Léčba se provádí především rehabilitací. Moderní metodou je takzvaná laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezléploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezléploténky chirurgicky odstraněna.
Laserová nukleotomie – operace meziobratlových plotének laserem – je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku, do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud usoudí, že se bude operovat dál (výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám), tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Je potřeba si uvědomit, že bez pravidelného cvičení může mít efekt minimální, či dokonce žádný. Toto platí také u klasické, chirurgické operace páteře.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY KRČNÍ PÁTEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš.
Mám bechtěra víc než 20 let,a to 5.st,již 3 rokem mě jako by tuhnul krk kolem ohryzku,škrtí mě to spatně se mi polyká ale i hůře dýchá Vydupal jsem si u neurologa MR kde bylo zjištěno že mám vyhřezléploténky ale dle neurologa to na operaci není,nasadil nějaké léky typu Baklofen které vůbec nic neřeší proto že to škrtí čím dál více.Neurolog se chová jako by si dělal ze mě legraci při kontrole ani neví s čím tam jsem a potom dodá nojo já vám novou krční páteř dát neumim.Biologická léčba mě byla zamítnuta biologickým centrem s tím že je to degenerativní onemocnění že by to nepomohlo.Chci se zeptat máte někdo s tímto stejnou zkušenost? Jsem z Liberce a jsem znechucen přístupem lékařů a chtěl bych zkusit vojenskou nemocnici docenta Vaňka je to prý špička na svém místě.Co vy na to?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud nemáte důvěru ve svého lékaře, tak je namístě výměna za jiného. Píšete o vedoucím lékaři spondylochirurgie v Ústřední vojenské nemocnici panu Petru Vaňkovi. To bude určitě dobrá volba. Pro první návštevu si zajistěte žádanku k vyšetření od praktického lékaře a objednejte se na těchto kontaktech: petr.vanek@uvn.cz, telefon 973 202 945.
Mít lékaře v ÚVN je velká výhoda, neboť tato nemocnice disponuje mnoha dalšími moderně vybavenými odděleními, což napomáhá komplexní léčbě.
Nezapomeňte také pravidelně žádat o lázně. Nejlepší v tomto ohledu jsou lázně Bohdaneč.
Při dlouhodobých bolestech zad neváhejte a vyhledejte lékaře specialistu, protože jen on může stanovit diagnózu „vyhřezlá ploténka“ za pomocí MRI či CT. Na základě výsledků následně stanoví přesný postup léčby. Ta je cíleně zaměřena na co nejrychlejší odstranění bolesti a možnost návratu ploténky na původní místo bez nutnosti operace. Bohužel ne vždy je tato konzervativní léčba úspěšná a je nutná operace. Nyní se provádí na specializovaných pracovištích operace ploténkylaserem.
Druhy léčby
Konzervativní léčba: Základem je podávání analgetik pro tlumení bolesti, užívání vitamínu B a provádění rehabilitačních cvičení. Touto léčbou často dochází k pohnutí ploténky jiným směrem, čímž dojde ke zmenšení tlaku a tím pádem i k odstranění bolesti.
Chirurgický invazní zákrok: Zákrok spočívá v odstranění vyhřezlé části ploténky při celkové anestezii. Provádí se až v krajních situacích.
Laserová nukleotomie: Jedná se o léčbu laserem. Je vhodná pro pacienty, u nichž zatím nedošlo k nevratným degenerativním změnám páteře, a u nichž selhala konzervativní léčba.
Ve svém příspěvku LÉČBA VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Chalupnikova.
Je mi 76 roku po operaci prave kycle mi vyhrely plotenky.Mam operovane obe kycle 2011 a 2016,kycle mi neboli,ale od zad me boli obe nohy,chodim s holema,bez holi nemohu,ani nevydrzim stat!Mam take revmatoidni artritydu.Cetla jsem o vas tak skousim jestli mam jeste nejakou sanci??Diky za odpoved!!!!!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezléploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
V naší poradně s názvem POSILOVANI PO OPERACI VYHREZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda-li mohu cvičit (posilovat),myšleno například cvičení v posilovně,když mám rok po operaci vyhřezléploténky. Zatím pravidelně 2 měsíce běhám. A chtěl bych pres zimu do posilovny. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud od osmého měsíce po operaci vyhřezléploténky běháte a nemáte z toho žádné bolesti, tak můžete zkusit i posilovnu. Na začátku každého cvičení bych se věnoval krátkému rozehřátí a pak rozcvičení se strečinkem. V posilovně si vybírejte izolované cviky na strojích, které vás lépe přimějí ke správné poloze. Úplně vyraďte mrtvý tah a nahraďte ho hyperextenzí. Se zátěží to nepřehánějte. Máte za sebou dlouhou pauzu a tělo ztratilo dřívější tonus ve svalech. K tomu je třeba přizpůsobit i pozvolnou zátěž. Bavte se tím cvičením, ale nehuntujte se!
