Téma: 

lípový květ


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: lipovy květ

Lipový květ se dá krájet jen před usušením, dokud je vláčný. Po usušení jde už jen drtit.

Zdroj: diskuze Lipovy květ
Odesláno: 12.6.2014 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

LIPOVÝ KVĚT

K čemu je dobrý lipový květ?

Lipový květ se nejčastěji používá při horečnatých onemocněních dýchacích cest, při kašli, angíně, zánětu průdušek a zahlenění. Podporuje vypocení, které léčbu urychlí, a zároveň pomáhá rozpouštět hleny, tiší křeče, snižuje dráždivost ke kašli, působí protizánětlivě a celkově uklidňuje.

Lipový květ pomáhá také při žaludečních křečích, střevních kolikách a například proti revmatismu. Dále se používá při onemocnění močového měchýře a močových cest, ulevuje i při nachlazení ledvin a při obecných obtížích s močením.

Lipový květ obsahuje celou řadu důležitých látek, jako je sliz, flavonové glykosidy, třísloviny, silice a látky podobné vitamínu E. Tyto látky podporují produkci potu, žluči a moči se současným zklidňujícím a spasmolytickým účinkem.

Detail odstavce: K čemu je dobrý lipový květ?
Zdroj: Lipový květ
Zveřejněno: 6.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: lipovy květ

Prosím o sdělení,ma-li se květ pokrajet před sušením nebo po usušení. Děkují

Zdroj: diskuze Lipovy květ
Odesláno: 11.6.2014 uživatelem Jaromír Kupka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

LIPOVÝ KVĚT

Lipový květ v těhotenství

Co dělat, když máte zvýšenou teplotu, ucpaný nos, škrábe vás v krku a začínáte pokašlávat? Na antibiotika to snad není a budete ráda, když se jim jako těhotná vyhnete. Z bylinek, které si můžete s klidem dopřát, jmenujme například lipový květ, ze kterého si můžete připravit lahodný čaj na vypocení, nejlépe ještě s medem. Další vhodnou bylinkou pro vás může být heřmánek na snížení horečky nebo ke kloktání a jitrocel v jakékoli formě proti kašli. Na trhu jsou k dostání kvalitní jitrocelové sirupy nebo také jitrocelové bonbony.

Detail odstavce: Lipový květ v těhotenství
Zdroj: Lipový květ
Zveřejněno: 6.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: skladování lipového květu sušeného

Lipový květ se po usušení skladuje v hadrovém pytlíku doma při pokojové teplotě bez přístupu světla.

Zdroj: diskuze Skladování lipového květu sušeného
Odesláno: 9.6.2018 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

LÉČIVÉ ÚČINKY LÍPY

Lipový květ na vysoký krevní tlak a bolest hlavy

Tato fantastická bylina je účinným tonikem pro nervový systém, také je účinná na křeče, snižování krevního tlaku a hladiny cholesterolu, je vynikající proti stresu, bolestem hlavy, úzkosti a ateroskleróze. Lipový květ napomáhá se zlepšením spánku. Funguje velmi dobře zejména v kombinaci s chmelem. Zároveň stimuluje pot a tím pomáhá tělu při nachlazení a horečce, protože snižuje teplotu a dostává hlen z plic, průdušnic a celého dýchacího systému. Velmi účinné je kloktání čaje z lipového květu nebo užívání tinktur na bolesti v krku. Čaj z lipového květu je účinný pro ledviny, močový měchýř a žaludek.

Detail odstavce: Lipový květ na vysoký krevní tlak a bolest hlavy
Zdroj: Léčivé účinky lípy
Zveřejněno: 3.2.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: učinky lípy

už jako dítě jsem měla rada lípovy květ,ale dokud nebyl rozvinuty. Vlastně nevyzrálý květ. Ví někdo co obsahuje nebo co mi chybí, protože už se zase těším až uzraje. Děkuji za odpověd

Zdroj: diskuze Učinky lípy
Odesláno: 17.4.2015 uživatelem iva novotna
Počet odpovědí: 0

LIPOVÝ KVĚT

Sběr a sušení lipového květu

Květenství s blanitým podpůrným jazykovitým listenem se sbírá hned na počátku rozkvétání, od konce května do poloviny července, za suchého počasí, a rychle se suší v teple ve stínu v načechrané vrstvě do 5 cm. Sušení na slunci se nedoporučuje. Špatné je také sušení nad horkými topnými tělesy. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Květenství s poupaty ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se nesbírají. Sušený květ má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Sušený květ nesmí znovu navlhnout.

