Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.
Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.
Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.
Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)
Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.
Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.
Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.
Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.
Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)
Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.
Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.
Čechřice vonná (Myrrhis odorata)
Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.
Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.
Česnek medvědí (Allium ursinum)
Pomáhá proti chřipce i astmatu.
Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.
Devětsil lékařský (Petasites hybridus)
Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.
Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.
Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z kvě
V tradičním lidovém léčitelství se ricinový olej používá jako zábal na vlasy při potížích s padáním vlasů nebo obočí a k jejich posílení. Dále je ricinový olej dobrý na promaštění suché pokožky, k posílení řas a jejich růstu, dále na lámavé a třepící se nehty a také na obočí. Používá se k regeneraci pokožky a problematické pleti, na pleť se sklonem k pigmentaci. Některé ženy se s ním odličují, ale chce to cvik, protože olej je hustší, případně je možné ho naředit jiným olejem. Uplatňuje se také na olejové zábaly při potížích s klouby a svaly. Je bezbarvý, téměř bez vůně, zato se vyznačuje svou na olej nezvyklou hustotou a mazlavostí.
Vlasy
Na vlasy se aplikuje ricinový olej ve formě zábalů nebo se vtírá ke kořínkům. Do vlhkých vlasů a na pokožku hlavy vetřete ricinový olej, vlasy zabalte do igelitu, poté přikryjte ručníkem, uvažte do turbanu a nechte působit asi 15–30 minut. Poté důkladně umyjte jemným šamponem nebo jádrovým mýdlem. Je možné si udělat také zábal z vaječného žloutku a ricinového oleje. Vše se našlehá a nanese na vlasy, nechá se působit asi půl hodiny pod igelitem, navrch dejte ručník. Poté je třeba vlasy důkladně umýt. Několik kapek lze použít i přímo na suché vlasy pro jejich oživení a na suché konečky. Roztřepené konečky vlasů se zaobalí a při správné aplikaci nejsou vlasy mastné, ale vypadají bohatší. Ricinový olej se dle tradičního lidového léčitelství tedy využívá nejen k péči o drsnou a suchou pokožku, ale i při problémech s vlasy a padáním vlasů.
Řasy
Na řasy aplikujte ricinový olej kartáčkem z nepoužívané (omyté) řasenky nebo vatovou tyčinkou ke kořínkům řas. Pravidelné používání ricinového oleje může dle tradičního lidového léčitelství podporovat růst a zhoustnutí řas. Pozor, u citlivých osob může dojít k nečekané reakci, proto před samotnou aplikací raději vyzkoušejte ricinový olej na menší části pokožky. Aplikujte navečer.
Jiné využití
Ricinový olej lze využít také na obočí. V tradičním lidovém léčitelství se používá pro posílení růstu a zhoustnutí obočí. Dále je možné aplikovat ricinový olej na nehty – nejlépe na noc – pro jejich regeneraci a zpevnění, můžete si udělat i zábal na ruce (natřít olejem a asi na půl hodiny navléknout bavlněné rukavice). Olej můžete nahřát. Přispívá i k vyhlazení a čištění pleti. A nezapomeňte rovněž na ricinové zábaly při bolestech kloubů a svalů, kdy ricinový olej pomáhá při bolestech, ale také velice příznivě ovlivňuje a stimuluje lymfatický systém.
Kontryhel obecný je velmi hojně rozšířen od nížin do hor na loukách, pastvinách, travnatých návsích, prameništích, ve světlých vlhčích lesích, u cest a potoků. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, ve střední a severní Asii a ve východní části Severní Ameriky. Na jih zasahuje až na Kavkaz a do Himálaje, na severu do Grónska.