Protruze meziobratlové ploténky (též neúplný prolaps ploténky) je změna na páteři, kterou lze s věkem pozorovat stále častěji. Od herniovaného disku se v podstatě liší ve velikosti. Na rozdíl od (úplného) výhřezu ploténky není anulus fibrosus (vazivový prstenec) meziobratlové ploténky protržený, nebo jen velmi mírně, ale je vyboulen ven ve tvaru kruhu - cirkulární protruze disku.
Vysunutí disku, stejně jako prolaps disku, může být způsobeno nehodou.
Na rozdíl od vyhřezléploténky má protruze na MRI obrazu kraniokaudální průměr v sagitální rovině, který je menší nebo roven výšce ploténky.
V závislosti na lokalizaci může být výčnělek meziobratlové ploténky nebolestivý, způsobit lokální bolest v zádech nebo bolest, která vyzařuje do přidruženého dermatomu.
Laserová nukleotomie představuje na rozdíl od chirurgické operace velice šetrný způsob, jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce z boku do jejího středu zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky, respektive výhřezu. Pokud lékař usoudí, že lze operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám –, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace) a poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku doposud velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, a proto je nemohou pacientovi sdělit.
Když dělají lékaři v zahraničí reklamu na tuto metodu a slibují mimo jiné „obnovení ploténky“, tak v podstatě mluví o tom, že po „odpaření“ laserem dojde v ploténce k fibrotizaci a vaskularizaci. Je ale pravda, že už nevysvětlí, co tyto pojmy znamenají. V podstatě to znamená, že tkáně ploténky odumírají a proces přechází do stadia srůstání těl obratlů. To má přirozeně za následek biomechanické narušení páteře a urychluje to proces degenerace v ostatních segmentech páteře. Ale co je bez chybičky?
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezléploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřez ploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.
V naší poradně s názvem VYHRIZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Dobrý den mám 25 let a do teď jsem delal těžkou fyzickou práci.Nyni jsem zaměstnam jako skladník ale je to taky celkem fyzicky náročna práce.Před necelými 2 lety mě chytly záda že jsem se nemohl ani hýbat a chodil jsem na opichy zad.po opichách bolest ustala na cca měsíc a záda začaly znova bolet ale ne moc.ale postupem času záda začaly bolet vic a vic a na konec před měsicem jsem nemohl ani chodit a skončil jsem na neschopence a na praškach,bohužel léky nepomáhaly tak jsem byl na rengenu a nebyl žadný nalez tak jsem dostal znova opichy 10x injekce to zabíralo ale ne uplně.tak jsem pak ukončil neschopnost a vratil jsem se do práce.V práci jsem necelý 3 týdny a záda boli opět hodně.bolí v bederní části a vystřeli do kostrče a občas necítím pravou nohu a časté mravenčení v končetině.Záda bolí když stojím,sedim,ležim no furt mam problém si oblect ponožky nebo spodní pradlo bolí záda ještě víc.a o zvedáni břemen nemužu ani pomyslet ale musím vykonávat v práci a hodně v předklonu.Ale dnes jsem volal svému doktorovy ohledně vysledků CT a prý mam vyhřizlé 2 ploténky o 3mm.Prosím poraďte jak dal postupovat v práci a s lékaři.Hodně se bojím abych si v práci neublížil více.Mockrat vám děkuji za ochotu a pomoc s pozdravem Valsa Lukáš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vyhřezléploténky jdou operovat. Nejlépe to dělají na neurochirurgii v Hradci Králové. Za dva týdny po operaci jste bez obtíží a zcela fit. Také je prospěšné cílené cvičení - rehabilitace pod dohledem zkušeného fyzioterapeuta. Někdy stačí k vyléčení jen tato rehabilitace a na operaci se pak nemusí. Fyzioterapeut bývá dnes na volné noze a dokáže se časově přizpůsobit vašim možnostem. Cena za hodinu s fyzioterapeutem může stát kolem 600 Kč.
