Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícníhonervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícníhonervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícníhonervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícníhonervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícníhonervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní zdravé tkáně žlázy, aby byla jistota, že byl nádor odstraněn celý. Je-li z předoperačního vyšetření podezření, že se jedná o zhoubný nádor, odstraňuje se příušní žláza celá, tedy i s částí žlázy ležící vně od nervu. I v tomto případě se lékaři snaží zachovat lícní nerv. Je-li však rozsah nádoru takový, že by při snaze o zachování nervu hrozilo, že zhoubný nádor nebude odstraněn celý, musí se v zájmu odstranění nádoru lícní nerv obětovat, a to se všemi důsledky na pohyblivost mimických svalů. Jsou-li na krku přítomny zvětšené uzliny, odstraňují se. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén), která odsává z rány tekutinu s krví a sliny, které se po operaci v ráně tvoří. Rána se šije ve 2 vrstvách a kůže se šije většinou jednotlivými stehy. Zevně se přikládá kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní stehy postupně 7. až 10. den. Probíhá-li hojení rány normálně, je pacient propuštěn z oddělení domů 10. až 14. den. Došlo-li pooperačně k poruše funkce lícníhonervu, který nebyl při operaci přerušen, dostává pacient léky na zlepšení obnovy funkce nervu a po zhojení rány následuje rehabilitace. To prodlouží dobu hospitalizace. Větší část rehabilitace je již možno absolvovat ambulantně.
V naší poradně s názvem PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, taky mne zajímá zda na milgamma n na plotenky?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milgamma N obsahuje tři vitamíny řady B. Vitamín B1 ve formě benfotiaminu, vitamín B6 a vitamín B12. V této kombinaci slouží jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém u těchto stavů:
- zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů,
- onemocnění v rámci diabetes mellitus,
- následky chronického alkoholismu,
- obrna lícníhonervu,
- postižení trojklannéhonervu,
- kořenové syndromy,
- pásový opar.
Ani jeden z těchto vitamínů nemá vliv na stav plotének - meziobratlových prostor. Jako prevence před vznikem problémů s meziobratlovými ploténkami prokazatelně účinkuje pohyb, užívání kolagenu, chondroitinu a MSM síry. Pokud se problémy již vyskytly, tak pak pomůže jen chirurgické řešení.
Obrnu lícníhonervu poznáte pohledem. Obrna lícníhonervu u dětí je provázena poklesem koutku úst a neschopností zavřít oko, nebo pouze poklesem koutku a snížením hybnosti dolní části obličeje. Léčba obrny lícníhonervu se odvíjí podle příčiny, která je zodpovědná za jeho vznik. Pokud je obrna infekčního původu, předepíše lékař antivirotika. Dalším užívaným lékem jsou kortikoidy. Doporučený je také zvýšený příjem vitamínů, především vitamínu B 12. Pokud je příčinou vzniku nádor, je nezbytné přistoupit k chirurgickému zákroku. Velkou roli hraje rehabilitace, při které se fyzioterapeut pomocí speciálních cviků v obličejové části snaží navrátit původní funkce nervu. K nápravě u dětí dochází při pravidelném cvičení do 1 až 2 měsíců. U postižení oka, kdy nedochází k uzavření očního víčka v důsledku obrny, je důležité krytí oka zvlhčeným polštářkem, aby se zabránilo vysychání rohovky. Doporučuje se také omezit mluvení na nezbytné minimum a při mluvení si přidržovat zdravou stranu tváře tak, aby ochrnutá nebyla na zdravou stranu přetahována. Jsou i případy, kdy zůstane koutek nebo víčko ochrnuté. V případě oka je možno uvažovat o chirurgické úpravě.
V naší poradně s názvem OBRNA LÍCNÍHO NERVU 3 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš K..
