LÉČBA OTOKU EUSTACHOVY TRUBICE bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. První popis Eustachovy trubice spojující nosohltan a středoušní dutinu se objevuje již ve starověkém Řecku kolem roku 400 před naším letopočtem. Roku 1562 poprvé detailně popsal průběh tuby, její strukturu a význam Bartolomeus Eustachius, profesor anatomie v Římě, a tak právě jeho jméno použil pro pojmenování tohoto útvaru v 18. století další významný anatom – Antonio Valsalva.
Zánět
V důsledku dlouhodobé obstrukce trubice (kterýmkoli procesem) vzniká trvalý vysoký tlakový gradient s negativitou ve středouší. V závislosti na jeho stupni a délce trvání a v závislosti na poruše výměny plynů ve středouší (hypoxie a hyperkapnie) může dojít k rozvoji sterilního chronického sekretorického zánětu středouší. Jestliže je vysoký negativní tlak spojen s velkým vpáčením bubínku, mluvíme o atelektáze bubínku. Obě tyto choroby se projeví nedoslýchavostí a často si vyžádají chirurgickou léčbu k úpravě ventilačních poměrů ve středouší a rekonstrukci převodního mechanismu středního ucha. Jestliže se tlakový gradient ještě více prohlubuje, může dojít až k nasávání sekretu z nosohltanu, a tím ke vzniku epizod akutního středoušního zánětu.
Tyto choroby jsou častější u dětí, kdy je tuba kratší, širší a horizontálněji uložena. Často se také na obstrukci spolupodílí obstrukce faryngeálního ústí hypertrofickou adenoidní tkání. U dospělých pak tato choroba může být jedním z prvních projevů nazofaryngeálního karcinomu nebo po radioterapii pro tuto malignitu, kdy vznikají edémy, vazodilatace a slizniční léze v tubě vedoucí k permanentní obstrukci.
Zánět Eustachovytrubice se projevuje pocitem tlumeného poslechu okolních zvuků, pocitem praskání v uchu, zalehlého ucha, klikání nebo šumění v uchu. Dále bolestí v uších a točení hlavy.
Zánět Eustachovytrubice se léčí podle toho, co zánět vyvolalo. V případě bakteriálního zánětu se používají antibiotika. Dále lze použít manévry ke zprůchodnění Eustachovytrubice (pokud není přítomna infekce), nosní kapky ke zklidnění sliznic nebo léky proti alergii. V případě zánětu Eustachovytrubice, který se již rozšířil i do středního ucha, bývá nutné „píchnout bubínek“ a zavést do něj ventilační trubičku. Pokud se zánět Eustachovytrubice neléčí, hrozí přetrvávání potíží a šíření zánětu i do středního ucha.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Děkuji za vaší opět uklidňující a pozitivni zpravu.
Na netu jsem pročítala spoustu informací o otitidách a jeji léčbě a jedna z nich je i propíchnutí bubínku a odsátí té tekutiny za bubínkem a popř.vložení vent.trubičky pokud je nefunkční Eust.trubice což je i můj případ.
Jelikož to za 2tydny budu mít již 3měsíce a přechází to chronické fáze tak si myslím jestli by to muj problem nevyřešilo..z chronckych otitid jsou pak mozne komplikace ktere bych opravdu nechtela..
Vy jste se při vašich epizodách takè trápil s tekutinou a vpáčeným bubínkem?
Děkuji a omlouvam se za moje neustálé dotazy...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vpáčený bubínek a přebytek tekutiny ve středním uchu se objevuje při každé obstrukci Eustachovytrubice. Když je trubice jen přiškrcená, jako ve vašem případě, tak skrze ní tekutina stále odtéká, ale nevyrovnávají se tlaky, tím vzniká zastřený sluch, ale vše se vyvíjí bez bolesti. Když je trubice zcela nefunkční, tak se tekutina hromadí ve středním uchu, což způsobuje silnou bolest. A právě v takových případech se přistoupí k propíchnutí bubínku a zavedení drenu. Vás nic nebolí, jen máte utlumený sluch a proto není třeba dělat žádná taková invazivní opatření. Stačí jen vydržet až to přejde a soustředit se na jiné věci, než neustálé sledování své přechodně zhoršené kvality sluchu. Důležité je, abyste uvěřila, že to bez následků jednoho dne přejde.
Někdy může být bolest ucha způsobena zablokováním Eustachovytrubice. V tomto případě stačí zkusit zívat nebo polykat, abyste trubici odblokovali (otevřením průchodu mezi uchem a trubicemi) a zmírnili bolest. Když váš potomek trpí bolestí ucha, nechte ho vypít několik doušků vody, tímto jednoduchým způsobem mu pomůžete od případného zablokování Eustachovytrubice. Stejně může fungovat vzpřímený postoj, takže pokud vás zastihne bolest ucha během spánku, zkuste v posteli sedět zpříma po dobu několika minut. Někdy stačí zhluboka se nadechnout, udržet vzduch v ústech a pak s ucpaným nosem a zavřenými ústy vydechnout.
Na postižené ucho lze přikládat teplé zábaly (vlhký teplý hadřík nebo vyhřívaná podložka), které pomohou zmírnit bolest a zlepší krevní oběh, rovněž jsou vhodné k odstranění nahromaděného mazu.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Janečková.
Dobry den,
stále se trápím s tím uchem a po dnešní kontrole mi byl zjištěn vpáčený bubínek..co s tím?.myslíte že se srovná sám?bojím se dělat ty profuky abych si s nima bubínek nějak nepoškodila..
