LÁZEŇSKÁ PÉČE PO OPERACI KYČELNÍHO KLOUBU

Příběh

Ve svém příspěvku LÁZNĚ PO OPERACI KYČELNÍHO KLOUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ROMANA TOMANOVÁ.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Skleničková.

Zdroj: příběh Lázně po operaci kyčelního kloubu

Bolest kloubů na ruce

Bolesti kloubů ruky mohou mít řadu příčin. Nejčastější příčinou postižení kloubů je revma, kdy pacient mívá obvykle bolesti na více prstech ruky. Další, poměrně častou příčinou bolestí kloubů ruky je artrotické postižení základního kloubu palce neboli rhizartróza (postihující především ženy ve středním a vyšším věku) a poúrazové stavy. Bolest kloubů ruky je vyvolána v drtivé většině případů opotřebováním chrupavky kloubu, kdy při pohybu dochází k přímému kontaktu s obnaženou kostí, která je u zdravého kloubu kryta chrupavkou. Bolest kloubu může vyvolat i nestabilita kloubu, tedy nedostatečně pevné vazivo kolem kloubu. Bolestivost kloubu má vliv na oslabení svalové síly úchopu ruky. Destrukce kloubu a ztuhlost kolem kloubních struktur způsobí omezení pohybu či ztuhlost kloubu. Méně častou příčinou bolesti prstů ruky je i Glomus tumor.

Léčba vždy vychází ze zdroje bolestí. Stupeň opotřebení chrupavky kloubu, rozsah pohybu, nestabilita kloubu a míra bolesti ruky je rozhodující při výběru způsobu léčby, zda bude konzervativní, či chirurgická. Obecně lze říci, že bolestivý kloub, který je již bez chrupavky, nelze uvést do původního stavu a jsou možné jen paliativní operační výkony (= výkony, které nevedou k vyléčení, ale zmenšují obtíže pacienta), jako jsou znehybnění kloubu, implantace kloubní náhrady či vložení pevnější tkáně do zničeného kloubu, která vytváří jakýsi nárazník. Pokud je zdrojem bolestí mechanický problém, tedy nerovnost kloubu, zánik chrupavek, nestabilita a podobně, pak léky podávané perorálně, lokálně či aplikované do kloubu mají jen omezený význam. Pouze zpomalují další zhoršování stavu, ale neléčí! V případech, kdy bolestivý kloub není výrazně postižen a pacient přichází včas, je jednodušší nalézt a pokud možno ovlivnit příčinu bolestí.

Zdroj: článek Bolest kloubů

Poradna

V naší poradně s názvem LÉK PRADAXA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana noskova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Pradaxa a alkohol

Kdy mi vyprší nárok na lázně?

Jak již bylo řečeno, nárok na lázně je u některých stavů podmíněn dobou nástupu do lázní. Výčet těchto zdravotních stavů je uveden v Příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Znění tohoto zákona je často aktualizováno, proto využijte tento odkaz, abyste se podívali na aktuální podmínky pro jednotlivá onemocnění: Indikační seznam příloha číslo 5.

Například nárok na lázně po artroskopii kolene zanikne již po šesti měsících po úrazu nebo operaci. Do lázní je třeba nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci. V případě pooperačních komplikací se lhůta prodlužuje na 12 měsíců po operaci. Pokud pojišťovna návrh schválí, tak lázeňská léčba trvá 28 dní a je komplexní (pojišťovna hradí procedury, ubytování i stravu). V případě opakované lázeňské léčby je již na rozhodnutí pojišťovny zdali umožní komplexní nebo příspěvkovou péči, kdy uhradí pouze léčebné procedury po dobu 28 dní a pacient si hradí ubytování a stravu. Lázeňskou péči je v tomto případě možné prodloužit.

Stavy s krátkou lhůtou nástupu do lázní

• Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA). Příspěvková péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).
• Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty a stavy po perkutánní transluminární angioplastice. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 4 měsíců po operaci. Pro příspěvkovou léčbu 21 dní je nástup možný v rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.
• Stavy po komplikovaném zánětu plic. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejpozději do 4 měsíců po ukončení hospitalizace.
  
• Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem do lázní do 3 měsíců po ukončení hospitalizace nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Po uplynutí této lhůty je pak k dispozici pouze příspěvková péče na 21 dní s možností prodloužení.
• Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady. Komplexní léčba na 28 dnů s nástupem neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci.
• Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nárok na lázně

Lázeňská léčba po operaci štítné žlázy

Lázně po operaci štítné žlázy jsou doporučovány zejména pacientům po totální thyreoidektomii. Lázeňská péče podporuje rekonvalescenci, zlepšuje metabolickou stabilitu, pomáhá adaptaci na dlouhodobou hormonální substituci a přispívá ke zmírnění únavy, psychického napětí i svalových obtíží.

Mezi nejčastěji doporučovaná lázeňská zařízení patří:

• Lázně Velké Losiny – zaměření na endokrinologická a metabolická onemocnění, vhodné při poruchách hormonální rovnováhy, únavě a celkové rekonvalescenci po operaci
• Lázně Luhačovice – komplexní lázeňská péče se zaměřením na stabilizaci metabolismu, regeneraci organismu a psychickou pohodu
• Lázně Teplice nad Bečvou – vhodné pro pacienty po operačních zákrocích, s poruchami látkové výměny a oběhovými obtížemi
• Lázně Karlova Studánka – klimatické lázně s důrazem na regeneraci, vhodné při dlouhodobé únavě, poruchách termoregulace a snížené fyzické kondici

Konkrétní výběr lázní vždy závisí na rozsahu operace, stabilitě hormonální léčby a celkovém zdravotním stavu pacienta. Lázeňská péče je obvykle indikována v rámci metabolických, endokrinologických nebo pooperačních diagnóz a schvaluje ji ošetřující lékař.

Zdroj: článek Lázně po operaci štítné žlázy

Poradna

V naší poradně s názvem ELIQUIS A ALKOHOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena Pešková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Eliquis a alkohol

FAQ – Často kladené otázky

Jak poznám, že mám artrózu kolenního kloubu?

Artróza kolenního kloubu se nejčastěji projevuje bolestí při zátěži, ztuhlostí po klidu a postupným omezením pohybu kolene.

Typické je, že obtíže vznikají nenápadně a postupně se zhoršují. Zpočátku bolí koleno hlavně po chůzi nebo delší zátěži, později i při běžných činnostech. Rozhodující není jen bolest, ale i omezení hybnosti, křupání v kloubu nebo otok. Definitivní potvrzení diagnózy patří lékaři, který vyhodnotí klinický nález a zobrazovací metody.

Je artróza kolene 3. stupně vždy důvodem k operaci?

Artróza kolene 3. stupně automaticky neznamená, že je nutná operace kolenního kloubu.

Rozhodující je, jak moc onemocnění omezuje běžný život pacienta. Pokud bolest a ztuhlost výrazně snižují schopnost chůze a konzervativní léčba nepomáhá, operace je zvažována. Nejde jen o nález na rentgenu, ale o skutečný funkční dopad. U některých pacientů lze i 3. stupeň zvládat bez operace.

Jaký je nejlepší lék na artrózu kolenního kloubu?

Neexistuje jeden nejlepší lék na artrózu kolenního kloubu, který by byl účinný pro všechny pacienty.

Výběr léku závisí na stupni artrózy, intenzitě bolesti, věku a dalších onemocněních. U někoho postačí lokální léčba, jiný potřebuje systémové léky nebo injekce. Cílem léčby je úleva od bolesti, nikoli vyléčení artrózy. Individuální přístup je zásadní pro dlouhodobou snášenlivost léčby.

Pomáhají injekce do kolena při artróze?

Injekce do kolena mohou u artrózy dočasně zmírnit bolest a zlepšit pohyblivost kloubu.

Účinek injekcí je individuální a časově omezený. Největší přínos mívají u středně pokročilých forem onemocnění. Injekce neobnovují poškozenou chrupavku, ale mohou oddálit nutnost operace. U těžké artrózy je jejich efekt omezený a je nutné realistické očekávání.

Má smysl léčba artrózy kyselinou hyaluronovou?

Léčba artrózy kyselinou hyaluronovou může u některých pacientů snížit bolest a zlepšit hybnost kolene.

Kyselina hyaluronová zlepšuje vlastnosti kloubní tekutiny a snižuje tření v kloubu. Účinek však není trvalý a u pokročilé artrózy kolene 3. stupně bývá omezený. Nejde o léčbu příčiny, ale o podpůrnou metodu. Výsledek závisí na stupni poškození kloubu.

