LÉČBA NATRŽENÉHO SVALU NEBO ŠLACHY NA LYTKU bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. S pojmy Achillova pata a Achillova šlacha se snad každý člověk někdy setkal, i přesto ale docházívá k tomu, že je lidé někdy při konverzaci zaměňují Achillovu šlachu za Achillovu patu, protože význam pojmu Achillova pata vlastně neznají.
Ruptura Achillovy šlachy
Pod pojmem ruptura si je třeba představit přetržení či prasknutí Achillovy šlachy, což je velmi bolestivé a vážné onemocnění, které se nedá vyléčit během pár dní. Naopak léčba obvykle trvá několik měsíců a v řadě případů třeba i rok. K ruptuře Achillovy šlachy může dojít na několika místech, nejčastěji se Achillova šlacha přetrhne těsně nad patní kostí, protože v tomto místě je šlacha nejméně zásobená krví vlásečnicemi. K přetržení může dojít ale také v lýtkovém svalu, nebo může být šlacha dokonce odtržená od patní kosti.
Ke kterémukoliv z těchto přetržení Achillovy šlachy může dojít náhle a bez jakéhokoliv varování. Achillova šlacha totiž neobsahuje žádná nervová zakončení, a tak šlacha nebolí, dokud se nepřetrhne (= nenatrhne). K přetržení této šlachy dochází obvykle při nevhodném pohybu při sportu. Některé sporty jsou pro toto poranění rizikovější než jiné. Vesměs ale platí, že větší riziko je u sportů, kde sportovec častěji zničehonic mění směr svého pohybu (například kličky při basketu, fotbalu atd.). K přetržení Achillovy šlachy může dojít jak u profesionálních sportovců, tak i u rekreačních. Častější je toto poranění ale u rekreačních sportovců, kteří se nerozcvičují a nejsou na daný pohyb tak zvyklý. V podstatě se jedná o to, že nevhodnými pohyby a přetěžováním šlachy dojde ve vláknech Achillovy šlachy k různým trhlinkám, které jsou pak příčinou jejího přetržení. Aby k ruptuře Achillovy šlachy nedocházelo je vhodné se před každou sportovní aktivitou pořádně rozcvičit a po sportu provést strečink, provozovat pohyby při sportu správně (při běhu mít správné postavení nohou, dělat stejně dlouhé kroky), pomoc může i dodržování pitného režimu, protože pokud člověk málo pije, tak tělo automaticky do šlach dodává méně tekutin a tím šlachy začnou vysychat a nejsou tak pružné.
- příznaky
Ruptura Achillovy šlachy se pozná obvykle okamžitě, dojde totiž k velmi bolestivému prasknutí, které se projeví i bolestí v lýtku (jako kdyby člověka někdo do lýtka udeřil), zároveň je někdy toto prasknutí také slyšitelné. Toto bolestivé prasknutí někdy provází vznik krevní sraženiny (= modřiny) v místě prasknutí, hematom se ale neobjevuje u ruptury pokaždé. Ruptura Achillovy šlachy se také může projevit viditelnou deformací v místě prasknutí. Ruptura této šlachy může způsobit, že chůze po ruptuře achillovky bude extrémně obtížná, v některých případech i nemožná. V jiných případech ruptura nemusí mít tak drastický průběh.
- léčba
Léčba ruptury Achillovy šlachy je vždy zdlouhavá. Toto poranění navíc vyžaduje rehabilitaci. Obvykle léčba ruptury trvá několik měsíců, ale v některých případech se doba trvání léčby může při
V naší poradně s názvem PALENÍ NOHOU PŘI CUKROVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
5 let mám cukrovku 2.typu beru prášky Metformin 3x denně. Už asi měsíc trpím pocity horka v levém lýtku. Trvá to pár minut ale vrací se to po celý den. Na lýtku nejsou vidět žádné povrchvé změny a ani mě nebolí nohy. Přesto jsou tyto pocity docela nepříjemné. Nejsem si jist, co to způsobuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě to bude diabetická neuropatie dolní končetiny. Zajděte za svým diabetologem a řekněte mu o svých nových nepříjemných pocitech v nohou. Diabetolog bude nejlépe vědět, jak tuto situaci ve vašem případě řešit.
Záněty Achillovy šlachy jsou velmi častým onemocněním u sportovců. Obvykle může dojít k zánětu jak šlachy, tak i jejího obalu. K zánětu Achillovy šlachy obvykle dochází v důsledku přetěžování, často nevhodným cvičením a pohybem. Obvykle se tak stává při aktivitách, při nichž dochází k nárazům chodidla do pevné podložky (všechny sporty, při nichž se běhá). K zánětu Achillovy šlachy může dojít u člověka v jakémkoliv věku a při jakékoliv aktivitě, přestože větší předpoklad k tomuto onemocnění mají jedinci, kteří se sportu věnují rekreačně a jsou ve věku zhruba 30 let a výše. Vliv na vznik zánětu této šlachy může mít ale i špatně zvolená obuv pro danou sportovní aktivitu, vynechání rozcvičení před sportovním výkonem, přeceňování svých schopností, pohyb po špatně zpevněném povrchu, náhlé zvýšení fyzické aktivity (například při běhu náhlý přechod do sprintu), špatný pitný režim, nebo i předcházející zranění lýtkového svalu. Člověk by se měl snažit tomuto všemu vyvarovat, protože léčba zánětu Achillovy šlachy není vždy úplně příjemná. Jako vhodná prevence může také sloužit omezení náročných fyzických aktivit, využívání ortopedických vložek do bot a nošení vhodné sportovní obuvi, zároveň je také dobré střídat pohybové aktivity, vždy se před sportem rozcvičit a zátěž zvyšovat postupně.