Detail odstavce: Sběr a sušení lipového květu
Zdroj: Lipový květ
Zveřejněno: 6.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

LIPOVÝ KVĚT

Použití lipového květu

Užívání lípy v léčitelství sahá již do dávných antických dob. Kromě květů se před dávnými lety využívala také kůra, která se používala k léčbě lepry a ztráty vlasů. Květy se tenkrát užívaly k léčbě kašle, zahlenění, zažívacích obtíží, onemocnění ledvin či epilepsie.

Dnes se květ lípy využívá zejména k vnitřnímu použití.

Vnější použití lípy srdčité

Zevní použití květů lípy není tak obvyklé. Lze je využít ve formě nálevu k omývání vlasů jako pomocný prostředek při léčbě lupů. Dále také jako kloktadlo, ústní vodu či přísadu do koupelí.

Vnitřní použití lípy srdčité

Lipové květy se používají hlavně vnitřně. Užívají se ve formě nálevu, jsou také součástí mnoha léčivých čajových směsí používaných při nachlazení, zánětech horních cest dýchacích a horečce. Lipový květ působí proti horečce, protizánětlivě, podporuje produkci potu, rozpouští hleny, také působí protikřečově a lehce diureticky. Lipový čaj se pije při infekčních a horečnatých onemocněních, kdy je žádoucí potící kúra, tedy při rýmě, kašli, nachlazení, zahlenění horních dýchacích cest či zánětech průdušek. Lipový květ je také vhodný při onemocnění ledvin a močového měchýře, také jako prostředek podporující žaludeční a trávicí činnost, protože zvyšuje vylučování moči, zvyšuje vylučování žaludečních šťáv, zlepšuje trávení a uvolňuje křeče. Lipový květ má obdobné účinky jako květ černého bezu, se kterým se často kombinuje.

Detail odstavce: Použití lipového květu
Zdroj: Lipový květ
Zveřejněno: 6.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: warfarin a lipový čaj,šípkový čaj

Taky užívám walfarin na ředění krve a lipový i šípkový čaj normálně běžně piju z vlastních natrhaných bylinek a nemám s tím žádný problém.

Zdroj: diskuze Warfarin a lipový čaj,šípkový čaj
Odesláno: 7.1.2017 uživatelem Milada
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

ZAMIOCULCAS

Květ rostliny zamioculcas

Květ se na zamioculcasu objeví jen zřídkakdy, nejčastěji kvetou starší exempláře. Květ však není tak působivý jako lesklé listy, je nevýrazné barvy a po odkvetení by se měl odstranit, aby se rostlina tvorbou semen nevysilovala.

Zde si můžete prohlédnout, jak květ zamioculcasu vypadá.

Detail odstavce: Květ rostliny zamioculcas
Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno: 5.5.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

LIPOVÝ KVĚT

Léčivé účinky lipového květu

Lipový květ obsahuje fenolické kyseliny, proanthocynidiny, třísloviny, flavonoidy, silice, glykosidy, slizy, saponiny, třísloviny a další látky chemicky příbuzné vitamínu E.

Jako droga se užívá květ i s listenem. Sbírá se ještě před plným rozkvětem, neboť v něm nesmějí být plody. Natrhané květy se suší a používají pro přípravu lipového čaje nebo kombinovaných léčivých směsí. Při sběru je třeba dát pozor na záměnu s lípou stříbrnou nebo lípou americkou, jejichž květy nemají žádané účinky. Záměna s lípou velkolistou či s jejím křížencem lípou malolistou není na závadu.

