LARVY ŠTĚNIC a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Štěnice byly symbolem nečistoty, dnes už to tak není. Můžete si je dovézt z dovolené a ani jich nemusí být mnoho. Pro zamoření stačí jeden jedinec. Kromě sání krve a nepříjemného svědění mohou narušit i vaši psychickou pohodu. Pokud se chcete o výskytu štěnic ujistit, není nic snadnějšího než použít monitorovací past na štěnice. Ta potvrdí nebo vyvrátí jejich přítomnost, ať už se jedná o larvy či dospělce. Ke zjištění jejich přítomnosti můžete využít i nechemické pasti.
Jak poznat štěnice
Pokud se probudíte se svědivými pupínky, které jste před spaním neměli, můžete mít štěnice domácí, zejména pokud jste v době, kdy kousnutí začalo, ulehli do použité postele nebo jiného použitého nábytku. Mezi další příznaky, štěnice postelové, patří:
skvrny od krve na povlečení nebo na polštáři;
tmavé nebo rezavé skvrny od trusu štěnic na povlečení a matraci, ložním prádle a stěnách postele;
skvrny od výkalů štěnice postelové, zbytky vajíček štěnic v oblastech, kde se štěnice skrývají;
zřetelný, zatuchlý zápach z pachových žláz štěnic;
Pokud máte podezření na zamoření štěnicemi, svlékněte prostěradlo, nadzvedněte matraci a pečlivě ji zkontrolujte, zda nevykazuje známky přítomnosti štěnic nebo jejich výkaly. Rovněž zkontrolujte rošt a ostění postele.
Zkontrolujte také oblast kolem postele, včetně knih, telefonů nebo rádií, okrajů koberců a dokonce i elektrických zásuvek. Zkontrolujte svůj šatník, protože štěnice, jako i další domácí paraziti, se mohou přichytit k oblečení. Pokud si nejste jisti známkami štěnic, zavolejte deratizátora, který bude vědět, co hledat.
Pokud zjistíte známky napadení štěnicemi, ihned začněte kroky, jak se jich zbavit a zabránit jejich návratu.
Ve svém příspěvku JAK SE POZNAJÍ KOUSANCE OD ŠTĚNIC. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eduard.
Kousance od štěnic poznáme především díky jejich četnosti a hroznému svědění.
Další indicií může být doba po kterou kousance mizí 6-10 dní.
Všechny informace o štěnicích najdete na: http://www.stenice-doma.cz Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Broadline na svrab pro kočky je spot-on, který ochrání kočku proti nákaze tasemnicemi, hlísticemi a ektoparazity po dobu jednoho měsíce. Pipeta Broadline spot-on obsahuje až 4 účinné látky, přičemž každá funguje na jiné spektrum parazitů.
Fipronil je insekticid a akaricid náležející do rodiny fenylpyrazolů. Fipronil a jeho metabolit fipronil sulfon působí na ligandem regulované chloridové kanály, zejména ty, které jsou regulované neurotransmiterem kyselinou gama-aminomáselnou (GABA), stejně jako na desenzibilující (D) a nondesenzibilizující (N) kanály regulované glutamátem (Glu, jedinečný ligandem regulovaný chloridový kanál bezobratlých), tak, že blokují pre- a post- synaptický přenos chloridových iontů přes buněčné membrány. To má za následek nekontrolovanou aktivitu centrálního nervového systému a smrt hmyzu nebo roztočů.
(S)-methopren je regulátor růstu hmyzu (IGR) ze skupiny látek známých jako analogy juvenilních hormonů, které inhibují vývoj nezralých stadií hmyzu. Tato sloučenina napodobuje působení juvenilních hormonů a způsobuje narušení vývoje a smrt vývojových stadií blech. Ovicidní aktivita (S)-methoprenu na zvířeti je výsledkem buď přímého pronikání přes obal nově nakladených vajíček, nebo absorpce pokožkou dospělých blech. (S)-methopren je také účinný v prevenci vývoje larev a kukel blech, což brání kontaminaci prostředí ošetřených zvířat vývojovými stadii blech.
Eprinomektin je členem třídy makrocyklických laktonů patřících do endektocidů. Sloučeniny této třídy se selektivně a s vysokou afinitou vážou na glutamátem regulované chloridové kanály, které se vyskytují v nervových a svalových buňkách bezobratlých. To vede ke zvýšení permeability buněčné membrány pro chloridové ionty s hyperpolarizací nervové nebo svalové buňky, což vede k paralýze a smrti parazita. Bylo prokázáno, že spektrum účinnosti eprinomektinu pokrývá gastrointestinální a extraintestinální hlístice.
Prazikvantel je syntetický derivát isochinolin-pyrazinu s aktivitou proti tasemnicím. Prazikvantel je rychle absorbován povrchem těla parazitů a ovlivňuje permeabilitu membrány u tasemnic, ovlivňuje toky dvojmocných kationtů, zejména homeostázu vápenatých iontů, které se podílejí na rychlé svalové kontrakci a vakuolizaci. To má za následek vážné poškození tělního pokryvu parazita, kontrakci a paralýzu, narušení metabolismu, což nakonec vede k smrti a vypuzení parazita. Rozpadlé a částečně natrávené fragmenty mohou být příležitostně pozorovány ve stolici.