- příznaky
Zánětlivá onemocnění této šlachy mohou mít několik stádií a každé stádium má své příznaky. Nejprve se zánět „achillovky“ projevuje bolestí v oblasti této šlachy po sportu, nebo po velké fyzické zátěži nohy. Zároveň je achilovka také bolestivá na dotek a obvykle se objevuje i určité zduření této oblasti (zpravidla otok v blízkosti patní kosti), náhlá ztuhlost dolní končetiny v oblasti bérce, větší bolest při rychlém pohybu, zároveň se také může na šlaše objevit boule, nebo šlacha může „praskat“ při pohybu. Pro druhé stádium je typická bolesti již při fyzické aktivitě, bolest je opět obvykle provázena otokem dané oblasti. Předposlední třetí stádium se projevuje bolestí Achillovy šlachy i v okamžicích klidu, tedy v době kdy šlacha není nijak zatěžována. Poslední stádium se projevuje trvalou bolestí, která se může stupňovat i při sebemenším pohybu nohy. K tomuto stádiu obvykle dochází tím, že zánět v Achillově šlaše nebyl léčen.
- léčba
Hned na začátku je třeba zmínit, že léčba zánětu Achillovy šlachy je absolutně nezbytná, pokud by se totiž šlacha neléčila, mohla by se zcela přetrhnout a to by mohlo trvale ovlivnit její funkci. Důležité je také nezanedbávat nutnou rehabilitaci a respektovat předepsaný klidový režim a nohu v takovém případě zbytečně nezatěžovat, aby se situace dále nezhoršovala.
V naší poradně s názvem UCPANÉ CÉVY NA NOHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda dzurkova.
muj manzel ma ucpavani cev na nohou takze nemuze vubec chodit tak jenom lezi v posteli tak by me zajimalo co se protitomu da delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Onemocnění periferních tepen je velmi časté, hlavně u lidí starších 50 let. Onemocnění je způsobeno zúženými nebo zablokovanými tepnami v nohách nebo v hlavní tepně těla (aortě). To může snížit průtok krve do svalů v lýtku, stehně nebo hýždích. Tento snížený průtok krve může způsobit bolest stehna, lýtka nebo hýždí, která se objevuje při chůzi. Jak se stav zhoršuje, bolest nastává při chůzi na kratší vzdálenosti. Postupem času může být chůze příliš bolestivá.
Co s tím dělat? Cvičit, cvičit, cvičit. Pomocí asistentky z domácí péče provádět pravidelná cvičení a masáže. Domácí péči předepíše praktický lékař.
Při zánětu žil v lýtku si zaslouží pozornost lékaře otok postiženého lýtka vzniklý bez zevní příčiny, velice pravděpodobně se totiž jedná o přestup sraženiny do hlubokého žilního systému, a tudíž o závažné onemocnění s rizikem plicní embolie. V tomto případě je třeba vždy co nejdříve navštívit specializovanou cévní ambulanci.
Léčba žilní trombózy se liší podle lokalizace sraženiny v žilním systému a spočívá v aplikaci látek, které snižují srážlivost krve, zpočátku jde nejčastěji o injekční aplikaci heparinu, poté je na základě kontrol srážlivosti krve nastavena takzvaná antikoagulační léčba. Neoddělitelnou součástí léčby jsou režimová opatření – kompresivní léčba punčochami nebo bandážemi, elevace (zvýšená poloha) nohou, dostatečný přísun tekutin, chladné sprchy a podávání venotonik (léků zlepšujících žilní návrat).
Ve svém příspěvku POMŮŽE KONOPÍ NA ŠLACHY STEHENNÍHO SPODNÍHO SVALU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Chlád.
Již druhý měsíc mě bolí levá noha - spodní lýtkový sval. Vůbec se nemohu pohnout. Jsem invalidní nepohyblivý člověk. Dříve jsem mohl alespoň chvilku stát než mi třebas vykoupali. Nyní to hrozně bolí a žádný ibalgin nebo léky na uvolnění svalu nepomáhají. Nemohu už ani sedět, trochu to pomůže pokud ležím v klidu. Každý pohyb je velká bolest. V noci to trochu zaspím, ale po probuzení je to tu opět. Nemohu se ani sám vymočit, každý pohyb je moc bolestivý. Rád bych něco bral na zmírnění bolestí. Co koliv.
Děkuji moc za Info.
Dotazuji se přes bratra ten má doma internet.
S pozdravem
Stanislav Chlád
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Janečková.
Zdravím Vás, pane Chlád, je mi moc líto, že máte bolesti. Zkuste kontaktovat Mudr.Petr Sikora, ordinace Ostrava, je to špičkový lékař.
Telefon 596 716 986.
Eva Janečková ️
Při zánětu žil v lýtku si zaslouží pozornost lékaře oteklé lýtko, které vzniklo bez zevní příčiny. Pravděpodobně se jedná o zánět žilního systému s možností vzniku trombu, a tudíž o závažné onemocnění s rizikem plicní embolie. V tomto případě je třeba vždy co nejdříve navštívit specializovanou cévní ambulanci.
V naší poradně s názvem NATRŽENÝ STEHENNÍ SVAL - LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na účinnou léčbu natrženého stehenního svalu. Děkuji. Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje řada věcí, které můžete udělat, abyste si pomohl s natrženým stehenním svalem. Nejdůležitější a nezbytnou součástí vaší léčby a zotavení je udržování stehna v pohybu.
Jak se dostat do pohybu?
Během prvních 24 až 48 hodin po problému se stehenním svalem byste se měl pokusit omezit své aktivity, ale nepřestávejte se pohybovat. Pohyb vykonávejte jen tak, jak vám to příznaky dovolí. Jemně pohybujte nohou po dobu 10 až 20 sekund každou hodinu, když jste vzhůru, vyhněte se dlouhému stání na nohou.
Při použití schodů může pomoci, když při výstupu do schodů stoupáte jen svou zdravou nohu, abyste snížili namáhání stehna. Když scházíte dolů, sestupujte první svou problémovou nohu, abyste snížil zatížení stehna. Při chůzi nahoru a dolů používejte zábradlí (pokud je k dispozici).