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že chodíte na kontrolu se svým uchem. Už cítíte, jak vás to vysiluje. Nejdříve rýma a pak ty problémy se sluchem. Nebojte, přejde to. Vpáčený bubínek není onemocnění bubínku, je to jeho změněný stav oproti normálu. Všechno to souvisí s tou vaší infekcí doprovázenou rýmou. To, co se vám dělo při rýmě v dutinách, způsobilo ucpání eustachovytrubice hlenem, který nyní, jak píšete, taháte do krku. Díky tomu eustachova trubice, ani po 4 týdnech, neplní svou funkci a nevyrovnává tlaky ve středním uchu jako dřív. Tím vzniká ve středouší podtlak, který vyvolává každé polknutí, a tento podtlak způsobuje s ušním bubínkem něco, co se podobá, jako když chcete udělat bublinu ze žvýkačky, ale neuděláte ji ven, ale dovnitř úst. Takový stav bubínku se označuje jako vpáčený bubínek. Profukem si můžete tento podtlak snadno vyrovnat. Prsty si sevřete nos, pevně zavřete ústa a zadní částí jazyka zatlačte nahoru na měkké patro. Uslyšíte mlasknutí, což znamená vyrovnání bubínku. Aby profuky byly bezpečné, musíte to chvíli zkoušet a najít správnou intenzitu tlaku vyvolaného jazykem. Pokud to nejde jazykem, můžete zkusit zatlačit lehkým výdechem proti zacpanému nosu. Důležité je zůstat trpělivá, i když už toho máte plné zuby, tak vydržte a tešte se na chvíle, až to všechno pomine. Brzy se tak stane.
Z mnoha zkušeností je potvrzeno, že na podobné stavy pomáhá sauna. Klasická suchá sauna 90 °C, vydržet co nejdéle a pak statečně pod studenou sprchu, ochladit hlavně hlavu ze všech stran (samozřejmě, že i celé tělo), pak se napít, chvíli si lehnout a za půl hodiny to celé dvakrát opakovat.
Kromě pískání v uších je nejčastějším problémem uší jejich zalehnutí, které se projevuje zhoršením sluchu, někdy i šumem v uchu. Zalehnutí ucha se může týkat jednoho ucha, ale i obou, vždy záleží na situaci. Individuální je také doba trvání zalehnutí uší, to někdy může trvat pár minut, ale jsou i situace, kdy má člověk dlouhodobě zalehlé ucho. Stejně tak různé jsou i příčiny onoho zalehnutí ucha. Může to způsobit voda, která se dostane do ucha po koupeli, ale i změna tlaku, stejně tak to ale může způsobovat třeba i množství ušního mazu, nebo k němu může dojít z rýmy, při angíně, nebo zánětu středního ucha.
Velké množství ušního mazu totiž v uchu vytvoří určitou zátku, která způsobuje zhoršení sluchu, ale i určitý šum a následné zalehnutí ucha. Naštěstí se dá tomuto problému předcházet včasnou prevencí, která spočívá v čištění ucha od ušního mazu. Pokud člověk trpí rýmou, tak často má pocit zalehlého ucha, v takovém případě zalehnutí samo zmizí, když se člověk z rýmy vyléčí.
O něco jiného se jedná v případě, že zalehlé ucho je průvodním jevem zánětu středního ucha, v takovém případě je třeba vyhledat lékaře, který obvykle propíchne ušní bubínek a na léčbu předepíše antibiotika.
Zalehnutí ucha způsobuje Eustachova trubice, která má vyrovnávat tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí, pokud je ale změna tlaku náhlá, tak to Eustachova trubice nezvládá a je třeba jí pomoci. Eustachova trubice spojuje vnitřní ucho s krkem, touto trubicí se vypouští tekutina z ucha do krku. Pokud se trubice z nějakého důvodu uzavře (třeba otoky této trubice), tak tekutina ve středním uchu zůstává a může vést až k infekci ucha. Uzavření Eustachovytrubice může způsobit alergie, dráždivé látky, ale i respirační infekce, nebo pití vleže na zádech případně nárůst tlaku vzduchu. K zánětu středního ucha obvykle dochází častěji v zimě a na jaře a postihuje všechny věkové skupiny lidí, jen u novorozenců se objevuje velmi zřídka. Častěji se ale objevuje u dětí než u starších lidí, protože Eustachova trubice je u nich kratší a rovnější, takže sem vnikají bakterie snadněji, navíc jejich Eustachova trubice není tak široká, takže se dá snadněji zablokovat.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den,ozývám se po delší době..ale můj problém s uchem stále přetrvává i přes veškerou možnou léčbu a kontrol na ORL a nekonečného čekání na odlehnuti.Nakonec mi přecejen byla lékařem navrhnuta ventilační trubička z důvodu stále nižšího tlaku v uchu.Moc se mi do toho nechce ale už mi po 6měsích asi nic jineho nezbývá.Nebo je i tak stále šance na spontání odeznění?Poraďte zda do té trubičky jít..už je to dlouhé nepohodlí..dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Teda to je ale doba, to je fakt hrůza. Já myslel, že už vás to přešlo, když jste se už neozvala. Jasné je, že doporučení lékaře, který měl možnost ucho vyšetřit, bude to nejlepší, co v dané situaci můžete udělat. Tímto zákrokem se dá nahradit nyní omezená funkce eustachovytrubice do té míry, že se vyrovnají tlaky a zmizí pocit zalehlého ucha. Ale zbývá vyřešit důvod celé této vleklé situace. Jestli je to nový chronický stav a nebo jestli stále existuje možnost návratu stavu ucha před tímto obdobím. To se neobejde bez lepšího zobrazení, protože rentgen na to nestačí. Promluvte si se svým lékařem o možnosti vyšetření magnetickou rezonancí popřípadě počítačovou tomografií (tak zvané CéTéčko).