Existuje účinný přírodní lék na artrózu?

Přírodní lék na artrózu ve smyslu vyléčení onemocnění neexistuje.

Přírodní léčba může pomoci zmírnit bolest a podpořit kloubní výživu, ale artrózu neodstraní. Doplňky stravy, bylinky a vhodná strava mají podpůrný efekt při dlouhodobém užívání. Neměly by nahrazovat odbornou léčbu. Při pokročilé artróze je jejich účinek omezený.

Jaké potraviny jsou vhodné při artróze kolene?

Vhodné potraviny při artróze kolene podporují celkové zdraví k

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Artróza kolenního kloubu: léčba, injekce, operace a stupně onemocnění

Poradna

V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Lázně po operaci kyčelního kloubu

Jak se připravit na operační zákrok?

Existuje mnoho věcí, které můžete udělat před operací, které vám pomohou, aby vaše tělo bylo silnější, a vy jste se pak mohli rychleji uzdravit.

Kegelovo cvičení před i po operací prostaty

Před operací prostaty je ten správný čas začít cvičit Kegelovo cvičení, které vám po operaci pomůže získat zpět kontrolu nad svým močením. Kogelovo cvičení před i po operaci prostaty přispívá k posílení svalů pánevního dna. Tyto svaly ovládají močový měchýř a konečník a pomáhají regulovat proud moči. Kegelovo cvičení není nijak namáhavé a jde ho cvičit při každém močení během dne. Když při močení cítíte, že proud moči je silný, tak se snažte močení co nejrychleji zastavit, tím že zatnete svaly pánevního dna. Takto si přerušte každé své močení alespoň třikrát. Svaly, které při zastavení moči používáte, si dobře zapamatujte a naučte se je ovládat i když nemočíte. Cílem je, dokázat tyto svaly plně zatnout v sedě nebo v leže i bez močení. Takové zatínání provádějte vždy, když si na to vzpomenete během dne, tak často, jak jen to půjde. Dělejte to skutečně kdykoliv a často, nikdo z okolí na vás nepozná, že toto cvičení provádíte. Někteří muži, aby na to cvičení nezapomněli, tak si s oblibou nechávají vzkazy nalepené na ledničce nebo v koupelně. Kegelovo cvičení provádějte pravidelně několik týdnů po operaci prostaty.

Strava před operací prostaty

Dobrý nápad je používat vhodné potraviny několik týdnů před operací, aby se vaše tělo stalo silnější tím, že jíte zdravější stravu. Jezte více ovoce a zeleniny, celozrnné pečivo a obiloviny. Nezapomeňte také na sklenici mléka denně, dále jezte nízkotučný sýr, jogurt, maso, drůbež a ryby. Když jíte maso, tak si vyberte vždy libové a tuk kolem okrajů okrájejte. Konzumace stravy s těmito potravinami pomůže tělu se lépe zotavit po operaci. Co nejvíce omezte příjem tuků, cukrů, alkoholu a soli, protože přebytek těchto elementů ve stravě není dobrý pro vaše tělo. Potraviny, které jsou bohaté na železo a vitamín C, posílí krvetvorbu, díky tomu budete mít před operací hodně zdravé a silné krve. Pokud budete jíst hodně potravin, které obsahují hodně železa a vitaminu C, tak si lépe udržíte správný krevní obraz. Pokud máte špatný krevní obraz, tak se můžete cítit unavení a to před operaci není dobré. Špatný krevní obraz se u vás může také objevit v případě, že jste v nedávné době darovali svou krev. Proto je důležité před operací prostaty jíst dostatek potravin s vysokým obsahem železa a vitamínu C, aby vaše krev byla před operací zdravá a silná.

Železo lze nalézt v těchto potravinách:

Maso, vejce a fazole,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jak se připravit na operaci prostaty

Poradna

V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI KYČELNÍHO KLOUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ROMANA TOMANOVÁ.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Lázně po operaci kyčelního kloubu

FAQ – Často kladené otázky

Kdy má lázeňský pobyt v Lázních Poděbrady po operaci skutečně smysl?

Lázeňský pobyt má smysl tehdy, když je pacient po operaci stabilizovaný, ale ještě není plně fyzicky ani psychicky zotavený.

