Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Doplňkovými léky jsou klasické léky na nemoci žil, jako jsou Glyvenol, Detralex, Anavenol, Cyclo 3 fort a podobně.
Nezbytnou a velmi důležitou součástí terapie je bandáž dolní končetiny. Používají se k ní pružná obinadla nebo kompresní punčochy. Důsledná bandáž usnadňuje návrat žilní krve k srdci, brání stagnaci krve, čímž urychluje obnovení průchodnosti žíly a brání rozvoji posttrombotického syndromu. V závislosti na lokalizaci trombózy je volena výška komprese, která musí být vždy 10 až 20 cm nad trombózou. Pokud tedy máte trombózu ve stehenní žíle, musíte si nohu bandážovat až do třísla. Když totiž bandáž sahá pouze do místa trombózy nebo i pod ní, dochází ke stagnaci krve, která podporuje obnovení trombózy. Ideální je dolní končetiny bandážovat trvale i po ukončení antikoagulační léčby, zvláště pokud u vás vznikl posttrombotický syndrom a končetiny vám pravidelně otékají.
Délka léčby je závislá na rozsahu sraženiny. Klid na lůžku se doporučuje pouze prvních 24 hodin a než se nasadí antikoagulační léčba, aby se snížilo riziko, že se sraženina utrhne a způsobí plicní embolii. Dále je vhodná nenáročná chůze s postupným obnovením běžného denního režimu. Také se doporučuje omezení dlouhého stání a sezení. Při delším sezení si nohy podkládejte. Pijte dostatek tekutin.
Antikoagulační léčba
Antikoagulační léčba slouží k ředění krve, které brání obnovení vzniku trombózy. Organismus má pak vlastní mechanismy vedoucí k rozpuštění sraženiny. Nejprve se k ředění krve používají nízkomolekulární hepariny, například Clexane, Zibor nebo Fraxiparine, které se aplikují subkutánně do kožní řasy nejlépe na břiše jednou nebo dvakrát denně. Je nutné je píchat ve stejnou denní dobu, aby byla krev neustále zředěná. Současně nebo od druhého dne léčby se pak podávají takzvaná perorální antikoagulancia, tablety na ředění krve. Nejčastěji se používá Warfarin nebo Lawarin. Úskalím tohoto léku je, že se musí nastavit určitá hladina, aby optimálně fungoval, a ta se pak musí pravidelně kontrolovat. Navíc je tato hladina individuální u každého člověka. To znamená, že někomu stačí jedna tableta denně, jiný musí brát jeden a půl tablety. Stupeň naředění krve se kontroluje krevními odběry (INR). Ideální je udržovat hladinu INR mezi 2,0–3,0. Jakmile je alespoň dva dny účinná hladina INR, je možné nízkomolekulární heparin vysadit. Dále se užívají pouze tablety. Jestliže je INR vyšší než 3,0, krev je hodně naředěná a stoupá riziko nežádoucích krvácivých komplikací. Působení Warfarinu také ovlivňují některé léky – nesteroidní analgetika proti bolesti jako Ibuprofen, Ibalgin, Veral, Diclofenak, Acylpyrin – proto se nesmí používat. Rovněž některé potraviny mohou ovlivnit hladinu INR, zvláště pak zelí, kapusta, papriky a mnoho dalších. Dříve se tedy při užívání Warfarinu dodržovala přísná dieta, dnes se doporučuje jíst pravidelně určité množství zeleniny, na které je člověk zvyklý, a vyhýbat se nějakým excesům. Podle toho se následně nastaví potřebná dávka Warfarinu.
Do léčebné praxe se zavadí nové antikoagulační léky Pradaxa nebo Xarelto, které fungují na jiném principu než Warfarin. Užívají se 1–2x denně. Při jejich užívání není nutné kontrolovat INR, nemusí se aplikovat nízkomolekulární heparin, než nastoupí účinek, a mají nižší riziko krvácivých komplikací. Jejich nevýhodou jsou určitá kritéria k tomu, aby je mohl lékař nasadit, a dále doplatky.
Délka podávání antikoagulační léčby závisí na příčině trombózy, zda faktor vzniku již pominul, nebo ještě působí. Obvyklá léčba trvá 6–12 měsíců. Minimální doba antikoagulace u sekundární trombózy způsobené imobilizací například po operaci či při sádrové fixaci končetiny je 3 měsíce. Pokud je příčina neznámá, jedná se o takzvanou idiopatickou trombózu, která vyžaduje 6–12měsíční antikoagulaci. Léčba se prodlužuje u opakovaných trombóz, při onkologické léčbě nebo u komplikací v podobě plicní embolie. Osoby s vrozenou trombofilií bývají antikoagulovány alespoň 12 měsíců, někdy i trvale. Trvalou antikoagulaci rovněž vyžadují osoby s opakovanými flebotrombózami či plicními emboliemi.
Lokální trombolýza
Lokální trombolytická léčba spočívá v aplikaci látky rozpouštějící sraženinu přímo do místa vzniku cestou podkolenní žíly. Nejčastěji podávanou účinnou látkou je altepláza. Ta dokáže oproti konzervativní antikoagulační léčbě trombus účinněji rozpustit, ale léčba je rizikovější kvůli četným krvácivým komplikacím. Lokální trombolýza je určena pro rozsáhlé trombózy pánevních nebo podklíčkových žil mladších pacientů.
Chirurgická léčba
Chirurgická léčba je vyhrazena pro nemocné s rozsáhlou čerstvou trombózou, jestliže je kontraindikována lokální trombolýza nebo antikoagulační léčba. Krevní sraženina se odstraňuje pomocí speciálního katetru.
Kavální filtry
Kavální filtry jsou kovové struktury, které se dočasně nebo trvale umísťují do dolní duté žíly, kde představují mechanickou překážku pro průnik sraženiny do plic. Uplatňují se při vysokém riziku plicní embolie, když není možno podávat antikoagulační léčbu.
Po odléčení akutního stavu je nutné se chránit před rizikovými faktory, pokud to lze. To znamená vyhýbat se dlouhému stání, pravidelně cvičit s dolními končetinami a posilovat tak svalovou pumpu umožňující tok krve, při předepisování antikoncepce by pacientka měla lékaři oznámit jakýkoliv výskyt trombóz v rodině, po větších operacích se stahují nohy pacientů bandážemi a provádí se rehabilitace. Prevenci lze v některých situacích provádět i dlouhodobým podáváním určitých léků proti srážení krve.
Ve svém příspěvku ELIQUIS A ÚHRADA POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koutnyjiri.
Prosím o sdělení jaké máte zkušenosti s uhradou pojištovny léku Eliques.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Zkušenosti s pojišťovnou při úhradě pojišťovnou? Špatné. Pojišťovny ho nechtějí platit jako náhradu za Warfarin. Ověřují, proč nebyla léčba Warfarinem úspěšná, a popotahují lékaře, který ho z tohoto důvodu naordinoval. Eliquis je oproti Warfarinu drahý drahý lék a k jeho nároku na úhradu musí být splněny přísné podmínky.
1. Eliquis předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci Warfarinu, tj.: - nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě Warfarinem, - nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Specializace předepisujícího lékaře: ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie neurologie, dětská neurologie
kardiologie, dětská kardiologie, angiologie, vnitřní lékařství, hematologie a transfúzní lékařství, dětská onkologie a hematologie, chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie,orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie.
Warfarin tlumí jednu z cest koagulační kaskády tím, že blokuje tvorbu některých koagulačních faktorů v játrech. Jedná se o široce užívaný lék. Výhodou je možnost podávání v tabletkách, nevýhodou je pomalý nástup a ústup účinku, obvykle několik dnů. Účinnost Warfarinu se kontroluje z krevního náběru jako takzvaný Quick test neboli test INR. Hodnota INR vypovídá, kolikrát pomaleji se vlivem Warfarinu dotyčnému člověku sráží krev oproti normě. INR 1,7 tak znamená, že se krev sráží 1,7x pomaleji. Jako účinná a přitom bezpečná hladina Warfarinu se udává INR 2–3, tedy krev srážející se 2–3x pomaleji než normálně. Předávkování Warfarinem je i při správném užívání relativně časté. V případě potřeby rychlého snížení INR lze podat protilátku, kterou jsou preparáty obsahující vitamin K, obvykle lék Kanavit. Stejně tak lze podat mraženou plazmu, která obsahuje chybějící koagulační faktory. Vzhledem ke schopnosti Warfarinu těžce poškodit plod nesmí být Warfarin užíván v těhotenství.
Xarelto
Jeho účinná složka rivaroxaban blokuje srážecí faktor Xa a má podobné přednosti oproti Warfarinu jako Pradaxa. Opět se využívá v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Pradaxa
Je nový lék na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina dabigatran, která v jistém bodě blokuje koagulační kaskádu. Mezi výhody patří užívání v tabletkové formě a minimální možnost předávkování při správném užívání. Pradaxa se používá při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní. Velkou výhodou Pradaxy je existence speciální protilátky, která může v případě nutnosti účinek Pradaxy téměř okamžitě vyrušit (preparát Praxbind).
Eliquis
Účinnou látkou je sloučenina apixaban, která blokuje faktor X koagulační kaskády. Kvůli nižšímu výskytu krvácivých komplikací se tento preparát stává velmi oblíbeným a využívá se při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Lixiana
Lixiana je nový lék (od roku 2016) ve fázi klinických zkoušek, který patří mezi léky na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina edoxaban. Edoxaban funguje jako přímý inhibitor koagulačního faktoru Xa. Svým působením tedy edoxaban blokuje koagulační (srážecí) kaskádu a tím dosahuje efektu omezení krevní srážlivosti. Lixiana bude využívána v prevenci hluboké žilní trombózy u pacientů po ortopedických operacích, dále pak jako lék ředící krev u pacientů s fibrilací síní a u nemocných s již vzniklou hlubokou žilní trombózou a plicní embolií. Neléčená fibrilace síní ohrožuje pacienta vznikem krevních sraženin v srdci, které mohou způsobit ischemickou mozkovou mrtvici. Výhodou je krátký poločas účinku, minimální riziko předávkování, žádná nutnost speciální diety při užívání a žádná nutnost pravidelné monitorace účinnosti léku, to znamená, že zde chybí prakticky všechny nevýhody levného Warfarinu. Hlavní nevýhodou je neexistence účinného protiléku (antidota). V případě nežádoucích krvácivých komplikací ještě není známa účinná látka, která by účinek edoxabanu zvrátila. Nicméně brzy bude taková protilátka dostupná.
Vessel Due F
Vessel Due F je lék předepisovaný zejména u cévních onemocnění a lze jej zařadit mezi slabší léky na ředění krve. Jeho účinnou látkou je sloučenina sulodexid. Sulodexid ovlivňuje na více místech takzvanou koagulační kaskádu, což je složitý systém bílkovin, které umožňují srážení krve. Sulodexid snižuje tvorbu krevních sraženin a urychluje rozpouštění sraženin již vzniklých. Často se podává jako doplněk při léčbě hluboké žilní trombózy a stavů s ní spojených. Dále se pak předepisuje u stavů se zhoršeným prokrvením, například u nemocí drobných cév u cukrovky 1. typu a 2. typu, jako je diabetická retinopatie oka a postižení cév dolní končetiny včetně diabetické nohy. Účinnost léku není příliš vysoká, takže jej lze považovat spíše za doplněk k některým jiným slabším lékům na ředění krve. Z nežádoucích účinků byly někdy pozorovány trávicí obtíže.
Heparin
Heparin má běžné využití hlavně při léčbě náhlých srdečních příhod, například infarktu. Dokáže zabraňovat srážení krve a zároveň rozpouští krevní sraženiny. Samotná látka se vyskytuje jak v lidském organismu, tak v přírodní formě. Heparin je navíc lék, který je v nemocnici třeba pro zdravotní sestry velmi jednoduše přístupný. Heparin lze sice podle odborníků monitorovat jednoduchým laboratorním testem, to však platí pouze v případě, že se předem ví, že je hledán heparin a že ho bylo podáno hodně. Že by někdo svévolně podal heparinu více, se při běžných testech nepředpokládá.