Způsob použití
Použijte nůžky k ustřižení blistru podél tečkované čáry, pak odstraňte kryt obalu. Vyjměte aplikátor z obalu a držte ho ve svislé poloze. Mírně zpětně zatáhněte za píst, otočte a vytáhnět
Ve svém příspěvku SVRAB DISKUSIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Ak chcete vyliečiť svrab doma použite ocot, 2x denne natrieť neriedený na celé telo. Používať až do vyliečenia. Ničí zárodky aj larvy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
píšete, že se má tělo potírat 2 denně neředěným octem do vymizení příznaků, zajímalo by mně jestli necháváte působit určitou dobu a pak oplachujete nebo ne. Dík. M
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.
Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablet
V naší poradně s názvem SVRAB DISKUSIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
chci se zeptat jestli tedy ocet skutečně zabije zákožku i její vajíčky,měla jsem dvakrát infectoscab,včera už byl klid krom svědění hojených míst a k večeru se mi objevily další dvojice pupínků,na jednom místě jich bylo i pět,taková skupinka,léčím se přes týden a stále se mi to vrací.Vše čistím,peru,žehlím,desinfikuju a zdá se mi že se to stále vrací nebo jak je možné že se mi tvoří nové pupínky?porsím o radu. děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je normální, že po léčbě mastí infectoscab se ještě několik dní objevují nové pupínky, které svědí. Je to proto, že mast zabije zákožku i její larvy, které zůstanou mrtví pod kůží a způsobí zde tyhle nové pupínky tím, jak se tam rozkládají. Nejrychlejší postup na likvidaci svrabu je popsán v pokynech, které jsou přiloženy u masti infectoscab. Když je důsledně dodržíte, tak se nejrychleji toho svrabu zbavíte. Jako alternativu z přírodních léků je možné použít hřebíčkový olej nebo tea tree olej, které se aplikují ve zředěné formě na celé tělo. Nic účinnějšího pak už není.
Blecha je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy. Blecha se nemusí vždy vyskytovat na zvířeti, přežije i mimo něj. Blecha má tělo pokryté trny, které směřují dozadu, díky těmto trnům se lehce prodírá srstí zvířat. Blecha má více párů končetin, a tak vcelku dobře skáče, klidně vyskočí i 20 cm, což je pěkný výkon, když vezmeme v úvahu její velikost.
Druhy blech
Není blecha jako blecha, dokonce na území České republiky se vyskytuje více než 90! druhů tohoto hmyzu. Nejčastějšími druhy u nás jsou: blecha obecná, psí blecha, kočičí blecha a slepičí blecha. To že je ale blecha kočičí neznamená, že se objevuje jen u koček, může také napadnou člověka i jiné zvíře, třeba psa. Tak je to u všech blech. Existují i blechy myší, blechy morové a třeba blechy králičí. Zablešení mohou být savci, ptáci, hlodavci, netopýři i lidé.
Vývoj blechy
Hostitele blecha opouští ve chvíli, kdy jde klást vajíčka (může je naklást i do srsti a zvíře je pak ze srsti vyklepe kdekoliv po domě). Ty může naklást kdekoliv v bytě. Samička blechy potřebuje pro vytvoření vajíček mít dostatek bílkovin a ty dostává z krve, kterou se živí po páření. Vajíčka klade v několika snůškách (blecha naklade několik set vajíček během svého života). Jak rychle se budou vajíčka vyvíjet v dospělé jedince, závisí na teplotě. Při té pokojové to trvá zhruba 4 – 6 týdnů. Z vyvinutých vajíček se v období 5 – 16 dnů vylíhnou larvy s hlavou, tykadly, vyvinutým kousacím ústrojím a beznohou. Tyto larvy nepotřebují přímo krev z hostitele, stačí jim organické zbytky, třeba právě trus dospělých blech, který v sobě obsahuje zaschlou krev hostitelů (a to je ten důvod, proč je stejně důležité odstranit nejen larvy, ale i trus blech). Nakonec se larva zakuklí a po 10 dnech se z ní stává dospělá blecha. Blecha se dožívá zhruba jednoho roku. (život blechy ve zkratce: vajíčko 1 týden, larva 2 – 3 týdny, kukla 1 – 2 týdny, pak dospělost) Více než blecha lidská už jsou ale rozšířenější blechy psí a kočičí, i ty ale mohou zaútočit na člověka.
Jak dlouho trvá, než se z vajíček vyklubou larvy, není přesně dané, záleží na teplotě, může to být za deset dní ale klidně i za den. Larvy blechy nemají rády přímý sluneční svit a sucho, vlhkost je dokonce nezbytná pro jejich přežití. V dalším stádiu čeká larvu svlékání a to hned dvakrát během zhruba deseti dní. Nakonec se ještě zakuklí. V kukle může blecha přežít i několik měsíců, kuklu pak opouští, když má dostatek tepla a pohybu v okolí.
Samička blechy naklade klidně až 50 vajíček denně a může je klást klidně až 100 dní (za tu dobu naklade zhruba 1300 vajíček, což je počet nižší, protože se jejich počet postupně snižuje). Při kladení je pro blechu důležitá konzumace krve, té zkonzumuje zhruba 15 x více než je její hmotnost.
V naší poradně s názvem RADA HŘEBÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magdaléna.
