Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
Ve svém příspěvku LÉČBA VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Chalupnikova.
Je mi 76 roku po operaci prave kycle mi vyhrely plotenky.Mam operovane obe kycle 2011 a 2016,kycle mi neboli,ale od zad me boli obe nohy,chodim s holema,bez holi nemohu,ani nevydrzim stat!Mam take revmatoidni artritydu.Cetla jsem o vas tak skousim jestli mam jeste nejakou sanci??Diky za odpoved!!!!!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Protruze meziobratlové ploténky (též neúplný prolaps ploténky) je změna na páteři, kterou lze s věkem pozorovat stále častěji. Od herniovaného disku se v podstatě liší ve velikosti. Na rozdíl od (úplného) výhřezuploténky není anulus fibrosus (vazivový prstenec) meziobratlové ploténky protržený, nebo jen velmi mírně, ale je vyboulen ven ve tvaru kruhu - cirkulární protruze disku.
Vysunutí disku, stejně jako prolaps disku, může být způsobeno nehodou.
Na rozdíl od vyhřezlé ploténky má protruze na MRI obrazu kraniokaudální průměr v sagitální rovině, který je menší nebo roven výšce ploténky.
V závislosti na lokalizaci může být výčnělek meziobratlové ploténky nebolestivý, způsobit lokální bolest v zádech nebo bolest, která vyzařuje do přidruženého dermatomu.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY KRČNÍ PÁTEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš.
Mám bechtěra víc než 20 let,a to 5.st,již 3 rokem mě jako by tuhnul krk kolem ohryzku,škrtí mě to spatně se mi polyká ale i hůře dýchá Vydupal jsem si u neurologa MR kde bylo zjištěno že mám vyhřezlé ploténky ale dle neurologa to na operaci není,nasadil nějaké léky typu Baklofen které vůbec nic neřeší proto že to škrtí čím dál více.Neurolog se chová jako by si dělal ze mě legraci při kontrole ani neví s čím tam jsem a potom dodá nojo já vám novou krční páteř dát neumim.Biologická léčba mě byla zamítnuta biologickým centrem s tím že je to degenerativní onemocnění že by to nepomohlo.Chci se zeptat máte někdo s tímto stejnou zkušenost? Jsem z Liberce a jsem znechucen přístupem lékařů a chtěl bych zkusit vojenskou nemocnici docenta Vaňka je to prý špička na svém místě.Co vy na to?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud nemáte důvěru ve svého lékaře, tak je namístě výměna za jiného. Píšete o vedoucím lékaři spondylochirurgie v Ústřední vojenské nemocnici panu Petru Vaňkovi. To bude určitě dobrá volba. Pro první návštevu si zajistěte žádanku k vyšetření od praktického lékaře a objednejte se na těchto kontaktech: petr.vanek@uvn.cz, telefon 973 202 945.
Mít lékaře v ÚVN je velká výhoda, neboť tato nemocnice disponuje mnoha dalšími moderně vybavenými odděleními, což napomáhá komplexní léčbě.
Nezapomeňte také pravidelně žádat o lázně. Nejlepší v tomto ohledu jsou lázně Bohdaneč.
Při dlouhodobých bolestech zad neváhejte a vyhledejte lékaře specialistu, protože jen on může stanovit diagnózu „vyhřezlá ploténka“ za pomocí MRI či CT. Na základě výsledků následně stanoví přesný postup léčby. Ta je cíleně zaměřena na co nejrychlejší odstranění bolesti a možnost návratu ploténky na původní místo bez nutnosti operace. Bohužel ne vždy je tato konzervativní léčba úspěšná a je nutná operace. Nyní se provádí na specializovaných pracovištích operace ploténky laserem.
Druhy léčby
Konzervativní léčba: Základem je podávání analgetik pro tlumení bolesti, užívání vitamínu B a provádění rehabilitačních cvičení. Touto léčbou často dochází k pohnutí ploténky jiným směrem, čímž dojde ke zmenšení tlaku a tím pádem i k odstranění bolesti.
Chirurgický invazní zákrok: Zákrok spočívá v odstranění vyhřezlé části ploténky při celkové anestezii. Provádí se až v krajních situacích.