Clexane
Patří do skupiny léků, které tlumí jeden z koagulačních faktorů a tím narušují koagulační kaskádu. Obvykle se podává v malých dávkách každý den v nemocnici ležícím pacientům jako prevence vzniku žilní trombózy. Ve velkých dávkách je ve zdravotnických zařízeních ekvivalentem Warfarinu. Podává se ve formě podkožních injekcí, které se zpravidla aplikují do břicha (a způsobují modřiny). Hlavní výhodou je velmi malé riziko předávkování a velmi rychlý nástup a odeznění účinku (účinek vymizí cca do 12–24 hodin od aplikace). Nevýhodou je, že proti němu neexistuje žádná protilátka a v případě podání se prostě musí počkat, až účinek vymizí. Účinnost nízkomolekulárního heparinu se může kontrolovat z krevního náběru pomocí hodnot anti-Xa. Hodnota anti-Xa okolo 0,4 představuje preventivní účinnost, hodnoty 0,8–1,2 představují vysokou terapeutickou účinnost.
Fragmin
Fragmin patří do skupiny nízkomolekulárních heparinů a mezi léky proti srážení krve. Využívá se v malé dávce při prevenci vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie, ve vysokých dávkách se používá i v léčbě těchto nemocí. Vyšší dávky nízkomolekulárního heparinu se po omezenou dobu podávají i při léčbě povrchových zánětů žil a aplikuje se také pacientům s fibrilací síní jako prevence před vznikem krevní sraženiny, která by mohla způsobit mozkovou mrtvici. V dnešní době dostává preventivní menší dávky nízkomolekulárního heparinu většina pacientů v nemocničních zařízeních, obzvláště imobilní pacienti a pacienti po operačních zákrocích.
Zibor
Zibor má účinnou látku bemiparin a řadí se mezi nízkomolekulární hepariny. Je jedním z běžně používaných léků na ředění krve. Prodává se ve formě injekčních roztoků, přičemž dostupné dávky jsou: 3 500 jednotek (v 0,2 mililitrech), 5 000 jednotek (v 0,2 mililitrech), 7 500 jednotek (v 0,3 mililitrech) a 10 000 jednotek (v 0,4 mililitrech). Lékař předepíše podle váhy jednu z těchto dávek, kterou si pak pacient aplikuje. Relativně dlouhý poločas účinku Ziboru umožňuje podávat jej pouze 1x denně. Zibor se většinou aplikuje podkožně do kůže břicha nebo do stehen. Injekce jsou již předpřipravené, takže si člověk vpíchne celý obsah lékařem předepsané injekce. Jehlička je velmi drobná, aplikace nebolí, někdy však může trochu štípat a při opakovaném podání se v místě vpichů mohou začít tvořit modřiny. Tento nízkomolekulární heparin se může v malé dávce využít v prevenci vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie, ve vysokých dávkách se používá i v léčbě těchto dvou nemocí. Vyšší dávky nízkomolekulárního heparinu se po omezenou dobu podávají při léčbě povrchových zánětů žil a aplikují se i pacientům s fibrilací síní (a podobnými poruchami rytmu) jako prevence před vznikem krevní sraženiny, která by mohla způsobit mozkovou mrtvici. Účinek Ziboru se monitoruje podle hladiny anti-Xa, kterou lze zjistit z běžného krevního náběru. Zibor může podobně jako ostatní léky naředění krve způsobit krvácivé komplikace. Velkou nevýhodou je neexistence protilátky, která by jeho účinek dokázala rychle vyrušit. Akutní operační zákroky proto nemohou být prováděny krátce po aplikaci většího množství tohoto léku. Z dalších komplikací se může objevit nedostatek krevních destiček (včetně takzvané heparinem indukované trombocytopenie) a zvýšení jaterních testů.
Fraxiparine
Fraxiparine je nízkomolekulární heparin a je jedním z běžně používaných léků na ředění krve. Účinnou složkou léku je sloučenina nadroparin. Nadroparin pomáhá blokovat srážlivé procesy v krvi, přesněji řečeno dochází k zablokování funkce srážecího faktoru Xa, který je důležitou součástí takzvané koagulační kaskády. Koagulační kaskáda je zodpovědná za srážení krve a její narušení lékem proto snižuje tendenci vytvářet sraženiny. Fraxiparine lze v malé dávce využít při prevenci vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie, ve vysokých dávkách se používá i v léčbě těchto dvou nemocí. Vyšší dávky nízkomolekulárního heparinu se po omezenou dobu podávají i při léčbě povrchových zánětů žil a aplikují se i pacientům s fibrilací síní jako prevence před vznikem krevní sraženiny, která by mohla způsobit mozkovou mrtvici. Existují i další indikace podávání, ale ty výše zmíněné jsou rozhodně nejčastější. Fraxiparine se vyrábí v podobě roztoku, který se nachází v předpřipravených injekcích o objemu 0,2 až 1 mililitr a koncentraci 100 mg/ml. Běžně se aplikuje podkožně do břicha, místa vpichu se střídají. Jehlička je velmi drobná, aplikace nebolí, někdy však může trochu štípat a při opakovaném podání se v místě vpichů mohou začít tvořit modřiny. Dávka pro dospělého člověka je přísně individuální. Čistě orientačně řekněme, že preventivní dávka se podává 1x denně, léčebná terapeutická dávka 2x denně. Objem roztoku vhodný pro preventivní dávku se udává v mililitrech: váha člověka (v kg) děleno 200. To znamená, že u průměrného 80kilogramového člověka je to dávka cca 0,4 ml podkožně 1x denně. Léčebná dávka se v mililitrech odhadem vypočítá jako váha člověka (v kg) děleno 100. To znamená, že u průměrného 80kilogramového člověka je to dávka cca 0,8 ml podkožně 2x denně. Existuje řada faktorů, kvůli kterým se dávka individuálně upravuje, například stavy s chronickým selháváním ledvin. Neopatrná aplikace může vést k předávkování, a proto rozhodnutí o dávkování léku patří pouze do rukou zkušeného lékaře! Účinek Fraxiparine se monitoruje podle hladiny anti-Xa, kterou lze zjistit z běžného krevního náběru. To umožňuje dávku přípravku individualizovat pro daného člověka. Fraxiparine může podobně jako ostatní způsobit krvácivé komplikace, naštěstí však nemá dlouhý poločas účinku (12–24 hodin). Velkou nevýhodou je ovšem neexistence protilátky, která by jeho účinek dokázala rychle vyrušit. Akutní operační zákroky proto nemohou být prováděny krátce po aplikaci většího množství tohoto léku. Z dalších komplikací se může objevit nedostatek krevních destiček, včetně takzvané heparinem indukované trombocytopenie a zvýšení jaterních testů.
Arixtra
Arixtra se řadí mezi nízkomolekulární hepariny a je jedním z běžně používaných léků na ředění krve. Účinnou složkou léku je sloučenina fondaparinux. Fondaparinux pomáhá blokovat srážlivé procesy v krvi, kdy dochází k zablokování funkce srážecího faktoru Xa, který je důležitou součástí takzvané koagulační kaskády. Koagulační kaskáda je zodpovědná za srážení krve a její narušení lékem proto snižuje tendenci vytvářet sraženiny. Přípravek Arixtra lze využít jako prevenci vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie. Přípravek je možné podat i při léčbě povrchových zánětů žil. Arixtra se vyrábí v podobě roztoku, který má různé síly od 1,5 do 10 miligramů. Běžně se aplikuje podkožně do břicha, místa vpichu se střídají. Jehlička je velmi drobná, aplikace nebolí, někdy však může trochu štípat a při opakovaném podání se v místě vpichů mohou začít tvořit modřiny. Běžná dávka u dospělého člověka je 2,5 miligramu preparátu 1x denně. Účinek léku Arixtra lze monitorovat podle hladiny anti-Xa, která se dá zjistit z běžného krevního náběru. Na rozdíl od ostatních nízkomolekulárních heparinů není nicméně hladina anti-Xa tolik vypovídající. Arixtra může podobně jako ostatní léky na ředění krve způsobit krvácivé komplikace, naštěstí však nemá dlouhý poločas účinku (18–24 hodin). Velkou nevýhodou je neexistence protilátky, která by účinek dokázala rychle vyrušit. Akutní operační zákroky proto nemohou být prováděny krátce po aplikaci většího množství tohoto léku. Z dalších komplikací se může objevit nedostatek krevních destiček a zvýšení jaterních testů.
V naší poradně s názvem ELIQUIS 5 MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hyklova.
Dobrý den, chci se zeptat , kdo muže výše uvedeny lék napsat , popřípadě na koho se obrátit .Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis 5mg je hrazen z veřejného zdravotního pojištění v případě, že jej předepíše lékař se specializací v oboru chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie, orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie, geriatrie, hematologie a transfuzní lékařství, dětská onkologie a hematologie, vnitřní lékařství, kardiologie, dětská kardiologie, angiologie, neurologie, dětská neurologie, klinická onkologie, dětská onkologie a hematologie, radiační onkologie a onkogynekologie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie, pneumologie a ftizeologie, dětská pneumologie.
Rovněž platí, že Eliquis 5mg je hrazen z veřejného zdravotního pojištění na základě preskripce internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga, geriatra, pneumologa a onkologa v indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě, a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců, pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců, pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
V ostatních případech lze tento lék předepsat také, ale pacient při výdeji hradí celou jeho cenu, která dnes činí 5500 Kč za 168 tablet.
Tyto látky tlumí jeden z koagulačních faktorů a tím narušují koagulační kaskádu. Obvykle se podávají v malých dávkách každý den v nemocnici ležícím pacientům jako prevence vzniku žilní trombózy. Ve velkých dávkách jsou ve zdravotnických zařízeních ekvivalentem warfarinu. Podávají se ve formě podkožních injekcí, které se obvykle aplikují do břicha (a způsobují modřiny). Hlavní výhodou je velmi malé riziko předávkování a velmi rychlý nástup a odeznění účinku (účinek vymizí cca do 12–24 hodin od aplikace). Nevýhodou je, že proti nim neexistuje žádná protilátka a v případě podání prostě musíme počkat, až jejich účinek vymizí. Účinnost nízkomolekulárních heparinů se může kontrolovat z krevního náběru pomocí hodnot anti-Xa. Hodnota anti-Xa okolo 0,4 představuje preventivní účinnost, hodnoty 0,8–1,2 představují vysokou terapeutickou účinnost.
Mezi zástupce této skupiny léků patří například Clexane, Fraxiparine nebo Zibor.
Heparin
Forma: Injekce. Injekční lahvička, injekční roztok, 1X10ML pro subkutánní/intravenózní podání.
Princip účinku: Heparin je katalyzující kofaktor pro antitrombin. Antitrombin III (AT III) je α2-globulin syntetizovaný v játrech. Je přirozeným inhibitorem trombinu (F IIa) a dalších sérových proteáz (F IXa, Xa, XIa), se kterými vytváří ireverzibilní komplex. Heparin uvolňuje lipoproteinovou lipázu z endotelií, což podmiňuje jeho antilipidemický účinek. Dále snižuje adhezivitu destiček k endotelu, snižuje vyplavování destičkového růstového faktoru a vykazuje mírný antihistaminový účinek. Podává se k ředění krve po operaci. Heparin je účinný jen při intravenózním (bezprostřední účinek) či subkutánním (účinek cca po 2 hodinách) podávání. Intramuskulární podání se nedoporučuje kvůli nebezpečí vzniku hematomů v místě vpichu. Pro plnou antikoagulaci se podává 2x denně dávka 0,01 ml na 1 kg hmotnosti pacienta buď nízkomolekulární heparin (například Fraxiparine, Clexane), nebo se podává nefrakcionovaný heparin i.v. za použití perfuzoru. Bezprostředně po podání se heparin váže na receptory endotelií buněk cév. Heparin neprostupuje placentou ani do mateřského mléka, takže lze použít v těhotenství.