Jednou z metod, jak pigmentové skvrny odstranit, je laser. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi rozšířené kosmetické ošetření, existují již v současné době speciální lasery, které jsou přímo určeny k odstraňování pigmentových znamének a skvrn, tedy nežádoucích barevných projevů na kůži. Tyto laserové přístroje fungují na principu selektivní fototermolýzy, při níž laserový paprsek spaluje barvu v pigmentové skvrně. Na ošetřeném místě vzniká drobný stroupek. Někdy však může dojít po laserovém ošetření k opětovné hyperpigmentaci.
Laserové odstranění pigmentových skvrn
Paprsek laseru, řízený počítačem, je zaměřen tak, aby cíleně zasáhl pigmentový projev v kůži. Laserový paprsek je schopen obrovskou energií v tisícině vteřiny bez poškození okolní tkáně zasáhnout přesně místo, kde chceme pigmentové skvrny odstranit. Paprsek laseru daný pigment takzvaně rozstřelí na mikroskopické částečky, které bílé krvinky postupně odplaví z těla. Laserové odstranění pigmentace trvá několik minut, dle rozsahu ošetřované plochy.
Při odstraňování pigmentových skvrn je nutno počítat s více ošetřeními, zpravidla 2–4, podle povahy pigmentace. U rozsáhlejších ploch doporučujeme použít „test na malé ploše“, díky kterému se klient přesvědčí o požadovaném výsledku ošetření bez výrazných finančních nákladů, a lékař tak zvolí optimální léčebné parametry laseru. Pro většinu pacientů není laserové odstranění pigmentací, tetování a skvrn nijak bolestivé. Ošetření je vnímáno jako „štípnutí“. Ve většině případů není nutné znecitlivění. Na vyžádání, nebo v případě ošetření větších ploch je samozřejmě možno použít znecitlivující mast EMLA.
Konzultace s odborníkem
Lékař vyšetří pigmentové skvrny a navrhne vám nejvhodnější způsob jejich odstranění.
Zhodnotí váš celkový zdravotní stav a případné kontraindikace k danému výkonu.
Zjišťuje některé dědičné zátěže k danému estetickému problému a seznámí vás s cenovou relací požadovaného zákroku.
Pokud by očekávaný výsledek neodpovídal vašim představám, ale ani představám lékaře, je od zákroku upuštěno a společně se hledají jiné alternativy. Pokud se vzájemně domluvíte na doporučeném řešení, bude vám podrobně objasněn princip zákroku, možná rizika a vysvětleny pokyny i zásady nutné pro domácí ošetřovaní po daném zákroku.
Frakční laser
Mezi jednu z nejmodernějších metod, jak odstranit pigmentové skvrny, patří odstranění skvrn frakčním laserem. Princip frakčního laseru spočívá v odstranění pigmentových skvrn laserovými mikropaprsky, které prostupují pokožkou do hlubších kožních vrstev, a zasažená tkáň v ošetřované oblasti je nahrazena novou zdravou tkání. Při tomto procesu je zahájen regenerační proces hojení kůže, čímž dochází k omlazení pleti a odstranění pigmentových skvrn a dalšího nežádoucího zabarvení. Zbytky poškozených buněk jsou vyloučeny kůží.
drastičtější způsob odstranění pigmentových skvrn než při použití přírodních preparátů
nutnost opakovaných zákroků
Alexandritový laser a Q switched NdYAG
Dalšími typy laserů používaných k odstranění nežádoucí pigmentace jsou alexandritový laser a Q switched NdYAG laser. Tyto depigmentační lasery jsou řízeny počítačem. Jejich paprsky jsou zaměřeny tak, aby zasáhly pigmentaci přímo ve skvrně. Svojí energií paprsek zasáhne pouze místo, které chceme ošetřit. Pigment je rozstřelen na drobné částečky a ty jsou pak z těla odplaveny. Ošetření trvá jen několik minut. Při prvním zásahu není většinou možné pigmentovou skvrnu zcela odstranit, proto je zapotřebí absolvovat minimálně dva až čtyři laserové zákroky. Při ošetření je možno použít znecitlivující mast EMLA. Bezprostředně po zákroku není vhodné navštěvovat solária ani se vystavovat intenzivnímu slunečnímu záření, jelikož obojí podporuje vznik nové pigmentace. Doporučuje se používat vysoké ochranné faktory SPF 40 a více.
