LAPAROSKOPICKA FUNDOPLIKACE je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Fundoplikace je velmi moderní operační postup, který se používá k léčení hiátové kýly a dále u pacientů, kteří mají pálení za hrudní kostí, zasahující někdy až do krku, a to v případě, že konzervativní léčba nemá dobrý efekt. Pálení žáhy vyvolává gastroezofageální reflux. Jedná se o stav, kdy dochází k nepřirozenému kontaktu žaludečních šťáv se sliznicí jícnu, která je tak poškozena zánětem. Pacienti s tímto onemocněním trpí velmi nepříjemnými pocity.
Co je to fundoplikace
Fundoplikace je většinou laparoskopicky prováděná operace. Realizuje se u pacientů s přítomnou brániční kýlou, tedy širokým bráničním otvorem, umožňujícím průnik části žaludku do dutiny hrudní. Principem operace je zúžení rozšířeného otvoru v bránici (hiátu) a upevnění žaludku na správném místě pomocí manžety z vlastní žaludeční tkáně.
Laparoskopická fundoplikace je pacientovi indikována na základě gastroenterologického vyšetření. Pacient je vyšetřen většinou gastroskopicky a rovněž RTG žaludku potvrdí nález hiátové kýly. Tato kýla se tvoří v otvoru v bránici, kterým prochází jícen z hrudní do břišní dutiny. Pro potíže s pálením žáhy je pacient indikován k operaci při dlouhodobém neúspěšném užívání léků na pálení žáhy a při nedostatečnosti dolního jícnového svěrače. K operaci je objednán cestou endoskopické či chirurgické ambulance. Konzultace jsou prováděny v endoskopické ambulanci.
V naší poradně s názvem PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ REKONVALESCENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaja.
Dobrý den, po jaké době jsou vyndány stehy od provedení laparoskopie a kdy žena může opět zahájit sexuální život? Zda jsou nějaká zvláštní opatření pro rekonvalescenci a jak dlouho celkově trvá.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Laparoskopická operace má jednu velikou výhodu - je šetrná. Do dvou týdnů po výkonu budete mít venku stehy a budete moct sexuálně znovu fungovat bez rizika otěhotnění. Přesnější časy rekonvalescence vám sdělí váš gynekolog s ohledem na váš celkový zdravotní stav.
Ve svém příspěvku LAPAROSKOPICKÁ OPERACE PROLAPSU KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý den, mám prolaps konečníku, kdy mi kromě výhřezu, odchází z konečníku i hlen, což je velice obtěžující. Kromě toho se cca 20 let léčím s ulcerozní kolitidou, v současné době je v klidovém stádiu. Lékař mi navrhl operaci. Přes konečník nepřichází v úvahu, bude to tedy operace břichem. U mne by se mohla prý povést laparoskopicky.Jenom si chci ověřit, zda se opravdu zbavím potíží, hlavně toho hlenu. Jaká jsou možná další rizika spojená s operací, mohou se tvořit při tomto způsobu pištěle? Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.
Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:
klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
nechcete dlouhodobě užívat léky.
Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.
Mezi nové metody patří:
endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.
V naší poradně s názvem LAPAROSKOPICKA OPERACE ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šandova.
Dobrý den,jsem po operaci žlučníku ,pracuji jako kuchařka ,nosim hrnce,gastro nádoby ,které mají kolem 15kg,za jakou dobu mohu do práce a kdo to určuje. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud vše proběhlo bez komplikací, tak do práce můžete jít po vyndání stehů. Plnou zátěž zvládnete postupně po měsíci od operace.
Pacient se dostaví s kompletním předoperačním vyšetřením na příjmovou ambulanci, kde je vypsán příjem, poté je odeslán na chirurgické oddělení. K operaci je indikován většinou na druhý den. K operaci je oholen na břiše a musí být na lačno. Po zavedení laparoskopického přístroje se detekuje stav jícnového prostoru. Dále se preparuje pomocí harmonického skalpelu oblast jícnového hiátu. Při preparaci se uvolní abdominální jícen, což usnadní založení manžety. Manžeta by měla být 25 až 30 mm široká, volně založená kolem mobilizovaného abdominálního jícnu se zavedenou žaludeční sondou. Obě části manžety se uchopí do kleští a před jícnem se sešijí. Dále se dvěma stehy zúží za jícnem hiát. Šití se může provádět dvěma způsoby. Uzly se zakládají buď intrakorporálně pomocí endoskopických jehelců, nebo extrakorporálně, kdy se dotahují speciální tyčinkou přes trokar. Endoskopické šití a uzlování vyžaduje nácvik, proto tento operační výkon provádí pouze zkušení lékaři. Samotný operační výkon se končí celkovou revizí, kontrolou krvácení a odstraněním sondy. Celý zákrok trvá přibližně 90 minut. Pacient cítí po operaci okamžitou úlevu. V den operace je pacient živen infuzemi, druhý až třetí den se podávají tekutiny a čtvrtý až pátý den postupně kašovitá a pevná strava. Jestliže pacientovi příjem stravy nečiní potíže, je propuštěn do ambulantní péče.