Dobrý den ,mám obrnu lícníhonervu už 3 měsíce a zatím se to léčí velmi pomalu , nevíte jak dlouho to ještě bude trvat? Byl jsem na CT , kde výsledky dopadly dobře. Potom jsem byl na lumbálce , kde mi také nic nenašli a tak mám strach jestli se mi to uzdraví. Všichni doktoři se diví ,že se mi to léčí tak pomalu. Je mi 21... děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po obrně lícníhonervu je u každého člověka individuální a může dlouho trvat. Důležité je obnovit nervová spojení se svaly, které inervuje lícní nerv. Na to nejlépe pomáhá svalová rehabilitace, například pomocí masáže a nebo také elektrostimulace. Vhodné je i obličejové cvičení mimických svalů.
Obrnu lícníhonervu může způsobit infekce herpetickými viry, které jsou původci oparů. Obrna přichází náhle. Jedná se o periferní typ obrny. Za obrnou ovšem může být i borelióza, což potvrdí sérologické vyšetření a lumbální punkce. U onemocnění boreliózou může dojít k centrální obrně lícníhonervu, kdy poškození je již v mozkové kůře či na nervové dráze před samotným jádrem lícníhonervu. Výsledkem je výpadek schopnosti pohybovat protilehlou polovinou úst. Koutek padá dolů. Z nedovřených úst mohou vytékat sliny a je narušena schopnost artikulovat.
Potížím často předchází vystavení se průvanu, například při jízdě autem s otevřeným okénkem. Postižený se pak ráno probudí s příznaky obrny lícníhonervu. Další možností obrny lícníhonervu v noci je mozková mrtvice. V případě mozkové mrtvice dochází k centrálnímu typu obrny sedmého hlavového nervu se všemi jeho příznaky. Dále se mohou v rámci mrtvice objevit i poruchy řeči, vědomí, polykání a podobně, to dle rozsahu poškození mozkové tkáně.
Ve svém příspěvku BOLEST UCHA Z DASNE( PARADENTOZOU) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobry den,od te doby co me boli leva strana celisti ( dasne ),se projevuje silna bolest ucha take na leve strane. Nejvic me to boli v noci uz vubec nespim v noci. Bolest trva vic jak tri tydny DASNE I UCHO BOLI NAJEDNOU ,mam jit k usnimu?prvni prijde bolest dasni a pak ucha z ucha mi netece moc mazu tak normalne, citim jen takovy tlak a tukani ,boli z toho i hlava .dekuji za odpovet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anička.
Dobrý den před 14dní jsem prodělala anginu a od té doby mě bolí "jakoby" uzlina a bolest vystřeluje přes zuby a spánek do hlavy. V noci se budím bolesti hlavy. Nemůže to být zánět trojklaneho nervu? Děkuji za odpověď.
Nejsou časté a nepřesahují počet komplikací jiných odborných pracovišť, vyskytují se do 5 %. U operace podčelistní žlázy může dojít k porušení jemných větví lícníhonervu, které vedou v její blízkosti. To má za následek poruchu hybnosti dolního rtu a ústního koutku nebo poruchu kožního svalu na přední straně krku na příslušné straně. Mohlo by také dojít k poranění nervu, který hýbe jazykem (plazení jazyka), což by mělo za následek poruchu hybnosti a časem postupnou atrofii, zmenšení poloviny jazyka na příslušné straně. Výjimečně může dojít k většímu pooperačnímu krvácení v ráně, které by si vynutilo operační revizi rány. Může též dojít k prodloužení hojení rány způsobené infekcí, která se léčí podáním celkových či lokálních antibiotik.
U operace příušní žlázy je nejzávažnější komplikací poranění lícníhonervu. Úplné přerušení nervu se projeví poruchou hybnosti mimických svalů obličeje na příslušné straně (nemožnost zavřít oko a nebezpečí osychání rohovky, pokles dolního víčka, slzení oka, nemožnost tvořit vrásky na čele, usmát se, cenit zuby, možnost vytékání sliny postiženým ústním koutkem, celkový pokles poloviny obličeje). K pooperační poruše hybnosti však může dojít i bez přerušení nervu, kdy je nerv dočasně zhmožděn, je oteklý a má porušeno cévní zásobení. Takové poruchy hybnosti se zpravidla do 3–6 měsíců upraví, někdy může docházet ke zlepšování i déle než 1 rok po operaci. V případě, že byl nerv zcela přerušen, dá se přerušený úsek nervu nahradit jiným, zpravidla kožním nervem. Za dobrý výsledek operace se považuje zachované klidové napětí svalů, které se projeví klidovou symetrií obličeje. Hybnosti mimických svalů však nedosáhneme.