Zalehnutí ucha vyvolává pocit tlaku a nepříjemného utlumení slyšitelnosti, případně šelesty. Zalehnutí v uších je způsobeno nerovnováhou mezi tlakem v ušní dutině a tlakem okolního prostředí, tedy tlakem atmosférickým. Tyto tlaky za normálních okolností reguluje Eustachova trubice, což je trubička spojující středoušní dutinu s nosohltanem a prostřednictvím nosu potom s okolním prostředím. Eustachova trubice musí být dobře průchodná a její ústí se musí správně otevírat, k čemuž dochází právě při polknutí. Polknutí proto snadno vyrovnává tlaky mezi oběma prostředími a zbavuje člověka krátkodobého zalehnutí uší, se kterým se setkáme třeba, když cestujeme letadlem nebo když se potápíme do větších hloubek. Pokud jsou uši zalehlé dlouhodoběji, svědčí to o zduření sliznice nosohltanu, které zamezuje Eustachově trubici se pravidelně otevírat (při každém polknutí).
Příčinami déletrvajícího pocitu zalehlého ucha mohou být:
Mazová zátka v uchu – ušní dutina produkuje ochranný ušní maz, který se může nadměrně nahromadit a „zašpuntovat“ tak ucho; nejlepším řešením je návštěva lékaře (viz léčba).
Zánět nosohltanu – jde o onemocnění začínající typicky bolestí v krku a přesouvající se postupně do nosu, kde se mění v rýmu; zánětem sliznice zduří a znemožňuje otvírání Eustachovytrubice.
Rýma – rýma je v podstatě také zánětem a je tudíž také provázena zduřením nosní sliznice; zalehnutí uší je při rýmě normální a většinou jej vyřeší vyléčení samotné rýmy.
Zánět středního ucha – je nebezpečný, protože hnis tvořený zánětem tlačí na ušní bubínek a může jej perforovat (protrhnout); je nutné co nejdříve navštívit lékaře na ORL.
Tubulární katar – specifický zánět Eustachovytrubice způsobující slepení jejích stěn a následně její neprůchodnost.
Alergie – při alergii také často vzniká rýma, která je příčinou zalehnutí v uších; nutná je léčba alergie na alergologii.
Ucho může být zalehlé i z neurologické příčiny, například při poškození sluchového nervu. To je už ale složitější diagnóza, která si vyžaduje zásah neurologa.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý večer
tak mám 10 dni zavedenou ventilačni trubičku v uchu a zalehnutí stále přetrvává..bylo mi dle zprávy odsáto větší množství čirého vazkého exudátu a mám vpáčený bubínek.Dle lékaře mám obstrukci eust.trubice a vazotomickou rýmu kterou léčím Momoxem.Budu tedy doufat že trubička pomůže ucho opět zregenerovat.Kdyby jste věděl nějaké cviky na tu ET ktere by pomohly budu za ně ráda.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že máte nějaký pokrok v léčbě a jasně stanovenou diagnózu. Nyní je třeba pozorně poslouchat doporučení lékaře a přesně podle toho postupovat. Nyní vynechte jakékoliv cviky nebo manévry na uvolnění eustachovytrubice, aby ucho mělo čas se vyléčit. Vše se uvolní, jakmile se podaří vyléčit ta zadní rýma. Buďte v klidu a zůstaňte v kontaktu s lékařem. Žádné jiné rady teď neposlouchejte, ani nehledejte, jde vám o sluch a to je velké riziko s tím experimentovat.
Se zalehlým uchem se často setkávají lidé například při potápění, je možné ho mít ale i z letadla, v obou případech dochází ke změně tlaku. Vždy je důležité se snažit tento problém vyřešit, aby si člověk nezpůsobil ušní barotrauma, které v případě neřešení může vést až k úplné hluchotě. Potápěči, letci i parašutisti se učí několik technik zvládání zalehlého ucha, aby se tomuto barotraumatu vyvarovali. Patří sem například Valsalvův manévr, Edmonds manévr, Toynbee malvo, Frenzelův manévr a další.
Valsalva manévr
Při tomto manévru je třeba si ucpat nos a zároveň do něj fouknout, tak vznikne přetlak, který vtlačí vzduch do Eustachovytrubice. Tento manévr ale nemusí vždy fungovat, protože při něm nejsou aktivovány svaly. Rizikem při tomto manévru je i to, že při fouknutí do nosu si člověk může nedopatřením prasknout vnitřní kanálky, pokud je fouknutí příliš velké, anebo trvá dlouho (déle než pět vteřin). Prasknutí totiž způsobuje to, že se zvedl nejen tlak vzduchu v uchu, ale i tlak tekutiny ve středním uchu. Tento manévr je dobré dělat nejlépe preventivně předtím, než dojde ke zvýšení tlaku. V případě že už k tomu došlo, je lepší zvolit metodu, která tlak v uchu nemění tak náhle, ale spíše plynule a přirozeně hladinu tlaku v uchu vyrovnává.
Edmonds manévr
Část tohoto manévru je stejná jako u Valsavova. Jde o to, že člověk má zatlačit čelist dolů a dopředu, protože toto stažení čelisti otevře Eustachovu trubici a následné fouknutí do nosu upraví tlak ve středním uchu.
Tubal opening
Při tomto manévru si člověk musí zívnout, protože zatlačení čelisti dopředu a dolů způsobí napjetí svalů krku, které pak vytáhnout polštářky z Eustachovytrubice. Tuto metodu je ale nutné si pořádně natrénovat.
Toynbee manévr
Při tomto manévru jde o to, aby si člověk ucpal nos a zároveň polykal, protože polykání Eustachovu trubici otevře a jazyk při polykání natlačí vzduch proti ucpanému nosu do této trubice.
Frenzelův manévr
I u tohoto manévru je důležité si ucpat nos, místo polykání ale člověk vyslovuje hlásku „K“, což působí stejně jako polykání.