Laserová nukleotomie: Jedná se o léčbu laserem. Je vhodná pro pacienty, u nichž zatím nedošlo k nevratným degenerativním změnám páteře, a u nichž selhala konzervativní léčba.
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Manžel trpí bolestmi bederní páteře,špatně se ohýbá,pomohla by Milgama?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor Tuček.
Okamžitě ho objednejte k neurochirurgovi/orthopedovia ať nechá si udělat mag. rezonanci, nebo aspoň CT. Pravděpodobný je výhřez ploténky ktetý když se podchytí včas, dá se navrátit SM Systémem cvičení. Nepodchytí-li se pak skvěle pomůže jednoduchá operace, fiknutí přebytečného výhřezu, druhý den vstává z postele a cítí úlevu okamžitě! Milgamma potom určitě neuškodí.
Léčba se provádí především rehabilitací. Moderní metodou je takzvaná laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Laserová nukleotomie – operace meziobratlových plotének laserem – je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku, do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud usoudí, že se bude operovat dál (výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám), tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Je potřeba si uvědomit, že bez pravidelného cvičení může mít efekt minimální, či dokonce žádný. Toto platí také u klasické, chirurgické operace páteře.
V naší poradně s názvem POSILOVANI PO OPERACI VYHREZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda-li mohu cvičit (posilovat),myšleno například cvičení v posilovně,když mám rok po operaci vyhřezlé ploténky. Zatím pravidelně 2 měsíce běhám. A chtěl bych pres zimu do posilovny. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud od osmého měsíce po operaci vyhřezlé ploténky běháte a nemáte z toho žádné bolesti, tak můžete zkusit i posilovnu. Na začátku každého cvičení bych se věnoval krátkému rozehřátí a pak rozcvičení se strečinkem. V posilovně si vybírejte izolované cviky na strojích, které vás lépe přimějí ke správné poloze. Úplně vyraďte mrtvý tah a nahraďte ho hyperextenzí. Se zátěží to nepřehánějte. Máte za sebou dlouhou pauzu a tělo ztratilo dřívější tonus ve svalech. K tomu je třeba přizpůsobit i pozvolnou zátěž. Bavte se tím cvičením, ale nehuntujte se!
Laserová nukleotomie představuje na rozdíl od chirurgické operace velice šetrný způsob, jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce z boku do jejího středu zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky, respektive výhřezu. Pokud lékař usoudí, že lze operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám –, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace) a poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku doposud velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, a proto je nemohou pacientovi sdělit.
Když dělají lékaři v zahraničí reklamu na tuto metodu a slibují mimo jiné „obnovení ploténky“, tak v podstatě mluví o tom, že po „odpaření“ laserem dojde v ploténce k fibrotizaci a vaskularizaci. Je ale pravda, že už nevysvětlí, co tyto pojmy znamenají. V podstatě to znamená, že tkáně ploténky odumírají a proces přechází do stadia srůstání těl obratlů. To má přirozeně za následek biomechanické narušení páteře a urychluje to proces degenerace v ostatních segmentech páteře. Ale co je bez chybičky?
Pojem vyhřezlá ploténka se v našich hlavách zafixoval jako problém, ze kterého není cesta ven a který lze řešit pouze operací. Přitom výhřez ploténky po třicátém roce věku má asi 70 % populace. Ti všichni ale přece obtíže nemají. Znamená to, že samotný výhřez nám nemusí vůbec vadit. Pravdou je, že pokud dojde k výhřezuploténky, jedná se do určité míry o nevratné poškození. To ovšem neznamená i trvalé obtíže. Lidský organismus má velké autoreparační mechanismy, pokud má k tomu dobré podmínky.
Po vyřešení akutního stavu je okamžitě zahájena fyzioterapie k upravení svalové dysbalance (nerovnoměrného zatěžování svalových skupin). Přetrvávající závažné stavy jsou řešeny chirurgicky. 3D pulzní terapii lze aplikovat i jako přípravu na operaci a pak v období rekonvalescence a následně jako prevenci dalších degenerativních změn. Postupně se člověk dostane do stabilizovaného stavu. Už je schopen běžných denních aktivit, musí se ale stále velmi kontrolovat, nesmí se předklánět, zvedat těžké věci či celý den sedět. Pokud cvičí a nedělá chyby, kterými by si problém obnovoval, stav se zlepšuje a postupně může uvažovat o sportování.