Hlavní nežádoucí účinky: Krvácení je hlavním nežádoucím účinkem terapie heparinem. Pozoruje se častěji u nemocných léčených terapeutickými dávkami než při podávání dávek profylaktických. Velké krvácení se objevuje od 1 do 10 % léčených nemocných. Heparin může též indukovat trombocytopenii (tvorba protilátek proti destičkovému faktoru). Při dlouhodobém podávání se může objevit osteoporóza.
Cena: Heparin stojí 490,08 Kč, doplatek pro pacienta činí 372,77 Kč. Lék je na recept.
Pradaxa
Je moderní protisrážlivý lék, který se teprve začíná využívat. Účinnou látkou je sloučenina dabigatran, která opět v jistém bodě blokuje koagulační kaskádu. Mezi výhody patří užívání v tabletové formě a minimální možnost předávkování při správném užívání. Pradaxa se využívá při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní. Velkou výhodou Pradaxy je existence speciální protilátky, která může v případě nutnosti účinek Pradaxy téměř okamžitě vyrušit (preparát Praxbind).
Forma: Tablety. Běžná dávka pro dospělého člověka je 110–150 miligramů, podávaná 2x denně.
Princip účinku: Pradaxa je inhibitorem trombinu, který má nezastupitelnou roli ve srážlivosti krve, tím se sníží riziko vzniku krevních sraženin. Pradaxa je využívána v ortopedii, kdy je pacientům podávána po operačních zákrocích (zejména totální endoprotézy) jako prevence vzniku hluboké žilní trombózy a na ředění krve po operaci. Pro internisty je důležité, že nyní je Pradaxa indikována i jako lék ředící krev u pacientů s fibrilací síní a u pacientů s již vzniklou hlubokou žilní trombózou a plicní embolií. Neléčená fibrilace síní ohrožuje pacienta vznikem krevních sraženin v srdci, které mohou způsobit ischemickou mozkovou mrtvici. Klasickým lékem ve zmíněných indikacích byl dříve zejména přípravek Warfarin, ten má však celou řadu nevýhod.
Hlavní nežádoucí účinky: Pokles množství hemoglobinu v krvi. Neobvyklé hodnoty laboratorních testů jaterní funkce. Vznik krevního výronu nebo modřiny po operaci. Alergie, nevolnost.
Cena: Je závislá na dávce účinné látky a na velikosti balení. Více se dozvíte zde. Jedná se o lék na lékařský předpis.
Xarelto
Toto je další moderní lék (nový lék na ředění krve). Jeho účinná složka rivaroxaban blokuje srážecí faktor Xa a má podobné přednosti jako Pradaxa. Využívá se rovněž v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Forma: Tablety. Xarelto se vyrábí v podobě tablet o síle 10, 15 a 20 miligramů. Lék nesmí být užíván bez doporučení lékaře, dávka závisí na dané indikaci a zdravotním stavu uživatele.
Princip účinku: Xarelto je přímý inhibitor koagulačního faktoru Xa. Svým působením tedy rivaroxaban blokuje koagulační kaskádu, čímž dosahuje efektu omezení krevní srážlivosti. Velkou výhodou je tabletová forma léku. Xarelto se nejprve využíval v prevenci hluboké žilní trombózy u pacientů po ortopedických operacích. Nyní je indikován i jako lék ředící krev u pacientů s fibrilací síní a u pacientů s již vzniklou hlubokou žilní trombózou a plicní embolií. Neléčená fibrilace síní ohrožuje pacienta vznikem krevních sraženin v srdci, které mohou způsobit ischemickou mozkovou mrtvici.
Hlavní nežádoucí účinky: U léku je minimální riziko předávkování. Nejsou nutné žádné speciální diety při užívání a žádné pravidelné monitorace účinnosti léku, to znamená, že chybí prakticky všechny nevýhody levnějšího Warfarinu.
Cena: Je závislá na dávce účinné látky a na velikosti balení. Více se dozvíte zde.
Eliquis
Účinnou látkou je sloučenina apixaban. Lék blokuje faktor X koagulační kaskády. Kvůli nižšímu výskytu krvácivých komplikací se tento preparát stává velmi oblíbeným a opět se využívá v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Forma: Tablety. Lék se vyrábí ve formě tablet o síle 2,5 a 5 miligramů a běžná dávka u jinak zdravého dospělého je 5 miligramů 2x denně. V případě potřeby lze dávku zmenšit (například u pacientů s chronickým selháváním ledvin). Na rozdíl například od Warfarinu není nutné měřit koncentraci léku v organismu a nejsou nutná žádná dietní opatření.
Princip účinku: Eliquis poměrně silně a selektivně tlumí aktivitu srážlivého faktoru X. Tento faktor je důležitým bodem takzvané koagulační kaskády, což je soubor vzájemně se aktivujících bílkovin, které nakonec umožní vznik fibrinu (fibrin se váže na krevní destičky a vytváří krevní sraženiny). Útlum faktoru X významně narušuje koagulační systém a vznik sraženin. Eliquis se využívá v situacích, kdy je nutné omezit tvorbu krevních sraženin. Patří sem například léčba nemocných s fibrilací síní, kdy má Eliquis zabránit ischemické mozkové mrtvici, dále pak léčba plicní embolie, léčba již vzniklé hluboké žilní trombózy a prevence vzniku žilní trombózy u nemocných po operačních zákrocích (typicky operační zákroky na dolních končetinách, jako je například implantace umělého kloubu). Používá se na ředění krve po operaci.
Hlavní nežádoucí účinky: Eliquis může vyvolat krvácivý stav s rozvojem nežádoucího krvácení. Člověk užívající tento preparát by jistě měl dávat pozor na poranění a neprovozovat rizikové sporty a jiné činnosti.
Cena: Je závislá na dávce účinné látky a na velikosti balení. Více se dozvíte zde.
3) Trombolytika – Léky z této skupiny se podávají nitrožilně. Jsou velmi účinné a dovedou přímo a rychle rozpustit již vzniklou sraženinu. Moderní léky této skupiny umožňují aktivovat v úvodu tohoto textu zmíněnou sloučeninu plazmin a tím sraženiny rozpouštět. Využití je například u rozsáhlých plicních embolií a někdy i u ischemických mozkových mrtvic. Aplikace se ovšem musí vždy maximálně zvážit, protože mohou srážení krve utlumit příliš a následným krvácením pacienta ohrozit nebo usmrtit.
Forma: Injekce.
Princip účinku: Fibrinolytika, též trombolytika, jsou léčiva používaná k rozpouštění již vytvořených trombů. Účinkují aktivací fibrinolytického systému, který je funkčním protikladem koagulačního systému. Nejprve je proenzym plazminogen (přítomný ve sraženině a v plazmě) přeměněn na plazmin. Za to jsou zodpovědné aktivátory plazminogenu (tkáňový aktivátor plazminogenu t-PA a aktivátor plazminogenu urokinázového typu u-PA), jejichž funkčním antagonistou je inhibitor aktivátoru plazminogenu 1 (PAI-1). Plazmin působí jako proteáza štěpící fibrin na degradační produkty (působí ale s malou substrátovou specifitou a dokáže štěpit i fibrinogen). Fibrinolytika tedy fungují jako aktivátory plazminogenu. Za normálních okolností je fibrinolýza omezena na trombus, volný plazmin je rychle neutralizován α2-antiplazminem. Pokud by došlo k systémové aktivaci fibrinolytického systému, nastala by nerovnováha a krvácení. Úspěšnost fibrinolýzy záleží na stáří trombu – čím je starší, tím je lýza obtížnější.
Hlavní nežádoucí účinky: Krvácení, a to až fatální.
Fibrinolytika I. generace: streptokináza, urokináza neselektivní, indukují systémovou fibrinolýzu.
Fibrinolytika II. generace: t-PA, anistrepláza, altepláza selektivní vazba na fibrin, není systémová fibrinolýza.
Cena: Není zveřejněna. Lék se podává pouze při hospitalizaci u akutních stavů, jako je:
V naší poradně s názvem ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Dobrý den.
Beru již 6 let . warfarin,
celou dobu mi nejde nastavit INRI.
Stále kolísají hodnoty,někdy jsou nízké
a za pár dnů vysoké.
Stravovací režim dodržuji.
Lékař mi doporučuje eliquis,ale s doplatkem.
Mám za těchto okolností nárok na tento
lék bez doplatků ? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dříve platilo, že když se u pacienta léčeného Warfarinem dlouhodobě nedaří dosáhnout uspokojivé hodnoty INRI, tak se přejde na jiný lék, na který přispívá zdravotní pojišťovna. Dnes jsou podmínky pro získání Eliquisu s doplatkem jiné. Pacient za výdej léku platí vždy doplatek, jehož výši ovlivňuje štědrost zdravotní pojišťovny a rabat lékárny. Například za ekonomické balení 168 tablet Eliquis 2,5 mg se doplácí okolo 570 Kč. Bez příspěvku od zdravotní pojišťovny je cena 1.670 Kč.
Příspěvek je možné získat jen za těchto podmínek:
Přípravek je hrazen na základě preskripce internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga a geriatra v indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě, a to.:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců, pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců, pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Inhixa obsahuje sodnou sůl enoxaparinu a patří mezi nízkomolekulární hepariny. Sodná sůl enoxaparinu je antikoagulační lék (ředidlo krve). Používá se k léčbě a prevenci hluboké žilní trombózy a plicní embolie, a to i během těhotenství a po určitých typech operací. Používá se také u pacientů s akutním koronárním syndromem a srdečními záchvaty a při hemodialýze.
Podává se injekcí těsně pod kůži nebo do žíly.
Mezi časté nežádoucí účinky patří krvácení, horečka a otoky nohou. Krvácení může být vážné zejména u těch, kteří podstupují punkci páteře. Užívání během těhotenství se zdá být pro dítě bezpečné.
Sodná sůl enoxaparinu byla poprvé vyrobena v roce 1981. Je na seznamu základních léků Světové zdravotnické organizace.
Na co se používá Inhaxa:
Léčba nestabilní anginy pectoris a non-Q infarktu myokardu, podávaná současně s aspirinem.
Léčba hluboké plicní trombózy a profylaxe plicní embolie u pacientů upoutaných na lůžko.
Profylaxe hluboké žilní trombózy při operaci náhrady kolenního kloubu.
Profylaxe hluboké žilní trombózy při operaci náhrady kyčelního kloubu.
Profylaxe hluboké žilní trombózy v břišní chirurgii.
Léčba hluboké žilní trombózy s plicní embolií nebo bez ní.
Léčba hluboké plicní trombózy hospitalizovaných pacientů s infarktem myokardu s elevací ST segmentu.
Překlenovací léčba pro pacienty s INR pod terapeutickým rozmezím.
V naší poradně s názvem XARELTO CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Najman.
Internista mi předepsal Xarelto 20 mg.Je mi 78 let , mám vysoký tlak a cukrovku 2.typu.Na recept uvedl , že si lék hradí pacient.Cena léku je vysoká , mám nárok na úhradu léku ze zdravotního pojištění ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U léku Xarelto je pro pacienty s diabetem a starší 75 let připravena úhrada z veřejného zdravotního pojištění, ale rozhodnutí o ní ještě nenabylo právní moci. Můžete se ale zkusit dohodnout se svou zdravotní pojišťovnou, jestli by mohla přispívat na tento lék ještě před tímto nabytím právní moci.
Zde je přesné znění ustanovení s podmínkami pro úhradu ze zdravotního pojištění pro lék Xarelto 20 mg:
Právní základ úhrady ze zdravotního pojištění: Úhrada byla stanovena dle zákona. Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, je však předběžně vykonatelné.
Indikační omezení úhrady:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog a geriatr v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.: - nemožnost pravidelných kontrol INR - nežádoucí účinky při léčbě warfarinem - nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolii)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg a geriatr v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Jedna potahovaná tableta obsahuje rivaroxabanum 20 mg nebo 15 mg.
