Čaj z rýmovníku tlumí bolest hlavy, uvolňuje ucpané nosní dutiny při rýmě a účinkuje při kašli. Čaj je vhodné připravovat z čerstvých listů.
Čaj z rýmovníku
Postup: Natrhejte a omyjte čerstvé lístky. Na přípravu čaje do jednoho hrnku postačí jeden list rostliny, listy jsou totiž vcelku velké a jejich aroma i obsah látek jsou dostatečné. Zalijte horkou vodou a nechte několik minut louhovat, poté může okamžitě popíjet. Čaj krásně voní. Trápí-li vás chrapot nebo kašel, oslaďte si jej medem a brzy se vám uleví.
Užívání
Rýmovník má schopnost zlepšovat zdraví pokožky, detoxikovat tělo, ochránit nás před nachlazením, ulehčit od bolesti spojené s artritidou, zmírnit stresové napětí a úzkosti, navíc působí jako prevence některých druhů rakovin a optimalizuje zažívání. Nejvyhledávanější částí této rostliny jsou listy. Ty se dají používat k ochucení masa a zeleninových pokrmů. Sušené listy jsou vhodné do polévek či dušeného masa, sušení je ale velkým problémem. Éterické oleje extrahované z listů se dají použít k ošetření kůže. V místnosti, kde se rostlina nachází, se prokazatelně lépe dýchá. Silice, které se z rýmovníku odpařují, odpuzují mouchy, komáry, moly, mšice a jiný hmyz.
Pro děti
Pokud děti trápí nachlazení, bolesti v krku, ucpaný nos nebo zánět vedlejších nosních dutin, můžete jim z listů uvařit čaj. Sloučeniny obsažené v bylince silně podporují vykašlávání a vylučování hlenu z dýchacích cest. Čaj také stimuluje pocení, což pomáhá odstranit toxiny přes kůži a urychlit proces obnovy. Rýmovník může pomoci zlepšit imunitní systém tím, že zabrání bakteriím a jiným patogenům v jejich rozvoji v trávicím traktu. Rýmovník lze využít i zevně na štípance. Bylinka obsahuje protizánětlivé sloučeniny, které mají schopnost snížit zarudnutí a otok, a zároveň eliminují svědění a podráždění.
Pro dospělé
Dospělí mohou rýmovník využít na rýmu, na bolesti krku, stačí jen rozžvýkat jeho listy. Dalším využitím rýmovníku je použít bylinky k ošetření pleti. Rýmovník dokáže vyléčit ekzém či psoriázu.
Esenciální olej z rýmovníku zlepší průběh artritidy, což může být důležité pro sportovce nebo osoby s osteoporózou, kteří podstupují pravidelnou zátěž kloubů a kostí.
Rýmovník obsahuje kyselinu askorbovou, která posiluje imunitní systém, zatímco kartenoidy a vitamín A zlepšují zdraví očí. Snižují oxidační stres v očích a zabraňují makulární degeneraci.
Rýmovník má rovněž pozitivní vliv na léčbu rakoviny prsu. I když jsou studie ještě na samém počátku, nejnovější zprávy ukazují, že antioxidační schopnosti této bylinky, stejně jako obsah omega-6 gama-linolenové kyseliny, jsou účinné při zpomalení šíření rakoviny prsu. Vědci zároveň objevili pozitivní účinky při léčbě rakoviny prostaty.
Minerální a organické látky v rýmovníku působí mírně sedativně, díky čemuž je tato bylina ideální na přípravu čajů proti stresu a úzkosti. Zklidňující účinky rýmovníku pomáhají navodit i klidný a zdravý spánek.
Rýmovník je i účinné diuretikum a pomáhá tělo čistit od toxinů tím, že stimuluje močení. To také snižuje přebytečné množství soli, tuku a vody v těle a díky tomu udržuje chod ledvin a lymfatického systému bez problémů. Bylinka pomáhá odstraňovat ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník se dále používá proti bolestem žaludku a ke zmírnění syndromu dráždivého tračníku. Bylinka dokáže také regulovat zažívání a zklidnit zánět žaludku. Nejlepším způsobem, jak bylinku využít na tyto potíže, je připravit si z ní čaj.
Rýmovník stimuluje pocení, což také pomáhá odstranit toxiny přes kůži a urychlit proces obnovy.