Největší přínos má v období, kdy už nehrozí akutní pooperační komplikace, ale organismus je stále oslabený. Právě v této fázi pomáhá řízená rehabilitace obnovit kondici, zlepšit toleranci zátěže a snížit riziko, že se pacient bude dlouhodobě šetřit nebo se pohybu bát.

Po jakých typech operací jsou Lázně Poděbrady nejčastěji doporučovány?

Nejčastěji jsou doporučovány po operacích srdce a velkých cév.

Typicky jde o operace chlopní, bypassy, zákroky na koronárních tepnách nebo stavy po infarktu. Pobyt ale může mít přínos i po jiných operacích, pokud došlo k výraznému poklesu kondice, dlouhé hospitalizaci nebo kombinaci operace s chronickým onemocněním.

Jak dlouho po operaci mohu do Lázní Poděbrady nastoupit?

Ve většině případů několik týdnů po operaci, až je zdravotní stav stabilní.

Konkrétní načasování závisí na typu výkonu, hojení rány a celkové kondici. Příliš brzký nástup může být zatěžující, příliš pozdní zase snižuje rehabilitační efekt. Termín vždy stanovuje ošetřující lékař na základě zdravotní dokumentace.

Hradí lázeňský pobyt po operaci zdravotní pojišťovna?

Ano, u řady indikací je pobyt hrazen nebo částečně hrazen zdravotní pojišťovnou.

Záleží na typu operace, diagnóze a schválení revizním lékařem. Pojišťovna obvykle hradí léčebnou část pobytu, zatímco některé doplňkové služby mohou být za příplatek. Vždy je vhodné si podmínky ověřit předem.

Musím mít doporučení lékaře, nebo se mohu přihlásit sám?

Pro léčebný pobyt je nutné doporučení lékaře.

Návrh obvykle vystavuje praktický lékař nebo specialista, který pacienta sledoval po operaci. Bez tohoto doporučení nelze čerpat lázeňskou péči hrazenou pojišťovnou, samoplátcovský pobyt má ale jiná pravidla.

Co když se během pobytu necítím dobře nebo se můj stav zhorší?

Během pobytu je zajištěn nepřetržitý zdravotnický dohled.

Při zhoršení stavu lékař upraví rehabilitační plán, sníží zátěž nebo dočasně některé procedury vynechá. V případě potřeby je zajištěna další odborná péče. Pobyt je vždy veden s ohledem na bezpečnost pacienta.

Je lázeňský pobyt fyzicky náročný?

Pobyt není koncipován jako extrémní zátěž.

Rehabilitace je nastavena individuálně podle aktuální kondice pacienta. Cílem není výkon, ale postupné a bezpečné zvyšování zátěže. Většina pacientů zvládá program bez potíží a oceňuje, že se cítí „příjemně unavená“, nikoli vyčerpaná.

Mohu do lázní i ve vyšším věku?

Ano, vyšší věk není překážkou.

Naopak senioři patří mezi skupiny, které z lázeňského pobytu často p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Lázně Poděbrady: léčebný pobyt po operaci krok za krokem

Poradna

V naší poradně s názvem LÁZNĚ PODĚBRADY HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahoslava Tomisova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Lázně Poděbrady hrazené pojišťovnou

Artróza kyčle – přenesená bolest

Při tomto onemocnění v kyčelním kloubu nevzniká zánětlivé ložisko. Koxartróza je degenerativní onemocnění, které je charakteristické postupným opotřebováváním kloubních struktur, zprvu hlavně chrupavky. Chrupavka kyčelního kloubu se ztenčuje, tuhne a křehne, až zcela zmizí. Kosti stýkající se v kloubu zůstávají odhalené a nechráněné a vyrůstají na nich výstupky, které nazýváme osteofyty. Osteofyty jsou dobře vidět na rentgenových snímcích a podle jejich přítomnosti a velikosti se hodnotí stupeň postižení kloubu. Tím, jak se kosti a výstupky o sebe třou, dochází k dráždění okolních nervů a vzniká bolest. V nejtěžších stadiích pak zcela zaniká kloubní štěrbina a kloub se stává nepohyblivým.