Indikace:
Prevence cévní mozkové příhody (CMP) a systémové embolizace u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní s jedním nebo více rizikovými faktory, jako jsou městnavé srdeční selhání, hypertenze, věk ≥ 75 let, diabetes mellitus, anamnéza CMP nebo tranzitorní ischemická ataka. Léčba hluboké žilní trombózy (HŽT) a plicní embolie (PE) a prevence recidivující hluboké žilní trombózy a plicní embolie u dospělých.
Dávkování a způsob podání:
Tablety se mají užívat s jídlem. Pacientům, kteří nejsou schopni polykat celé tablety, může být tableta přípravku Xarelto těsně před užitím rozdrcena a smíchána s vodou nebo s jablečným pyré a poté podána perorálně. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována jídlem. Rozdrcená tableta přípravku Xarelto může být také podána gastrickou sondou poté, co je potvrzeno správné umístění sondy v žaludku. Rozdrcená tableta by měla být podána žaludeční sondou v malém množství vody a sonda by poté měla být propláchnuta vodou. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována enterální výživou.
Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace (SPAF):
Doporučuje se 20 mg jednou denně.
Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie:
První tři týdny se podává 15 mg dvakrát denně a dále 20 mg jednou denně. Krátkodobá léčba (nejméně 3 měsíce) je indikována při přechodných rizikových faktorech a dlouhodobá léčba při trvalých rizikových faktorech nebo idiopatické HŽT nebo PE. Délka léčby je individuální po zvážení přínosu léčby a rizika krvácení. S podáváním nad 12 měsíců jsou zkušenosti omezené. Podávání přípravku Xarelto dětem do 18 let se nedoporučuje.
Vynechání dávky:
Při vynechání dávky při podávání 15 mg dvakrát denně by měl pacient užít dávku co nejdříve, aby byla zajištěna denní dávka 30 mg denně. Při vynechání dávky při podávání jednou denně by dávka neměla být tentýž den zdvojnásobena, vynechaná dávka by měla být užita co nejdříve a dále se pokračuje jednou denně.
Převod z VKA na přípravek Xarelto:
Léčba VKA má být ukončena. Xarelto má být podáno, pokud je INR ≤ 3,0 (SPAF), nebo INR ≤ 2,5 (léčba HŽT, PE a pro prevenci recidivy HŽT a PE). INR nelze použít na monitoraci léčby přípravkem Xarelto.
Převod z přípravku Xarelto na VKA:
Xarelto zvyšuje INR. Existuje možnost neadekvátní antikoagulace. Xarelto i VKA se podávají současně až do hladiny INR ≥ 2,0, odběr INR se ale musí provádět nejdříve za 24 hodin po poslední dávce přípravku Xarelto.
Převod z parenterálních antikoagulancií na Xarelto:
První dávka se podává 0 až 2 hodiny před dalším plánovaným podáním parenterálního přípravku nebo při vysazení kontinuálně podávaného antikoagulancia.
Převod z přípravku Xarelto na parenterální antikoagulancia:
První dávka parenterálního antikoagulancia se podává v době, kdy by měla být užita další dávka Xarelto.
Speciální populace:
Ledvinová nedostatečnost: Při clearanci kreatininu 15–29 ml/min se doporučuje opatrnost. Použití se nedoporučuje u pacientů s clearancí kreatininu nižší než 15 ml/min.
SPAF: Při clearanci kreatininu 50–80 ml/min se dávka neupravuje. Je-li clearance kreatininu 15–49 ml/min, dávka se snižuje na 15 mg jednou denně.
Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie:
Úvodní ani následná dávka se neupravuje (15 mg 2x denně po 3 týdny a potom 20 mg jednou denně). Při clearanci kreatininu 15–49 ml/min se snižuje dávka z 20 mg jednou denně na 15 mg jednou denně. Je třeba zvážit, zda u pacienta riziko krvácení nepřeváží riziko vzniku recidivující HŽT a PE. Doporučení pro použití dávky 15 mg je založeno na farmakokinetickém modelu a nebylo v těchto klinických podmínkách studováno.
Pacienti podstupující kardioverzi:
Léčba přípravkem Xarelto může být zahájena nebo v ní lze pokračovat u pacientů, jejichž stav vyžaduje provedení kardioverze.
Kontraindikace:
Hypersenzitivita na léčivou nebo pomocnou látku. Klinicky významné aktivní krvácení. Léze nebo stavy s významným rizikem závažného krvácení, jako jsou současné nebo nedávno prodělané ulcerace gastrointestinálního traktu, přítomnost maligních nádorů s vysokým rizikem krvácení, nedávno prodělané poranění mozku nebo míchy, operace mozku, míchy nebo oka v nedávné době, intrakraniální krvácení v nedávné době, jícnové varixy nebo podezření na ně, arteriovenózní malformace, cévní aneurysma nebo významné cévní abnormality v míše nebo mozku. Souběžná léčba jiným antikoagulačním přípravkem, například nefrakcionovaným heparinem (UFH), nízkomolekulárními hepariny (enoxaparin, dalteparin a další), heparinovými deriváty (fondaparinux a další), orálními antikoagulancii (warfarin, apixaban, dabigatran a další), se nedoporučuje s výjimkou situace, kdy je pacient převáděn z jiné léčby na léčbu rivaroxabanem, nebo naopak nebo když je podáván UFH v dávkách nezbytných pro udržení průchodnosti centrálního žilního nebo arteriálního katetru. Jaterní onemocnění spojené s koagulopatií a klinicky relevantním rizikem krvácení včetně cirhotiků stupně Child Pugh B a C.
Fertilita, těhotenství a kojení:
Přípravek je kontraindikován během těhotenství a kojení. Účinky na fertilitu nejsou známy.
Zvláštní upozornění a opatření:
Pacienti, kteří při léčbě trpí závratěmi či prodělali synkopu, by neměli řídit a obsluhovat stroje. Častěji bylo pozorováno slizniční krvácení a anémie. Doporučuje se sledování a eventuálně vyšetření hemoglobinu/hematokritu, zvláště u rizikových skupin pacientů.
Podávání s opatrností:
Pacienti s renální insuficiencí, zvláště při současném podávání silných inhibitorů CYP 3A4 (klaritromycin, erythromycin). Účinek erythromycinu je aditivní k renálnímu poškození. Použití se nedoporučuje u pacientů s clearancí kreatininu nižší než 15 ml/min. Podávání s opatrností při současném podávání přípravků ovlivňujících krevní srážlivost (například nesteroidní antirevmatika, kyselina acetylsalicylová, antiagregancia). Při riziku vředové choroby gastroduodena lze zvážit profylaktickou léčbu.
Podávání se nedoporučuje:
Krvácivé poruchy, léčbou neupravená těžká arteriální hypertenze, gastrointestinální onemocnění bez aktivní ulcerace, které může potenciálně vést ke krvácivým komplikacím (například zánětlivé střevní onemocnění, ezofagitida, gastritida a gastroezofageální refluxní choroba), cévní retinopatie, bronchiektázie nebo plicní krvácení v anamnéze, pacienti s chlopenními náhradami, při intoleranci nebo malabsorpci glukózy a galaktózy, při podávání azolových antimykotik nebo inhibitorů proteáz HIV, pacientům léčeným dronedaronem.
Invazivní procedura a chirurgický výkon:
Xarelto se vysazuje nejméně 24 hodin předem, lze použít kalibrovanou kvantitativní analýzu anti-faktoru Xa. Pokud není výkon možné odložit, musí se zvážit zvýšené riziko krvácení. Léčba má být znovu zahájena, pokud to situace umožní a je nastolena hemostáza.
Hemodynamicky nestabilní pacienti s plicní embolií nebo pacienti, kteří vyžadují trombolýzu nebo plicní embolektomii:
Přípravek Xarelto se nedoporučuje používat jako alternativní léčba k nefrakcionovanému heparinu u pacientů s plicní embolií, kteří jsou hemodynamicky nestabilní nebo kteří mohou podstoupit trombolýzu nebo plicní embolektomii, protože bezpečnost a účinnost přípravku Xarelto nebyla pro tyto klinické situace stanovena.
Spinální/epidurální anestezie nebo punkce:
S použitím rivaroxabanu v těchto situacích nejsou klinické zkušenosti. Odstranění epidurálního katetru by mělo být na základě farmakokinetických vlastností nejméně za dobu představující 2x poločas, to je nejméně 18 hodin u mladých pacientů a 26 hodin u starších pacientů po posledním podání rivaroxabanu. Další dávka rivaroxabanu se nepodává dříve než 6 hodin po vyjmutí katetru.
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce:
Současné podání se silnými inhibitory CYP3A4 a současně P-gp (například azolová antimykotika a inhibitory proteáz HIV) se nedoporučuje. Je potřeba se vyhnout současnému podávání silných induktorů CYP 3A4 (například rifampicin), pokud není pacient pozorně sledován kvůli známkám a příznakům trombózy. Opatrnost je nutná při podání jiných přípravků ovlivňujících krevní srážlivost.
Nežádoucí účinky:
Časté: anémie, závratě, bolesti hlavy, oční krvácení včetně spojivkového, hypotenze, hematomy, epistaxe, hemoptýza, krvácení z dásní, krvácení z gastrointestinálního traktu, bolesti břicha, dyspepsie, nauzea, zvracení, zácpa, průjem, pruritus, vyrážka, ekchymóza, kožní a podkožní krvácení, bolest v končetinách, urogenitální krvácení, poškození ledvin, horečka, periferní edém, slabost, zvýšená hladina transamináz, pooperační krvácení, kontuze, sekrece z ran.
Vzácné: žloutenka, krvácení do svalů, lokalizovaný edém, zvýšení konjugovaného bilirubinu, cévní pseudoaneurysma.
Není známo: kompartment syndrom, akutní renální selhání sekundárně po krvácení.
V postmarketingovém sledování byly hlášeny následující nežádoucí účinky: angioedém, alergický edém, poruchy jater a žlučových cest, trombocytopenie.
Držitel rozhodnutí o registraci: Bayer Pharma AG, 13342 Berlín, Německo.
Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek Xarelto 20 mg potahované tablety a Xarelto 15 mg potahované tablety je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění ve všech schválených indikacích s výjimkou léčby plicní embolie. Souhrn údajů o přípravku i s informacemi, jak hlásit nežádoucí účinky, naleznete na www.bayer.cz nebo obdržíte na adrese BAYER s.r.o., Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5, Česká republika.
V naší poradně s názvem KERÝ LÉKAŘ MI NAPÍŠE LÉK PRADAX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Moje lékař mi říkala že tento lék Pradaxa 150 mg mi nemůže napsat na recept.Tak kde mi ten recept napíšou. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Každý lékař může normálně Pradaxu předepsat, ale problém je s úhradou od pojišťovny. Abyste nemusel lék platit za plnou cenu (aktuálně 2 105 Kč za 60 tablet), tak je nutné dodržet tyto podmínky:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog a angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci Warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR
- nežádoucí účinky při léčbě Warfarinem
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí
- rezistence na Warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolii),
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Specializace předepisujícího lékaře:
-ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie
- neurologie, dětská neurologie
- kardiologie, dětská kardiologie, angiologie
- vnitřní lékařství
- hematologie a transfúzní lékařství, dětská onkologie a hematologie
- chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie, orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie.