Další možnou komplikací po částečném odstranění příušní žlázy je pooperační slinná píštěl, která se léčí zevní kompresí a léky tlumícími tvorbu slin. Píštěl může přetrvávat i několik týdnů, ale nakonec se zhojí. Při přerušení kožního nervu v úvodu operace dojde k poruše citlivosti ušního lalůčku. Po odstranění celé příušní žlázy, která je poměrně velká, dojde k propadnutí kůže v tomto místě a určité asymetrii obličeje po operaci. Dalším problémem po operaci příušní žlázy může být vznik patologické poruchy inervace potních žlázek kůže v oblasti příušní žlázy, kolem čelistního kloubu, ve spánku a za boltcem, což se projeví zvýšeným pocením, zarudnutím a nepříjemnými pocity až bolestmi v této oblasti (takzvaný syndrom Freyové). Vzniká za 3–12 měsíců po operaci asi u 10–20 % pacientů. Medikamentózní ovlivnění těchto potíží je z dlouhodobého hlediska problematické.
Ve svém příspěvku LÉKY NA TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Tušarová.
Dobrý den, já měla první zánět trojklannéhonervu z průvanu v 33-ti letech. Byla jsem přeléčena léky na epilepsii. Ale bolesti se mi vracely kdykoliv mne "ofoukl větřík", nebo jsem pobyla v průvanu. Částečně jsem se tomu bránila před odchodem z domu ucpáním uší vatou a nejlépe ještě i čelenkou, v zimě vždy pořádně chránit hlavu před chladem. Léky proti bolesti moc nepomohly a tak jsem hledala jinou cestu. Někde jsem vyčetla, že na to pomáhá homeopatikum Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná). V lékárně mi poradili ještě abych si ten zánět odléčila Milgammou ( B vitamíny ). Stačilo jedno balení a k tomu jsem brala to homeopatikum. Homeopatikum se užívá dle délky trvání onemocnění (nejdéle 3 měsíce). Zpočátku jsem brala 3xdenně jednu granulku a po pár dnech jen jednu denně. Po čtyřech měsících jsem byla bez bolestí. V době užívání se nesmíte vystavovat slunci. Po dlouhých 30-ti letech utrpení mám již tři čtvrtě roku pokoj od bolestí a jsem za to nesmírně šťastná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika Erbenova.
Dobry den moc dekuji za odpoved ste moc hodna .Maminka stale trpi nevym kde vse sehnat pro maminku to co ste psala ze vam pomohlo .Moc by mamincw pomohlo kdyby svami mohla mluvyt ze by stw ji poradila co vam pomohlo po telefonu a dalsi infor.je to pro nas dulezite .Moc vas prosim ozvete se.604106828
Obrna lícníhonervu může provázet i infekce středního ucha, kdy v souvislosti se zánětem středouší dojde k otoku, který může dočasně stlačit lícní nerv. V tomto případě se jedná o periferní obrnu. Lícní nerv je narušen v jádře či dráze za jádrem. Dochází k úplnému výpadku funkce nervu na stejné straně obličeje, čímž zcela vymizí mimika, poklesne koutek a objeví se i neschopnost dovřít oko.
V naší poradně s názvem ŠTÍPNUTÍ,NEBO ROZSKRÁBLÝ NEŽID? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Ludvík.
