Metoda Linx je také známa pod názvem Reflux Management System. Tato metoda byla schválena agenturou Food and Drug Administration (angl. Food and Drug Administration) v roce 2012. Metoda Linx v podstatě představuje implantaci magnetického zařízení do dolní části jícnu. Implantát obsahuje množství magnetických kuliček titanu, které jsou spojeny do elastického kruhu a tvoří prstenec. Implantát je rovněž pokryt vrstvou z titanu, takže Linx není odmítán imunitním systémem pacienta. Umístění kroužku v těle pacienta trvá desítky minut. Prstenec se roztáhne, když pacient spolkne jídlo. V klidu má prstenec průměr přibližně 0,5 cm, rozšířit se může až do průměru 1,5 cm. U pacientů, kteří podstoupili tuto metodu, bylo pozorováno méně nežádoucích účinků, jako je nadýmání, zvracení nebo říhání po jídle, v porovnání s pacienty po operaci fundoplikací. Metoda Linx je v současnosti stále ve fázi výzkumu. V loňském roce obdržel FAD akreditaci Linx tým vědců provádějící výzkum a vydávající další a další zprávy ze zkušebního postupu s pozitivním výsledkem. Pro 20 % populace ve vyspělých zemích trpících onemocněním gastrointestinálního traktu by tento postup znamenal konec nemoci.
Linx je k dispozici ve speciálních medicínských centrech v USA a Evropě.
V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.
Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:
pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.
V naší poradně s názvem LINX OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Dobry den, aplikuje se u nas metoda Linx ? Jsem po rozvolněné fundoplikaci a dalsi nechci absolvovat.Děkuji za odpověd.Karel.36 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Metoda Linx se používá při léčbě refluxu a je zatím dostupná jen v USA. Metoda Linx spočívá v nasazení magnetického kroužku na ústí jícnu. Kroužek je tvořen malými vzájemně propojenými magnety, které se mohou přirozeně od sebe vzdálit a rozšířit celkový průměr kroužku až na 1,5 cm v případě polknutí stravy. Po transportu stravy do žaludku se magnety opět vlivem své magnetické přitažlivosti opět semknou a uzavřou ústí. Tím je zcela zabráněno pronikání žaludečních šťáv do jícnu a dochází k vyléčení GERD.
Je to velmi nadějná metoda, která pomůže tam, kde dosavadní metody nestačily. Provádí se laparoskopicky, tedy miniinvazivně a pacient odchází druhý den do domácího doléčení.
Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.
Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.
Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.
Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.
Barrettův jícen je stav, kdy je část původní sliznice jícnu s dlaždicovým epitelem nahrazena metaplastickým cylindrickým epitelem. Tato oblast bývá endoskopicky (makroskopicky) viditelná a histologicky by měla obsahovat takzvanou intestinální metaplázii. Jde o jeden z následků (komplikaci) refluxní nemoci jícnu, tedy opakovaného a obtěžujícího návratu žaludečního obsahu do jícnu. Riziko vývoje adenokarcinomu u osob s Barrettovým jícnem (BJ) je asi 30–40x vyšší než u osob bez něj. Adenokarcinom jícnu se vyvine během sledování asi u 0,2–0,5 % pacientů s tímto onemocněním za rok. Stěžejním úkolem endoskopické dispenzarizace pacientů s prokázaným BJ je zachycení časných dysplastických a neoplastických změn a možnost jejich kurativního řešení. Součástí léčby BJ je důsledná farmakoterapie refluxu nebo antirefluxní operace. Pro intervaly sledování a případnou intervenci existují doporučené postupy. Pacienti s vysokým stupněm dysplázie nebo časným adenokarcinomem mohou být úspěšně léčeni endoskopicky. Alternativou je chirurgická resekce.
Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.
Příznaky:
pálení žáhy,
pálení nebo bolest na hrudi,
ztížené polykání.
Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic. V místě zánětu se začnou tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno, a to buď výraznější jizvou, která způsobí zúžení průsvitu jícnu, nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek).