Účinné látky mají široké spektrum použití, neboť mají účinky antispasmatické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slabě astringentní (svíravé).

Čaj se často používá ve směsi s bezem černým nebo hluchavkou bílou, a to při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kdy pomáhá uvolňovat hleny. Dále je užíván při potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Uvádí se užitečnost i při slabších problémech se žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí. Odvar pomáhá při nervovém napětí a úzkostlivosti, snižuje cholesterol a zpevňuje cévy.

Listy spařené vodou a smíchané s vínem se používají jako obklady při popáleninách a svalových křečích.

Nektar sbíraný včelami z květů lípy má nezaměnitelnou vůni. Ve formě lipového medu se hojně používá v lidovém léčitelství.

Detail odstavce: Léčivé účinky lipového květu
Zdroj: Lipový květ
Zveřejněno: 6.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: zahrada bazalka na uskladnění používá se i květ

bazalka na uskladnění - úpoužívá se i květ?

Ukládám do krabičky a mrazničky.Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Zahrada bazalka na uskladnění používá se i květ
Odesláno: 19.11.2017 uživatelem Manka
Počet odpovědí: 0

LIPOVÝ KVĚT

Lipový květ – recepty

Lipový čaj

Polévkovou lžíci sušeného lipového květu (4 g) přelijeme vroucí vodou (2 dcl). Dále už nevaříme, necháme vyluhovat a po 10 minutách scedíme. Lipový květ se v čajových směsích s oblibou kombinuje s květem černého bezu. Lze ho podávat samostatně nebo s citronem. Nemusíme doslazovat, protože lipový čaj má přirozeně nasládlou chuť. Pokud chceme sladit, výborný je k tomuto účelu lipový med. Tento léčivý nápoj podporuje pocení při horečnatých onemocněních a zánětech dýchacích cest. Čaj se má pít pravidelně po delší dobu několikrát denně.

Lipový med

Lipový med pochází z nektaru lipových květů, velice často s výrazným podílem lipové medovice.

1/2 kg lipových květů (sušené nebo čerstvé), 4 kávové lžičky kyseliny citronové, 2,5 kg cukru, 4 litry vody – květy přelijeme vlažnou vodou, zasypeme kyselinou citronovou, promícháme a necháme do druhého dne vylouhovat. Scedíme, přivedeme do varu a přisypeme cukr. Vaříme do zhoustnutí, kdy voda ztratí asi polovinu svého objemu.

Lipový květ v kosmetice

V kosmetice lipový květ používáme nejčastěji jako přeliv na vlasy či obklad na pleť. U vlasů podporuje jejich krásu i zdraví, a proto je oplachujeme lipovým odvarem. Ten připravíme tak, že 10 g čerstvých (nebo 5 g sušených) lipových květů zalijeme jedním litrem vařící vody a necháme půl hodiny louhovat. Poté jím opláchneme vlasy po umytí, přičemž pokožku na hlavě promasírujeme a více už neoplachujeme. Z lipového čaje si pak můžeme udělat obklad na obličej, který prokrví naši pleť. Obklad necháme působit zhruba půl hodiny a obličej poté opláchneme studenou vodou.

Sirup z lipového květu

Na jednu klasickou porci bychom měli – během nějakého hezkého slunečného dne – nasbírat přibližně pět plných hrstí lipových květů. Ty doma rozložíme na papír a za pár hodin by je měli opustit všichni nežádoucí podnájemníci z hmyzí říše. Někdo je oplachuje, ale to už je mírně diskutabilní, protože tím kvítky zbavíme pylu. Pokud chodíme na procházky spojené se sběrem na nějaká čistá a bezprašná místa, tak to určitě není nutné. Květy ještě před zpracováním zbavíme stonků, dáme do nějaké nádoby a zalijeme litrem vroucí vody s rozmíchanými čtyřiceti gramy kyseliny citronové (lze nahradit čerstvou čistou šťávou ze dvou citronů). Odstavíme na dva dny na nějaké chladnější tmavé místo a po uplynutí této doby základ přecedíme přes gázu nebo jemné síto, květy vymačkáme, tekutinu svaříme s kilogramem cukru a lipový sirup rozlijeme do připravených, sterilně čistých sklenic. Po zavíčkování je ještě můžeme pro jistotu pět minut pasterizovat anebo je rovnou otočíme dnem vzhůru a po vychladnutí uskladníme na nějaké chladnější místo. Lipový sirup používáme podobně jako lipový květ, můžeme ho podávat i jako prevenci během chladnějších období pro posílení imunity. Lze ho pít se studenou vodou, po lžičkách jako koncentrát, nebo přidávat do čajů.