Objevil se mi na hýždi červený flek,mám za to,že jsem si rozškrábl pupínek ,ale nikdo nikdy neví. Nemohli by jste odhadnout?? Je to ,citlivé,zarudlé,.. Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na fotografii je vidět alergická reakce po štípnutí hmyzem, na kterou pomůže namazání Fenistilem. Je zde však další možnost, že v místě centrálního pupínku bylo přisáté klíště, které jste mohl nevědomě při škrábání vyrýpnout. Klíště může přenášet bakterie způsobující onemocnění zvané borelióza a rizika z neléčené boreliózy jsou opravdu nebezpečná. V případě, že borelióza není léčena včas, může přejít do stadií s rozvinutím dlouhodobých následků. Mezi nejčastější patří chronický zánět kolenního kloubu, poruchy periferních nervů a lícníhonervu. Dále dochází k poruchám rytmu srdeční činnosti a následkům z postižení centrálního nervového systému projevující se zejména poruchami paměti, nebo až jejími výpadky, zmenšením schopnosti koncentrace a udržení pozornosti, změnami nálad a v neposlední řadě také změnami spánku.
Doporučuji zajít na kožní a nechat si svůj červený flek na kůži vyšetřit.
Obrna lícníhonervu se projeví velmi rychle. Jedinec je večer naprosto zdráv a ráno se probudí s plně rozvinutými příznaky. Diagnostika není vzhledem k typickým příznakům nijak složitá a spadá do kompetence neurologa. Včasné určení diagnózy je velmi důležité pro další vývoj nemoci. Velkou pozornost je třeba věnovat postiženému oku. Jeho rohovka je náchylná k vysychání, což může vést až ke ztrátě zraku.
Podle příznaků rozlišujeme dva typy Bellovy obrny:
Centrální forma obrny lícníhonervu je charakteristická neschopností dovřít pusu na jedné straně. Postižený koutek je pokleslý a z úst vytékají volně sliny. K projevům dochází na jiné straně, než na které byl postižen lícní nerv.
Periferní forma obrny je kromě pokleslého koutku typická také nemožností zavřít oko. To zpočátku silně slzí a nemocný není schopen ani mrknout. V tomto případě je postižena celkově veškerá mimika na dané půlce obličeje.
Bellova obrna postihuje zpravidla pouze jednu půlku obličeje, pokud se příznaky projeví na obou částech, je nutné uvažovat o jiném neurologickém onemocnění.
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Postižený se ve většině případů u obrny nervus facialis, což je latinský název lícníhonervu, ráno probudí a z koutku úst mu vytékají sliny. V zrcadle zjistí, že nemůže zavřít oko, které slzí. Nemůže ani mrknout, na postižené straně jsou vyhlazené vrásky a asymetricky pokleslý ústní koutek.
Ve svém příspěvku TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Nešporová.
Dobrý den, je mi něco málo přes sdmdesát a první co mě začalo bolet je pravé oko a mám ho hodně červené jako kdybych tam měla písek a pak následovalo pravé ucho hučí mně v něm a špatně na něho slyším. Zuby mě nebolí ani pravá tvář. Domnívala jsem se, že je to tzrojkalný nerv, ale nevím, jak tyto příznaky léčit? K lékařce jsem zatím nešla. Děkuji za odpověď Nešporová Z. Brno
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ruklik.
Dobrý den pane doktore,
Manžel již dva roky trpí zánětem trojklannéhonervu. Zároveň se již 20 let léčí s RS ( je mu 40 let). Na zánět mu doktorka ve FN Brno Bohunice předepsala různé druhy léků, které zabíraly, ale teď nezabírají (před Vánocemi byl nemocný běžné nachlazení měl jen teploty bral Ibalgin400). Je možné, že kvůli nachlazení léky přestaly působit? Kdy je možné, aby lékař rozhodl pro chirurgický zákrok? Je zákrok nebezpečný? Bolesti má teď nesnesitelné a je hrozné se dívat s dětmi jak trpí.
Jedná-li se o nádor, který je svojí povahou nezhoubný (benigní), může dojít k jeho pozvolnému růstu. Čím bude nádor větší, tím bude jeho pozdější odstranění obtížnější. Ale ani u původně nezhoubných nádorů nelze později vyloučit zvrat ve zhoubné bujení. Tyto maligní nádory slinných žláz, které se projevují zrychlením růstu a bolestivostí, mívají špatnou prognózu. Některé nádory jsou svojí povahou zhoubné (maligní) od samého začátku. Čím déle jsou ponechány maligní nádory slinných žláz ve tkáni, tím je vyšší riziko rozšíření nádoru mimo žlázu do krčních uzlin a vzdálených orgánů a riziko vzniku krčních nebo vzdálených metastáz.
