Oči jsou u mnoha kluků často tou první věcí, které si na holkách všimnou. Rozzářit můžete i svoje zapadlé oči. Stačí jen mít po ruce ty správné kosmetické přípravky a znát osvědčené triky. Zapadlé oči většinou působí smutněji a unaveněji než jiné. Nezapomeňte na to, že nejste jediná žena se zapadlýma očima. Celebrity jako Gabrielle Union, Megan Fox, Sandra Bullock nebo Tylor Shift jsou na tom úplně stejně.
Jak zamaskovat zapadlé oči líčením
Postup č. 1
Zapadlé oči opticky zvýrazníte, pokud budete používat velmi světlé stíny. Nikdy nezdůrazňujte ohyb horního víčka tmavou barvou, oči by ještě více zapadly. Nezvýrazňujte oblouky pod obočím světlým stínem, stín patří na víčko. Linky volte tenké a co nejblíže k řasám. Světlý odstín naneste na horní pohyblivé víčko téměř až k obočí. Střední odstín naneste do záhybu víčka. Tmavá barva patří nad vnější koutek oka, nad linii řas a lehce pod obočí. Spodní víčko jen zlehka vykreslete tmavší linkou od poloviny oka k vnějšímu okraji. Při výběru stínů k nalíčení hluboko posazených očí se vyhněte tmavým barvám na horním víčku. Oči více zdůrazní světlý odstín béžové, fialkové nebo růžové.
Postup č. 2
Základním pravidlem jsou světlé oční stíny. Světlé barvy oči zvětšují a prozařují. Začněte nanášet stín od vnitřního koutku směrem k vnějšímu koutku oka. Dodá to vaším očím měkkost. Můžete použít i „trio oční stíny“, které se skvěle hodí pro zapadlé oči. Navíc barvy v paletě k sobě ladí. Je důležité, abyste zvýraznila oči co nejvíce pomocí světlých barev (růžové, béžové, broskvové). Začněte od řas a stínujte až k obočím. Dalším krokem je použití středně světlého stínu na střed víčka. Tento stín opět veďte až k obočí. Je důležité, abyste dodržela přirozenou linii oka. Požijte nejtmavší barvu na vnější roh horního víčka (u linie řas). Tímto zdůrazníte oči. Kulatým štětcem lehce rozmažte přechod světlého stínu a tmavší stín. Naličte tenkou linku od střední části oka až k vnějšímu koutku. Na konci linku rozšiřte a lehce linku rozmažte. Linku držte co nejblíže k horní linii řas. Vyhněte se nanášení linek na dolní víčka. Oči by pak vypadaly ještě menší. Natočte řasy kleštičkami a dodejte řasám délku a objem řasenkou. Nebojte se experimentovat s více barvami stínů.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBKY Z ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milča.
Jako jeden z receptů na domácí výrobek z aloe vera je domácí tinktura na záněty a bolesti pohybového aparátu. Domácí tinkturu z Aloe Vera připravíme z Francovky, Acylpyrinu a tří listů aloe vera. Budeme potřebovat dvě lahvičky Alpy, 20 Acylpyrinů, a tři větší listy aloe vera. Do sklenice nalijeme Alpu, ve které rozpustíme Acylpyrin a přidáme do ní na malé kostičky nakrájené listy čerstvé Aloe vera. Celé to uzavřeme a necháme týden ve stínu luhovat. Pak se vzniklou tekutinou promazáváme bolestivé klouby a svaly. Zabírá to skvěle.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tento typ líčení je vhodný ke společenským příležitostem, jakými jsou plesy, večírky i divoké party. Zvýrazní pohled a všude, kde se objevíte, budete nepřehlédnutelná. Má však i svá úskalí – neumně vytvořené kouřové líčení může vzbudit dojem přehnané „zmalovanosti“. Aby tento styl splnil, co má, tedy přitáhl pozornost ke krásným očím, je nutné respektovat níže uvedená pravidla.
Pleť obličeje musí být dokonale sjednocená a matná. Nedostatky proto skryjte make-upem či korekční tyčinkou a velkým pomocníkem bude i sypký pudr.
Kouzlo kouřového líčení spočívá v nápadném zvýraznění pouze jedné partie obličeje, tedy očí. Abyste nevypadaly jako „cirkusačky“, nezvýrazňujte si zároveň tváře výraznou růží (hodí se spíš jemný nádech růžové či bronzové, případně pudr o jeden až dva odstíny tmavší než ten, který jste použily na celý obličej) a rty přetřete pouze nenápadným leskem.
