Pod pojmem ruptura si je třeba představit přetržení či prasknutí Achillovy šlachy, což je velmi bolestivé a vážné onemocnění, které se nedá vyléčit během pár dní. Naopak léčba obvykle trvá několik měsíců a v řadě případů třeba i rok. K ruptuře Achillovy šlachy může dojít na několika místech, nejčastěji se Achillova šlacha přetrhne těsně nad patní kostí, protože v tomto místě je šlacha nejméně zásobená krví vlásečnicemi. K přetržení může dojít ale také v lýtkovém svalu, nebo může být šlacha dokonce odtržená od patní kosti.
Ke kterémukoliv z těchto přetržení Achillovy šlachy může dojít náhle a bez jakéhokoliv varování. Achillova šlacha totiž neobsahuje žádná nervová zakončení, a tak šlacha nebolí, dokud se nepřetrhne (= nenatrhne). K přetržení této šlachy dochází obvykle při nevhodném pohybu při sportu. Některé sporty jsou pro toto poranění rizikovější než jiné. Vesměs ale platí, že větší riziko je u sportů, kde sportovec častěji zničehonic mění směr svého pohybu (například kličky při basketu, fotbalu atd.). K přetržení Achillovy šlachy může dojít jak u profesionálních sportovců, tak i u rekreačních. Častější je toto poranění ale u rekreačních sportovců, kteří se nerozcvičují a nejsou na daný pohyb tak zvyklý. V podstatě se jedná o to, že nevhodnými pohyby a přetěžováním šlachy dojde ve vláknech Achillovy šlachy k různým trhlinkám, které jsou pak příčinou jejího přetržení. Aby k ruptuře Achillovy šlachy nedocházelo je vhodné se před každou sportovní aktivitou pořádně rozcvičit a po sportu provést strečink, provozovat pohyby při sportu správně (při běhu mít správné postavení nohou, dělat stejně dlouhé kroky), pomoc může i dodržování pitného režimu, protože pokud člověk málo pije, tak tělo automaticky do šlach dodává méně tekutin a tím šlachy začnou vysychat a nejsou tak pružné.
- příznaky
Ruptura Achillovy šlachy se pozná obvykle okamžitě, dojde totiž k velmi bolestivému prasknutí, které se projeví i bolestí v lýtku (jako kdyby člověka někdo do lýtka udeřil), zároveň je někdy toto prasknutí také slyšitelné. Toto bolestivé prasknutí někdy provází vznik krevní sraženiny (= modřiny) v místě prasknutí, hematom se ale neobjevuje u ruptury pokaždé. Ruptura Achillovy šlachy se také může projevit viditelnou deformací v místě prasknutí. Ruptura této šlachy může způsobit, že chůze po ruptuře achillovky bude extrémně obtížná, v některých případech i nemožná. V jiných případech ruptura nemusí mít tak drastický průběh.
- léčba
Léčba ruptury Achillovy šlachy je vždy zdlouhavá. Toto poranění navíc vyžaduje rehabilitaci. Obvykle léčba ruptury trvá několik měsíců, ale v některých případech se doba trvání léčby může při
V naší poradně s názvem JAK LÉČIT NATAŽENÝ ŠLACHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den v říjnu jsem spadla ze stahovacích schodů a na jedné ruce jsem si natáhla šlachy pořád to bolí při nějakém pohybu a ruku pořádně nenatáhnu před sebe natož ji dát za zády mažu voltarenem a beru prášky voltaren jen mi utlumí bolest jinak nic
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tato zranění úponů a šlach se léčí dlouho a je třeba mít postiženou končetinu dlouhou dobu v klidu. Nejlépe zafixovanou v ortéze. Rovněž je přínosem, když je léčba prováděna pod dohledem lékaře ortopeda. Pokud vás i po dvou měsících silně ruka bolí, tak bude potřeba provést revizi šlach vyšetřením u lékaře a podle výsledků určit další léčbu. Objednejte se proto u svého ortopeda a prodiskutujte s ním jak máte dále postupovat.