Dobrý den, koupila jsem si hřebíčkový olej, protože mám podezření, že jsem se nakazila svrabem. Svědění se vyskytuje pouze v oblasti dekoltu, a v loketních jamkách s drobnými pupínky někdy až k zápěstí, ale intenzivní noční svědění se téměř nevyskytuje, tudíž se možná jedná pouze o planý poplach, ale bohužel v nejbližších dnech se kvůli zahraniční cestě nedostanu k lékaři, který by mi tu tuto skutečnost případně potvrdil nebo vyvrátil. Ráda bych alespoň prvotně předešla dalším komplikacím právě použitím hřebíčku. Prosím o zodpovězení několika otázek než začnu s aplikací ... V jakém cca poměru naředit hřebíčkem s rostlinným olejem, aby směs příliš nepodráždila pokožku? V oblasti genitálií nepociťuji žádné svědění, je přesto vhodné lehce nanést olej i do těchto míst? Mohu se tímto olejem namazat i na čele a spáncích? Je lepší ošetření provádět několik dnů po sobě? Děkuji za cenné rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U hřebíčkového oleje nejprve ověřte doporučení výrobce, co uvádí na etiketě obalu. Pokud by tam bylo uvedeno, že je výrobek připraven pro zevní užití, tak už to neřeďte. V každém případě před samotnou aplikací vyzkoušejte test snášenlivosti a to tím, že nanesete malé množství oleje za ucho a po hodině zkontrolujete reakci kůže. Olej můžete aplikovat na pokožku na celém těle. Opakované natření zvyšuje účinnost. Důležité je vědět, že i když se vám podaří svrab olejem zahubit, tak bude svědit dál minimálně ještě týden. Je to proto, že zákožky zůstanou v kůži ležet mrtvé a tam se rozkládají, což způsobuje to vleklé svědění i po úspěšném zahubení zákožky. Pozor! Olej nezahubí larvy, které se normálně vylíhnou, proto je dobré používat hřebíčkový olej dlouhodobě - dokud jsou patrné červené pupínky na kůži. Po celou dobu je nutné vyvarovat se drbání a rozškrábání svědivých pupínků. Pokud již rozškrábané jsou, tak doporučuji omývat heřmánkovým odvarem na střídačku s odvarem řepíku - 3 krát denně.
U osob, které se s výskytem štěnic setkaly poprvé, se typická kožní reakce objevuje se zpožděním až po proběhlé imunizaci (alergizaci), která trvá necelý týden. Po této době se během několika hodin objeví typické svědivé červené pupínky v každém místě sání. Intenzita vyrážky, která je podobná kopřivce, je závislá na celkovém počtu sání v průběhu celého týdne. Většina lidí, což je asi 30 %, nemá žádné kožní reakce na pobodání štěnicemi. U již imunizovaných osob se typická kožní reakce na místě sání objevuje do několika hodin.
Vzhledem k příznakům podobným kopřivce, může být výskyt štěnic zpočátku nepozorován a výskyt kožních problémů není se štěnicemi vůbec spojován. V mnoha případech je pak pacient léčen na tyto kožní problémy, protože ne všichni lékaři si výskyt kopřivky spojí s možným výskytem štěnic. Během této doby pak bohužel dochází k množení štěnic a jejich existence je zpravidla zjištěna až při vyšším výskytu, kdy je již byt zamořen.
Jak se pozná kousnutí od štěnice je dobře vidět na těchto fotografiích: kousnutí od štěnice foto.
V naší poradně s názvem SVRAB DISKUSIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniel.
Dobry den. Opravdu to funguje s tim octem? A po jakou dobu se to rozetira po těle? Dekuju za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba svrabu octem bohužel nefunguje. Pár roztočů tím zabijete, ale larvy a hlouběji zavrtané roztoče neusmrtíte. Nejúčinnější lék na svrab je sirná mast a nebo na předpis pak Infectoscab, popřípadě přípravky s obsahem Permethrinu 5%, které se dají koupit v zahraničí.
Vytvořte pastu z jedlé sody a vody. Pomalu přidejte malé množství vody do jedlé sody a míchejte, dokud nebudete mít hustou pastu. Naneste tlustou vrstvu jedlé sody na štípance od štěnic. Nechte pastu zaschnout a než ji opláchnete teplou vodou, nechte ji na vyrážce hodinu nebo více.
Namočte vatovou štětičku do citronové šťávy, třezalky nebo vilíny, což jsou vše přírodní astringenty. Naneste na vyrážku, abyste ji pomohli vysušit a zmírnit svědění.
Naneste na štípance od štěnic gel z rostliny aloe. Aloe má antibiotické i protiplísňové vlastnosti.
Ponořte postiženou oblast, pokud to jde, do teplé vody, do které přidejte ½ hrnku (118 ml) z následujících přísad: koncentrovaný mátový olej, ovesné vločky v prášku (najdete je v obchodech se zdravou výživou a drogeriích v balení určeném pro použití jako přípravek do koupele) a jedlou sodu s trochou soli nebo bez ní.
Pozor: Pokud se vaše příznaky během několika týdnů nezmění nebo se stále zhoršují, navštivte lékaře. Měli byste také navštívit lékaře kvůli diagnóze, když nenajdete známky štěnic ve vaší posteli a nemůžete identifikovat zdroj štípanců nebo vyrážky. Příznaky poštípaní štěnicemi jsou podobné těm, které jsou výsledkem poštípaní jiným hmyzem a kožním problémům.
V naší poradně s názvem JAK DLOUHO TRVÁ LÉČBA SVRABU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M..