Výhody odstranění pigmentových skvrn alexandritovým a Q switched NdYAG laserem:
laser zasáhne přímo pigmentovou skvrnu, nepoškodí okolní tkáň
ošetření je velmi rychlé, trvá jen pár minut
pigment je odplaven z těla ven
téměř bezbolestný zákrok, je vnímán jako drobné štípnutí
většinou se hojí ošetřovaná místa bez stroupků
Nevýhody odstranění pigmentových skvrn alexandritovým a Q switched NdYAG laserem:
Ve svém příspěvku PIGMENTOVÉ SKVRNY NA OBLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Piatková.
Dobrý den.
Mám na obličeji pigmentové skvrny a kožní lékařka mi doporučila odstranění laserem.
Byla jsem již na dvou sezeních na klinice YES VISAGE a mám jít ještě na třetí. Na klinice mi řekli, že po třech zákrocích by to mělo zmizet. Ale po dvou zákrocích nevidím žádné zlepšení, vůbec se mi neolupuje pokožka, prostě nic. Jen mi to na chvíli ihned po zákroku laserem zčervená a než přijdu domů, jako bych nikde nebyla. Uvažuji, že na třetí sezení již nepůjdu, přijde mi to vyhazování peněz. Prosím o Váš názor.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem
Hana Piatková, Ostrava
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Podstatou výhřezu ploténky je uvolnění její vnitřní části do páteřního kanálu skrze trhlinu v její obvodové části. Tato uvolněná část dráždí nebo utlačuje nerv. Když vyhřezlá ploténka tlačí na nervový kořen, může být příčinou silné bolesti zad. Bolest může doprovázet pocit brnění a zvětšuje se při kašlání, pohybu nebo dlouhodobém sezení. Tlakem vyhřezléploténky nebo osteofytů (kostních výrůstků) a vlivem dalších degenerativních změn páteře působících na nervový kořen vznikají kořenové syndromy.
Podle místa, kde dochází k útlaku, se mění šíření bolesti a vzniká řada vertebrogenních algických syndromů, jinak řečeno soubor příznaků, kterým dominuje bolest páteře:
akutní blok krční páteře – ústřel,
chronické bolesti krční páteře,
cervikokraniální syndrom – porucha krční páteře s vyzařováním bolestí do oblasti hlavy,
cervikovestibulární syndrom – stav, kdy zablokovaná krční páteř způsobí závratě,
cervikobrachiální syndrom – bolesti horní končetiny, které mají svůj původ v dolní části krční páteře,
kořenové syndromy s projevy na horní končetině,
bolesti v hrudní páteři,
lumbago – bederní ústřel, houser,
chronické bolesti v bedrech a kříži,
kořenové syndromy s projevy na dolní končetině.
Zásadní příčinou vyhřezléploténky je postupné opotřebení, oslabení a námaha, které je páteř celoživotně vystavena. Na vzniku vyhřezléploténky se může také podílet malá pohybová aktivita, neúměrná fyzická zátěž na páteř při práci, nadměrné a nevhodné sportování.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
V naší poradně s názvem BYLINKY NA SKLIVCOVÉ ZÁKALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindrich.
Přátelé, znáte nějaké kůry, byliny či jiné postupy, jak se zbavit, aspoň trochu, sklivcových zákalků? Stačilo by zastavir progresi jejich tvorby. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Se zákalkami je to svízel. Každý je máme a každému vadí. Jelikož se vyskytují uvnitř oka ve sklivci, což je uzavřená struktura bez možnosti ji ovlivnit zvenčí, tak neexistuje žádný přírodní postup, jak se jich zbavit nebo alespoň zastavit jejich progresi.
Zákalky se postupem věku zhmotňují a někdy mohou zastínit zorné pole tak, že je třeba je odstranit. To se dá provést jedině oční operací a to odsátím sklivce i se zákalkami a nahrazením jinou vhodnou tekutinou. Účinná je také terapie laserem, kdy se zákalky rozbijí na menší kousky, které nejsou tak rušivé, ovšem dále zůstávají v oku.
Pokud vás trápí zákalky, určitě si o tom promluvte se svým očním lékařem, který se na ně může podívat a zhodnotit, co s s nimi dá dělat. Na výběr máte: zvyknout si na ně, odsát je a nebo je rozbít laserem.