Zásadou je „čistá práce“. Dbejte na to, aby na řasách neutkvěly žmolky, abyste neměly jedno oko namalované více než druhé, a především si líčení během večera několikrát překontrolujte a případné nedostatky (rozmazaná linka či stíny slité do jedné rýhy) poupravte. K dokonalosti pomůže použití kvalitní kosmetiky a dodržení správného postupu.
Raději si líčení vyzkoušejte v klidu doma „nanečisto“, získáte tak cvik a vyhnete se stresování těsně před začátkem akce. U výrazného líčení jsou nedokonalosti velmi nápadné!
Pomůcky
3 typy štětců (malý plochý se zakulacenou hranou, střední kulatý a střední zploštělý), vatová tyčinka, make-up a pudr na podklad, 3 odstíny sypkých očních stínů (tmavý, světlý a jeden „mezi“, například černý, tmavě šedý a světlounce šedý), měkká černá kajalová tužka, prodlužující řasenka
Postup
Nejprve proveďte sjednocení pleti svým oblíbeným make-upem nebo korektorem, celou tvář pak jemně poprašte sypkým pudrem. Nyní můžete začít s výrobou dokonalého kouřového líčení očí.
Měkkou kajalovou tužkou v černé barvě udělejte nad linií horních řas tlustější linku. Nebojte se ji udělat skutečně výraznou a nemusí být ani dokonale pravidelná, jelikož ji v následujícím kroku rozmažete.
Za pomoci vatové tyčinky nebo malého štětce linku lehce rozmažte, aby nepůsobila tak ostře.
Drobným štětcem naberte trochu nejtmavšího sypkého stínu, klepněte jím přes hranu ruky (přebytečný stín se tak ze štětce vytřepe a neudělá šmouhy kolem očí – stále je třeba myslet na čistou práci) a poklepávejte jím přes linii černé linky – tím se zpevní a zvýrazní.
Pomocí plochého štětce naneste na víčka střední stín a lehce rozetřete do ztracena.
V naší poradně s názvem ODLÉČENÁ RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Lorencová.
Dobrý den, Před čtyřmi dny jsem dobrala ATB na růži nanoze. Kontrola u lékaře v pořádku.
Nyní kůže opět červená a pobolívá.
Za pět dnů mám odjet do Podhájské. Bojím se co udělá teplá termální voda.
Prosím o radu co vzít sebou. Mám i mazání namíchané v lekárně a měsíčkovou mast.
Předem děkuji a přeji krásný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nohu udržujte v čistotě a ve stínu pod kahotou nebo použijte ochranný krém s vysokým faktorem, když se zrovna nekoupete. Podhajská je skvělá lokalita na humidové koupele, které uleví od kožních potíží. Když by se ale kůže znovu zanítila, tak budete muset přestat nohu koupat a nejlépe kontaktovat místního lékaře.
Důležité je, aby pleť získala barvu a byla sjednocená. Proto se doporučuje použití tónovacího krému, BB krému nebo lehkého make-upu. Samozřejmostí je potom také zakrytí malých nedokonalostí, jako jsou pupínky, červené žilky a kruhy pod očima, na to klaďte zvláštní důraz, protože na denním světle jsou tyto nedokonalosti mnohem více viditelné. Samozřejmě chcete, aby krásná pleť vydržela celý den, a tak je vhodné make-up na závěr přepudrovat, můžete použít jak pudr matující, barevný, tak třeba jen fixační, transparentní.
Poté, co máte pleť připravenou, vrhněte se na oči. První krokem je úprava obočí, vyčešte ho do tvaru, dokreslete tužkou či stínem a zafixujte. Na to vám postačí průhledný gel či lak na vlasy. Nyní už se můžete vrhnout na samotné líčení očí. Aby se stíny neslévaly, je důležité použít podklad, pokud nemáte bázi pod oční stíny, bohatě vám postačí korektor – trochu ho naneste na oční víčka. Poté rozprostřete po celém očním víčku tenkou vrstvu jemného, ne příliš výrazného očního stínu, vhodné jsou odstíny béžové, růžové, hnědé a šedé. Barva může obsahovat i trochu třpytek pro projasnění pohledu. Nyní si vezměte nějakou o trochu tmavší barvu, jako je například středně šedá nebo hnědá, případně fialovohnědá, a naneste ji do očního ohybu a banánku. Stíny rozetřete do ztracena směrem k vnitřnímu koutku i pod obočí. Krásné barevné kombinace jsou například růžová a hnědá, růžová a šedá, béžová a modrozelená nebo béžovozlatá a fialová, krásná je ale i šedá s fialkovou či žlutou.