Záněty Achillovy šlachy jsou velmi častým onemocněním u sportovců. Obvykle může dojít k zánětu jak šlachy, tak i jejího obalu. K zánětu Achillovy šlachy obvykle dochází v důsledku přetěžování, často nevhodným cvičením a pohybem. Obvykle se tak stává při aktivitách, při nichž dochází k nárazům chodidla do pevné podložky (všechny sporty, při nichž se běhá). K zánětu Achillovy šlachy může dojít u člověka v jakémkoliv věku a při jakékoliv aktivitě, přestože větší předpoklad k tomuto onemocnění mají jedinci, kteří se sportu věnují rekreačně a jsou ve věku zhruba 30 let a výše. Vliv na vznik zánětu této šlachy může mít ale i špatně zvolená obuv pro danou sportovní aktivitu, vynechání rozcvičení před sportovním výkonem, přeceňování svých schopností, pohyb po špatně zpevněném povrchu, náhlé zvýšení fyzické aktivity (například při běhu náhlý přechod do sprintu), špatný pitný režim, nebo i předcházející zranění lýtkového svalu. Člověk by se měl snažit tomuto všemu vyvarovat, protože léčba zánětu Achillovy šlachy není vždy úplně příjemná. Jako vhodná prevence může také sloužit omezení náročných fyzických aktivit, využívání ortopedických vložek do bot a nošení vhodné sportovní obuvi, zároveň je také dobré střídat pohybové aktivity, vždy se před sportem rozcvičit a zátěž zvyšovat postupně.
- příznaky
Zánětlivá onemocnění této šlachy mohou mít několik stádií a každé stádium má své příznaky. Nejprve se zánět „achillovky“ projevuje bolestí v oblasti této šlachy po sportu, nebo po velké fyzické zátěži nohy. Zároveň je achilovka také bolestivá na dotek a obvykle se objevuje i určité zduření této oblasti (zpravidla otok v blízkosti patní kosti), náhlá ztuhlost dolní končetiny v oblasti bérce, větší bolest při rychlém pohybu, zároveň se také může na šlaše objevit boule, nebo šlacha může „praskat“ při pohybu. Pro druhé stádium je typická bolesti již při fyzické aktivitě, bolest je opět obvykle provázena otokem dané oblasti. Předposlední třetí stádium se projevuje bolestí Achillovy šlachy i v okamžicích klidu, tedy v době kdy šlacha není nijak zatěžována. Poslední stádium se projevuje trvalou bolestí, která se může stupňovat i při sebemenším pohybu nohy. K tomuto stádiu obvykle dochází tím, že zánět v Achillově šlaše nebyl léčen.
- léčba
Hned na začátku je třeba zmínit, že léčba zánětu Achillovy šlachy je absolutně nezbytná, pokud by se totiž šlacha neléčila, mohla by se zcela přetrhnout a to by mohlo trvale ovlivnit její funkci. Důležité je také nezanedbávat nutnou rehabilitaci a respektovat předepsaný klidový režim a nohu v takovém případě zbytečně nezatěžovat, aby se situace dále nezhoršovala.
V naší poradně s názvem BOLESTI HLAVY NA SPÁNCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Suchanova.
Dobry den porad me boli hlava tyden dobry pak zase dva dny hrozny.Nekdy to trva dele nekdy si musim vzit i dva ibalginy.Tim,ze beru uz dost jinych prasku jako antidepresiva,neuroly,prasky na spani,atd...nechci se zatěžovat uz i ibalginama.Vetsinou mne nejvic boli hlava rano a večer pres den se docela da.Je to velice nepříjemné.M asi dva mesice po operaci bricha mela jsem obaleny vajecnik a hroznovity utvar za delohou v podobe nadoru nakonec nastesti nezhoubnych.Je mi hloupe porad litat po doktorech.Pred tim jsem litala s bolestmi bricha a ted mam jit zase s hlavou.Pred menstruaci je to jeste silenejsi ty bolesti.Poradte je možné,ze to j e nervoveho puvodu?Dekuji za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejčastější příčinou bolesti hlavy v oblasti spánků jsou namožené svaly na stranách krku, zdvihače lopatky a trapézy. Nejčastěji je stimuluje práce v předklonu, vystrkování želví hlavy, jednostranná činnost, ale i nevhodná pozice při spaní a mnoho dalších činností a faktorů. Jako léčba pomáhá uvolnění pomocí speciálních masáží, pravidelné protahování a cílené posilování. Se vším vám pomůže fyzioterapeut. Po několika společných návštěvách to pak dokážete provádět sama. Odstranění příčin a dlouhodobé dodržování cvičebního plánu omezí tyto nepříjemné bolesti. Pokud budete chtít svůj problém s bolestí prodiskutovat s lékařem, tak se obraťte na ortopeda, od kterého můžete dostat předpis na rehabilitaci na náklady zdravotní pojišťovny. Výtečné výsledky má i Dornova metoda.