Obecně se má za to, že při bolestech zad či výhřezuploténky běh není vhodný, protože při něm dochází k otřesům, které bolest či výhřez zhoršují. A že daleko lepší je třeba plavání. S tím ale nelze úplně souhlasit. Při dobře koordinovaném běhu by k velkým otřesům a nárazům docházet nemělo.
Pokud se dobře zpevníte v pase a do pasu dýcháte bránicí, bude trup hezky zpevněn a stabilizován a v páteři nebude docházet k destruktivním tlakům a páčením. V tomto případě pak může být běh i vhodnější než třeba uváděné plavání. Plavání totiž příliš dobrou službu zádům nedělá. Hrudník je vztlakem vody zvedán nahoru, zatímco pánev padá dolů, tedy vede to k rozpojení v pase. Bude nutná trpělivost a opatrnost, ale postupně se k běhu pravděpodobně budete moci vrátit. Vždy by však tato zkušenost měla zůstat určitým vztyčeným ukazováčkem, nabádajícím nás k opatrnosti a obezřetnosti. Takže pokud vás tento problém právě postihl, či vás již nějakou dobu omezuje, neházejte flintu do žita. Ve většině případů se dá velmi dobře řešit a návrat k původním aktivitám je možný.
Jízda na kole? Asi polovina lidí, kteří jezdí na kole a jsou po operaci bederní ploténky, pociťuje jízdou na kole zhoršení stavu a zvýšení bolestí v oblasti zad, ale přesto na kole dál jezdí. A druhá polovina tímto problémem postižených lidí jízdou na kole zaznamenává snížení bolestivosti zad, a právě proto s jízdou na kole nepřestává. Co z toho tedy vyplývá? Nezbývá než to po konzultaci s lékařem zkusit, ale doporučuje se tak půl hodiny v sedle, pak přestávka. A ne více než hodinu cyklistiky denně. Po operaci je však nutné poctivě pravidelně cvičit každý den tři čtvrtě hodiny cviky na posílení zádového i břišního svalstva. To může pomoci k bezproblémové jízdě na kole, ale i k práci bez bolestí za počítačem.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
V naší poradně s názvem VYHRIZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Dobrý den mám 25 let a do teď jsem delal těžkou fyzickou práci.Nyni jsem zaměstnam jako skladník ale je to taky celkem fyzicky náročna práce.Před necelými 2 lety mě chytly záda že jsem se nemohl ani hýbat a chodil jsem na opichy zad.po opichách bolest ustala na cca měsíc a záda začaly znova bolet ale ne moc.ale postupem času záda začaly bolet vic a vic a na konec před měsicem jsem nemohl ani chodit a skončil jsem na neschopence a na praškach,bohužel léky nepomáhaly tak jsem byl na rengenu a nebyl žadný nalez tak jsem dostal znova opichy 10x injekce to zabíralo ale ne uplně.tak jsem pak ukončil neschopnost a vratil jsem se do práce.V práci jsem necelý 3 týdny a záda boli opět hodně.bolí v bederní části a vystřeli do kostrče a občas necítím pravou nohu a časté mravenčení v končetině.Záda bolí když stojím,sedim,ležim no furt mam problém si oblect ponožky nebo spodní pradlo bolí záda ještě víc.a o zvedáni břemen nemužu ani pomyslet ale musím vykonávat v práci a hodně v předklonu.Ale dnes jsem volal svému doktorovy ohledně vysledků CT a prý mam vyhřizlé 2 ploténky o 3mm.Prosím poraďte jak dal postupovat v práci a s lékaři.Hodně se bojím abych si v práci neublížil více.Mockrat vám děkuji za ochotu a pomoc s pozdravem Valsa Lukáš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vyhřezlé ploténky jdou operovat. Nejlépe to dělají na neurochirurgii v Hradci Králové. Za dva týdny po operaci jste bez obtíží a zcela fit. Také je prospěšné cílené cvičení - rehabilitace pod dohledem zkušeného fyzioterapeuta. Někdy stačí k vyléčení jen tato rehabilitace a na operaci se pak nemusí. Fyzioterapeut bývá dnes na volné noze a dokáže se časově přizpůsobit vašim možnostem. Cena za hodinu s fyzioterapeutem může stát kolem 600 Kč.
Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřez ploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.
Většina pacientů s onemocněním vyhřezlé ploténky je úspěšně léčená konzervativně, tedy bez nutnosti podstoupit operaci, přičemž dochází ke svému praktickému lékaři či neurologovi. Páteř je znehybněna, je nařízen klid a zákaz zvedání těžkých břemen. Pomáhá teplo, léky proti bolesti, léky proti svalovým křečím. Léčba trvá několik týdnů, je také nutná pomalá a šetrná rehabilitace (cvičení). Pokud se stav nelepší a bolesti přetrvávají, je třeba přistoupit k léčbě operační. V tomto případě je lékařem odstraněna vyhřezlá ploténka, která utlačuje nervy. Opět následuje rehabilitace.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fadrná alena.
dobrý den ráda by jsem se zeptala ,jsem po operaci ploténky a mám jít k panu doktorovi na vypsání lázní 18.5.2017 ,tak by mě zajímalo jestli by jste měli místo v lázních ,musím je vybrat do půl roku od operace to je do 9.9.2017 moc vás prosím o odpověd na operaci jsem byla 9.3.2017 děkuji vám Fadrná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O přidělení lázní rozhoduje vaše zdravotní pojišťovna na základě návrhu, který zpracuje praktický lékař. Pojišťovna rozhodne o místě, délce pobytu a formě spoluúčasti pacienta. Požádejte svého praktického lékaře o vypsání návrhu na lázně a vše ostatní se dozvíte od své zdravotní pojišťovny.
Podstatou výhřezuploténky je uvolnění její vnitřní části do páteřního kanálu skrze trhlinu v její obvodové části. Tato uvolněná část dráždí nebo utlačuje nerv. Když vyhřezlá ploténka tlačí na nervový kořen, může být příčinou silné bolesti zad. Bolest může doprovázet pocit brnění a zvětšuje se při kašlání, pohybu nebo dlouhodobém sezení. Tlakem vyhřezlé ploténky nebo osteofytů (kostních výrůstků) a vlivem dalších degenerativních změn páteře působících na nervový kořen vznikají kořenové syndromy.
Podle místa, kde dochází k útlaku, se mění šíření bolesti a vzniká řada vertebrogenních algických syndromů, jinak řečeno soubor příznaků, kterým dominuje bolest páteře:
akutní blok krční páteře – ústřel,
chronické bolesti krční páteře,
cervikokraniální syndrom – porucha krční páteře s vyzařováním bolestí do oblasti hlavy,
cervikovestibulární syndrom – stav, kdy zablokovaná krční páteř způsobí závratě,
cervikobrachiální syndrom – bolesti horní končetiny, které mají svůj původ v dolní části krční páteře,
kořenové syndromy s projevy na horní končetině,
bolesti v hrudní páteři,
lumbago – bederní ústřel, houser,
chronické bolesti v bedrech a kříži,
kořenové syndromy s projevy na dolní končetině.
Zásadní příčinou vyhřezlé ploténky je postupné opotřebení, oslabení a námaha, které je páteř celoživotně vystavena. Na vzniku vyhřezlé ploténky se může také podílet malá pohybová aktivita, neúměrná fyzická zátěž na páteř při práci, nadměrné a nevhodné sportování.
Když vyhřezlá ploténka tlačí na nerv nebo okolní části páteře, rozlišujeme různé symptomy podle toho, v jaké části páteře k vyhřeznutí ploténky došlo.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní páteři, pak se setkáváme s následujícími symptomy:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna (jedná se o ischias);
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
oslabení svalů.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v krční páteři, pak nemocný pociťuje následující symptomy:
bolest v oblasti lopatek;
bolest, která vystřeluje do ramen, paží a někdy do rukou a prstů;
bolest krční páteře, obzvláště na zadní straně krku a po stranách; bolest se může stupňovat při otáčení hlavou;
křeče krčních svalů.
Symptomy vyhřezlé ploténky ve střední části zad bývají různé. Může docházet k bolesti v horní části zad, dolní části zad, břicha nebo nohou. Dále také slabost nebo znecitlivění jedné nebo obou nohou.