Po nanesení očních stínů přichází na řadu tenká linka na horní víčko, která přesně kopíruje linii řas, ty tím budou vypadat delší a hustší. Použít můžete jak klasickou černou, tak třeba jemnější hnědou či šedou, nebo barevně zajímavější tmavě modrou, zelenou či fialovou. Oči už jen doplňte o řasenku, která každé líčení očí zvedne o 100 %.
Celý vzhled podtrhněte tvářenkou a leskem na rty či balzámem. Tvářenku vybírejte v přirozených broskvových či růžovomeruňkových odstínech, měla by vypadat nenásilně a ne příliš výrazně, jde nám jen o zdravý vzhled. Na rty použijte buď jemně tónovaný balzám, či lesk, nebo hydratační rtěnku v ne příliš výrazné barvě.
Celý make-up nezabere více než 5 minut, a výsledek bude stát za to.
V naší poradně s názvem SILNÉ POCENÍ,HLAVNĚ V OLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Turečková.
Dobrý den
moje trable s pocením,hlavně v obličeji jsou již několik let ,nesnesitelné.Hora kapesníčků,červený obličej mě strašně znervozňují,hlavně ve společnosti a o to je to pak asi ještě horší,Mnohokrát jsem se již na to ptala svého lékaře...jeho odpovědí bylo jen to že to může být více příčin ,hlavně menopauza,léky a ostatní,teplé pití atd.Takže člověk by nesměl nic...Proto bych chtěla poprosit o radu kam se obrátit a co podniknout ,aby moje potoky potu se mohly změnit aspoň na orosení.Děkuji za radu.Ivana Turečková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bohužel to moc omezit nejde. Hyperhydrozu současné lékařství zatím neumí léčit. Pokud se pocení objevuje jen lokálně, například v podpaží nebo mezi prsy, tak se dá v těchto místech aplikovat botox. Ale pokud se potí celé tělo, tak je potřeba se s tím naučit žít a omezovat podněty, které to způsobují. V horkých dnech se zdržovat ve stínu a v průvanu. Používat vějíř a ručník na otírání. Jestli jste odvážná, tak zkuste použít léčebné konopí, které mimo jiné dokáže ztlumit nepříjemné pocení.
Mezi hlavní příznaky patří zarudlá a horká kůže (občas se jedná i o spáleniny od slunce), pocení, rychlejší tep, dezorientace, bolest hlavy, zatuhnutí šíje, nevolnost, občas se objevuje i zvracení, velká žízeň, hukot v uších a ve spáncích, záblesky před očima, zimnice a v závažných případech i vysoká horečka či ztráta přítomnosti.
Nejčastější příznaky: bolest hlavy, sucho v ústech, nadměrné pocení, závratě, křeče, zvýšená, až vysoká teplota, zrychlený tep, zvracení, někdy i ztráta vědomí.
Příznaky se mohou dostavit i s odstupem několika hodin!
Pokud na sobě (nebo někom v okolí) rozeznáte výše uvedené příznaky ještě venku, ihned ho přesuňte do stínu a podejte mu tekutiny. Nesmí to být alkohol či nápoje s kofeinem, velmi dobré jsou různé neperlivé minerálky nebo i mírně osolená obyčejná voda. Po chvilce ve stínu nejvíce prospěje chladnější sprcha anebo přinejmenším možnost omýt si tvář a ramena. Poté byste měli postiženého přesunout co nejrychleji domů, kde se pokračuje v léčbě. Třikrát až čtyřikrát denně na deset minut se přikládají na hlavu studené a vlhké obklady. Případné spáleniny se samozřejmě ošetří – kromě mnoha přípravků z lékáren se tradičně doporučuje potírání jogurtem nebo podmáslím. Pomáhá masáž dolních končetin, která uvede krevní oběh zase zpátky do normy. Při mírně zvýšené teplotě mohou ulevit i zábaly, ale pozor, dnes už se většinou nedoporučují úplně ledové. Pokud se motá hlava, položte postiženého na postel, pod nohy dejte polštář a na čelo chladivý obklad. Nesmíte také zapomínat na pitný režim a na doplnění soli. Vhodné jsou iontové nápoje či mírně osolená voda. Píti se doporučuje malými doušky. Několik dní by se postižený měl vyhýbat alkoholickým nápojům a velmi opatrně přistupovat k lékům (raději si nic sami nepředpisujte, ani kdyby to mělo být „jen“ na bolest hlavy).
Pokud úžeh doprovází mdloby a zvracení, bezpodmínečně vyhledejte lékaře.
V naší poradně s názvem ZPRACOVÁNÍ LISTŮ GINKGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA.