Zánět šlach na noze je opravdu nepříjemný problém, ale nohy nejsou jediným místem kde může k zánětu dojít. Níže je seznam nejčastějších problémů spojených s bolavou šlachou.
Achillova šlacha
Největší šlachou na noze je Achillova šlacha pojmenována po mytickém nezranitelném hrdinovi, který měl právě v tomto místě své jediné zranitelné místo. Achillova šlacha je tvořena úponem trojhlavého svalu lýtkové. Zánět achillovy šlachy se často objevuje u přetěžovaných sportovců. K zánětu vedou nárazy chodidla na pevnou podložku při doskocích, nebo rychlé změny směru pohybu, nebo prudké odrazy od země. Ke zranění achillovky dochází i při nedostatečném rozcvičení, regeneraci, nebo při špatném pohybu při sportu. K zánětu achillovy šlachy vede také dlouhodobé přetěžování (při tom dochází k mikrorupturám) a hromadění odpadních látek z nedostatečného průtoku krve achillovou šlachou.
Existuje řada zánětu šlach, kromě zmíněného zánětu achillovy šlachy, je častým i takzvaný tenisový loket. Záněty šlach mohou být hnisavé, revmatické, tenisový loket, ale i třeba tendovagiitis stenosans (= lupavý prst).
Tenisový loket
Pod pojmem tenisový loket je myšlen zánět šlachy v oblasti předloktí na jeho přední straně. Jeho lidový název je odvozený od sportu, který ho často způsobuje. Tenisovým loktem ale netrpí jen tenisté, naopak většinou postihuje více zaměstnance, kteří neustále opakují několik pohybů pořád dokola. V zaměstnání totiž nemívají totiž dost času nechat svaly trochu odpočinout.
Lupavý prst
Pod pojmem lupavý prst je myšlen zánět prstů na rukou (hlavně kolem palce). Lupavý prst se pozná kromě bolesti i omezenou hybností (prstem se dá hýbat jen trhaně).
Hnisavý zánět
K hnisavému zánětu dochází až poté, co je lidské tělo napadené bakteriemi (ty se do šlachy dostávají z jiné části těla). Tento zánět konkrétně způsobují pyrogenní bakterie. Základem léčby je, že je potřeba při léčbě zánětu zastavit postu pyrogenních bakterií. Pokud by se tak nestalo, mohlo by v nejhorším případě dojít i k odumření napadené šlachy.
Revmatický zánět
Druhým typem jsou revmatické záněty, které vznikají působení bakterií streptokoků. U tohoto typu se zpočátku stává, že se zaměňuje za onemocnění artritidou. Ta ale postihuje většinou větší klouby. Revmatický zánět šlach způsobuje postižení kloubů, které jsou zduřelé a nelze s nimi pořádně hýbat (pohyb je velmi bolestivý).
Zánět šlachy může postihnout palec, loket, rameno, kyčel, koleno, achillovu šlachu (jedná se o místa, kde šlach spojuje kost se svalem).
Peritendinitida Achillovy šlachy je zánětlivý bolestivý stav, při kterém dochází k otoku kolem Achillovy šlachy. Často se tento bolestivý jev ukáže už při jednorázovém přetížení nebo po běhu. Stejně tak je však šlacha postižena chronickým nesprávným zatěžováním. Velmi často jsou postiženi zejména sportovci, přičemž nezáleží na tom, zda provozují sport na rekreační, nebo vrcholové úrovni. Peritendinitidu Achillovy šlachy nejlépe identifikujeme podle zmiňovaného otoku v okolí šlachy. Dalšími příznaky jsou bolestivý stoj na špičkách nebo bolestivé zduření šlachy, které lze nahmatat. V akutním stadiu je potřeba klidový režim, studené obklady, farmakologická léčba nebo využití prostředků fyzikální terapie. Když se peritendinitida nachází v chronickém stadiu, je léčba takřka totožná, pouze s tím rozdílem, že při vyčerpání předešlých možností léčby může být navržena peritenonektomie. To je operace, při níž jsou odstraněny bolestivé, zánětem změněné obaly v okolí šlachy.