Když jsou dodrženy tyto podmínky, tak doplatek je jen 214 Kč, což je zhruba 10% z prodejní ceny léku.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, zvýšení počtu krevních destiček, alergická reakce, hormonální (endokrinní) poruchy, zvýšená chuť k jídlu, ztráta chuti k jídlu, neobvykle vysoká koncentrace draslíku v krvi, neobvykle nízká koncentrace sodíku v krvi, neschopnost dosáhnout orgasmu, nespavost, závratě, třes, problémy s očima, například zánět očního víčka, suchost očí, nezvykle rychlý srdeční tep, zánět žil, krvácení z nosu, omdlévání, zvětšení břicha, poruchy funkce střev, pocit plynatosti, břišní kýla, kvasinkové infekce v ústech, zácpa, sucho v ústech, bolest žlučovodu nebo žlučníku, zánět žlučníku, žlutohnědé skvrny na kůži, ekzém, vypadávání vlasů, záněty na kůži podobné akné, suchost kůže, záněty kůže s tvorbou zatvrdlin, nadměrný růst vlasů, poruchy kůže, strie na kůži, kožní záněty, zánět kůže citlivý na světlo, vyvýšená ložiska na kůži, obtížný nebo bolestivý pohlavní styk, zánět pochvy (vulvovaginitida), krvácení po styku, krvácení po ukončení užívání, zvýšený počet prsních buněk (hyperplazie), zhoubné bulky v prsou, neobvyklý růst povrchu sliznice děložního hrdla, sesychání nebo ztráta děložní sliznice, cysty na vaječníku, zvětšení dělohy, pocit nepohody, ztráta hmotnosti, škodlivé krevní sraženiny v žíle nebo tepně, například na noze (tj. hluboká žilní trombóza), v plicích (tj. plicní embolie), srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, malá cévní mozková příhoda nebo přechodné příznaky cévní mozkové příhody, známé jako tranzitorní ischemická ataka (TIA), krevní sraženiny v játrech, žaludku/střevech, ledvinách nebo očích.
Kdy neužívat? Tablety byste neměla užívat, pokud se u vás vyskytuje některý z následujících zdravotních problémů:
máte (nebo jste v minulosti měla) krevní sraženinu v cévách na nohách (hluboká žilní trombóza, DVT), v plicích (plicní embolie, PE) nebo jiných orgánech
víte, že trpíte poruchou, která ovlivňuje srážlivost krve, například nedostatek proteinu C, nedostatek proteinu S, nedostatek antitrombinu III, Leidenská mutace faktoru V
máte antifosfolipidové protilátky
potřebujete operaci nebo jste dlouhodobě nepohyblivá
někdy jste utrpěla infarkt nebo cévní mozkovou příhodu
máte (nebo jste v minulosti měla) anginu pectoris (onemocnění, které způsobuje silnou bolest na prsou a může být první známkou infarktu) nebo tranzitorní ischemickou ataku (TIA ‒ přechodné příznaky cévní mozkové příhody)
trpíte některým z následujících onemocnění, které může zvýšit riziko vzniku sraženiny v tepnách: těžký diabetes s poškozením cév; velmi vysoký krevní tlak; velmi vysoká hladina tuku v krvi (cholesterol nebo triglyceridy); stav známý jako hyperhomocysteinémie
trpíte (nebo jste v minulosti trpěla) typem migrény nazývaným „migréna s aurou“
trpíte (nebo jste v minulosti trpěla) onemocněním jater a jaterní funkce dosud nemáte v pořádku
vaše ledviny nepracují dobře (selhání ledvin)
máte (nebo jste v minulosti měla) nádor v játrech
máte (nebo jste v minulosti měla) rakovinu prsu nebo rakovinu pohlavních orgánů, nebo je podezření, že takové onemocnění můžete mít
krvácíte z pochvy bez objasněného důvodu
máte alergii na ethinylestradiol nebo progestin obsažený v pilulce nebo na některou z dalších složek tohoto přípravku; může se to projevit svěděním, vyrážkou nebo otoky
Pokud tomu tak je, musíte to sdělit svému lékaři. Ten si s vámi pohovoří o tom, jaké formy antikoncepce by pro vás byly vhodnější.
Krevní sraženiny: Používání kombinované hormonální antikoncepce zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin oproti stavu, kdy tuto antikoncepci neberete. Krevní sraženina může ve vzácných případech blokovat cévy a způsobit vážné problémy.
Krevní sraženiny mohou vzniknout:
v žilách (hovoříme o „žilní trombóze“, „žilní tromboembolii“ nebo „VTE“)
v tepnách (hovoříme o „tepenné trombóze“, „tepenné tromboembolii“ nebo „ATE“)
Vyléčení krevních sraženin není vždy úplné. Vzácně mohou přetrvávat závažné účinky, velmi vzácně mohou být smrtelné. Je důležité si pamatovat, že celkové riziko vzniku škodlivých krevních sraženin vlivem tablety je malé.
Rakovina: U žen užívajících kombinované tablety byla o něco častěji pozorována rakovina prsu, ale není známo, zda to bylo v souvislosti s užíváním tablet. Je například možné, že u žen užívajících kombinované tablety bylo zjištěno více nádorů proto, že chodí k lékaři na kontrolu častěji. Po omezení kombinované hormonální antikoncepce se výskyt nádorů prsu postupně snižuje. Je důležité, abyste si pravidelně kontrolovala prsa. Pokud ucítíte nějakou bouličku, je třeba zajít k lékaři. U žen užívajících tablety byly vzácně zjištěny nezhoubné nádory jater, a ještě v menším počtu případů byly hlášeny zhoubné jaterní nádory. Pokud trpíte neobvyklou silnou bolestí břicha, poraďte se s lékařem.
Postkoitální antikoncepce
Jde o metodu, která zabrání těhotenství použitím antikoncepce až po pohlavním styku, nikoli před ním. Obsahuje vysokou dávku estrogenů, progestinů nebo jejich kombinace. Vede k narušení hormonálního cyklu a k nevolnosti. Velmi malá spolehlivost! Důležité je užít tento druh antikoncepce co nejdříve po pohlavním styku. Udává se, že do 72 hodin je účinnost velice vysoká.
Náplasti
V poslední době tento druh hormonální antikoncepce získává na popularitě. Aplikace se provádí jednoduchým nalepením náplasti na určité místo na těle (nejčastěji břicho, hýždě nebo nadloktí). Protože obvykle vydrží týden, obsahuje balení vždy 3 náplasti na jeden cyklus. Mezi cykly je stejně jako u pilulek týdenní pauza. Cena nejpoužívanějšího přípravku Evra se pohybuje kolem 1 000 Kč u balení na 3 měsíce, jedná se tedy o dražší druh hormonální antikoncepce než klasické pilulky.
Nitroděložní tělísko s hormonem
Nitroděložní tělísko s hormonem je malé tělísko ve tvaru T, zhotovené z měkkého pružného plastu. Do dělohy je zavádí lékař.
Účinnost: Po zavedení působí minimálně 3 roky podle toho, který typ si vyberete.
Spolehlivost: 2–3 ženy z 1000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Nízké dávky hormonů se uvolňují do dělohy, působí hlavně lokálně v děloze.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Obecně nehrozí žádné zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám tělísko zavede do dělohy při běžném zákroku v ordinaci. Hned poté můžete jít domů. Hormony se pak uvolňují do dělohy a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Velmi časté nežádoucí účinky (10 nebo více na každých 100 žen): bolest hlavy, bolest břicha/bolest v oblasti pánve, akné/mastná pokožka, změny krvácení včetně silnějšího a slabšího menstruačního krvácení, špinění, málo časté krvácení a vynechání menstruace (viz též následující kapitola o nepravidelném a málo častém krvácení), ovariální cysty, zánět vnějších pohlavních orgánů a pochvy (vulvovaginitida), genitální výtok.
Časté nežádoucí účinky (1 až 10 na každých 100 žen): depresivní nálada/deprese, migréna, žaludeční nevolnost (nauzea), infekce horní části pohlavního ústrojí, bolestivá menstruace (dysmenorea), bolest prsou/nepohodlí, vypuzení tělíska (úplné a částečné), vypadávání vlasů, genitální výtok, nadměrné ochlupení na těle (hirsutismus), vaginální výtok, vypuzení nitroděložní antikoncepce (úplné a částečné), bolest zad.
Méně časté nežádoucí účinky (1 až 10 na každých 1 000 žen): nadměrné ochlupení, ztráta vlasů (alopecie).
Vzácné nežádoucí účinky (1 až 10 na každých 10 000 žen): protržení (perforace) dělohy.
Frekvence se může u jednotlivých přípravků lišit. Bolest zad se nevyskytuje u všech dostupných přípravků.
Alergické reakce: U podobných přípravků byly hlášeny alergické reakce včetně vyrážky, kopřivky, angioedému (projevujícího se náhlým otokem například očí, úst, krku) a zvýšení krevního tlaku. Riziko perforace dělohy je vyšší u kojících žen. Po zavedení nitroděložního tělíska byly hlášeny případy sepse (velmi závažné infekce, které mohou být smrtelné). U podobných přípravků byla ve spojitosti se zavedením nebo vyjmutím tělíska také hlášena bolest při zákroku, krvácení při zákroku, se zavedením související reakce se závratěmi nebo synkopou (mdloby) a záchvaty (křeče) u epileptických pacientek.
Mimoděložní těhotenství (těhotenství mimo dělohu): Při používání nitroděložního tělíska s hormonem je riziko nechtěného těhotenství minimální. Pokud však během užívání přesto otěhotníte, riziko, že by se těhotenství mohlo vyvíjet mimo dělohu (takzvané mimoděložní nebo ektopické těhotenství), je zvýšené. Vyšší riziko tohoto typu těhotenství je u žen, které je již prodělaly, které podstoupily operaci vejcovodů nebo měly pánevní infekci. Mimoděložní těhotenství je závažný stav, který musí lékař ihned řešit, a může ovlivnit budoucí plodnost.
Následující příznaky by mohly znamenat, že máte mimoděložní těhotenství. Je třeba ihned navštívit lékaře:
přestala jste menstruovat a pak jste začala vytrvale krvácet nebo mít bolesti
máte silné nebo vytrvalé bolesti v podbřišku
projevují se u vás normální známky těhotenství, ale zároveň krvácíte a cítíte závratě
máte pozitivní těhotenský test
Nepravidelné nebo málo časté krvácení: Nitroděložní tělísko s hormonem pravděpodobně ovlivní váš menstruační cyklus. Může změnit menstruaci tak, že budete špinit (krvácení malého rozsahu), budete mít kratší nebo delší menstruaci, budete krvácet méně nebo více, nebo nebudete krvácet vůbec. Můžete krvácet a špinit i v období mezi menstruacemi, zejména po dobu prvních 3 až 6 měsíců. Krvácení je zpočátku někdy silnější než obvykle. Celkově se pravděpodobně velikost a počet dnů krvácení bude postupně každý měsíc snižovat. U některých žen menstruace zcela vymizí. Působením hormonu nebude každý měsíc docházet k nárůstu děložní sliznice, a proto tam nebude nic, co by se mělo odloučit a odejít pryč formou menstruace. Neznamená to nutně, že jste dosáhla menopauzy nebo že jste těhotná. Vaše vlastní hladiny hormonů zůstávají normální. Po vyjmutí tělíska by se menstruace měla brzy vrátit k původnímu stavu.
Pánevní infekce: Trubička, kterou se nitroděložní tělísko s hormonem zavádí, a tělísko samotné jsou sterilní. Přesto však při zavádění a po dobu prvních 3 týdnů poté je zvýšené riziko pánevní infekce (infekce děložní sliznice nebo vejcovodů). Pánevní infekce u uživatelek nitroděložních tělísek s hormonem často souvisejí s výskytem pohlavně přenosných onemocnění. Riziko infekce je zvýšeno v případě, že vy nebo váš partner máte více sexuálních partnerů, nebo že jste již v minulosti měla pánevní zánětlivou nemoc. Pánevní infekce se musí rychle léčit. Infekce v oblasti pánve, například pánevní zánětlivá nemoc, mohou mít vážné následky a mohou poškodit plodnost a zvýšit riziko budoucího mimoděložního těhotenství. Nitroděložní tělísko s hormonem se musí odstranit, pokud se u vás vyskytne opakovaná pánevní zánětlivá nemoc nebo pokud je infekce těžká či nereaguje na léčbu.