Dobrý den.Mám na Vás dotaz.Rozdrtím listy GINKA a plním do želatinových tobolek a pak užívám 1 tobolku denně.Má to též léčebné učinky.Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Užívání surových částí rostliny ginkgo biloba může být nebezpečné. Doporučuje se užívat sušený extrakt z listů v množství 60 až 240 mg ústy denně po dobu až 6 měsíců. Tento extrakt se ale nedá jednoduše připravit v domácích podmínkách.
Chcete-li využít účinky ginkgo biloba na plno v běžných domácích podmínkách, tak si udělejte odvar z jeho listů nebo tinkturu.
Odvar ze zelených listů:
Na konci léta nasbírejte zelené listy. K přípravě čaje použijte 1 polévkovou lžíci nasekaných čerstvých listů na jeden šálek vroucí vody. Pokud chcete, přidejte do něj sladidlo. Nechte louhovat 10 minut.
Ze sušených listů:
Zelené listy usušte ve stínu, ale s dobrou cirkulací vzduchu například ventilátorem. Listy je třeba usušit co nejrychleji, ale bez přehřívání (tj. vyhnout se plnému slunci). Chcete-li otestovat suchost, utrhněte stonek listu a zkuste jeho křehkost. Další možností je vložit čerstvé zelené listy do mikrovlnky mezi dvě papírové utěrky a zahřívat je 60 sekund na vysoký výkon. Listy by měly být křupavé – pokud ne, pokračujte v ohřívání dále, ale jen v 15 sekundových intervalech s následnou kontrolou.
Poté můžete použít jednu čajovou lžičku drcených sušených listů na jeden šálek vroucí vody. Tajemstvím dobrého čaje z gingka je nechat ho louhovat 5 až 6 minut, než ho vypijete.
Abyste dosáhla plného účinku, budete muset vypít 2 až 3 šálky ginkgo čaje denně – to je důvod, proč mnoho lidí volí místo toho profesionálně vyrobené kapsle.
Případně, pokud vám nevadí pít vodku, můžete si udělat tinkturu ze 150g sušených listů na 500ml vodky. Smíchejte ve sklenici, zakryjte a umístěte do tmavé skříňky na čtyři týdny. Denně sklenici protřepejte. Po čtyřech týdnech směs přeceďte a z listů vymačkejte co nejvíce tekutiny. Skladujte ve skleněné nádobě nebo láhvi. Užívejte 1-3 čajové lžičky tinktury denně.
V případě úžehu je nejdůležitější postiženého ochladit, dostat ho ze slunce, ochlazovat hlavu studenými obklady a podávat dostatečné množství tekutin. V případě vážného stavu pacienta je třeba přivolat lékařskou pomoc. Doba trvání úžehu je různá, pokud se stav do dvou dnů nezlepší anebo obtíže přetrvávají, doporučuje se hospitalizace.
První pomoc při úžehu:
Při podezření na úžeh musíte postiženého dostat ihned do stínu a chládku.
Vysvlečte postiženého z šatů, položte jej a podložte mu hlavu, vhodná je i poloha v polosedě.
Pokud je to možné, osprchujte postiženého vlažnou vodou.
Není-li možná koupel ani sprcha, omývejte kůži postiženého houbou namočenou ve vodě.
Pacienta přitom ovívejte, dojde k urychlení ochlazování.
Přikládejte chladné obklady hlavy, lze použít i led.
Na rozproudění krevního oběhu silně třete ruce i nohy.
Černucha má široké použití hlavně v Indii a na Středním východě. Používá se k okořenění chleba, pečiva, sýrů, luštěnin a podobně. Je součástí kari koření a různých druhů masal směsí. Má mírně ostrou příjemnou chuť, něco mezi cibulí, mákem a pepřem. Černucha je koření pro toho, kdo rád experimentuje. Dobře se doplňuje s koriandrem a novým kořením, saturejkou a tymiánem. Působí proti plynatosti, podporuje činnost žaludku, jater a střev. Dokonce působí proti střevním parazitům. V malých dávkách je to tedy koření prospěšné zdraví. V medicíně se semena používají k léčení dýchacích obtíží, alergií, horečky, chřipky, astmatu a rozedmy plic. Výzkumy ukazují, že zpomaluje některé formy rakoviny. Černucha setá ovšem není vždycky prospěšná, někdy může způsobit bolesti hlavy, v takovém případě je nutné vyhledat odbornou pomoc.
Damašská nebo východní
Černucha damašská (Nigella damascena) i černucha východní (Nigella orientalis) jsou letničky, které mají léčivé účinky. Pochází ze Středomoří. Využití najdou i v kuchyni.