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace
Pokud lékař zjistil, že máte mírně poškozený jícen, je obvyklá dávka 20 mg jednou denně po dobu 4–8 týdnů. Pokud se jícen nezhojí, může vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů. Pokud se jícen již zhojil, je obvyklá pokračovací dávka 10 mg jednou denně. Pokud jícen není poškozen, je obvyklá dávka 10 mg jednou denně.
Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed)
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed nezhojí, může vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojí, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.
Léčba žaludečních vředů
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.
Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů
Obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8týdnů.
Prevence vzniku dvanáctníkových a žaludečních vředů, pokud užíváte NSAIDs
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.
Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu
Obvyklá dávka je 20 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne. Lékař vám rovněž předepíše dvě z následujících antibiotik: amoxicilin, klarithromycin nebo metronidazol.
Léčba nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené růstem slinivky břišní (syndron Zollinger-Ellison)
Obvyklá dávka je 60 mg denně. Lékař vám může dávku podle potřeby zvýšit a rozhodne o tom, jak dlouho budete přípravek užívat.
Děti
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace
Děti starší než 2 roky a s tělesnou hmotností větší než 20 kg mohou užívat Omeprazol 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.
Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu
Děti starší než 4 roky mohou užívat Omeprazol 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce. Lékař vašemu dítěti předepíše také dvě antibiotika nazývaná amoxicilin a klarithromycin.
Způsob užívání tohoto přípravku
Doporučuje se užívat tobolky ráno. Tobolky můžete užívat v průběhu jídla nebo nalačno. Tobolky spolkněte celé a zapijte polovinou sklenice vody. Tobolky nekousejte ani nedrťte.
Tobolky obsahují potahované pelety, které zabraňují tomu, aby se léčivá látka rozkládala v kyselém prostředí žaludku. Je důležité, aby se pelety nepoškodily.
Co dělat v případě, že máte vy nebo vaše dítě potíže s polykáním tobolek
Jestliže máte vy nebo vaše dítě potíže s polykáním tobolek, tak tobolku otevřete, její obsah spolkněte a zapijte polovinou sklenice vody, nebo vysypte obsah tobolky do sklenice s vodou prostou oxidu uhličitého (neperlivá voda), kyselým ovocným džusem (například jablečný, pomerančový nebo ananasový) nebo jablečnou šťávou. Před vypitím vždy zamíchejte (směs nebude zcela čirá). Směs hned vypijte nebo nejpozději do 30 minut. Abyste vypili veškerý lék, vypláchněte dobře sklenici ještě jednou vodou a obsah vypijte. Tuhé částečky obsahují léčivou látku, nekousejte je ani nedrťte.
V naší poradně s názvem LINX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Jiránková.
Dobrý den,také bych měla zájem o odstranění potíží pomocí operace LINX. Doufám v to už 2 roky a stále nic:-( aspoň výhledově - 5 let,10 let, 50 let???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V Česku metodu LINX neočekávejte. Nejblíže od nás si můžete nechat udělat tento zákrok v Mnichově v Německu na klinikách Arabella Clinic a Herzogpark Clinic. Tady je jejich webová stránka https://www.viszera.de/mage…
Cena operace bude individuální. S německým rozpočtem můžete zajít na svou zdravotní pojišťovnu se žádostí o spoluúčast.
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Lékař Vám řekne, kolik tobolek máte užívat a jak dlouho je budete užívat. To bude záviset na Vašem zdravotním stavu a Vašem věku.
Doporučené dávky jsou uvedeny níže.
Použití u dospělých:
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, např. pálení žáhy a kyselé regurgitace (návrat žaludečního obsahu zpět do hltanu a úst):
pokud lékař zjistil, že Váš jícen je mírně poškozen, obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4-8 týdnů. Pokud se Váš jícen ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů.
pokud se jícen zhojil, obvyklá pokračovací dávka je 10 mg jednou denně.
pokud jícen není poškozen, obvyklá dávka je 10 mg jednou denně.
Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.
Léčba vředů v žaludku (žaludeční vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař Vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.
Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů:
obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8 týdnů.
Prevence vzniku dvanáctníkových a žaludečních vředů, pokud užíváte NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.
Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu:
obvyklá dávka je Omeprazol STADA 20 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne.
lékař Vám předepíše dvě z následujících antibiotik: amoxicilin, klarithromycin nebo metronidazol.
Léčba nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené růstem nádoru slinivky břišní (syndrom Zollinger- Ellison):
obvyklá dávka je 60 mg denně.
lékař bude Vaši dávku upravovat v závislosti na Vaší potřebě a rovněž rozhodne, jak dlouho budete přípravek užívat.
Použití u dětí:
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, např. pálení žáhy a kyselé regurgitace (návrat žaludečního obsahu zpět do hltanu a úst):
děti starší než 1 rok a s tělesnou hmotností větší než 10 kg mohou užívat Omeprazol STADA. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.
Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu:
děti starší než 4 roky mohou užívat přípravek Omeprazol STADA. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.
lékař Vašemu dítěti rovněž předepíše také dvě antibiotika nazývaná amoxicilin a klarithromycin.
Způsob podání
Doporučuje se užívat tobolky ráno.
Tobolky užívejte raději mimo jídlo.
Tobolky spolkněte celé a zapijte polovinou sklenice vody. Tobolky nekousejte ani nedrťte. To proto, že tobolky obsahují potahované pelety, které zabraňují tomu, aby se léčivá látky rozkládala v kyselém prostředí žaludku. Je důležité, aby se pelety nepoškodily.
Co dělat v případě, že máte Vy nebo Vaše dítě potíže s polykáním tobolek.
Jestliže máte Vy nebo Vaše dítě má potíže s polykáním tobolek:
tobolku otevřete a obsah spolkněte a zapijte polovinou sklenice vody nebo vysypte obsah tobolky do sklenice s vodou (neperlivou), nebo s kyselým ovocným džusem (např. jablko, pomeranč nebo ananas) nebo s jablečným moštem.
před vypitím směs vždy zamíchejte (směs nebude zcela čirá). Poté jí hned vypijte nebo během 30 minut.
abyste se ujistil(a), že jste vypil(a) veškerý lék, vypláchněte dobře sklenici ještě jednou vodou a obsah vypijte. Tuhé částečky obsahují léčivou látku - nekousejte ani nedrťte.
Jestliže jste užil(a) více přípravku Omeprazol STADA než jste měl(a):
Jestliže jste užil(a) více přípravku Omeprazol STADA, než Vám předepsal lékař, ihned se obraťte přímo na lékaře nebo lékárníka.
Jestliže jste zapomněl(a) užít dávku, vezměte si ji, jakmile si vzpomenete. Pokud se však již blíží čas další dávky, zapomenutou dávku vynechte. Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.
Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.
Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:
klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
nechcete dlouhodobě užívat léky.
Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.
Mezi nové metody patří:
endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.
Ve svém příspěvku LINX OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Dobry den, aplikuje se u nas metoda Linx ? Jsem po rozvolněné fundoplikaci a dalsi nechci absolvovat.Děkuji za odpověd.Karel.36 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radmila Krechlerová.
dobrý den, chci se zeptat zda se už v České republice neprovádí operativní metoda jícnu zvaná LINX, a pokud ne, tak kde v Evropě je to dostupné?
Zatím jsem našla Londýn, Mnichov, a nevíte prosím kolik ta operace stojí kč? cca
Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bříško a břišní orgány se stěhují do hrudní dutiny, srdce se stěhuje doprava, takže dochází k zahnutí mezihrudí, zalomení velkých cév, útlaku plic a následně k úmrtí. Léčba: nutná je velmi rychlá intubace, následuje akutní chirurgické řešení – otevře se dutina břišní, z hrudníku se orgány stáhnou zpět do břicha, díra se zašije nebo se použije syntetická síťka nebo dura mater (tvrdá plena mozkomíšní). Prognóza je však špatná, může dojít k hypoplasii plic a poruchám vnitřního prostředí.
Retrosternální kýla – vzniká v defektu bránice za sternem. Projevuje se až ve starším věku, jde o takzvanou pravou kýlu, léčba je chirurgická.