Expulze (vypuzení tělíska): Stahy svalů dělohy během menstruace mohou někdy nitroděložní tělísko s hormonem posunout nebo vypudit. Může nastat vzácná, leč možná situace, kdy nitroděložní tělísko s hormonem vyjde ven během menstruace, aniž byste to zpozorovala. Může také dojít k částečnému vypuzení tělíska z dělohy, což znamená, že se tělísko posune, ale nevypudí (vy anebo váš partner si toho můžete všimnout během pohlavního styku). Dojde-li k úplnému nebo částečnému vypuzení nitroděložního tělíska s hormonem, nebudete dále chráněna před otěhotněním. V tomto případě navštivte lékaře.
Perforace dělohy: K perforaci (protržení nebo proděravění stěny dělohy) může dojít vzácně během zavádění nitroděložního tělíska s hormonem, přestože perforace nemusí být zjištěna hned, ale až po nějaké době. Pokud se nitroděložní tělísko nachází mimo děložní dutinu, nebrání účinně v otěhotnění. K odstranění nitroděložního tělíska s hormonem může být zapotřebí chirurgického zákroku.
Riziko perforace může být zvýšeno:
je-li nitroděložní tělísko s hormonem zavedeno krátce po porodu;
u žen s dělohou zakloněnou dozadu (směrem ke střevům);
u kojících žen.
Ovariální (vaječníkové) cysty: Vzhledem k tomu, že antikoncepční účinek nitroděložního tělíska s hormonem je dán hlavně jeho lokálním účinkem v děloze, ovulace (uvolňování vajíčka) obvykle během používání tělíska pokračuje. Někdy se může vytvořit vaječníková cysta. Ve většině případů se navenek nijak neprojeví.
Vaječníková cysta může vyžadovat pozornost lékaře, vzácněji i chirurgický zákrok, ale obvykle sama zmizí. Jestliže se u vás objeví nějaký nežádoucí účinek, poraďte se s lékařem nebo zdravotní sestrou. Pokud bude některý z nežádoucích účinků závažný nebo pokud zaznamenáte nějaký nežádoucí účinek, který zde není uveden, kontaktujte lékaře.
Nitroděložní tělísko bez hormonu
Nitroděložní tělísko bez hormonu je malé tělísko, které nejčastěji obsahuje měděný drátek. Do dělohy je zavádí lékař.
Účinnost: Po zavedení působí 5 let. Doba závisí na typu přípravku.
Spolehlivost: 2 ženy z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Ionty mědi se uvolňují do dělohy, působí hlavně lokálně v děloze.
Ovlivnění cyklu: Je pravděpodobné silnější a delší krvácení; bez zmenšení bolesti.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Není žádné zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám tělísko zavede do dělohy při běžném zákroku v ordinaci. Hned poté můžete jít domů. Přípravek obsahuje měděný drátek, který uvolňuje do dělohy měděné ionty.
Nežádoucí účinky: Bolest břicha (po krátkou dobu po zavedení nitroděložního tělíska), alergické kožní reakce, anémie (snížení množství železa v krvi) kvůli zvýšeným ztrátám krve při menstruaci.
Pánevní infekce u uživatelek nitroděložních tělísek bez hormonu často souvisejí s výskytem pohlavně přenosných onemocnění. Infekce v oblasti pánve se musí rychle léčit, protože mohou poškodit plodnost a zvýšit riziko budoucího mimoděložního těhotenství. Nitroděložní tělísko bez hormonu se musí vyjmout v případě, že dojde k opakovaným pánevním infekcím nebo infekcím děložní sliznice, nebo pokud má akutní infekce těžký průběh či během několika dní nezareaguje na léčbu. Ihned se poraďte s lékařem, trpíte-li stálou bolestí v podbřišku, máte-li horečku a bolesti při pohlavním styku, nebo krvácíte-li. Stahy svalů dělohy během menstruace mohou někdy tělísko posunout nebo vypudit. Možnými příznaky jsou bolest a abnormální krvácení. Pokud se nitroděložní tělísko bez hormonu posune, jeho účinnost se může snížit. Pokud dojde k jeho vypuzení, přestanete být chráněna před otěhotněním.
Nitroděložní tělísko bez hormonu může ve vzácných případech, nejčastěji během zavádění, protrhnout nebo proděravět stěnu dělohy, což může snížit ochranu proti otěhotnění. Riziko proděravění může být zvýšeno v případě, že se nitroděložní tělísko zavádí krátce po porodu, kojícím ženám nebo ženám s dělohou zakloněnou dozadu (směrem ke střevům). Pokud se nitroděložní tělísko dostane mimo děložní dutinu, není účinné a musí se co nejrychleji vyjmout.
Pokud otěhotníte při zavedeném nitroděložním tělísku bez hormonu, musíte je nechat co nejdříve vyjmout. Ponecháte-li nitroděložní tělísko bez hormonu během těhotenství na místě, riziko spontánního potratu, infekce nebo předčasného porodu bude zvýšeno. Pokud otěhotníte, bude relativně zvýšeno riziko, že se plod uhnízdí mimo dělohu (vaše těhotenství bude mimoděložní). Riziko je vyšší v případě, že jste již někdy prodělala mimoděložní těhotenství, chirurgický zákrok na vejcovodech nebo pánevní infekci.
Po zavedení nitroděložního tělíska bez hormonu se může změnit i charakter menstruace. Počet dnů s krvácením a špiněním (malými ztrátami krve) se může během několika prvních měsíců zvýšit a krvácení může být silnější. Nejčastějším důvodem ukončení používání nitroděložního tělíska bez hormonu je nepřijatelné poševní krvácení a bolest.
Antikoncepční implantát
Antikoncepční implantát je malá pružná plastová tyčinka, kterou vám lékař zavede pod kůži na paži. Implantát není na trhu v ČR.
Účinnost: Poté, co vám jej lékař zavede, působí až 3 roky.
Spolehlivost: 2 ženy z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony se uvolňují do celého těla.
Ovlivnění cyklu: Může způsobit nepravidelné krvácení.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Obecně nehrozí žádné zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám implantát za místního umrtvení aplikuje do paže pomocí speciální jehly. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky:
Častým nežádoucím účinkem používání antikoncepčního implantátu je změna menstruace. Může se změnit její frekvence (vymizení, méně častá nebo častější nebo neustálá), intenzita (snížená nebo zvýšená) nebo trvání. Krvácení vymizí přibližně u 1 z 5 žen, zatímco jiná 1 z 5 žen má krvácení častější a/nebo delší. Příležitostně bylo pozorováno velmi silné krvácení. V klinických hodnoceních byly změny v krvácení nejčastějším důvodem ukončení léčby (asi 11 %). Charakter krvácení, který se u vás projeví během prvních 3 měsíců, obecně naznačuje charakter krvácení budoucího. Tyto změny však nejsou známkou nefunkčnosti implantátu nebo jeho nevhodnosti pro vás. Pokud je krvácení silné nebo dlouhé, je třeba se poradit s lékařem. Pokud bude některý z nežádoucích účinků závažný nebo pokud zaznamenáte nějaký nežádoucí účinek, který zde není uveden, kontaktujte lékaře.
Velmi časté nežádoucí účinky (u více než 1 z 10 žen): akné, bolest hlavy, zvýšení tělesné hmotnosti, citlivost prsou, bolest a infekce pochvy.
Časté nežádoucí účinky (u více než 1 ze 100 žen): vypadávání vlasů, závratě, depresivní nálady, citová labilita, nervozita, snížený zájem o sex, zvýšená chuť k jídlu, bolest břicha, nevolnost, plynatost žaludku a střev, bolestivá menstruace, snížení tělesné hmotnosti, příznaky podobné chřipce, bolest, únava, návaly horka, bolest v místě implantátu, reakce v místě aplikace implantátu, vaječníkové cysty (malé váčky naplněné kapalinou, vznikající ve vaječnících; obvykle vymizí samy, ale někdy působí mírnou bolest břicha; vzácně mohou vést k vážnějším problémům).
Méně časté nežádoucí účinky (1 ze 100 až 1 z 1 000 žen): svědění, svědění v oblasti genitálií, vyrážka, nadměrné ochlupení, migréna, úzkost, nespavost, ospalost, průjem, zvracení, zácpa, infekce močových cest, poševní potíže (například poševní výtok), zvětšení prsou, sekrece z prsou, bolest zad, horečka, zadržování tekutin, obtížné nebo bolestivé močení, alergické reakce, zánět a bolest krku, rýma, bolest kloubů, bolest svalů, bolest kostí.
Upozornění: Přestože jedním z hlášených nežádoucích účinků bylo přibírání na váze, vědecké studie prokázaly, že ženy obecně v důsledku používání implantátu netloustnou. K dalším příležitostně pozorovaným účinkům patří zvýšení krevního tlaku a mastná pokožka. Pokud vám oteče obličej, jazyk nebo hltan, máte problémy s polykáním, vyrážku nebo se vám těžko dýchá, ihned kontaktujte svého lékaře.
Možné závažné stavy
Rakovina: Není známo, zda jsou výsledky studií týkající se rakoviny u žen, které denně užívají kombinovanou antikoncepci ve formě pilulek obsahující dva různé ženské hormony, použitelné i pro ženy, které užívají odlišnou hormonální antikoncepci, například implantáty obsahující pouze progestogen. Rakovina prsu byla nalezena o něco častěji u žen užívajících kombinované antikoncepční pilulky, ale není známo, zda je to způsobeno užíváním pilulek. Je například možné, že se nádory u žen s kombinovanými antikoncepčními pilulkami nacházejí častěji proto, že lékaři tyto ženy častěji vyšetřují. Po omezení kombinované antikoncepce ve formě pilulek se zvýšený výskyt rakoviny prsu postupně snižuje. Je důležité, abyste si pravidelně kontrolovala prsa, a pokud v prsu nahmatáte nějakou bulku nebo pokud nějaká vaše blízká příbuzná měla rakovinu prsu, je třeba se poradit s lékařem. U žen užívajících tablety byly vzácně zjištěny nezhoubné nádory jater, a ještě v menším počtu případů byly hlášeny zhoubné jaterní nádory. Jestliže budete mít silné bolesti břicha, je třeba ihned navštívit lékaře.
Trombóza: Krevní sraženina v žíle (známá jako žilní trombóza) může žílu ucpat. Může k tomu dojít v žilách na nohách, v plicích (plicní embolie) nebo jiných orgánech. Užívání každé kombinované hormonální antikoncepce zvyšuje riziko vzniku takových sraženin v porovnání s někým, kdo žádnou kombinovanou hormonální antikoncepci neužívá. Riziko není tak vysoké jako riziko vzniku krevní sraženiny během těhotenství. Panuje přesvědčení, že riziko u metod obsahujících pouze progestogen, například implantátů, je nižší než u žen, které užívají tablety obsahující také estrogeny. Pokud náhle pocítíte možné známky trombózy, je třeba jít ihned k lékaři.
Hormonální náplast
Je založená na ovlivnění hlenu děložního hrdla pomocí progestinu. Spermie tak nemohou pronikat do dělohy. Hormony se do krve dostávají pokožkou a málo zatěžují játra. Jedna náplast je na 3 týdny. Nevýhodou je alergická reakce nebo odlepení náplasti.
Injekce
Je založená na ovlivnění hlenu děložního hrdla pomocí progestinu. Spermie tak nemohou pronikat do dělohy. Aplikace je jednou za 3 měsíce. Na českém trhu je pouze jeden preparát. Až 70 % žen u této antikoncepce nemenstruuje. Návrat k plodnosti trvá 5–18 měsíců.
V naší poradně s názvem ELIQUIS POROVNAT CENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Machová.
