrtý až pátý den postupně kašovitá a pevná strava. Jestliže pacientovi příjem stravy nečiní potíže, je propuštěn do ambulantní péče.
Pokud jsou podmínky nepřehledné, komplikované srůsty, pak se volí konverze operačního výkonu a zákrok se dokončuje otevřenou cestou klasického řezu v nadbřišku. Jako komplikace operačního výkonu jsou uváděny pneumotorax (vzduch v dutině pohrudniční), dále perforace (proděravění) žaludku či jícnu, které se řeší stehem a drenáží. V pooperačním období musí pacienti cca 5 až 6 týdnů počítat s jistým diskomfortem v oblasti polykání soust. Je třeba sousta dobře kousat a hodně zapíjet. V prvních týdnech se nedoporučuje konzumovat rýži.
Zde můžete vidět, jak se provádí fundoplikace.
Zdroj: Fundoplikace
Metoda Linx
Metoda Linx je také známa pod názvem Reflux Management System. Tato metoda byla schválena agenturou Food and Drug Administration (angl. Food and Drug Administration) v roce 2012. Metoda Linx v podstatě představuje implantaci magnetického zařízení do dolní části jícnu. Implantát obsahuje množství magnetických kuliček titanu, které jsou spojeny do elastického kruhu a tvoří prstenec. Implantát je rovněž pokryt vrstvou z titanu, takže Linx není odmítán imunitním systémem pacienta. Umístění kroužku v těle pacienta trvá desítky minut. Prstenec se roztáhne, když pacient spolkne jídlo. V klidu má prstenec průměr přibližně 0,5 cm, rozšířit se může až do průměru 1,5 cm. U pacientů, kteří podstoupili tuto metodu, bylo pozorováno méně nežádoucích účinků, jako je nadýmání, zvracení nebo říhání po jídle, v porovnání s pacienty po operaci fundoplikací. Metoda Linx je v současnosti stále ve fázi výzkumu. V loňském roce obdržel FAD akreditaci Linx tým vědců provádějící výzkum a vydávající další a další zprávy ze zkušebního postupu s pozitivním výsledkem. Pro 20 % populace ve vyspělých zemích trpících onemocněním gastrointestinálního traktu by tento postup znamenal konec nemoci.
Linx je k dispozici ve speciálních medicínských centrech v USA a Evropě.
Zdroj: Fundoplikace
Zánět slepého střeva
Zánět slepého střeva se odborně nazývá apendicitida a jde se o zánět červovitého výběžku slepého střeva. Toto onemocnění je velice časté a může se vyskytnout prakticky v jakémkoliv věku. Zánět slepého střeva patří mezi náhlé příhody břišní a vyžaduje okamžitou chirurgickou léčbu. Onemocnění vzniká náhle, prakticky z plného zdraví. Projevuje se bolestí břicha, která je nejprve lokalizována v oblasti kolem pupku, poté se stěhuje do pravé jámy kyčelní. Často se přidružuje zvýšená teplota, nevolnost a zvracení. V takovém případě je nutné ihned dopravit nemocného do nemocnice.
Při akutním zánětu slepého střeva musí být pacient ihned hospitalizován. Lékař může volit konzervativní či operativní léčbu. V případě konzervativní léčby zůstává pacient v klidu na nemocničním lůžku, nasazuje se přísná dieta a aplikují se ledové obklady na břicho. Tato léčba je vhodná u ustupujících či mírných zánětů slepého střeva. Udává se, že až v polovině případů zánět ustoupí. Nicméně je třeba očekávat, že k zánětu dojde opakovaně. Chirurgická léčba je mnohem častější a rovněž i radikálnější metodou léčby. Volí se buď krátký řez nad postiženou částí střeva, nebo takzvaná laparoskopická metoda, kdy chirurg provede několik téměř zanedbatelných řezů, kterými pak zavede speciální nástroje. Výhodou je výborný kosmetický efekt této operace.