Většina pacientů s onemocněním vyhřezléploténky je úspěšně léčená konzervativně, tedy bez nutnosti podstoupit operaci, přičemž dochází ke svému praktickému lékaři či neurologovi. Páteř je znehybněna, je nařízen klid a zákaz zvedání těžkých břemen. Pomáhá teplo, léky proti bolesti, léky proti svalovým křečím. Léčba trvá několik týdnů, je také nutná pomalá a šetrná rehabilitace (cvičení). Pokud se stav nelepší a bolesti přetrvávají, je třeba přistoupit k léčbě operační. V tomto případě je lékařem odstraněna vyhřezlá ploténka, která utlačuje nervy. Opět následuje rehabilitace.
Chirurgická operace meziobratlových plotének je klasický zákrok, který vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Soudobý lékařský trend je takový, že se vyhřezléploténky operují až v krajním případě, před deseti lety to však bylo přesně naopak, na operaci šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Přestože se jedná z 90 % procent o úspěšnou operaci, rekonvalescence může trvat až 12 týdnů. Při operaci hrozí rizika komplikací, včetně infekce. Může dojít k nehybnosti dolních končetin či k inkontinenci. Navíc se po operaci může problém opakovat. Ze statistik vyplývá, že k další operaci dochází až u deseti procent případů. Proto se nyní od těchto zákroků ve většině případů ustupuje.
Léčbu vyhřezléploténky by měl stanovit lékař. Pokud na vás výše uvedené příznaky pasují, vyhledejte neurologa, který vám záda vyšetří (pomocí CT nebo magnetické rezonance). Záda byste rozhodně neměli takzvaně napravovat svépomocí, protože může dojít až k ochrnutí. Bolest související s vyhřezlou ploténkou je potlačována pomocí analgetik. Léčba je prováděna především rehabilitací. Moderní metodou je také laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezléploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezléploténky chirurgicky odstraněna.
Léčbu vyhřezléploténky by měl stanovit lékař. Neurolog záda vyšetří pomocí CT nebo magnetické rezonance. Záda byste rozhodně neměli takzvaně napravovat svépomocí, protože může dojít až k ochrnutí. Bolest související s vyhřezlou ploténkou je potlačována pomocí analgetik. Léčba je prováděna především rehabilitací. Moderní metodou je také laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezléploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezléploténky chirurgicky odstraněna.
Operace obyčejně trvá od dvaceti minut po jednu hodinu. Z lůžka se vstává první nebo druhý pooperační den. V nemocnici jsou pacienti tři až sedm dní, doma asi šest týdnů do první kontroly, pak následuje rehabilitace, u někoho i lázně. Obyčejně je tedy pacient dva až tři měsíce v pracovní neschopnosti. Sedět po operaci se může, doporučováno je nesedět déle než asi půl hodiny. Ideální je poloha vleže na zádech nebo na břiše.
Vyhlazení vrásek laserem je rychlé, bezpečné a vysoce účinné. Metoda vyhlazování vrásek laserem spočívá ve vysílání speciálních paprsků, které v podkoží vyhloubí stovky drobných tunýlků. V nich dochází ke shlukování starších buněk. Ty organismus přirozenou cestou vyloučí. Zbylé tkáně vysílají tělu signál o potřebě regenerace, čímž dochází v ošetřených partiích ke zvýšené tvorbě kolagenu. Díky tomu vrásky postupně mizí a pleť se vypíná. Zároveň se ztrácí většina pigmentových skvrn a jiných defektů pleti. Před samotným ošetřením je vhodné absolvovat nejprve konzultaci s lékařem. Dle typu vrásek a jiných vlastností pokožky určí specialista vhodnou metodu omlazení pleti. Samotné ošetření nevyžaduje žádnou speciální přípravu. Vyhlazení vrásek laserem probíhá ambulantně a trvá v průměru 30 minut. Dle typu pleti a zvolené metody ošetření je třeba 1 až 4 sezení pro dosažení dokonalého výsledku. Ošetření je bezbolestné, doprovází jej pouze mírné pálení jako při delším pobytu na slunci. Po ošetření může být vyhlazená oblast 1–2 dny zarudlá nebo mírně oteklá. Část ošetřené pokožky se odloučí a nahradí se novou, pružnější vrstvou. Odstranění vrásek laserem je vhodné pro zdravé osoby starší 18 let. Nedoporučuje se těhotným a kojícím ženám.