Dobrý den. Paní doktorka mi napsala Eliquis ale napsala tam hradí pacient. Myslela jsem, že budu platit třeba 700Kč za měsíc, ale 1770 Kč měsíčně to jsem neěekala. Mám důchod 9771 Kč. Tak to asi není pro mě. Nedalo by se prosím získat nějakou slevu ? Po Warfarinu jsem v měsíci 3x krvácela. Bojím se ho a proto ho nechci. Děkuji Eva Machová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Eliquis je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění za těchto podmínek:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR,
- nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí,
- rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů:
> symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA,
> věk vyšší nebo rovný 75 let,
> diabetes mellitus,
> hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Vy byste mohla splňovat podmínku číslo 1., když se u vás vyskytují nežádoucí účinky ve formě krvácení. Ověřte si u svého lékaře jaké onemocnění vám léčil pomocí Warfarinu. Jestli je to prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie s nevalvulární fibrilací síní, tak byste měla mít nárok na tento příspěvek od pojišťovny. Pamatujte také na to, že předpis může vystavit jen lékař internista, neurolog, kardiolog, angiolog a nebo hematolog.
U pacientů pobývajících v nemocnici se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, protože ke vzniku hluboké žilní trombózy dochází nejčastěji v situacích, kdy nejste zdrávi nebo nevyvíjíte stejnou pohybovou aktivitu, jako když jste v domácím prostředí. Míra rizika vzniku hluboké žilní trombózy závisí také na léčbě, které se pacient podrobil. Vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy mají pacienti:
po operacích trvajících déle než 90 minut, respektive déle než 60 minut, pokud se jedná o operace dolních končetin, kyčelního kloubu nebo břicha;
po operacích kvůli zánětlivému onemocnění, včetně břicha (například zánět slepého střeva);
upoutaní na lůžko nebo pacienti, kteří se nemohou pohybovat, anebo poslední tři či více dnů strávili většinu času ležením v posteli nebo sezením;
kteří jsou méně aktivní než obvykle v důsledku prodělané operace či zranění a existují u nich další rizikové faktory pro vznik hluboké žilní trombózy, jako je například výskyt tohoto onemocnění v rodině.
Při přijetí do nemocnice lékaři zhodnotí zdravotní stav a riziko vzniku krevních sraženin a v případě potřeby budou přijata vhodná preventivní opatření, která zahrnují podávání léků proti vzniku krevních sraženin nebo stažení dolních končetin obinadlem od stehen až po kotníky.
V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.
zdravim prosim vas proplaci VZP pripravek na trombózu FRAXIPARINE dekuji za informaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Fraxiparin je částečně hrazený ze zdravotního pojištění a jen za určitých podmínek. Například za dvě injekce po 0,6 ml se doplácí asi 78 Kč. Zde jsou případy, kdy pojišťovna uzná částečnou úhradu:
1. v indikaci zahájení léčby hluboké žilní trombózy potvrzené dopplerovským vyšetřením nebo při silném klinickém podezření na hlubokou žilní trombózu před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů, a to v monoterapii nebo spolu s warfarinem do dosažení jeho terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
2. při nutnosti dočasného ambulantního převedení nemocného, který je indikován k dlouhodobé perorální antikoagulační léčbě (např. pro fibrilaci síní nebo při implantované srdeční chlopenní protéze aj.) z perorálního antikoagulancia na nízkomolekulární heparin před plánovanou operací (tzv. překlenovací léčba),
3. v prevenci srážení krve v mimotělním oběhu, zejména při hemodialýze a hemofiltraci,
4. pro léčbu stavů vyžadujících antikoagulační léčbu v průběhu gravidity a šestinedělí či před plánovanou transplantací srdce,
5. v prevenci žilního tromboembolismu v perioperačním období v délce 10 dnů, po vysoce rizikových operacích (totální náhrada kyčelního kloubu, endoprotéza kolenního kloubu, stav po operaci zlomeniny horního konce stehenní kosti, rozsáhlé operace pro zhoubný nádor) se doba profylaxe prodlužuje na 28 dnů,
6. v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy u nemocných s prokázaným vrozeným či získaným hyperkoagulačním stavem, u nichž nelze stabilizovat požadované snížení koagulačních faktorů perorálními antikoagulancii či při nemožnosti nebo dokumentované kontraindikaci tato antikoagulancia podat - výše uvedené podmínky úhrady se vztahují v plném rozsahu i na úhradu u nemocných s poraněním dolní končetiny vyžadujícím sádrovou nebo jinou fixaci, u kterých je přípravek hrazen po celou dobu fixace,
7. u nemocných se zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci indikovaných k zahájení léčby warfarinem z jiných indikací, např. při fibrilaci síní, k potlačení prvotního prokoagulačního působení warfarinu, a to po dobu 2 až 3 dnů či nejdéle do dosažení terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
8. v léčbě akutní symptomatické tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy, pokud je tromboflebitida delší než 5 cm a současně ve vzdálenosti menší než 10 cm od safenofemorální či safenopopliteální junkce při dopplerovském vyšetření, a to nejdéle po dobu 45 dnů. Při silném klinickém podezření na splnění těchto podmínek může být aplikována první léčebná dávka před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů.
Poměrně často se trombóza neprojevuje žádnými závažnými příznaky a probíhá jako netypická bolest končetiny. Není vzácností, že tuto bolest pacienti přisuzují prodělané námaze, popřípadě i změnám počasí. Co se týká trombózy dolních končetin, pak mezi hlavní příznaky patří pocit tlaku v postižené končetině, dále je to otok končetiny a její bolestivost. Přitom právě bolest nebývá vždy přítomna a navíc ani nevypovídá o tíži tohoto onemocnění. Postižená končetina může také změnit barvu a podkožní viditelné žíly bývají více naplněny.
Při zánětu povrchových žil bývá postižené místo zarudlé a na pohmat bolestivé, často dochází k jeho zatvrdnutí. Důležité je vědět, že při zánětu povrchových žil postižená končetina neotéká.
Při trombóze hlubokých žil je naopak končetina oteklá a velmi bolestivá, bolest se objevuje především po plném došlápnutí. Postižená noha také může mít namodralou barvu. Trombóza je velice zrádná obzvláště u ležících pacientů, může totiž vzniknout bez výraznějších varovných obtíží a následně se může projevit až plicní embolií. Pokud není trombóza odborně léčena, může vedle plicní embolie postupně dojít až k rozvoji bércového vředu, který se jen velmi těžko hojí.
Na druhé straně trombózy, které mají bezbolestný průběh, často způsobují plicní embolii. Přitom do značné míry závisí na rozsahu omezení průtoku krve do plic. U plicní trombózy může být jedním z příznaků kašel, dále je to krátkodobá dušnost či bolest na hrudi, ale u pacienta může dojít i k vykašlávání krve nebo k rozvoji šoku. Platí, že čím blíže k srdci je trombóza lokalizována, tím je riziko embolie vyšší. Nemocný, který je postižený lehčí formou plicní embolie, na tuto diagnózu často vůbec nepomyslí a původ jeho obtíží bývá často objasněn až při odborném vyšetření.
V naší poradně s názvem TROMBÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Hauserová.
Dobrý den, ráda bych se zeptala na léčení trombózy. U mého přítele, sportovce a zdravého člověka se najednou objevila na noze trombóza. Stačí po léčbě u praktického lékaře na rekonvalescenci 14 dní? Šel do práce, ale noha ho stále pobolívá. Je třeba po této nemoci rehabilitace (cvičení) nebo spíše klid na lůžku? Předem Vám velmi děkuji za Vaši odpověď. VH
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U žilní trombózy je důležité užívat léky na ředění krve. Určitě dostal Xarelto nebo Pradaxu. Tyto léky pomohou předejít další epizodě trombózy. Rekonvalescence je také důležitá a je třeba zařazovat pohyb, například chůze je vhodná. V dalším období by měl přítel navštívit kardiologa, aby zjistil stav jeho cévního systému a stanovil další vývoj lékařské péče.
Hluboká žilní trombóza znamená přítomnost trombu v hlubokých žilách nejčastěji dolních končetin či pánve. Může ale postihnout kteroukoliv žílu hlubokého žilního systému, a to i na horních končetinách, dále v hrudníku a břiše. Velmi často probíhá – zvláště na začátku – skrytě a ve skryté formě může dosáhnout rozsah trombózy velkých rozměrů. Souvisí to s tím, že hluboký žilní systém má souběžné řečiště, tedy probíhá v mnoha větvích, které mohou svoji funkci navzájem přebírat, a dále s tím, že trombus nemusí vždy cévu uzavírat, ale může v ní dokonce i vlát a dojde k zúžení cév. Příznaky jsou tak do jisté míry atypické, i když některé z nich se vyskytují zvláště u pokročilých forem běžně. Patří k nim zpočátku nebolestivé otoky dolních končetin, omezení rozsahu pohybů v hlezenním či kolenním kloubu pro bolest a citlivost při hlubším zmáčknutí v oblasti bérce. Někdy se vyskytují pocity „cizích či neklidných nohou“ (atypické vnímání dotyku, pocity brnění i v klidu a podobně), trvalé lehké zvýšení teploty. Trombózy hlavních žilních kmenů však už vypadají typicky, zvláště rozsáhlými otoky a barevnými změnami, tedy komplexní poruchou prokrvení. Představují ohrožení pacienta nejen z hlediska možné ztráty končetiny, ale i těžkého poškození zdraví či ztráty života.
Kromě těchto projevů je možná i laboratorní diagnostika, která stanovuje atypické projevy krevního srážení. Průkaz hluboké žilní trombózy je však možný i pomocí ultrazvuku – Dopplerovské ultrazvukové neinvazivní vyšetření může dobře stanovit průchodnost žil a objevit ucpání cévy krevní sraženinou.
Nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy je embolie plicnice, která bezprostředně ohrožuje pacienta na životě. Řada plicních embolizací přesto probíhá rovněž skrytě, protože se uvolňují malé tromby, které vystřelují do plic a uzavírají jen malé okrsky. I v těchto případech je ohrožen život pacienta, protože se mohou opakovat a počet uzavřených okrsků se sčítá. Tyto okrsky plic jsou bez léčby ztraceny pro dechové funkce v dalším období, takže i tyto malé embolizace, často vůbec nerozpoznané, závažně poškozují pacienta do příštích let. Masivní plicní embolizace, kdy je uzavřen embolem rozsáhlý úsek plicního řečiště a krev se do plic nemůže dostat, se projevuje selháním srdečních, oběhových a dechových funkcí organismu a končí bez agresivních léčebných postupů smrtí pacienta.
Ateroskleróza patří mezi civilizační nemoci. Je chronickým progresivním onemocněním, při němž dochází k narušení cévních stěn, usazování tukových částic, tvorbě ateromů a trombů, které zužují průsvit cévy a zhoršují průtok krve postiženou cévou.
V naší poradně s názvem POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
(Cempírek) Moc vám děkuji za brzkou odpověď.S vaší odpovědí jsem spokojena.Na kardiologii chodím s arytmií srdce, ale lékař neví o té polyneuropatii , mohu mu to sdělit.Na hematologii chodím ohledně té srážlivosti krve nyní užívám xarelto.Před tím jsem brala 25 let warfarin na opakované trombózy a embolii.Na neurologii jsem byla,když zjistili polyneuropatii Dostala jsem léky po kterých mě bolel žaludek a bylo špatně.Ležela jsem pak se žaludkem a jícnem v nemocnici několik dní.Pak Dr. napsala EX.Nyní jsem bez léků.Mohla bych vás poprosit co dělat dál s tou polyneuropatií ?? Ještě jednou moc díků.Zdravím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Já bych hledal souvislost mezi neuropatií a leidenckou mutací. Neuropatii totiž může způsobovat i špatný krevní oběh zaviněný a nebo souběžně se vyvýjející s leidenckou mutací. Také dlouhodobé užívání Warfarinu může napomoci vzniku neuropatie. Proto by bylo vhodné řešit problém i s kardiologem. Zřejmě Vás nemine návštěva více lékařů, než se Vám podaří nalézt účinnou pomoc. Vraťte se také na neurologii pro náhradní léčbu, z důvodu neúspěchu té předchozí.
Flebotrombóza představuje podstatně závažnější onemocnění, než je tromboflebitida, neboť při něm dochází ke vzniku krevní sraženiny (trombu), která může způsobit až plicní embolii. Ročně postihne toto onemocnění v České republice cca 15 000 až 20 000 lidí.
