Stádium rakoviny popisuje, kolik rakoviny je v těle. Pomáhá určit, jak závažná je rakovina a jak ji nejlépe léčit. Lékaři také používají stádium rakoviny, když mluví o statistikách přežití.
Stupně rakoviny jater se pohybují od stadia I (1) do IV (4). Zpravidla platí, že čím nižší číslo, tím méně se rakovina rozšířila. Vyšší číslo, jako je stadium IV, znamená, že se rakovina rozšířila více. Ačkoli je zkušenost s rakovinou u každého člověka jedinečná, rakoviny s podobnými stádii mívají podobný výhled a často se léčí v podstatě stejným způsobem.
K popsání stádia rakoviny jater existuje takzvaný TNM systém, který je založen na 3 klíčových informacích:
Rozsah (velikost) nádoru (T): Jak velká rakovina narostla? Je v játrech více než jeden nádor? Dosáhla rakovina blízkých struktur, jako jsou žíly v játrech?
Šíření do blízkých lymfatických uzlin (N): Rozšířila se rakovina do blízkých lymfatických uzlin?
Šíření metastázy do vzdálených míst (M): Rozšířila se rakovina do vzdálených lymfatických uzlin nebo vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce?
Níže popsaný systém je nejnovějším systémem platným od ledna 2018.
Stádium 1A
Jde o jediný nádor o velikosti do 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1a) a nerozšířil se do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 1B
Jde o jediný nádor větší než 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1b). Rakovina se nerozšířila do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 2
Buď jde o jeden nádor větší než 2 cm, který prorostl do krevních cév, nebo více než jeden nádor, ale žádný větší než 5 cm (T2). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3A
Více než jeden nádor s alespoň jedním nádorem větším než 5 cm v průměru (T3). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3B
Alespoň jeden nádor (jakékoli velikosti), který vyrostl do hlavní větve velké jaterní žíly (T4). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 4A
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakýkoli T), který se rozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N1), ale ne do vzdálených míst (M0).
Stádium 4B
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakékoli T). Nádor se mohl nebo nemusel rozšířit do blízkých lymfatických uzlin (jakékoli N). Rakovina se rozšířila do vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce (M1).
Ve svém příspěvku DOTAZ OHLEDNĚ FUNKČNOSTI POHLAVNÍCH ORGÁNŮ PŘI ONEMOCNĚNÍ LYMFATICKÝCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Blažejová.
Mám dotaz ohledně onemocnění lymfatických uzlin zda je možné že po chemoterapiích jsou pohlavní orgány nefunkční ?Přítel prodělal poprvé v roce 2009 rakovinu lymftických uzlin IV.B stupně a nyní se mu toto onemocnění vrátilo ve stádiu IV.A .Nyní podstupuje třetí cyklus chemoterapie a hledá se pro něj vhodný dárce kostní dřeně ,jelikož si sám nebyl schopen již při minulé léčbě nasbírat svoje kmenové buňky a ani jeden ze tří bratrů není shodný aby mu mohli kostní dřeň darovat .Je vůbec možné že chemoterapie zničí opravdu všechny zdravé buňky v těle a funkci pohlavních orgánů , dále pak že naruší i to že špatně stráví jídlo (vařím domácí stravu ),nikde v závodní jídelně ani v restauraci se nestravujeme .Je možné že by se mu mohli někdy v budoucnu tyto základní životní funkce obnovit a on fungoval jako chlap a mohl vést plnohodnotný život se vším všudy jako v době před onemocněním ?Myslím tím úplně všechno -bez omezení pohybu(jízda na kole, zadýchávání se při jakémkoliv pohybu a pěšky na (chůze do schodů, výlet do hor třeba-bydlíme v Krkonoších ,tak mám na mysli třeba jednu jízdu lanovkou na Sněžku a druhou cestu pěšky nebo na skály do Českého ráje-máme vnoučata,tak by chtěl s nimi na výlet) ,plavání ,sekání zahrady a s tím další spojené činnosti, doma vymalovat a tak podobně (strašně se tím trápí že není schopen toto vykonávat jako když byl zdravý .Je mu 54 let .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Infekční onemocnění - je zcela jistě nejčastější příčinou zvětšení uzlin. Je to způsobeno zmnožením bílých krvinek v uzlinách při setkání s infekčními mikroorganismy. Poměrně rozsáhlé zvětšení uzlin je spojeno s virovými chorobami (mononukleóza, zarděnky, HIV a podobně), může však být přítomno prakticky u jakékoliv infekce - bakteriální (velmi výrazně například u tularémie), plísňové, parazitární. Uzliny jsou spíše bolestivé, ale není to rozhodně pravidlem.