Zdroj: Zánět
Operace žlučníku
Nejčastěji prováděným zákrokem na žlučníku je takzvaná cholecystektomie, což je jeho celkové odstranění. Činnost žlučníku totiž není pro lidské tělo zcela nepostradatelná. Po odnětí tohoto orgánu žluč protéká trvale do střeva, což umožňuje uspokojivé trávení. V dřívějších dobách bývala tato operace poměrně závažná. V dnešní době laparoskopická metoda zcela nahradila klasickou otevřenou metodu vyžadující poměrně velký řez na břišní stěně. V případě laparoskopické operace žlučníku se u pacienta v celkové anestezii na břišní stěně provedou obvykle 4 malé řezy, jimiž je možné zavést dovnitř duté tyče, které slouží jako tunely pro snadné zavádění a manipulaci s miniaturními nástroji a kamerou. Tou je pak možné sledovat celý postup operace uvnitř břicha na monitoru. Pro dobrou přehlednost celého prostoru je potřeba nejprve napustit břišní dutinu plynem, konkrétně oxidem uhličitým. Žlučník se vytahuje ven typicky řezem vedeným u pupku. Průměrná doba operace je 90 minut a doba hospitalizace kolem 2 dnů, což je významně kratší v porovnání s dřívějšími postupy. Je možné ji provádět i u osob ve vyšším věku a jedinců obézních, bez výraznějšího zvýšení výskytu komplikací. Část pacientů trpí po odstranění žlučníku takzvaným postcholecystektomickým syndromem. Při něm se vyskytují zažívací potíže a bolesti břicha. Tyto potíže jsou však obvykle pouze přechodného rázu.
Zdroj: Žlučník
Jak se žije bez žlučníku
Za rozhodnutím zbavit se tohoto orgánu stojí většinou opakující se bolesti a trávicí obtíže. Nejedná se o tak běžnou operaci, jako je slepé střevo, ale i přesto je tato operace velmi častá. Nejčastějším onemocněním žlučových cest jsou kameny (odborně cholelitiáza), které vznikají vysrážením žluči při jejím nevhodném složení. Postihují zhruba 10 % populace a nemusí se nijak projevovat, ale také mohou. A právě komplikace vznikající kvůli žlučovým kamenům jsou nejčastějším důvodem k odstranění žlučníku.
Komplikace:
- útvary vyvolávající bolest a trávicí obtíže
- kámen ve vývodu žlučových cest – žlučová kolika
- zánět žlučníku
- zánět slinivky břišní
- vznik píštěle mezi žlučníkem a střevem
Odstranění žlučníku s téměř stoprocentní pravděpodobností zabrání návratu kamenů a s nimi spojených komplikací.
Odstranění žlučníku – cholecystektomie – se většinou provádí laparoskopicky.
Místo velkého řezu udělá chirurg jen několik malých otvůrků do dutiny břišní. Jimi zavede kameru s lampou a speciální chirurgické nástroje. Břicho pro lepší přehlednost naplní oxidem uhličitým a žlučník odstraní. Laparoskopická metoda má nespornou výhodu v tom, že je pro operovaného méně zatěžující a umožní mu rychlejší hojení.
Otevřená cholecystektomie, kdy se ke žlučníku přistupuje jedním větším, asi 15 cm dlouhým řezem v pravé horní části břišní stěny, se ovšem provádí stále, a to u pacientů se srůsty v břišní dutině či v případě, že se laparoskopický zákrok nezdaří, anebo jej není možné provést.
Léčba
Úlevová poloha
Při záchvatu nic nejíst. Úlevová poloha je většinou vsedě nebo vleže schoulením do klubíčka. Pomohou volně dostupné léky proti bolesti, například paracetamol jednorázově 1000 mg. Když bolest trvá více jak jeden den, vyhledejte lékařskou pomoc.
Litotrypsie
Mimotělní litotrypse rázovou vlnou je neinvazivní metoda k léčbě žlučových kamenů, která využívá vysokoenergetické zvukové vlny k jejich rozpadu, poprvé aplikovaná v lednu 1985. Mezi vedlejší účinky mimotělní litotrypse rázovou vlnou patří biliární pankreatitida a jaterní hematom.
Operace
Cholecystektomie (odstranění žlučníku) má 99% šanci, že se stejný problém již nikdy nevrátí. Absence žlučníku nemá u většiny lidí žádné negativní důsledky, existuje však část populace mezi 10 až 15 %, u kterých se rozvine stav zvaný postcholecystektomický syndrom, který může způsobit nevolnost, zažívací potíže, průjem a epizody bolesti břicha.
Existují dvě chirurgické možnosti pro cholecystektomii:
- Otevřená cholecystektomie se provádí abdominálním řezem (laparotomií) pod pravými dolními žebry. Zotavení obvykle vyžaduje 3 až 5 dní hospitalizace, s návratem k normální stravě týden po propuštění a k normální aktivitě několik týdnů po propuštění.