Otovent manévr
V dnešní době jsou na trhu k dispozici i speciální Otovent balónky, které slouží k vyrovnání tlaku ve středním uchu a snížení právě zalehnutí ucha. Speciální trubice u tohoto balonku se zavede do nosu a člověk sám balónek profoukává, a tak snižuje tlak ve středním uchu.
V naší poradně s názvem PROC SVEDI USI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Dobry Vecer...chci se zeptat co mam delat...trva to neskutecne dlouho...strasne me svedi usi a hlavne uplne dole vede to az k mandlim ja uz nevim co mam delat...usi si cistim kazdy den...a jak me svedi tak si do.nich delam klidne i hodiny...do te doby nez me prestanou svedit ale to uz mi pak z nich tece takova voda nebo co to je :/...sem hotova z toho..byla sem i u usniho doktora. a pani doktorka mi nato.rekla ze si vymislim ze me svedi az dole usi..a ze mam usi uplne v poradku..taak.ja uz nevim...prosim poradte mii :/ Dekuji Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takovéto svědění uší vypadá, že souvisí s chronickým zánětem Eustachovytrubice. Je potřeba okamžitě omezit drbání v uchu a jeho časté čištění. Každodenní čištění uší není správné. Každopádně by vaši situaci měl zhodnotit lékař foniatr (ORL). Pokud neuspějete u jednoho, tak běžte k jinému.
Jako nouzovou domácí léčbu vám mohu doporučit výtěr ucha višněvského balzámem 2 krát denně a k tomu klokaní 3 denně lékem Stopangin.
Otoky postihují především orgány s množstvím řídkého pojiva, málo pak parenchymatózní orgány. Edematózní orgán je prosáklý, zduřelý, těstovitý, po zatlačení se v něm vytvoří vkleslina (pitting edema). Kůže nad oteklým místem je lesklá, napjatá a bledá (s výjimkou zánětlivého otoku), po ústupu otoku se řasí.
Příčinami otoků jsou patologické stavy, při nichž převažuje únik tekutiny do extravaskulárního prostoru nad jejím zpětným vstřebáváním do krve. Otoky mohou být následkem změny hydrostatického gradientu, změny osmotického gradientu (včetně blokády lymfatické drenáže), změny permeability kapilární stěny, či kombinací těchto tří mechanismů.
Samotný otok je úzce spjatý s jiným onemocněním, se kterým se tělo člověka v současné době vypořádává – je to jen vedlejší produkt. Klasický otok je možné vidět pouhým okem. Vznik otoku je zapříčiněn urychleným nahromaděním tekutiny, která se dostane mimo cévy. V horším případě mohou vzniknout otoky, které nejsou na první pohled viditelné.
Klinické rozlišení otoků:
generalizovaný otok;
lokální otok.
Patofyziologické rozdělení otoků:
venostatický otok – je buď generalizovaný u srdečního selhání, nebo lokální u žilních otoků (flebotrombóza, žilní insuficience);
hypalbuminotický otok – pouze generalizovaný, a to u jaterních či renálních otoků;
lymfostatický otok – pouze lokální;
toxický otok – pouze generalizovaný u jaterních otoků;
zánětlivý otok – pouze lokalizovaný u zánětů a sarkoidózy;
angioneurotický otok – pouze generalizovaný u alergií, angioedémů a defektu C1 proteinu.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra.
Dobrý den , přibližně od poloviny července mám zalehlé ucho a při smrkání cítím jak vzduch proudí z ucha. Může se jednat o prasklý bubínek?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle není prasklý bubínek. Vaše příznaky ukazují spíše na vleklý zánět eustachovytrubice, v níž se tvoří tekutina, která trubici roztahuje a potom, právě při zvětšení tlaku při smrkání, je tekutina rozpohybována, což tvoří pocit průchozího bubínku. Nejrychlejší léčbu dostanete v ambulanci ORL, kde prohlédnou ucho i krk a doporučí vhodnou léčbu. Samoléčba nabízí klokaní odvaru ze šalvěje a užívání lichořeřišnice na všechny možné způsoby, ovšem s nejistým účinkem.
Nejčastěji komplikace doprovázejí pacienty, kteří mají rozštěpem zasaženo patro. Jedná se o záněty středouší. Je to důsledek špatné funkce Eustachovytrubice (Eustachova trubice spojuje nosohltan a střední ucho a slouží k vyrovnávání tlaku vzduchu za bubínkem), která má v dětství nepříznivé postavení, které se ale růstem zlepšuje. Právě u dětí s rozštěpem patra jsou svaly patra zodpovědné za otevírání Eustachovytrubice jen částečně funkční a společně se zmnoženou mandlí tak způsobují její špatnou funkci. Postupně vzniká podtlak a středouší vyplní rosolovitá až hlenovitá tekutina, která způsobuje přechodnou převodní nedoslýchavost. Bez vhodné léčby na specializovaném pracovišti by mohlo dojít k oslabení až ke ztrátě sluchu. Další komplikací při rozštěpu patra je vývoj řeči. Děti jsou vždy sledovány logopedem rozštěpového centra a v místě bydliště dochází na logopedickou terapii dle potřeby. Pokud však patro není plně funkční ani po první operaci mají děti problém s artikulací, kdy je jejich řeč nosová nebo až samohlásková, těžko srozumitelná. V těchto případech je nutné přistoupit k reoperaci patra (zpravidla okolo 3let). Touto se již problém v naprosté většině případů napraví a logopedickou terapií se dosáhne dobrých výsledků. U dětí, které mají rozštěpem zasaženu čelist, je vždy nutná ortodontická léčba. Pacienti mohou mít v místě rozštěpu zuby nadpočetné, stejně jako chybějící, různě rotované nebo deformované. Vše je však dobře léčitelné ortodontickými aparátky, implantáty nebo zubními můstky. Některé děti trpí zvýšenou kazivostí mléčného chrupu, který je nutné vždy včas ošetřit u stomatologa.