Po 48 hodinách zkuste více používat nohu – cvičení vašemu stehnu opravdu pomáhá a může zmírnit bolest. Dělejte, co byste normálně dělal, a zůstaňte u toho, nebo se vraťte do práce – to je důležité a je to nejlepší způsob, jak se zlepšit.
Je užitečné dělat specifická cvičení, která vám mohou pomoci při zotavení. Na začátku mohou být náročná, takže udělejte, co můžete, a snažte se to časem vylepšovat.
Výhody udržení aktivity
Být aktivní je to nejlepší, co můžete pro své celkové zdraví udělat.
Když budete nadále aktivní, udržujte si tím aktuální úroveň kondice – i když musíte změnit to, co běžně děláte, jakákoliv aktivita je lepší než žádná.
Udržujte ostatní svaly a klouby silné a pružné a udržujte si zdravou tělesnou hmotnost.
Vyhněte se sportu nebo těžkému zvedání, dokud nebudete mít méně bolestí při pohybu. Před zahájením sportovních aktivit se nezapomeňte předně plně zahřát.
Léčba bolesti
- léky proti bolesti – to vám může pomoci pohodlněji se pohybovat, což může pomoci vašemu zotavení.
- ledové obklady.
Led může být prospěšný právě při léčbě muskuloskeletálních bolestí. Led je nejvýhodnější, pokud váš problém se stehny souvisí se zraněním. Nikdy nepokládejte led přímo na pokožku. K ochraně pokožky před spálením použijte bariéru, jako je igelit s ručníkem. Jak dlouho máte používat led jako léčbu, se může lišit. Obecně byste však měl led aplikovat po dobu až 15 minut. Mezi ošetřeními byste také měl nechat několik hodin. Pokud máte nějaké problémy s krevním oběhem, neměl byste používat led jako léčbu bolesti stehen.
Práce
Během rekonvalescence se doporučuje zůstat v práci nebo se do práce co nejrychleji vrátit. Abyste se mohl vrátit do práce, nemusíte být zcela bez bolesti a bez příznaků.
Zánět šlach na noze je opravdu nepříjemný problém, ale nohy nejsou jediným místem kde může k zánětu dojít. Níže je seznam nejčastějších problémů spojených s bolavou šlachou.
Achillova šlacha
Největší šlachou na noze je Achillova šlacha pojmenována po mytickém nezranitelném hrdinovi, který měl právě v tomto místě své jediné zranitelné místo. Achillova šlacha je tvořena úponem trojhlavého svalu lýtkové. Zánět achillovy šlachy se často objevuje u přetěžovaných sportovců. K zánětu vedou nárazy chodidla na pevnou podložku při doskocích, nebo rychlé změny směru pohybu, nebo prudké odrazy od země. Ke zranění achillovky dochází i při nedostatečném rozcvičení, regeneraci, nebo při špatném pohybu při sportu. K zánětu achillovy šlachy vede také dlouhodobé přetěžování (při tom dochází k mikrorupturám) a hromadění odpadních látek z nedostatečného průtoku krve achillovou šlachou.
Existuje řada zánětu šlach, kromě zmíněného zánětu achillovy šlachy, je častým i takzvaný tenisový loket. Záněty šlach mohou být hnisavé, revmatické, tenisový loket, ale i třeba tendovagiitis stenosans (= lupavý prst).
Tenisový loket
Pod pojmem tenisový loket je myšlen zánět šlachy v oblasti předloktí na jeho přední straně. Jeho lidový název je odvozený od sportu, který ho často způsobuje. Tenisovým loktem ale netrpí jen tenisté, naopak většinou postihuje více zaměstnance, kteří neustále opakují několik pohybů pořád dokola. V zaměstnání totiž nemívají totiž dost času nechat svaly trochu odpočinout.
Lupavý prst
Pod pojmem lupavý prst je myšlen zánět prstů na rukou (hlavně kolem palce). Lupavý prst se pozná kromě bolesti i omezenou hybností (prstem se dá hýbat jen trhaně).
Hnisavý zánět
K hnisavému zánětu dochází až poté, co je lidské tělo napadené bakteriemi (ty se do šlachy dostávají z jiné části těla). Tento zánět konkrétně způsobují pyrogenní bakterie. Základem léčby je, že je potřeba při léčbě zánětu zastavit postu pyrogenních bakterií. Pokud by se tak nestalo, mohlo by v nejhorším případě dojít i k odumření napadené šlachy.
Revmatický zánět
Druhým typem jsou revmatické záněty, které vznikají působení bakterií streptokoků. U tohoto typu se zpočátku stává, že se zaměňuje za onemocnění artritidou. Ta ale postihuje většinou větší klouby. Revmatický zánět šlach způsobuje postižení kloubů, které jsou zduřelé a nelze s nimi pořádně hýbat (pohyb je velmi bolestivý).
Zánět šlachy může postihnout palec, loket, rameno, kyčel, koleno, achillovu šlachu (jedná se o místa, kde šlach spojuje kost se svalem).
V naší poradně s názvem BOLEST PATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anabella.
Dobrý den.
Co znamenají níže zmíněné latinské výrazy?
Byla jsem na rtg pat, ale co jsem si přečetla je srozumitelné jen lékaři, který mi nic nesdělil.
Calcar calcanei sup et inf gr, grav
Víte?
Děkuji. A.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Calcar calcanei neboli ostruha je deformace v oblasti patní kosti. Nejčastěji vzniká mezi 40. a 60. rokem a bývá přítomna na obou dolních končetinách. Je způsobena kalcifikací a osifikací zánětlivých změn v úponu krátkých svalů nohy a plantární aponeurózou na hrbolku patní kosti. Ostruha způsobuje bolest uprostřed nášlapné plochy paty. Bolest může omezit nebo dokonce znemožnit chůzi. Lékař by měl při vyšetření prověřit palpační bolestivost úponu krátkých svalů a plantární aponeurózy na patní kost (zatlačit na šlachu a sledovat, jestli to bolí). Obvykle se volí konzervativní léčba, která spočívá v odlehčení paty speciální vložkou. Stélka odlehčí krok v místě ostruhy, vhodné je použít měkký podpatek. Lékař může provést obstřik bolestivého místa nebo může doporučit fyzikální ošetření (rehabilitace ve formě masáží, léčba magnety, balneo) nebo rentgenové ozáření.