Paraesofageální hernie – defekt bránice okolo otvoru pro jícen, část útrob se dostává do dutiny hrudní přes fyziologický otvor v bránici. Jde o vnitřní kýlu, která nezpůsobuje větší obtíže.
Hyátová hernie – kýla, při níž se do dutiny hrudní dostává horní část žaludku (fundus). Projevuje se bolestí v epigastriu, pacient může zvracet, jícen je poškozen kyselým žaludečním obsahem. Léčba je buď konzervativní (antacida), nebo chirurgická (žaludek se fixuje k bránici, přes jícen se přešívá část žaludku – fundoplikace).
Ve svém příspěvku LINX OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Dobry den, aplikuje se u nas metoda Linx ? Jsem po rozvolněné fundoplikaci a dalsi nechci absolvovat.Děkuji za odpověd.Karel.36 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radmila Krechlerová.
Prosím vás pokud někdo víte že se v České republice dělala operace LINX, dejte mi vědět. Už mám zjištěno že se dělá např. v Insbrucku, Mnichově, Londýně, v Insbrucku stojí 270 000 kč a jsou v tom dvě následné kontroly.
Kdo má stejný problém s refluxem a chtěl by se se mnou spojit, napište mi na email. radkadomovinka@seznam.cz. Jinak v Praze se lze přihlásit V Ustřední vojenské nemocnici na podobnou metodu která je ve studii, jmenuje se Stretta. Také to je neoperační miniinvazivní metoda.
Psychologické a psychiatrické faktory – jsou bezkonkurenčně nejčastějšími příčinami pocitu „knedlíku v krku“. Nesouvisí s příjmem potravy a polykání tekutin nebo pevné stravy by tento pocit nemělo zhoršovat. Provedená vyšetření neprokážou žádnou jasnou patologii. Základem je náhled pacienta, ne nezávažnost problému. Jako podpůrná léčba mohou být předepsány medikamenty proti úzkosti nebo antidepresiva.
Zvětšená štítná žláza – zvětšení štítné žlázy je označováno jako struma. Svým tlakem může zvětšená štítná žláza tlačit na okolní orgány a tím vytvářet nepříjemný pocit. Větší strumu lze nahmátnout. Obtíže s polykáním nemusí být přítomny, pokud zvětšená štítná žláza vyloženě neutlačuje jícen.
Obtíže s krční páteří – zřejmě se jedná o nepříjemné pocity dané nemocemi obratlů (vznik kostních výrůstků), jejich skloubením či problémy přilehlých svalů a šlach. Mezi čtvrtým a šestým obratlem se nacházejí nervy z míchy, které ovlivňují krk, jeho žlázy, nos, hlasivky a jícen, takže tam může docházet k nějakému utlačování těchto nervových drah, které se pak projevuje právě knedlíkem v krku.
Skutečné cizí těleso v jícnu – sousto, které se zasekne v jícnu (typicky kus masa ze steaku), je samozřejmě pociťováno jako „knedlík v krku“. Vzhledem k tomu, že je jícen ucpán, objeví se i porucha polykání včetně polykání slin, které vytékají z úst. Situace se řeší endoskopicky (gastroskopie), kdy je cizí těleso vytaženo, nebo protlačeno do žaludku.
Závažnější onemocnění – jak bylo řečeno výše, musíme být velmi pozorní v situaci, kdy se onen knedlík v krku objeví při polykání, a extrémně opatrní musíme být tehdy, pokud je polykání bolestivé. O jednotlivých možných příčinách si přečtěte v příslušném článku, já zde jen okrajově uvedu příčiny, jako je těžký zánět při refluxní chorobě, achalázii a další poruchy hybnosti jícnu, rakovinu jícnu a další.
Pocity tlaku v krku obvykle provázejí zánět mandlí, angínu, rozličné poruchy polykání, zduřené či jinak omezené sliznice hltanu jako následek infekce nebo alergie. U rýmy a nachlazení tento pocit rychle odezní, u alergie je nutná návštěva lékaře.
