Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Když se lidé ptají na lázně po operaci štítné žlázy, většinou v tom slyším nejen otázku na pojišťovnu, ale i obyčejnou lidskou únavu. Po operaci krku bývá člověk často překvapený, jak moc ho rozhodí výkon na tak malé žláze. Jizva se hojí, krk táhne, hlas zní jinak, polykání je citlivé, nálada kolísá a do toho přichází nejistota, zda je dávka hormonu správná. Z praxe domácí péče vím, že pacient často řekne: „Rána je prý hezká, ale já se pořád necítím jako dřív.“ Právě tady je potřeba oddělit běžné zotavení od situace, kdy má lázeňská léčebně rehabilitační péče skutečný medicínský smysl.
Po totální thyreoidektomii, tedy po odstranění celé štítné žlázy, tělo ztrácí vlastní zdroj hormonů štítné žlázy. To není jen laboratorní údaj. Hormony ovlivňují energii, tep, trávení, psychickou výkonnost, zimomřivost, svalovou sílu i toleranci zátěže. Když je substituce levothyroxinem nízká, pacient může být zpomalený, zimomřivý, unavený, přibírat nebo mít zácpu. Když je dávka vysoká, objevuje se bušení srdce, třes, pocení, nespavost a neklid. Lázně mohou pomoci s režimem, postupným zatížením a návratem kondice, ale pokud je hormonální dávka mimo, samotné procedury problém nevyřeší.
Prakticky řečeno: než se začne řešit lázeňský návrh, má být jasné, jaký typ operace proběhl, proč byla štítná žláza operována, jak vypadá jizva, jaký je hlas, jaké jsou hodnoty TSH, FT4, případně vápníku a PTH, a zda pacient zvládá běžnou denní zátěž.
První typický scénář je žena po odstranění celé štítné žlázy pro velkou strumu. Rána se zahojila, ale má výraznou únavu, slabost v nohách a nejistotu při delší chůzi. V diskuzích se podobně objevuje věta: „Jsem měsíc po operaci, krev je prý skoro dobrá, ale po nákupu jsem vyřízená.“ Tady může být přínosem postupná rehabilitace, nácvik zátěže a režimová stabilizace, ovšem až po kontrole hormonů. Druhý scénář je muž po operaci pro uzel, kterému zůstala část štítné žlázy. Cítí tahání v krku a bojí se, že bez lázní se nedá dohromady. U něj často stačí ambulantní kontrola, šetrné cvičení krční páteře a sledování, zda se nerozvíjí hypothyreóza.
Třetí scénář je pacient po operaci pro zhoubný nádor štítné žlázy. Tam nejde jen o „pooperační únavu“. Do hry vstupuje onkologické sledování, někdy radiojód, cílené nastavení TSH a psychická zátěž z diagnózy. Lázeňská péče může připadat v úvahu, ale rozhodnutí musí být sladěné s onkologem nebo endokrinologem. Čtvrtý scénář je pacientka, která má po operaci brnění rtů a prstů, křeče v lýtkách a strach. To nejsou potíže na masáž zad. Může jít o nízký vápník po podráždění příštítných tělísek a patří to k rychlé lékařské kontrole.
V diskuzích se opakují tři vzorce. První: „Chci lázně, protože jsem po operaci a jsem slabá.“ To je pochopitelné, ale musí se doložit medicínský důvod. Druhý: „Pojišťovna mi to neschválila, přitom kamarádce ano.“ Rozdíl bývá v typu výkonu, diagnóze a zprávě odborníka. Třetí: „Lékař říká, že krev je v normě, ale já mám pořád potíže.“ Tady se musí myslet nejen na hormony, ale i na spánek, stres, anémii, vápník, kondici, jizvu, hlasivky a další nemoci.
Pacienti také popisují tři časté zkušenosti. Jedna paní po totální thyreoidektomii říkala, že jí nejvíce pomohl pevný denní režim, pravidelné procházky a klidné vysvětlení, kdy brát léky. Jiný pacient po částečné operaci zjistil, že jeho hlavní problém nebyla štítná žláza, ale ztuhlá krční páteř a strach hýbat krkem. Další žena po onkologické léčbě potřebovala hlavně bezpečný návrat k pohybu, psychickou oporu a potvrzení, že únava po léčbě není lenost. Lázně tedy mohou být užitečné, ale jen jako součást celého léčebného plánu.