Ve svém příspěvku RUPTURA QUADRICEPSU NA NOZE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foukal Jan.
V 66 letech jsem měl úraz pád na dlaždicovou podlahu a došlo k úplnému přetržení šlachy, která váže stehenní sval quadriceps na koleno. Nohu jsem po úraze nezvedl od země. Musel jsem jít do týdne na operaci. Po operaci jsem měl sádrovou dlahu. To trvalo 6 týdnů. Když šlacha, kterou mi přilepili při operaci srostla, mohl jsem začít opatrně s rehabilitací na lůžkovém odd. v nemocnici. Po sundání dlahy jsem nemohl vůbec ohnout koleno. Rehabilitace v nemocnici trvala 3 týdny. Stav se hodně zlepšil. Pak jsem ještě ambulantně 2- 3 krát týdně po dobu dvou a půl měsíce dojížděl na další rehabilitaci. Úraz se mi stal 8.12. a následující rok v květnu jsem byl v pořádku. Celková léčba tedy trvala půl roku. Po částečném rozcvičení kolena mi nejvíc pomáhala motodlaha a šlapání na rotopedu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
stal se mi přesně stejný úraz, jsem po operaci, 6 týdnů absolutně klidový režim, nyní chodím 2 týden na rehabilitace a koleno nemůžu stále ohnout více jak 70 °, navíc už celé bolí že na něj nemůžu ani došlápnout, jsem z toho nešťastný
Pro léčbu zánětu je důležité vynechat veškerou zátěž, držet nohu v klidu, ledovat a navštívit lékaře, který poradí nejlepší léčebný postup.
Při zánětu šlach je důležité nejprve omezit pohyb zanícené šlachy. Bez omezení pohybu se zánět šlachy prostě vyléčit nedá. Důležité je tedy uvážit, které fyzické aktivity zcela vynechat a které omezit. Všeobecně se doporučuje vynechat sportovní aktivity. Naopak zařadit by se do denního režimu měly různé protahovací cviky. Při návštěvě lékaře, ten pak předepisuje ortézu, nebo obvaz (někdy dokonce i sádru), aby se omezila hybnost zanícené šlachy. V ortéze se totiž šlacha dostává do stabilizované polohy, a tak je přístupnější regeneraci.
Jedním z užívaných léčebných postupů během tohoto onemocnění je i fototerapie. V takovém případě je oblast s postiženou šlachou vystavena světlu s přesně specifikovanou vlnovou délkou. Toto světlo pak pomáhá nastartovat regeneraci dané oblasti (díky usnadnění oběhu krve).
K dispozici jsou na trhu i různé léčebné masti a gely s chladivými účinky (řada z nich je dostupná i bez receptu). Pokud je zánět šlachy pokročilý a není možné jej vyléčit, může lékař rozhodnout o radikálnějším kroku v léčbě a tím je samotné odstranění části zanícené šlachy.
Další věc, kterou může pacient změnit, aniž by navštívil lékaře, je i jídelníček. Doporučuje se zvýšit příjem bílkovin (ty napomáhají regeneraci svalů), aby převyšoval jejich běžnou úroveň. Ke konzumaci se tedy doporučuje třeba maso. Kromě bílkovin se musí zvýšit i příjem vápníku, draslíku a hořčíku. Kromě masa by se mělo do jídelníčku zařadit i brambory, banány, mléčné výrobky a zeleninu.
Lékař může k léčbě zánětu využít injekce kortikosteroidů (používají se ke snížení zánětu a bolesti), ale to již není tak častá varianta. Pomoci může i fyzikální terapie jedná se o pohybové cviky. V současnosti se používá i plazma bohatá na destičky. To se dělá tak, že se odebírá vlastní krev, ta se upraví, aby se oddělily destičky. Vzniklý roztok se pak aplikuje do oblasti chronického podráždění šlachy.