Dobry den pane Cempirku,
jsem přelecena druhou dávkou Infectoscabem,protoze prvni dávka nepomohla. Od druhe dávky to jsou 4 dny. Dodržují všechna pravidla (praní,zehleni atd.),spím na jine posteli,chodím kazdy den do sauny (snažím se tam byt 3x min.10 minut),kazdy den se natiram otcem a tea tree. Stav je výrazně lepsi,ale stále se mi denně objeví cca 2 svedive pupinky. Na ty použiju tea tree nebo zbytecek Infectoscabu. Jak ctu níže odpověď,kterou jste psal pani predemnou,je to pravděpodobně normalni stav,coz me uklidnilo. Kazdy den si kontroluji rano prosteradlo ale stále tam objevuji larvy,vcera treba dve,dneska šest. Je to normalni? Ze treba opouští me tělo uz mrtvé po léčbě? Do sauny chodím vecer pred spaním,tak treba je to tim?
Vcera se mi na rukách objevily jakoby dva černé pupinky,lehce podlouhlé (asi zakončení chodbicky?),tak jsem si je vyoperovala krejcovskou jehlou a vydenzifikovala,pak natrela. Ty jsem predtim taky nemivala.
Snažím se myslet pozitivně a byt trpělivá,ale uz jsem z toho vyčerpáná :(
Také jsem se chtela zeptat, zda se opravdu drží jen na textiliich? Jestli je mozne,ze se treba drží na kovu (klika), dřevě nebo gumě (pasek od hodinek) atd..
Předem Vam moc dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Infectoscab je kontaktní jed, který usmrtí vše na vašem těle. Pokud u vás nákaza svrabem i přesto pokračuje, tak je blízko vás zdroj svrabu, kde svrab stále přežívá a přelézá na vás. Takovým zdrojem může být nějaký živočich a nebo člověk se svrabem, se kterým přicházíte do kontaktu. Když se nedaří svrab vymýtit z prostředí, ve kterém žijete, tak potom nejlepší způsob je nechat svrab vyhladovět. Toho dosáhnete tím, že na týden odjedete do hotelového pokoje a doma se postaráte, aby tam nezustalo nic živého, žádný člověk ani žádné zvíře. Do hotelového pokoje si také neberte sebou žádné zvíře. Věci a oblečení, které budete nosit v náhradním ubytování vložte do neprodyšněho igelitového pytle, pevně zauzlujte a dejte promrznout do mrazáku. Pytel s oblečením rozvažte až v náhradním ubytování, kde se před tím celá osprchujte a celá se natřete Infectoscabem. Použité oblečení, ve kterém jste přijela svlékněte hned po příchodu a vložte ho do neprodyšného igelitového pytle, který pověste ven na mráz. Až se vrátíte domů, tak všechen svrab bude mrtvý, protože nepřežije bez živého hostitele déle než 3 dny. Sauna a ocet jsou vůči svrabu neúčinné. Sauna nedokáže prohřát pokožku na takovou teplotu, aby svrab zahynul, protože by to pak zabilo i vás. Svrab žije uvnitř kůže, kde teplota nepřesáhne 40°C ikdyž jste v sauně s teplotou 100°C. Vaše termoregulace to nedovolí. Svrab umírá až při teplotách nad 50 °C. Ocet na svrab taky nepůsobí dobře, protože dokáže zahubit jen svrab, který je právě na povrchu, ale larvy a svrab uvnitř kůže jsou octem nedotčené a dál přežívají. Tee tree olej by mohl být účinný, ale koncentrace, které se běžně prodávají jsou natolik zředěné, že to svrab také nezabije. Jediným řešením je Infectoscab nebo mast ze síry. Držím palce, ať se brzy tohoto nepříjemného problému zbavíte.
Zbavení štěnic začíná úklidem míst, kde štěnice žijí. To by mělo zahrnovat následující:
Vyperte ložní prádlo, záclony a oděv v horké vodě a vysušte je na nejvyšší stupeň v sušičce nebo vyžehlete. Předměty, které nelze vyprat, umístěte do sušičky na 30 minut při nejvyšší teplotě.
Před vysátím pomocí kartáče vydrhněte švy matrace, abyste odstranili vajíčka štěnice domácí.
Často vysávejte svou postel a její okolí. Po vysávání okamžitě vložte sáček od vysavače do plastového pytle a odneste jej ven do popelnice.
Zapouzdřete matrace pomocí nepropustného tkaného krytu se zipem, aby štěnice nemohly vstoupit nebo uniknout. Štěnice mohou žít až jeden rok bez krmení, proto nechte přikrývku na matraci alespoň rok, abyste se ujistili, že všechny štěnice v matraci jsou mrtvé.
Opravte praskliny v omítce a přilepte odlupující se tapety, abyste se zbavili míst, kde se mohou štěnice skrývat.
Zbavte se nepořádku kolem postele.
Pokud je vaše matrace zamořená, možná bude lepší se jí zbavit a pořídit si novou, ale dejte pozor, abyste i zbytek svého domova zbavili štěnic, jinak znovu zamoří vaši novou matraci.
Zatímco čištění zamořených oblastí bude účinné v boji se štěnicemi, jejich úplné odstranění obvykle vyžaduje chemické ošetření. Protože ošetření postele a ložnice insekticidy může být škodlivé, je důležité používat výrobky, které lze bezpečně použít v ložnicích. Matrace a ložní prádlo ošetřujte pomocí chemikálií, pokud je na štítku výslovně uvedeno, že je můžete použít i na ložní prádlo.