Jde o jehlové elektrody bipolární či multipolární, případně o tenký drátek či svazek drátků. Bipolární elektroda je složena z duté jehly, jejímž středem prochází izolovaný vodič, který před hrotem jehly vychází na povrch její stěnou. Kovové tělo jehly tvoří jednu společnou elektrodu a středový vodič druhou elektrodu.
Jehlová multipolární elektroda je konstrukčně totožná s bipolární s tím rozdílem, že středem vede (a na povrch stěnou vystupuje) hned několik vzájemně izolovaných vodičů. Multipolární elektrodou lze tedy snímat několik signálu na velmi malé ploše najednou. Speciální jehlovou elektrodou se snímací plochou 25 μm lze měřit signál z jediného svalového vlákna (pro metodu SFEMG).
Podpovrchové elektrody se zavádějí kolmo na osu svalunebo podélně. Jehlovou elektrodu lze dobře umístit ve svalu, ale jedná se o bolestivou metodu, a navíc jehla omezuje pohyb svalu a sval zároveň pohybuje elektrodou, což vede ke vzniku nežádoucích artefaktů v signálu. Jehlová elektroda může zůstat zavedena do svalu maximálně hodinu. Naproti tomu zavedený drát lze ponechat ve svalu až několik hodin, ale nelze s ním dobře manipulovat a lokalizovat konkrétní místo zájmu ve svalu. Drátové elektrody se používají tam, kde nechceme omezovat pohyb svalstva, ovšem drát se pohybem může povytáhnout.
V případě neinvazivního měření na povrchu kůže se zaznamenává signál vzniklý činností velkého množství motorických jednotek. Signál dosahuje špičkové hodnoty do 10 mV. Značný objem tkáně mezi elektrodami a svalovými vlákny, stejně jako rozhraní elektroda–pokožka omezují horní hranici využitelného frekvenčního pásma na 500 Hz. Hlavní část výkonového spektra tedy leží v oblasti 50–150 Hz.
Invazivním, takzvaným intramuskulárním EMG lze měřit elektrický potenciál malého množství motorických jednotek až jednotlivých motorických jednotek. Využitelné frekvenční pásmo sahá až k 10 kHz díky malému objemu tkáně mezi elektrodou a zdrojem signálu. Špičkové napětí dosahuje řádově stovek μV.
Snímání a záznam sumárních akčních potenciálů svalu se provádí za účelem zjištění funkcionality svalu. Využívá se povrchových nebo podpovrchových elektrod ke stimulaci periferního nervu, který pak vyvolá samotný záškub svalu, který je pak měřen povrchovou elektrodou. Podpovrchová elektroda ke snímání ve svalu není vhodná, protože dochází k jeho silné kontrakci, což se projeví vznikem artefaktů v signálu. Stimulace nervu je realizována elektrickými pulzy o frekvenci 3–5 Hz. Vyhodnocuje se amplituda a odezva na budící signál. Nízká amplituda (alespoň 10% snížení) všech odezev značí primární nemoc svalstva. Naproti tomu u nervové poruchy, jako je například roztroušená skleróza, je patrné zpoždění kontrakce vláken při normální amplitudě. Jinou verzí CMAP metody je stimulace senzorických nervů, čímž se zpětnovazebně aktivují motoneurony, a tak lze vyšetřovat jejich funkčnost či přenosové vlastnosti.
V naší poradně s názvem BOLEST VNITŘNÍ STRANY STEHNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Dobrý večer,
chtěl bych se s Vámi poradit. Koncem ledna jsem si poranil (stehno) a nevím co s tím mám dělat dále. Nevím přesně který to je.
musculus vastus medialis
dvojhlavý sval stehení
Chtěl bych se vrátit ke sportu, ale sval mi to nepovoluje.
Mohli by jste mi poradit jak bych to mohl léčit?
Měl jsem rehabilitace, ale nepomohlo. (elektřinu)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vastus medialis je vnitřní hlavou čtyřhlavého svalu stehenního známého jako kvadriceps. Posiluje se například při předkopech s mírně vyrotovaným chodidlem ven. Zranění vyžadují následnou rehabilitaci ve formě léčebného tělocviku. Jaké cviky a jak přesně je provádět je vidět na těchto videích: https://www.youtube.com/res…
K podpoře hojení a k ochraně svalu přispěje rovněž tejpování ve tvaru obráceného Y a nebo kolení ortéza. Ortéza je vhodná při déletrvajícím namáhání, například při túrách a nebo trénincích. Doba, než se vše vrátí do původního stavu, může trvat rok a ne vždy je dosaženo původní funkčnosti. Prospěšné je spolupracovat se zkušených fyzioterapeutem někde ve fitness a pomalu sval zatěžovat.
Pro léčbu zánětu je důležité vynechat veškerou zátěž, držet nohu v klidu, ledovat a navštívit lékaře, který poradí nejlepší léčebný postup.
Při zánětu šlach je důležité nejprve omezit pohyb zanícené šlachy. Bez omezení pohybu se zánět šlachy prostě vyléčit nedá. Důležité je tedy uvážit, které fyzické aktivity zcela vynechat a které omezit. Všeobecně se doporučuje vynechat sportovní aktivity. Naopak zařadit by se do denního režimu měly různé protahovací cviky. Při návštěvě lékaře, ten pak předepisuje ortézu, nebo obvaz (někdy dokonce i sádru), aby se omezila hybnost zanícené šlachy. V ortéze se totiž šlacha dostává do stabilizované polohy, a tak je přístupnější regeneraci.