Chirurgická operace meziobratlových plotének je klasický zákrok, který vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Soudobý lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajním případě, před deseti lety to však bylo přesně naopak, na operaci šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Přestože se jedná z 90 % procent o úspěšnou operaci, rekonvalescence může trvat až 12 týdnů. Při operaci hrozí rizika komplikací, včetně infekce. Může dojít k nehybnosti dolních končetin či k inkontinenci. Navíc se po operaci může problém opakovat. Ze statistik vyplývá, že k další operaci dochází až u deseti procent případů. Proto se nyní od těchto zákroků ve většině případů ustupuje.
Léčba základních příčin rektální výhřezu obvykle léčí konkrétní problém. U jinak zdravých starších pacientů, kteří mají opakovaný rektální prolaps, je nezbytná chirurgická operace. Operace může způsobit jizvy a srůsty, které mohou zúžit rektální kanál a zasahovat do konečníku a svalů pánevního dna. Nebo mohou být příčinou potíží při pohybu střev, způsobit hemoroidy nebo rektální či anální fisury (trhliny) z opakovaného namáhání.
Bolestivá rektální oblast: Po výhřezu může pacient pociťovat bolest ve svalech kolem konečníku – řitního svěrače. Existuje celá řada technik, které můžete použít ke snížení nebo odstranění bolesti v této oblasti.
Námaha se vyprázdnit nebo nesprávná pozice defekace: Nesprávné sezení na záchodě zabraňuje konečníku se otevřít, což má za následek zácpu, hemoroidy nebo fisury. Zácpa hraje důležitou roli při rektálním výhřezu.
Oslabenost, protažení a traumatizace svalů pánevního dna: Pokud použijete jemný protitlak na svaly nejblíže k oblasti, kde konečník vyčnívá, v době, kdy cítíte pohyb střev, můžete být schopni držet konečník uvnitř a vyhnout se tak úniku stolice.
Terapie: Anorektální kanál je tvořen ze svalů a vazů. Po operaci, porodu, po neustálém napětí nebo po jakémkoli traumatu může dojít k poškození. Toto poškození může vést k rektálnímu výhřezu. Proto je vždy nejúčinnější ta terapie, která se zaměřuje na léčbu základní příčiny.
Léčbu vyhřezlé ploténky by měl stanovit lékař. Pokud na vás výše uvedené příznaky pasují, vyhledejte neurologa, který vám záda vyšetří (pomocí CT nebo magnetické rezonance). Záda byste rozhodně neměli takzvaně napravovat svépomocí, protože může dojít až k ochrnutí. Bolest související s vyhřezlou ploténkou je potlačována pomocí analgetik. Léčba je prováděna především rehabilitací. Moderní metodou je také laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Léčbu vyhřezlé ploténky by měl stanovit lékař. Neurolog záda vyšetří pomocí CT nebo magnetické rezonance. Záda byste rozhodně neměli takzvaně napravovat svépomocí, protože může dojít až k ochrnutí. Bolest související s vyhřezlou ploténkou je potlačována pomocí analgetik. Léčba je prováděna především rehabilitací. Moderní metodou je také laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Operace obyčejně trvá od dvaceti minut po jednu hodinu. Z lůžka se vstává první nebo druhý pooperační den. V nemocnici jsou pacienti tři až sedm dní, doma asi šest týdnů do první kontroly, pak následuje rehabilitace, u někoho i lázně. Obyčejně je tedy pacient dva až tři měsíce v pracovní neschopnosti. Sedět po operaci se může, doporučováno je nesedět déle než asi půl hodiny. Ideální je poloha vleže na zádech nebo na břiše.
Léčba onychomykóz je vždy dlouhodobá, trvá cca 9–12 měsíců, u těžších postižení, starších a nemocných osob je často nutná i terapie kombinovaná. Léčbu pomocí perorálních antimykotik je nutné doplnit antimykotiky externími, ve formě krémů, roztoků, sprejů či laků, případně je vhodné doplnit i nekrvavou ablací postižené nehtové ploténky mastmi s čtyřicetiprocentním obsahem močoviny. V posledních letech prokazují studie vyšší efektivitu lokální terapie onychomykóz po předchozí úspěšné ablaci nehtové ploténky externy obsahujícími 40 % močoviny pod okluzivním obvazem. Léčebné laky jsou velmi oblíbené lokální antimykotické léky s jednoduchou aplikací. Nicméně terapie nehtů na rukou stále trvá 6 měsíců a nohou 9–12 měsíců.