Pokud chceme lipový sirup začít spotřebovávat ihned po výrobě, můžeme si připravit verzi, ve které použijeme poloviční množství kyseliny citronové a květy zalijeme vodou rovnou svařenou s cukrem. Během dvoudenního louhování sirup občas promícháme. Pak už jen vše rozlijeme do lahviček a uskladníme do ledničky.

Detail odstavce: Lipový květ – recepty
Zdroj: Lipový květ
Zveřejněno: 6.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: pěstování orchidejí

Já je ustřihnu a zanedlouho nasadí znovu na květ. Takhle mi žlutá kvete už od Vánoc 2015

Zdroj: diskuze Pěstování orchidejí
Odesláno: 31.7.2017 uživatelem Jana Trhlíková
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

LÉČIVÉ ÚČINKY LÍPY

Lipový čaj

Lipový čaj se tradičně používá k uklidnění nervů a na léčbu úzkosti, která souvisí se zdravotními problémy. Zároveň má protizánětlivé účinky a je účinný pro léčbu takových trávicích poruch, jako je například syndrom dráždivého tračníku. Lipový čaj je také využíván k léčbě bolestí hlavy a inkontinence, což je neschopnost kontroly vylučování moči. Dále je možné jej používat k léčbě mírných problémů se žlučníkem, při žaludečních nevolnostech a zažívacích potížích. Další výhodou tohoto čaje je, že zmírňuje zduření nosních sliznic, snižuje vysoký krevní tlak a snižuje nadměrnou plynatost.

Infekce horních cest dýchacích

Když se užívá jako horký čaj, působí na pocení charakteristické při horečce. To má svou výhodu, protože dochází k vylučování škodlivých mikroorganismů, jako jsou viry a bakterie. Zároveň je lipový čaj vhodný pro posílení imunitního systému.

Příprava lipového čaje

Potřebujeme:

  • 1 lžíce lipových květů
  • 3 dl vroucí vody

Postup:

Květy přelijeme vroucí vodou a vše necháme 15 minut louhovat. Poté přecedíme a po douškách vypijeme.

Detail odstavce: Lipový čaj
Zdroj: Léčivé účinky lípy
Zveřejněno: 3.2.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Pomoc

Je mi 12 a mám už tři týdny oteklé kotníky a zhoršuje se to prosím, poraďte co by to mohlo být
Děkuji předem za odpověď.

Zdroj: diskuze Pomoc
Odesláno: 30.7.2014 uživatelem Květ ka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MARANTA BĚLOŽILNÁ

Maranta květ

V létě se objevují na této rostlině bílé nevýrazné květy. Květy jsou uspořádány po 2 a každý pár je podepřen listenem, páry květů často skládají vrcholičnaté květenství. Květy jsou výrazně nesouměrné. Okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Kališní lístky jsou 3, jsou volné. Koruna se skládá ze 3 lístků, které jsou na bázi srostlé v krátkou trubku, jsou nestejné, jeden z lístků je delší a kápovitý.

Zde můžete vidět, jak vypadá květ maranty.

Detail odstavce: Maranta květ
Zdroj: Maranta běložilná
Zveřejněno: 21.1.2015

MARANTA BĚLOŽILNÁ

Maranta třtinová

Maranta třtinová roste v západní Indii a tropické Americe, kvete v červenci a srpnu. Má drobounký bílý květ. Patří mezi trvalky. Pod zemí vytváří článkovitý oddenek, který je po převaření jedlý. Lodyhy dorůstají výšky 1–3 m. Střídavé vejčité listy jsou charakteristické zduřením mezi řapíkem a čepelí, vyznačují se zajímavou barevnou kresbou. Důležité je dopřát rostlině vysokou vzdušnou vlhkost.