- Laparoskopická cholecystektomie, zavedená v 80. letech 20. století, se provádí pomocí tří až čtyř malých punkčních otvorů pro kameru a nástroje. Pooperační péče obvykle zahrnuje propuštění ve stejný den nebo pobyt v nemocnici na jednu noc, po kterém následuje několik dní domácího klidu a léky proti bolesti.
Zdroj: Zvracení zelené šťávy
Bolest v podbřišku na levé straně
Bolest lokalizovaná do pravého podbřišku, případně šířící se doleva či nahoru, spojená s nevolností, zvracením či teplotou s největší pravděpodobností signalizuje zánět slepého střeva.
Zánět slepého střeva se odborně nazývá apendicitida a jedná se konkrétně o zánět červovitého výběžku slepého střeva. Toto onemocnění je velice časté a může se vyskytnout prakticky v jakémkoliv věku. Zánět slepého střeva patří mezi náhlé příhody břišní. To znamená, že toto onemocnění vzniká náhle, prakticky z plného zdraví. Projevuje se bolestí břicha, která je nejprve lokalizována v oblasti kolem pupku, poté se stěhuje do pravé jámy kyčelní. Často se přidružuje zvýšená teplota, nevolnost a zvracení. V takovém případě je nutné ihned dopravit nemocného do nemocnice.
Při akutním zánětu slepého střeva musí být pacient ihned hospitalizován. Lékař může volit konzervativní či operativní léčbu. V případě konzervativní léčby zůstává pacient v klidu na nemocničním lůžku, nasazuje se přísná dieta a aplikují se ledové obklady na břicho. Tato léčba je vhodná u ustupujících či mírných zánětů slepého střeva. Udává se, že až v polovině případů zánět ustoupí. Nicméně je třeba očekávat, že k zánětu dojde opakovaně. Chirurgická léčba je mnohem častější a rovněž i radikální metodou léčby. Volí se buď krátký řez nad postiženou částí střeva, nebo takzvaná laparoskopická metoda, kdy chirurg provede několik téměř zanedbatelných řezů, jimiž pak zavede speciální nástroje. Výhodou je poté výborný kosmetický efekt operace.
Zdroj: Bolest v podbřišku
Operace tříselné kýly
Tříselná kýla není nutně nebezpečná sama o sobě, nicméně toto onemocnění může vést k život ohrožujícím komplikacím. Z tohoto důvodu vám lékař pravděpodobné doporučí operaci tříselné kýly. Operace tříselné kýly je běžný chirurgický zákrok. Kýlu je možno mít velmi dlouho, přicházejí i pacienti s kýlou o velikosti fotbalového míče, ale pak se to velmi špatně operuje a hrozí celá řada rizik. Nejvhodnější doba pro operaci je, dokud není kýla větší asi jako tenisový míček, ale neplatí to absolutně, záleží také na tom, jak moc kýla dělá obtíže. O tom je vhodné se poradit s lékařem, který doporučí, zda je kýlu možné operovat klasicky, nebo laparoskopicky za použití umělohmotné síťky.
Před operací tříselné kýly obdrží pacient podrobné informace o svém zdravotním stavu, druhu anestezie a operační metodě, která bude při operaci tříselné kýly použita. Laparoskopická operace tříselné kýly se liší od klasické několika faktory. Jedná se v podstatě také o operaci, ale v břišní stěně jsou jen 3 až 4 vpichy, tedy ranky velikosti 1 cm, kudy se zavedou do dutiny břišní kamera a pracovní nástroje a těmi se kýla odoperuje. Používá se částečně vstřebatelný materiál, jímž se překryje otvor v tříselném kanálu. Rozdíl je v tom, že se defekt břišní stěny nesešívá k sobě, ale přes toto zeslabené místo, kudy se protlačuje obsah dutiny břišní do podkoží, se natáhne umělohmotná síťka, která tomuto zabrání. Dává se tedy zevnitř, pod pobřišnici. Na rozdíl od klasické operace, která kýlu spravuje zepředu, tedy skrze kůži a podkoží, až k zeslabenému místu, které se spraví tím, že se jeho okraje k sobě různým způsobem sešijí. Procento recidiv je při laparoskopické operaci menší než při operaci klasické.
Zdroj: Tříselná kýla
Žlučníkové kameny
Žlučníkové kameny jsou nejčastějším onemocněním žlučníku. Vyskytují se až u 30 % naší populace, přičemž častěji je nalézáme u žen. Nárůst výskytu cholelitiázy v posledních letech je spojován se stále se zhoršující životosprávou lidí, a především pak s jejich nezdravými stravovacími návyky.