Nádory - prakticky jakékoliv nádory mohou být spojeny se zvětšením uzlin, které je v tomto případě vyvoláno zmnožením nádorových buněk v uzlinách. Do blízkých uzlin metastazuje většina klasických nádorů, vzácněji můžeme najít metastáze i ve vzdálených uzlinách. Typické je zvětšení uzlin pro nádorové choroby vycházející z krevních buněk - lymfomy a některé leukémie (často CLL a ALL). Právě u těchto chorob mohou být přítomny příznaky, jako je noční pocení, nechtěný úbytek na váze či opakující se (a dočasně mizící) horečnaté stavy. Z tohoto hlediska se mluví o sentinelové uzlině, u níž předpokládáme, že se zde konkrétní nádor rozšířil jako první. Jde obvykle o některou anatomicky blízkou uzlinu, do které odchází míza z orgánu postiženého nádorem.
Autoimunitní choroby - zvětšené uzliny mohou být přítomny prakticky u jakékoliv choroby způsobené poruchou imunitního systému. Zvětšení uzlin z těchto příčin je nejméně časté a je to opravdový diagnostický problém. Nejznámějšími chorobami je například revmatoidní artritida a lupus erythematosus, ale lymfadenomegálii nelze vyloučit u žádné z autoimunitních poruch. Jako zcela zvláštní jednotku řadící se k imunopatologickým chorobám lze zmínit také zvětšení uzlin při sarkoidóze.
Ve svém příspěvku RAKOVINA LYMFATICKÝCH UZLIN -ÚPRAVA JÍDELNÍČKU A STRAVA PŘI TOMTO ONEMOCNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Blažejová.
Dobrý den ,mám na Vás dotaz ,mám přítele kterému se vrátila po pěti letech rakovina lymfatických uzlin (IV.STUPEŇ A).Tento týden konečně byla zahájena jeho léčba .Čekají ho tři cykly chemoterapie a po té když bude vše v pořádku a najde se vhodný dárce tak přijde na řadu transplantace kostní dřeně (má tři bratry ,už byli na vyšetření minule ani jeden není vhodný dárce ).V listopadu mu byl odebrán i ten nejnižší stupeň invalidity ,že prý je v celkové remisi ,ale pracovat musel na plný úvazek --8 hodinový ,jelikož za tu almužnu co dostávají lidé v chráněných dílnách kterým stát dává nemalé peníze na zaměstnance ,ale oni pak dostanou za výkon hodný zdravého člověka minimální mzdu by jsme už bydleli pod mostem ,protože když zaplatíme bydlení -nájemné a energie tak nám zbyde stěží na obživu . Jídelníček jsme razantně změnili ,jíme více zeleniny -hlavně čerstvé ,domácí ,vyřadili jsme slaná jídla ,uzeniny , plísňové a zrající sýry . Nikde v literatuře jsem nic na toto téma nenašla .Prosím poraďte jak dál .Jinak je omezen pohybově , brzy se zadýchá ,takže není schopen nic dělat ,žádná fyzická námaha (hned je unavený ) a mnoho dalších činností musel omezit nebo úplně vynechat ze svého života (budu teď hodně upřímná -ani sexuální život už nemůže vykonávat ,po minulých chemoteraiích vše zničené a buňky nejspíš odumřelé -je to také jedna z příznaků tohoto onemocnění nebo její následek ?) .Děkuji za Vaši odpověď .Blažejová Jitka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hodgkinova nemoc postihuje obvykle děti starší 10 let (zcela výjimečně děti mladší 5 let) a o něco častěji chlapce než děvčata. Klasifikace nemoci do 4 stadií je stejná pro děti, dospívající i pro dospělé. Lokalizovaná stadia postihují zhruba 50 % dětí. Vyšší stadium znamená postižení více mízních uzlin, šíření onemocnění pod bránici nebo postižení parenchymových orgánů. Z orgánů jsou nejčastěji postiženy plíce, játra, slezina a kosti. Při systémovém onemocnění je nezbytná delší a intenzivnější léčba než u lokalizovaných stadií charakterizovaných postižením jedné nebo dvou skupin lymfatických uzlin. Devadesát procent dětí má takzvanou „klasickou“ formu nemoci.