Jedním z užívaných léčebných postupů během tohoto onemocnění je i fototerapie. V takovém případě je oblast s postiženou šlachou vystavena světlu s přesně specifikovanou vlnovou délkou. Toto světlo pak pomáhá nastartovat regeneraci dané oblasti (díky usnadnění oběhu krve).
K dispozici jsou na trhu i různé léčebné masti a gely s chladivými účinky (řada z nich je dostupná i bez receptu). Pokud je zánět šlachy pokročilý a není možné jej vyléčit, může lékař rozhodnout o radikálnějším kroku v léčbě a tím je samotné odstranění části zanícené šlachy.
Další věc, kterou může pacient změnit, aniž by navštívil lékaře, je i jídelníček. Doporučuje se zvýšit příjem bílkovin (ty napomáhají regeneraci svalů), aby převyšoval jejich běžnou úroveň. Ke konzumaci se tedy doporučuje třeba maso. Kromě bílkovin se musí zvýšit i příjem vápníku, draslíku a hořčíku. Kromě masa by se mělo do jídelníčku zařadit i brambory, banány, mléčné výrobky a zeleninu.
Lékař může k léčbě zánětu využít injekce kortikosteroidů (používají se ke snížení zánětu a bolesti), ale to již není tak častá varianta. Pomoci může i fyzikální terapie jedná se o pohybové cviky. V současnosti se používá i plazma bohatá na destičky. To se dělá tak, že se odebírá vlastní krev, ta se upraví, aby se oddělily destičky. Vzniklý roztok se pak aplikuje do oblasti chronického podráždění šlachy.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že
Šlachy jsou vazivové provazce připojující sval ke kosti. Úkolem šlach je přenášet sílu stahujícího se svalu, a tak dovést kost k pohybu. Šlacha vyrůstá ze svalového bříška a pak přirůstá k okostici. Šlachy nepotřebují velké zásoby krve, protože nejsou aktivní. Kromě krve mají šlachy i málo nervových zakončení, což je také důvod, proč si člověk šlachy uvědomuje většinou až v okamžiku, kdy si je nějak poraní. K ochraně šlach slouží šlachové pochvy, které jsou v místech, kde se šlachy stýkají s jinými strukturami těla. Tyto pochvy jsou vlastně obaly s dvojitou stěnou vyplněnou tekutinou. Tekutina pomáhá tomu, aby šlachy klouzaly, a postupně se promazávaly. Tato pochva se ale věkem či dlouhodobým výkonem (stejný pohyb) opotřebovává, tekutina vysychá (pokud se nedoplňuje). Jak tekutina vysychá, tak se o sebe vrstvy začnou odírat. Toto odírání je i slyšitelné, je známé jako praskání kloubů.
Ve svém příspěvku OŠETŘENÍ PLETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ola.
Prosím poraďte jaké je další ošetření pleti po sloupnutí gelové masky z obličeje, krku a dekoltu. Aplikovala jsem si masku s čajovníkem a okurkou.
Dále prosím o radu, jaké cviky mám cvičit na zpevnění břišních svalů, zádových a prsních svalů, zadečku a stehen... Na zádech se mi tvoří "visací" kožní záhyby, na břiše mám vrstvu tuku a na stehnech při chůzi v kr. kalhotech nebo sukni pozoruji "vlnění" kůže do ošklivých vrásek. Zadeček mám povislý a při chůzi se mi také vlní. Stáhnu-li na něm svaly, utvoží se mi na něm povadlé vrásky...
Děkuji za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Dopl
V naší poradně s názvem CHŮZE,JÍZDA NA KOLE,PLAVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Swobodová.
Dobrý den,mám ještě jeden dotaz:na neprůchodnost cév v levé noze 3.st. a v pravé noze 1.st.užívám ráno 2 ks Detralex a nosím kompresní punčochy.Mám doporučení také na chůzi,jízdu na kole a plavání.Prozatím mohu jezdit doma na rotopedu a chodit,ale nevím,jak dlouho denně,poradíte mi?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Posílení svalů lýtkové pumpy je prospěšné a proto byste tyto aktivity měla dělat co nejčastěji, podle toho jak vám to dovolí váš zdravotní stav. Vhodné je také zařádit cviky na posílení lýtkových svalů pomocí výponů na špičkách třeba na hraně schodu. Vhodné je také několikeré vyhřátí spodní části dolních končetin horkou vodou a pak jejich schlazení (taková minisauna na nohy). Při odpočinku je dobrý krátkodobý sed v kleče a zvedání nohou vzhůru, například vleže zvednout nohy a opřít je o stěnu.
Peritendinitida Achillovy šlachy je zánětlivý bolestivý stav, při kterém dochází k otoku kolem Achillovy šlachy. Často se tento bolestivý jev ukáže už při jednorázovém přetížení nebo po běhu. Stejně tak je však šlacha postižena chronickým nesprávným zatěžováním. Velmi často jsou postiženi zejména sportovci, přičemž nezáleží na tom, zda provozují sport na rekreační, nebo vrcholové úrovni. Peritendinitidu Achillovy šlachy nejlépe identifikujeme podle zmiňovaného otoku v okolí šlachy. Dalšími příznaky jsou bolestivý stoj na špičkách nebo bolestivé zduření šlachy, které lze nahmatat. V akutním stadiu je potřeba klidový režim, studené obklady, farmakologická léčbanebo využití prostředků fyzikální terapie. Když se peritendinitida nachází v chronickém stadiu, je léčba takřka totožná, pouze s tím rozdílem, že při vyčerpání předešlých možností léčby může být navržena peritenonektomie. To je operace, při níž jsou odstraněny bolestivé, zánětem změněné obaly v okolí šlachy.
Ve svém příspěvku LÉK MILGAMMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Babulka.