Obecně nejbezpečnější a nejúčinnější je najmout si zkušeného odborníka na hubení škůdců, například firmu Adera.
Zde můžete vidět volně prodejný sortiment pomocníků v boji proti štěnicím: co na štěnice.
Poprvé byla larvální toxokaróza popsána v roce 1950, kdy byla z granulomu na sítnici malého dítěte izolována larva hlístice neznámého původu. O rok později byl publikován nález larev Toxocara spp. V mozku malého chlapce, který umřel v důsledku akutního zánětu mozkových blan. Roku 1952 Beaver a kolektiv popsali sérii podobných klinických případů u dětských pacientů, kteří vykazovali výraznou eozinofilii a multisystémové onemocnění neznámého původu. Při histopatologickém vyšetření vzorků tkání od těchto pacientů byly diagnostikovány larvy škrkavek. Od té doby byly larvy Toxocara spp. nacházeny v různých lézích oka a mnoha dalších orgánů (játra, mozek, plíce) po celém světě.
Oční formou jsou postiženy spíše starší děti a dospělé osoby. Samice červa vyloučí do střeva hostitele denně až 200 tisíc vajíček. Čerstvě vyloučená vajíčka mají silné obaly. V půdě může larva přežívat až dva roky.
Onemocnění se projevuje poruchou vidění, postižení mozku, srdce, ledvin, chudokrevností a otoky kloubů. Závažnost onemocnění závisí na počtu pozřených vajíček, tedy i na počtu migrujících larev, a na imunitním stavu postiženého jedince. Většina nakažených osob netrpí vážnými zdravotními problémy; o tom, že jsou tito lidé infikováni, se mohou dozvědět náhodně při jiném vyšetření. Onemocnění je prokazováno na základě vyšetření krve u osob všech věkových kategorií. Možné jsou také opakované nákazy. Postižení bývá zpravidla jednostranné a poškození tkání, vznikající migrační aktivitou larev, vede k řadě patologických změn v oku. Který z klinických obrazů očního postižení se vyvine, závisí zřejmě na řadě faktorů, jako je místo, kudy larva pronikne z krevního řečiště do nitroočních tkání, zda jsou vstupní branou do oka retinální či chorioidální cévy a podobně. Vzácně může být larva viditelná oftalmoskopicky, většinou jsou ale nálezy larvy v oku ojedinělé.
Diagnostika oční formy larvální toxokarózy spočívala prakticky až do poloviny sedmdesátých let v nalezení a určení larvy či jejích fragmentů v tkáni. Sérologická diagnostika v té době nedávala uspokojující výsledky. Teprve příprava TES antigenů a zavedení citlivých reakcí ELISA a Western blotingu umožnilo zdokonalení diagnostiky oční formy l. t., a tím i snížení počtu zbytečných enukleací očního bulbu při podezření na přítomnost zhoubných projevů. Protože tkáně oka při samostatném postižení celkem neochotně imunologicky odpovídají, nalézáme při běžné sérodiagnostice oční formy častěji nízké hodnoty protilátek. Střední a vysoká hladina IgG globulinů při klinickém nálezu v oční tkáni by měla vést klinika k pátrání po současném postižení viscerálních orgánů, které se obvykle projeví i
V naší poradně s názvem STENICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Marvalova.
Dobry den mam dotaz ohledne stenic. Pribuznemu se neustale toci hlava nebo spis si ztezuje ze oci.Ma vysetreni krve vse negativni je mozne ze by by mohlo jit o alergickou reakci po.pistipani stenicemi? Dekuji za odpoved. Jitka Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Motání hlavy nejspíše nebude souviset s pokousáním od štěnic. Bude třeba provést více vyšetření, než jen laboratorní vyšetření krve. Doporučuji navštívit neurologa a s jeho pomocí se dopátrat příčiny motání hlavy.
Velikost: 8–12 cm, vajíčka 0,5 mm, larvy několik mm
Larvy dlouhodobě putují tělem, podobně jako škrkavka dětská. Proto se jí říká larva migrans. Larvální toxokaróza má oční a útrobní formu. Přítomnost larev v oku vede k poruchám vidění a ke granulomatózním lézím na sítnici. Tyto léze mohou symptomaticky simulovat retinoblastom. Může dojít k vážnému poškození oka. Slepota způsobená larvální toxokarózou je nicméně vzácná, uvádí se jeden případ ročně. Larva vypouští enzymy, kterými si rozleptává tkáň před sebou a takto si uvolňuje cestu. Po průchodu larvy dochází k zajizvení tkáně. Migrace larvy je doprovázena zvýšenou teplotou, zvětšením jater, astmatickým kašlem. Jedná se o častou nákazu. Mnoho klientů chová kočky nebo psy, ale dítě se často nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka můžeme polknout s neomytou zeleninou. Také trus (i moč a sliny) štěňat je v prvních měsících infekční. Vajíčka mohou být přilepena na srsti. Postupným odčervováním se promořenost u dospělých psů snižuje. U koťat se předpokládá přenos sáním mateřského mléka. Vajíčka škrkavky jsou venku odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky. Tato nákaza se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se jí po čase zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně se svou léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím, a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.
Ve svém příspěvku JAK VYHUBIT ŠTĚNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eduard Mrvečka.
Máte doma štěnice a chcete se jich zbavit?
Koukněte se na stránky: http://www.stenice-doma.cz
najdete tam celý postup jak se štěnice hubí a jak
celý odborný zásah probíhá.