Projevy žlučníkových kamenů zahrnují pocity plnosti v okolí žaludku, pocity tlaku vpravo pod žebry, nesnášenlivost tučné stravy, nevolnost a nadýmání. Typickým příznakem této nemoci je však biliární kolika. K ní dochází v situaci, kdy se kámen zaklíní v oblasti krčku žlučníku a ten reaguje stažením svaloviny své stěny. V místě zaklínění se začnou uvolňovat látky vyvolávající zánět. Vzniká tak velice krutá bolest, která přichází ve vlnách. Nejčastěji se objevuje navečer a z pravého podžebří mnohdy vystřeluje do zad až k lopatce. Nemocný je neklidný, bledý, může mít i zvýšenou teplotu a být mírně zažloutlý. Ve více než polovině případů provází bolest i zvracení, které však nepřináší úlevu. Záchvat je často vyvolán konzumací tučných jídel, ale může být vyprovokován i tělesnou námahou či prochladnutím.
U léčby žlučových kamenů se doporučuje celkové odstranění žlučníku se žlučníkovými kameny chirurgickým zákrokem. Dnes je nejčastěji využívána laparoskopická operace, při níž se do dutiny břišní vstupuje jen několika malými otvory. Tato metoda významně snížila riziko tohoto zákroku. Doba rekonvalescence po laparoskopické operaci je cca 2 týdny. 3 dny po operaci se doporučuje konzumovat lehčí, kašovitou stravu, od 3. do 7. dne po operaci se pacient může stravovat standardně. Operaci žlučníku plně hradí zdravotní pojišťovny. Nechirurgická léčba žlučníkových kamenů, především pak opatření dietní, se doporučují pouze pro období po biliární kolice.
Zdroj: Žlučníkové problémy
Jak si poradit s odhleněním
V léčbě se kromě dietních omezení a režimových opatření, která jsou významnou součástí léčby, využívají zejména inhibitory protonové pumpy. Tyto jsou vhodné především u pacientů s převahou kyselých refluxních epizod. Kromě toho se zkouší i suspenze alginátu. Další konzervativní možností je rehabilitace bránice. Chirurgická léčba (fundoplikace) nedosahuje v léčbě mimojícnových projevů tak dobrých výsledků jako v léčbě klasických jícnových symptomů. Pomocí dietních a režimových opatření a medikamentů lze úspěšně léčit cca 80 % pacientů s prokázaným onemocněním.
Lze také využít přírodních prostředků a bylinek. Přírodním prostředkem, který přináší pacientům s refluxním onemocněním úlevu, je masticha. Tato pryskyřice řečíku lentišku je tradičním přírodním receptem na pálení žáhy, zažívací potíže a zápach z úst. Původní žvýkání surových mastichových krystalů nahrazuje pohodlné užívání mastichového prášku v kapslích, který účinné látky dopraví přímo do zažívacího systému. Na výběr jsou Masticlife Strong & Pure kapsle s čistým mastichovým práškem nebo Prebiotic, doplněný o inulin. Uživatelé tohoto potravinového doplňku potvrzují tlumení nepříjemných důsledků refluxní choroby jícnu.
Z bylinek (bylinky) pomáhá lékořice: 2 lžičky drcené lékořice spařte šálkem horké vody a nechte louhovat 10 minut. Pijte šálek podle potřeby. Dalšími bylinkami, které pomáhají na pálení žáhy a můžete je pít ve formě čaje, jsou jitrocel, máta, zeměžluč, řebříček.
Vhodná jsou i homeopatika:
- Robinia 5C – v případě kyselého říhání, bolesti žaludku a pálení žáhy. Často bývá přítomno kyselé a hojné zvracení, které dráždí zuby. Přípravek je účinný v případě vředovitých bolestí žaludku nebo migrén doprovázených překyseleností žaludku.
- Gastrocynesine – při bolesti, pálení a pocitu tíhy v oblasti žaludku, pálení žáhy, spavosti po jídle, regurgitaci, gastroezofageálního refluxu.
- Lobelia inflata – při pocitu na zvracení, zvracení, říhání. Obtíže se zhoršují pohybem, kašlem, po jídle a škytáním.
- Cadmium sulfuricum – pokud pacient trpí zvracením s respiračními příznaky po sebemenším požití jídla.