Účinnou drogou je nať nebo listy (herba, resp. folium alchemillae), obsahující 6–8 % hydrolyzovatelných tříslovin, hořčiny, silice, stopy kyseliny salicylové, vitamín C a další látky. Dříve byl kontryhel v lidovém léčitelství považován za důležitou a často používanou rostlinu především proti průjmům, střevním katarům, při silné menstruaci, špatném trávení, nadýmání, katarech dýchacích cest, plicní tuberkulóze, žaludečních vředech, cukrovce, vodnatelnosti, jaterních a ledvinových chorobách, zánětech močového měchýře, krvácení a k posílení dělohy před porodem. Zevně se používal k omývání špatně se hojících ran, ekzémů, bércových vředů, ke kloktání při zánětech dutiny ústní a k výplachům při krvácení z nosu a výtocích. Význam mu přikládali také středověcí alchymisté, kteří při hledání zlata a „kamene mudrců“ používali takzvanou nebeskou rosu – kapky vody nápadně se třpytící na listech kontryhelu. Svědčí o tom i rodový název Alchemilla. Dodnes se v lidovém léčitelství používá jako svíravý prostředek při průjmech, při silné menstruaci a preventivně k potlačení klimakterických příznaků. Má i mírný protikřečový a močopudný účinek. Je také součástí metabolických čajových směsí užívaných při redukční dietě. Vnitřně se používá zápar ze dvou čajových lžiček řezané drogy na šálek, který se po 10 minutách scedí. Pije se neslazený dvakrát denně. Při silné a bolestivé menstruaci se doporučují dva šálky záparu denně v druhé polovině cyklu. K zevnímu použití slouží buď zápar, nebo odvar z dvojnásobného množství drogy.
Kontryhel obecný je zdrojem fytohormonů, které se blahodárně podílejí na zdraví ženy, především z důvodu, že jde o rostlinné hormony, které v těle dokážou stimulovat procesy řízené vlastními, tělem produkovanými hormony.
Bazalka je typickou a nejoblíbenější bylinkou středomořské kuchyně. Je to jednoletá, stálezelená rostlina s aromatickou a peprnou nasládlou vůní. Nachází široké uplatnění v léčitelství i gastronomii, ale rovněž i jako okrasná rostlinka. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám působícím na nervovou soustavu, éterický olej v ní napomáhá odstraňovat bolesti hlavy, snižuje stres a únavu a tlumí úzkostné stavy. Jde o přírodní antidepresivum, které dokáže zlepšit náladu a zahání naše zimní deprese. Příznivě ovlivňuje také činnost zažívacího traktu, účinná je při poruchách dolních cest močových. Bazalka je výborná čerstvá do salátů, na pizzu a těstoviny, skvělá je v kombinaci s rajčaty. Sklízet a sušit listy před rozkvětem lze po celou sezonu od května do září. Bazalku sklízíme za sucha, seříznutím u země. Sušíme ji ve stínu.
Jak si pomoci: Čaj z bazalky připravíme spařením jedné lžičky sušené bazalky v hrnku vařené vody a necháme odstát po dobu deseti minut.
Nebo: 2 čajové lžičky čerstvé bazalky zalijeme 0,5 l vroucí vody. Tento výluh popíjíme 2x denně, uklidní nám nervy, sníží stres z přepracovanosti.
Heřmánek
Heřmánek je léčivá, vonná bylina. Pomáhá od bolesti, při hojení ran a navozuje celkové uklidnění. Silice heřmánku obsahují značné množství látek, především terpenických, které rostlině dodávají typickou vůni. Sbíranou částí je květ, který se sbírá za suchého počasí 3 až 5 dní po rozkvětu (ještě před plným květem), přičemž květní stopka by neměla být delší než 2 cm.
Jak si pomoci: Jednu lžičku heřmánkového květu zalijeme 100 ml vroucí vody a přikryjeme, nálev necháme stát po dobu cca 15 minut, scedíme jej a pijeme ještě teplý, můžeme i mírně osladit. Pomáhá při stavech smutku, mírných depresích, ale i při žaludečních a střevních poruchách a při zánětech močových cest.
Kozlík lékařský
Kozlík lékařský je rostlina užívaná při nervových chorobách, úzkosti, nespavosti a ke zmírnění depresí. Je jednou z nejstarších známých léčivých bylin, kterou předepisovali už starověcí lékaři a šamani. Obsahuje valeporiáty a terpenické látky, které mají sedativní účinky. Kozlík podporuje klidný spánek bez vedlejších účinků klasických léků, snižuje dobu usínání a zlepšuje kvalitu spánku. Působí proti strachu a depresi. Snižuje krevní tlak a má také mírně analgetické účinky. Užívání kozlíku je vhodné při jakémkoliv psychologickém stresu, hysterických stavech, migréně, žaludečních obtížích a potížích při menopauze.