Hluboká žilní trombóza je vážný stav, kdy v hlubokém žilním systému vznikne krevní sraženina, což bývá doprovázeno zánětem, který vede ke zfialovění, otoku a bolesti v postižené končetině.
Zánět hlubokého žilního systému, flebotrombóza, se vyskytuje nejčastěji u mladých žen v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce či s těhotenstvím a porodem.
Projevuje se otokem končetiny a její bolestivostí. Ta se zvyšuje při stažení svalstva a došlápnutí. Při zánětu lýtkových žil se vyskytuje otok od kolene dolů, při zánětu stehenních žil je oteklá celá dolní končetina, spolu s namodralým, profialovělým zbarvením kůže. Opakované chronické záněty žil vytvářejí atrofické změny, pigmentaci kůže, otoky, bércové vředy, lokální odumírání tkáně.
Snahou léčby je minimalizovat riziko embolie, zabránit šíření trombózy a usnadnit rozpuštění již vytvořených trombů. Nemocného uložíme do takzvané Trendelenburgovy polohy a zahájíme antikoagulační terapii pomocí warfarinu, heparinu anebo nízkomolekulárními hepariny. V závažných případech se provádí chirurgická léčba. Vždy je nutná hospitalizace. Cílem terapie je v první řadě obnovení toku krve, ať už pomocí medikamentózního (lékového) rozpuštění trombu (podávají se látky působící proti srážlivosti krvi –antikoagulancia, antifibrinolytika, antiagregancia), chirurgickým odstraněním sraženiny (trombu) nebo přemostěním uzavřeného úseku cévy pomocí cévní protézy (bypass). Pomoci může i angioplastika – speciálním katétrem se rozšíří a zprůchodní cévy. Tato léčba závisí na stáří trombu, neboť je úspěšná prvních deset dní od vzniku trombu. Dále je třeba zabránit dalšímu růstu trombu a komplikacím. Léčba začíná intravenózním podáváním heparinu, později se může měnit na orálně podávané přípravky. Aby se zabránilo recidivě trombózy, měla by léčba trvat minimálně 6 měsíců. Je nutné nošení kompresivních punčoch.
Každý pacient, který překonal trombózu, je ohrožen její opětovným vznikem. V mnoha případech se vyvíjí posttrombotický syndrom, což je trvalá slabost žil s následky:
V případě potvrzení přítomnosti žilní trombózy je nezbytně nutné zahájit co nejdříve protisrážlivou léčbu. K tomu se využívá injekčně podávaný heparin. Pokud se krevní sraženina nachází v oblasti břicha, pánve či hrudníku, provádí se katetrizační léčba. Ta spočívá v zavedení katétru, tedy tenké dlouhé hadičky až ke krevní sraženině a ta se mechanicky i chemicky rozruší. Tento typ léčby ovšem není vhodný pro pacienty ve vyšším věku či s přidruženými chorobami, jelikož se zvyšuje riziko krvácení. I po této léčbě se nasazuje injekčně podávaný heparin. Po stabilizaci stavu se pacienti převádějí na Warfarin, tedy lék ve formě tablety, který má protisrážlivý účinek. Tito pacienti by měli docházet každých 4–6 týdnů na krevní odběry ke kontrole srážlivosti krve.
Přestože se v posledních letech výrazně zlepšily jak možnosti časné diagnostiky, tak i léčby hluboké žilní trombózy, zůstává počet postižených lidí téměř nezměněn. Dlouhodobá prognóza pacientů po prodělané hluboké žilní trombóze závisí na mnoha okolnostech. Závažné případy, které se komplikují, nezřídka mohou končit smrtí. Proto je nezbytné dodržovat zásady zdravého životního stylu a pití alkoholu vynechat anebo omezit na co nejmenší míru.
Při podezření na trombózu je nutný neodkladný zásah lékaře. Pacienta, u kterého máme podezření na žilní trombózu, je třeba rychle dopravit k lékaři do nemocnice. Pacient by se při transportu měl co možná nejméně hýbat. Pohyb totiž zvyšuje riziko utržení krevní sraženiny a následně vzniku plicní embolie. Pokud tedy není možnost rychle a přitom v klidu nemocného dopravit k odbornému ošetření vlastním autem, je nutné neotálet a zajistit převoz sanitním vozem. Jestliže se jedná o projevy těžké formy plicní embolie, které jsou provázeny výraznou dušností, vykašláváním krve a srdečním selháváním, je bezpodmínečně nutné okamžitě přivolat rychlou záchrannou pomoc.
V tomto případě platí pravidlo, že čím dříve se dostane pacientovi odborné pomoci, tím menší následky ponese. Léčbatrombózy patří výhradně do rukou specializovaných lékařů a probíhá vždy na lůžku v nemocnici.
Pacienti s diagnostikovanou hlubokou žilní trombózou jsou v úvodu buď léčeni ambulantně (splňují-li přísná kritéria týkající se rozsahu trombózy a přidružených onemocnění), nebo při hospitalizaci, a to zejména na interním oddělení příslušného lůžkového zařízení.
Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění.
Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře. Tyto punčochy je zároveň vhodné nosit do zaměstnání či na delší stání a sezení. Večer je nutné punčochy sejmout a nohy alespoň na chvíli natáhnout do vodorovné polohy (například na přidanou židli či stůl). Taktéž je vhodné večerní sprchování končetin. Naopak nevhodné jsou sporty s velkou statickou zátěží (posilování, vzpírání) nebo s rizikem pohmoždění měkkých tkání (kopaná, hokej, sjezdové lyžování, skoky).
Při pečlivém dodržování režimu ze strany pacienta je léčba po žilní trombóze bezpečná a pravidelným cvičením je možné výrazně snížit riziko dlouhodobých následků (masivní otoky dolních končetin, pigmentové změny či bércové vředy) na minimum.
Přestože k vyléčení hluboké žilní trombózy obvykle postačí antikoagulační léčba a kompresní punčochy, existuje alternativní řešení v podobě kaválního filtru, který lze použít v případě, kdy je antikoagulační léčbu nutné vysadit nebo pokud ji není možné z nějakého důvodu použít. Kavální filtr je malý košíček, který lékař umístí do dolní duté žíly (vena cava inferior). Jeho úkolem je zachytávat fragmenty krevní sraženiny (trombu) a zabránit jim dostat se do srdce nebo plic. Kavální filtry lze jako preventivní či léčebnou metodu použít u pacientů s hlubokou žilní trombózou, plicní embolií nebo mnohočetným poraněním.
Existují dva typy kaválních filtrů – permanentní a dočasné filtry, které lze ze žíly vyjmout poté, co se riziko trombózy či embolie sníží.
Jak se zavádí kavální filtr
Zákrok se provádí v místním znecitlivění (tedy pacient je při vědomí, ale oblast, kde bude chirurg pracovat, je umrtvena). Chirurg následně provede malý řez v kůži a zasune katetr (tenkou ohebnou trubičku) do žíly v oblasti krku nebo břicha. Následně je katetr zaveden do dolní duté žíly. Po zavedení katetru na správné místo se skrz něj prostrčí kavální filtr a zafixuje se v dolní duté žíle.
Vhodnou doplňkovou metodou léčby a prevence opětovného propuknutí hluboké žilní trombózy jsou pravidelné procházky, při nichž by pacient neměl zapomínat na nošení kompresních punčoch. Pravidelné procházky jsou nejen dobrou prevencí onemocnění, ale také pomáhají zabránit vzniku komplikací, jako je například posttrombotický syndrom.
Zvednutí dolních končetin
Zvednutí dolních končetin při odpočinku vsedě je další vhodnou doplňkovou metodou léčby hluboké žilní trombózy. Dochází totiž ke snížení tlaku v žilách lýtka a k omezení rozlévání krve v samotném lýtku (což snižuje bolestivost a otok). Je potřeba zajistit, aby vaše chodidlo bylo výš než kyčel. Jedině tak se zlepší odtok krve z lýtka. Ideální je podložit si patu polštářem nebo jiným vhodným předmětem. Pokud je to možné, zkuste si zvednout dolní část postele (tam, kde spočívají vaše chodidla a lýtka) tak, aby chodidlo bylo výše než kyčel.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky u pacientů, kteří dostávali rivaroxaban, bylo krvácení. Nejčastěji hlášeným krvácením (≥ 4 %) byla epistaxe (5,9 %) a gastrointestinální krvácení (4,2 %).
Celkem asi u 67 % pacientů exponovaných minimálně jedné dávce rivaroxabanu byl hlášen výskyt nežádoucích příhod. Asi u 22 % pacientů se vyskytly nežádoucí příhody, které byly považovány za související s léčbou podle posouzení zkoušejícími. U pacientů léčených 10 mg přípravku Xarelto a podstupujících náhradu kyčelního kloubu nebo kolenního kloubu a u hospitalizovaných nechirurgických pacientů se krvácivé příhody objevily přibližně u 6,8 %, respektive 12,6 % pacientů a anémie se objevila přibližně u 5,9 %, respektive 2,1 % pacientů. U pacientů, kteří dostávali buď 15 mg přípravku Xarelto dvakrát denně a následně 20 mg jednou denně z důvodu léčby hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie, nebo 20 mg jednou denně jako prevenci recidivující hluboké žilní trombózy a plicní embolie, se krvácivé příhody objevily přibližně u 27,8 % a anémie se objevila přibližně u 2,2 % pacientů. U pacientů léčených z důvodu prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace bylo hlášeno krvácení jakéhokoli typu nebo stupně závažnosti s frekvencí 28 na 100 pacientoroků a anémie s frekvencí 2,5 na 100 pacientoroků. U pacientů léčených z důvodu prevence aterotrombotických příhod po akutním koronárním syndromu (AKS) bylo hlášeno krvácení jakéhokoli typu nebo stupně závažnosti s frekvencí 22 na 100 pacientoroků. Anémie byla hlášena s frekvencí 1,4 na 100 pacientoroků.
Výskyt nežádoucích účinků hlášený u přípravku Xarelto je shrnutý podle frekvence výskytu.
Frekvence jsou definovány takto:
velmi časté (≥ 1/10)
časté (≥ 1/100 až < 1/10)
méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)
vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
velmi vzácné (< 1/10 000)
není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Vzhledem k farmakologickému mechanismu působení může být užívání přípravku Xarelto spojeno se zvýšeným rizikem okultního nebo zjevného krvácení z jakékoli tkáně nebo orgánu s možným následkem posthemoragické anémie. Známky, příznaky a závažnost (včetně fatálního zakončení) se mohou různit podle místa a stupně nebo rozsahu krvácení anebo anémie. V klinických studiích bylo během dlouhodobé léčby rivaroxabanem v porovnání s léčbou VKA mnohem častěji pozorováno slizniční krvácení (to je epistaxe, krvácení z dásní, gastrointestinální krvácení, urogenitální krvácení) a anémie. Proto – kromě adekvátního klinického sledování – pokud je shledáno vhodným, může laboratorní vyšetření hemoglobinu/hematokritu být přínosem pro detekci okultního krvácení. Riziko krvácení bude možná zvýšeno u některých skupin pacientů, například u osob s nekontrolovanou těžkou arteriální hypertenzí anebo souběžnou léčbou ovlivňující krevní srážlivost. Menstruační krvácení může být intenzivnější anebo prodloužené. Hemoragické komplikace se mohou projevovat jako celková slabost, bledost, závratě, bolest hlavy nebo nevysvětlitelné otoky, dušnost a nevysvětlitelný šok. V některých případech byly v důsledku anémie pozorovány příznaky srdeční ischémie, jako je například bolest na hrudníku nebo angina pectoris.
V souvislosti s užíváním přípravku Xarelto byly hlášeny známé sekundární komplikace závažného krvácení, jako je například kompartment syndrom a renální selhání v důsledku hypoperfúze. Možnost krvácení je proto třeba zvážit při posuzování stavu pacientů s jakoukoli antikoagulační léčbou.