Ve svém příspěvku NIKDY BYCH SI NEKOUPILA ALOE VERA NAPŘ.V LÉKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Aloe Vera se dá v pohodě pěstovat doma. Je to nenáročná rostlina, jenom časem zabírá dost místa. Už jsem starší a pěstuji tuto rostlinu hlavně kvůli sobě a pejsáčkům. Já už v různých receptech ji piju a mažu už alespoň 20let. Ta je snad na všechno, díky ní nemám zdravotní problémy, které mají starší lidi a to je mi přes 70let. Očišťující likér - aloe 30dkg, med - 1/2kg, červené víno- 7dcl a 1dcl lihu, na jaře a na podzim, v létě si dělám limonádu - aloe med a jableční ocet. Pejskům to dávám i do masa. Je to zázrak přírody, ale pěstovaná doma, ne koupená v lahvi s nějakým konzervantem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
Zapomněla jsem, že očišťující likér je recept, který jsem dostala asi před 40ti lety od primáře Ostravské nemocnice, za který jsem dodnes vděčná.
Aloe se umele a přidají se ostatní ingredience (med, víno a líh). Nejlepší je zavařovací 4litrová láhev a dá se do chladné a tmavé místnosti nebo lednice a denně se promíchá. Po týdnu se scedí přes plátýnko a skladuje se v tmavých lahvích v lednici.
Denně ráno na lačno, se užívá polévková lžíce. Já si to dávám na noční stolek a po probuzení si dávám loka přímo z láhve. Tento likér vám čistí vnitřní zažívací orgány, může nastat ze začátku i řidší stolice a dokonce i tmavší, jak se čistí střeva.
Rýmovník se používá na léčbu dýchacích problémů nejen u dětí, funguje stejně dobře i u dospělých. K uvolnění intenzivní vůně stačí list rýmovníku promnout v ruce (vůně je cítit i bez promnutí, ale po něm se rostlinné aroma zvýší). Všeobecně se doporučuje inhalovat látky z lístků rýmovníku při rýmě i nachlazení. Rýmovník pomáhá také na astma, kdy se doporučuje lístky ponořit do nádoby s vodou a nechat je v noci na topení, aby se po celou noc postupně uvolňovala vůně z této rostliny. Rýmovník je dobré mít doma v místnostech, kde se lidé často pohybují, protože rýmovník neustále uvolňuje slabou vůni a díky tomu se v nich lépe dýchá.
Rýmovník se používá nejen na rýmu, ale i třeba na bolest hlavy, horečku, kašel, nachlazení i zánět průdušek. Pomoci může třeba odvar z jednoho (čerstvého!) lístku rýmovníku. Účinky má prý rýmovník i na léčbu žaludečních křečí, vysokého krevního tlaku, ledvinových a žlučníkových kamenů, kolik, průjmů i otoků. Výluh z listů této rostliny může posloužit i k léčbě oděrek, spálenin i záděr u nehtů. Při léčbě rýmy není ale vždy potřeba louhovat list rýmovníku, obvykle stačí třeba jen list rýmovníku uštípnout a čichat k němu, nos se tak stejně dobře uvolní. Navíc list rýmovníku neuvadá hned, chvíli to trvá, a tak list déle vydrží. Stejně tak se dá dětem před spaním "potřít" polštář rozdrceným lístkem rýmovníku, aby se jim v noci lépe dýchalo (nebo prostě jen ho položit vedle jejich hlavy). Některé maminky potírají dětem i trička jako takovou prevenci, když jdou do školky. Stejně tak může rýmovník sloužit jako domácí repelent (proti hmyzu stačí rýmovník, jako odpuzovač koček a psů je vhodnější plectranthus caninus), anebo koření v kuchyni.
Sirup z rýmovníku je lahodný a můžete jej přidávat do čaje nejen jako prevenci, ale i sladidlo. V podstatě ho můžete používat jako klasický med, takže kromě teplých nápojů také jen tak na pečivo nebo do obilných kaší.
Rýma, zvýšená teplota, kašel a nachlazení nejsou jediné potíže, proti kterým rýmovníkový sirup využijete. Pomáhá také například při bolestech hlavy a pomůže odbourat potíže zažívacího traktu.
Recept
Ingredience: 35 lístků rýmovníku, 1 granátové jablko, 1 pomeranč, 1 citron, 1 kg cukru (lze použít i třtinový), voda
Postup– den první: Minimálně 24 hodin musíme nechat očištěné rýmovníkové lístky louhovat. Vložíme je do hrnce, přidáme plátky ovoce, nejlépe v bio kvalitě, a vše zalijeme vroucí vodou tak, aby bylo všechno dokonale ponořeno. Hrnec zakryjeme čistou utěrkou a necháme v pokojové teplotě louhovat klidně i 2 dny.