V naší poradně s názvem LÉČBA BRADAVIC S ČESNEKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natalie.
Dobrý den
Mohla bysem se zeptat jak mám léčit u roční holčičky na rukou bardavice ale má to hodně do hloubky Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Natalie, léčba bradavic u takto malého dítěte není jednoduchá. Nejlepším a hlavně, pro vaši roční holčičku, nejbezpečnějším způsobem léčby bradavic je použití homeopatik. Léčba homeopatiky je pro děti vlastně léčba radostná a chutná.
U bradavic, které jsou na plosce nohy či ruky a mají ten nejtypičtější vzhled rozpraskaných tmavohnědých a drsných útvarů, pomáhá lék Antimonium crudum 5CH , podávaný dvakrát denně 5 kuliček k cucání. K tomu přidáváme 3x týdně 5 kuliček léku Thuja v síle 15 CH. tedy v pondělí, ve středu a v pátek, vždy 5 kuliček.
Jsou-li ale bradavice ploché, žlutavé, nerozpraskané, podejte raději lék Dulcamara a k němu Thuja 15 CH (dávkování viz výše). Drobné, špičaté bradavičky reagují často na lék Nitricum acidum.
Bradavice blízko nehtu léčí zase Graphites střídavě s Antimonium crudum.
Bradavičky při léčbě homeopatiky vypadnou do týdne, ale někdy také až po třech týdnech. Zvlášť tam, kde s nimi už dříve bylo manipulováno jinou léčbou. Pro dobrý výsledek je třeba, aby léčba byla vytrvalá a bylo přesně dodržováno rozepsané dávkování.
Latinsky se šlacha nazývá tendo a anglicky tendon nebo sinew.
Šlachová pochva
Na místech, kde se šlachy stýkají s jinými vnitřními strukturami těla, jsou šlachy umístěné ve šlachových pochvách - obalech s dvojitou stěnou vyplněnou tekutinou, v níž kloužou a promazávají se. Při přirozeném stárnutí či dlouhodobém výkonu stejného pohybu mazivová tekutina vysychá a pokud nedojde k jejímu doplnění, vrstvy pochvy se o sebe začnou bolestivě odírat za praskavého zvuku (tzv. krepitace, známé při praskání kloubů prstů).
Šlachy jsou vazivové provazce připojující sval ke kosti. Úkolem šlach je přenášet sílu stahujícího se svalu, a tak dovést kost k pohybu. Šlacha vyrůstá ze svalového bříška a pak přirůstá k okostici. Šlachy nepotřebují velké zásoby krve, protože nejsou aktivní. Kromě krve mají šlachy i málo nervových zakončení, což je také důvod, proč si člověk šlachy uvědomuje většinou až v okamžiku, kdy si je nějak poraní. K ochraně šlach slouží šlachové pochvy, které jsou v místech, kde se šlachy stýkají s jinými strukturami těla. Tyto pochvy jsou vlastně obaly s dvojitou stěnou vyplněnou tekutinou. Tekutina pomáhá tomu, aby šlachy klouzaly, a postupně se promazávaly. Tato pochva se ale věkem či dlouhodobým výkonem (stejný pohyb) opotřebovává, tekutina vysychá (pokud se nedoplňuje). Jak tekutina vysychá, tak se o sebe vrstvy začnou odírat. Toto odírání je i slyšitelné, je známé jako praskání kloubů.
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ LÉČITEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Dvořáček.
Dobrý den pane otče Pleskač,
syn má 37r,a od raného mládí ho trápí prudké změny počasí.Jedná se o prudké ataky s bolestmi v hlavě a zvracení.Proto Vás prosíme o radu
,jak v tomto případě sedalo čelit těmto problémům.
Rádi se zájmem posloucháme Vaše rady v pořadu "Apetit",ale je pro nás problém dovolat se dotazem.