Zbavím vás štěnic jedním zásahem a se zárukou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Štěnice se řadí mezi ploštice s proměnou nedokonalou. Jsou bezkřídlé, respektive nelétají. Hlavní a jedinou potravou štěnic je krev. Živí se výhradně jí. Po nasátí krví mají štěnice výrazně větší a protáhlejší tělo. Štěnice jsou grygarický hmyz (to znamená hmyz, který se sdružuje). Štěnice žijí až 1,5 roku a dokážou dlouho hladovět (uvádí se až 200 dní). Samice naklade za život 300–500 vajíček, která přilepují sekretem na většinou zdrsněný povrch. Vývoj z vajíčka až po dospělce trvá 2 měsíce při teplotě 20 °C.
První známkou štěnice postelové v bytě jsou ranní štípance na některém ze členů rodiny. V letních měsících se to většinou mylně přisuzuje komárům, když se ochladí, lidé považují často štípance za ekzém. Teprve v poslední fázi, kdy už jste všechno vyzkoušeli, se podíváte na internet a s hrůzou zjistíte, že by to mohly být štěnice. Nejlepší důkaz o výskytu štěnic v bytě je živý jedinec, ovšem živou štěnici nejspíš ve dne nespatříte. Nejlepší je v noci mezi jednou a třetí hodinou rozsvítit a podívat se na postel a na zeď v okolí postele. Štěnice jsou typicky noční hmyz, a proto je jde ve dne těžko najít. Přes den jsou zalezlé ve škvírách postele, v záhybech prostěradel a v dalších skrýších, které jim vyhovují.
Dalším důkazem přítomnosti štěnic jsou krvavé skvrny na prostěradle a povlečení. Ty způsobuje štěnice, kterou jste ve spaní rozmáčkli. Štěnice postelové po sobě zanechává i jiné stopy. Zvednete-li matraci, rošt a podíváte se za čelo postele, tak v těchto místech naleznete shluky černých teček (výkaly), které jdou rozmazat. Můžete také objevit i okrově zbarvené svlečky nebo skupinky vajíček, vypadající podobně jako lupy. Bohužel tento nepříjemný parazit si vůbec nevybírá, jestli se nastěhuje k vám nebo k vašemu sousedovi. Je mu to jedno. Jde mu hlavně o krev. Štěnice vyhledává hostitele až na vzdálenost 60 m. Bodá hlavně na odhalených částech těla. Také je rozdíl mezi mužskou a ženskou kůží. Mužská kůže je zpravidla pro štěnici tužší, takže si za hostitele vybere raději ženu. Pokud je v její blízkosti dítě, nepohrdne ani jeho krví. V praxi se stává, že žena má spoustu štípanců a bodnutí, ale muž, který spí vedle ní, má jen minimum nebo vůbec žádné. V takovém případě dochází často k omylu, že ženiny vyrážky a svědivá kůže jsou známkou ekzému nebo alergie. Pokud doma štěnice objevíte, nestyďte se kontaktovat odborníky, kteří vám od těchto nepříjemných parazitů pomohou.
Ve svém příspěvku DOTAZ OHLEDNĚ ŠTĚNIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna T..
Dobrý den,chtěla bych se na něco zeptat ohledně štěnic.
Ráno jsem se vzbudila a měla sem poštípání od něčeho, na internetu sem se koukala na poštípání štěnici a nikde sem nenašla stejný jako mám ja...prohlídla sem celý byt,postel atd...a našla sem jednu živou štěnici..mohlo to být od ní?
Děkuji moc za dpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emanuel Dobrý.
Ano, rozhodně mohlo. A zcela jistě se vám vyplatí kontaktovat speciální firmu zabývající se tímto problémem, např. Kostelecké uzeniny.
Toto onemocnění v Čechách méně známé pod pojem sarkoptóza se latinsky nazývá scabies a vzniklo od slova „scabere“, což znamená „drbat se“. Toto onemocnění se u zvířat nazývá prašivinou.
Jedná se o infekční onemocnění, které způsobuje zákožka svrabová (= parazitický roztoč = členovec, žijící ve svrchních vrstvách kůže, kde si vrtá chodbičky esovitého tvaru způsobující svědění. Zákožka dokáže během jednoho dne vyhloubit zhruba 2 - 3 mm chodbičky. Roztoč se živý tkáňovým mokem a uvolněnou rohovinou. Tento roztoč ukládá svá vajíčka do chodbiček a z nich se pak vylíhnou larvy.). Zákožka (řád Acarina, podřád Astigmata a čeleď Sarcoptidae) má rozměry 300 – 500 mikrometrů. Zákožka parazituje nejen u lidí, ale může se vyskytovat na těle i jiných savců. Délka života zákožky je zhruba 4 – 6 týdnů, za tu dobu dokáže celkově naklást zhruba 40 – 50 vajíček, ale ne všechna se vyvinou (podle odhadů se to podaří jen asi desetině). Tato vajíčka během zhruba 72 – 96 hodin vyspějí v dospělého jedince.