Pokud se na krku objeví výrazné zarudnutí nebo otok jizvy po operaci štítné žlázy – fotografie, nečeká se na lázeňský termín. Stejně tak nový chrapot, dušnost, zhoršené polykání, křeče nebo bušení srdce patří nejdříve k lékaři. Nejpraktičtější závěr zní: lázně řešte až ve chvíli, kdy je pooperační stav bezpečně zhodnocený a odborník umí napsat, co přesně mají lázně zlepšit.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč se po operaci štítné žlázy řeší lázně a kdy dávají smysl
Nejčastější příčina, proč pacient po operaci štítné žlázy uvažuje o lázních, je kombinace únavy, hormonální změny, ztuhlosti krku a psychického vyčerpání. U dospělých je pro lázeňskou péči nejpodstatnější stav po totální thyreoidektomii nebo hypothyreóza při obtížně probíhající lékové substituci. Praktický dopad je jasný: jestliže byla odstraněna celá štítná žláza, pacient je závislý na pravidelném levothyroxinu, a pokud se dávka teprve dolaďuje, může se cítit nevyrovnaně i při dobře zhojené ráně.
Spíše neškodné nebo očekávatelné důvody potíží
- Hojení jizvy a napětí v krku: po operaci může jizva táhnout při polykání, otáčení hlavy nebo delším sezení. Příklad: pacientka se bojí zaklonit hlavu při mytí vlasů, a proto drží krk ztuhle, což zhoršuje bolest ramen.
- Pokles kondice po hospitalizaci: i krátká operace může staršího nebo úzkostnějšího pacienta oslabit. Příklad: člověk, který dříve chodil několik kilometrů, se po dvou týdnech zadýchá do schodů hlavně proto, že se šetřil až příliš.
- Dolaďování hormonální substituce: únava nebo neklid mohou souviset s tím, že tělo si zvyká na novou dávku. Prakticky to znamená, že lázně mají větší smysl až po kontrole laboratorních hodnot.
Vážnější důvody, které je nutné nejdříve vyšetřit
- Nízký vápník po operaci: brnění kolem úst, mravenčení prstů nebo křeče mohou znamenat hypokalcémii. Příklad: pacientka si myslí, že má „nervy“, ale ve skutečnosti potřebuje zkontrolovat vápník a PTH.
- Porucha hlasivek: přetrvávající chrapot, slabý hlas nebo zakuckávání při pití může znamenat podráždění nebo poruchu hybnosti hlasivky. Praktický dopad je riziko únavy při mluvení a někdy i vdechnutí tekutiny.
- Onkologická diagnóza: pokud byla operace kvůli nádoru, musí být lázně sladěné s onkologickým nebo endokrinologickým plánem. Příklad: pacient po radiojódu potřebuje nejdříve kontrolu léčby a teprve potom rehabilitační pobyt.
Neškodné zotavování se pozná podle postupného zlepšování. Varovný stav se pozná podle zhoršování, nových neurologických příznaků, dušnosti, křečí, horečky, výrazného otoku krku nebo náhlého zhoršení hlasu.
Lázně tedy dávají největší smysl u pacienta, který už nemá akutní komplikaci, ale stále potřebuje odborně vedený návrat do kondice, režim, edukaci a rehabilitaci. Naopak u člověka s čerstvým otokem krku, bolestivým zarudnutím, křečemi nebo výrazným chrapotem by lázeňský pobyt pouze oddálil správné řešení.
Doporučuji také podívat se na článek Lázně po operaci štítné žlázy.
Kdy po operaci štítné žlázy nejdříve k lékaři a ne do lázní
Po operaci štítné žlázy je zásadní rozlišit, kdy jde o běžné hojení a kdy o komplikaci. Jako sestra bych pacientovi řekla: lázně jsou pro stabilizovaného člověka, ne pro člověka s nově vzniklým problémem po operaci. Pokud se zhoršuje dýchání, rychle narůstá otok krku, objevuje se tlak pod jizvou nebo pocit škrcení, je to akutní stav. Na krku je málo prostoru a krvácení nebo výrazný otok může být nebezpečný, protože může tlačit na dýchací cesty.