Smíchejte po 25 g listu vachty, listu máty peprné, oddenku puškvorce, kořene lékořice, natě řebříčku, natě komonice a natě tymiánu. Lžíci bylin zalijte sklenicí vroucí vody a pomalu vařte 2–3 minuty pod pokličkou. Na 10 minut odstavte, pak přeceďte do termosky. Pijte třikrát denně sklenici před jídlem.
Další babská rada se také týká možné neutralizace, a to pomocí mléčného nápoje. Ten dokáže nejenom zajistit, že se kyseliny rozředí, čímž se sníží jejich účinnost, ale i to, že díky své konzistenci pokryje jícen a vytvoří tak ochrannou vrstvu. Jde tedy o pomoc hned ve dvou fázích. Pijte tučné mléko, jogurtové nápoje, kefír. Vhodné je dané mléčné nápoje pít i co nejvíce vychlazené. To z důvodu, že vám od bolesti uleví okamžitě, jelikož samotný jícen nízkou teplotou jednoduše znecitliví. Bolest tak rychle odezní a díky zředění kyselin a ochranné vrstvě by se již neměla objevit.
Na žaludek pomáhá i aloe vera: nakapejte ji do sklenice s vodou a následně vypijte. Nebo je možné použít i alternativu v podobě různých nápojů z aloe, případně ve formě různých čajů. Babské rady se v tomto případě týkají spíše snahy zastavit aktuální problém, tedy ulevit vám. Aloe vera skutečně může pomoci s trávením, ale rozhodně se nejedná o pomoc, kterou lze označit jako pomoc trvalou.
Na trávení může pomoci bylinný čaj. Ne každá bylina je ale ta pravá. Určitě se doporučuje čaj z této pětice:
pampeliška
máta
meduňka
puškvorec
pelyněk
Je možné využít každou zvlášť, nic nezkazíte ani tím, že je použijete všechny najednou. A pokud žádný takový čaj nemáte, zkuste se poohlédnout i po bylinách, jako je třeba hořec nebo kopretina řimbaba. Obvykle jsou dostupné v kapkách, které přidáte do svého každodenního vlažného čaje.
Kromě tekutin pomůže vhodná strava. Dobrou prevencí mohou být mandle, které je vhodné dát si každý den (několik kousků). Paradoxně pomůže i kyselá okurka, která sice přináší do žaludku další kyseliny, ale změní v něm chemické reakce. Nic nezkazíte ani okurkou salátovou. Ideálně vyndanou z lednice. Tím, že obsahuje hodně vody, obsah vašeho žaludku naředí. Svým chladem zase dokáže zklidnit jícen. Skvělou pomocí může být třeba oblíbená okurka s mlékem, čímž zkombinujete hned dva pomocníky.
Vhodné je dát si také rýži. Ta vzhledem ke své povaze dokáže nasáknout tekutiny v žaludku a tím může minimalizovat problémy. Podobně efektivně mohou působit také brambory, nebo obecně jakákoliv jídla s vyšším obsahem škrobu.
Jak je gastroezofageální refluxní onemocnění léčeno?
Gastroezofageální refluxní poruchy jsou léčeny přípravky, které snižují tvorbu žaludeční kyseliny. Ve většině případů se používá antacid, který úspěšně reguluje příznaky. Také jsou předepisovány inhibitory, které se užívají jednou denně a mohou být užívány v případě potřeby i dlouhodobě. Další léčba zahrnuje histamin antagonist, který obsahuje H2 receptory, tyto léky se však používají méně.
Závažné případy gastroezofageálního refluxu, které nereagují na jinou léčbu, lze léčit krátkodobým prokinetikem, které urychlí vyprazdňování žaludku, což znamená, že je méně příležitostí k dráždění jícnu. V malém počtu případů může být po neúspěšné medikamentózní léčbě problém řešen laparoskopicky, jde o chirurgický zákrok, který posílí jícnový svěrač.