Rakovina příušní žlázy se projevuje zduřením, které je dlouho nebolestivé. Většinou se objeví jen na jedné straně, takže bývá nápadné a pacient si je často sám nahmatá. Základem léčby adenomu příušní žlázy je chirurgický výkon. Rizikem však může být poškození právě onoho lícníhonervu. U zhoubných nádorů nižšího stupně lze dosáhnout pomocí léčby až v 80 % remise (u vysoce zhoubných to může být jen 30 %), avšak karcinom příušní žlázy je problematický tím, že může docházet k recidivám (návratu onemocnění) i v odstupu několika let. V současné době ale jejich výskyt poklesl a prognóza se zlepšila.
Warthinův tumor neboli papilární cystadenolymfom se vyskytuje primárně v příušních slinných žlázách (5–10 % z celkového množství tumorů) převážně v mužské části populace, s klinickými projevy v páté až osmé věkové dekádě. Jeho výskyt v jiných lokalitách (například v drobných slinných žlázkách patra) je velmi vzácný. Upozorní na sebe nebolestivým těstovitým zduřením v dolním pólu příušní žlázy, které palpačně připomíná cystu. Tumor je tvořen soustavou cystických dutinek vystlaných eozinofilními cylindrickými buňkami, lymfoidní tkání a vazivem. Předpokládá se, že vzniká nejspíše proliferací žlázových struktur uskřinutých v průběhu embryonálního vývoje uvnitř lymfatické tkáně. Warthinův tumor patří mezi vzácnější benigní tumory slinných žláz. S ohledem na riziko mnohočetného nebo oboustranného výskytu v časovém horizontu několika let je nezbytná pooperační dispenzarizace. Ve sporných případech je vhodné doplnit klinické vyšetření ultrasonografickým, případně CT vyšetřením. Léčba je chirurgická, ve většině případů je pacient bez subjektivních obtíží a klinických známek pooperační recidivy.
Myxochondroepiteliom je smíšený nádor (pleomorfní adenom) vyskytující se ve slinných žlázách, zejména v gl. parotis. Roste pomalu, může však recidivovat, eventuálně může mít sklon k malignizaci. Nejčastější je u žen, bývá ohraničený, opouzdřený. Histologicky kromě žlázových struktur obsahuje tkáň podobnou chrupavce. Může metastazovat.
Glandula parotis tumor je epitelový nádor. Vyskytuje se převážně ve vyšším a středním věku, je pomalu rostoucí. Možné recidivy. Nádor často prorůstá do pouzdra, což zvyšuje možnost malignizace. Klinicky se projeví jako nebolestivé zduření. V histologickém obrazu se střídá více složek – epiteliomatózní složka s trabekulární, duktální, acinózní či solidní úpravou, dále složka myxoidní a chondroidní. Léčba je chirurgická.
Adenoidně cystický karcinom je zhoubný epitelový nádor slinných žláz, který tvoří přibližně 15 % těchto nádorů. Je typický svým pomalým, ale agresivním růstem s intra nebo perineurálním šířením. Často generalizuje krevní cestou především do plic, kde tyto metastázy mají pomalou progresi a doporučuje se jejich chirurgické odstranění.
Pleomorfní adenom je nejčastějším nádorem slinných žláz, tvoří cca 40 %. Vyskytuje se častěji u žen, průměrný věk pacientů je 44 let, ale nevynechává žádnou věkovou skupinu. V 80 % případů vychází z glandula parotis, dále i z ostatních velkých i malých slinných žláz. Makroskopicky imponuje jako kulatý až ovoidní nádor, pohyblivý, ohraničený, tužší konzistence, expanzivní růst nezpůsobuje parézu lícníhonervu. Mikroskopicky je základní složkou epitel, myoepitelové buňky a mezenchymální stroma s kartilaginózní diferenciací, eventuálně s osteoidní metaplazií. Protože v oblasti příušní žlázy nemusí působit pacientovi dlouho žádné obtíže, délka anamnézy bývá několik roků, nikoliv výjimečně 20 až 30 let. V PLA dochází k sekundárním maligním změnám. Tato biologická konverze je částečně závislá na čase, po 15 letech trvání benigního tumoru dosahuje riziko maligního zvrhnutí 9,5 %. Unilaterální multiplicita byla prokázána v 1 % případů, u čtvrtiny PLA se vyskytly pseudopodie a satelitní uzlíky.