K lékaři patří také brnění rtů, jazyka, prstů, křeče v rukou nebo lýtkách. Po totální thyreoidektomii mohou být dočasně oslabená příštítná tělíska, která řídí hladinu vápníku. Praktický příklad: pacientka po návratu domů začne cítit mravenčení kolem úst a říká si, že je jen vystresovaná. Pokud by šlo o nízký vápník, potřebuje laboratorní kontrolu a úpravu léčby, ne čekání na lázeňské procedury.
- Okamžitě řešit: dušnost, rychle se zvětšující otok krku, krvácení z rány, pocit tlaku v krku, mdloby.
- Rychle kontaktovat lékaře: křeče, brnění kolem úst, horečka, hnisání, výrazná slabost, bušení srdce, nově vzniklý třes.
- Objednat kontrolu: přetrvávající chrapot, zakuckávání při pití, bolestivé tahání jizvy, velká únava i při správném odpočinku.
Velmi důležitý je hlas. Mírný chrapot po intubaci a operaci může být přechodný, ale pokud hlas zůstává slabý, dechový, rychle se unaví nebo se člověk zakuckává při tekutinách, je vhodné ORL vyšetření. Praktický dopad je velký hlavně u učitelů, prodavaček, telefonistů nebo lidí, kteří se hlasem živí. Člověk si často řekne: „To se rozmluví.“ Jenže při poruše hybnosti hlasivky může být lepší časné vyšetření a hlasová rehabilitace.
| Příznak | Co může znamenat | Co udělat |
|---|---|---|
| Brnění prstů a rtů | Možný nízký vápník | Kontaktovat lékaře, zkontrolovat kalcium |
| Výrazný otok krku | Krvácení, zánět nebo otok tkání | Neodkládat akutní vyšetření |
| Přetrvávající chrapot | Podráždění nebo porucha hlasivky | ORL kontrola, případně foniatrie |
| Bušení srdce a třes | Možná vysoká dávka hormonu nebo jiný problém | Kontrola TSH, FT4 a celkového stavu |
Rozhodovací věta: pokud se stav po operaci zhoršuje, přibývají nové příznaky nebo má pacient pocit ohrožení dechu, neřeší se lázně, ale akutní nebo časná lékařská kontrola.
Lázeňský návrh má smysl až tehdy, když je jasné, že nejde o nevyřešenou komplikaci. V praxi to znamená mít kontrolu u chirurga, endokrinologa nebo praktického lékaře, zhodnocenou ránu, léky, laboratorní výsledky a celkovou zátěž. Teprve potom lze bezpečně říct, zda pacient potřebuje lázně, ambulantní rehabilitaci, úpravu hormonů nebo jiné vyšetření.
Za přečtení také stojí článek Kdo má dnes nárok na lázně.
Jak se posuzuje nárok na lázně po operaci štítné žlázy
Diagnostika v tomto případě neznamená jen hledání nemoci, ale posouzení, zda je lázeňská léčebně rehabilitační péče odborně odůvodněná. Lékař musí vědět, zda šlo o částečné odstranění štítné žlázy, totální thyreoidektomii, operaci pro benigní uzel, Gravesovu chorobu, velkou strumu nebo zhoubný nádor. Praktický dopad je zásadní: pacient po malé jednostranné operaci s normálními hormony může potřebovat jen běžné sledování, zatímco pacient po odstranění celé žlázy s obtížným nastavením substituce může spadat do jiné situace.
Základem bývá propouštěcí zpráva z chirurgie. V ní je typ výkonu, průběh hospitalizace, informace o ráně, histologii, doporučených kontrolách a lécích. Pokud je ve zprávě zmíněna totální thyreoidektomie, nízký vápník, potřeba kalcia, změna hlasu nebo onkologický nález, je to pro další postup důležité. Příklad: pacient přijde za praktikem jen s větou „byla jsem na štítné“, ale bez zprávy nelze správně napsat lázeňský návrh ani bezpečně vyhodnotit rizika.
Druhou částí je endokrinologické vyšetření. Sleduje se hlavně TSH a FT4, někdy také FT3 podle situace, kalcium, PTH, vitamin D, protilátky nebo nádorové markery, pokud šlo o karcinom. Klinické vysvětlení je jednoduché: tělo po odstranění žlázy nedokáže samo vyrábět potřebné množství hormonů, proto musí být dávka léku dostatečná, ale ne nadměrná. Praktický dopad: pacient by měl vědět, že jednorázová hodnota nemusí vystihnout celou stabilitu a že po změně dávky se kontrola často plánuje až s odstupem.