Prvním projevem je velmi často zvětšující se tuhá nebolestivá uzlina (nebo více uzlin) na krku či hrudníku, která nereaguje na antibiotickou léčbu. Při postižení hrudních uzlin je často prvním projevem kašel a námahová dušnost. Dalšími doprovodnými příznaky jsou horečky nad 38 °C, noční pocení, váhový úbytek přesahující 10 % hmotnosti za 6 měsíců (bývá projevem pokročilejšího onemocnění).
Hodgkinova chroba je onkologické onemocnění, a proto svépomoc není možná. Prognóza nemoci závisí na jejím rozsahu, postižení orgánů, přítomnosti příznaků a na léčebné odpovědi. Šance na vyléčení je u pacientů s lokalizovaným postižením téměř 100%, přežití bez relapsu je více než 90%.
V naší poradně s názvem RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Zadrobilova.
Dobry den,prosim o informaci k lecbe miznich uzlin na krku.Rada bych vedela ,zda se podstupuje nejprve operace a po te ozarovani,nebo naopak.Dekuji Zadrobilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vždy záleží na konkrétní diagnóze. Spolehněte se, že lékař zvolí tu nejlepší metodu v dané situaci.
B) přítomen alespoň 1 z příznaků: horečka neinfekčního původu > 38 °C, intenzivní noční pocení, váhový úbytek > 10 % tělesné hmotnosti za posledních 6 měsíců
Klinická stadia Non-Hodgkinova lymfomu
Stadium I – postižení 1 lymfatické oblasti nebo 1 extralymfatického orgánu
Stadium II – postižení 2 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice nebo lokalizované postižení 1 extralymfatického orgánu včetně postižení 1 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice
Stadium III – postižení lymfatických uzlin nebo orgánů na obou stranách bránice, které může být provázeno lokalizovaným postižením 1 extralymfatického orgánu nebo tkáně, nebo sleziny, nebo obojího
Stadium IV – difúzní nebo diseminované postižení 1 nebo více extralymfatických orgánů či tkání s nebo bez současného postižení lymfatických uzlin (označení postižení orgánů: h-játra, m-kostní dřeň, l-plíce, b-kosti)
Typickým projevem onemocnění je zvětšení mízních uzlin, nejčastěji v oblasti mezihrudí. To může vyvolávat kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi či poruchy polykání. Lymfatické uzliny mohou také svojí velikostí utlačovat dýchací cesty, což se projeví dušností. Projevem Non-Hodgkinova lymfomu může být i pohrudniční či osrdečníkový výpotek, který může pacienta ohrožovat na životě. V případě postižení uzlin v břišní dutině popisují pacienti bolest v této oblasti a viditelné je i zvětšení břicha.
Ve svém příspěvku ZJIŠŤOVÁNÍ DIAGNÓZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bubeníček.
Nevím jestli dělám dobře ,určitě ne ,ale nemohu jinak.Po pročtení odborných názorů na problém nemoci mízních uzlin jsem se ujistil,jak špatně léčili mojí manželku!Ano zjistili zánět ,močový plicní a ještě další diagnoźy,aby po 6týdnech konstatovali problém mízních uzlin ,několik dnů respektive 14 se odhodlávali odebrat vzorek,celkem pozdě vše jsem monitoroval.Zásadní bylo ,když přišla k praktickému lékaři,kde sdělila problémy s úbytkem na váze a nechutenstvím,odpověď doktorky,alespoň zhubnete,nedej bože ,že by na manželku fyzicky sáhla a zjistila naběhlou,ano nebolestivou míz.uzlinu,jako zjistili po dlouhém utrpení manželky až v nemocnici v Motole,bohužel ,pozdě ,poněvadž manželka zemřela.Jistě ,možná by zemřela i tak,ale pokud jsem si věci pečlivě pročítal nic z těch postupů lékařů na mělníce nebylo ,jak je zde popisováno o dalším raději pomlčím.Je mně smutno nad způsobem,jakým byla manželka léčena,nic s tím nenadělám bylo jí 65 let.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Prsa jsou citlivý orgán a procházejí během života ženy různými změnami, které jsou podmíněny hormony. Jedná se zejména o období puberty, šestinedělí, během kojení a v přechodu.