V naší poradně s názvem GILENYA DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Brzáková.
Dobrý den, užívám tabletu Gilenya 5 týdnů a začaly mi otékat nohy, hlavně kolem kotníků. Dá se s tím něco dělat ? Nikdy jsem na to netrpěla.
Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék gilenya je nový lék na roztroušenou sklerózu a nežádoucí účinky se teprve shromažďují. V každém případě je nezbytné, abyste o otoku kotníků informovala lékaře, který vám gilenyi předepsal. Gilenya je velice účinný přípravek, ale bohužel s vážnými vedlejšími účinky zvláště na srdce. Proto to nepodceňujte a jděte s tím k doktorovi. Místo gilenye je možné případně použít lék interferon beta.
Na omezení otoků je vhodné nosit kompresní punčochy, střídavě ochlazovat dolní končetiny a také zvedání nohou vzhůru v leže s oporou o stěnu.
D307 - Jiné močové orgány (Neoplasma benignum organorum urinariorum aliorum).
S307 - Mnohočetná povrchní poranění břicha‚ dolní části zad a pánve
T307 - Poleptání třetího stupně‚ část těla NS
V307 - Osoba vně vozidla zraněná při provozní (silniční) nehodě
Podle MKN-10 patří diagnóza 307 do skupiny D30, což označuje nezhoubný novotvar jiných močových orgánů. To znamená, že všechno, co je D30X nikdy neznamená rakovinu, ani diagnóza 307.
Do skupiny D30 patří všechny tyto diagnózy:
D300 - Ledvina;
D301 - Ledvinná pánvička – pelvis renalis;
D302 - Močovod – ureter;
D303 - Močový měchýř – vesica urinaria;
D304 - Močová trubice – urethra;
D307 - Jiné močové orgány;
D309 - Močový orgán NS (bez specifikace).
Diagnóza D307 u žen
U žen se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v periuretrálních žlázách nazývaných Skeneho žlázy (latinsky glandulae vestibulares minores). Jsou součástí zevních ženských pohlavních orgánů a jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice. Ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Tyto žlázy byly pojmenovány po skotském gynekologovi Alexandru Skenem, který je roku 1880 jako první popsal pro západní medicínu.
Skeneho žlázy jsou pokládány za příčinu ženské ejakulace. Emanuele Jannini z italské univerzity L’Aquila nabídl v roce 2010 pro tento jev vysvětlení [1]. Skeneho žlázy mají vysoce variabilní anatomii a u každé ženy jsou jinak velké. Právě tato rozdílná velikost by mohla být vysvětlením, proč se u některých žen ženská ejakulace vyskytuje a u jiných nikoliv. Oblast Skeneho žláz (ve vagině) je také známa jako Gräfenbergův bod nebo bod G. Nově je jako bod U označováno místo okolo močové trubice a částečně Skeneho žláz. Některé ženy popisují, že dráždění tohoto místa (podobně jako bodu G) přináší příjemné pocity až orgasmus.
Skeneho žlázy jsou homologické s předstojnou žlázou (prostatou) u mužů (tj. mají strukturu vyvinutou ze stejné zárodečné tkáně). Čirá, nebo mléčná tekutina, která se objevuje během ženské ejakulace, má údajně obdobné složení jako tekutina, která se u mužů tvoří v předstojné žláze. Někteří vědci proto opouštějí název Skeneho žlázy a hovoří o nich jako o ženské prostatě.
Diagnóza D307 u mužů
U mužů se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v uretrální nebo periuretrálních žlázách, známých také jako Littrého žlázy dle lékaře Alexise Littrého. Jsou to exokrinní žlázy, které se větví od stěny močové trubice u mužů. Jejich největší výskyt je v části močové trubice procházející penisem. Tyto žlázy produkují hlen
V naší poradně s názvem OTEKLÉ KOTNÍKY PO DLOUHÉ CESTĚ AUTOBUSEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Dobrý den,jel jsem do Chorvatska autobusem a po cestě jsem měl oteklé kotníky. Čím je to způsobeno?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oteklé nohy při dlouhé cestě v dopravním prostředku jsou způsobeny útiskem cév v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Také k tomu přispívá fakt, že při dlouhém sezení, se nepoužívá lýtkový sval, který mimo ovládání chodidla také pomáhá pumpovat krev zpět k srdci. V těchto případech se krev z nohou k srdci vrací pomaleji a její přebytky v dolních končetinách začnou prosakovat z žil do okolních tkání, kde tvoří otoky, které popisujete.
Rychlá pomoc u takovéhoto otoku dolních končetin a kotníků je lehnout si na podlahu a opřít nohy o stěnu, aby byly výš než zbytek těla a takto vydržet alespoň 10 minut. Při tom je vhodné dělat volné výpony se špičkami chodidel - střídavě odtahovat a přitahovat špičku chodidla směrem ke koleni.
Jako prevence před vznikem otoků při dalším cestování se vyplatí použít kompresní punčochy, které se nasazují ještě před cestou a sundávají se, až když je možná normální chůze. Kompresní punčochy se dají koupit běžně v lékárně v různých velikostech.
Zánět nosohltanu je onemocnění, které začíná typicky bolestí v krku, ta se dále přesouvá do nosu, kde se mění v rýmu – sliznice zánětem zduří a znemožňuje otvírání Eustachovytrubice. Další možností je zánět středního ucha, který je nebezpečný, protože hnis tvořený zánětem tlačí na ušní bubínek a může jej protrhnout, v tomto případě je nutné co nejdříve navštívit lékaře na ORL. Tubulární katar představuje specifický zánět Eustachovytrubice způsobující slepení jejích stěn a následně její neprůchodnost a pocit zalehlého ucha.