Pěstování
Černucha setá se dá pěstovat i v Česku. Nejvíce se využívá na Balkáně, v Turecku, Indii a na Středním východě. Nejznámější je v Indii. Výsev semínek je možný od března do začátku května přímo na venkovní stanoviště. Klíčení obvykle trvá 10 až 20 dnů. Rostlina preferuje slunečné až pohostinné stanoviště. Ideální je humózní půda.
Recepty na použití
Takzvaný černý kmín má příjemnou vůni i chuť – lehce pálivou. Používá se podobně jako černý pepř, navíc i do pečiva.
Koláč s černuchou
Ingredience na těsto: 400 g hladké mouky, 200 g měkkého tvarohu, 150 ml oleje, 80 ml mléka
Ingredience na náplň: 200 g slaniny, 750 g čerstvých hub, 3 vejce, 250 ml 15% smetany, 250 g sýra (gouda, eidam), černucha
Postup: Nakrájíme slaninu na kostky a necháme na pánvi trochu opéct. Ke slanině přidáme nakrájené houby, krátce podusíme a necháme zchladnout. Připravíme těsto z mouky, měkkého tvarohu, oleje, mléka, špetky soli a kypřicího prášku do pečiva. Těsto vyválíme na 5–10 mm a dáme do koláčové formy (těsto nám vyjde na dvě koláčové formy o průměru asi 30 cm). Díky oleji v těstě už nemusíme vymazávat olejem. Těsto prsty vytvarujeme do formy a zbytek odřízneme. Na těsto rozetřeme houbovou náplň a zalijeme směsí smetany a 3 vajíček a 2 lžiček černuchy. Nakonec koláč posypeme strouhaným sýrem, ještě lehce posypeme černuchou kvůli mozaice a dáme péct při 180 °C přibližně 30 minut.
Léčivé účinky má dužnatý list. Pouhým jemným dotykem se z listů uvolňuje vonná silice, která léčí projevy rýmy a astmatu. To ale není zdaleka vše. Odvar připravený v poměru jednoho lístku na jeden šálek se používá vnitřně při bolestech hlavy, horečce, kašli, rýmě, nachlazení, zánětu průdušek, malárii, ale také vysokém krevním tlaku, vysoké hladině cholesterolu, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, odčervení střev a dezinfekcích zažívacího traktu. Je významným pomocníkem při otocích končetin a odvodňování organismu. Skvěle také uvolní zduřelou nosní sliznici.
Možná to ani netušíte a raději byste použili lístky aloe, ale rýmovník pomáhá hojit rány. Stačí omýt půl hrnku lístků a zalít převařenou, mírně vychladlou vodu. Zcela zchladlým nálevem pak můžete potírat rány, včetně ekzému. Větší rány můžete na noc zabalit. Vylouhované lístky položte na ránu a jemně ovažte obvazem. Zbytek odvaru můžete dát do aromalampy a nechat jím provonět celý byt. Zevně lze výluhem ošetřit lehké popáleniny, drobné oděrky, pohmožděniny, poranění kůže.
V kuchyni se dají nasekané listy přidávat jako koření zejména k jehněčímu a zvěřině, ale také hovězímu nebo drůbežímu masu.
Velmi příjemné a účinné je i běžné oťukávání a očichávání rostliny, rovněž je možné rozemnout lístek mezi prsty a inhalovat.
Rýmovník lze využít jako přírodní repelent. Jeho pronikavá vůně totiž odpuzuje mouchy i komáry. Není nic jednoduššího než ho zasadit mezi kvetoucí letničky a dát za okno, kterým nejčastěji větráte. Zkuste jej ale i jako klasický repelent, který příjemně voní a nedráždí jako chemií nabité spreje. Budete potřebovat: 1 hrnek lístků rýmovníku, 1/2 litru vody, 1 lžíci bílého vinného octa. Postup je velmi jednoduchý. V rendlíku svařte vodu, odstavte a přisypte rýmovník. Ten nechte louhovat až do vychladnutí odvaru, nejlépe však do druhého dne. Následně odvar sceďte a přidejte ocet. Repelent uskladněte v ledničce a použijte před každým výletem do přírody. Stříkejte zejména na nohy.
Rýmovník můžete samozřejmě využít i k přípravě domácího sirupu, který uleví od rýmy a kašle, chutná v čaji, vodě i sifonu, ale i namazaný na pečivu s máslem nebo třeba v ovesné kaši.