Bolest vystřelující převážně do kyčlí je prvním jasným příznakem koxartrózy. Bolesti se zpočátku objevují jen při větší zátěži kloubu, případně mají takzvaný startovací charakter – kyčle bolí při začátku chůze, ale pak bolest odezní. Četnost bolestivých stavů se s postupem onemocnění zvyšuje, v konečné fázi se vyskytují i v klidu. Dalším příznakem je ztuhlost postiženého kloubu, což pacient zaznamená hlavně ráno, když má vstát z postele, nebo při jakékoli změně polohy i během dne. Brzy se hlásí i omezení pohybu v kyčli, které může končit až celkovou ztrátou pohybové funkce – kloub je nestabilní, zatuhlý a nejde jej nijak rozhýbat. Typicky následuje zkrácení celé příslušné dolní končetiny oproti druhé, jejíž kyčel je zdravá. V konečné fázi se rozvíjí deformity kyčelního kloubu, které jsou dobře patrné na rentgenových snímcích.

Přestože artróza není zánětlivé postižení kloubu, může zánět koxartrózu občas zkomplikovat. Pak mluvíme o takzvané aktivované artróze a rozumíme tím akutní zhoršení obtíží spojené s otoky kyčelního kloubu. Kůže je na dotyk teplá a napjatá a kloub je na pohled zarudlý a opuchlý, což je způsobeno městnáním nadměrného množství kloubní tekutiny uvnitř kloubu.

Zdroj: článek Artróza kyčle

Poradna

V naší poradně s názvem PRADAXA - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kocourek Antonín.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Pradaxa - nežádoucí účinky

Bolest kloubů a kostí

Bolesti kloubů neboli artralgie mohou vznikat z velkého množství příčin. Při intenzivní nebo trvalejší bolesti kloubů je proto vhodné navštívit lékaře, který se vás bude ptát hlavně na charakter bolesti, jestli je tupá, bodavá, ostrá, zda vznikla náhle, či postupně, zda je závislá na pohybu, zda vzniku bolesti předcházel úraz, nebo jestli máte i jiné problémy, například zvýšenou teplotu, pocení, změny na kůži a podobně. Dále bude možná potřebovat i jiná vyšetření jako rentgen, krevní testy nebo i punkci kloubu.

Z příčin, které se typicky projevují bolestí kloubů, je nejčastější asi dna. Jedná se o metabolické onemocnění, které se dá léčit tabletami. Většinou se bolesti objevují v kloubu mezi palcem u nohy a zánártní kůstkou. Kloub je oteklý, teplý, rudý a velmi bolestivý. Potíže se nejčastěji objevují ráno. Důvodem potíží je zvýšená hladina kyseliny močové v krvi, její sůl se ukládá v kloubech, což vyvolává zánět.

Dalším důvodem bolesti kloubů může být revmatoidní artritida, jinak také revma. Jde o jakési neinfekční záněty, které způsobuje naše vlastní imunita, přičemž imunitní systém ničí vlastní tkáně. Nevíme přesně, jak a proč se to stává, někteří uvažují o genetice, jiní o předešlé infekci. Vyskytuje se hlavně u žen středního věku, nejčastěji jsou postiženy drobné klouby ruky, zápěstí a hlezenní kloub. Onemocnění začíná velmi nenápadně, většinou ranní ztuhlostí kloubů.

Možným důvodem je i artritida. Ta se dělí na infekční a neinfekční. Co se týče infekčních zánětů kloubů, nejvýznamnější jsou bakteriální záněty, ale existují i záněty virové. Infekce se do kloubu dostane s krví z jiného zaníceného ložiska v těle nebo přestupem z okolí, například pokud se vedle kloubu nachází zanícený sval. Může se sem ale dostat i otevřeným poraněním, méně často lékařským zákrokem, při punkcích nebo operacích kloubu.

Osteoartróza je další onemocnění pohybového aparátu, které postihuje klouby. Může vést až k invaliditě. Vyskytuje se hlavně u lidí v pokročilém věku. Nejvíce se objevuje na velkých nosných kloubech (kolenní, kyčelní), na drobnějších kloubech ruky nebo na meziobratlových ploténkách páteře.

Dalšími diagnózami s bolestmi kloubů je například psoritická artritida, tedy postižení kloubů u lupénky, dále erozivní artritida při zvýšené činnosti příštítných tělísek nebo takzvaný tenisový loket.

Léčba je vždy individuální dle stanovené diagnózy.

Zdroj: článek Bolest kloubů

Příběh

Ve svém příspěvku FRANTIŠKOVY LÁZNĚ KOMPLEXNÍ LÁZEŇSKÁ PÉČE DOPLATKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kubeš.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Francouzová.