Jak si pomoci: Jednu čajovou lžičku kozlíku lékařského přelijeme 0,25 l vařící vody. Vše necháme
Účinné látky vrbovky malokvěté příznivě ovlivňují činnost prostaty, což bylo potvrzeno i laboratorními studiemi v případě koncentrovaného a čištěného roztoku aplikovaného přímo na zmíněnou tkáň. V lidovém léčitelství má vrbovka schopnost řešit bolestivost při močení, časté nutkání k močení, drobné úniky moči nebo pomáhá zmírnit závažnější inkontinence. Lidoví léčitelé sahají po vrbovce při chorobách ledvin, zánětech močového měchýře a různých onemocněních prostaty, zvláště využívají jejího ochranného působení při benigní hyperplazii prostaty (zbytnění prostaty). Ohledně zánětů urologického traktu se doporučují bylinné směsi obsahující rovněž medvědici lékařskou (v ČR je bohužel sběr volně rostoucího keříku zakázán, jedná se o chráněnou rostlinu), brusinku, zlatobýl, truskavec ptačí, blešník, přesličku nebo břízu. Bylinné směsi by měly také upravit pružnost endotelu močové trubice a pomáhat proti vzniku otoků.
Účinné látky vrbovky malokvěté v silné koncentraci vykazují protizánětlivý efekt na určité kmeny bakterií, čímž lze předpokládat "úlevový efekt" při zánětech močových cest. Je prokázané, že účinné látky vrbovky mají antioxidační efekt. Lidová medicína doporučuje vrbovku malokvětou při potřebě pročištění krve, léčitelé ji volí jako vhodný doplněk při dietních opatřeních nebo k celkové očistě organismu (například během jara). Účinné látky v patřičné dávce pomáhají tišit menopauzální projevy u žen (výkyvy nálad nebo pocitů horka/chladna).
Zevně se užívá odvar z vrbovky malokvěté k podpoře hojení mokvavých i suchých nehlubokých ran, vrbovka by totiž měla urychlit proces hojení. V lidovém léčitelství se dočítáme, že je vrbovka vhodná ke zmírnění potíží zažívacího traktu, při krvácení konečníku, menstruačních potížích, poškození sliznice úst nebo proti tvorbě zánětlivých výpotků.
Lidové léčitelství (ale nejen to) doporučuje zvýšit i příjem zinku při onemocnění svrabem, neznamená to ale, že by zinek dokázal léčit svrab, to opravdu nedokáže. Ale napomáhá při léčbě sekundárních infekcích, které často svrabové onemocnění provázejí. Tyto infekce vznikají většinou v otevřených kožních ranách. Svrabová kožní vyrážka je velmi nepříjemná, a její svědivost může vést k tomu, že se člověk neustále škrábe, a tak si na kůži „vytvoří“ otevřené ranky, které jsou velmi náchylné k různým infekcím. A právě na léčbu těchto infekcí je dobrý příjem zinku.
Na čem se lidové léčitelství shoduje s lékařskými odborníky, je, že není důležité jen přímé ošetření pacienta, ale stejně důležité je i zamezit šíření svrabu tím, že se musí pořádně vyprat všechny textilie, s nimiž pacient přišel do kontaktu. Pokud by se tak nestalo, svrab se může i nadále šířit, protože oblečení se s vysokou pravděpodobností roztoči zákožky svrabové ukrývají a „čekají“ na svou příležitost.
Kontroverzi při likvidaci svrabu vzbuzuje boritan sodný neboli borax, který bývá součástí různých pracích a čisticích prostředků. Ukazuje se, že na likvidaci svrabu je sice borax účinný, ale zároveň není zrovna pro lidi bezpečný. Rozhodně by se neměl aplikovat přímo na pokožku. Stejně tak je na to i bělidlo, které dokáže zabít roztoče, ale také nesmí přijít do kontaktu s pokožkou.
Od pradávna se plody, listy, květy a kůra stromu neem používaly k léčebným účelům. Používá se k léčbě kožních onemocnění a ekzémů. V lidovém léčitelství se neem používal pro stavy způsobené hmyzem pro své insekticidní vlastnosti. Proto může být neem použit k léčbě příznaků svrabu doma. Neexistují dostatečné důkazy k prokázání účinnosti neemu na svrab, přesto je často doporučován jako jeden z domácích léků na svrab. Můžete použít listy neemu, udělat pastu tak, že je rozdrtíte s trochou vody a vzniklou pastu poté nanesete na vyrážky jako bylinnou pastu na svrab.