Dobrý den, mám dotaz.Dostala jsem předpis na lék Milgamma N od své neuroložky.V lékárně mi bylo řečeno,že pojišťovna tento lék nehradí a zaplatila jsem 324kč.Paní doktorka mi o platbě nic neřekla.Je to divné,neboť mi doporučila ještě další lék s tím,že ten si mám zaplatit.Na internetu jsem našla,že lék Milgamma by měl být hrazen pojišťovnami.Nevím,jestli je to ovlivněno,mám pojišťovnu 207 a bydliště v Praze.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Dobrý den. I já jsem platil za Milgammu N.10injekcí 340Kč dále jsem měl 12 injekcí Muscoralu a deset injekcí Almiralu a platil jsem celkem 780Kč. a celkově to moc nepomohlo.Tyto injekce jsou na uvolnění svalstva aby záda nebolela. Nyní jsem si ještě koupil Milgammu n v tabletách je jich tam 100 tablet a cena v nynější akci je 550Kč jinak 670 Kč.Tablety jsou bez předpisu, ale injekce jsou na předpis a mě je chodili domů píchat sestřičky každý den.MIlgamma N se píchá ob den.Muscoril a Almiral se píchá každý den do svalu a injekce nebolí kdežto injekce Milgammy N trošku štípou a musí se píchat zvlášť hluboko do svalu.
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bederní páteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.
Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.
V naší poradně s názvem KLACID 500 MG A STATINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Thinová.
Dobrý den,
mám předepsaný Klacid 500 mg a užívám Euvascor 20mg/10mg - kombinovaný lék na krevní tlak a cholesterol. Mohu tyto léky zároveň užívat, když u toho Euvascoru je napsáno, že je to atorvastatinum? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Euvascor obsahuje Atorvastatin a Perindopril. S Perindoprilem se Klacid nijak neovlivňuje, ale u Atorvastatinu je to horší. Kombinace Euvascoru a Klacidu může významně zvýšit hladinu Atorvastatinu v krvi. To může zvýšit riziko nežádoucích účinků, jako je poškození jater a vzácný, ale závažný stav zvaný rabdomyolýza, při kterém dochází k rozpadu tkáně kosterního svalstva. V některých případech může rabdomyolýza způsobit poškození ledvin nebo dokonce smrt. Pravděpodobně budete potřebovat úpravu dávky nebo častější sledování lékařem, abyste mohla bezpečně používat oba léky, nebo vám lékař může předepsat alternativní léky, které vzájemně neinteragují. Pokud máte nevysvětlitelnou bolest svalů, citlivost nebo slabost během léčby atorvastatinem nebo podobnými léky, zejména pokud jsou tyto příznaky doprovázeny horečkou nebo tmavě zbarvenou močí, tak o tom informujte ihned svého lékaře. Pokud se u Vás objeví horečka, zimnice, bolest kloubů nebo otoky, neobvyklé krvácení nebo modřiny, kožní vyrážka, svědění, ztráta chuti k jídlu, únava, nevolnost, zvracení, tmavě zbarvená moč a / nebo zažloutnutí kůže, měla byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, protože to mohou být známky a příznaky poškození jater. Je důležité informovat lékaře o všech dalších lécích, které užíváte, včetně vitaminů a bylin. Nepřestávejte užívat žádné léky bez předchozího rozhovoru s lékařem.
Kegelovo cvičení není určeno jen pro ženy, ale je účinné i pro muže. Kegelovy cviky vyvinuté v roce 1948 americkým gynekologem Arnoldem Kegelem, se zaměřují na procvičování a zpevnění svalů v oblasti pochvy, močové trubice a konečníku neboli takzvaného pánevního dna. Jejich procvičování vede u žen ke zvýšení vzrušivosti, vaginální lubrikaci a snadnějšímu dosažení orgasmu. U mužů pak k větší erekci a oddálení ejakulace. Samotné cviky spočívají v zatínání svalstva, podobně jako při zadržování proudu moči při močení. Kromě sexuálních účelů se Kegelovy cviky mohou praktikovat i při potížích s močovou inkontinencí.
Kegelovy cviky lze nacvičovat buď přímo při močení, nebo mimo něj. Nacvičování spočívá v rytmickém zatínání svalstva, obdobně jako při zadržování močení, a jejich následném uvolňování. Při důsledném cvičení by měly být cviky prováděny přibližně třikrát denně, a to v intervalu třiceti až čtyřiceti stahů a povolení. Ze začátku by mělo jít o krátké stahy a postupem času se jejich délka může prodlužovat až na deset sekund. Všechny by měly být prováděny v krátkém rozmezí. Nacvičování Kegelových cviků při močení spočívá ve snaze postupně utlumit proud moči. Je však důležité nezatínat jiné svaly (například břišní či stehenní) a nezadržovat dech. Cvikem pak lze ovládnout tu správnou skupinu svalů. Jinou metodou jak nalézt správnou skupinu svalů je vložit prst do pochvy (u ženy) či do konečníku (u muže) a snažit se kolem nich zatnout svaly.
Mezi další možnosti procvičování svalů pánevního dna pomocí Kegelových cviků patří takzvané Venušiny kuličky nebo gelové korále, které si žena zavede. Pochva se jim přizpůsobí. Žena pomocí svalů svírá kuličky co nejsilněji a může se je přes odpor, který sama klade, pokoušet vytahovat.
Oblíbeným a účinným cvikem pro posilování sexuálních svalů je samotný orgasmus. Svaly se nekontrolovatelně stahují a tím samovolně posilují.
Kegelovy cviky jsou také vhodné při problémech s močením. Měly by být doporučeny lékařem jako první krok při léčbě hyperaktivního močového měchýře. Stahováním svalů pánevního dna dochází ke zpevňování svalů kolem močového měchýře a tím i k prodloužení času, po který je pacient schopen zadržet moč.