Pokud jsou podmínky nepřehledné, komplikované srůsty, pak se volí konverze operačního výkonu a zákrok se dokončuje otevřenou cestou klasického řezu v nadbřišku. Jako komplikace operačního výkonu jsou uváděny pneumotorax (vzduch v dutině pohrudniční), dále perforace (proděravění) žaludku či jícnu, které se řeší stehem a drenáží. V pooperačním období musí pacienti cca 5 až 6 týdnů počítat s jistým diskomfortem v oblasti polykání soust. Je třeba sousta dobře kousat a hodně zapíjet. V prvních týdnech se nedoporučuje konzumovat rýži.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hyster
Jakmile budete v nemocnici, bude zmapována vaše teplota, puls, dechový vzorec a krevní tlak. Pokud má chirurg podezření, že vaše slepé střevo vykazuje známky toho, že by mohlo prasknout, budete co nejdříve převezeni na operační sál.
Pokud je diagnóza méně jasná, může být před rozhodnutím o operaci zapotřebí další vyšetření pomocí metod, jako je CT vyšetření nebo ultrazvuk a krevní testy.
Postup apendektomie
Dvě hlavní chirurgické techniky zahrnují otevřenou a laparoskopickou apendektomii. Patří mezi ně:
Otevřená apendektomie – řez je veden přes kůži, pod ní ležící tkáň a břišní stěnu za účelem přístupu k apendixu.
Laparoskopická apendektomie – zahrnuje provedení tří malých řezů v břiše, kterými se zavádějí konkrétní nástroje. Do břišní dutiny je jemně pumpován plyn, aby se oddělila břišní stěna od orgánů. To usnadňuje vyšetření slepého střeva a vnitřních orgánů.
Typ operace, kterou podstoupíte, bude záviset na tom, jak závažná je vaše apendicitida. Chirurg s vámi probere vaše možnosti. Pokud něco chcete vědět nebo vám není jasné, je důležité požádat svého lékaře nebo chirurga, aby vám to vysvětlil tak, abyste všemu rozuměli. Laparoskopická apendektomie může přejít v otevřenou operaci, pokud apendix během výkonu praskne.
Jakmile je slepé střevo zpřístupněno buď otevřenou nebo laparoskopickou operací, krevní cévy, které ho zásobují, jsou zasvorkovány a apendix je přeříznut a odstraněn. Při laparoskopické apendektomii se apendix vytáhne jedním ze tří malých řezů.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY - ODSTRANĚNÍ BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Angušová.
Dobrý den, kde prosím rozbíjejí kamínky ultrazvukem? Děkuji
Kamínky mi byli zjištěny pár dní zpět zcela náhodou na utz a ve zprávě mám napsáno že jsou do 17 mm. Děkuji mockrát za jakoukoliv radu. Nedokážu se smířit s myšlenkou operace a nesu tuhle myšlenku velmi těžce, že by mi odebrali nějaký orgán.
Jsem z Moravskoslezského kraje (Karvinsko).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na rozbíjení kamenů v orgánech se používá rázová vlna, to je pravda. Ale pokud máte žlučníkové kameny, tak ty se dají rozbít rázovou vlnou jen obtížně, díky jejich tvrdosti. Pokud máte ledvinové kameny, tak ty se naopak dají úspěšně rozdrobit s použitím rázové vlny.
V případě žlučníkových kamenů se velmi dobře uplatňuje laparoskopická operace, která je šetrná a brzy po zákroku je pacient znovu fit. Není třeba se obávat žádné bolesti ani rizika, že se neprobudíte z narkózy. Vše je bezpečné a pomůže vám to předejít bolestem spojených se žlučníkovými kameny. Šetrné vyndání žlučníku i s kameny pomocí laparoskopické operace je tou nejlepší volbou, kterou pro sebe můžete udělat.