Zcela nový vývoj v léčbě gastroezofageálního refluxu slibuje nově představené LINX reflux zařízení. Toto zařízení pracuje na bázi malé flexibilní skupiny vzájemně propojených titanových korálků s magnetickými jádry, která jsou pomocí laparoskopické operace umístěna kolem jícnu těsně nad žaludkem. To pomáhá vytvářet překážku pro reflux kyseliny a žluči. Při polykání je magnetické pouto přerušeno, aby jídlo a pití normálně prošlo přes svěrač v dolní části jícnu. Pacienti mohou již během několika hodin po operaci obnovit normální příjem stravy a vrátit se k běžné činnosti, a to obvykle v době kratší než jeden týden.
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.
Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.
Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.
Části žaludku:
česlo (kardie)
fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
tělo (corpus) a zakřivení
vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval
Funkce žaludku: zadržení potravy, rozmělnění potravy, promísení potravy se žaludeční šťávou.
Žaludeční šťáva je produkována žaludeční sliznicí, je silně kyselá (pH 2,0–1,0) a slouží k chemickému zpracování potravy.
Tenké střevo má délku 4–6 m, skládá se v kličky, které pod játry a žaludkem vyplňují dutinu břišní a zasahují do malé pánve. Je zakryté tlustým střevem, dochází v něm k trávení a vstřebávání potravy.
Anatomicky se dělí na 3 oddíly:
dvanáctník
lačník
kyčelník
Tlusté střevo je pokračováním tenkého střeva, od kterého je odděleno ileocekální chlopní, což brání návratu obsahu zpět do tenkého střeva. Délka je cca 1,5 m.
Funkce tlustého střeva: posun chymu pomocí peristaltických pohybů, zahuštění obsahu, vstřebávání vody, minerálních látek, léků, produkce vitamínu K a některých vitamínů skupiny B, tvorba plynů.
Části tlustého střeva:
slepé střevo je červovitý výběžek (appendix vermiformis)
vzestupný tračník (colon ascendens)
příčný tračník (colon transversum)
sestupný tračník (colon descendens)
esovitá klička (colon sigmoideum) – část tlustého střeva v levé jámě kyčelní, ústící do konečníku
konečník (rektum) – konečná část střeva, uložená v malé pánvi, zadržuje stolici a podílí se na vyprazdňování, vyúsťuje řitním otvorem.
Játra jsou největší žlázou lidského těla, váží přibližně 1,5 kg. Jsou uložena pod pravou klenbou brániční, povrch jater je kryt peritoneem, kromě úzkého pruhu v místě, kde játra přirůstají k bránici. Poloha je zajištěna srůstem s bránicí peritoneálními závěsy a vztlakem břišních orgánů.
Části jater:
pravý lalok (lobus dexter)
levý lalok (lobus sinister)
jaterní branka (porta hepatis) – místo vstupu
tepny a vrátnicové žíly
místo výstupu žlučových vývodů
Cévní zásobení jater:
jaterní tepna (a. hepatica)
portální žíla (v. portae)
Slinivka je protáhlá žláza horizontálně uložená za žaludkem, má velikost cca 12–16 cm a hmotnost přibližně 60–90 g.
Části slinivky: hlava, tělo, ocas
Činnost slinivky:
vnitřně sekretorická (inzulín – ovlivňuje hladinu glykémie v krvi, cca 30 j/24 h, glukagon – působí proti účinkům inzulínu (antagonista inzulínu), čímž udržuje u člověka vyrovnanou hladinu glykémie)
zevně sekretorická (sekret s trávicími enzymy, který je vylučován do duodena – pankreatická šťáva)
Ledviny (ren, nefros) – základní funkční jednotkou je nefron. Ledviny filtrují z krve látky, které tělo už nemůže využít, filtrace probíhá v glomerulu. Každou minutu projde ledvinami cca 1 200 ml krve.
Močovody (uretery) vystupují z ledviny v podobě pánvičky ledvinné, jsou dlouhé 25–30 cm a mají průměr 1,25 cm.
Močový měchýř je dutý svalový orgán uložený za kostí stydkou, má funkci rezervoáru.
Močová trubice (uretra) je vývodná močová cesta. Je ovlivněna vnitřním svalovým svěračem, který je vůlí neovladatelný. Zevní svěrač vůlí ovladatelný je.
Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti až pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti. Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasné stažení jícnu v jiných úrovních.
Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku – obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).
Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.