Jedním z nejhorších onemocnění je karcinom prsu (rakovina). V České republice je každý rok diagnostikováno více než 4 600 nových onemocnění a více než 2 000 žen na jeho následky umírá. Rakovina prsu je tak nejčastější příčinou úmrtí českých žen ve věkové kategorii 20–54 let. Česká republika se připojila k většině evropských zemí a zahájila celoplošný mamografický screening. Ženy nad 45 let mají možnost absolvovat mamografické vyšetření, jež může tuto chorobu odhalit již v časném stadiu, kdy je relativně jednoduše a s velkou pravděpodobností na celkové uzdravení léčitelná.
Prognóza onemocnění je závislá na stadiu onemocnění. I objemné nádory prsu, které nemají postiženy svodné uzliny, mají pětileté přežití 82 %. Při postižení svodných lymfatických uzlin v axile, pětileté přežití významně klesá (nádor do 5 cm a postižení do tří uzlin jen 73 %, postižení více než tří uzlin dokonce pouze 45 %). Pacientky s metastatickou chorobou mají medián přežití 24 měsíců. Existují operace částečně zachovávající prs s operačním odstraněním uzlin na straně operovaného prsu. Bývají vždy doplněny radioterapií. Jednou z výhod této léčby je estetický efekt. Ablace prsu znamená odstranění celého prsu a lymfatických uzlin v podpaží. Podle operačního nálezu se rozhoduje o vhodnosti dalšího léčebného postupu. U počátečních stadií nemusí být absolvována následná radioterapie. Velmi důležitá je pooperační péče.
V naší poradně s názvem PROSBA O PORADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vajsarová Lidmila.
Manžel onemocněl rakovinou lymf. uzlin.Má za sebou chemoteraie a ozařování. Krátce po této léčbě se opět objevily boule na krku. Je možné se pokusit o léčbu v protonovém centru.Ještě prosím o info, zda je léčba ambulantní nebo se zůstává v centru. Děkuji moc . Vajsarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokusit se můžete. Léčba v Protonovém centru v Praze je velmi drahá a proro se budete muset dohodnout se zdravotní pojišťovnou, jestli vám něco přispěje. Délka hospitalizace záleží na reakci organismu. Jde zatím o nejlepší možnou léčbu nádorových onemocnění na světě, tak se o to určitě pokuste.
Normální lymfatické uzliny jsou drobné a nejsou ani hmatné, ani bolestivé, ani viditelné. Mění se v případě výskytu nějakého problému ve spádové oblasti (oblast, odkud přitéká lymfa). Uzliny se mohou zvětšit do velikosti hrachu až fazole, mohou být hmatné, bolestivé, viditelné.
Důvodem zvětšení uzlin bývá zánět, pohmoždění nebo nádor oblasti, odkud lymfa přitéká. Podle stadia zánětu jsou uzliny bolestivé, nebo nebolestivé:
Čerstvě vzniklý zánět vede k bolestivému zvětšení uzliny – akutní zánět.
Dlouhodobý zánět působí dlouhodobé nebolestivé zvětšení uzlin – chronický zánět.
U některých onemocnění jsou uzliny zduřelé v typických oblastech na těle. Například u zarděnek jsou zduřelé bolestivé uzliny za ušním boltcem a v týlní krajině. Proti zarděnkám se u nás děti očkují, proto se vyskytuje průměrně 8 případů ročně. Zarděnky jsou typické především svou červenou vyrážkou po celém těle.
U zánětu hrdla, angíny, jsou typicky zduřelé a bolestivé uzliny za čelistním úhlem. Uzliny v oblasti ucha se zvětšují při zánětech zvukovodu, například při zánětech středního ucha u dětí.
Podčelistní uzliny a uzliny na krku nalézáme zduřelé u záškrtu – difterie. Ke zduření mízních uzlin se zde přidává silný otok okolních měkkých tkání až do toho stupně, že krk má obvod stejný jako hlava. Proti záškrtu se v ČR také povinně očkuje, proto se onemocnění téměř nevyskytuje.
V oblasti klíční kosti můžeme nalézt zvětšené a bolestivé uzliny při zánětech v hrudníku a mezihrudí.
