Deprese je léčitelná jednak léky (psychofarmaky), jednak psychoterapií a také dalšími biologickými prostředky. Nejdůležitější pro léčbu deprese a pro její předcházení je užívání léků – antidepresiv. U lehčích forem deprese může dostatečně pomoci samotná psychoterapie. Optimální je kombinace antidepresiv a psychoterapie.
V naší poradně s názvem CIPRALEX A MARIUHANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, jaké nežádoucí účinky by se mohly dostavit po kombinaci cipralexu a mariuhany.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při společném užívání THC a antidepresiv zejména hrozí prohloubení primární deprese a vznik bipolární poruchy - manio-depresívní psychózy. Pak také společné užívání marihuany a antidepresiv může vést k rozvoji schizofrenie a různých sociálních poruch osobnosti.
V některých případech se může stát ale i pravý opak, kdy užití marihuany má pozitivní vliv na psychický stav a může od deprese ulevit. THC vám dovolí lépe souznít s přírodou nebo s vaším bezprostředním okolím (s tělem, pokojem, bytem, meditační místností a podobně) a to může vést k odreagování a rozptýlení chmurných myšlenek.
Rozhodně je třeba při takovýchto hrátkách s trávou a antidepresivy požádat někoho z vašeho okolí, kdo je nezaujatý, aby vás mohl případně upozornit na to, že se v této souvislosti psychicky měníte k horšímu. A to by mělo být pro vás jasným signálem k ukončení používání této kombinace.
Buďte opatrný.
S poporodní depresí je zacházeno rozdílně v závislosti na typu a závažnosti symptomů u žen. Možnosti léčby zahrnují užívání léků proti úzkosti nebo antidepresiv, psychoterapii a také účast v podpůrné skupině pro emocionální podporu a vzdělávání. V případě poporodní psychózy se užívají léky k léčbě psychózy. Velmi vhodné je i hospitalizování pacientky.
V diskuzi LECBA BEZ ANTIDEPRESIV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daveeen.
Dobry den. Chtěl bych se zeptat na nejakou alternativni lecbu uzkosti bez antidepresiv. chtěl bych je pomalu vysadit a ruzne jsem hledal co a jak a narazil jsem na tohle drkh.cz/produkt/tran…
Myslíte, že je to tak silné, že by to mohlo pomoci?
a co nějaké bylinky?
Nebo jiné tipy
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejčastěji se podávají psychofarmaka, kterých je celá řada, a jsou všechna přibližně stejně účinná. Začnou působit za dva až čtyři týdny. Za posledních dvacet let je pokrok v terapii enormní, jedná se o nové přístupy biologické a psychosociální. Biologický přístup spočívá především v podávání antidepresiv. Ale jsou i jiné metody, například elektrokonvulze, tedy klasické elektrošoky, nebo novější metoda spočívající v magnetické stimulaci mozku. Nabízí se i hluboká nebo vagová stimulace. Staronově se zavádí chronobiologická léčba, to znamená problematika denních rytmů. Každý z nás má svůj denní rytmus, podle kterého se vylučují hormony, klesá výkonnost, řídí se spánek a bdění. Deprese tyto rytmy rozhodí. S pomocí jasného světla a dostatečného spánku se dostává vše do normálu.
V naší poradně s názvem PSYCHICKÉ PROBLÉMY DEPRESE LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera Trojakova.
Dobrý den,mam velký problem se sestrou.Podle toho co jsem si přečetla tak ma asi silne deprese, nepracuje,prašky zapíjí alkoholem,je zla,vyhrožuje sebevraždou,po domě běha s nožem a vyhrožuje,mohla bych popisovat do nekonečna.Sama se lečit nechce,bojím se ,že někomu ublíží.Potřebovala bych poradit jak jí mám donutit léčit,třeba i právní cestou.Děkuji Trojáková Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pouze policie a státní zástupce může nařídit ochrannou ústavní léčbu. Domluvte se na místní policejní stanici jak máte postupovat. Ačkoliv se zdá oznámení na policii nesourozenecké, tak v konečném důsledku, po zahájení protialkoholické léčby, bude mít tento krok pozitivní účinky na zdravotní stav vaší sestry.
V současnosti jsou k dispozici tři typy léčby deprese: medikace, psychoterapie a elektrokonvulzivní terapie. Mezi další lze zařadit alternativní způsoby léčení či repetitivní transkraniální magnetickou stimulaci, ta je však stále ve fázi výzkumu. V případě rezistentní deprese, kdy ani po opakované léčbě není dosaženo adekvátní reakce, je nutná kombinace níže popsaných terapeutických postupů.