Detail odstavce: Maranta třtinová
Zdroj: Maranta běložilná
Zveřejněno: 21.1.2015

AEONIUM CILIATUM

Květ

Růžice jsou velmi atraktivní, proto je tento sukulent velmi ceněným druhem. Aeonium ciliatum (latinsky Aeonium ciliatum) roste pouze na ostrově Tenerife. Listy vyrůstají ve tvaru růžice. V závislosti na množství slunečního záření jsou zbarvené od tmavě zelené až po žlutozelenou. Květy vyrůstající na rozvětveném stvolu mají bílou barvu. První květy se objeví až po 2–4 letech od vysazení.

Detail odstavce: Květ
Zdroj: Aeonium ciliatum
Zveřejněno: 21.3.2016

LÉČIVÉ ÚČINKY LÍPY

Účinky lípy pro zdraví

Lipový květ obsahuje celou řadu léčivých látek, především flavonoidy, třísloviny, silice, sliz a látky podobné vitamínu E. Tyto látky mají zklidňující účinky. Podporují také tvorbu potu a moči, rozpouští hleny a zklidňují dráždivý kašel. Těchto vlastností se využívá při léčbě chorob z nachlazení (chřipka, rýma, kašel, zánět průdušek, angína). Výtažky z lipového květu také regulují činnost trávicího ústrojí.

Přírodní prostředky mohou interagovat s léky na předpis nebo mohou způsobit alergické reakce u některých lidí. Zejména se jedná o lidi, kteří trpí chronickými zdravotními problémy, nebo o těhotné ženy. Lípa je k dispozici ve formě tinktur, tobolek či doplňků stravy. Vždy je vhodné postupovat podle pokynů, které jsou uvedeny na etiketě.

Trávicí trakt

Vnitřní kůra z lípy má slizovité látky, které zmírňují záněty a zklidňují gastrointestinální obtíže. Zároveň dochází ke klidnému trávení a odpočinku hladkého svalstva v trávicím traktu. Dřevěné uhlí z lipového dřeva lze tedy dobře využít pro úlevu od střevních potíží nebo onemocnění žlučníku.

Horečka

Lipové květy obsahují flavonoidy, tedy sloučeniny, které mimo jiné podporují pocení.

Nervozita

Sedativní vlastnosti lípy jsou účinným lékem na úzkost u dospělých a dětí. Podle bylinkářů se doporučuje čaj z lipového květu pro mlsné a neklidné děti, zároveň je účinný proti bolestem hlavy, stresu a žaludečním potížím. Šálek čaje z lipového květu pomáhá uvolnit napjaté svaly, čímž napomáhá i proti nespavosti.

Dýchací ústrojí

Čaj z lipového květu je i tradičním lékem na nachlazení a kašel. Slizové látky obsažené v lípě totiž pomáhají k uklidnění nepříjemného kašle a velké množství flavonoidů podporuje funkci imunitního systému. Aromatické oleje pak dávají květům z lípy sladkou chuť, tak typickou a populární přísadu do sirupů proti kašli.

Kardiovaskulární obtíže

Ačkoli je lípa tradičním lékem na některé kardiovaskulární choroby, některé studie tvrdí, že dlouhodobé užívání může naopak způsobit poškození srdce. Pokud trpíte kardiovaskulárním onemocněním, poraďte se určitě se svým lékařem dříve, než začnete používat tento bylinný lék. Lípa má močopudné vlastnosti, které podporují močení a mohou přispět ke snížení vysokého krevního tlaku. Vysoký obsah flavonoidů pomáhá při léčbě aterosklerózy nebo kornatění tepen, zároveň snižuje a zmírňuje bušení srdce.