Dobře hmatatelné jsou ještě uzliny v podpaží, které mohou být bolestivě zvětšené při zánětech prsní žlázy. Při nádoru prsní žlázy jsou v podpaží zvětšené, ale nemusí být bolestivé.
Dobře hmatatelné jsou uzliny v tříslech, do kterých míří míza z dolních končetin a také některých pánevních oblastí, tudíž záněty z těchto míst mohou způsobit zvětšení i zánět tříselných mízních uzlin (například pohlavně přenosné choroby a podobně).
Naproti tomu existují i onemocnění, u kterých jsou uzliny zvětšené povšechně. Je tomu tak například u infekční mononukleózy, HIV infekce, u toxoplazmózy a dalších.
Nebolestivé zvětšení více uzlin budí podezření z rakoviny imunitních buněk – leukémie a lymfomy.
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Gabriel Ing..
Dobrý den, prosím o odpověď na následující otázku: dne 8.11. 2023 jsem byl operován na metastázu dlaždicobuněčného karcinomu do krčních uzlin vlevo - yp T0N3M0 st. IVA, metastáza (40x30mm) s extradonálním šířením. Stanovena další léčba radioterapií v oblasti hlavy. Dotaz : je nutné pro tuto léčbu extrahovat všechny zuby v celé ústní dutině ? Stomatologem zjištěno - chrup stálý , kariézní zuby 22,45 po endodontickém ošetření různé kvality. Mnohokrát děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Extrakce zubů před radiační terapií se doporučuje pro snížení rizika osteonekrózy čelistí po ozáření hlavy a krku. Riziko osteonekrózy v ozařovaných oblastech je přítomno po celou dobu života pacienta. Neexistuje žádný „bezpečný“ časový limit pro čekání na extrakci nebo operaci v těchto oblastech. Proto musí být pacient před zahájením radiační terapie informován o potenciálním celoživotním riziku, i když jsou zuby velmi zdravé.
Extrakcí zubů před ozařováním se riziko osteonekrózy eliminuje. Pokud extrakci zubů odmítnete, což je jedna z možností, riskujete významné budoucí komplikace ve formě odumření čelistní kosti a její následné vyoperování, což není vůbec nic hezkého.
Rakovina děložního čípku je zhoubný nádor děložního hrdla. Jde o sedmé nejčastější zhoubné onemocnění a představuje 4 % všech maligních onemocnění. Výskyt je nejčastější mezi 35. až 45. a mezi 60. až 65. rokem života, s tendencí poklesu do nižších věkových skupin.
Příčiny
Příčiny rakoviny děložního čípku nejsou přesně známé. Bylo ale zjištěno, že mezi rakovinou dlaždicových buněk epitelu a určitými podtypy lidského papilomaviru (HPV) existují silné souvislosti. Vzhledem k tomu, že HPV viry jsou přenášeny pohlavním stykem, má tento typ rakoviny souvislost se sexuální aktivitou. Bylo prokázáno, že ženy, které nikdy neměly pohlavní styk, neonemocněly rakovinou dlaždicových buněk epitelu. Jsou však ohroženy rakovinou žlázového epitelu. Nakažení virem HPV, který způsobuje například genitální bradavice, je běžné, zatímco rakovina děložního čípku běžná není. HPV změny jsou často během screeningu zachyceny, ale nejsou důvodem ke znepokojení. Znepokojení je na místě v případě, že jsou diagnostikovány prekancerózní změny. Ty jsou však obvykle dobře léčitelné.
Příznaky
Rané stadium karcinomu děložního hrdla nemá žádné klinické příznaky. Ty se objevují až později, když je nádor už často značně pokročilý. K nejtypičtějším patří krvácení mimo menstruační cyklus, výtok a bolest při souloži (dyspareunie). Bolesti pánve a kříže už často svědčí o prorůstání rakoviny do okolí. Postižení lymfatických uzlin se může projevit jednostranným otokem nohy. Pokročilé formy provází často ascites, hubnutí a celkové snížení tělesné výkonnosti.