Pokud patříte mezi pacienty, kteří mají nezvladatelnou fobii z operací, tak je možné tyto stavy úzkosti a strachu zmírnit pomocí vhodné léčby, kterou vám předepíše váš praktický lékař. Nebojte se!
Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bří
Metoda Linx je také známa pod názvem Reflux Management System. Tato metoda byla schválena agenturou Food and Drug Administration (angl. Food and Drug Administration) v roce 2012. Metoda Linx v podstatě představuje implantaci magnetického zařízení do dolní části jícnu. Implantát obsahuje množství magnetických kuliček titanu, které jsou spojeny do elastického kruhu a tvoří prstenec. Implantát je rovněž pokryt vrstvou z titanu, takže Linx není odmítán imunitním systémem pacienta. Umístění kroužku v těle pacienta trvá desítky minut. Prstenec se roztáhne, když pacient spolkne jídlo. V klidu má prstenec průměr přibližně 0,5 cm, rozšířit se může až do průměru 1,5 cm. U pacientů, kteří podstoupili tuto metodu, bylo pozorováno méně nežádoucích účinků, jako je nadýmání, zvracení nebo říhání po jídle, v porovnání s pacienty po operaci fundoplikací. Metoda Linx je v současnosti stále ve fázi výzkumu. V loňském roce obdržel FAD akreditaci Linx tým vědců provádějící výzkum a vydávající další a další zprávy ze zkušebního postupu s pozitivním výsledkem. Pro 20 % populace ve vyspělých zemích trpících onemocněním gastrointestinálního traktu by tento postup znamenal konec nemoci.
Linx je k dispozici ve speciálních medicínských centrech v USA a Evropě.
V léčbě se kromě dietních omezení a režimových opatření, která jsou významnou součástí léčby, využívají zejména inhibitory protonové pumpy. Tyto jsou vhodné především u pacientů s převahou kyselých refluxních epizod. Kromě toho se zkouší i suspenze alginátu. Další konzervativní možností je rehabilitace bránice. Chirurgická léčba (fundoplikace) nedosahuje v léčbě mimojícnových projevů tak dobrých výsledků jako v léčbě klasických jícnových symptomů. Pomocí dietních a režimových opatření a medikamentů lze úspěšně léčit cca 80 % pacientů s prokázaným onemocněním.
Lze také využít přírodních prostředků a bylinek. Přírodním prostředkem, který přináší pacientům s refluxním onemocněním úlevu, je masticha. Tato pryskyřice řečíku lentišku je tradičním přírodním receptem na pálení žáhy, zažívací potíže a zápach z úst. Původní žvýkání surových mastichových krystalů nahrazuje pohodlné užívání mastichového prášku v kapslích, který účinné látky dopraví přímo do zažívacího systému. Na výběr jsou Masticlife Strong & Pure kapsle s čistým mastichovým práškem nebo Prebiotic, doplněný o inulin. Uživatelé tohoto potravinového doplňku potvrzují tlumení nepříjemných důsledků refluxní choroby jícnu.
Z bylinek (bylinky) pomáhá lékořice: 2 lžičky drcené lékořice spařte šálkem horké vody a nechte louhovat 10 minut. Pijte šálek podle potřeby. Dalšími bylinkami, které pomáhají na pálení žáhy a můžete je pít ve formě čaje, jsou jitrocel, máta, zeměžluč, řebříček.
Vhodná jsou i homeopatika:
Robinia 5C – v případě kyselého říhání, bolesti žaludku a pálení žáhy. Často bývá přítomno kyselé a hojné zvracení, které dráždí zuby. Přípravek je účinný v případě vředovitých bolestí žaludku nebo migrén doprovázených překyseleností žaludku.
Gastrocynesine – při bolesti, pálení a pocitu tíhy v oblasti žaludku, pálení žáhy, spavosti po jídle, regurgitaci, gastroezofageálního refluxu.
Lobelia inflata – při pocitu na zvracení, zvracení, říhání. Obtíže se zhoršují pohybem, kašlem, po jídle a škytáním.
Cadmium sulfuricum – pokud pacient trpí zvracením s respiračními příznaky po sebemenším požití jídla.