Rýmovník jako léčivou rostlinu lze pěstovat jako běžnou pokojovou a v létě jako balkónovou rostlinu. Její vzhled je poněkud nekompaktní, takže se musí často zastřihovat. To však vůbec nevadí, protože její nadzemní část, tedy stonky i lístky, využijeme pro naše zdraví, a to hned několika způsoby! Bylina je hojně využívána pro své protizánětlivé a protiplísňové vlastnosti. Navíc báječně chutná.
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
Majoránka pochází z Asie a dnes je možné ji vypěstovat v mírném až teplém podnebném pásmu skoro všude. Majoránka dorůstá do výšky kolem 25–30 centimetrů. Tato bylinka potřebuje stálou teplotu nad 19 stupňů. Majoránka v našich podmínkách vymrzá, a proto u nás nedává semena. Když ji vysejete, tak kvete nejdříve v červenci, ale většinou i déle, takže nestihne dozrát. Bohužel i pozdní mrazík ji zničí. V teplejších krajích, kde neznají mrazy, vyroste majoránka v keřík do podkolení výšky a má vlivem tepla a slunce i více silice.
Pro vlastní pěstování se doporučuje lehká půda rok nehnojená, případně jen kompostem. Ideální je ji sít či ze sazenic sázet po některé zelenině. Nejlépe se jí bude dařit na teplém stanovišti, které bude zároveň chráněno před větrem. Semínka zasejte na záhon koncem dubna na povrch půdy. Jemně je zasypte zeminou. V půlce května můžete vysadit předpěstované sazeničky po dvou až třech rostlinkách. Záhon okopávejte a udržujte ho bez plevele. Na podzim pak majoránku klidně přesaďte do truhlíku. Kdo nemá zahradu, může pěstovat majoránku rovnou v truhlících nebo v bylinkových nádobách na balkóně. Vysévejte ji klidně již koncem ledna do půdy bohaté na živiny. Je zapotřebí ji často hnojit a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku je možné pěstovat také v truhlíku za oknem, kde vám vydrží až do jara.
Pro pěstování majoránky je třeba volit místo, které se vyznačuje zejména tím, že je teplé. Optimální volbou jsou místa, která jsou velmi dobře chráněna před severními větry. Půda pro pěstování majoránky musí být hodně hnojená, jelikož tato rostlinka si vyžaduje velké množství živin. Co se týká zálivky, tak ta by měla být přiměřená. Pozor je třeba si dát na zbytečné přelévání majoránky. Hnojit je třeba organickými hnojivy. Sklízí se až 3x ročně odstřižením kousek nad zemí, jakmile uschne dopoledne v hezkém počasí ranní rosa. Majoránka nati se suší ve svazcích ve stínu při teplotě do 35 °C, aby nevyprchala důležitá silice.
Pokud budete chtít sehnat semínka majoránky, určitě to nebude problém. Jsou k dispozici prakticky ve všech obchodech se zahradním sortimentem. Setí majoránky je také jednoduché. Semínka by se měla vysadit někdy koncem měsíce dubna či na počátku května. Až vyrostou v menší rostlinky, je třeba je přesadit. Dít by se tak mělo v trojsponu s mezerami zhruba o 15 centimetrech. Rostlinky se totiž záhy rozrostou do šířky. Záhon je potřebné pravidelně zbavovat plevele a také čas od času okopat. Majoránka se řadí mezi jednoletky. Na podzim není problém ji přesadit do truhlíku a mít ji přes zimu v čerstvém stavu.
Mahónii cesmínolistou mají rádi zahrádkáři, protože svým hustým vzrůstem a lesklými listy v létě, na jaře záplavou žlutých hroznů květů a od léta do zimy modrými plody musí potěšit každého. Ze zahrádek ji možná znáte, ale víte například, že plody jsou jedlé (obsahuji malé, neškodné množství toxických látek) a mahónii můžete zplaněnou vidět i uprostřed lesa?
Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) je velmi známý stálezelený keř z rodiny dřišťálů. Asi 1 až 2 m vysoký rozložitý keř zdobí zahrady a místy zplaňuje v lesích a parcích, kam jej zanáší ptáci svým trusem. Bobule jsou modré, o průměru až 0,8 mm, a působí dojmem lehce ojíněných kuliček. Za určitých okolností jsou jedlé, což může řadu lidí překvapit. Většinou se má za to, že jsou jedovaté, což není vzdáleno pravdě, protože jsou mírně toxické. Dozrávají koncem července až do konce srpna a rostlinu zdobí dlouho do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Pro lidi jsou nejvhodnější až plně zralé, jinak jsou velmi kyselé. Navíc nedokonale zralé plody v minimální míře obsahují mírně jedovatý alkaloid berberin, který však zpracováním nebo usušením téměř mizí. V plně zralých plodech je ho pouze stopové, neškodné množství, uvádí se 0,015 %. Jelikož o jedovatosti nebo nejedovatosti bobulí mahónie existuje mnoho protichůdných názorů, přikláníme se spíše k doporučení je nekonzumovat.
Ovšem v kořenech, kůře a listech je těchto jedů podstatně více. Příznakem otravy berberinem je nevolnost. Kmínky mahónie jsou šedožluté, bez trnů a lysé. Výtažek z dřeva mahónie byl dříve využíván pro barvení vlny, jelikož má výrazně zlatožlutou barvu. Keř kvete v dubnu až květnu žlutými hrozny vonících květů, které lákají hmyz všeho druhu. Listy jsou vejčité, tvrdě kožovité a pichlavé. Jsou lehce vykrajované a zvlněné, proto se často využívají na ozdobu do podzimních i vánočních vazeb a dekorací. Mahónie cesmínolistá se tvarem listů velmi podobá cesmíně, která je ale jinou rostlinou.
Cesmína
Cesmínu poznáte podle červených plodů. Větvička cesmíny je symbolem amerických Vánoc. Na podzim se listy této rostliny lehce zbarvují do bronzova, u odrůdy Atropurpurea je tento jev nejvýraznější. Cesmíny (Ilex) na světě rostou v mnoha druzích. Některé jsou teplomilné, jiné zase odolné proti mrazu, a právě ty mohou zkrášlovat naše zahrady. Některé keře mohou i u nás dorůst úctyhodných velikostí. Lze z nich vytvářet příjemné tmavozelené pozadí pro pestřejší výsadby, poslouží jako neprostupné, stálezelené a velmi dekorativní živé ploty, tvarované se dobře vyjímají ve dvojici jako strážci branky, loubí a podobně, některé jsou i atraktivními solitérami.
Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.
Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.
V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.
Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.
Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.
Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m.
Listy stromu vavřínu obsahují až 3 % esenciálních olejů, z nichž je polovina cineol. Tyto listy obsahují sliz a tříslovinu. Bobule vavřínu obsahují až 4 % esenciálního oleje s podobnými prvky jako listy a kromě toho ještě dalších 26 % mastných olejů. Léčba bobkovým listem uklidňuje žaludek a stimuluje tvorbu trávicích sekretů. Listy vavřínu se suší ve stínu. Sušené vavřínové listy se používají k ochucení těžko stravitelného masa, ryb, okurek, sleďů, také se používají do polévek, do želé a do octu kvůli aromatizaci jako bobkový list nebo nové koření. Antiseptický účinek vavřínového oleje a jeho schopnost podpořit krevní oběh je důvodem, proč se také přidává do mastí pro změkčení. Jedná se o masti na vředy a na kožní onemocnění. Vavřínový olej se také přidává do masážních krémů pro sportovní zranění, stejně tak v čisté formě pro veterinární medicínu, kde se tento olej používá na vemena u zvířat. Vavřínový olej se také používá v kosmetice pro aromatizaci výrobků. Odvar z vavřínových listů ve vaně uvolňuje od bolesti těla. Nejčastějšími oblastmi pro pěstování vavřínu je Sýrie, Itálie, Řecko a Turecko.
Nové zakoupené houbičky properte v odstáté vodě, která má pokojovou teplotu. Jemně je promněte prsty, sceďte a opakujte to stále dokola, dokud voda nebude čirá, nebo jen mírně zkalená (asi čtyřikrát), při přípravě nepoužívejte kovové věci, použijte skleněnou nádobu, plastový cedník, umělohmotnou lžičku, houby dejte do sklenice s obsahem 700 ml a do poloviny zalijte nesvařeným mlékem (7 ks hub na 300 ml mléka). Sklenici přikryjte látkou nebo papírovou utěrkou, nechte stát při pokojové teplotě, občas krouživými pohyby promíchejte, kefír je hotov za 2–3 dny. Dole ve sklenici se usadí syrovátka, houbičky s kefírem budou nahoře. Tekutinu sceďte přes plastový cedník, houbičky properte a rozdělte. Když vyrostou více než 1 cm, můžete zdvojnásobit množství mléka. Sklenice nesmí být na slunci, pouze ve stínu. Každých 14 dní houba zdvojnásobí svůj objem, rozdělte ji, darujte třeba známým. Nápoj můžete vyrábět donekonečna.