Postup – den druhý: Z hrnce odstraníme lístky i ovoce nebo celé přecedíme. Přidáme cukr a zahříváme a mícháme tak dlouho, dokud se zcela nerozpustí. Pak ztlumíme plamen a pozvolna za občasného míchání necháme sirup zredukovat, abychom dostali hustější konzistenci světle měděné barvy. Mějte na paměti, že po zchladnutí sirup ještě dost zhoustne. Horký sirup ihned plníme do menších, pokud možno ještě horkých skleniček, pevně uzavřeme a necháme vychladnout dnem vzhůru.
Tip: Sirup je opravdu výborný a jistě se po něm zapráší i u vás doma, doporučujeme ho uchovávat na chladném místě. Pokud neseženete granátové jablko, můžete použít půl hrnku sušené moruše nebo třeba plodů z černého bezu, jeřabiny nebo arónie.
Užívání
Sirup můžete užívat jako prevenci nebo i jako lék po lžičkách.
Toto přírodní antibiotikum můžete i inhalovat, protože ulevuje od bolestí v krku a od ucpaného nosu. V listech jsou obsaženy rostlinné vonné oleje thymol a karvakrol. Lístky stačí mnout v ruce a čichat k nim. Na noc si dejte větvičku pod polštář.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
K přípravě sirupu z rýmovníku za studena je potřeba asi 30 listů z rýmovníku, cukr krupice, 1 pomeranč a 1 citrón. Nejprve si připravíme nádobu, v níž bude sirup z rýmovníku uskladněný. Nádoba musí být suchá a čistá. Do nádoby se dá nejprve vrstva cukru, pak vrstva nakrájeného citrónu, pomeranče a rýmovníku. Tyto vrstvy se pořád střídají, dokud není nádoba plná. Poslední musí být vždy vrstva cukru. Nádobu je potřeba pořádně uzavřít a uskladnit na nějakém chladném a temném místě na několik týdnů. Po celou dobu je potřeba obsah kontrolovat, a když se promění v "kaši", tak se nádoba otevře a její obsah se přecedí přes plátno do čistých sklenic. Sklenice se znovu uzavřou a skladují se znovu skladu. Snad není potřeba zdůrazňovat, že pokud se ve sklenici objeví plíseň, nesmí se sirup konzumovat.
Ve svém příspěvku SAZENICE RYMOVNIKU PURPUROVÉHO KOUPIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Ďurana.
Chtěla bych koupit sazenici rymovniku purpurového, ale nemohu ji někde sehnat poradíte? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlina.
Dobry den, rymovnik sazenice sice nemam, ale mohu Vam nabidnout už zakořeně sazeničky dovezene přímo z Mexica. V připadě zajmu mi napište na email valentovap@seznam.cz.
K výrobě masti z rýmovníku je potřeba asi 20 - 30 středních lístků rýmovníků, 200 g tuku (například vepřové sádlo, nebo vhodný je i kokosový tuk). Nejprve si zahřejeme tuk a do něj se přidají natrhané lístky z rýmovníku. Je potřeba udržovat stálou teplotu tuku a lístky v něm nechal asi dvě hodinu luhovat. Během těch dvou hodin je třeba občas tuk promíchat. Po dvou hodinách je třeba tuk odstavit a nechat vychladnout. Po vychladnutí vložíme tuk s lístky rýmovníku do lednice asi na dvacet čtyři hodin. Další den se opět tuk přivedeme k varu a celý postup se opakuje. Po zchladnutí (ještě by měl být vlahý) tuk přecedíme a vzniklou mast slijeme do skleniček. I mast se musí skladovat v chladu. Mast je vhodná pro dospělé i pro děti. Používá se k promazávání hrudníku (problémy s průduškami) i k mazání nohou (nachlazení). Může se používat i při vysušené kůži, kožních zraněních i lehkých popáleninách. Mast by se měla aplikovat maximálně dvakrát denně.