Operace žlučníku se provádí při výskytu kamenů, zánětu, nádoru nebo žlučového písku. Žlučové kameny, ale i celý žlučník se odstraňují pomocí laparoskopie. Laparoskopická cholecystektomie se provádí tak, že malými otvory přes stěnu břišní se lékař dostane ke kaménku a žlučníku. Po zákroku nejsou patrné velké jizvy. Chirurgická léčba následuje po jasném určení diagnózy, zvážení celkového stavu pacienta nebo při významném zhoršení jeho stavu. Do místa po žlučníku se zavádí drén, který se odstraňuje hned druhý den po operaci. Pacient je při nekomplikovaném pooperačním průběhu obvykle propuštěn čtvrtý den po operaci.
Laparoskopická cholecystektomie (LSCHCE) – malými otvory přes stěnu břišní se lékař dostane ke kaménku a žlučníku, po zákroku nejsou patrné velké jizvy a poslední endoskopická retrográdní cholecystopankreatografie (ERCP).
Nesestouplé varle zůstává v dutině břišní a nesestupuje do šourku. Tomuto jevu se říká kryptorchismus. Kryptorchismus je častá vývojová vada mužského genitálu, která je charakterizovaná nepřítomností varlat nebo varlat v šourku. Retentio testis je stav, kdy je šourek na jedné nebo obou stranách prázdný. Kryptorchismus může být vrozený nebo získaný (z nějakého důvodu varle vyskočí směrem nahoru a nevrátí se zpět). Varlata se u plodu během nitroděložního období vývoje nacházejí uvnitř dutiny břišní pod játry. Kolem 25.–30. týdne těhotenství postupně sestupují dolů přes tříselný kanál až do šourku. Varlata na této cestě mohou uvíznout kdekoliv. Jejich sestup je jedním ze znaků donošeného dítěte. Přítomnost varlat v šourku je důležitá pro správnou tvorbu spermií, které vyžadují nižší teplotu, než je uvnitř lidského těla.
Retinovaná varlata – jsou nesestoupená varlata, která se nacházejí v průběhu dráhy jejich sestupu; varlata mohou být umístěna v břichu, v tříselném kanálu nebo nad šourkem.
Ektopická varlata – jsou umístěna mimo dráhu fyziologického sestupu varlat, například v malé pánvi nebo ve stehenní oblasti.
Anorchie – varlata zcela chybí.
Klouzavá varlata – od kryptorchismu je nutné odlišit retraktilní varlata, která se nadměrně pohybují směrem nahoru ven ze šourku. Tento stav se nazývá lidově klouzavá varlata.
Kryptorchismus může vést v dospělosti ke snížení plodnosti a je zdrojem zvýšeného výskytu nádorů varlat. Nárůst vzniku nádorů je u těchto mužů 20krát až 40krát vyšší než u mužů, kteří neměli problém s nesestoupenými varlaty. Terapeutický potup je jiný u varlat, která jsou hmatatelná a která ne. Nehmatatelná varlata představují zhruba 20 % případů. Fyzikální vyšetření je pro určení diagnózy velmi důležité a provádí se takzvanou bimanuální palpací (prohmatáním podbřišku s použitím obou rukou), přičemž se zjišťuje, zda je varle v šourku, nebo není. Lékař se snaží varle vytlačit z podbřišku směrem dolů ve směru tříselného kanálu proti prstům druhé ruky. Je nutné zkontrolovat i místa možné ektopie. V diagnostice se využívá sonografické vyšetření. Endokrinologické vyšetření je předepsáno, když nejsou sestoupená obě varlata.
Terapie onemocnění je operační a začíná už po 6. měsíci života a varle by mělo být v šourku definitivně do 1,5 roku věku dítěte. Léčba závisí na tom, zda je varle hmatatelné, nebo ne. Při nahmatání varlete se vykonává orchiopexie, zákrok při kterém se nesestoupené varle umístí a fixuje v šourku. Při nehmatatelném varleti se provádí laparoskopická operace. Může se stát, že retinované varle se v dutině břišní zaškrtí a následně odumře. Jedná se o akutní stav, kdy se odstraní odumřelé varle. V minulosti se tato anomálie léčila podáváním mužských hormonů, zjistilo se však, že tato procedura nemá žádný efekt.