- Co si připravit k lékaři: propouštěcí zprávu, histologii, poslední výsledky TSH a FT4, seznam léků, informace o kalciu, zprávu z ORL při chrapotu.
- Co lékař hodnotí: stabilitu hormonů, hojení rány, celkovou kondici, hlas, polykání, komplikace, onkologický plán a schopnost absolvovat procedury.
- Co může rozhodnout: zda je cílem lázní rehabilitace, režimová stabilizace, kondiční obnova, zvládání následků léčby nebo edukace k substituci.
Pojišťovna neposuzuje jen přání pacienta, ale návrh podle indikačního seznamu, formy péče, odborného doporučení a zdravotní dokumentace. To bývá pro lidi frustrující. V diskuzích se opakuje: „Jedna paní lázně dostala a já ne.“ V praxi ale může být rozdíl v tom, že jedna byla po totální thyreoidektomii s obtížnou substitucí nebo po onkologické léčbě, zatímco druhá po nekomplikované částečné operaci.
| Vyšetření nebo doklad | Proč je důležité | Praktický dopad |
|---|---|---|
| Propouštěcí zpráva | Dokládá typ operace a průběh | Bez ní se návrh píše nepřesně |
| TSH a FT4 | Ukazují nastavení hormonální léčby | Vysvětlí únavu, neklid nebo zimomřivost |
| Kalcium a PTH | Pomáhají zachytit poruchu příštítných tělísek | Důležité při brnění a křečích |
| ORL vyšetření | Hodnotí hlasivky při chrapotu | Rozhoduje o hlasové rehabilitaci |
Co očekávat: lékař se nebude ptát jen na operaci, ale i na to, co pacient nezvládá v běžném životě. Právě omezení denního fungování pomáhá zdůvodnit, proč má lázeňská péče přinést reálný zdravotní efekt.
Dobře napsaný návrh nemá znít obecně „pacient je po operaci“. Má popsat, že jde například o stav po totální thyreoidektomii, obtížné nastavení substituce, slabost, zhoršenou toleranci zátěže, potřebu rehabilitace krku nebo následky onkologické léčby. Čím konkrétnější je medicínský cíl, tím srozumitelnější je žádost pro pojišťovnu i pro lázeňského lékaře.
Co může pomoci doma, u lékaře a v lázních po operaci štítné žlázy
Léčba po operaci štítné žlázy začíná správným režimem a kontrolami, ne lázeňskou procedurou. Pokud je odstraněna celá žláza, základ tvoří levothyroxin užívaný pravidelně a správně. Klinicky je důležité, že jeho vstřebávání může zhoršit kalcium, železo, antacida nebo káva užitá příliš brzy. Praktický příklad: pacientka bere ráno hormon a hned zapije kalciovou tabletu, protože jí po operaci doporučili vápník. Pak se diví, že je unavená a hodnoty kolísají. Řešením bývá časové oddělení léků podle pokynů lékaře.
Domácí postup po stabilizaci stavu
- Pravidelný čas užívání hormonu: nejlépe podle doporučení lékaře, bez samovolného navyšování nebo vynechávání.
- Postupný návrat k pohybu: krátké procházky, lehké protažení ramen a krku, žádné prudké posilování v prvních týdnech bez souhlasu lékaře.
- Péče o jizvu: po úplném zhojení lze podle doporučení používat jemnou masáž nebo silikonové přípravky. Viditelnou jizvu po operaci štítné žlázy – fotografie je ale vhodné ukázat lékaři, pokud je zarudlá, bolestivá nebo se zhoršuje.
- Šetření hlasu bez úplného mlčení: při chrapotu nemluvit přes sílu, nepřekřikovat hluk a řešit přetrvávající potíže s ORL nebo foniatrem.
Lékařská léčba a odborné kontroly
Lékařská část péče zahrnuje úpravu levothyroxinu, kontrolu TSH a FT4, sledování vápníku při potížích, řešení bolesti, vyhodnocení histologie a případně onkologický plán. Pokud se objevuje bušení srdce, třes, nespavost nebo naopak výrazná zimomřivost a zpomalení, nemá pacient dávku měnit sám. Praktický dopad špatné dávky je velký: člověk může být neschopný běžné práce, hůř spát, hůř snášet zátěž a zaměnit hormonální problém za „slabé nervy“.