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Bednář.
prosím,jsem tři dny po skončené radioterapii močového měchýře a mám stálé nucení na stolici a velké křeče.Ve střevech žádnou stravu nemám,ale nucení mám stále.Nevím,jestli se tomu říká průjem,ale jde ze mě nějaký hlen někdy i nepatrné stopy krve.Prý je to následek po radioterapii.Můžete mi prosím sdělit,jak dlouho tento stav potrvá a co proti tomu se dá dělat? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš stav se nazývá chronická radiační enteritida. Je to odborný termín pro dlouhodobé poškození funkce střev, které může vzniknout po radiační terapii. Tyto následky mohou vést k chronickému průjmu, inkontinenci a střevní urgentnosti. Často k tomu dochází po léčbě různých druhů rakoviny, které vyžadují radiační terapii do břišní oblasti. Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytovat měsíce nebo dokonce roky po ukončení léčby.
Následující návrhy vám pomohou zvládnout chronický průjem:
1. Pokud se jedná o nový příznak, informujte o tom svého lékaře. Váš lékař vám může pomoci určit, zda je tento váš stav léčitelný a v případě potřeby předepsat léky k jeho zvládnutí.
2. Požádejte svého lékaře, aby vás zkontroloval na infekci C. diff (Clostridium difficile). C. diff je následek přerůstání normálních GI bakterií a může způsobit vážné průjmy a křeče v břiše.
3. Každý den vypijte nejméně 3 litry (12 šálků) tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci. Pijte tekutiny ohřaté na pokojovu teplotu a pomalu je popíjejte po celý den. Vyhněte se pití velkého množství najednou a vyhněte se sladkým nápojům, jako je džus a limonády. Ty mohou zhoršovat průjem. K pití vyzkoušejte masový vývar, kávu bez kofeinu, čaj bez theinu a vodu. Vyhněte se alkoholu a kofeinu.
4. Jezte malá, častá jídla a občerstvení. Vyhněte se konzumaci velkých jídel, která by příliš mnoho zatěžovala trávicí trakt.
5. Zaznamenejte, co a kolik jste toho snědl, ať už jsou to jídla domácí nebo z restaurace, jejich teplotu a denní dobu konzumace. Uveďte i přesné podrobnosti o příznacích, které se u vás objeví. Pak deník vezměte k lékaři a promluvte si s ním o jídle a symptomech. Lékař vám pomůže určit, co vyvolává nepříjemné příznaky. Identifikace příčin může trvat několik týdnů, takže buďte trpěliví!
6. Projděte si se svým lékařem všechny doplňkové a alternativní terapie, které používáte, jako jsou speciální čaje, vitamíny, minerály, bylinné doplňky a další živiny. Některé byliny a doplňky stravy mohou způsobit průjem.
7. S lékařem si také promluvte o možných lécích proti průjmům. Imodium nebo jiná protiprůjmová léčba umožní jíst pestřejší stravu.
8. Co nejdříve doplňte stravu psylliem, guarovou gumou, inulinem nebo jiným rozpustným vlákninovým produktem. Začněte jednou dávkou denně, podle pokynů v balení. Později pak dávku zvyšte.
9. Změňte současně pouze vždy jeden aspekt své léčby. Například změňte léky proti průjmům nebo příjem potravy, ale ne obojí najednou. To vám umožní vyhodnotit, co funguje a co ne.
10. Občerstvení můžete založit na suchých slaných jídlech, jako jsou slané sušenky nebo suchý toast.
11. Vyhněte se těžko stravitelným jídlům, jako je popcorn, hrášek, kukuřice a syrová zelenina. Patří sem brokolice, květák, zelí, růžičková kapusta, kapusta, mangold, cibule, česnek a pór.
12. Vyhněte se kořenitým jídlům, pokud zhoršují váš průjem
13. Vyvarujte se potravin bez cukru a žvýkaček a cukrovinek vyrobených z cukerných alkoholů, jako je sorbitol, mannitol a xylitol. Cukrové alk
Latinsky se šlacha nazývá tendo a anglicky tendon nebo sinew.
Šlachová pochva
Na místech, kde se šlachy stýkají s jinými vnitřními strukturami těla, jsou šlachy umístěné ve šlachových pochvách - obalech s dvojitou stěnou vyplněnou tekutinou, v níž kloužou a promazávají se. Při přirozeném stárnutí či dlouhodobém výkonu stejného pohybu mazivová tekutina vysychá a pokud nedojde k jejímu doplnění, vrstvy pochvy se o sebe začnou bolestivě odírat za praskavého zvuku (tzv. krepitace, známé při praskání kloubů prstů).
V naší poradně s názvem LÉK PRADAXA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana noskova.
cena pradaxu 150 v lekarne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Pradaxa je k dispozici ve třech různých sílách, a to 75 mg, 110 mg a 150 mg.
30 kapslí Pradaxa 75 mg v lékárně stojí cca 950 Kč a nebo 340 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny.
30 kapslí Pradaxa 110 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 120 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Tyto ceny jsou reálné jen, když je předepsán lék v balení po 60-ti kapslích. Pokud lékař předepíše balení po 30-ti kapslích, tak se prodejní cena zvýší na 960 Kč nebo 190 s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Dejte si na tuto situaci pozor.
30 kapslí Pradaxa 150 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 5 Kč s příspěvkem od pojišťovny. Pradaxa 150 mg má ovšem přísnější požadavky pro získání příspěvku od zdravotní pojišťovny, než předchozí dvě zmíněné síly (75 a 110 mg).
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 75 a 110 mg:
Pradaxa 75 nebo 110 mg je v ambulantní péči hrazena v primární prevenci žilních tromboembolií u dospělých pacientů, kteří podstoupili elektivní operativní totální náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu. Maximální celková doba podávání hrazená ze zdravotního pojištění po elektivní náhradě kolenního kloubu je 14 dní, po elektivní náhradě kyčelního kloubu 28-35 dní.