Tříselná kýla není nutně nebezpečná sama o sobě, nicméně toto onemocnění může vést k život ohrožujícím komplikacím. Z tohoto důvodu vám lékař pravděpodobné doporučí operaci tříselné kýly. Operace tříselné kýly je běžný chirurgický zákrok. Kýlu je možno mít velmi dlouho, přicházejí i pacienti s kýlou o velikosti fotbalového míče, ale pak se to velmi špatně operuje a hrozí celá řada rizik. Nejvhodnější doba pro operaci je, dokud není kýla větší asi jako tenisový míček, ale neplatí to absolutně, záleží také na tom, jak moc kýla dělá obtíže. O tom je vhodné se poradit s lékařem, který doporučí, zda je kýlu možné operovat klasicky, nebo laparoskopicky za použití umělohmotné síťky.
Před operací tříselné kýly obdrží pacient podrobné informace o svém zdravotním stavu, druhu anestezie a operační metodě, která bude při operaci tříselné kýly použita. Laparoskopická operace tříselné kýly se liší od klasické několika faktory. Jedná se v podstatě také o operaci, ale v břišní stěně jsou jen 3 až 4 vpichy, tedy ranky velikosti 1 cm, kudy se zavedou do dutiny břišní kamera a pracovní nástroje a těmi se kýla odoperuje. Používá se částečně vstřebatelný materiál, jímž se překryje otvor v tříselném kanálu. Rozdíl je v tom, že se defekt břišní stěny nesešívá k sobě, ale přes toto zeslabené místo, kudy se protlačuje obsah dutiny břišní do podkoží, se natáhne umělohmotná síťka, která tomuto zabrání. Dává se tedy zevnitř, pod pobřišnici. Na rozdíl od klasické operace, která kýlu spravuje zepředu, tedy skrze kůži a podkoží, až k zeslabenému místu, které se spraví tím, že se jeho okraje k sobě různým způsobem sešijí. Procento recidiv je při laparoskopické operaci menší než při operaci klasické.
Zánět slepého střeva se odborně nazývá apendicitida a jde se o zánět červovitého výběžku slepého střeva. Toto onemocnění je velice časté a může se vyskytnout prakticky v jakémkoliv věku. Zánět slepého střeva patří mezi náhlé příhody břišní a vyžaduje okamžitou chirurgickou léčbu. Onemocnění vzniká náhle, prakticky z plného zdraví. Projevuje se bolestí břicha, která je nejprve lokalizována v oblasti kolem pupku, poté se stěhuje do pravé jámy kyčelní. Často se přidružuje zvýšená teplota, nevolnost a zvracení. V takovém případě je nutné ihned dopravit nemocného do nemocnice.
Při akutním zánětu slepého střeva musí být pacient ihned hospitalizován. Lékař může volit konzervativní či operativní léčbu. V případě konzervativní léčby zůstává pacient v klidu na nemocničním lůžku, nasazuje se přísná dieta a aplikují se ledové obklady na břicho. Tato léčba je vhodná u ustupujících či mírných zánětů slepého střeva. Udává se, že až v polovině případů zánět ustoupí. Nicméně je třeba očekávat, že k zánětu dojde opakovaně. Chirurgická léčba je mnohem častější a rovněž i radikálnější metodou léčby. Volí se buď krátký řez nad postiženou částí střeva, nebo takzvaná laparoskopická metoda, kdy chirurg provede několik téměř zanedbatelných řezů, kterými pak zavede speciální nástroje. Výhodou je výborný kosmetický efekt této operace.
Ortopedické oddělení pracuje rovněž od zahájení provozu roku 1958. Původní lůžková kapacita 47 lůžek se během let snížila na stávajících 27 lůžek. V roce 1994 byla zavedena laparoskopická diagnostika onemocnění kloubů, o 2 roky později se operativa rozšířila o totální endoprotézu kyčelních i kolenních kloubů.
Lůžkové oddělení ortopedie se nachází ve 4. patře hlavní budovy nemocnice. Disponuje 20 lůžky. Je držitelem akreditace Ministerstva zdravotnictví. Zajišťuje péči pacientům s onemocněním pohybového aparátu, především nosných kloubů. Nedílnou součástí oboru je traumatologie pohybového ústrojí. Oddělení pracuje v součinnosti s chirurgií a traumatologií. Operace jsou prováděny na moderně vybavených operačních sálech. Časná rehabilitace hospitalizovaných pacientů je zajištěna přímo na oddělení ve vlastní tělocvičně.