Toto onemocnění je v České republice celkem časté. Podle některých zdravotnických informací je hlášeno zhruba 30 – 40 případů tohoto onemocnění na 100 000 obyvatel. V historii se obvykle epidemie svrabu vracely v pravidelných intervalech asi patnácti let. Ale poslední šíření tohoto onemocnění začalo v roce 1960 a v podstatě trvá dodnes, jen s různými počty případů onemocnění, Pro ukázku, podle některých studií bylo v roce 1993, nahlášeno 134 případů na 100 000 obyvatel, O dvanáct let později (rok 2005) to již bylo jen 32 případů na 100 000 obyvatel. Zajímavé je, že i v dnešní době je v některých zemích (hlavně v rozvojových) téměř 100 % populace nakažená tímto onemocněním. Vzhledem k tomu, že k přenosu viru dochází přímým kontaktem s nemocným, anebo kontaktem s kontaminovanými textiliemi (oblečení, povlečení, polštáře, peřiny, atd.) či látkovými předměty, Není překvapivé, že svrab se často šíří i mezi zdravotnickým personálem ve všech zdravotnických zařízeních.
Svrab lidský
Svrab trápí lidi již mnoho století, důvod tohoto onemocnění odhalil vídeňský lékař pocházející z Brna Ferdinand von Hebr v 19. století.
Roztoč zákožka svrabová vyvrtává kanálky do zrohovatělé vrstvy pokožky. Samice do nich denně naklade několik vajíček (zhruba 0,3 – 0,4 mm dlouhá). Z vajíček se vylíhnou larvy, které pak žijí na povrchu kůže. Z larev se zhruba během tří dnů vyvinou nové samice a opět nakladou vajíčka. Další možností je, že se nové larvy přesunou na jiného hostitele. K přesunu dochází těsným nebo déletrvajícím kontaktem, problémové může být společné obl
Toxokaróza je onemocnění způsobené larvami zvířecích škrkavek, psích nebo kočičích. Zvířata vylučují vajíčka škrkavky v trusu. Definitivní hostitelé – pes a psovité šelmy – se mohou infikovat alimentární-orální cestou z vnějšího prostředí. Infekční larvy uvolněné z vajíček pronikají ze střeva do krevního oběhu. Krevním oběhem se dostanou do jater a plic, odtud se vracejí do střeva, kde pohlavně dospívají. Štěňata se mohou líhnout již nakažená nebo se mohou larvami nakazit z mléka feny při sání. Vyloučená vajíčka dlouhodobě přežívají a dítě se pak může nakazit na hřištích a pískovištích, kde se zvířata pohybovala a konala zde svou potřebu. Vajíčka mohou ulpět dítěti na rukou, za nehty a dítě je při jídle spolkne. Larvy vylíhlé z vajíček pronikají střevní stěnou do krve a do vnitřních orgánů. V lidském organismu nemůže tento parazit dokončit svůj vývoj, nedospívá a po určité době hyne. Larva může způsobit různé potíže podle toho, jak se krevní cestou šíří do různých orgánů (například plíce, oko, srdeční sval a podobně). Časté jsou bolesti břicha, kašel, oční záněty až po vzácný zánět srdečního svalu nebo mozku.
Léčba je zdlouhavá, terapie odstraní z těla larvy, ale změny na tkáních orgánů jsou nevratné. Je skutečně lepší nákaze předcházet. Důležité je oplocení dětských hřišť a zeleninových zahrad, zabránění kontaminaci pomocí geofólií.
Původcem onemocnění jsou škrkavky psů a koček, například škrkavka psí (Toxocara canis) a škrkavka kočičí (Toxocara cati). Vajíčka škrkavek se do vnějšího prostředí dostávají společně s trusem. Ve vajíčku se postupně vyvíjí infekční larva, která se do hostitele (pes, kočka, člověk) dostává pozřením. Larvy se dostávají do střeva, kde opět dochází k produkci vajíček. Larvy škrkavek mohou prostupovat přes placentu do plodu. Štěňata se tak mohou narodit již infikovaná. Nakazit se mohou i z mateřského mléka. Člověk se může nakazit polknutím vajíček. Nákaza nejčastěji postihuje děti, které přicházejí do kontaktu s infikovaným substrátem (písek, půda). Larvy škrkavek migrují v těle lidí a poškozují různé orgány, například plíce, ale mohou se dostat také do oka. U většiny infekcí se neprojeví žádné příznaky nebo jen mírné (bolesti břicha, nechutenství, malátnost). Vzácněji se objevuje kašel, horečka nebo alergické vyrážky. Příznaky obvykle samy odezní. Závažnější důsledky má oční forma toxokarózy, která může vést až k oslepnutí. V České republice má asi 25 % lidí protilátky proti škrkavkám. V rámci prevence je vhodné zamezit znečištění pískovišť psími výkaly a řádně odčervovat psy (hlavně štěňata) a kočky. Nemoc mohou přenášet i fretky.
Hádě střevní (Strongyloides stercoralis) vyvolává u člověka nebo psa onemocnění zvané strongyloidióza. Jedná se o parazita protáhlého tvaru, o délce asi 0,8–2,2 mm, s výrazným pohlavním dimorfismem. Výskyt onemocnění je vázán zejména na tropické a subtropické oblasti. V epidemických oblastech je hlavním zdrojem kontaminovaná voda. Životní cyklus háděte je poměrně složitý. Dospělý parazit obývá střevo člověka nebo psa, kde se množí a produkuje vajíčka, z nichž se líhnou larvy. Ty spolu se stolicí opouštějí tělo hostitele. Aby byly opět infekční pro dalšího hostitele, musí podstoupit dvojí svlékání. Larvy se do člověka dostávají aktivně přes kůži. Putují krevním řečištěm a jsou zaneseny až do plic. Zde nutí hostitele ke kašli a spolu s hlenem se dostávají do ústní dutiny. Tady jsou larvy spolknuty, dostávají se do střeva a v něm dospívají. Dospělí červi se usazují ve sliznici tenkého střeva, kde opět produkují vajíčka, a cyklus se opakuje. Klinické projevy začínají napadením plic. To se projevuje dráždivým kašlem a bolestmi na prsou. Střevní fáze je charakteristická bolestmi břicha, zvracením a průjmy. Při průniku larev do kůže hostitele se může též v místě vstupu parazita objevit dermatitida.