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 150 mg:
Pradaxa 150 mg je hrazena pouze na základě receptu od internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga a geriatra a jen v těchto indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombof
Záněty šlach se na začátku projevují zduřením ale i bolestí po a při pohybových aktivitách. V pozdějším stádiu je šlacha bolestivá i při běžných denních činnostech a nakonec i v klidu. Například bolest achillovy šlachy je cítit i u úponu šlachy na patní kosti a zároveň je i vyšší napětí svalů plosky nohy a lýtkového svalstva.
Zánět šlach je velmi bolestivým onemocněním, kromě toho okolí postižené šlachy je oteklé. Zánět šlach začíná nejprve nepříjemným pocitem svědění, v pozdějších stádiích již přichází i bolest, která zpočátku nemusí být tak intenzivní, takže ani nepůsobí nijak vážně. Pro další fázi je typická citlivost v daném místě (jakýkoliv dotyk je nepříjemný) a velká bolestivost. V další fázi je bolestivost již trvalá. Dalším možným příznakem, který se během tohoto onemocnění může objevit, je i pocit bodání (pálení) v oblasti postižené šlachy. Že se jedná o zánět šlachy, se v takovém případě pozná tak, že se tyto pocity zhorší se zahříváním, naopak studené obklady pocity bolesti potlačují (alespoň částečně). Stejně tak se bolest zhoršuje, pokud se snažíme bolestivé místo rozhýbat. Klid sice nepřináší úlevu, ale aspoň situaci nezhoršuje (v některých případech ale opatrný pohyb může od bolesti trochu ulevit).
Ve svém příspěvku VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magdalena.
dobrý den.v červenci 2015 jsem se dostala k hospitalizaci z bolestmi bederní páteře.měsíc mi dávaly infuse,kde mi odcházel nerv na pravé noze.přestala jsem cítit palec a druhý prst na noze.noha mi otýkala a já nemohla ani došlápnout.až po třiceti dnech mi udělaly mr,kde jsem podstoupila operaci vyhřezlé ploténky.ted jsem po operaci necelých půl roku,ale noha mi nepracuje pořád.navíc mám bolesti,silné pálení,otýkání až k lýtku.lékaři si s tím už neví rady a píšou mi léky,které mi nepomáhají.když došlapuji na celou nohu dostávám eletriku do spodní části nohy i přesto,že tu nohu nezatěžuji.tímto se obracím na vás,zda by jste mi neporadily co s tím dál.na rehabilitaci jsem byla také,ale výsledek byl stejný.moc vás prosím o radu co dál.lékaři mi nedávají velkou naději na zlepšení nebo uzdravení.děkuji moc z pozdravem mannová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejčastějšími vedlejšími účinky statinů jsou bolesti svalů nebo svalové křeče. Tyto nežádoucí účinky zaznamenalo až 25 % pacientů užívajících statiny. Monitorování těchto potenciálních účinků je důležité u myotonické dystrofie (DM) a facioskapulohumerální svalové dystrofie (FSHD), protože obě tato onemocnění mohou také způsobit svalovou bolest, slabost a křeče. Může být obtížné rozlišit, zda jsou bolesti svalů nebo křeče způsobeny vedlejšími účinky statinů nebo svalovou dystrofií. Mnoho lékařů proto používá krevní testy na kreatinkinázu (enzym ze svalů), aby včas identifikovali potenciální škodlivé účinky statinů na svaly.
Aby nám pomohli dozvědět se více o statinech, dokončili členové registru průzkum vyvinutý studenty farmacie a fakultou na Wegmans School of Pharmacy (WSOP) na St. John Fisher College, Rochester, NY. Tým lékáren také analyzoval data z Národního registru. V Národním registru byl vysoký cholesterol hlášen u 29 % členů DM (276 z 952 pacientů) a 24 % členů FSHD (138 z 576 pacientů), oba vyšší ve srovnání se 17 % běžné populace USA. Lékárenský průzkum dokončilo více než 300 členů rejstříku. Výsledky ukázaly, že 32 % účastníků užívá statin nebo v minulosti užívalo statin, aby jim pomohl snížit hladinu cholesterolu. Mnoho z těchto účastníků zaznamenalo, že pociťovali bolest svalů při užívání statinů. Obecně je pro stanovení celkového rizika a přínosu statinů u DM a FSHD potřeba více informací a výzkumu. Pokud užíváte statin a domníváte se, že vaše bolest svalů nebo křeče souvisí se statinem, nezapomeňte si promluvit se svým lékařem. Léčba statiny má prokázaný přínos v prevenci srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice.
Tapy jsou lepící pásky vyrobené na bázi bavlny, materiál je také elastický stejně jako lidská kůže, je také propustný vodě a vzduchu. Tapy na kůži dobře drží a je možné se s nimi koupat i sportovat. Cílem tapů je zpevnit a ochránit svaly, šlachy a klouby před poškozením nebo přetížením. Zároveň ale nijak neomezují cévní zásobení a rozsah pohybu.
Při tejpování achillovy paty je nutné tapy aplikovat na suchou a odmaštěnou pokožku (ideálně i odchlupenou). Začátek a konec tapů je třeba nalepit bez napnutí. Po nalepení se musí páska ještě rychle třít dlaněmi, aby se zažehlila a aktivovaly se adhezivní vlastnosti pásky (tapy nelze nalepit, pokud se na daném místě nachází pigmentové névy, bradavice, a další onkologická onemocnění)
Postup tejpu achillovy šlachy
V neutrální pozici nalepíme kotva I tapu do místa úpony achillovy šlachy. Zhruba s polovičním napětím se tape nalepí v celém průběhu šlachy při dorzální flexi nohy. Konec tapu je nutné nalepit bez napětí. Tape je pak potřeba třít. Tento tape se dá kombinovat s V tapem. V neutrální pozici se kotva V tapu bez napětí aplikuje do místa úponu svalu na Kalkatu. Při dorzální flexi nohy se při 25 % napětí nalepí pruhy tapu po obvodu svalu až na mediální a laterální kondyl femuru. Konce tapu se opět musí nalepit bez napětí a celý tape je potřeba třít, aby se zažehlil.