Prognóza
Nejdůležitějším prognostickým faktorem je velikost nádoru a přítomnost metastáz v lymfatických uzlinách. Gynekologické vyšetření má sklon skutečnou velikost podcenit. MRI dokáže identifikovat nádory od velikosti 1 cm a objektivně stanovit jeho velikost (objem); v případě vnějšího edému naopak skutečnou velikost spíše přeceňuje. Nepříznivými prognostickými faktory (faktory svědčícími pro horší průběh onemocnění) jsou invaze nádorových buněk do cévního systému, pokročilé stadium onemocnění, postižení lymfatických uzlin, nádor větší než 4 cm a v neposlední řadě výskyt v mladém věku. Ve stadiu IA přežívá 5 let celkem 95 % pacientek, ve stadiu IIB už jen 73 % a při vzdálených metastázích je to pouze 20 %. Rozšíření nádoru a paraaortálních lymfatických uzlin snižuje dobu přežití na polovinu. Prognóza recidivujícího karcinomu je velmi variabilní, od 10 až po 70 %, podle způsob léčby a charakteru recidivy.
Léčba
Onemocnění je možné řešit konizací nebo jednoduchou hysterektomií. U vyšších stadií onemocnění (IB a IIA) se přistupuje k radikální hysterektomii s odstraněním dělohy, parametria a horní části pochvy, včetně parakolpia. Součástí zákroku je – v případě nálezu invaze karcinomu do cév – i intrapelvická a paaortální lymfadenektomie (odstranění lymfatických uzlin). U mladých žen, které si chtějí zachovat plodnost, existuje možnost tzv. radikální trachelektomie kombinované s lymfadenektomií. Vyžaduje však velmi zkušeného operatéra. Nejradikálnější operací je tzv. exenteracie pánve. Je možné k ní přistoupit u pokročilých nádorů či recidiv s prorůstáním do okolních orgánů (močový měchýř, konečník), ale ne do pánevních stěn, s cílem jej kompletně odstranit. Při přísném výběru vhodných pacientů je pětileté přežití až 82 %; operace značně snižuje kvalitu života.
Mízní uzliny jsou v podstatě filtry, přes které protéká míza (lymfa). Jsou v nich koncentrovány bílé krvinky, které protékající tekutinu kontrolují. Když jsou v míze přítomné nějaké cizorodé částice, například bakterie, uzliny zareagují tím, že se zvětší, protože bílé krvinky bojující s infekcí se začnou množit. Zvětšení uzlin může být reakcí na zánět nebo nádor v dané oblasti, na infekční onemocnění, nebo může být projevem leukémie či lymfomu. Různé skupiny uzlin vždy čistí určitou oblast těla. Krční uzliny drénují oblast hlavy a krku. Nejčastěji jsou zvětšené podčelistní uzliny, do kterých přichází lymfa z dutiny ústní, jazyka a ze slinných žláz, jsou zvětšené například při angíně. Onemocněním, pro které je typické zvětšení krčních uzlin, je také infekční mononukleóza, která má podobné příznaky jako angína. Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které může proběhnout bez jakýchkoli příznaků, ale může se také projevit například zvětšením krčních uzlin. Toxoplazmózou se můžeme nakazit po požití nedostatečně tepelně upraveného masa, nebezpečné je pro těhotné ženy a pro lidi s poruchou imunity. Zvětšenými krčními uzlinami na krku se však mohou projevovat i závažná celková onemocnění, je tedy nutné odborné vyšetření.
V naší poradně s názvem RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Enyy.
Dobry den, přítel prodělal před 13 lety IV. Stadium . 11 let se snažil s manželkou o miminko , ale spermiogram byl 2 krát negativní.rozvedl se ... Já miminko nechci, tak bych se chtěla zeptat, jestli tento stav spermiogramu je neměnný, a nemusíme se chránit.moc dekuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nelze takto s určitostí říci, že váš přítel bude po zbytek života neplodný. Svojí trvalou neplodnost si musí váš přítel ověřit u svého ošetřujícího lékaře, u kterého si nechal dělat spermiogram. Není vyloučeno, že může dojít k oplodnění v době vaší ovulace jen jednou spermií, která zrovna bude schopna pohybu.