Ve svém příspěvku JAK LÉČIT OTOK RUKY PO KOŽNÍ NEMOCI ZVANÉ RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holubková Jiřina.
Dobrý den,
chtěla bych vědět, je-li vhodné k odstranění otoku na ruce využít přístrojovou terapii otoků nebo manuální lymfodrenáže, popřípadě vodoléčbu. Děkuji.
Holubková Jiřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Holubková Jiřina.
Dobrý den,
jak léčit otok ruky jsem se už dočetla, jen bych chtěla vědět, kdy s léčbou začít. Jsem 11 dní po ATB, ruka nebolí , je mírně zarudlá / k večeru více/. Ruka je otokem napjatá a kůže už je nová, hebká.
Otok a modřiny v kotnících mohou být způsobeny řadou příčin, včetně podvrtnutí, zranění nebo základních zdravotních stavů, jako je otok. Podvrtnutí, zejména kotníku, často zahrnuje natržení vazů, což vede k bolesti, otoku a modřinám. Otok neboli zadržování tekutin může také způsobit otok kotníků a nohou.
Časté příčiny otoku a modřin kotníků
Vyvrtnutý kotník
Jedná se o běžné zranění, při kterém se vazy natahují nebo natrhávají, což způsobuje bolest, otok a modřiny.
Zranění
Pády, nárazy nebo kroucení mohou způsobit modřiny a otok kotníku.
Otok
Zadržování tekutin v tkáních může vést k otoku kotníků a nohou, často v důsledku základních onemocnění, jako jsou srdeční nebo ledvinové problémy.
Další stavy
K otoku kotníků mohou přispívat křečové žíly, některé léky a dokonce i dlouhé stání nebo sezení.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Pokud je otok nebo modřina silná, nezlepšuje se domácí léčbou nebo je doprovázena dalšími příznaky, jako je bolest, potíže s nošením váhy nebo horečka, je důležité vyhledat lékařskou pomoc.
Lékař může správně diagnostikovat příčinu otoku a modřin a doporučit vhodnou léčbu.
Domácí léčba drobných otoků s modřinami
Klid, led, komprese a elevace mohou pomoci zmírnit otok a bolest.
Volně prodejné léky proti bolesti, éky jako ibuprofen nebo paracetamol mohou pomoci zvládat bolest a zánět. Mírné cvičení a lehká aktivita můžou zlepšit průtok krve a krevní oběh.
Nošení pohodlné a podpůrné obuvi může pomoci snížit zátěž kotníku.
Důležitá informace
Pokud máte jakékoli obavy ohledně otoku nebo modřin kotníku, je nejlepší se poradit s praktickým lékařem, který vám stanoví správnou diagnózu a léčbu.
V naší poradně s názvem APETIT BABSKÉ RADY NA BOLEST KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Adámková.
Dobrý den.Slyšela jsem v Apetitu mazání z hořčičného/mletého/semínka na bolest kolene,ale zaslechla jsem už konec.Může mi prosím někdo zopakovat recept? Děkuji,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jsou zde dvě možnosti, jak použít hořčičné semínko:
Proti bolesti kloubů: Nejúčinnějším způsobem, jak používat hořčičné semena, je vytvořit malý plátěný sáček naplněný těmito semeny a přidat ho do teplé vody. Pak se můžete buď namočit celá ve vaně naplněné touto vodou nebo namočit jen své bolavé klouby.
Pro zmírnění otoku: Pomocí pár kapek vody vytvořte jemnou pastou z mleté hořčice. Tuto pastu pak použijte na postiženou oblast a nechte působit 20 - 30 minut. Pro přirozené zmírnění otoku je třeba nátěr opakovat dvakrát denně.
Intubace během operace je proces zavedení hadičky do dýchacích cest pacienta, obvykle ústy nebo nosem, aby mu pomohla dýchat během anestezie. Tento postup je běžný během celkové anestezie, protože použité léky mohou potlačit přirozené dýchání. Hadička, nazývaná endotracheální trubice, je připojena k ventilátoru, který dodává kyslík a pomáhá s vydechováním oxidu uhličitého. Intubace zajišťuje volné dýchací cesty a dostatečné okysličení během operace a používá se také v nouzových situacích, kdy pacient nemůže sám dýchat.
Proč je intubace během operace nutná
Celková anestezie
Anestetika mohou utlumit dýchací systém, což pacientům ztěžuje samostatné dýchání.
Ochrana dýchacích cest
Endotracheální trubice chrání plíce před sekrety a jinými tekutinami, proudícími přes hrtan během operace.
Umělá plicní ventilace
Ventilátor pomáhá udržovat správnou hladinu kyslíku a oxidu uhličitého v krvi.
Kritické situace
Intubace může být nezbytná k podpoře dýchání v nouzových situacích, jako je respirační selhání.
Postup intubace při operaci
1. Anestezie
Pacientovi je podána anestezie, buď intravenózně, nebo inhalací, k navození spánku a zablokování bolesti.
2. Zavedení trubice
Anesteziolog zavede endotracheální trubici do průdušnice (průdušnice).
3. Zajištění trubice
Trubice je zajištěna, obvykle lepící páskou, a připojena k ventilátoru.
4. Monitorování
Anesteziologický tým pečlivě sleduje pacientovo dýchání, hladinu kyslíku a další vitální funkce.
5. Vyjmutí
Trubice se vyjme, když se pacient začne probouzet a může sám dýchat.
Rizika a komplikace
Intubace je obecně bezpečná, ale mezi potenciální rizika patří:
Poškození hlasivek.
Krvácení.
Infekce.
Poranění krku nebo průdušnice.
Aspirace.
Poškození zubů.
Možnosti intubace
Neintubovaná anestezie
V některých případech lze použít neintubovanou anestezii, zejména u některých hrudních operací, ale nemusí být vhodná pro všechny pacienty.