Malignita může mít u tohoto typu nádoru tři formy:
karcinom v pleomorfním adenomu – jeho diagnóza se stanoví na podkladě maligních komponent ve zbytkovém adenomu
karcinosarkom – pravý maligní smíšený nádor s průkazem malignity v epitelové i mezenchymální složce
metastazující pleomorfní adenom – má vzhled benigního pleomorfního adenomu, avšak zakládá uzlinové i vzdálené metastázy, které rovněž vykazují benigní vzhled
V naší poradně s názvem BOLEST UCHA Z DASNE( PARADENTOZOU) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobry den,od te doby co me boli leva strana celisti ( dasne ),se projevuje silna bolest ucha take na leve strane. Nejvic me to boli v noci uz vubec nespim v noci. Bolest trva vic jak tri tydny DASNE I UCHO BOLI NAJEDNOU ,mam jit k usnimu?prvni prijde bolest dasni a pak ucha z ucha mi netece moc mazu tak normalne, citim jen takovy tlak a tukani ,boli z toho i hlava .dekuji za odpovet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Klidně to může být zánět trojklannéhonervu. Začátek a příčina může být v čelisti a bolestivě to pak přelejzá k uchu. Určitě je potřeba to řešit, ale nejdříve u zubaře a až pak na ORL.
Gingivitida je zánětlivé onemocnění dásně. Může být způsobena celou řadou příčin, ovšem hlavním důvodem je přítomnost zubního plaku, kdy vzniká takzvaná plakem podmíněná gingivitida. Zubní plak je úzce spojen také se vznikem zubního kazu (caries).
Zubní plak je velice unikátní ekologická jednotka, která je tvořena bakteriemi a matrix, mezibuněčnou hmotou, která je slinného a částečně i bakteriálního původu. Zubní plak je tvořen charakteristickými bakteriemi. Jsou to především Lactobacillus acidophilus, Steptococcus mitis, Steptococcus sanguis a další. Záněty gingivy však mohou být vyvolány i jinými faktory. Příkladem může být onemocnění zvané gingivostomatits herpetica. To je onemocnění, které vyvolá jak zánět dásně (gingiva), tak i zánět sliznice dutiny ústní (stomatitida). Původcem je virus herpes simplex labialis. Onemocnění je výrazem primoinfekce, tedy infekce, kdy se člověk s virem setkává poprvé, proto nejčastěji probíhá u malých dětí. Postižené děti bývají 1 až 3 roky staré. Inkubační doba onemocnění je asi 5 dní. Nejprve se u pacienta vyskytuje prodromální stadium, kdy má dítě horečku, je celkově alterované, bolí ho svaly, klouby. Později horečka ustoupí a dostaví se puchýře v dutině ústní, které snadno ztrácejí své pokrytí – onemocnění výrazně bolí, dítě odmítá jíst a hrozí dehydratace, takže v závažnějších případech je nutné dítě hospitalizovat na jednotce infekčního oddělení. Virus se však nepodaří zcela vyléčit, protože se vir ukrývá (perzistuje) před imunitním systémem v gangliu trojklannéhonervu – ganglion trigeminale Gasseri (tento nerv mimo jiné umožňuje citlivost na kůži obličeje). Tam vir přežívá prakticky celý život člověka. Pokud se sníží imunita člověka, například při nadměrné fyzické zátěži spojené s dehydratací, při horečce a podobně, dochází ke vzniku charakteristického oparu.