Co reálně mohou přinést lázně
Lázně mohou pomoci tehdy, když je pacient stabilní a cílem je rehabilitace, režim, edukace, kondice a psychické zklidnění. Procedury mohou zahrnovat pohybovou terapii, dechová cvičení, šetrnou fyzioterapii krční oblasti, nácvik správného držení těla, procházkový režim, relaxaci a úpravu denního rytmu. Příklad: žena po totální thyreoidektomii s dlouhodobou únavou se v lázních naučí dávkovat zátěž, pravidelně chodit, správně načasovat léky a přestane se bát každého zatažení v jizvě.
| Situace | Vhodnější postup | Proč |
|---|---|---|
| Čerstvý otok, horečka, křeče | Lékařská kontrola | Nejdříve vyloučit komplikaci |
| Kolísající TSH a únava | Endokrinologická úprava léčby | Lázně nenahradí správnou dávku hormonu |
| Ztuhlý krk po zhojení | Rehabilitace nebo lázně | Cílem je bezpečný pohyb a uvolnění |
| Stav po totální thyreoidektomii s obtížemi | Zvážit lázeňský návrh | Může splňovat odborný smysl péče |
Nejlepší praktický postup: nejdříve chirurgická kontrola a zhojení, potom endokrinologické nastavení, poté zhodnocení funkčních potíží a teprve následně žádost o lázně, pokud mají jasný léčebný cíl.
Lázně tedy nejsou odměna za prodělanou operaci, ale cílená součást péče. Když jsou správně indikované, mohou pacientovi pomoci vrátit důvěru v tělo, zlepšit kondici a nastavit režim. Když jsou ale použité místo kontroly hormonů, vápníku nebo hlasivek, mohou oddálit skutečné řešení.
Odborné zdroje k lázním po operaci štítné žlázy
U dotazu lázně po operaci štítné žlázy je potřeba spojit dvě věci: česká pravidla pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči a medicínskou bezpečnost po operaci krku. Nestačí říct „máte nárok“ nebo „nemáte nárok“. Rozhoduje typ operace, důvod operace, stabilita hormonů, hladina vápníku, stav hlasu, celková kondice a doporučení lékaře. Proto jsem vybrala zdroje, které pokrývají právní rámec, postup pojišťovny i klinické sledování po thyreoidektomii.
- Platný indikační seznam pro lázeňskou péči podle Ministerstva zdravotnictví je základní orientační zdroj pro české prostředí. Důležitý je hlavně proto, že pacientovi vysvětluje, že lázně nejsou jen rekreační pobyt po operaci, ale zdravotní služba vázaná na indikaci. Pro běžného člověka je přínos v tom, že pochopí, proč o návrhu nerozhoduje pouze přání pacienta, ale posouzení zdravotního stavu, diagnózy a formy péče.
- Vyhláška o odborných kritériích pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči je nejpraktičtější právní zdroj, protože uvádí konkrétní indikace. Pro dospělé je podstatná indikace IV/2: stavy po totální thyreoidektomii a hypothyreóza při obtížně probíhající lékové substituci. U dětí a dorostu je důležitá položka XXIV/3: tyreopatie a stavy po operacích štítné žlázy. Zdroj pomáhá odlišit běžné zotavení po menší operaci od situace, kdy je lázeňská léčba medicínsky obhajitelná.
- VZP: praktický postup při žádosti o lázeňskou péči doplňuje právní text o srozumitelnou praxi. Vysvětluje, že indikační seznam určuje nemoci, typ péče, délku pobytu, lhůty nástupu, odborná kritéria i potřebná vyšetření. Pro pacienta je to důležité proto, že ví, že návrh obvykle připravuje lékař, musí být podložen zprávami a schvaluje jej zdravotní pojišťovna.
- Doporučení NICE pro sledování a léčbu poruch štítné žlázy jsem zařadila kvůli substituční léčbě levothyroxinem. Po odstranění štítné žlázy nestačí „jet do lázní a odpočívat“. Tělo musí mít správně nastavenou dávku hormonu, sleduje se TSH a při potížích také FT4. Zdroj pomáhá vysvětlit, proč únava, bušení srdce, zimomřivost nebo psychická rozkolísanost mohou znamenat spíše špatně nastavenou dávku než potřebu procedur.