Skořice je vlastně usušená kůra stromu - skořicovníku. Nejznámější jsou 2 druhy skořicovníků - skořicovník cejlonský (je považován za kvalitnější, kůra vytváří typické "svitky") a skořicovník čínský. Vůni a chuť skořice vytváří především silice, hlavně aldehyd, eugenol, třísloviny i další složky. Pro vysoký obsah těchto látek se skořice hojně používá v léčitelství i v kosmetice.
Je světlejší barvy tvořen převážně z květů léčivých rostlin, snadno stravitelný a obohacen o významné přírodní látky s povzbuzujícími účinky. V lidovém léčitelství velmi ceněn.
Lesní med
Je zpravidla tmavší, obsahuje více fruktózy a dextrinů a také i větší množství minerálních látek a stopových prvků. Pro svou vůni a chuť je velice oblíben.
Smíšený med
Obsahuje přírodní látky jak nektaru léčivých rostlin, tak i cenné minerální látky a stopové prvky z lesních medů. Smíšený med má výhody květového i lesního medu, u nás je velmi ceněný a oblíbený.
Pastovaný med
Speciálně upravený do pastové konzistence. Zpracován pouze mechanicky, bez jakýchkoliv přísad. V průběhu času se již nemění - dále nekrystalizuje.
Před více než tisíci lety na území čínského císařství, bylo Ginkgo používáno k léčbě poruch oběhové soustavy a paměti. V tehdejší čínský lékař Lao Dan, později označovaný jako Nebeský učitel, přesně popsal účinky látek pocházejících z listů tohoto stromu. Byl si rovněž jist i vyšší terapeutickou efektivitou sušených zelených listů. Tento extrakt se dnes označuje jako standardizovaný a je podle většiny klinických studií opravdu zárukou vyšší účinnosti. Sláva tohoto zázračného stromu se do Evropy dostala v 16. století a na mnoha královských dvorech byly listy a plody (ořechy) z Ginkgo biloba doslova využívány jako všelék.
Strom ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) dosahující výšky až 50 metrů je dnes opravdovou raritou. Jedná se o velmi odolnou dřevinu, která je pravděpodobně nejstarší na naší planet - nezměněný je více než 150 milionů let a pravděpodobně pamatuje i dynosaury. Najít ho můžeme už jen v úzkých oblastech Číny a příkladem jeho odolnosti jsou také zprávy z míst výbuchu atomových bomb shozených na města Hirošimu a Nagasaki. Stromy Ginkgo biloba byly totiž jediné, které přežily atomový výbuch.
Standardizovaný extrakt se skládá ze dvou hlavních složek v přibližném poměru 24/6 flavonoidy a terpenoidy, které působí společně jako antioxidanty. Ty chrání lidský organismus před volnými radikály, jenž jsou považovány za významné spolučinitele při některých onemocněních jako jsou např. nemoci kardiovaskulární soustavy, nádorových onemocnění, Alzheimerovy choroby atd. Účinek těchto látek záleží na kvalitě a síle extraktu. Podle mnohých klinických studií, nelze přesně stanovit terapeutickou denní dávku. Obecně by však neměla dávka klesnout pod 60 mg/den. Přesnější dávkování by mělo odrážet závažnost onemocnění a metabolické specifika každého jedince.
V současné době existuje mnoho přípravků s obsahem Ginkgo biloba. Některé výrobky lákají na dobrou cenu, jiné zase zaručují „řešení pro všechno“. Při výběru přípravku proto dbejte na několik kritérií:
Kvalita extraktu - na českém trhu jsou dostupné i přípravky s nestandardizovaným extraktem - pravděpodobná je mnohem nižší účinnost.
Síla extraktu – na toto téma existuje mnoho studií, které se přiklánějí k různým terapeutickým dávkám. Při rozhodnutí o terapeutické dávce rozhoduje několik faktorů - míra rozvoje onemocnění, kapacita a rychlost metabolismu.
Forma přípravku – možno je zakoupit několik forem – kapsle, tablety, roztoky, kapky. Kapsle zajišťují postupné uvolňování účinných látek do organismu, což se podle názoru některých odborníků jeví jako nejlepší forma užívání.
Léčivý odvar z listu a kořene lopuchu je vhodný ve formě zábalu nebo obkladů. Působí antisepticky a pomáhá především u mastné a aknózní pleti. Léčí záněty v pokožce a používá se i na otoky. Bylina považovaná za plevel je též v českém léčitelství velice ceněna.