Dalším příkladem zánětu gingivy může být nekrotizující gingivostomatitida, která je způsobena přemnožením anaerobních bakterií rodu Fusobacterium a spirochét Treponema vincenti, ale i mnoha dalších. Onemocnění postihuje především jedince ve věku od 17 do 24 let, a projeví se prudkým zánětem gingivy, která nekrotizuje. Velice častým příznakem je hnilobný zápach z úst (phoetor ex ore). Léčba spočívá ve striktní hygieně dutiny ústní, pomohou výplachy okysličovadly, především peroxidem vodíku. V těžších případech antibiotika.
Postižení gingivy je velice časté také po užívání léků a u nemocných s AIDS, leukémií a podobně.
Chronický zánět dásní je předstupněm parodontitidy. Nejčastěji se nemoc manifestuje od 35 do 40 let života. Se stoupajícím věkem se četnost choroby zvyšuje. Je zasaženo asi 85 % populace, tedy číslo enormní. Tato nemoc plus zubní kaz jsou v podstatě nejčastějšími nemocemi dutiny ústní vůbec.
Léčba
Je individuální. Při léčbě se používají speciální přípravky hubící bakterie. Někdy je nutná chirurgie k odstranění cyst. Zničené zuby se také odstraňují.
Skřípnutý sedací nerv je velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění. Vzniká nejčastěji jako důsledek nepřiměřeného dráždění a utlačování kořene sedacího nervu v místech blízko páteře. Toto dráždění bývá způsobeno například vyhřeznutím meziobratlové ploténky nebo degenerativními změnami páteře. Skřípnutý sedací nerv může vzniknout také po prudkém neopatrném pohybu, například při prudkém otočení, nebo při zvedání něčeho těžkého. Příčinou bývá rovněž celkově špatné držení těla, sedavý způsob života, špatná poloha při spaní, nedostatek pohybu, či naopak nepřiměřená fyzická zátěž. Nerv může být také utlačen dlouhodobě křečovitě staženými zádovými svaly. Skřípnutý sedací nerv se může rozvinout i jako jeden z důsledků úrazu páteře, zlomeniny obratle či vymknutí meziobratlového skloubení. Velmi vzácně může být nerv utlačován rostoucím nádorem. Skřípnutý sedací nerv se může objevit i v průběhu těhotenství kombinací špatného držení těla a rostoucí dělohou, která může nerv dráždit.
Dominantním příznakem skřípnutého sedacího nervu je velice nepříjemná bolest, která vystřeluje do zad, přechází po vnější straně stehna dolů po celé délce dolní končetiny až do chodidla. Bolest bývá velmi intenzivní, bodavá, pálivá, pulzující, při fyzické aktivitě se velmi zhoršuje. Nejintenzivnější bývá v předklonu, ale i při kašli a kýchání. Zánět sedacího nervu také provází pocity mravenčení, brnění, znecitlivění, pálení nebo mrazení. Někdy může zánět sedacího nervu zhoršovat funkci celé dolní končetiny, projevující se slabostí nebo podlamováním kolene. Pacient nezřídka volí úlevovou polohu na boku se skrčenýma nohama, není schopen si stoupnout na špičky nebo zanožit.
Zub není jen bílá dutá perlička. Pod sklovinou a zubovinou se nachází zubní dřeň plná cév a nervů, které umí potrápit nejen velkou bolestí.
U lidí dodnes přetrvává strach z takzvaného „trhání nervů“, avšak doba, kdy při tomto ošetření trpěli pacienti bolestí, dávno pominula. Strach z odstranění nervů je v současnosti již zbytečný. Pokud se endodontické ošetření provádí správně, je bezbolestné. Zákrok lze vykonat v lokální anestezii, nemáte se tedy čeho obávat. Cílem endodoncie, která zahrnuje ošetření kořenových kanálků a dřeňové dutiny zubu, je zachránit zub se zánětem nervu nebo mrtvý zub před extrakcí (vytržením). Jedná se o náročnou péči, jež vyžaduje jak zkušenost lékaře, tak kvalitní vybavení ordinace (nejlepší nástroje a přístroje). Úspěšnost ošetření kořenových kanálků se procentuálně velmi zvýšila s využíváním operačního mikroskopu. I ve stomatologii jde pokrok kupředu.