Lymfatické uzliny se nacházejí na mnoha místech našeho těla. Mízní uzliny si můžeme nahmatat v oblasti krku (za ušima, pod dolní čelistí, v blízkosti krkavic), oblasti podpaží a nadklíčků a v oblasti třísel. Při výrazném zvětšení se dají vyhmatat i hlouběji uložené uzliny, například v dutině břišní, to však není pravidlem. Mízní uzliny mají obranná strážní postavení, kterými procházejí mízní cévy z jednotlivých orgánů. Uzliny jsou plné bílých krvinek, které ničí případné infekční částice či nádorové buňky, které se mízními cévami šíří z primárního ložiska po těle. Zvětšení uzlin tak většinou souvisí s normálními či abnormálními imunitními reakcemi nebo s nádorovými procesy. Obecně platí, že bolestivé zvětšení uzlin svědčí spíše pro infekční příčinu, zatímco nebolestivé zvětšení může být i nádorové či autoimunitní povahy. Pro běžného člověka by z toho mělo vyplývat, že dlouhodobě trvající hmatné zvětšení uzlin (cca několik týdnů) by mělo znamenat návštěvu lékaře, zvláště jsou-li uzliny nebolestivé či jsou přítomny další příznaky jako noční pocení, opakující se horečnaté stavy či nechtěné ztráty na váze.
Z virových nemocí se zvětšení uzlin objevuje při spalničkách, infekční mononukleóze a dalších nemocech způsobených takzvanými herpetickými viry (například afty, záněty dásní a sliznice dutiny ústní), při šesté dětské nemoci (zduření uzlin za ušními boltci), při příušnicích (kdy nezduří jen příušní žláza, ale i podčelistní uzliny), při zarděnkách (zvětšené týlní, šíjové uzliny a uzliny za ušními boltci).
Z nemocí způsobených bakteriemi je nejběžnější zduření podčelistních a krčních uzlin u angíny (streptokokové nebo jiné bakteriální angíny). Zvětšené uzliny pod dolní čelistí mohou být příznakem tularémie (zaječí nemoc) a dalších jiných vzácnějších nemocí.
Z nemocí způsobených parazity dochází ke zduření krčních uzlin při toxoplazmóze.
Proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám se děti očkují v rámci očkovacího kalendáře a výskyt těchto nemocí je sporadický.
Léčba nateklých uzlin je možná až po stanovení příčiny zvětšení uzlin a jedinou možností je léčit tuto příčinu. Zvětšené uzliny jsou koneckonců pouhým příznakem a nikoliv vlastní chorobou.
Rizikovým faktorem pro primární lymfedém je dědičnost. Pro sekundární lymfedém je rizikovým faktorem nádor, radiační léčba (obojí může poškodit lymfatický systém). Dalším hlavním rizikem jsou operace s extrakcí lymfatických uzlin (typický problém žen po operaci nádoru prsu, při které se odstraňují podpažní uzliny – tyto pacientky mohou mít potíže s odtokem lymfy z paže).
Prevence lymfedému
Prevence se týká pouze sekundárního lymfedému. A to zejména u již zmíněných operací nádorů (vyjímají se přilehlé uzliny kvůli riziku, že by v nich mohly být naplavené nádorové buňky). Vyjmutí lymfatických uzlin však zhoršuje činnost lymfatického systému, proto se klade důraz po těchto operacích na prevenci lymfedému pomocí vhodných masáží a cvičení.
Příznaky
Lymfedém se může objevit na všech místech, kde se tvoří lymfa a kde může dojít k porušení jejího odvodu. Nejčastější lokalitou bývají končetiny. První známkou lymfedému není otok, nýbrž tlak, neurčitá bolest, někdy zvýšená únava, zhoršování funkce dané končetiny. Nepříliš časté, ale pro úspěšnost léčby velmi přínosné je odhalení nemoci v této takzvané latentní fázi. Ke správné diagnóze by měly lékaři pomoci informace o prodělaných či aktuálních nádorových onemocněních pacienta, o operacích s odstraněním uzlin. Běžněji je lymfedém diagnostikován až v další fázi, kdy už je přítomen otok (bledý, chladný, nebolestivý, vznikající obvykle večer, do rána mizící). V této fázi je úspěšnost léčení lymfedému nižší. Často se na základě hledání příčin lymfedému objeví u pacienta nádor, který tak může být dříve a úspěšněji léčen. Třetí stadium lymfedému se projevuje tuhým bledým otokem, který již omezuje pacientovu hybnost v postižené oblasti. Kůže v místě otoku je ztluštělá. Nejtěžší stadium lymfedému je označováno jako elefantiáza (končetině postižené lymfedémem se říká také sloní noha). Kůže je v tomto stadiu ztuhlá (v důsledku fibrotizace podkoží), hybnost kloubů v postižené oblasti je zcela omezena.