V průběhu prvních dvou měsíců roku 2016 rozšířilo ortopedické oddělení Nemocnice Boskovice s.r.o. operační spektrum o dva nové operační postupy, které pomohou pacientům s onemocněním nosných kloubů dolních končetin.
Prvním jsou miniinvazivně zaváděné fixační implantáty v operativě osových deformit v oblasti kolene firmy Newclip-Technics. Korigovaná osová deformita je zajištěna implantátem z minimálního kožního přístupu při šetření měkkých tkání v okolí kosti. Pooperační hojení probíhá rychleji s časným návratem do běžných aktivit.
V oblasti kloubních náhrad kolene se implantoval nový tištěný umělý kolenní kloub RT plus modular, Smith Nephew, který umožňuje reparovat nejenom kolenní kloub s těžkou artrózou, ale i výraznou osovou deformitou, přičemž standardní implantáty tento stupeň onemocnění nemohou vyřešit.
Dostupná je rovněž implantace náhrad kolenního kloubu technologií VISIONAIRE.
Následná rehabilitační péče je realizována především na rehabilitačních odděleních Nemocnice Blansko, OLÚ Jevíčko a Nemocnice Letovice.
Na plánované operace je čekací lhůta 1–2 měsíce, na operace velkých kloubů asi ¾ roku, rozhodující je však samozřejmě klinický stav a rtg nález. Oddělením ročně projde asi 1 000 přijatých pacientů, ročně se zde provádí 900 operací (pětinu tvoří kloubní náhrady). Průměrná ošetřovací doba se pohybuje kolem 5 dnů. Cílem oddělení je individuální přístup, komplexní a standardizovaná péče.
Kontakty
516 491 391
Primář oddělení: MUDr. Bedřich Kala ml. – atestace II. stupně v oboru ortopedie, licence pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře v oboru, diplom celoživotního vzdělávání
Zástupce primáře: MUDr. Jaroslav Laštůvka – vedoucí lékař centrálních operačních sálů, specializovaná způsobilost v oboru ortopedie a traumatologie pohybového aparátu
Lékaři:
MUDr. Petr Daněk
MUDr. Bedřich Kala st.
MUDr. Petr Kučera
MUDr. Roman Kučera
MUDr. David Hruška
MUDr. Roman Pękala – externí spolupracovník
MUDr. Miroslav Dobiášek – externí spolupracovník
Vrchní sestra chirurgických oborů: Helena Masaříková
Žlučníkové kameny jsou nejčastějším onemocněním žlučníku. Vyskytují se až u 30 % naší populace, přičemž častěji je nalézáme u žen. Nárůst výskytu cholelitiázy v posledních letech je spojován se stále se zhoršující životosprávou lidí, a především pak s jejich nezdravými stravovacími návyky.
Projevy žlučníkových kamenů zahrnují pocity plnosti v okolí žaludku, pocity tlaku vpravo pod žebry, nesnášenlivost tučné stravy, nevolnost a nadýmání. Typickým příznakem této nemoci je však biliární kolika. K ní dochází v situaci, kdy se kámen zaklíní v oblasti krčku žlučníku a ten reaguje stažením svaloviny své stěny. V místě zaklínění se začnou uvolňovat látky vyvolávající zánět. Vzniká tak velice krutá bolest, která přichází ve vlnách. Nejčastěji se objevuje navečer a z pravého podžebří mnohdy vystřeluje do zad až k lopatce. Nemocný je neklidný, bledý, může mít i zvýšenou teplotu a být mírně zažloutlý. Ve více než polovině případů provází bolest i zvracení, které však nepřináší úlevu. Záchvat je často vyvolán konzumací tučných jídel, ale může být vyprovokován i tělesnou námahou či prochladnutím.
U léčby žlučových kamenů se doporučuje celkové odstranění žlučníku se žlučníkovými kameny chirurgickým zákrokem. Dnes je nejčastěji využívána laparoskopická operace, při níž se do dutiny břišní vstupuje jen několika malými otvory. Tato metoda významně snížila riziko tohoto zákroku. Doba rekonvalescence po laparoskopické operaci je cca 2 týdny. 3 dny po operaci se doporučuje konzumovat lehčí, kašovitou stravu, od 3. do 7. dne po operaci se pacient může stravovat standardně. Operaci žlučníku plně hradí zdravotní pojišťovny. Nechirurgická léčba žlučníkových kamenů, především pak opatření dietní, se doporučují pouze pro období po biliární kolice.