Vlasovci (filárie) jsou parazité obratlovců vyjma ryb. Žijí v tkáních, lymfatickém a krevním oběhu nebo tělních dutinách. K přenosu na svého hostitele využívají hmyz. Přenášeny jsou infekční larvy zvané mikrofilárie, které cirkulují krevním oběhem nebo migrují kůží hostitele po celém těle a stávají se snadno dostupnými krevsajícím přenašečům. Vyskytují se v tropických a subtropických oblastech. Některé druhy jsou významnými parazity zvířat i lidí. Takovým druhem je i vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti), který napadá člověka a některé další primáty. Rozšířen je v tropických oblastech Afriky, Jižní Ameriky a Asie, s ohnisky výskytu i v Egyptě. Dospělci se vyskytují v lymfatickém řečišti, kde rodí larvy mikrofilárie, které se z lymfy dostávají do periferní krve. Během dne se zdržují v cévách plic. Jejich množství v krvi začíná stoupat v nočních hodinách, kdy se objevuje více přenašečů, kterými jsou různí komáři rodů Culex, Aedes, Anopheles a Mansonia. V oblastech, kde jsou přenašeči aktivní po celý den, jsou mikrofilárie vyplavovány do periferní krve i během dne. Počáteční stadium nákazy doprovází záchvaty horečky, třesavka a bolest hlavy a končetin. V chronické fázi dochází k zadržování lymfy v periferních částech těla a ke ztluštění a zhrubnutí kůže a rozvíjí se takzvaná elefantiáza („sloní noha“). Dochází k obrovskému zvětšení periferních částí, zejména dolních a horních končetin, penisu, prsů. Podobné onemocnění (včetně elefantiáz), ale s mírnějším průběhem způsobují v jižní a jihovýchodní Asii další druhy filárií, například Brugia malayi a Brugia timori. Loa loa neboli vlasovec oční je filárie vyskytující se u člověka a u některých dalších primátů v západní tropické Africe. Přenašeči jsou ovádi rodu Chrysops. Dospělci žijí v podkožním vazivu nebo ve spojivkovém vaku. Rodí mikrofilárie, které se dostávají do periferní krve, kde jsou nasávány přenašeči. Při výskytu v podkoží je přítomnost parazita provázena zánětlivými a bolestivými otoky (takzvané „kalabarské otoky“), které se mohou stěhovat. Oční forma s výskytem parazita pod spojivkou se projevuje pocity tlaku, pálením, záněty spojivek a poruchami vidění. Vlasovec kožní (Onchocerca volvulus) je nebezpečný parazit lidí a dalších primátů vyskytující se v tropické Africe a Střední a Jižní Americe. Nakaženo je přibližně 18 milionů osob. Přenašeči jsou muchničky rodu Simulium. Vývoj je vázán na prudce tekoucí řeky. Dospělí parazité jsou lokalizováni v podkožních nodulech (onchocerkomách), které vypadají jako kožní boule. Mikrofilárie se dostávají do okolní tkáně, někdy i do oka, kde vážně poškozují rohovku a sítnici. Nel
Roztoč způsobující svrab u lidí Sarcoptes scabiei var. hominis prochází ve svém životním cyklu čtyřmi fázemi: vajíčko, larva, nymfa a dospělec.
Po napadení lidského hostitele se dospělá samice zavrtá do stratum corneum (nejvzdálenější zrohovatělá vrstva kůže), kde klade dvě až tři vajíčka denně. Tato oválná vajíčka jsou 0,1–0,15 mm dlouhá a líhnou se jako larvy za tři až čtyři dny. Samice může za celý svůj život naklást až 30 vajíček, poté na konci nory uhyne a vzniká posvrabová dermatitida. Šestinohé larvy po vylíhnutí migrují na povrch kůže a pak se zavrtávají do inkubačních váčků, umístěných obvykle u kořínků chlupů. Tam si vytvoří váčky (ty jsou kratší a menší než nory dospělých). Po třech až čtyřech dnech se larvy mění v osminohé nymfy - protonymfa. Tato forma se podruhé přemění do o něco větších nymf - tritonymfa, před konečnou přeměnou do dospělých roztočů. Dospělí roztoči se pak páří, když samec pronikne do inkubačního vaku samice. K páření dochází pouze jednou, protože tato jedna událost zanechá samici oplodněnou po zbytek jejího života (jeden až dva měsíce). Oplodněná samice pak opustí inkubační váček a hledá vhodné místo pro trvalou noru. Jakmile je naleziště nalezeno, samice si vytvoří svou charakteristickou noru ve tvaru písmene S a během toho naklade vajíčka. Samice bude pokračovat v prodlužování nory a kladení vajíček po celou dobu svého života.
Lidská pokožka reaguje na přítomnost roztoče zčervenáním a výrazným svěděním. Hlavní příčinou této reakce je přítomnost výkalů a mrtvých těl zemřelých samic.