Detail odstavce: Účinky lípy pro zdraví
Zdroj: Léčivé účinky lípy
Zveřejněno: 3.2.2014

RUKOLA

Květ rukoly

Jak již bylo popsáno, květy jsou čtyřčetné a oboupohlavné, velké v průměru 15 až 20 mm. Vyrůstají na stopkách a tvoří hroznovité květenství (postupně se prodlužující) s poměrně málo květy. Úzce obkopinaté, opadavé, vzpřímené kališní lístky bývají 8 až 11 mm dlouhé, mají bílý lem a vnitřní jsou u báze mírně vyduté. Obvejčité korunní lístky s dlouhým nehtem a zářezem na vrcholu jsou velké 15 až 22 mm, mají žlutou barvu s fialovým žilkováním a postupně bělají. Šest tyčinek je čtyřmocných, nektarové žlázky jsou čtyři. Rozkvétají v červnu až srpnu, opylovány jsou hmyzem.

Detail odstavce: Květ rukoly
Zdroj: Rukola
Zveřejněno: 13.2.2018

KOSATEC

Kosatec versus mečík

Kosatec patří k nejkrásnějším a nejproměnlivějším rostlinám v přírodě severní polokoule. Své botanické jméno má po řecké bohyni duhy – Iris. Historické památky svědčí o tom, že kosatce patřily k prvním okrasným rostlinám. Květy kosatců zdobí etruský nábytek ze 7. století před naším letopočtem, na Krétě se zachovaly fresky s kosatci z roku 2100 před naším letopočtem.

Charakteristickými znaky kosatců je stavba květů, tvar listů a existence oddenku. Květ kosatců je trojčetný. Tři vnitřní okvětní lístky jsou u většiny druhů vztyčené, tři vnější okvětní lístky bývají nejčastěji převislé nebo odstávají do stran. Nad každým z vnějších okvětních lístků se sklání jedna tyčinka, která je shora chráněná rozšířeným ramenem čnělky. Na konci každého ramene čnělky je blizna, překrytá dvěma bliznovými laloky. Spodní semeník je spojen s ostatními částmi květů okvětní trubkou. Semeník a část trubky jsou ukryty mezi listeny, které mohou být buď zelené jako listy, nebo do různé míry nezelené, blanité až suché – papírovité. Plod je trojpouzdrá tobolka. U nejnižších druhů nese stonek jen jeden květ, vyšší kosatce mívají většinou víc květů (u nejvyšších druhů, kde stonek přesahuje výšku 1 m, může být až kolem 15 květů).

Rovněž mečík je rostlina známá po mnoho století. Zpočátku to byl plevel. Řecký lékař Dioskorides Pedanius, žijící v 1. století našeho letopočtu, se zmiňuje o purpurově kvetoucím plevelném mečíku na obilných polích. Pro své úzké dlouhé mečovité listy byl mečík až do středověku považován za rostlinu vítězství, která chrání před poraněním. Hlízy mečíků se nosily do boje jako talisman.

Mečík má na rozdíl od kosatce dvojí kořeny. První vyrůstají z mateční hlízy po vysazení a dorůstají délky 25 cm. Druhé kořeny vyrůstají u spodní části listů v místech, kde se tvoří nová hlíza. Jsou kratší než první kořeny a rozvětvují se. Stonek je zkrácený v bazální osní hlízu. Hlíza dorůstá průměru 6 cm i více a váhy 80 až 100 g i více. Listy jsou úzké mečovité s vyniklou nervaturou. Naspodu mají trubkovitý tvar. Vyrůstají proti sobě. Jsou různé a liší se nejen funkcí, ale i tvarem. Koruna květu je souměrná a skládá se z 6 okvětních lístků, které tvoří nálevkovitý tvar přecházející do jícnu. Okvětní lístky jsou uspořádány tak, že jsou 3 vnější a 3 vnitřní a naspodu jsou srostlé v trubku. Mají různou barvu. Průměr květu planých druhů mečíků je 2 až 4 cm, u kulturních forem až 20 cm. Květy se používají jako řezané rostliny sloužící k výzdobě.

Detail odstavce: Kosatec versus mečík
Zdroj: Kosatec
Zveřejněno: 12.1.2016

RANUNCULUS

Co je to Ranunculus

Ranunculus je latinský název pro rod pryskyřník, u kterého existuje na 400 druhů. Některé rostou na zahradách a loukách jako nežádoucí plevel, jiné jsou vhodné k řezu, další druhy zdobí okraje jezírek nebo slouží jako jarní výzdoba spolu s petrklíči. Mnohé svými kulovitými květy připomínají pivoňky, obzvlášť pak poupata, jež se pomalu otvírají do plného rozkvětu. Květ je u záhonových a asijských druhů tvořen z mnoha květních lístků, ty mohou být bílé, růžové, žluté nebo červené. Rozvětvená lodyha nese nejenom květy, ale také listy dělené čárkovitými úkrojky.

Po odkvětu rostlinku pěstovanou na záhoně či v nádobě nechám takzvaně zatáhnout. Hlízky vyndáme a očistíme a uchováme na suchém místě. K přezimování vybíráme vždy nově vytvořené hlízy. Asijské druhy jsou 20–30 cm vysoké a kvetou na počátku léta. Vysazují se na slunné stanoviště od března. Záhonový pryskyřník je mrazuvzdorná trvalka, která se od asijských typů liší tím, že má menší kulovité a méně barevné květy. Pryskyřníky pro skalky jsou nízké a nejsou vždy mrazuvzdorné. Vyžadují plné slunce, na kterém se jim daří nejlépe. Květy se objevují v březnu. Vodní pryskyřníky jsou vhodné na bažinatá místa zahradních jezírek, která rázem svojí žlutou barvou rozsvítí. Na loukách a na vlhkých místech se můžeme setkat s pryskyřníkem prudkým, který kvete od května do září. 20–100 cm vysoká lodyha nese leskle žluté květy. Pryskyřník plnokvětý je ozdobou zahrady.

Pryskyřníky jsou sice mrazuvzdorné, ale ne absolutně, při tužších mrazech je vhodné je přikrýt, aby nevymrzly.

Detail odstavce: Co je to Ranunculus
Zdroj: Ranunculus
Zveřejněno: 28.5.2018

OSTROPESTŘEC NA HUBNUTÍ

Jak vypadá plod

Ostropestřec mariánský má bodlákový květ s oduševnělou červenofialovou barvou, která se nepatrně liší podle alkality půdy stanoviště. Větší množství modré barvy je dáno zásaditostí, ale vyloženě kyselou půdu ostropestřec nesnáší. Na listech této rostliny se nacházejí rozsáhlé nepravidelné bílé skvrny připomínající maskování, které však ve skutečnosti nepřehlédnutelně varují okolí (v celozeleném listoví ostatní vegetace), že je zde nějaké nebezpečí. No, ostropestřec se řadí k bodlákům a mimořádně dlouhé a ostré špičky na jeho listech „doporučují“, abyste ho míjeli ve vzdálenosti ne kratší než jeden metr. Ostropestřec se tudíž hodí jako obranná rostlina na okraj polního pozemku se zeleninou, protože představuje účinnější „plot“, než je kterékoliv pletivo. Ostropestřec se také nádherně okrasně vyjímá na předzahrádkách, kam nechodíte, ale často hledíte.

