Vavřín není pro člověka jedovatý a může být bez obav používán bez omezení. Jedovatý rovněž není pro ptactvo ani pro hospodářská zvířata. Vavřín ale je jedovatý pro psy, kočky a pro koně.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Dobrý den, může mi někdo odpovědět Jaký je rozdíl v Ricinovém oleje z lékárny a Ricinovým olejem technickým ? Může se použít technický na pokožku nebo jen pro práci ve výrobě.
Děkuji předem za informaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ricinový olej se získává lisováním semen skočce obecného. Výsledný produkt je bezbarvý nebo mírně zbarvený do žluta. Základní nebezpečí spočívá v tom, že ricinová semena obsahují ricin, což je jedovatý lektin. Ohřev během procesu extrakce oleje denaturuje a deaktivuje tento lektin. Pokud je ohřev aplikován i při výrobě technického ricinového oleje, pak je z tohoto pohledu bezpečný i ten technický. Pokud není znám technologický proces výroby, je možné technický ricinový olej preventivně zahřát na teplotu 200 °C po dobu několika minut.
Další úskalí u technického ricinového oleje tkví v jeho obohacování dalšími látkami. Například je li používán k výrobě maziv, změkčovačů a barviv, tak bývá obohacen o kyselinu sírovou a má barvu jako český rum. U technického ricinového oleje je dobré mít i jeho technický list, ze kterého se dozvíte co daná tekutina přesně obsahuje.
Alergické sloučeniny, které se nacházejí na povrchu rostliny, mohou způsobit trvalé poškození nervů. Tyto sloučeniny mohou být přítomny i v technickém ricinovém oleji, kam se dostaly při sklizni a následné extrakci.
Vzhledem k těmto rizikům u technického ricinového oleje není vhodné jeho použití pro humánní účely.
Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.
Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.
Většina pavouků žije v průměru rok.
Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.
Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.
Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.
Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.
Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.
Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.
Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.
Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.
Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.
Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.
Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klubíčka, protože pavouk už nemá žádnou tekutinu, která by nohy opět roztáhla.
Jed pavouka zvaného černá vdova útočí na nervy tím, že blokuje jejich signály do svalů, což způsobuje jejich bolestivé a opakované smrštění. Kousnutí černé vdovy může způsobit také probl
Ve svém příspěvku KUSKUS OBSAH PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Nenašla jsem nikde obsah purinů v koření. Jako kmín, pepř , paprika, majoránka, alespoň. Zda normální kapusta ano, když růžičková ne Zda glutamát škodí také.... existují teorie, že je to uznávaná pátá chuť, i že je neutrální.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Staubr.
MÁM STRAŠNÉ BOLESTI V KOTNÍKÁCH A PALCÍCH.NEMOHU SE BOLESTMA POHNOUT.JE MĚ 73 LET,MÁM VÁHU CCA 140 KG.BERU PRÁŠKY NA TLAK,RÁNO VWEČER.TÉŽ BERU DENNĚ FURON NA ODVODNĚNÍ.JINAK SE ZAVODNUJI A ŠPATNĚ DÝCHÁM.MYSLÍM SI ŽE STÁLÍM ODVODNOVÁNÍM SE MĚ ZHORŠUJE TA DNA.JAK TO MÁM TEDY VŠE SKLOUBYT??
DÁLE MNE ZAJÍMÁ ZDA MOHU JÍST KYSANÉ ZELÍ,NAKLÁDANOU ČERVENOU ŘEPU,JABLKA,POMELO,CITRONY. ZDA MOHU DENĚ UŽÍVAT JEDLOU SODU A DOČETL JSEM SE ZDE,ŽE SE CUTRUSOVÝ PLODY A SODA ELIMINUJÍ.JAK TO TEDY UŽÍVAT.??
DOČETL JSEM SE ZDE ,ŽE NEJRYCHLEJI POMŮŽE VÝTAŽEK Z OCŮNU PODZIMNÍHO.VÍM,ŽE JE JEDOVATÝ JAK SI VÝTAŽEK UDĚLAT A JAK DÁVKOVAT?
DĚKUJI ZA INFO A.Š
BOLEST JE TO UKRUTNÁ,TĚŽKO NĚKOMU KDO NEZAŽIL POVÍDAT.
UDĚLAL BYCH PRO TO COKOLIV.
Anorganická látka (méně často psáno neústrojná látka) je materiál tvořený převážně anorganickými sloučeninami anebo chemickými prvky, který však může obsahovat i příměsi organických sloučenin. Obvykle se jedná o velice různorodou směs, která může mít libovolné složení. Z hlediska struktury může jít jak o látku heterogenní, tak homogenní. Pokud je tato anorganická látka chemicky čistá, tedy je to látka složená z jednoho druhu molekul nebo atomů, hovoří se o anorganické sloučenině nebo chemickém prvku. Typickými příklady anorganických látek jsou slitiny kovů, minerály a horniny, stavební materiály jako beton a cihly, sklo, porcelán, ornice a podobně, ale také například chemicky čistá síra – anorganická síra, která je současně chemickým prvkem, nebo chemicky čistý chlorid sodný, který je současně anorganickou sloučeninou.
Síra srážená prášková je velmi jemný prášek, který se získává srážením, přičemž se touto technologií dosahuje velmi jemné struktury.
Síra sama o sobě nesmrdí, tedy nezapáchá, ale její sloučeniny ano. Například sirovodík (H2S), dnes se říká sulfan, má zápach po zkažených vejcích a je silně jedovatý. Vyskytuje se v přírodě jako minerální voda (lázně Skalka u Prostějova).
Oxid siřičitý (SO2) je při vdechnutí štiplavý, dusivý (silně jedovatý), leptá sliznice. Vyskytuje se v přírodě například tam, kde je aktivní sopečná činnost.
Samotný název „síra“ pravděpodobně pochází ze sanskrtu, kde výraz „cira“ znamená „světle žlutý“ (sanskrt je jedno z nejstarších písem na světě, jsou jím napsány například tibetské posvátné texty). Původ latinského názvu „sulfur“ není zcela jasný.
Fyzikální vlastnosti síry: tvrdost 1,5–2, velmi křehká, hustota 2–2,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle (001), (110) a (111), lom lasturnatý, nerovný. Taje při 114 °C.
Optické vlastnosti síry: barva sírově žlutá, medově žlutá, žlutohnědá až žlutozelená, nálety bývají bělavé; lesk diamantový na krystalových plochách, na lomu lesk mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý až světle žlutý.
Chemické vlastnosti: složení síra (S), běžné příměsi selen (Se), telur (Te), arsen (As); rozpouští se v koncentrované HNO3, sirouhlíku, benzolu, petroleji.[1]
Původ:
vulkanický – v oblastech aktivní vulkanické činnosti kondenzuje z unikajících plynů a par;
sedimentární – takzvané síronosné horniny, většinou vápence organického původu uzavřené v jílovitých, slínitých nebo karbonátových horninách;
druhotný – rozkladem sulfidů, zejména pyritu; na hořících uhelných haldách;
biogenní – produkt činnosti mikroorganismů.
Pro síru je charakteristická žlutá barva. Síra je minerál, se kterým se můžete setkat i v přírodě (viz výše). Doprovází především vulkanicky aktivní oblasti či mí
Ve svém příspěvku BORAX - POUŽITÍ V DOMÁCNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri jirousek.
cha že je borax jedovaty to uz bych tu nebyl mužu popravde řic že sem měl zkřivene prsty na obou rukach po mesici brani boraxu sem prsty bez problemu narovnal a nejen to mel sem problem vylezt na mou lod ma 80cm na vysku ted nani bezproblemu skacu nejen nani ale i zni to prisaham bohu je to pravda davam si jednu cajovou lzicku boraxu do jednoho litru mineraky nemam zadne bolesti kloubu je mi 63let dokonce prodavaji boraxove prasky poslechnete mne a berte ho a uvidite tu zmenu s pozdravem jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lukas.
Ano Jirka má naprostou pravdu. Bór v podobě tetraboritanu sodného rozpouští vápenaté usazeniny v těle. Tento vápník se pak může přemístit tam kam patří. Beru to taky. Podobné ředění.
Lukáš
Bobkový list najdete téměř v každé domácnosti. Je nepostradatelný třeba při přípravě svíčkové, rajské nebo smetanové omáčky, dále k nakládání zeleniny, hub, okurek, do směsí koření, při rožnění masa a podobně. Používá se i do parfémů a různých olejů. Bobkový list usnadňuje trávení a podporuje chuť k jídlu. Vavřín se vyskytuje jak ve formě čerstvé, sušené, celé, tak i mleté. Jedovatý není. Ovšem ve formě nálevu s ním musíte zacházet obezřetně a pít jej po malých doušcích.
Bobkový list může ovlivnit srážlivé vlastnosti krve (mírně ředí), takže by se neměl používat těsně před operací. Naopak je vhodnou prevencí sraženin v krevním oběhu (embolie, trombus) například před dlouhou cestou autem, autobusem, letadlem nebo vlakem.
Denní dávka bobkového listu (vavřínu) by neměla překročit 3 gramy.
Je potřeba si uvědomit, že lidské tělo potřebuje jak kyselinotvorné, tak i zásadotvorné potraviny. Je třeba ale určit ideální množství obou typů potravin. Obvykle se doporučuje strava v poměru zhruba 4 : 1 samozřejmě ve prospěch těch zásadotvorných potravin.
K odkyselení organismu pomáhají potraviny, které jsou zásadotvorné, základem tedy je si uvědomit, která potravina patří do skupiny kyselinotvorných a která do zásadotvorných. U některých zdrojů se potraviny překrývají. Problém také může být při nesprávném stravování, kdy se ze zásadotvorné potraviny stává kyselinotvorná. To se může stát například při rychlém stravování, kdy člověk nemá čas potravu rozkousat, protože pospíchá a je ve stresu z toho, že nestíhá. Pak je jedno, že si k jídlu dá zásadotvorné ovoce, protože organismus takovou potravinu přemění na kyselinotvornou. A proto je jasné, že není jen důležité, co člověk jí, ale i jak to jí.
Mezi kyselinotvorné potraviny se řadí maso (divočina, hovězí, vepřové, kuřecí, králičí, mleté maso, karbanátky), ale i vnitřnosti a potraviny z nich vyrobené (játra, jelita, jitrnice, ledvinky atd.). Kyselinotvorné jsou také různé uzeniny (šunka, salám, klobása, párky) a ryby. Patří sem také mléko a mléčné výrobky (slazený jogurt, tavený sýr, různé druhy tvrdých sýrů nad 30 % atd.). Velmi kyselinotvorné je také bílé pečivo (chleba, housky, rohlíky) a sladké pečivo (koláče, koblihy atd.). Mezi kyselinotvorné potraviny patří také veškeré sladkosti (sušenky, čokolády, piškoty, atd.) a konzervované ovoce (obsahuje vysokou dávku cukru). Do této skupiny spadá stejně tak pivo, víno a veškerý tvrdý alkohol. Nevhodná jsou i různá dochucovadla (masox, kari, majonéza, tatarská omáčka, kečup, ad.)
Mezi zásadotvorné potraviny, tedy ty, které by měly tvořit většinu naší stravy, patří samozřejmě čerstvé ovoce a čerstvá zelenina, brambory, celozrnné těstoviny. Patří sem také celozrnné pečivo, různé druhy sýrů do 30 % (například cottage a camembert), tvaroh. Řadí se sem také některé druhy masa jako husí (jen prsa), krůtí, ale i hovězí (to se kryje s kyselinotvornými, do zásadotvorných patří jen libové hovězí), slepičí, srnčí, telecí. Z ryb se sem řadí treska. Zásady v těle také vytváří kuskus, jáhly kroupy, různé druhy luštěnin (ale ne čočka), sója, slunečnicový a olivový olej.
Důležité je, aby jídelníček obsahoval látky, které s odkyselením pomáhají. Pokud se tyto prvky nedostávají do těla v potravě, je možné dodávat je tělu i jako doplňky stravy.
Ve stravě podporující odkyselení organismu by se určitě měl objevit prvek chrom, který pomáhá při látkové výměně cukru, umožňuje usazování glukózy v buňkách a zároveň vytváří zásadité
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Kainer.
Chtěl jsem se zeptat,jestli nevydal otec pleskač nějakou knížku,nebo publikaci?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dozvěděla jsem se, že užíváním kostival.kořene mletého lze léčit osteofyty,někdy až k úplnému vymizení.Zároveň mi bylo řečeno,že kostival kořen mletý je vlastně jedovatý.Ráda bych se dozvěděla pravdivé informace od odborníka.Děkuji za odpověď.
Hned na začátku si musíme uvědomit, že stejně jako vši se i blechy vyskytují nejen na těle živočichů, ale i v jejich okolí. Pokud má náš domácí mazlíček blechy, je vysoce pravděpodobné, že zablešené budou i všechny textilie, s nimiž přišel do přímého i nepřímého kontaktu (pelíšek, deky, postele, oblečení, koberce, gauč, křeslo atd.).
Jakmile blechy objevíme nejen u zvířete ale i v jeho okolí, je potřeba uvážit, jestli se nevyplatí spíše odborná dezinsekce, protože zbavit se blech může být běh na dlouhou trať, obzvlášť jestli je zablešení již v pokročilém stádiu. Při prohledávání prostoru a hledání blech, je důležité likvidovat nalezené dospělé jedince (rozmáčknutím). Blechy se doporučuje počítat, jejich množství nám totiž napoví, jestli zvládneme zbavit se blech sami, nebo je třeba obrátit se na odborníka. Pokud jich je více než padesát, rozhodně situaci sami nezvládneme. Situace je těžko zvládnutelná, i pokud se blechy najdou ve více místnostech, v takovém případě se opět doporučuje vyhledat odborníka.
Pokud je ale zablešení v počátečním stádiu, je možné se pokusit o vlastní dezinsekci. V takovém případě je nejprve potřeba zbavit se dospělých blech. To ale nestačí, pak přicházejí na řadu i jejich vajíčka a trus. Kromě likvidace dospělých blech je nutné vyhledat nejen na zvířatech, ale i v bytě veškerá jejich vajíčka a trus. Doporučuje se začít na místech, kde bylo nejvíce blech a postupovat pak dál. Je nutné vyhledat veškerá vajíčka a trus, protože jinak se blechy znovu objeví a člověk se dostane do nekončícího kolotoče odblešování. Vajíčka blech mají bílou barvu, jsou velmi malá (asi půl centimetru) a oválná. Trusu a vajíček na zvířeti se zbavíme pomocí zmiňované koupele s preparátem na likvidaci blech, pokud jsou ale vajíčka a trus v pelíšku nebo na textiliích a čalouněném nábytku, je potřeba veškeré oděvy vyprat na co nejvyšší teplotu. Pelíšek je lepší rovnou vyhodit, protože tam bude blech nejvíce. I koberce a čalouněný nábytek je potřeba vyčistit, existují nato různé přípravky anebo odborníci.
Stejně jako u vší, je potřeba pořádně vyprat veškeré textilie a vyčisti čalouněný nábytek. Vyčistit je potřeba veškeré prostory, kde se blechy objeví. V neposlední řadě je potřeba také nechat odčervit domácího mazlíčka. Kromě bytu je potřeba i odblešit domácího mazlíčka pomocí koupele, případně různých postřiků a preparátů proti blechám.
Po zbavení se dospělých blech, jejich trusu a vajíček se doporučuje udělat ještě preventivní dezinsekci napadených prostor, aby se zamezilo jejich návratu. K tomu může sloužit třeba přípravek Bio Kill, jehož výhodou je, že nezanechává fleky ani nijak nesmrdí. Tento přípravek se ale nedává na zvířata! A je určen jen do domácností se psy, pro kočky je jedovatý. V kočičích domácnostech se může použít třeba Menforsan.
Prevence před blechami
Před blechami je lepší se chránit ještě dříve než zvíře opravdu napadnout, proto se psům i kočkám pořizují třeba obojky proti blechám
Ve svém příspěvku HYPERMANGAN SODNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den,chci se zeptat na použití u koček,po použití Advete pipetka co se na nanáší za krk zvířete se ušní svrab ztratí cca2dny,a je to drahá záležitost.Kočka se drápe na spáncích do krve.Může se hypermanganem potírat kočce uši,rozdrápané spánky?děkuji za odpověd´ mecová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomas.
Dobrý den,
rozhodně ne, hypermangan není běžná desinfekce. Je jedovatý a neměl by se používat vnitřně, tedy ani na otevřené rány. Použijte standardní desinfekci na bázi jódu atd..
Hubení blech není jen tak, protože není domácí mazlíček jako domácí mazlíček. Jiné přípravky se používají na psí blechy a jiné na ty kočičí. Pro psy i kočky ale platí, že základem odblešení je koupel se speciálními přípravky (třeba šampony proti blechám). Nikdy se nesmí také stříkat postřiky na hubení blech (určené třeba na pelíšky, domácnost) přímo na zvířata. Přípravky totiž obvykle obsahují látky pyretroidy, která je toxická pro kočky. Často využívaným přípravkem je třeba Bio kill, ten se dá aplikovat znovu zhruba po čtyřech týdnech.
Nejlépe se blechy hubí, když jsou ještě v podobě vajíček nebo larev. Zlikvidovat je potřeba vajíčka co nejdříve, protože larva může žít bez krve hostitele i několik měsíců.
K vyhubení larev může sloužit směs botanického prášku (přirozený insekticid) a borátů (minerály vhodné ke konzervování dřeva i jako insekticid). Při aplikaci této směsi je potřeba mít roušku, abychom směs nevdechli. Směsí je potřeba poprášit nejen koberce, pelíšek, ale i nábytek. Směs se musí nechat působit, a tak by majitel měl byt alespoň na 24 hodin byt opustit. Po návratu se musí vysát koberce, vyčistit nábytek a vyprat povlečení i pelíšek.
K zbavení blech se může použít i citrónový roztok, citron se nakrájí na plátky a dají do půl litru vody. Citron s vodou se přivede k varu, a pak se nechá přes noc odležet. Ráno se roztok nalije do rozprašovače a postříkají se jím postižená místa.
Další možností je využití cedrových pilin, jejich vůně totiž odpuzuje blechy (pozor ale některá zvířata mohou mít alergii na cedr). Cedrové piliny se umístí do rohu místnosti, nebo třeba do pelíšku (ideálně blízko dveří a oken, aby se blechy nedostaly do místnosti).
Použít se i dá sůl (sůl vytahuje vlhkost a vysouší je). Solí se posype koberec, ta se pak přilepí na blechu. Po 10 dnech se posolený koberec musí pořádně vyluxovat a pak se pytlík z vysavače musí pro jistotu nahradit novým. Tento způsob může být pro řadu lidí „nehumánní“, protože blecha v podstatě vykrvácí k smrti.
K hubení blech se využívá také past na blechy = jedovatý bazén, je to jednoduchá past, ke které stačí miska, voda, saponát a lampička. Misku naplníme směsí vody a saponátu a umístíme ji blízko lampičky, blechy totiž milují světlo a teplo, takže se na takové místo jistě vydají a spadnou do pasti. Voda v „bazénku“ je otráví.
Dýmovnice na blechy: Dýmovnice na hubení blech je pro lidi i domácí zvířata stoprocentně bezpečná. Takováto dýmovnice se aktivuje vodou, pak postupně generuje mikroskopické částečky suchého kouře s&nbs
Ve svém příspěvku REBBO: PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jája.
No, nevím, jestli odpověď bude ještě k něčemu, ale pokud jste si lupla jak říkáte 'technický borax', tak myslím, že ani ne. Prosím, předtím, než se pustíte do takových závažných experimentů /borax se mimo jiné používá hojně jako prudce jedovatý postřik proti hmyzu/, prostudujte si nemalou škálu poznatků ostatních. Z Vašeho dotazu vyplývá, že o tom nemáte ani malou povědomost.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
Coto plácáte ? Nestrašte lidi ! Mám také technický borax z fichemy, užívám ho vnitřně už dva měsíce, čistota toho boraxu je 99.9% tedy i kdyby se tam nacházelo 0.1% třeba strychninu tak z toho nemám obavy, neboť než zežeru to kilo co jsem si koupil tak 5 životů prožiji. Tedy i kdybych to zežral najednou, tak mi množství "nečistot" nemůže nic udělat. Tady se někdo klepe strachy že mu tupé ovce přestanou kupovat jeho předraženosti. Je to stejné jako s vit. c. Můžete si koupit celaskon, ve srovnání s čistým vit. C je asi 350x dražší.
Mahónii cesmínolistou mají rádi zahrádkáři, protože svým hustým vzrůstem a lesklými listy v létě, na jaře záplavou žlutých hroznů květů a od léta do zimy modrými plody musí potěšit každého. Ze zahrádek ji možná znáte, ale víte například, že plody jsou jedlé (obsahuji malé, neškodné množství toxických látek) a mahónii můžete zplaněnou vidět i uprostřed lesa?
Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) je velmi známý stálezelený keř z rodiny dřišťálů. Asi 1 až 2 m vysoký rozložitý keř zdobí zahrady a místy zplaňuje v lesích a parcích, kam jej zanáší ptáci svým trusem. Bobule jsou modré, o průměru až 0,8 mm, a působí dojmem lehce ojíněných kuliček. Za určitých okolností jsou jedlé, což může řadu lidí překvapit. Většinou se má za to, že jsou jedovaté, což není vzdáleno pravdě, protože jsou mírně toxické. Dozrávají koncem července až do konce srpna a rostlinu zdobí dlouho do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Pro lidi jsou nejvhodnější až plně zralé, jinak jsou velmi kyselé. Navíc nedokonale zralé plody v minimální míře obsahují mírně jedovatý alkaloid berberin, který však zpracováním nebo usušením téměř mizí. V plně zralých plodech je ho pouze stopové, neškodné množství, uvádí se 0,015 %. Jelikož o jedovatosti nebo nejedovatosti bobulí mahónie existuje mnoho protichůdných názorů, přikláníme se spíše k doporučení je nekonzumovat.
Ovšem v kořenech, kůře a listech je těchto jedů podstatně více. Příznakem otravy berberinem je nevolnost. Kmínky mahónie jsou šedožluté, bez trnů a lysé. Výtažek z dřeva mahónie byl dříve využíván pro barvení vlny, jelikož má výrazně zlatožlutou barvu. Keř kvete v dubnu až květnu žlutými hrozny vonících květů, které lákají hmyz všeho druhu. Listy jsou vejčité, tvrdě kožovité a pichlavé. Jsou lehce vykrajované a zvlněné, proto se často využívají na ozdobu do podzimních i vánočních vazeb a dekorací. Mahónie cesmínolistá se tvarem listů velmi podobá cesmíně, která je ale jinou rostlinou.