Ve svém příspěvku ZDRAVOTNÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Můj známý měl velké problémy s bolestí zad, především v bederní oblasti. Nemohl se jich zbavit ani po užívání léků a různých rehabilitací, až mu někdo poradil, aby zkusil černý bez a to ve všech formách. Nadělal z něj čaj, víno, likér, džem a po nějaké době užívání veškeré problémy zmizely a měl od té doby se zády klid. Užíval jej pak samozřejmě i nadále.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mast z rýmovníku se používá k léčení modřin, ran a popálenin.
Recept
Ingredience: 200 g rostlinného tuku, 10 listů rýmovníku
Postup: Tuk se rozehřeje při teplotě zhruba 110 °C, přidají se čerstvé listy rýmovníku a za stálé teploty se nechá směs louhovat 2 hodiny za občasného promíchání. Poté se tuk s listy dá do chladu na 24 hodin a následně se celý proces louhování ještě jednou zopakuje. Mírně vychlazenou, ale stále tekutou mast je třeba přecedit přes plátno a nalít do nachystaných nádob.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři člověku mění často krev, aby neumřel, nebo mu implantují zdravou kostní dřeň, která však může být opět napadena a člověk umírá. Z helmintů napadajících krev je to například Ancylostoma duodenale, která se červenými krvinkami přímo živí, velmi často se jí zalíbí přímo v srdci, kde vyvolává další poruchy jeho činnosti. Člověk který je těmito parazity napaden je velmi unavený, brzy se prací unaví ještě více, potí se, chce se mu spát. Tělo se snaží s těmito parazity sice bojovat, ale nestačí to, potřebuje pomoc zvenčí. Imunitní systém ale při tomto boji věnuje již mnohem menší pozornost dalším parazitům (prostě nestíhá), včetně obrany proti vniku parazitů do těla a tělo je relativně rychle napadeno mnoha dalšími. Jejich exkrementy jsou navíc velmi toxické a to i neurotoxické a začínají silně ovlivňovat hormonální a nervové systémy člověka a z toho plynoucími poruchami zdraví. Není se schopno pak bránit banálním nákazám, člověk je často nemocný atd. V jeho těle je obsažná zoologická zahrada mnoha těchto parazitů.
Pokud již dojde k neuropatii či jiným vážným nervovým projevům, je tělo vždy již poměrně masivně zasaženo mnoha dalšími parazity a je nutné je zjistit včetně jejich dislokace a zlikvidovat vnějším zásahem. A tady už je potřeba znalostí z fyziky a umět logicky uvažovat. Neustále se přesvědčuji, že doktoři vystudovali jen kvůli tomu, že mají velice dobrou paměť, ve fyzice a logice se však projevují jako těmito obory nepolíbení (já jim říkám fyzikální eunuch). Kdyby trochu znali fyziku, měli by vědět, že každá entita (tedy včetně parazitů) se specificky projevuje, například jistými elektromagnetickými projevy, má svoje charakteristické frekvence, kterými jsme schopni ji detekovat, ovlivňovat, včetně jejich destrukce/zabití. Tyto frekvence jsou již tabelovány a existují přístroje, které jsou schopny podle jejich detekce zjistit, kterými parazity jste napadeni a některé z nich i tímto způsobem velmi rychle zabít. Je velmi smutné, když o tom doktor nic neví!!!.
Dále už jen k neuropatii. Pohybové orgány a čivy jsou systémy přímo řízené mozkem a proto nastal problém buď již v mozku (v oblasti řízení pohybu, včetně příčně pruhovaného svalstva) nebo na nervových cestách ke končetinám. Toto onemocnění je specifikované poruchami hybnosti končetin (brnění, slabost v pohybu, zpoždění pohybu, bolest nebo i silná bolest v rukou i nohou). Pokud jde o neuropatii v nohách, mohou být napadeny jen výstupy míchy z páteře v bederní oblasti (tasemničky, améby, plasmodia, shigelly,...) a nebo jen i nervy v nohách (filárie a mikrofilárie), ale mohou být napadeny již vstupy z mozku do míchy. Působení parazitů mohou být různá, tasemnice, jejich cystičky začnou utlačovat nervy (ty rostou desítky let, aniž bychom o nich věděli), filárie a mikrofilárie si rády pošmáknou na mielinových obalech nervů či je provrtávají (v nichž se elektrický nervový vzruch šíří nejrychleji), některé se živí kolagenem z kloubů, toxiny shigell a améb pak způsobují silnou až nesnesitelnou bolest v končetině, …. Problémy v rukou dělá obdobné napadení na nervových výstupech z krční páteře nebo také vstupů z mozku do páteře, přinejhorším zodpovědná centra mozku. Zajímavé je, že napadení bývá obvykle jen jednostranné (třeba jen levá ruka a levá noha).
Pro léčbu je proto nejdůležitější tyto patogeny nejdříve detekovat a teprve potom rozhodnout o způsobu jejich vytěsnění či likvidace (je třeba detekovat všechny, protože na postupu likvidace velmi záleží, neboť patogeny velmi často spolu spolupracují a různě se v sobě i ukrývají a musí se proto likvidovat ve správném pořadí). Chemická detekce je však neprůkazná a v mnoha případech nemožná, proto nemá smysl na takováto vyšetření k doktorovi vůbec chodit. Elektronická detekce je nejspolehlivější, nejrychlejší a nejlevnější, a právě proto se ji doktoři neučí, protože by kazila kšefty lékařskému loby. Přístroje na detekci jsou dvojího druhu. Buď jsou založené na snímání frekvencí vybuzených parazitů (tzv. F-scany), nebo na měření zvýšené vodivosti kůže při buzení parazita jeho rezonanční frekvencí na nějakém vhodném akupunkturním místě (přístroje EAV – elektro akupunktura podle Volyho). Nejdůležitější součástí obou přístrojů je co největší a nejspolehlivější databáze rezonančních frekvencí patogenů, podle nichž se výsledky měření srovnávají (abychom věděli co je to za druh parazita a tedy věděli jakým případným chemickým lékem či jiným způsobem je jej možno zničit – každá metoda léčby má svoje výhody, nevýhody a omezení). Výhodou přístrojů obecně spojitě buzených patogenů – f-scanů -je to, že jsme schopni v užité frekvenční oblasti změřit všechno, co v těle máme. U EAV si frekvenci nastavíme předem a pak ověřujeme máme-li ho. Nepostihneme proto patogen, který z nějakých důvodů zmutoval a má tedy i jinou frekvenci (ta není uložena v databázi parazitů), a patogeny jsou v tomto mistři (viz získaná odolnost proti různým lékům). U EAV musí mít poradce velké zkušenosti a dobře odhadovat možné patogeny pro ověřování.
Vlastní léčbu pak můžeme provádět chemickou formou pomocí léků, nebo vhodných bylin, to vše pro patogeny, kteří jsou v dosahu krve, která je nosičem léčiva – bohužel se musí užívat zahraniční léčiva, protože k nám se nedovážejí a nejsou tudíž schválené u nás, případně léky pro zvířata), nebo elektronicky, a to buď proudem potřebné frekvence (Zappery), nebo elektromagnetickým zářením modulovaným specifickou frekvencí (RPZ-14, Althon-7,...) a nebo modulovaným magnetickým polem. Řešením je i donutit patogeny, aby tělo opustily nebo povzbudit v příslušné oblasti imunitní systém (zejména fyzikální léčiva jako jsou homeopatika, či bylinné tinktury s nahranými frekvencemi patogenů, kterým se říká informatika). Každý způsob léčby má svoje výhody, omezení a nevýhody, je možné je různě kombinovat a způsob si pak spoluvybírá i pacient. Velmi důležitá je praxe člověka, který takovéto detekci rozumí a má dostatek zkušeností s užíváním přístrojů a léčiv a umí pacienta se vším seznámit.
Já se této problematice věnuji již řadu let, avšak převážně jen teoreticky (podnikám v jiných oblastech), a to z důvodů neschopnosti a nechuti doktorů něco vyléčit - léčit ale nevyléčit oni dovedou, draze, nejlépe až do konce života, protože se to podle nich vyléčit nedá, prakticky to realizuji jen u své rodiny a známých. Protože jsou přístroje na detekci patogenů velmi drahé, nemám je, ale chci si je v nejbližší době postavit a dám vám to potom na těchto mých stránkách vědět. Zatím mohu vaše problémy s vámi podrobněji rozebrat a poradit, kam se máte obrátit abyste se vyléčili.
Mohu vám však ze své zkušenosti poradit i nenáročný postup, který pokud problémy nevyřeší, alespoň je zmírní:
Mně neuropatie levé ruky a levé nohy zastihla paradoxně v lázních, kde jsem se léčil po dřívějším úrazu - utržené rotátorové manžetě levého ramene a kam už jsem již jel ne zcela zdráv. Po realizovaných různých masážích mě najednou začala brnět levá ruka a v levé noze jsem přestal mít sílu a nemohl jsem jít ani do schodů. Okořeněno to bylo urputnou bolestí ruky, kvůli které jsem nemohl ani spát a musel jsem jít na injekci. Protože jsem měl s sebou zapper (ten si může pořídit každý, protože jeho cena je cca 12.000,-Kč a pro zdraví se vyplatí), doobjednal jsem si nějaké součástky na výrobu elektromagnetického nástavce na tento zapper a do dvou dnů si ho zhotovil. Bolest mně způsobovaly Shigelly a elektrickou a elektromagnetickou cestou jsem je snad pozabíjel, takže bolesti ustaly. Začal jsem znovu užívat MMS (obvykle 3x denně až 6+6 kapek – prý stačí i míň 3x 4+4 kapky ale po dlouhou dobu – alespoň půl roku, ale jak jsem si spočítal, musí být při používání skleněného kapátka pro správný poměr míseny 4 kapky 24,5% chloritanu sodného se 6 kapkami 3,5% kyseliny chlorovodíkové, po asi 5 sekundách zalít malým až velkým prckem studené čisté/převařené vody a po chvilce vypít) a po návratu domů, jsem začal ještě chodit minimálně jednou za týden (asi 5 měsíců) do sauny, kde jsem realizoval 3x saunu, po každé oplach studenou vodou kromě zad a páteř jsem pak do další sauny prohříval na infralavici (tělo pro boj s parazity standardně zvyšuje teplotu), kde je patogen na páteři namáhán po dlouhou dobu radiačně výrazně vyšší teplotou (tělní buňky spolupracují a deponované teplo umí předávat okolním buňkám, patogen však tuto možnost nemá) a doufal jsem že uhyne. Pokud začala ruka či noha občas bolet, po zaperování na shigelly to vždy přešlo. Je vhodné rovněž cvičit, protože patogenům se nechce žít v místech, která jsou nějak neustále ovlivňovány pohybem – chtějí mít svůj klid. No a stalo se, do nohy se vrátila síla, ruka přestala brnět a bolesti již nemám. Dala by se asi použít i kryokomora, která by mohla mít stejný efekt, ale ta u nás není a muselo by to jít vše přes doktory. Protože jsem měl i jiné problémy (zejména únava), zašel jsem si letos v září na změření patogenů, abych své léčení neprováděl jen zkusmo. Mám v těle pěknou ZOO, únavu mi způsobovali dva malaričtí prvoci (ty jsem si asi dovezl od moře – ty vyžírají červené krvinky) a babesie k tomu (muchničky a hovada ze zahrady – rovněž napadají červené krvinky), vlastním krysí tasemnici a roupy (asi od psa), vodní chlor rezistentní prvoky z pitné vody z rozvodu a další prvoky, bakterie a viry. V současné době prodělávám doporučenou očistnou kůru a než si udělám čističku vody, musím veškerou vodu na pití i mytí převařovat, protože obsahuje chlor rezistentní prvoky. Užívám postupně léky proti prvokům a poté proti helmintům, současně beru bylinné tinktury s nahranými frekvencemi proti prvokům, bakteriím a virům. Když to půjde dobře, mohl bych být na konci prvního čtvrtletí příštího roku již zcela zdráv. Protože máme psa, budu zvědav, kdy se zase budu na něco reinfikovat.
Pro léčbu by se asi dala i využít i homeopatie (homeopatika jsou fyzikálním lékem, který ředěním zvýrazněnou typickou frekvencí jednak znepříjemňují pobyt jistých patogenů v těle, jednak frekvenčně posilují dotčené orgány v boji proti jistým patogenům a jednat stimulují zejména slinivku a játra pro to, aby z potravy začaly vychytávat substance vhodné pro boj s patogenem). Tady je vhodné navštívit dobrého homeopata, který by mohl poradit a tím i pomoci.
Stejně je na tom i bylinná léčba, kterou lze z těla postupně odstraňovat různé typy patogenů a v konečném důsledku vás vyléčit. Zase to chce nechat si poradit od dobrého bylinkáře, což není úloha lehká.
Dále je třeba doplnit do těla vitamíny (zejména všechny ze skupiny B, D3, Bór) – viz moje www stránky a protože nemoci způsobují jak patogeny, tak i jisté nečistoty, je třeba provést chelaci těchto nečistot, například kyselinou thioktovou a dalšími (odstranit hliník, nikl a další těžké kovy a další chemické nečistoty, doktoři o tom ale nic moc neví).
Pro další dotazy mě můžete oslovit na mailové adrese zdravymilan@seznam.cz, článek je pak rovněž k dispozici v sekci Přednášky na mých www stránkách http://www.zdraviafyzika.cz kde pak najdete i některé další informace.
Likér obsahuje vitamín C a je účinný na nachlazení a chřipky.
Recept
Ingredience: 2 vrchovaté hrsti smrkových výhonků, 8 kuliček jalovce, půl lžičky puškvorce, 500 ml 80% alkoholu, 0,5kg cukru, 0,75 ml vody, 5 lžic medu
Postup: Výhonky, jalovec a puškvorec zalijeme 80% alkoholem a necháme 2 měsíce louhovat. Poté scedíme, přidáme cukr rozpuštěný v 0,75 ml vody a med. Slijeme do lahví a uskladníme v temnu a chladu.
Čaj z rýmovníku tlumí bolest hlavy, spouští se po něm rýma a účinkuje při kašli.
Čaj je vhodné připravovat z čerstvých listů. Rýmovník je totiž opravdu šťavnatý a plný vody a dalších látek, a tak je velmi náročné jej usušit. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří. Pokud si tedy chcete připravit čaj z rýmovníku, natrhejte a omyjte čerstvé lístky. Na přípravu čaje do jednoho hrnku postačí jeden list rostliny, listy jsou totiž vcelku velké a jejich aroma i obsah látek jsou dostatečné. Zalijte horkou vodou a nechejte několik minut louhovat, poté může okamžitě popíjet. Čaj krásně voní. Trápí-li vás chrapot nebo kašel, oslaďte si jej medem a brzy se vám uleví.
V naší poradně s názvem LIKÉR ZE SMRKOVÝCH VÝHONKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír Hrůša.
CHcete-li zkusit pálenku ze smrkových výhonků,budete potřebovat smrkové výhonky.
Trefné. A těch výhonků je potřeba kolik? Jede,nebo dva,nebo dvacet kilo,nebo?
Za odpověď děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mmožství smrkových výhonků určíte tak, aby byly všechny potopené ve slané vodě a nahoře tato voda ještě přebývala o 5 cm.
Tinktura z rýmovníku se užívá při rýmě, nachlazení, k posílení imunity nebo jako prevence astmatu.
Recept
Ingredience: 500 ml 80% alkoholu, 20 listů z rýmovníku
Postup: Alkohol nalijeme do nádoby a přidáme čerstvě otrhané listy z rýmovníku. Nádobu zakryjeme utěrkou a dáme do tmavé místnosti louhovat. Doba louhování trvá cca 3 měsíce. Každý den bychom měli tinkturu promíchat. Pokud listy začnou hnědnout, tak je okamžitě odstraníme. Hotovou tinkturu slijeme do čisté nádoby a konzumujeme.
Užívání
Tinktura se užívá 3x denně po 10 kapkách, které se přidávají do smoothie, čaje nebo šťávy.
Sušení rýmovníku je obtížné. Opravdu jej dostatečně neusušíte ani v sušičce na ovoce. Jeho listy jsou velmi dužnaté. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří.
K výrobě likéru se využívají výhonky smrku ztepilého a kromě 2 hrstí těchto mladých výhonků potřebujeme tyto ingredience: 8 kuliček jalovce, 1/2 lžičky puškvorce, 500 ml alkoholu (80% konzumní líh), 5 lžic medu, 500 g cukru. Likér se připraví tak, že do nádoby dáme výhonky, jalovec, puškvorec a vše zalijeme alkoholem. Takto připravené necháme 2 měsíce louhovat. Poté se přecedí a přidá 500 g cukru rozpuštěného v 750 ml vody a přidá se ještě 5 lžic medu. Vše se důkladně promíchá, slije se do lahví a může se podávat nebo uskladnit.
Léčivou částí je list. Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozemnutých v dlani. Odvar z 1 listu rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, horečnatých stavech, jaterních chorobách, astmatu, kašli, křečích zažívacího traktu, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení, odstraňuje ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí například proti komárům, mouchám nebo molům.
Bylinu je možné také využívat v gastronomii, ačkoliv se na ni často zapomíná. Používá se především při pečení jehněčího nebo hovězího masa, je ideální také pro přípravu marinády. Obecně lze rýmovník používat všude tam, kde se běžně využívá šalvěj. Zvláštní vůně i chuť mohou výsledný pokrm zajímavým způsobem ozvláštnit.