Svůj původ má ostropestřec mariánský ve Středomoří. Dozrává zejména v druhé polovině září, jedná se tedy o letničku, u které se v druhém roce jejího života objevují bodlinaté listy s bílými žilkami. Na konci měsíce června ostropestřec purpurově vykvete. Na první pohled je velmi podobný obyčejnému bodláku. Na konci léta se z květů stávají plody, jež se následně sklízí, suší a zužitkovávají. Tak vzniká například čaj, olej, tablety nebo tinktury. Čaj z ostropestřce je velmi rozšířený i u nás v Čechách. V léčitelství se plod využívá především při onemocněních jater, ale stejně blahodárný vliv má také na žlučník. Za pozitivní účinky ostropestřce mariánského jsou „zodpovědné“ látky flavolignan silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), které se souhrnně nazývají silymarin. Silymarin se tvoří v ostropestřci průběžně, zejména však v druhé polovině září až v říjnu, ideálně při teplotách kolem 25 °C. Tyto teploty jsou v našich zeměpisných šířkách v dané době výjimečné, proto ostropestřec rostoucí v ČR neobsahuje takové množství silymarinu jako ostropestřec vyprodukovaný v oblasti Středomoří. Největší koncentrace silymarinu se nachází v semenech, menší množství silymarinu najdeme v listech a kořenu. Plody (semena) dále obsahují asi 27 % bílkovin a 30 % jedlého oleje (kyselina linolová, olejová a nenasycené mastné kyseliny), tyramin, histamin, aminokyseliny, cukry, quercetin a vitamin E (500 až 800 mg/kg).

Detail odstavce: Jak vypadá plod
Zdroj: Ostropestřec na hubnutí
Zveřejněno: 14.2.2017

KURKUMA - PĚSTOVÁNÍ

Pěstování doma

Kurkuma vyžaduje světlé teplé stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí. Upřednostňuje písčitohlinitou zeminu s drenážní vrstvou na dně květináče. Střídá vegetační období s obdobím klidu. V době růstu a květu vyžaduje bohaté zavlažování a každé dva týdny přihnojit. Vzdušnou vlhkost jí zajistíme častým rosením. Vykvétá od července do října, květy vydrží na rostlině až 3 měsíce. K nasazení na květ však potřebuje teploty kolem 25 až 30 °C. Po odkvětu, tedy zhruba v listopadu, se hlíza zatáhne a rostlina ztratí listy podobně jako hvězdník. Rostlinu poté přemístíme do chladné místnosti, nejlépe o teplotě kolem 7 °C. Občas ji zavlažíme, aby hlíza nevyschla. Koncem března až začátkem dubna hlízu zasadíme do nového substrátu a zaléváme. Kurkuma se rozmnožuje dělením kořenů. V listopadu, kdy se rostlina zatáhne zpět do kořenů, ji můžete vyjmout ze zeminy a kořeny rozdělit. Část využijte a část zasaďte do čerstvé zeminy a přesuňte do chladných prostor s teplotou okolo 7 °C, kde s mírnou zálivkou dopřejte kurkumě odpočinek až do dubna. S takovou péčí můžete pěstovat svou vlastní kurkumu nekonečně dlouho. Na nemoci ani parazity náchylná není.

V běžném prostředí našich parapetů se tomuto exotickému druhu zázvoru dařit nebude. Miluje totiž vysokou vzdušnou vlhkost, ale umístíte-li poblíž pokojovou fontánku, samotný květináč postavíte na kamínky nebo keramzit a alespoň 3x týdně celou rostlinu porosíte, pěstování vám zaručeně půjde jedna radost. Hnojte od jara do odkvětu každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. I když se jedná o trvalou rostlinu, v našich podmínkách se pěstuje v nádobách a spíše jako pokojová rostlina, která se na podzim zatahuje. Zimu u nás přečká nejlépe ve skleníku nebo v zimní zahradě, ideálně při teplotě do 10 °C.

Nejčastěji se s kurkumou setkáváme v podobě lila fialových květů. Může mít však i květy bílé. Domů si ji pořizujeme častěji spíše jako řezanou než hrnkovou rostlinu. Není vhodná pro pěstování v panelových bytech ani jinde, kde jí nemůžeme dopřát v průběhu zimy odpočinek a stálou nízkou teplotu (v bezmrazém prostředí).

Kurkuma obsahuje antioxidanty, které mají významné schopnosti v boji s rakovinou. Běžně napomáhá trávení díky zvyšování produkce trávicích šťáv. Preventivně působí proti mozkové mrtvici, zevně slouží k výrobě obkladů na artrotické klouby a má celkově velmi výrazné protizánětlivé a antibiotikální účinky.

Detail odstavce: Pěstování doma
Zdroj: Kurkuma - pěstování
Zveřejněno: 22.9.2018