Medikace je významným článkem léčby deprese, není samostatně zcela dostačující. Psychické zázemí, ať už v rámci rodiny, či právě terapeutických skupin lidí trpících touž nemocí, hraje rovněž roli v komplexní terapii. Po nasazení antidepresiv navíc není efekt okamžitý, trvá zpravidla 6–12 týdnů, než je jejich účinnost úplná. Někdy okolí léčeného zpozoruje změny k lepšímu dříve než on sám. Přestože tato léčba není návyková, neměla by být přerušena neuváženě a bez konzultace s lékařem, který ji předepsal – náhlé vysazení může způsobit různé fyzické obtíže, například bolesti svalů a hlavy či nevolnost. Medikace nejlehčích forem deprese trvá cca 9–12 měsíců, v těžších případech déle.
V diskuzi ASPERGRŮV SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta macoszkova.
Dobry den , mam syna z aspergrovym syndromem ,ma 18 let nebere žadne medikamenty ,odmita je ma sklony k alkoholu ,když ma deprese řeši je alkoholem a to tak že se opiji do nepřičetnosti ,alkohol si obstara jak jen muže a řeši s tim možne deprese , prosim o radu . Děkuji macoszkova
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
I když v životě proděláte jen jednu epizodu deprese, riziko návratu depresivních příznaků je vysoké. Každá nová epizoda deprese má 10–15% riziko přechodu do chronického stavu, kdy nedojde k úplnému uzdravení a příznaky různé závažnosti přetrvávají u pacienta dlouhodobě nebo trvale.
Antidepresiva se obvykle užívají nejen na depresi, ale i k léčbě jiných psychiatrických poruch, jako jsou anxiozita, bipolární afektivní porucha, obsedantně kompulzivní poruchy, poruchy spánku a poruchy příjmu potravy. Produkce a spotřeba antidepresiv je enormní – jen v roce 2002 bylo v USA předepsáno 133 milionů antidepresiv.
Úplně prvními antidepresivy byly iproniazid (Marsilid) a imipramin (Tofranil), vyvinuté v padesátých letech 20. století. Od té doby byl na poli léčby deprese učiněn obrovský pokrok – postupně byly vyvinuty všechny v současnosti známé třídy antidepresiv. Všechny nějakým způsobem ovlivňují neuropřenašeče na synapsích. První vyvinutá antidepresiva spadala buď mezi tricyklická antidepresiva (TCA), nebo mezi inhibitory monoaminooxidázy (MAOI). Takzvané selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) byly objeveny později a jsou oblíbené pro svou relativně nízkou toxicitu či škodlivost. Prvním široce užívaným představitelem této skupiny byl fluoxetin (Prozac).
V naší poradně s názvem TYPY DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
ráno po probuzení se mi vůbec nic nechce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Omezte večeře a večerní mlsání. Choďte spát ne hladová, ale s prázdným žaludkem. Po probuzení si dopřejte snídani složenou z jídel, která máte ze všeho nejraději, i když to třeba nejsou jídla typicky snídaňová, a po probuzení se na ně těšte. Uvidíte, že to bude lepší.
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu jsou v dnešní době nejčastěji předepisovaným druhem antidepresiv. Fungují na principu inhibice zpětného vychytávání neurotransmiteru serotoninu v presynaptickém úseku neuronu, čímž zvyšují množství serotoninu na synapsi. (Předpokládá se totiž, že jednou z příčin vzniku deprese je nedostatek serotoninu na synapsích.) Tato skupina léčiv má mírnější nežádoucí účinky než skupina MAOI a tricyklických antidepresiv, ale u některých pacientů je také méně účinná. Mezi SSRI patří fluvoxamin, fluoxetin, sertralin, paroxetin, citalopram a escitalopram.
Escitalopram
Escitalopram patří do skupiny antidepresiv nazývaných též selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Jak již bylo zmíněno výše, přípravky patřící do této skupiny ovlivňují serotoninový systém. A právě poruchy serotoninového systému jsou považovány za významný faktor v rozvoji deprese a úzkostných poruch.
Indikace: Používá se k léčbě deprese a úzkostných poruch (panická porucha s nebo bez agorafobie, sociální úzkostná porucha, generalizovaná úzkostná porucha a obsedantně kompulzivní porucha).
Vedlejší účinky: Podobně jako všechny léky, může mít i ESCITALOPRAM nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Nežádoucí účinky zpravidla odezní během několika týdnů léčby. Často však mohou být projevem nemoci samotné a v takovém případě postupně vymizí, jakmile se začnete cítit lépe.