Doporučení: Mléko si obstarejte co nejkvalitnější, platí přímá úměra – čím kvalitnější mléko, tím kvalitnější kefír. Vynikající jsou bio mléka, je celkem jedno, zda je mléko plnotučné, nebo polotučné, hlavně nesmí být trvanlivé. Mléko přímo z farmy je naprosto ideální, málokdo si ho však je schopen tímto způsobem zajistit. Kravské nebo kozí, to je jedno, vyberte si, co vám chutná. Když zrovna budete chtít udělat přestávku ve výrobě kefíru, dejte houbičky do sklenice s vodou a nechte v lednici. Do týdne je properte a vyměňte vodu. Houbičky by takto měly odpočívat nejdéle 2 týdny. Čím víc houbiček dáte do mléka, tím kyselejší kefír vyrobíte. Množství regulujte dělením. Použijte asi 1 polévkovou lžíci na 1 dávku.
Připravený nápoj pijte vždy večer před spaním. Nic už potom nejezte. Chcete-li dosáhnout opravdu viditelných léčivých účinků, pijte kefír z tibetské houby po dobu dvaceti dní. Poté si udělejte desetidenní přestávku. Opakujte, dokud nepocítíte výrazné zlepšení zdravotního stavu. Během přestávky houbu dále čistěte a zalévejte mlékem. Pokud houbu zalévat nebudete, zčerná, a po třech týdnech ztratí zdravotní účinky.
Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Jedná se o léčivou bylinu, působí proti kašli a má protizánětlivé a antibiotické účinky, které jsou způsobeny přítomností glykosidu jménem aukubin, čehož se využívá k léčbě vředových chorob žaludku, dvanáctníků i tlustého střeva.
Léčivé účinky
Jitrocel má latinský název Plantago lanceolata, je to trsnatá vytrvalá rostlina z čeledi (čeleď) jitrocelovitých (Plantaginaceae). Na prvním místě se užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, a dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy, a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“
Při bronchitidě a bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citronu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme k varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a teprve potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.
Semeno jitrocele působí proti tvorbě žlučových kamenů, užíváme-li denně 8 gramů. Sirup z jitrocele čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Správně bychom jej měli používat stále a brát denně před každým jídlem jednu polévkovou lžíci (děti jen čajovou lžičku). Průměrná rostlina vyprodukuje okolo 2 500 semínek, ale na velké rostlině může dozrát až 10 000 semínek za rok. Pokud však jitrocel roste v oblasti chudé na živiny, semínek vznikne jen mezi 35 až přibližně 260. Některá semínka se uvolňují hned po uzrání, jiná zůstávají v klasu až do doby, než odumře a dopadne na povrch.
List a šťáva z jitrocele (květenství) se používají na menší rány, ekzémy, spáleniny a zanícené rány. V současnosti se tato praxe nedoporučuje, jelikož hrozí, že se do rány zanese druhotná infekce.
Jako první budete při změně svých obrysů potřebovat správný make-up. Pro optické zužování si připravte dva odstíny – jeden zhruba v barvě vaší pleti a ten druhý o něco tmavší. Světlejší odstín půjde na místa, která mají vystoupit do popředí, tmavší zase jistá místa skryje do pozadí. Bledým make-upem tedy přetřete linii nosu, bradu i čelo, čímž je zvýrazněte. Na boky nosu patří tmavší barva, také na spánky a obličejové prohlubně. Tmavší odstín naneste i po vrcholy lícních kostí a na spodek brady.
Dejte si dobrý pozor na barevné přechody mezi dvěma odstíny make-upu. Maskujte je do ztracena a snažte se jejich výraznost minimalizovat. Takto nanesený make-up zafixujte neutrálním pudrem a nezapomeňte i na nalíčený spodek brady. Ten byste měla přetřít trochu tmavším pudrem, aby ještě více ustoupil do pozadí.
Červeň na tváře umí udělat hotové zázraky. Abyste dosáhla správného efektu, naneste tvářenku přesně pod lícní kosti a štětcem přejděte směrem nahoru po jejich liniích. Barvou však nezajděte níže, než je linie vašeho nosu, a také ani dále, než je vnější koutek oka. Možná budete překvapena, ale tato pravidla umějí vytvořit skutečně viditelný efekt.
K očím patří i obočí, při líčení ho tedy zohledňujte. Výše klenuté oblouky umí opticky prodloužit obličej, ale netřeba je dělat za každou cenu. Namodelujte je stínem – světlý odstín naneste pod linii obočí a tmavší zase na záhyby oka. Při nanášení stínů myslete na to, že byste je měla táhnout směrem ven, čímž oko opticky zvětšíte. I linku klidně přetáhněte ve vnějším koutku a podobný důraz klaďte i na řasenku. Řasy u vnějšího koutku oka viditelně prodlužte, ukrojíte tím z kulatosti své tváře.