- American Thyroid Association: nízký vápník po operaci štítné žlázy je praktický zdroj k jedné z nejčastějších pooperačních starostí. Po totální thyreoidektomii mohou být dočasně podrážděná nebo oslabená příštítná tělíska a pacient může mít brnění kolem úst, křeče nebo mravenčení prstů. Tento zdroj vysvětluje, proč se sleduje vápník a PTH a proč se někdy podává kalcium a vitamin D.
Z těchto zdrojů vyplývá hlavní ponaučení: lázně po operaci štítné žlázy mají smysl hlavně tehdy, když navazují na konkrétní zdravotní problém, například stav po totální thyreoidektomii, obtížnou hormonální substituci, onkologickou diagnózu, oslabení po léčbě nebo funkční potíže krku. Největší chybou je zaměnit lázně za náhradu endokrinologické kontroly. Lázně mohou pomoci s kondicí, režimem, rehabilitací a návratem do běžného života, ale nenahradí správně nastavený levothyroxin, kontrolu vápníku ani vyšetření při chrapotu nebo zhoršeném polykání.
FAQ k lázním po operaci štítné žlázy
Mám po operaci štítné žlázy automaticky nárok na lázně?
Ne, nárok na lázně po operaci štítné žlázy není automatický. Rozhoduje typ operace, diagnóza, zdravotní stav, odborné doporučení a pravidla indikačního seznamu. Nejčastěji se řeší hlavně stav po odstranění celé štítné žlázy nebo obtížné nastavení hormonální substituce.
V praxi je důležité, aby lékař do návrhu napsal konkrétní důvod, ne jen obecnou větu, že pacient prodělal operaci. Pojišťovna posuzuje, zda lázeňská léčebně rehabilitační péče může přinést zdravotní efekt. Pokud je pacient po malé nekomplikované operaci, má normální kontroly a zvládá běžný režim, může být vhodnější ambulantní rehabilitace nebo běžné sledování.
Kdo mi může doporučit lázně po operaci štítné žlázy?
Lázně může doporučit odborník podle diagnózy, nejčastěji endokrinolog, internista, rehabilitační lékař nebo v některých situacích další specialista. Praktický lékař často pomáhá návrh administrativně zpracovat, ale potřebuje odborné zprávy, laboratorní výsledky a jasné zdůvodnění.
Nejlepší je vzít na kontrolu propouštěcí zprávu, histologii, poslední hodnoty TSH a FT4, seznam léků a popis potíží v běžném životě. Lékař pak může posoudit, zda jsou lázně skutečně vhodné, nebo zda je nejdříve nutné upravit levothyroxin, doplnit vyšetření vápníku, vyřešit chrapot či zahájit cílenou ambulantní rehabilitaci.
Za jak dlouho po operaci štítné žlázy se dá jet do lázní?
Konkrétní termín vždy závisí na stavu pacienta a pravidlech pro danou indikaci. Obecně platí, že nejdříve musí být zhojená rána, stabilní celkový stav, bezpečně nastavené léky a vyřešené akutní komplikace, jako je nízký vápník, infekce nebo výrazný chrapot.
U člověka, který má po operaci otok krku, horečku, brnění prstů, křeče nebo dušnost, se lázně neplánují jako první krok. Takový stav patří k lékaři. Pokud se pacient hojí dobře, ale přetrvává slabost, ztuhlost krku nebo obtížný návrat do kondice, může lékař po kontrolách zvažovat lázeňský návrh nebo nejprve doporučit ambulantní fyzioterapii.
Pomohou lázně s únavou po odstranění štítné žlázy?
Lázně mohou s únavou pomoci, pokud je únava součástí rekonvalescence a pacient je jinak stabilní. Nesmí ale nahrazovat kontrolu hormonů. Po odstranění štítné žlázy je zásadní správná dávka levothyroxinu a pravidelné sledování TSH, případně FT4.
Pokud je dávka hormonu nízká, pacient může být zimomřivý, zpomalený, unavený a bez výkonu. Pokud je vysoká, může mít bušení srdce, třes, pocení a nespavost. V takové situaci procedury samy problém nevyřeší. Lázně mají největší přínos tehdy, když je léčba zkontrolovaná a cílem je bezpečný pohyb, režim, psychická stabilizace a návrat do běžného fungování.