Děkujeme
S přáním pěkného dne
Dvořáčkovi
Lipůvka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Na otce Pleskače se budete muset obrátit prostřednictvím jeho stránek - odkaz je uveden výše v textu. Ze svého pohledu si myslím, že by se mohlo jednat o migrény a nebo by mohly připadat v úvahu i namožené svaly kolem krku. Doporučuji spojit se s neurologem a s ortopedem a společně zkusit najít řešení za pomoci nejmodernějších technik současného zdravotnictví.
Natržená Achillova šlacha se léčí podobně jako její ruptura. Rozdíl je právě v tom, že u natržení, nebyla všechna vlákna šlachy přetržena, a tak lékaři obvykle nohu znehybní prostřednictvím sádry nebo ortézy do doby než dojde k tomu, aby vlákna šlachy opět srostla, což obvykle trvá zhruba 6 týdnů. Během léčby je nutné, aby byla noha zatěžována co nejméně, a proto obvykle pacient v této době využívá k chůzi berle. Po sundání sádry bývá nutná opět rehabilitace, protože za těch několik týdnů svaly na noze oslabily a je potřeba začít s pohybem nohy opatrně, aby se vlákna šlachy zcela nepřetrhla. V některých případech i natržená vlákna šlachy bývají řešena operativně. Natržení Achillovy šlachy je stejně bolestivé jako její ruptura a pokud bolest ani po rehabilitaci při sportu nepřestává, lékaři pak obvykle doporučují daný sport zcela vynechat.
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY ZÁNĚTU TROJKLANÉHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena gedusova.
Dobry den.Asi mesic chodim k zubari pro bolest zubu.Mam zrengenovane vsechny zuby,prevrtane,dokonce jsem si 5 nechala vytrhnout a bolest v podobe vystrelovani a tak silnem pichnuti porad pretrvava.Pani zubarka tvrdi ze od zubu to neni.Bolest je pri pohybu celisti-mluveni,jidle.Je to jak kdyby projela jehla takove narazy.Predem dekuji za Vas nazor Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pomoci vám může lékař neurolog a případně i ortoped. Bolest čelisti a jejího kloubu může být způsobena nejen stomatologickým zánětem, ale i poruchou na dráze nervů a nebo také to mohou zapříčinit namožené zádové a krční svaly. Zkuste absolvovat konzultaci u těchto dvou lékařů a třeba se vám podaří posunout váš problém blíže k úspěšnému vyléčení.
Záněty šlach se na začátku projevují zduřením ale i bolestí po a při pohybových aktivitách. V pozdějším stádiu je šlacha bolestivá i při běžných denních činnostech a nakonec i v klidu. Například bolest achillovy šlachy je cítit i u úponu šlachy na patní kosti a zároveň je i vyšší napětí svalů plosky nohy a lýtkového svalstva.
Zánět šlach je velmi bolestivým onemocněním, kromě toho okolí postižené šlachy je oteklé. Zánět šlach začíná nejprve nepříjemným pocitem svědění, v pozdějších stádiích již přichází i bolest, která zpočátku nemusí být tak intenzivní, takže ani nepůsobí nijak vážně. Pro další fázi je typická citlivost v daném místě (jakýkoliv dotyk je nepříjemný) a velká bolestivost. V další fázi je bolestivost již trvalá. Dalším možným příznakem, který se během tohoto onemocnění může objevit, je i pocit bodání (pálení) v oblasti postižené šlachy. Že se jedná o zánět šlachy, se v takovém případě pozná tak, že se tyto pocity zhorší se zahříváním, naopak studené obklady pocity bolesti potlačují (alespoň částečně). Stejně tak se bolest zhoršuje, pokud se snažíme bolestivé místo rozhýbat. Klid sice nepřináší úlevu, ale aspoň situaci nezhoršuje (v některých případech ale opatrný pohyb může od bolesti trochu ulevit).
Základní léčbou je omezení pohybu svalu, jehož šlacha je postižena. Nejlepším postupem je fixace. K jejímu provedení lze užít obvaz, ortézu nebo sádru. Jako pomocné látky jsou používané chladivé masti. Pro urychlení opravy tkáně, a tak ukončení zánětu napomáhá zlepšení prokrvení. K tomu se používá fototerapie neboli léčba světlem. Postižená šlacha je ozařována světlem o určité vlnové délce. Po zhojení šlachy je doporučována rehabilitace. Chirurgická léčba spočívá v odstranění postižené části šlachy. Hlavním mezníkem v léčbě je tedy především klid. Pokud jej nebudete dodržovat, hrozí rozvoj komplikací, který spočívá v rozšíření zánětu na okolní tkáň. Nebezpečné je ale zejména postižení vlastních kolagenních vláken šlachy zánětem. Při nejhorším průběhu dojde k odumření šlachy. Odumřelá šlacha musí být chirurgicky odstraněna.
