Flebitida je označení pro zánětlivé onemocnění žil. Nejčastěji se flebitida rozvíjí v oblasti žil dolních končetin, neboť krev v dolních končetinách má snadný sklon k městnání. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci.
Onemocnění žil dolních končetin
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
V naší poradně s názvem WWW.JÁK SE PROJEVÍ ZÁNĚT ŽIL U NOHOU DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše večeřová.
Modré fleky na lítkách až žlutě zbarvené,tíha nohou,velká belestivost při chůzi a při větším teple.Bolest pouze při dotyku na kterékoliv místo na nohou.Obvodní lékař neléčí ,neví si stím rady ,pouze B12, jinak nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zánět žil se může projevit právě i s příznaky, které popisujete. Budete potřebovat lepší vyšetření, aby se zjistil pravý důvod vašich obtíží. Nejlépe bude, když požádáte svého obvodního lékaře o doporučení na kardiologii a necháte si tam svá lýtka vyšetřit.
Krev proudící z žil dolních končetin směrem do srdce teče proti působení gravitační síly. Tento její protigravitační tok je umožněn především systémem chlopní. Důležitou úlohu v posunu krve směrem k srdci mají také okolní svaly, které svou činností žíly stlačují. Ke zpomalení proudění krve v žilách dolních končetin proto dochází mimo jiné při dlouhodobém upoutání na lůžko. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci. Rizikovým faktorem zánětu žil na kotníku je rovněž dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu, například cestování letadlem a podobně. Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, tromb je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti, vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu přikládáme studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Zánět žil většinou odezní po několika týdnech. Riziko komplikací je velmi malé. Pokud ale máte podezření na zánětžil, ihned vyhledejte lékaře, předejdete tak komplikacím!
U žilního onemocnění v okolí kotníku je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Zánět žil na noze je náhle vzniklý zarudlý, tuhý a bolestivý proužek na končetině v průběhu povrchové žíly. Často se jedná o křečovou žílu, někdy také toto onemocnění vzniká po aplikaci injekce do žíly nebo po úrazu, například po tupém úderu. Zarudnutí bývá někdy provázeno celkovou teplotou. Po pár dnech většinou zarudnutí zbledne a bolestivost se zmírní, ale tuhý proužek přetrvává delší dobu, i několik měsíců. Může se různě šířit v rámci končetiny, například v jednom místě již odeznívá a v dalším se nově objeví. Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, neboť i systém žil dolních končetin se člení na hluboký a povrchový.
U nekomplikovaného žilního zánětu spočívá léčba v používání zdravotních punčoch nebo bandáží a v lokální aplikaci takzvaných heparinoidů (masti jako Heparoid, Lioton, Hirudoid, Viatromb). Vhodné je léčbu doplnit o venotonika, léky posilující žilní stěnu a zlepšující žilní návrat. V případě teplot je vhodné přeléčení antibiotiky. Mimo stahování končetiny bandážemi nebo punčochami, a to v akutní fázi trvale, není později přes den zapotřebí žádných zvláštních omezení. Pohybový režim je vhodný přiměřený, bez přetěžování, ale rovněž bez trvalého klidu na lůžku. Lze doporučit vyvýšenou polohu končetiny při odpočinku, dále dostatečný přísun tekutin a sprchování postiženého místa chladnou vodou.
U žilního onemocnění na noze je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění totiž vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem LÉČITEL OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie vitovjáková.
Dobrý den,
prodělala jsem zánět žil na pravé noze a hrozí mi operace ( metodou parvacross ). Existuje nějaká možnost, že bych se mohla operaci vyhnout ? Mám totiž strach z anestezie, přece jen už nejsem nejmladší ( 66).
Prosím o radu.
mvit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krosektomie se dnes provádí velmi šetrně. Dochází při ní k preparaci zdravých žil, kterými se pak nahrazují ty poničené zánětem. Vlastně se dá říci, že je to zatím nejlepší způsob, jak vrátit zpět původní žilní funkce, jako před zánětem. Anestezie se bát nemusíte. Pokud byste nechtěla celkovou anestezii, tak můžete požádat o epidurální anestezii, při které zůstáváte při vědomí a znecitliví se vám jen spodní část těla. Alternativní medicína je při léčbě již poničených žil slabá. Může pomoci jen daleko před tím, než zánět zničí žíly.
Pokud pro vás nejsou vhodné kompresní punčochy, můžete vyzkoušet krémy, které jsou určené na křečové žíly. Jedná se o krém Invisi, jehož složky zahrnují vitamín E a rostlinné prostředky, konkrétně extrakt měsíčníku, který má protizánětlivé schopnosti. Další nabízenou metodou jsou prášky zaplavující trh. Tyto tabletky obsahují koňský kaštan. Koňský kaštan je bylinný extrakt, jehož vlastnosti výrazně snižují bolest a velikost křečových žil. Používání koňského kaštanu je stejně efektivní jako léčba pomocí kompresních punčoch.
Kompresní punčochy
Nejméně invazivní a prvotní postup při léčbě všech typů křečových žil je užívání kompresních punčoch. Kompresní punčochy zmírňují tlak křečových žil a pomáhají krevnímu oběhu. Kompresní punčochy zlepšují fyzický stav pacientů. Jakmile však kompresní punčochy sundáte, křečové žíly se automaticky vrátí.
Chirurgické podvázání
Chirurgické podvázání je možnost léčby, kterou doporučuje většina lékařů. Chcete-li podstoupit chirurgické podvázání, musí lékař udělat na kůži malé řezy, které vedou od rozkroku až ke kolenu. Pak žíly podváže, nebo dojde k jejich odebrání. Tento postup se provádí v celkové anestezii a zotavení trvá čtyři až šest týdnů. Chirurgické podvázání má 75procentní úspěšnost a je stále populárním zákrokem, protože se jedná postup, který vás zcela zbaví křečových žil. Zároveň je tato metoda nejrozšířenější možností léčby křečových žil.
Intravenózní laserová ablace
V posledních deseti letech došlo k inovaci léčby křečových žil pomocí intravenózní laserové ablace. Tato léčba má minimálně invazivní postup a provádí se v lékařské ordinaci pod lokální anestezií. Pacient leží na zádech, lékař vloží malou dutou jehlu do hlavní drenážní žíly na noze a pomocí laseru dojde k utěsnění žíly. Krev nuceně protéká sekundárním žilním systémem, který uvolňuje tlak abnormálně nafouklých křečových žil a umožňuje jim, aby se vrátily do původního stavu (normální neviditelné velikosti). Léčba trvá asi dva týdny s 90procentní úspěšností. Vzhledem k vysoké úspěšnosti a rychlému zotavení se intravenózní laserová ablace stává známější a používanější. Můžeme říct, že intravenózní laserová ablace je jedním z nejúčinnějších prostředků pro léčbu křečových žil.
Sklerotizace
Sklerotizace je technika, při níž je pacientovi aplikován roztok soli injekční formou do rozšířených nebo abnormálních žil. Roztok soli dráždí výstelku žíly a způsobí zjizvení tkáně, která je nakonec absorbována do těla. Sklerotizace je vhodná pro pacienty, kteří nemají problém s ventilem na hlavní žíle. Naopak je nevhodná pro pacienty, kteří mají za sebou chirurgické podvázání žil nebo intravenózní laserovou ablaci, existuje 50procentní pravděpodobnost, že se křečové žíly znovu objeví.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO OPERACI KŘEČOVÝCH ŽIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Jsem 3 a půl měsíce po operaci křečových žil a stále mám místa i velikosti dlaně i s prsty,která vůbec necítím.připadne mi to jako přeříznuté nervy.Je prosím něco co by půsbilo aby se nervy spojily?Necitlivá místa mám na bérci a na vnitřní straně stehna. Děkuji za radu. Ludmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cvičení a masáže. Musíte něčím stimulovat nervová zakončení, aby se mohla obnovit vazba vedoucí do mozku. Zkuste zajít na neurologii a dohodněte s lékařem další postup vaší rehabilitace.
Jak již bylo zmíněno výše, mezi léky na dnu bez předpisu patří nesteroidní protizánětlivé léky. Jsou to jedny z nejpředepisovanějších a nejužívanějších léčiv. Nenajde se snad člověk, který by je za rok vícekrát neužil, takže se jejich spotřeba celoročně jen v ČR počítá na tuny. Kromě nesporného přínosu však mají tyto léky řadu vedlejších účinků, v některých případech smrtelných. Většina těchto léků se užívá k úlevě při akutní bolesti, jedná se o účinná analgetika.
Nejpředepisovanější léky:
kyselina acetylsalicylová – léky Aspirin, Aggrenox, Godasal, Acylpyrin a další
diclofenac – léky Almiral, Diclofenac, Dolmina, Monoflam, Veral, Voltaren a další
ibuprofen – léky Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen, Modafen a další
indometacin – lék Indometacin a jiné
ketoprofen – lék Fastum gel a jiné
meloxikam – léky Recoxa, Apo-Meloxicam, Meloxicam a další
metamizol – lék Novalgin a jiné
nimesulid – léky Nimesil, Aulin, Coxtral a další
piroxicam – lék Flamexin a jiné
kyselina thiaprofenová – lék Surgam a jiné
dexketoprofen – lék Dexoket a Ketesse
Tyto léky mají velké množství nežádoucích účinků, které se objevují při jejich nadměrném užívání. Typické jsou nejrůznější trávicí obtíže včetně zvýšení rizika krvácení do trávicí trubice, žaludečních zánětů a žaludečních vředů. Léky mohou narušit funkci ledvin, vyvolat zvýšení jaterních testů, způsobit bolesti hlavy a alergické reakce. Některé mohou způsobit onemocnění jater a poškození sluchu, jiné výrazně zvyšují riziko krvácivých stavů v kombinaci s jinými léky na ředění krve.
Proto je nutné si uvědomit, že tato léčiva by měla být využívána v co nejmenší míře a ideálně dle doporučení lékaře (jsou-li na předpis).
Mějte na paměti, že účinná látka paracetamol (léky Paralen, Paracetamol, Panadol a podobně) sice vykazuje vlastnosti obdobné nesteroidním protizánětlivým lékům, ale do této skupiny se neřadí, protože je zde téměř nulový protizánětlivý efekt. Efekt tohoto léčiva spočívá především ve snížení horečky a částečně i bolesti.
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO OPERACI KŘEČOVÝCH ŽIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Jsem 3 a půl měsíce po operaci křečových žil a stále mám místa i velikosti dlaně i s prsty,která vůbec necítím.připadne mi to jako přeříznuté nervy.Je prosím něco co by půsbilo aby se nervy spojily?Necitlivá místa mám na bérci a na vnitřní straně stehna. Děkuji za radu. Ludmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
Dobrý den, jsem cca 4 měsíce po operaci křečových žil. Na několika místech mi zůstaly podlouhlé výrazné zatvrdliny, kůže je v těch místech lehce zabarvená do fialova. Je toto kontraindikace v případě očkováni na Covid? Často se hovoří o krevních sraženinách. Děkuji za odpověď.
Rýma je zánět nosní sliznice vyznačující se svěděním, dále se objevuje šimrání v nose a kýchání. Tyto projevy se nevyhýbají ani ženám v těhotenství. O to je to horší, protože těhotné ženy prakticky nemohou užívat žádné prostředky na tišení těchto projevů. Pokud za svěděním v nose stojí rýma, tak ta se dělí na tyto druhy: rýma infekční, rýma alergická, rýma vasomotorická, rýma chronická.
Léčba
Rýma způsobená mechanickými podněty, například zbytněním nosní přepážky či nosní sliznice, se léčí především chirurgicky.
Alergická rýma se léčí na základě odborného vyšetření na alergologii, jehož podstatou je zjištění alergenu způsobujícího výše zmíněné potíže. Dále se většinou používají léky z řady antihistaminik, jako je Zyrtec, Analergin, Zodac, Claritine, Xyzal, které jsou v menších baleních volně prodejné. K místní aplikaci se používají nosní spreje s obsahem antialergik, například Livostin nosní sprej, který je volně prodejný a lze ho používat dlouhodobě. Dobře se také osvědčují přípravky kombinované, jako je Vibrocil nosní sprej nebo kapky, které obsahují kromě antialergické složky též složku odstraňující otok nosní sliznice a ucpání nosu. Dále se používají léky s obsahem kortikosteroidů působících místně protizánětlivě, čímž se opět dosáhne splasknutí otoku a odstranění ucpaného nosu. Jedná se například o přípravek Beclomet nasal aqua 50.
U infekční virové rýmy, kde bohužel zatím nelze odstranit příčinu tohoto onemocnění (tedy původce infekce, virus sám), se používají nejčastěji léky k potlačení průvodních příznaků. Jedná se o nosní kapky nebo spreje s obsahem látek, které zmírňují projevy. Tyto léky můžeme rozdělit do níže uvedených skupin.
Léky obsahující pouze dekongestant
Do této skupiny patří dobře známé přípravky Sanorin nebo Nasivin v kapkách nebo ve spreji. Ve formě spreje lze použít Olynth či Oxamet. Všechny jmenované přípravky se vyrábějí v různých silách s ohledem na věk pacienta. Nejslabší verze jsou pro kojence a malé děti.
Léky obsahující kromě dekongestantu i zvlhčující složku
Do této skupiny patří přípravky, které navíc obsahují buď dexpanthenol podporující hojení sliznice, nebo kyselinu hyaluronovou, která svým zvlhčujícím účinkem chrání sliznici nosu. Z této skupiny lze jmenovat například Olynth HA sprej, Otrivin sprej a kapky obsahující jako zvlhčující složku kyselinu hyaluronovou, dále pak Nasic sprej obsahující jako zvlhčující složku dexpanthenol. U těchto léků je třeba upozornit na takzvaný „rebound“ fenomén – pokud se nosní sprej nebo kapky používají příliš často a příliš dlouho, dojde k únavě systému kontrolujícího prokrvení sliznice. Pacient se pak už nemůže bez těch
V naší poradně s názvem ZANET ŠLACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ne, zánět šlach se nedá léčit višňákem. Se zánětem šlach je třeba obrátit se na ortopéda, který určí protizánětlivé léky a doporučí vhodnou rehabilitaci. Po domácku můžete zánět šlach léčit pomocí Apo-ibuprofenu a klidového režimemu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Dobrý den,často mě bolí ruce nebo spíš prsty na rukou,hlavně první dva články prstů, poslední čtyři dny mě začalo bolet i zápěstí a řekla bych že je i oteklé myslíte si že by to mohl být zánět žil?
Povrchový zánět žil i přes svůj mnohdy dramaticky vypadající obraz nevyžaduje složitou léčbu. K potlačení projevů zánětu se používají studené obklady, stažení postižené končetiny obinadlem nebo elastickou punčochou a protizánětlivé masti (například Heparoid). Pomoci může i užívání Aspirinu nebo Ibuprofenu. Tromboflebitida obvykle do několika dnů ustoupí. V případě těžšího nebo prohlubujícího se zánětu povrchových žil vyhledejte lékařskou pomoc.
Flebotrombóza vyžaduje kvůli své potencionální nebezpečnosti energetičtější léčbu. Jejím základem jsou léky „na ředění krve“ – antikoagulancia. Připravte se na to, že zůstanete v nemocnici. Prvních několik dní vám lékař pravděpodobně bude podávat Heparin a potom zahájí dlouhodobou léčbu Warfarinem. V těžších případech se může pokusit i o rozpuštění krevní sraženiny pomocí trombolytik.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti. Vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu se přikládají studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Riziko komplikací je velmi malé.
K dlouhodobým opatřením v léčbě a mírnění příznaků zánětu žil patří studené obklady a používání elastických punčoch nebo obinadel. Stažením končetiny dojde k utlačení povrchového žilního systému. Krev musí ke svému odtoku používat hluboké žíly a tím v nich zrychlí svůj průtok.
Tromboflebitida obvykle do jednoho až dvou týdnů bez následků odezní. Zatvrdnutí může přetrvávat i delší dobu po zánětu. I to ale po čase zmizí.
Flebotrombóza představuje „časovanou bombu“, která může kdykoliv hrozit uvolněním sraženiny a její embolizací do plic. Masivní embolie pro vás může být smrtelná. Proto je tolik důležitá řádná léčba zánětů hlubokých žil. Akutní stadia vyžadují pobyt v nemocnici a sledování. I po jejich odeznění se ještě několik měsíců pokračuje v léčbě Warfarinem.
Opakované nebo chronické záněty žil a hromadění krve v končetinách způsobuje jejich zhoršené vyživování. Projeví se to poruchou pigmentace (tmavými skvrnami nad postiženým místem) a v těžších případech i odumřením tkáně a vznikem bércového vředu.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Dostal.
Dobrý den
Chtěl bych poradit co mi pomůže na neuropatii na chodidlech.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Josef Dostal
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neuropatie dolních končetin může mít řadu příčin. Dá-li bůh a poštěstí se, že znáte příčinu, která se dá léčit, tak můžete zmírnit i projevy neuropatie. Někdy se ale nepodaří nalézt žádnou příčinu a léčba je pak nemožná. Bez znalosti vašeho zdravotního stavu je možné odpovědět pouze obecně.
Cílem léčby je zvládnout stav způsobující neuropatii a zmírnit příznaky.
Léky proti dlouhodobé bolesti bez předpisu:
- Kyselina acetylsalicylová – např. léky Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin
- Diclofenac – např. léky Almiral, Dicloalgan, Diclofenac, Flector, Olfen, Veral, Voltaren
- Ibuprofen – např. léky Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen, Modafen
- Nimesulid – např. lék Aulin
Léky proti dlouhodobé bolesti na lékařský předpis:
- Ketoprofen – např. lék Fastum gel
- Indometacin – např. lék Indometacin
- Meloxikam – např. léky Recoxa, Apo-Meloxicam, Meloxicam
- Metamizol – např. lék Novalgin
- Piroxicam – např. lék Flamexin
- Kyselina thiaprofenová - např. lék Surgam
- Dexketoprofen - např. lék Dexoket a Ketesse
Léky proti záchvatům:
- Gabapentin - např. lék Gralise, Grimodin, Gordius, Gabapentin, Gabanox, Gabagamma
- Pregabalin - např. lék Kartesada, Lyrica, Naxalgan, Pragiola, Preato, Pregabalin, Pregamid, vyvinuté k léčbě epilepsie, mohou zmírnit i bolest nervů. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost a závratě.
Léčba přes kůži:
Kapsaicinový krém, který obsahuje látku nacházející se v feferonkách, může způsobit mírné zlepšení příznaků periferní neuropatie. V místě aplikace kapsaicinu můžete mít pálení a podráždění pokožky, ale je to jen na chvíli. Někteří lidé to však nesnesou.
Lidokainové náplasti nebo krémy jsou další léčbou, kterou aplikujete na kůži a která může nabídnout úlevu od bolesti. Volně prodejná je mast Emla. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost, závratě a necitlivost v místě náplasti.
Antidepresiva. Bylo zjištěno, že některá tricyklická antidepresiva, jako je Amitriptylin nebo Nortrilen pomáhají zmírňovat bolest tím, že narušují chemické procesy ve vašem mozku a míše, které způsobují, že pociťujete bolest.
Nežádoucí účinky antidepresiv mohou zahrnovat sucho v ústech, nevolnost, ospalost, závratě, změny chuti k jídlu, přibírání na váze a zácpu.
Pokročilé terapie:
Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS). Elektrody umístěné na kůži dodávají jemný elektrický proud o různých frekvencích. TENS by měl být aplikován po dobu 30 minut denně po dobu přibližně jednoho měsíce. Léčbu můžete dostat v lázních nebo v rámci rehabilitace předepsané lékařem.
Výměna plazmy a intravenózní imunoglobulin. Tyto postupy, které pomáhají potlačit aktivitu imunitního systému, mohou být přínosem pro lidi s určitými zánětlivými stavy.
Výměna plazmy zahrnuje odběr vaší krve, poté odstranění protilátek a dalších proteinů z krve a návrat krve do vašeho těla. Při imunoglobulinové terapii dostáváte vysoké hladiny proteinů, které fungují jako protilátky (imunoglobuliny).
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Neexistuje jeden „nejlepší“ lék na ředění krve, protože nejvhodnější volba závisí na individuálních faktorech a zdravotních stavech. Zatímco moderní léky na ředění krve, jako je apixaban, rivaroxaban a dabigatran nabízejí určité výhody, Harvard Health uvádí, že warfarin, tradiční ředidlo krve, je stále silně preferován u určitých onemocnění, jako jsou pacienti s poškozením chlopní v důsledku revmatické horečky nebo antifosfolipidového syndromu.
Jak vybrat nejlepší lék na ředění krve podle jejich typu?
Antikoagulancia Tyto léky fungují tak, že zpomalují proces srážení krve a zabraňují tvorbě sraženin. Mezi příklady patří warfarin, heparin a modernější apixaban, rivaroxaban, dabigatran a edoxaban.
Antiagregační léky Tyto léky zabraňují shlukování krevních destiček a tvorbě sraženin. Mezi příklady patří aspirin a klopidogrel.
Faktory ovlivňující výběr nejlepšího léku na ředění krve
Individuální zdravotní stav Přítomnost určitých onemocnění, jako je fibrilace síní, problémy se srdečními chlopněmi nebo krevní sraženiny v anamnéze, může ovlivnit výběr léku na ředění krve.
Riziko krvácení Některé léky na ředění krve jsou spojeny s vyšším rizikem krvácení než jiné, zejména u osob se specifickými onemocněními nebo jinými léky.
Snadné použití V tomto ohledu jsou zvláště u diabetiků upřednostňovány moderní léky na ředění krve, protože nevyžadují tolik sledování pomocí krevních testů a mají méně dietních omezení ve srovnání s warfarinem.
Lékové interakce Některé léky na ředění krve, jako je warfarin, mohou mít významné interakce s některými potravinami a léky.
Specifické léky na ředění krve a jejich zvážení
Warfarin I když je warfarin účinný, vyžaduje pravidelné krevní testy ke sledování jeho hladiny a může interagovat s některými potravinami a léky.
Léky na ředění krve pro diabetiky (Apixaban, Rivaroxaban, Dabigatran) Tyto moderní léky na ředění krve jsou obecně považovány za bezpečnější a snadněji použitelné než warfarin, zejména u osob s fibrilací síní.
Apixaban Nedávná studie výzkumníků z UCL zjistila, že z moderních léků na ředění krve má nejnižší riziko gastrointestinálního krvácení apixaban.
Rivaroxaban Některé studie naznačují vyšší riziko krvácení při užívání rivaroxabanu ve srovnání s apixabanem.
Dabigatran I když je dabigatran účinný, vyžaduje pečlivé zvážení, protože nemusí být vhodný pro všechny jedince.
Nejlepší lék na ředění krve pro váš zdravotní stav by měl určit váš lékař s ohledem na vaše individuální potřeby a anamnézu. Pro vás je důležité pečlivě dodržovat jeho pokyny ohledně dávkování, načasování a jakýchkoli dietních nebo léčebný
Ve svém příspěvku LÉKY NA TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Tušarová.
Dobrý den, já měla první zánět trojklanného nervu z průvanu v 33-ti letech. Byla jsem přeléčena léky na epilepsii. Ale bolesti se mi vracely kdykoliv mne "ofoukl větřík", nebo jsem pobyla v průvanu. Částečně jsem se tomu bránila před odchodem z domu ucpáním uší vatou a nejlépe ještě i čelenkou, v zimě vždy pořádně chránit hlavu před chladem. Léky proti bolesti moc nepomohly a tak jsem hledala jinou cestu. Někde jsem vyčetla, že na to pomáhá homeopatikum Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná). V lékárně mi poradili ještě abych si ten zánět odléčila Milgammou ( B vitamíny ). Stačilo jedno balení a k tomu jsem brala to homeopatikum. Homeopatikum se užívá dle délky trvání onemocnění (nejdéle 3 měsíce). Zpočátku jsem brala 3xdenně jednu granulku a po pár dnech jen jednu denně. Po čtyřech měsících jsem byla bez bolestí. V době užívání se nesmíte vystavovat slunci. Po dlouhých 30-ti letech utrpení mám již tři čtvrtě roku pokoj od bolestí a jsem za to nesmírně šťastná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika Erbenova.
Dobry den moc dekuji za odpoved ste moc hodna .Maminka stale trpi nevym kde vse sehnat pro maminku to co ste psala ze vam pomohlo .Moc by mamincw pomohlo kdyby svami mohla mluvyt ze by stw ji poradila co vam pomohlo po telefonu a dalsi infor.je to pro nas dulezite .Moc vas prosim ozvete se.604106828
Pokud máte prehypertenzi a jinak jste zdraví, s největší pravděpodobností nebudete muset brát léky na vysoký krevní tlak. Ale jestli máte prehypertenzi a diabetes, nebo onemocnění ledvin či srdce, lékař vám může předepsat léky na snížení krevního tlaku.
Léčba 1. etapy vysokého krevního tlaku (140/90 až 159/99)
1. fázi nebo etapu vysokého krevního talku máte tehdy, když máte systolický tlak v rozmezí 140-159, nebo diastolický tlak v rozmezí 90-99. Zda se obě čísla nacházejí v tomto rozsahu, tak je jisté, že máte 1. fázi vysokého krevního talku. Jako první změnu, kterou můžete udělat, je ta, že přijmete zdravý životní styl, který sníží riziko dalšího zhoršování. S největší pravděpodobností vám budou předepisovány tyto léky na vysoký krevní tlak:
Diuretika (močopudné léky)
Jako první a nejčastější možnost vám může lékař předepsat diuretika, což jsou tak zvané vodní pilulky. Diuretika odvádějí přebytečnou vodu a sodík z těla ven, což snižuje krevní tlak. Také vám lékař může stanovit dietu, popřípadě kompletní změnu životního stylu, čímž také může snížit zvýšený krevní tlak. K dispozici jsou 3 druhy diuretik, mezi první volbu patří thiazidová diuretika, která mají méně nežádoucích účinků, nežli zbylé typy diuretik. Thiazidová diuretika, nebo také nazývána jako saluretika mají silnou ochranu před vznikem mrtvice a srdečního selhání, které může způsobit vysoký krevní tlak.
Další léky na vysoký krevní tlak
Diuretika nejsou jediné léky, které mohou být použity na vysoký krevní tlak. Lékař vám může předepsat i další jinou léčbu nebo jiné léky, ale jen za určitých okolností.
Angiotensin-konvertující enzym (ACE) inhibitory, které umožňují rozšíření cév, což pak vede k zabránění vniku angiotensinového hormonu do krve. Mezi často předepisované ACE inhibitory patří kaptopril (Capoten), lisinoprel (Prinivil, Zestril) a ramipril (Altace).
Angiotensin II receptor blokátorů (ARB), umožňuje krevním cestám odpočinek, když pozastavuje účinky angiotensinu. Často jsou předepisovány tyto léky, losartanem (Cozaar), olmesartan (Benicar).
Beta blokátory, pracují tak, že blokují určité nervy a hormonální signály do srdce a cév, a tím snižují krevní tlak. Předepsané beta blokátory jsou metoprolol (Lopressor, Toprol XL), nadrol (Corgard) a penbutolol (Levatol).
Blokátory kalciových kanálků zabraňují přístupu vápníku do srdce a svalových krvinek, což způsobuje odpočinek buněk a má za následek také snížení krevního tlaku. Mezi často předepsané blokátory kalciového kanálku patří amlodipin (Norvasc), diltiazem (Xardizem, Dilacor XR) a nifedipin (Adalat, Procardia).
Reninové inhibitory, kde renin je enzym produkovaný ledvinami, který má řetězovou reakci spojenou se zvyšováním krev
V naší poradně s názvem REVMATICKÁ ARTRITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Taťána.
Dobrý den, manželovi byla diagnostikovaná revmatická artritida. Prosím o radu.
Jak podpořit léčbu bylinkami, popřípadě dietou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Revmatoidní artritida je dlouhodobá autoimunitní porucha, která primárně postihuje klouby. Revmatoidní artritida se projevuje horkostí, otokem a bolestí kloubů. Bolest a ztuhlost se často zhoršují po odpočinku. Nejčastěji se jedná o zápěstí a ruce, přičemž na obou stranách těla jsou obvykle postiženy stejné klouby. Příčina revmatoidní artritidy není doposud známa, pouze se předpokládá, že ji způsobuje kombinace genetických a environmentálních faktorů. Hlavní roli při revmatoidní artritidě hraje imunitní systém, který z neznámého důvodu napadá klouby. To má za následek zánět a ztluštění kloubního pouzdra. Nemoc dále ovlivňuje přilehlou kost a chrupavku.
Léčba je omezena pouze na zmírnění příznaků, protože skutečná příčina není známa a není tedy možné tuto nemoc léčit ani vyléčit. Cílem léčby je zmírnit bolest, omezit zánět a zlepšit celkové fungování člověka. Tomu může pomoci rovnováha mezi odpočinkem a cvičením, používání dlahy, rovnátek nebo podpůrných ortéz. K léčbě se často používají léky proti bolesti, steroidy a protizánětlivé léky ze skupiny NSAID (mnoho z nich se dá volně koupit v lékárně). Ke zpomalení vývoje revmatoidní artritidy lze použít antirevmatika (označení DMARD), jako je hydroxychlorochin a methotrexát (jen na lékařský předpis). V určitých situacích může pomoci i chirurgické řešení.
Co se týče přírodní léčby a diety, tak zde moc možností není. Dieta, která by zmírňovala postup revmatoidní artritidy, neexistuje žádná. Samozřejmě platí, že zdravá strava a pohyb jsou prospěšné vždy. Jako přírodní léčbu revmatoidní artritidy lze použít přírodní léky na zmírnění bolesti. Sem patří kapsaicin (přírodní výtažek z chilli papriček), alobal na bolest kloubů, akupunktura, masáže a cvičení. U některých pacientů pomohly magnety, které se přikládaly na postižená místa.
Mnoho lékařů ke zmírnění příznaků revmatoidní artritidy doporučuje ošetření teplem a chladem.
Chlad: Omezuje otoky a záněty kloubů. Například během záchvatů bolesti na postižený kloub umístěte balíček s ledem. Jen to nepřehánějte. Studený obklad přiložte jen na 15 minut a mezi ošetřeními si udělejte alespoň 30ti minutovou přestávku.
Teplo: Uvolňuje svaly a urychluje průtok krve. Můžete použít elektrickou vyhřívanou dečku nebo teplý vlhký ručník. Nepoužívejte příliš velké horko. Kůže se nesmí spálit. Tepelnou terapii můžete využít i ve sprše, kde necháte teplou vodu dopadat na bolestivou oblast. To může pomoci uklidnit projevy. Horká vana je dalším dobrým způsobem, jak uvolnit ztuhlé svaly. Nepoužívejte vířivky ani horké vany, pokud máte vysoký krevní tlak nebo srdeční onemocnění.
Vyzkoušejte hřejivou koňskou mast. Ta obsahuje kapsaicin, což je přírodní látka získaná z pálivých chilli papriček. Vědecké studie ukazují, že může pomoci zmírnit bolest.
Příčiny zánětu žil na ruce zahrnují obecně všechny procesy, které poškozují žilní stěnu, a stavy způsobující zpomalení proudění krve v žilách a její městnání. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí, se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Podávají se protizánětlivé masti, aplikují se studené obklady, stažení obinadlem, elastickou punčochou. Pomoci může užívání kyseliny acetylsalycilové (ASA, Anopyrin, Aspirin), popřípadě antibiotik. Onemocnění většinou ustoupí do několika dní.
U žilního onemocnění ruky je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem TERFIMED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobry den. Mohu uzivat Terfimed a Atraven na cholesterol .Dekuji za odpoved . B
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Terfimed i Atraven jsou léky na lékařský předpis, takže jste určitě předepisujícího lékaře informovala o všech lécích, které užíváte. Odpověď na otázku, jestli je bezpečné užívat tyto dva léky společně vám může dát jen ošetřující lékař. Aby jeho odpověď byla přesná, tak mu musíte říci o všem, co užíváte, ať už to jsou léky nebo potravinové doplňky, či bylinky. Oba léky mají širokou nesnášenlivost s jinými léky, ale kombinace Terfimedu a Atravenu není označena jako škodlivá ani u jednoho z nich.
Předpokládám, že Atraven užíváte dlouhodobě a nyní jste dostala Terfimed od kožního lékaře. Během léčby Terfimedem si dejte pozor, abyste neužila tyto léky:
- antidepresiva – včetně tricyklických antidepresiv, jako je desipramin, SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), nebo IMAO (inhibitory monoaminooxidázy)
- perorální antikoncepce (z důvodu možného výskytu nepravidelností cyklu nebo krvácení z průniku u některých žen)
- antifungicida – používají se k léčbě plísňových infekcí, např. flukonazol nebo ketokonazol
- beta-blokátory nebo antiarytmika – používané k léčbě srdečních problémů, např. metoprolol, propafenon nebo amiodaron
- dextromethorfan – v některých lécích proti kašli
- kofein – v některých lécích proti bolesti nebo nachlazení, v kávě.
Běžná rýma obvykle ustupuje do 7–10 dnů a nezpůsobuje výrazný tlak v obličeji. Zánět dutin se pozná podle přetrvávajících obtíží, tlaku nebo bolesti v oblasti dutin, zhoršení při předklonu, hustého zabarveného hlenu a celkové únavy.
Jak dlouho může trvat zánět dutin bez léčby?
Bez léčby může zánět dutin přetrvávat týdny až měsíce a postupně přejít do chronického zánětu dutin. Ten se pak léčí výrazně obtížněji a často vyžaduje dlouhodobou farmakoterapii nebo chirurgický zákrok.
Pomáhá infralampa na dutiny?
Ano, infralampa na dutiny může ulevit od bolesti a zlepšit prokrvení sliznice. Je vhodná jako doplněk léčby, zejména u nekomplikovaných forem nebo v rekonvalescenci. Neměla by se používat při vysoké horečce nebo hnisavém zánětu bez konzultace s lékařem.
Je zánět dutin nakažlivý?
Samotný zánět dutin nakažlivý není. Nakažlivé mohou být pouze virové infekce horních cest dýchacích, které zánět dutin vyvolaly. Přenos bakteriální sinusitidy z člověka na člověka je velmi nepravděpodobný.
Kdy je nutné nasadit antibiotika?
Antibiotika jsou indikována při bakteriálním zánětu dutin, zejména pokud příznaky trvají déle než 10 dní, jsou velmi intenzivní nebo se zhoršují po přechodném zlepšení. O nasazení antibiotik by měl vždy rozhodnout lékař.
Může zánět dutin souviset se zuby?
Ano, zejména zánět čelistní dutiny může být způsoben infekcí horních zubů. V těchto případech je nutné stomatologické vyšetření, jinak se zánět bude opakovat.
Jaký je rozdíl mezi akutní a chronickou sinusitidou?
Akutní sinusitida trvá obvykle do 4 týdnů a často má virový původ. Chronická sinusitida přetrvává déle než 3 měsíce, bývá spojena s alergiemi, polypy nebo poruchou odtoku hlenu a vyžaduje dlouhodobou léčbu.
Mohu zánět dutin léčit pouze přírodní cestou?
U lehkých virových forem ano. Přírodní léčba zánětu dutin může výrazně ulevit od příznaků. Pokud se však stav zhoršuje, objevuje se horečka nebo silná bolest, je nutná lékařská péče.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, an
Flebotrombóza představuje podstatně závažnější onemocnění, než je tromboflebitida, neboť při něm dochází ke vzniku krevní sraženiny (trombu), která může způsobit až plicní embolii. Ročně postihne toto onemocnění v České republice cca 15 000 až 20 000 lidí.
Hluboká žilní trombóza je vážný stav, kdy v hlubokém žilním systému vznikne krevní sraženina, což bývá doprovázeno zánětem, který vede ke zfialovění, otoku a bolesti v postižené končetině.
Zánět hlubokého žilního systému, flebotrombóza, se vyskytuje nejčastěji u mladých žen v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce či s těhotenstvím a porodem.
Projevuje se otokem končetiny a její bolestivostí. Ta se zvyšuje při stažení svalstva a došlápnutí. Při zánětu lýtkových žil se vyskytuje otok od kolene dolů, při zánětu stehenních žil je oteklá celá dolní končetina, spolu s namodralým, profialovělým zbarvením kůže. Opakované chronické záněty žil vytvářejí atrofické změny, pigmentaci kůže, otoky, bércové vředy, lokální odumírání tkáně.
Snahou léčby je minimalizovat riziko embolie, zabránit šíření trombózy a usnadnit rozpuštění již vytvořených trombů. Nemocného uložíme do takzvané Trendelenburgovy polohy a zahájíme antikoagulační terapii pomocí warfarinu, heparinu anebo nízkomolekulárními hepariny. V závažných případech se provádí chirurgická léčba. Vždy je nutná hospitalizace. Cílem terapie je v první řadě obnovení toku krve, ať už pomocí medikamentózního (lékového) rozpuštění trombu (podávají se látky působící proti srážlivosti krvi –antikoagulancia, antifibrinolytika, antiagregancia), chirurgickým odstraněním sraženiny (trombu) nebo přemostěním uzavřeného úseku cévy pomocí cévní protézy (bypass). Pomoci může i angioplastika – speciálním katétrem se rozšíří a zprůchodní cévy. Tato léčba závisí na stáří trombu, neboť je úspěšná prvních deset dní od vzniku trombu. Dále je třeba zabránit dalšímu růstu trombu a komplikacím. Léčba začíná intravenózním podáváním heparinu, později se může měnit na orálně podávané přípravky. Aby se zabránilo recidivě trombózy, měla by léčba trvat minimálně 6 měsíců. Je nutné nošení kompresivních punčoch.
Každý pacient, který překonal trombózu, je ohrožen její opětovným vznikem. V mnoha případech se vyvíjí posttrombotický syndrom, což je trvalá slabost žil s následky:
Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, vmetek je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.