Zdroj: příběh Františkovy lázně komplexní lázeňská péče doplatky

Podmínky pro křížkové lázně

Do lázní lze odjet na takzvanou komplexní lékařskou léči, na příspěvkovou lázeňskou péči, nebo jako samoplátce. Komplexní lázeňská péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Pacient má navíc tu výhodu, že si nemusí na lázeňský pobyt vybírat dovolenou, protože je veden v pracovní neschopnosti.

O lázeňské péči rozhoduje sám lékař, který pacientovi vystaví návrh na základě doporučení odborného lékaře. Při návrhu, zda by pacient měl dostat komplexní či příspěvkovou léčbu a kde by se měl léčit, se řídí indikačním seznamem pro lázeňskou péči. Lázně musí odsouhlasit ještě revizní lékař pojišťovny.

Lázeňská léčba je pojištěnci hrazena, jen jde-li o nezbytnou součást léčebného procesu, a tehdy, když je indikována podle příslušných zákonných norem, definovaných zejména Indikačním seznamem – příloha č. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nejedná se o rekreaci, takže je sice možno přihlédnout k přání pojištěnce, že by nechtěl jet do lázní v zimním období nebo naopak, ale toto přání není pro vystavení návrhu určující.

Pokud se jedná o méně závažnou diagnózu, pak dochází k příspěvkové formě péče. Znamená to, že mu sice pojišťovna zaplatí všechna vyšetření a léčebné výlohy, nicméně ostatní náklady (ubytování, strava) si musí pacient platit sám. Není přitom možné se ubytovat v levnějším penzionu ani docházet na procedury z domova.

Indikační seznam vyjmenovává u konkrétních diagnóz další podmínky, které by měl zájemce splňovat, nebo také za jakých okolností je možné pobyt v lázních prodloužit. Existují ovšem také skutečnosti, kvůli kterým se šance vyjet do lázní znemožní.

Lázeňskou léčebně rehabilitační péči musí pacientovi jako nezbytnou součást léčebného procesu doporučit jeho ošetřující lékař. Návrh podává zdravotní pojišťovně buď registrující praktický lékař, nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Návrh musí potvrdit revizní lékař zdravotní pojišťovny.

V předloženém návrhu revizní lékař posuzuje, jsou-li splněny podmínky pro úhradu lázeňské péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění dané platnou legislativou, jsou-li uvedena všechna potřebná vyšetření a nebrání-li léčení nějaká kontraindikace.

V odůvodněných případech může revizní lékař místo navrhované komplexní lázeňské péče schválit úhradu příspěvkové formy lázeňské péče, u které je z veřejného zdravotního pojištění hrazena zdravotní péče, a pacient si hradí ubytování a stravování.

Časových omezení pro lázeňskou péči je víc. Prvním je v některých případech limit stanovený u dané indikace přímo v indikačním seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Týká se zejména lázeňské péče po chirurgických výkonech, kdy je podmínkou nastoupit lázeňskou léčbu do stanoveného počtu měsíců po úrazu

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Lázně Bělohrad

Poradna

V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Růžičková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Lázně po žlučníkové laporoskopické operaci

Co hradí pojišťovna a co pojištěnec

Lázeňská léčebně rehabilitační péče je podle zákona hrazenou službou, je-li poskytována jako nezbytná součást léčebného procesu, kdy její poskytnutí doporučil ošetřující lékař a potvrdil revizní lékař pojišťovny.

Lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována výhradně jako následná lůžková péče. Lázeňský pobyt hradí zdravotní pojišťovna svému pojištěnci buď plně (komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče), nebo částečně (příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče).

V případě komplexní péče si pacient může sám platit nadstandard v ubytování, zdravotní pojišťovna hradí náklady na léčení, ubytování a stravování ve standardní úrovni. Dopravu do lázeňského zařízení a zpět hradí pouze v případě, že zdravotní stav pacienta podle vyjádření ošetřujícího lékaře, který tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným způsobem bez použití dopravní zdravotní služby.

U příspěvkové péče zdravotní pojišťovna hradí pouze standardní léčení, ostatní výdaje za lázeňský pobyt si pacient platí sám.

Zdroj: článek Lázně Bělohrad

Poradna

V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Fraxiparine

Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost