Pokud člověk trpí reaktivní trombocytózou, jeden ze způsobů ošetření často spočívá v léčbě příčiny.
Pacientovi jsou předepsány léky a musí dodržovat speciální dietu, aby se mu ustálil počet krevních destiček.
Často jsou lékaři doporučovány nízké denní dávky kyseliny acetylsalicylové, která působí jako prevence vzniku krevních destiček.
Vždy je důležitá změna ve stravě a rutina v podobě specifického cvičení. Cvičení a změna stravy potlačují nadměrnou tvorbu krevních destiček v buňkách kostní dřeně.
V naší poradně s názvem CO ZNAMENA 800 KRVNICH DESTICEK U MUŽE 69 LET JINAK ZDRAVY... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Prosim o nazor na muj problem s destickami a zaroven se ptam,o jekem cviceni se jedna u snizovani poctu krevnich
desticek s aspirinem .
Za odpoved predem dekuji.Zdravi jp
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnoty krevních destiček u dospělého člověka jsou v rozmezí 150 - 400 krát 109 na litr krve. U vás je počet 800 krát 109 a to je hodně, protože kritická hodnota činí 900 krát 109. Váš stav se nazývá trombocytóza a léčí se léky a dietou. Je to stav, který vás může při zhoršení ohrozit na životě a proto je třeba dbát doporučení lékaře a nezkoušet experimentovat na vlastní pěst. Normálně se zeptejte svého lékaře na řešení pomocí aspirinu a dozvíte se, jestli je to ve vašem případě možné. Důvěřujte svému lékaři, protože jen tak můžete žít déle.
Nejmenší, bezjaderné fragmenty krve s ozubeným okrajem, které napomáhají vytváření krevních sraženin. Jejich velikost v průměru činí 2–4,0 μm. Vznikají v červené kostní dřeni jako odštěpky velkých buněk – megakaryocytů. Krevní destičky v podstatě nejsou buňky, ale pouze odštěpky buněk. Jejich životnost je přibližně 12 dní. Normální počet krevních destiček se pohybuje kolem 120 000–400 000/mm3 krve. Nedostatek krevních destiček v krvi je zapříčiněn nízkým obsahem imunoglobulinu a vitamínu B12.
Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček -> způsobuje srážlivost
Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček -> způsobuje krvácivost
V naší poradně s názvem ÚBYTEK KREVNÍCH DESTIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
jestli existuje něco čím zvýšit růst krevních destiček
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšit množství krevních destiček jde těmito způsoby:
- léčba základní příčiny nedostatku krevních destiček;
- transfúze krve a nebo přímo krevních destiček;
- chirurgické odstranění sleziny.
Sama si můžete pomoci tím, že se vyvarujete krvácivým zraněním a nebudete pít alkohol. V jídle se vyvarujte všemu co obsahuje chinin, nepijte brusinkovou šťávu a kravské mléko. Buďte opatrná při užívání léků bez předpisu. Léky proti bolesti, jako je aspirin a ibuprofen, mohou ovlivnit funkci krevních destiček.
Prostředky na zvýšení počtu krevních destiček:
Vitamíny B
Železo
Vitamín C
Extrakt z listů papaya
Kolostrum
Chlorofyl
Melatonin
Užívání 10 g nebo 1 lžičky nastrouhaného kořene zázvoru denně může snížit „lepivost“ krevních destiček a pomoci vyčistit tepny od plaku. Užívání sušeného nebo čerstvého zázvoru má vliv na krevní destičky, ale dávky musí být tolik, aby obsahovala více než 12 antioxidantů, jen tak může pomoci snížit hladinu cholesterolu v séru, zlepšit krevní oběh a snížit riziko krevních sraženin.
Montážní pěna je ceněna pro své vynikající vlastnosti, konkrétně pro svou vysokou přilnavost a lepivost k různým materiálům, jako je třeba beton, dřevo, kámen, polystyren a další. Používá se také jako výborná tepelná izolace koupelnových van. Je velice vhodná při usazování dveřních zárubní, okenních rámů, vyplňování prostorů mezi panely, zděnými příčkami, na strop či podlahu. Je hojně využívaná i jako zvuková izolace. Dodává se v různých úpravách dle možnosti využití, například: Kanalizační pěna – odolnost proti splaškové vodě; Studnářská pěna – vhodná pro styk s pitnou vodou; nebo Zimní pěna – možnost aplikace až do -15 °C. Montážní pěna nepodporuje růst plísní a hub, je bez nutričních hodnot pro hmyz a hlodavce.
Různé léky mohou různými mechanismy vyvolat zvýšenou tendenci ke krvácení, i když jejich účinky jsou individuální. Obecně platí, že například kortikoidy při dlouhodobém užívání oslabují cévní stěnu. Warfarin potlačuje jaterní syntézu srážlivých faktorů krve, jejichž tvorba je závislá na přítomnosti vitaminu K. Účinku warfarinu se využívá k léčbě a prevenci ucpání cévního řečiště krevní sraženinou, na druhou stranu krvácivost při případném předávkování či nevhodné kombinaci s jinými léky, zejména na bolest, bývá hlavním nežádoucím účinkem. Zvýšená krvácivost se objevuje také v důsledku předávkování heparinem. Kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin...) brání shlukování krevních destiček a tím snižuje jejich přilnavost, lepivost. Tak se sice předchází vytvoření krevní sraženiny, což opět může mít význam v prevenci trombóz, ale rovněž to může vést k nechtěnému krvácení, vždy záleží na dávce. Dlouhodobé užívání nízkých dávek dokáže výrazně snížit riziko infarktu myokardu a náhlé smrti pacientů s nestabilní anginou pectoris. Kyselina acetylsalicylová patří mezi takzvaná nesteroidní antirevmatika, dalšími zástupci jsou ibuprofen, naproxen, diclofenac nebo indometacin. Dalším mechanismem je nadměrný tlak.
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět příčiny petechií.
V naší poradně s názvem KREVNÍ DESTIČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel J.Psenica.
Posledni 2 roky trpim zvysenym poctem krev.desticek.Nektere priznaky naznacuji,ze jde o reaktivni trombozu ktera to zpusobuje.Pan Vins vzpomina pomoc pri uprave diety a speceficke cviceni.Mohl by pan Vins mi napsat o jakou dietu a cviceni jde?
Predem dekuji za zajimave informace.Jp
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Reaktivní trombocytóza vzniká při zánětlivých stavech v organizmu. Po vyléčení zánětu v těle dochází postupně i k normalizaci trombocytózy a v průběhu několika týdnů se počty krevních deštiček vrátí k normální úrovni.
Pokud se ptáte na dietu, která snižuje množství krevních destiček, tak ta spočívá v dominantní spotřebě těchto potravin:
- chinin například v odvaru z vrbové kůry;
- alkohol;
- brusinková šťáva;
- kravské mléko;
- tahina sezamová pasta.
Ptáte-li se na cvičení, které by ovlivnilo počty krevních deštiček, tak platí, že jakékoliv pravidelné cvičení a fyzická zdatnost tlumí aktivitu krevních destiček. Naopak nárazová fyzická aktivita vede ke zvýšení počtu krevních destiček.
V případě vyššího počtu krevních destiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).
Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček – způsobuje srážlivost.
Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevních destiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.
Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček – způsobuje krvácivost.
Trpíte-li trombocytózou, je důležité znát faktory, které vedou ke snížení počtu krevních destiček.
Existují dva typy trombocytózy.
Reaktivní trombocytóza – zvýšení počtu krevních destiček vzniká kvůli tělesné reakci na infekci nebo jiné nemoci. Mezi příznaky reaktivní trombocytózy patří bolesti hlavy, závratě nebo točení hlavy, bolest na hrudi, slabost, mdloby, dočasné změny vidění, necitlivost nebo brnění rukou a nohou.
Základní trombocytóza – je způsobena hormonální nerovnováhou, nebo dokonce genetickými vlivy.
Mezi další důvody patří zánětlivá onemocnění, rakovina, anémie a různé druhy infekcí.
V naší poradně s názvem LEUKOCYTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Němeček.
Při kontrole krevného obrazu mi byly zjištěny tyto hodnoty: Leukocyt 5,6, Erytrocyty 4,8,trombocyty 129.Prosím,jaký je poměr těchto hodnot?Děkuji.. Stanislav Němeček.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty vyšetření vaší krve ukazují na mírný nedostatek krevních destiček - trombocytů. Spodní mez pro trombocyty v krvi je stanovena na 150 109/l. Vy máte 129. Není to nijak dramatické a mělo by to spravit posílení příjmu vitamínu B9, B12 a vitamínu C. Také se vyvarujte pití alkoholu a užívání aspirinu. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, protože je nutné kontrolovat vývoj počtu krevních destiček častějším pravidelným sledováním.
Ostatní hodnoty leukocytů a erytrocytů máte v normě.
Uvádíme některá dietní doporučení, která mohou pomoci zlepšit stav krevních destiček. Velmi důležité je zabránit konzumaci rafinovaných potravin. Většina zpracovaných potravin má totiž tendenci narušovat normální metabolismus organismu, což může mít vliv na přirozenou tvorbu krevních destiček v kostní dřeni. Velmi vhodné je vyvarovat se konzumování mastných potravin, zejména nasycených tuků. Vyhněte se rafinovaným cukrům a umělým sladidlům. Sycené nápoje a limonády nejsou také vhodné. Naopak důležitý je zvýšený příjem čerstvého ovoce a zeleniny. Biopotraviny jsou plné nezbytných vitamínů a minerálů. V čerstvé zelenině a ovoci je rovněž spousta antioxidantů, které pomáhají s ničením volných radikálů, čímž zlepšují kvalitu krevních destiček.
Opatrně při konzumaci syrové potravy, zejména zeleniny ve formě salátů. Je důležité, aby každá potravina byla důkladně omyta, protože jinak může dojít k parazitární infekci tlustého střeva. Parazitární infekce v tlustém střevě může mít za následek vnitřní krvácení, které pak může následně vést k výraznému poklesu počtu krevních destiček.
Naopak velmi vhodná je konzumace přírodních olejů, jako je olej z tresčích jater, z lněného semínka a podobně. Tyto oleje obsahují omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají se zlepšením krevní hladiny hemoglobinu a také přispívají ke zvýšení počtu krevních destiček.
Prospěšná je i konzumace rajčat, kešu oříšků, bobulí, hroznů a dalších. Tyto potraviny jsou hojné na antioxidanty. Zároveň eliminují působení volných radikálů obsažených v krvi. Volné radikály mohou poškodit tkáň a způsobit tak snížení hladiny krevních destiček.
Nedostatek vitamínu K je považován za jeden z důvodů nízkého počtu krevních destiček. Doplňky vitamínu K jsou tedy vhodné k opětovnému zvýšení počtu krevních destiček.
V diskuzi HEMANGIOM V JÁTRECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, na utz břicha mě byl diagnostikován hemangiom velikosti 15,5 mm, chci se zeptat jak je tento stav nebezpečný a zda s ním může souviset i hraniční hodnota krevních destiček. Moc děkuji Monika
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejdůležitější podmínkou pro stanovení léčby je zjistit pravou příčinu vzniku petechií. Opravdu je zapotřebí správně diagnostikovat příčinu, pokud petechie vznikly například kvůli lékům na základě alergické reakce, pak je samozřejmě nutné okamžitě přestat užívat tento přípravek. Antibiotika jsou předepsána v případě infekce, která může způsobit výskyt petechií. Pokud jsou petechie důsledkem poranění krevních kapilár, doporučuje se použití ledu nebo studené komprese. Ledový obsah by měl být zabalen v ručníku, aby se zabránilo poškození povrchu kůže. Transfuze krevních destiček se doporučuje v případě, kdy se petechie vyskytují v důsledku nízkého počtu krevních destiček. Transfuze krevních destiček může zlepšit zdravotní stav pacienta. V krajním případě může být u leukémie nebo jiných maligních onemocnění zahájena chirurgická léčba. Jsou-li petechie způsobeny onemocněním, je vždy pro jejich léčbu třeba řešit nejprve danou nemoc.
Příčinou vniku modřiny je prasknutí povrchové krevní cévy, která se nachází blízko pod kůží, to je obvykle způsobeno tupým násilím (úderem). Krev z prasklé cévy se vylévá do tkání uložených pod kůží a krev prosvítá skrz kůži a projevuje se modrofialovým zbarvením. Modřiny tvořící se zdánlivě bez příčiny mohou signalizovat vážnější problém, a to poruchy srážlivosti krve, onemocnění krve (nedostatek krevních destiček), poruchy ve stavbě cévní stěny. Modřiny se také mohou vyskytovat u osob užívajících léky, které zabraňují srážení krve (například při jejich předávkování), či u osob s jaterním onemocněním. Snadná tvorba modřin může být způsobena rovněž nedostatkem některých vitamínů (vitamíny C a K).
Ženy jsou k tvorbě modřin náchylnější než muži, a to především v souvislosti s hormonálními změnami po čtyřicítce. Pozvolna se snižuje tvorba hormonů estrogenů chránících cévní stěny a ty se stávají křehčími.
V produkci srážlivých faktorů se významně uplatňují bílkoviny a vitamín K. O syntézu a vstřebávání bílkovin a vitamínu K se starají játra a střeva. Narušit produkci srážlivých faktorů proto mohou vážná onemocnění jater (infekční žloutenka, cirhóza) nebo malabsorpční syndrom (trvale zhoršené vstřebávání živin, vitamínů a minerálů z potravy, zpravidla ve střevech). Stejný dopad mají drastické diety s radikálním omezením příjmu bílkovin a celková podvýživa. Ohroženi krvácením a následnou tvorbou modřin jsou proto anorektici, vegetariáni a podobně. Vrozené chybění některého ze třinácti koagulačních (srážlivých) faktorů je podstatou hemofilie, dědičného onemocnění, při kterém postižení trpí nejen krvácením do kůže, ale – což je mnohem závažnější – také do kloubů a vnitřních orgánů. Hemofilie zasahuje téměř výhradně muže, ženy ji pouze přenášejí.
Další příčinou může být břišní a skvrnitý tyfus nebo krvácivé horečky typu eboly. Ovšem ty se v českých podmínkách v současné době nevyskytují.
Také kortikoidy při dlouhodobém užívání oslabují cévní stěnu. Warfarin potlačuje jaterní syntézu koagulačních (srážlivých) faktorů krve, jejichž tvorba je závislá na přítomnosti vitamínu K, a způsobuje tak výskyt modřin.
Zvýšený výskyt modřin se může objevit i v důsledku předávkování heparinem. U přednostně používaných nízkomolekulárních heparinů je však při správném dávkování riziko nežádoucího krvácení nižší. Kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin) brání shlukování krevních destiček a tím snižuje jejich přilnavost, lepivost. Tak se sice předchází vytvoření krevní sraženiny, což opět může mít význam v prevenci trombóz, ale rovněž to může vést k nechtěnému vzniku modřin, ovšem vždy záleží na dávce.
Také ibuprofen, naproxen, diklofenak nebo indometacin mohou oslabit cévní stěnu a podpořit tak tvorbu modřin. Jsou zde i jedy z prostředí či potravy (benzen, arzen, radioaktivita), které rovněž mohou způsobit tvorbu modřin. A v neposlední řadě jsou to autoimunitní onemocnění, kdy organismus dokonce sám vytváří protilátky vůči vlastním tkáním, cévám, destičkám, což se mimo jiné projevuje také modřinami.
Modřina je drobná až větší krevní podlitina, která ovšem může v závislosti na místě a mechanismu vzniku nabýt i značných rozměrů. U lidí s dispozicemi k jejich tvorbě vznikají krevní podlitiny především na končetinách, a to nejčastěji působením tlaku. Někdy stačí docela málo: tlak popruhu těžší tašky na rameno, náraz při pádu, nepříliš silný úder tupým předmětem nebo podtlak při sání v oblasti lásky.
Ženy jsou k tvorbě modřin náchylnější než muži, především v souvislosti s hormonálními změnami po čtyřicítce. Pozvolna se snižuje tvorba hormonů estrogenů chránících cévní stěny a ty se stávají křehčími.
Opakovaný vznik modřin bez zjevné příčiny může být projevem závažného stavu – chorobné krvácivosti (hemoragické diatézy), která může ohrozit funkci některých orgánů, nebo dokonce život. Ohroženi krvácením jsou i anorektici či vegetariáni. Vrozené chybění některého ze třinácti koagulačních (srážlivých) faktorů je podstatou hemofilie, dědičného onemocnění, při němž postižení trpí nejen krvácením do kůže, ale také do kloubů a vnitřních orgánů. Hemofilie zasahuje téměř výhradně muže, ženy ji pouze přenášejí. Její výskyt v Česku je zhruba konstantní, v současnosti u nás žije asi 900 hemofiliků. Vzhledem ke kvalitnímu genetickému screeningu se daří identifikovat nemocné včas. Léčba spočívá v dlouhodobém podávání chybějícího srážlivého faktoru. Další choroby s krvácivými projevy, jako je břišní a skvrnitý tyfus nebo krvácivé horečky typu eboly, se v českých podmínkách v současné době nevyskytují.
Také různé léky mohou různými mechanismy vyvolat zvýšenou tendenci ke krvácení, například kortikoidy při dlouhodobém užívání oslabují cévní stěnu. Warfarin zase potlačuje jaterní syntézu koagulačních (srážlivých) faktorů krve, jejichž tvorba je závislá na přítomnosti vitamínu K. Zvýšená krvácivost se objevuje také v důsledku předávkování heparinem, u přednostně používaných takzvaných nízkomolekulárních heparinů je však při správném dávkování riziko nežádoucího krvácení nižší. Kyselina acetylsalicylová (acylpyrin, aspirin, anopyrin) brání shlukování krevních destiček a tím snižuje jejich přilnavost, lepivost, což může mít význam v prevenci trombóz, ale rovněž to může vést k nechtěnému krvácení.
Trombocyty jsou jednou ze stavebních částic krve. Jejich počet není závislý ani na věku ani na pohlaví jedince. Uvádí se, že jeden kubický milimetr lidské krve obsahuje 200 až 400 tisíc trombocytů. Krevní destičky nemají schopnost rozmnožování, protože neobsahují buněčné jádro. Tvoří se v kostní dřeni a jako složka krve kolují organismem osm až dvanáct dní. Potom odumírají a jsou zachycovány slezinou nebo pohlcovány tkání cév. Počet trombocytů v krvi kontrolují játra.
Počet destiček bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu. Krevní obraz se vyšetřuje z nejrůznějších příčin. Lékař se na počet destiček zaměřuje například při zvýšené krvácivosti nebo prodloužení doby zástavy krvácení. Významné je stanovení počtu destiček před operačním zákrokem. Vzorkem pro vyšetření je žilní krev odebraná pomocí tenké jehly z některé pažní žíly. Jedná se o téměř bezbolestný zákrok, který jistě každý absolvoval během svého života již několikrát, když „šel na krev“. Přestože se jedná o rutinní a jednoduché vyšetření, jde o vyšetření velmi důležité a užitečné.
Optimální hodnoty trombocytů u zdravého jedince: 150–400 000 na 1 ml krve.
Léky na ředění krve bez předpisu jsou protidestičkové (antiagregační) léky. Do této skupiny patří sloučeniny, které tlumí schopnost krevních destiček se shlukovat (takzvaná agregace destiček). Patří sem zejména kyselina acetylsalicylová (ASA), která náleží do skupiny nesteroidních protizánětlivých léků. ASA užívaná v malé dávce 100 miligramů denně má uspokojivý efekt ve snížení krevní srážlivosti, aniž by se ve velké míře vyskytovaly nežádoucí účinky. Efekt léku přetrvává několik dnů, a proto se musí vysadit s předstihem před plánovanou operací. Nejpoužívanějšími léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou jsou Anopyrin, Aspirin a Godasal. Najdeme je v medikaci většiny pacientů léčících se se srdcem. K dispozici je ovšem i varianta injekční (Kardegic, Aspegic), která se obvykle jednorázově aplikuje v rámci odborné první pomoci při infarktu.
Přípravek Anopyrin 100 mg patří mezi antitrombotika ze skupiny inhibitorů agregace trombocytů, to znamená mezi léčiva, která tlumí shlukování krevních destiček (trombocytů), čímž předcházejí vzniku krevních sraženin v cévách (vzniku trombů).
Podobně jako například kurkuma mohou i borůvky zabránit agregaci krevních destiček (tvorba sraženin a plaku). Borůvky mohou ovlivnit srdeční kontrakce, a tak zabránit nadměrné tvorbě krevních sraženin.