Loceryl
Loceryl je 5% léčivý lak na nehty, který je vázán na recept. Účinnou látkou je amorolfin, což je derivát morfolinu s antimykotickou a fungistatickou aktivitou, který byl zaveden v roce 1981. Inhibuje syntézu ergosterolu na dvou úrovních: inhibicí delta 14 reduktázy a delta 7–8 izomerázy, která ovlivňuje syntézu patogenní membrány, vyčerpává ergosterol a zamezuje netypickým sférickým sterolům hromadit se v houbových cytoplazmatických membránách.
Amorolfin je účinný proti dermatofytům (Trichophyton spp. , Microsporum spp., Epidermophyton spp.), Kvasinkám (Candida spp., Cryptococcus spp., Malassezia spp.), některým plísním (Alternaria spp., Hendersonula spp., Scopulariopsis spp.) a jiným patogenním houbám (Cladosporium, Coccidioides, Histioplasma, Sporothrix), ale ne proti bakteriím s výjimkou Actinomyces.
Koncentrace amorolfinu se při odpaření rozpouštědla zvyšuje z 5 % na 27 %. Farmakokinetické vlastnosti umožňují dobrý průnik nehtem do nehtového lůžka a absorpce účinné látky do oběhu je velmi nízká. Amorolfin lze detekovat v nehtu po dobu asi 2 týdnů; přičemž většina druhů hub je citlivá na svou nízkou koncentraci. Léčba amorolfinem by měla pokračovat, dokud není dosaženo klinické a mykologické léčby. Doba léčby závisí na závažnosti a místě infekce a růstu nehtové ploténky, obvykle však trvá 6–12 měsíců. Hodnocení účinnosti léčby se doporučuje každé 3 měsíce.
Amorolfinový lak se nanáší jednou nebo dvakrát týdně na vyčištěnou nehtovou ploténku a nechá se 3–5 minut zaschnout. K odstranění přípravku by neměla být používána organická rozpouštědla. Mohou být pozorovány nežádoucí účinky, jako je erytém, pálení, změna barvy nehtů a onycholýza.
Polinail
Polinail: Nová technologie ONY‑TEC zajišťuje rychlejší a vyšší průnik účinné látky do nehtu a jednoznačně zlepšuje účinnost léčby onychomykóz. Polinail se jednoduše aplikuje, nezapáchá, není viditelný a jako léčivo, které je k dostání na lékařský předpis, má i výhodnou cenu.
Dávkování spočívá v aplikaci léčiva jednou denně, konkrétně večer před spaním, a to po dobu 6 až 12 měsíců, přičemž jedno balení vydrží na 3 měsíce. Při smytí je nutné jej znovu natřít. Aplikuje se na celý nehet, okolní pokožku i pod nehet a nechává se 30 sekund zaschnout.
Vnímat však ciklopirox pouze jako antimykotikum by znamenalo značné podcenění jeho vlastností. Spektrum antimikrobního působení zahrnuje jak některé gramnegativní, například Pseudomonas aeruginosa, Proteus mirabilis, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, tak grampozitivní bakterie, z nichž lze jmenovat kupříkladu Staphylococcus aureus, skupinu Streptococcus spp., Brevibacterium spp., Corynebacterium spp. nebo Propionibacterium acnes.
Amorolfin 5% a laky na nehty ciclopirox 8% se běžně používají při lokální léčbě onychomykózy. Tyto léčebné laky mohou být použity samotně nebo v kombinaci s perorálními fungicidními činidly. Amorolfin a ciklopirox jsou cennými terapeutickými možnostmi, jejich použití v monoterapii by však mělo být omezeno. Správná penetrace amorolfinu a ciklopiroxu nehtovou ploténkou je zajištěna transungualními systémy pro dodávání léčiv. Ačkoli amorolfin a ciklopirox mají odlišný způsob účinku, oba vykazují širokou antimykotickou aktivitu. Použití antifungálních laků na nehty v kombinaci s perorálními činidly, jako je terbinafin a itrakonazol, zvyšuje účinnost antimykotické terapie.