Samotné endodontické ošetření probíhá následovně: kořenové kanálky se vyčistí, rozšíří, vydezinfikují a zaplní vhodným materiálem. Aby byla péče co nejkvalitnější, musí mít zubní lékař k dispozici speciální přístroje, například apexlokátor, endodontický motor, ultrazvuk, endoaktivátor či digitální rentgen.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji další tkáně parodontu a přejít v parodontitidu. U lidí trpících dlouhodobě neléčeným zánětem dásní je vysoké riziko hlubšího a nevratného poškození v souladu s pravidlem, že kapka nehloubí kámen silou, ale vytrvalostí. Velmi důležité je proto včasné zjištění zánětu dásní (preventivní prohlídky!!!) a následná léčebná opatření ještě před tím, než zánět nenávratně postihne kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu.
Jak již bylo zmíněno výše, mezi léky na dnu bez předpisu patří nesteroidní protizánětlivé léky. Jsou to jedny z nejpředepisovanějších a nejužívanějších léčiv. Nenajde se snad člověk, který by je za rok vícekrát neužil, takže se jejich spotřeba celoročně jen v ČR počítá na tuny. Kromě nesporného přínosu však mají tyto léky řadu vedlejších účinků, v některých případech smrtelných. Většina těchto léků se užívá k úlevě při akutní bolesti, jedná se o účinná analgetika.
Nejpředepisovanější léky:
kyselina acetylsalicylová – léky Aspirin, Aggrenox, Godasal, Acylpyrin a další
diclofenac – léky Almiral, Diclofenac, Dolmina, Monoflam, Veral, Voltaren a další
ibuprofen – léky Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen, Modafen a další
indometacin – lék Indometacin a jiné
ketoprofen – lék Fastum gel a jiné
meloxikam – léky Recoxa, Apo-Meloxicam, Meloxicam a další
metamizol – lék Novalgin a jiné
nimesulid – léky Nimesil, Aulin, Coxtral a další
piroxicam – lék Flamexin a jiné
kyselina thiaprofenová – lék Surgam a jiné
dexketoprofen – lék Dexoket a Ketesse
Tyto léky mají velké množství nežádoucích účinků, které se objevují při jejich nadměrném užívání. Typické jsou nejrůznější trávicí obtíže včetně zvýšení rizika krvácení do trávicí trubice, žaludečních zánětů a žaludečních vředů. Léky mohou narušit funkci ledvin, vyvolat zvýšení jaterních testů, způsobit bolesti hlavy a alergické reakce. Některé mohou způsobit onemocnění jater a poškození sluchu, jiné výrazně zvyšují riziko krvácivých stavů v kombinaci s jinými léky na ředění krve.
Proto je nutné si uvědomit, že tato léčiva by měla být využívána v co nejmenší míře a ideálně dle doporučení lékaře (jsou-li na předpis).
Mějte na paměti, že účinná látka paracetamol (léky Paralen, Paracetamol, Panadol a podobně) sice vykazuje vlastnosti obdobné nesteroidním protizánětlivým lékům, ale do této skupiny se neřadí, protože je zde téměř nulový protizánětlivý efekt. Efekt tohoto léčiva spočívá především ve snížení horečky a částečně i bolesti.
Zánět druhé a třetí větve trojklaného nervu se často projevuje především bolestí zubů, což může někdy vést k nesprávné diagnóze. V případě, že si lékař, především zubař, neuvědomí, že by tyto potíže mohly být způsobeny zánětem trojklaného nervu, může nevhodnými zákroky, jako je vytržení podezřelých zdravých zubů, ještě více poškodit zdraví pacienta. V současné době existuje teorie, která vysvětluje, že zánět vzniká porušením obalu nervu. Diagnostika zánětu trojklaného nervu zahrnuje rentgen hlavy, počítačovou tomografii známou jako „cétéčko“, magnetickou rezonanci, punkci páteře s vyšetřením získaného mozkomíšního moku, evokované potenciály a tak dále.
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