Rychlá sekvenční intubace
Tato technika se používá v naléhavých situacích k rychlému zajištění dýchacích cest, často s použitím sedativ a paralytik.
Dětská intubace
Intubace u dětí vyžaduje menší vybavení a vyšší stupeň přesnosti kvůli jejich menším dýchacím cestám.
Ve svém příspěvku ALERGIE?? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš.
Hani, dobry den, mam naprosto stejny problem, stejna vyrazka, stejna mapa, otok tvare. Drzim jiz vice jak rok dietu na zaklade zjistene precitlivelosti na ruzne potraviny, navstevuji lecitele, posiluji imunitu. Snizila se cetnost otoku, ale na puvod problemu nikdo neprisel. Na otok pomaha pouze kortikoid, nebo injekce na pohotovosti. Jednou z pricin muze byt take alergie na tezke kovy, hlavne nikl, ktery je obsazen i v potravinach. Patram dal, pokud mate jiz konkretni vysledky, dejte prosim vedet. Dekuji a preji brzke uzdraveni. Milos
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana H.
Dobrý den Miloši,
přeji brzké zjištění, čím to je.. já naštěstí zjistila a jsem již bez otoků.. na alergologii mě nic nezjistili a pí. doktorka přeposlala na specialistku kožní, která se zabývá kontatkní alergií, tudíž mě bylo jasné.. že bude zkoušet na mém těle.. nač mohu být alergická.. jako třeba kovy, prášky, avivaže aj.. načeš jsem se pustila sama do zkoušení.. vysadila jsem aviváže.. a nic.. otoky trvaly dále.. pak jsem si říkala, peru v Persilu.. ale to je pitomost.. kolikrát jsem prala v dětském pro citlivé , ale přeci jen jsem přestala prát v Persilu.. a světe div se.. najednou jsem byla bez otoků... shodou okolností jsem asi po několika týdnech vytáhla nový ručník a po umytí jsem se do něj utírala.. v noci mi zas otekla pulka ksichtu.. no a samozřejmě, že to byl ručník, ještě praný v Persilu.. takže u mě to dopadlo takhle dobře.. a Persil nechci už v životě vidět.. hlavně,že jednička na našem trhu... asi pěkný svinstvo v tom musí být..když to dokáže vyvolat takovou alergii.. mějte se přeji brzké zjištění problému... Hana h.
Pochva neboli vagína (latinsky: vāgīna) je část samičího pohlavního ústrojí u placentálů a vačnatců. Je to trubice vedoucí od dělohy k povrchu těla samice. Její hlavní funkce se naplňují při pohlavním styku, menstruaci a porodu. Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo do pochvy ční shora. Když žena stojí vzpřímená, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem vagina se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Je to podobný vztah, jako kdyby se ústa nazývala hrdlem. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou velmi měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý. Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou nebo dokonce sterilní péči je zbytečná nebo dokonce škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její funkci:
Bartholiniho žláza – je umístěna po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT KYSELINU MOČOVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
dobrý den kyselina močová mi dost komplikuje život. otékají mi nohy ,ale po odpočinku vlastně do rána otok mizí. nejhůř je mi v těchto vedrech. beru Purinol 100mg..můžete mi prosím popsat ,čeho se vyhnout a naopak. Moc děkuji, srdečně zdraví Šopincová jsem ročník 1936 je to dost ,ale miluji život a jsem spokojená ráda cestuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše otoky nemusí vůbec souviset s kyselinou močovou. Spíš to vypadá na cévní problém, kdy se vám v nohách hromadí tekutina, když jste ve vzpřímené poloze. Pro vyřešení tohoto problému bude potřeba vyšetření u kardiologa. Jako první volbu, kterou můžete udělat sama a hned je použití kompresních punčoch. Ty zabrání vzniku otoku, než vám lékař sdělí možnou léčbu. Během dne, jakmile můžete, tak si lehejte do polohy, aby nohy byly podloženy výše než tělo, tím také omezíte vznik těchto otoků.
POZNÁMKA: Při zahájení léčby párou systém Rezum automaticky sleduje čas, dokud nedojde k dokončení naprogramované léčby, a automaticky vypne páru. Páru lze před ukončením léčby zastavit, pokud se uvolní tlačítko pro aktivaci páry.
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ: Během léčebného cyklu neuvolňujte tlačítko pro aktivaci páry. Pokud je tlačítko pro aktivaci páry uvolněno před dokončením léčebného cyklu, dodávka páry se automaticky zastaví, což může vést k částečné, a tedy nekompletní léčbě.
Na obrazovce se zobrazí každý jednotlivý čas léčby a počet úplných léčebných zákroků, které byly dokončeny.
Postup:
Uvolněte jak spouštěcí tlačítko, tak tlačítko aktivace páry a zatlačte na tlačítko pro stažení jehly nahoru, abyste jehlu zasunuli.
VÝSTRAHA: Ujistěte se, že je jehla zcela zatažena tím, že zobrazíte polohu jehly pomocí objektivu. Pokud se před opětovným umístěním zaváděcího zařízení jehla nezatáhne, může dojít k poškození močové trubice.
Změňte pozici zaváděcího zařízení pro další léčbu přesunutím konce přístroje přibližně 1 cm distálně od předchozího umístění jehly. Cílem je vytvořit souvislé, překrývající se léze vzdálené 1 cm a probíhající rovnoběžně s prostatickou močovou trubicí.
Udržujte rotaci přístroje v úhlu 90 stupňů mezi léčebnými zákroky, abyste předešli ztrátě předchozího místa léčby.
Sledujte přirozený sklon močové trubice, abyste se vyhnuli přílišnému přiblížení k vrcholu, tedy příliš dopředu. Centrujte jehlu mezi spodinou a vrcholem močové trubice a zaměřte se přímo na adenom, pokud není centrován.