K výskytu maligního lymfogranulomu dochází více u mužů, a to ve věku 20–30 let a pak 60–70 let. V rozvojových zemích je situace poněkud jiná. Tam dochází k první atace již v časném dětství, druhý vrchol je pak stejný, přichází kolem 60 let věku.
Maligní lymfogranulom se projevuje zvětšenými a bolestivými lymfatickými uzlinami v oblasti krku, horečkami, malátností, nechutenstvím, únavou, nočním pocením (často vyžadujícím výměnu ložního prádla), úbytkem hmotnosti, bolestí uzlin bezprostředně po požití alkoholu, změnami krevního obrazu (laboratorní vyšetření mohou ukázat na chudokrevnost, zvýšené množství bílých krvinek a jiné patologické stavy). Mějte na paměti, že zvětšené uzliny jsou pouhým příznakem a nikoliv vlastní chorobou.
Mízní uzliny v třísle se dají běžně nahmatat. Pokud jsou uzliny více hmatatelné, je důležité je sledovat, zdali se nezvětšují, neobjevují se další nebo nejsou pohyblivé. Velikost uzlin by neměla ovlivnit erekci u mužů. Při jakékoliv změně i celkového stavu – únava, teploty, pocení, bolest v podbřišku, pálení při močení – je nutné kontaktovat lékaře. Důležité je totiž sledovat velikost uzlin v čase, například provést kontrolní sono s časovým odstupem. Dále sledovat konkrétní lék, který by ovlivnil velkost uzlin. Je dobré zkusit kúru betaglukany, které působí protizánětlivě, celkově posilují imunitu a mají i regenerační účinky.
Zvětšení mízních uzlin je častý problém, příčiny mohou být neškodné, ale někdy i závažné. Nejčastější příčinou zvětšení lymfatických uzlin jsou infekce (virové, bakteriální, plísňové, parazitární), dále pak různá onemocnění revmatického okruhu a krevní nemoci, některé nádory. Zásadní je vyloučit nemoci krve, které se projevují zmnožením některých druhů bílých krvinek (lymfoproliferace). K tomu slouží odběry krve, ultrazvukové vyšetření všech periferních uzlin, případně rentgen, ultrazvuk břicha. Nutné je i zhodnocení dosavadních obtíží a cílený dotaz na případný váhový úbytek, teploty, noční pocení atd. Uzliny je nutné v krátké době zkontrolovat pohmatem, eventuálně i ultrazvukem. Moc si ale uzliny neprohmatávejte, tím jsou drážděny a někdy i bolí.
Příznaky intraabdominální (nitrobřišní) lymfadenopatie mohou být jak akutní, tak chronické. Někdy se projeví jako postupně narůstající potíže v dutině břišní, jindy způsobí akutní břišní příhodu z plného zdraví. Objem břišní dutiny se může volně zvětšovat, takže postupně se zvětšující uzliny v dutině břišní či v retroperitoneu se klinicky projeví až tehdy, když naruší průběh střevem nebo zamezí odtoku moči z ledviny. Lymfatické uzliny jsou běžně zvětšené u dětí.
Zvětšení mezenteriálních uzlin provází všechny zánětlivé procesy střev, divertikulitidy, salmonelózu, kampylobakteriózu, yersiniózu, karcinomy a lymfomy střev. Příznaky postižení břišních uzlin mohou být dlouho nespecifické: tupé bolesti zad vyzařující do hýždí nebo dolních končetin, bolesti břicha s pocity nadýmání, nauzeou, obtížné vyprazdňování stolice až střevní obstrukce, eventuálně poruchy močení. U dětí bývá nejčastější nespecifická mezenteriální lymfadenitida, ale někdy mohou být její projevy natolik dramatické, že imitují akutní apendicitidu a vedou až k provedení laparoskopie nebo chirurgické revizi. Protrahované obtíže však nelze bagatelizovat, protože v dětském věku až polovina lymfomů postihuje abdominální uzliny.
Pánevní uzliny jsou sběrné zejména pro pohlavní orgány a oblast tříselních uzlin. K jejich postižení dochází u všech pohlavních nemocí, prostatitidy, tumorů malé pánve, testikulárního nebo ovariálního karcinomu. Průkaz lymfadenopatie se provádí zobrazovacími metodami (sonografie, CT). V dětském věku, u asteniků nebo při značném zvětšení lze někdy uzliny nahmatat přes břišní stěnu.