V diskuzi PŘECHOD U ŽEN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřiška Sedláčková..
Dobrý den, mám dotaz. Moje dcera trpí od malička atopickým ekzémem. Je jí 48 let a je v přechodu. Může mít přechod vliv na zhoršení ekzému?
Děkuji za odpověď. Sedláčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Dobrý den, poslední rok mám tak týden před menstruací stavy úzkosti hlavně v noci, bez nálady a deprese, čím nebo jakými prostředky toto mohu zmírnit.
V diskuzi JAK DLOUHO SE LÉČÍ DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
dobrý den,už dva roky se léčím na deprese ale pořád se toho nemúžu zbavyt.pouřívám antidepresiva elicea 20mg na den a amisulprid 100mg .jsem pořád dost unavený ke všemu jsem dost lhostejný a nic mě nebaví pořád bych jenom pospaval.Prosím o radu jak dlouho to ještě bude trvat než se uzdravím.Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na pozadí deprese bývá většinou nevyváženost chemického prostředí v mozku (což se také rádo dědí). Pak stačí dlouhodobý stres, nahromaděné problémy nebo nějaké silné trauma a propukne deprese.
V naší poradně s názvem RANNÍ DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Krůčková.
Co je příčinou ranní deprese?Nechce se mi vstávat,žádný elán,žádná radost ,nechuť cokoliv dělat.Užívám antidepresiva Venlafaxin Mylan 15O mg,1 ráno.Během dopoledne se pochmurná nálada posupně lepší.,ale ta rána jsou HROZNÁ!!!
Můžete mi poradit?Možná jsem nevypsala dosti potřebných informaci? Mohu upřesnit dle potřeby.
Za odpověď mnohokráte děkuji. Alena K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste se domluvit se svým psychiatrem na úpravě dávkování, abyste mohla užít jednu dávku ráno i večer. Tím by se mohly ranní chmury zmírnit.
Antidepresiva bez přepisu mají v České republice status doplňků stravy, nejedná se o léky. Při používání antidepresiv bez předpisu je vždy nutné upravit denní režim jednotlivce. Doporučuje se zdravý životní styl, který by měl zahrnovat zdravou stravu, více spánku, pohyb na zdravém vzduchu, přísný zákaz konzumace alkoholu. Pokud se zdravotní stav i po této změně nezlepší do několika týdnů, je čas zajít k lékaři. Samo léčení deprese může být bez konzultace s odborným lékařem nebezpečné.
Nedílnou součástí léčby je také psychoterapie, což může sice vyznívat úsměvně, ale v případě deprese je potřeba majiteli psa vysvětlit, kde dělá chybu. Léčba všech psychických poruch patří stejně jako u lidí i u psů do rukou specialisty.
V poslední době se zvyšuje počet psů, kterým veterinární lékaři předepisují antidepresiva.
Jedná se o sezónní afektivní poruchu neboli depresi, která se vyskytuje každý rok ve stejnou dobu. Obvykle se objevuje na podzim nebo na jaře. Tato porucha vzniká nedostatkem slunečního světla. Nemocný trpí zvýšenou potřebou spánku. Léčba tohoto typu deprese je možná pomocí fototerapie.
Přesný a jednoznačný mechanismus vzniku deprese není dosud znám. Z dosavadních vědeckých poznatků vyplývá, že deprese je způsobena nerovnováhou biochemických látek (neurotransmiterů), které se zásadně podílejí na přenosu informací v mozku. Jsou to především serotonin, noradrenalin, dopamin, kyselina aminomáselná a glutamát.
Deprese je jednoznačně biologicky podložená nemoc. V žádném případě nejde o rozmar, osobní slabost nebo životní nekázeň. Počátek onemocnění, jeho příznaky a průběh jsou ovlivněny genetickými, biochemickými a hormonálními vlivy a také prostředím.
Deprese se častěji objevuje u lidí po infarktu myokardu či jiných nemocech srdce, po cévní mozkové příhodě, u osob s epilepsií, Parkinsonovou nemocí, roztroušenou sklerózou, u nemocných s cukrovkou nebo poruchou štítné žlázy. Stejně tak je častější u jedinců s rakovinou či u osob po vážných úrazech. Rozvoj deprese může také souviset s léčbou těchto nemocí (například vliv kortikoidů).
Existuje genetická spojitost s depresí. Děti, sourozenci a rodiče s těžkou depresí jsou mnohem ohroženější skupinou než ostatní členové populace. Geny v interakci přispívají k různým typům deprese, která se objevuje v rodinách.