Pojem vyhřezlá ploténka se v našich hlavách zafixoval jako problém, ze kterého není cesta ven a který lze řešit pouze operací. Přitom výhřez ploténky po třicátém roce věku má asi 70 % populace. Ti všichni ale přece obtíže nemají. Znamená to, že samotný výhřez nám nemusí vůbec vadit. Pravdou je, že pokud dojde k výhřezu ploténky, jedná se do určité míry o nevratné poškození. To ovšem neznamená i trvalé obtíže. Lidský organismus má velké autoreparační mechanismy, pokud má k tomu dobré podmínky.
Po vyřešení akutního stavu je okamžitě zahájena fyzioterapie k upravení svalové dysbalance (nerovnoměrného zatěžování svalových skupin). Přetrvávající závažné stavy jsou řešeny chirurgicky. 3D pulzní terapii lze aplikovat i jako přípravu na operaci a pak v období rekonvalescence a následně jako prevenci dalších degenerativních změn. Postupně se člověk dostane do stabilizovaného stavu. Už je schopen běžných denních aktivit, musí se ale stále velmi kontrolovat, nesmí se předklánět, zvedat těžké věci či celý den sedět. Pokud cvičí a nedělá chyby, kterými by si problém obnovoval, stav se zlepšuje a postupně může uvažovat o sportování.
Obecně se má za to, že při bolestech zad či výhřezu ploténky běh není vhodný, protože při něm dochází k otřesům, které bolest či výhřez zhoršují. A že daleko lepší je třeba plavání. S tím ale nelze úplně souhlasit. Při dobře koordinovaném běhu by k velkým otřesům a nárazům docházet nemělo.
Pokud se dobře zpevníte v pase a do pasu dýcháte bránicí, bude trup hezky zpevněn a stabilizován a v páteři nebude docházet k destruktivním tlakům a páčením. V tomto případě pak může být běh i vhodnější než třeba uváděné plavání. Plavání totiž příliš dobrou službu zádům nedělá. Hrudník je vztlakem vody zvedán nahoru, zatímco pánev padá dolů, tedy vede to k rozpojení v pase. Bude nutná trpělivost a opatrnost, ale postupně se k běhu pravděpodobně budete moci vrátit. Vždy by však tato zkušenost měla zůstat určitým vztyčeným ukazováčkem, nabádajícím nás k opatrnosti a obezřetnosti. Takže pokud vás tento problém právě postihl, či vás již nějakou dobu omezuje, neházejte flintu do žita. Ve většině případů se dá velmi dobře řešit a návrat k původním aktivitám je možný.
Jízda na kole? Asi polovina lidí, kteří jezdí na kole a jsou po operaci bederní ploténky, pociťuje jízdou na kole zhoršení stavu a zvýšení bolestí v oblasti zad, ale přesto na kole dál jezdí. A druhá polovina tímto problémem postižených lidí jízdou na kole zaznamenává snížení bolestivosti zad, a právě proto s jízdou na kole nepřestává. Co z toho tedy vyplývá? Nezbývá než to po konzultaci s lékařem zkusit, ale doporučuje se tak půl hodiny v sedle, pak přestávka. A ne více než hodinu cyklistiky denně. Po operaci je však nutné poctivě pravidelně cvičit každý den tři čtvrtě hodiny cviky na posílení zádového i břišního svalstva. To může pomoci k bezproblémové jízdě na kole, ale i k práci bez bolestí za počítačem.
Když vyhřezlá ploténka tlačí na nerv nebo okolní části páteře, rozlišujeme různé symptomy podle toho, v jaké části páteře k vyhřeznutí ploténky došlo.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní páteři, pak se setkáváme s následujícími symptomy:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna (jedná se o ischias);
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
oslabení svalů.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v krční páteři, pak nemocný pociťuje následující symptomy:
bolest v oblasti lopatek;
bolest, která vystřeluje do ramen, paží a někdy do rukou a prstů;
bolest krční páteře, obzvláště na zadní straně krku a po stranách; bolest se může stupňovat při otáčení hlavou;
křeče krčních svalů.
Symptomy vyhřezléploténky ve střední části zad bývají různé. Může docházet k bolesti v horní části zad, dolní části zad, břicha nebo nohou. Dále také slabost nebo znecitlivění jedné nebo obou nohou.