Ve svém příspěvku NAMOŽENÉ KLOUBY A SVALY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janli.
V poslední době mě po cvičení ve fitku bolí klouby, v lékarně mě doporučili Enzymax.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandrii.
Mám podobný problém, začala jsem nedávno rekreačně běhat pro zvýšení kondice. Docela často po běhu mám svalové křeče. Zkusím se o Enzymaxu dozvědět co nejvíce a pak bych zkušenosti předala dál.
Zánět v kotníku může zahrnovat Achillovy šlachy, pozadí holenní šlachy nebo fibulární šlachy. Tato situace obvykle vychází z traumatu, ale může vyplývat z předchozích zánětlivých onemocnění nebo onemocnění, jako je reaktivní artritida (dříve nazývaná Reiterův syndrom), revmatoidní artritida a anglizující spondylitida. Okamžitá léčba zahrnuje znehybnění oblasti, elevace, omezování hmotnost-ložiska, použití ledu, používání nesteroidní zklidňující drogy (NSA) ke zmírnění zánětu. Léky ze skupiny NSAID, jako naproxen (Naprosyn) nebo ketoprofen (Orudis), jsou běžně používané pro tento účel. Další těžký zánět může vyžadovat ortopedické řešení. Pokud je šlacha stále zanícena, tak by měla být omezena atletická činnost by měla být omezena, protože hrozí značné riziko přetržení či natržení šlachy.
Ve svém příspěvku NAMOŽENÉ KLOUBY A SVALY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janli.
V poslední době mě po cvičení ve fitku bolí klouby, v lékarně mě doporučili Enzymax.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kikula.
Jelikož pravidelně cvičím, potřebovala jsem zvýšit výkonnost a potlačit únavu. Objevila jsem stránku https://www.salutempharma.c…. Objednala jsem si přípravek a můžu jen doporučit. Funguje :-)
Zánět Achillovy šlachy je snad nejčastější ze všech příčin bolesti paty. Tento zánět může způsobit bolest paty na dvou místech. Achillova šlacha připojuje lýtkové svaly k patní kosti.
Příčiny: Opakující se tlak na šlachy obvykle od svalové slabosti anebo těsnosti obuvi, deformity nohy, nebo tření z patní kosti o ostruhy.
Příznaky: Bolesti paty jsou horší po odpočinku, a to převážně po probuzení. Objevuje se ztuhlost kotníku a lýtka. Pro toto onemocnění je charakteristický otok v oblasti šlachy, na zadní straně paty anebo těsně nad kotníkem.
Komplikace: Patní bursitida, což je zánět vaku naplněného tekutinou, který je umístěn mezi Achillovou šlachou a patní kostí.
Léčba: Cvičení, ortopedické vložky do bot, injekce, léky.
Ganglion na noze je pseudocysta vyplněná hustou rosolovitou tekutinou. Příčina vzniku ganglionu není zcela známa, ale může jít o dlouhodobé přetěžování okolních vazivových struktur či infekci. Infekce může vzniknout buď samotným dlouhodobým přetěžováním, nebo úrazem šlachy či kloubu.