Rýmovník je bezpečný a může se používat dlouhodobě každý den.
Podávají se 2 polévkové lžíce pro děti a čtvrt hrnku pro dospělé čtyřikrát denně k vytlačení sputa z dýchacích cest, k léčbě kašle, bronchitidy a ucpání nosu a plic. Pití čaje se opakuje každý den až do vymizení příznaků. Poslední užití čaje z rýmovníku v jednom dni by mělo proběhnout 3 hodiny před spaním, aby se v plicích nehromadil ztekucený hlen během spánku.
Pro lidi s astmatem a alergickou dušností bude velmi účinné, pokud se čaj užívá každý den.
Rýmovník pro děti
Není zakázán, ale nedoporučuje se u dětí mladších 3let. Miminku do 1roku absolutně ne. Může způsobit problémy se srdcem, hlavně arytmii popř. problémy s dýcháním.
Tato bylina je velmi užitečná při léčbě bolestí v krku, při otoku a zánětu dutin, protože obsahuje sloučeniny, které působí jako silný expektorant. To znamená, že usnadňuje odstranění vazkého sputa z dýchacích cest.
Vzhledem k tomu, že má antimikrobiální povahu, brání bakteriím a dalším patogenům v jejich usazování a rozvoji v traktech.
Pomáhá také posilovat imunitní systém.
Artritida
Listy rýmovníku obsahují sloučeniny, které jsou bohaté na omega-6 mastné kyseliny, jako je kyselina gama-linolenová.
Je známo, že kyselina gama-linolenová snižuje artritidu tím, že brání degeneraci kloubů.
Tato bylina je užitečná pro pacienty trpící osteoporózou nebo sportovce, kteří mají pravidelnou zátěž na kosti a klouby.
Vitamíny v rýmovníku
Rýmovník obsahuje vysoké množství vitaminu C, jenž posiluje imunitu.
Vitamín A a karotenoidy v něm přítomné zlepšují zrak, snižují oxidační stres a zabraňují makulární degeneraci.
Zlepšuje zdraví ledvin
Jelikož je rýmovník přírodní diuretikum, je účinný při čištění tělních toxinů a stimuluje močení. Také vytlačuje z těla množství přebytečného tuku, soli a vody a tím udržuje správnou funkci ledvin a lymfatického systému.
Syndrom dráždivého tračníku
Ve starověku byla tato bylina používána k léčbě žaludečních nevolností.
Podle současných poznatků je to užitečná bylina pro léčbu syndromu dráždivého tračníku, protože zklidňuje zánět žaludku a zlepšuje trávení.
I sirup z rýmovníku je lehké si doma připravit (spousta lidí sirup vyrábí, když se rýmovník rozroste). K jeho výrobě je potřeba asi 40 středních lístků, 1 kg cukru krupice (případně třtinového cukru, co komu vyhovuje), 1 pomeranč, 1 citron, asi 1 l vody.
Nejprve si omyjeme pomeranč a citron (když není pomeranč, mohou se použít třeba jen citróny, nebo třeba granátové jablko) a pak obě ovoce i s kůrou nakrájíme na plátky. Omyjeme si i lístky rýmovníku, a pak je nasypeme do hrnce. Přidáme k nim plátky exotického ovoce a vše zalijeme horkou vodou. Lístky i ovoce musí být ve vodě ponořené. Hrnec pak přiklopíme pokličkou a vše se nechá asi čtyřiadvacet hodin (klidně i jednou tolik) vyluhovat. Po vylouhování je potřeba výluh pořádně přecedit a pak ho znovu přivést k varu. Až při snížení teploty vsypeme cukr a za občasného míchání se sirup vaří tak dlouho, dokud nezíská měděný odstín a nezačne zlehka houstnout. Doporučuje se trochu sirupu lžičkou kápnout na čistý talířek, pokud drží kapka tvar, tak je potřeba přestat sirup vařit (sirup houstne i po zchladnutí). Ještě než sirup zcela zchladne, musí se přelít do skleniček, v nichž bude uchováván. Skleničky musíme pevně zavřít a otočit je dnem vzhůru. Sirup je nejlepší uchovávat v temnu a v chladu. Sirup se užívá po lžičkách, dávkování je individuální. Použití sirupu může být i prevencí před onemocněními.
Tepelně upravený sirup má delší dobu trvanlivosti než sirup vyrobený za studena.