VÝSTRAHA: Před každým ošetřením zjistěte umístění verum montanum ve vztahu ke špičce dříku. Veškerá léčba musí probíhat proximálně od verum montanum.
Zaváděcí zařízení vraťte do výchozí polohy v hrdle močového měchýře pro léčbu v kontralaterálním laloku. Otočte dávkovací zařízení o 90 stupňů, abyste umožnili zasunutí jehly na požadované místo na kontralaterálním laloku.
U intravezikálních prostatických protruzí buď laterálních, nebo středních laloků umístěte zaváděcí zařízení 1 cm od proximálního okraje protruze a aplikujte léčení párou jehlou umístěnou přibližně 45 stupňů směrem ke střední čáře. Jeden léčebný zákrok pro malý střední lalok (<2 cm) a dva nebo více pro větší střední lalok (>2 cm). Pro zvětšenou centrální zónu aplikujte léčbu 1 cm od hrdla močového měchýře s jehlou umístěnou 45° směrem ke střední čáře tkáně. Neprovádějte léčbu na spodině močové trubice nejméně 1 cm od verum montanum.
UPOZORNĚNÍ: Během procedury je třeba monitorovat zbývající hladinu fyziologického roztoku. Pokud je zdroj fyziologického roztoku prázdný, může mít pacient nepříjemné pocity v uretře kvůli
V naší poradně s názvem ROZSIRENI MOCOVE TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hric Alexandra.
Chtěla jsem se zeptat, jak dlouho trva uzdravení neboli, kdy vse bude v normálu, po operativnim rozsireni mocove trubice..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Do deseti dnů se spraví močení a bude bezbolestné, do třech týdnů až až jednoho měsíce byste měla být opět plně fit. Vše s podpůrnou léčbou antibiotiky.
Eustachova trubice (tuba pharyngotympanica) nebo sluchová trubice (tuba auditiva (eustachii)) je trubice dlouhá asi 3,5–4,5 cm, která spojuje nosohltan a dutinu středního ucha a umožňuje tak vyrovnávání tlaku na obou stranách bubínku. Mohou jí, hlavně v dětském věku, pronikat záněty do středního ucha.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ DESTILACE SILICE - RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
K domácí destilaci silice potřebujete dvě varné baňky o obsahu 1000 ml, dále pak chladič, baňku na jímání destilátu 200 ml, skleněné trubice na propojení, alonž, dělící nálevku, stojany, svorky, držáky, síťky, kahany a hadičky.
Aparatura pro destilaci silice s vodní parou se skládá z vyvíječe páry, reaktoru, sestupného chladiče a cílové kádinky. Vyvíječ páry je tvořen frakční baňkou naplněnou 500 ml vody a v ústí také opatřenou svislou pojistnou trubicí. Ta má zabránit nasátí destilačního zbytku do vyvíječe páry při poklesu teploty a také výbuchu destilační aparatury při přehřátí. Pojistná trubice musí být dlouhá 40 cm. Z vyvíječe se pára vede do reaktoru, což je druhá frakční baňka, ve které je rozmixovaná máta s 80 ml vody. Spojovací trubička od vyvíječe páry musí končit u dna reaktoru, tak aby procházející pára byla přivedena pod hladinu směsi vody a drtě z máty. Z reaktoru je odpar dále veden do sestupného chladiče a nakonec do cílové kádinky. Na začátku destilace je vhodné předehřát kahanem i reaktor na teplotu varu. V průběhu destilace se pak už zahřívá k varu jen vyvíječ páry. Výsledný destilát se přelije do dělicí nálevky a po několika minutách stání se oddělí pravá domácí silice, která je v horní vrstvě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tonda.
Eustachova trubice neboli sluchová trubice je v dospělosti dlouhá tři až čtyři centimetry a má přibližně tvar dvou trychtýřů spojených k sobě úzkými konci. Její lumen má přibližně tvar trojúhelníku s průměrnou šířkou dva až tři milimetry a svírá s lebeční bazí úhel 45 stupňů. V dětském věku je tuba kratší, širší a méně skloněná vzhledem k bazi lební, růstem jedince se tyto poměry mění. Trubice se skládá z části kostěné a chrupavčité. Kostěná část tvoří laterální třetinu tuby a začíná oválným otvorem nad dnem středoušní dutiny. U zdravého jedince je vždy patentní. Chrupavčitá část tvoří asi dvě třetiny délky tuby a otvírá se do nosohltanu zhruba 10 milimetrů nad úrovní tvrdého patra. Chrupavka tvořící podklad trubice má tvar obráceného háku a vyčnívá do nosohltanu, kde tvoří torus tubarius. Bod spojení chrupavčité a kostěné části je nejužším místem celé tuby. Lumen je vystláno cylindrickým řasinkovým epitelem s nahromaděním hlenovitých žlázek v oblasti faryngeálního ústí, po dosažení středoušní dutiny přechází v epitel smíšený. Za aktivní otvírání tuby je zodpovědný jediný sval (m. tensor veli palatini).
Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní, a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo ční do pochvy shora. Když žena stojí vzpřímeně, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem „vagina“ se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou, nebo dokonce sterilní péči je zbytečná až škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její správné funkci:
Bartholiniho žláza – nachází se po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Funkce pochvy:
při pohlavním styku přijímá samčí penis (může dojít k oplodnění);
rodí se skrz ni (v případě přirozeného porodu);
poskytuje kanál pro odtok menstruační krve.
Pochva v pubertě
Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
Pochva po porodu
Při porodu se pochvou dostává z dělohy na svět dítě. Protože je hlavička dítěte při porodu již velmi velká, představuje porod pro pochvu výjimečnou zátěž. Právě proto se používá nástřih hráze. Pochva většiny žen porod přestane bez většího poškození a vrátí se po něm téměř do původního stavu.