Pro snížení bolestivosti lékař obvykle předepisuje analgetické masti, magnetoterapii, terapeutický ultrazvuk a laser. Fyzioterapeut může na hodinách provádět mobilizace kloubů a uvolňování jednotlivých vrstev měkkých tkání (šlachy, svaly, vazy, kloubní pouzdra). Pokud bolestivost neustupuje nebo je útvar natolik velký, že omezuje hybnost v kloubu či samotné šlachy svalu, přistupuje lékař většinou k operačnímu řešení. Lékař má na výběr ze dvou metod. Může provést prosté odsátí obsahu ganglionu, jehož nevýhodou je, že stačí, aby v prostoru zůstala jedna jediná buňka, a ganglion může znovu narůst. Jako prevence vzniku zánětu v operované tkáni lze do místa aplikovat kortikoidy, které však mají velkou nevýhodu v tom, že vysušují měkké tkáně (šlachy, vazy, kloubní chrupavku) v místě aplikace a činí je tak křehčími a náchylnějšími k prasknutí či vzniku artrózy. Další chirurgickou metodou je vyříznutí ganglionu a důkladné vyčištění okolí šlach a kloubu, proto se odstraňují i tkáně z okolí ganglionu včetně šlachové pochvy a kloubního pouzdra. Po operaci je nutné nosit několik týdnů znehybňující dlahu, aby mohlo dojít ke srůstu operovaných šlach. Vzniklá jizva často vyvolává nové bolesti, otok a lehké omezení hybnosti operovaného segmentu. Bohužel i přes nepochybnou účinnost takovéto operační léčby není vyloučeno, že se ganglion v budoucnu znovu neobjeví.
Tapy jsou lepící pásky vyrobené na bázi bavlny, materiál je také elastický stejně jako lidská kůže, je také propustný vodě a vzduchu. Tapy na kůži dobře drží a je možné se s nimi koupat i sportovat. Cílem tapů je zpevnit a ochránit svaly, šlachy a klouby před poškozením nebo přetížením. Zároveň ale nijak neomezují cévní zásobení a rozsah pohybu.
Při tejpování achillovy paty je nutné tapy aplikovat na suchou a odmaštěnou pokožku (ideálně i odchlupenou). Začátek a konec tapů je třeba nalepit bez napnutí. Po nalepení se musí páska ještě rychle třít dlaněmi, aby se zažehlila a aktivovaly se adhezivní vlastnosti pásky (tapy nelze nalepit, pokud se na daném místě nachází pigmentové névy, bradavice, a další onkologická onemocnění)
Postup tejpu achillovy šlachy
V neutrální pozici nalepíme kotva I tapu do místa úpony achillovy šlachy. Zhruba s polovičním napětím se tape nalepí v celém průběhu šlachy při dorzální flexi nohy. Konec tapu je nutné nalepit bez napětí. Tape je pak potřeba třít. Tento tape se dá kombinovat s V tapem. V neutrální pozici se kotva V tapu bez napětí aplikuje do místa úponu svalu na Kalkatu. Při dorzální flexi nohy se při 25 % napětí nalepí pruhy tapu po obvodu svalu až na mediální a laterální kondyl femuru. Konce tapu se opět musí nalepit bez napětí a celý tape je potřeba třít, aby se zažehlil.
Ve svém příspěvku SPORT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza J..
Takže chápu správně, že je ten enzycol dobrý i při námaze a sportu? Dnou netrpím, ale namožene a bolavé klouby po tréningu mívám..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Salima.
Doufám, že když ho doporučují i v lékárně, tak to nebude jenom nějaký reklamní trik a bude fungovat. Nerada bych do sebe něco ládovala a pak zjistila, že je to o ničem.
Šlachy jsou náchylné k zánětům při nepřiměřeném zatížení, které může být dlouhodobé ale i nárazové. Nedá se říct, že u sportovců bývá zánět šlach „horší“, naopak závažnější může být právě u lidí, kteří nesportují a toto onemocnění mají způsobené třeba prací. Jednostranná zátěž pravidelného charakteru a současné přetěžování některých svalů jsou nejčastější důvody, proč záněty šlach trpí i nesportovci.
Záněty mohou postihnout nejen šlachy na dolních končetinách ale i šlachy na horních končetinách, toto onemocnění ale nepostihuje jen sportovce (nejčastěji záněty šlach na horních končetinách trpí tenisté a golfisté), ale i lidé pracují na PC, nebo i dělníky, kteří mají monotónní práci rukama (rutinní opakování jednotvárných pohybů). Záněty šlach na horních končetinách mívají ale i ženy, které často nosí své děti.
Zánět šlachy mohou kromě sportu způsobit i práce na zahradě, tesařské práce, úklidové práce, házení lopatou, malování, praní v ruce.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