Cesmína
Cesmínu poznáte podle červených plodů. Větvička cesmíny je symbolem amerických Vánoc. Na podzim se listy této rostliny lehce zbarvují do bronzova, u odrůdy Atropurpurea je tento jev nejvýraznější. Cesmíny (Ilex) na světě rostou v mnoha druzích. Některé jsou teplomilné, jiné zase odolné proti mrazu, a právě ty mohou zkrášlovat naše zahrady. Některé keře mohou i u nás dorůst úctyhodných velikostí. Lze z nich vytvářet příjemné tmavozelené pozadí pro pestřejší výsadby, poslouží jako neprostupné, stálezelené a velmi dekorativní živé ploty, tvarované se dobře vyjímají ve dvojici jako strážci branky, loubí a podobně, některé jsou i atraktivními solitérami.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Z dechu je cítit aceton i za běžných okolností, ale ve velmi malém množství. Vzniká přirozenou chemickou reakcí a ketolátky tělo využívá jako zdroj energie v případě nedostatku glukózy (při hladovění). Pokud je ho však v těle příliš, jde cítit ve velké míře z úst.
Aceton spolu s kyselinou hydroxymáselnou a acetoctovou (dohromady takzvané ketolátky) vzniká při neléčené cukrovce (především u diabetu I. typu, který je diagnostikován u mladých jedinců a je způsoben nedostatečnou tvorbou inzulinu slinivkou břišní). Hladina glukózy v krvi je značně zvýšená, ale chybí inzulin, který se podílí na jejím transportu do tkání. Tkáně tak vlastně hladovějí, což je signálem k masivní aktivaci tukových rezerv. Ne všechny mastné kyseliny z tuků mohou být zpracovány na využitelnou energii, některé jsou tedy přeměněny na ketolátky.
Ketolátky okyselují vnitřní prostředí organismu, aceton je navíc jedovatý pro nervovou tkáň. Nebyla-li dosud u nemocného cukrovka zjištěna nebo zapomněl-li si diabetik píchnout dostatečnou dávku inzulinu, projeví se vysoká hladina cukru v krvi spolu s přítomností velkého množství ketolátek „hyperglykemickým ketoacidotickým kómatem“. Jedná se o poruchu vědomí, která se rozvíjí postupně a předcházejí jí další příznaky: žízeň, bolesti břicha, zvracení, hluboké dýchání.
Aceton je prchavá látka, přechází proto do vydechovaného vzduchu, v němž je cítit. Celý stav připomíná otravu jedem. A ve své podstatě otravou je, přestože jed vznikl přímo v těle nemocného. Při rozvoji popsaných příznaků je nutné ihned přivolat záchrannou službu.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Paralen je možné krátkodobě souběžně užívat s lékem Pradaxa.
Nežádoucí účinky Paralenu
Paracetamol je pod různými názvy (v České republice Paralen, Panadol či Coldrex) nejprodávanějším lékem ve Francii. Paracetamol má však jednu nepříjemnou vlastnost a tou je relativně ostrá hranice mezi léčebnou a jedovatou dávkou. To znamená, že se jím lze snadno předávkovat. Každým rokem zaznamenávají toxikologové případy otravy malých dětí, jejichž rodiče je předávkují paracetamolem, obvykle tak, že jim koupí a najednou podají několik léků s různými názvy (s hloupou představou, že tak „chřipka zmizí z těla ven rychleji“), které však obsahují stejnou účinnou látku. Otrava je velice zrádná, může skončit selháním jater a smrtí. Je proto třeba úzkostlivě dodržovat dávkování a nekumulovat tutéž látku podáváním několika přípravků najednou. Udává se, že smrtelné mohou být již dávky 3 g u dětí, 7 g u dospělých a 4 až 6 g u alkoholiků. Jedna tabletka obvykle obsahuje 500 mg, lze si tedy snadno dopočítat, že životu nebezpečný může být i relativně malý počet tabletek (například šest u dětí).
Rizika paracetamolu při běžné dávce obvykle zůstávají malá. Předepisující lékaři by ovšem měli brát v úvahu individuální reakci pacienta na paracetamol a sledovat zvýšenou toxicitu spojenou s pravidelným i častějším užíváním ve standardním dávkovacím rozmezí pro léčbu bolesti.
Wikipedie uvádí, že paracetamol je ve vyšších dávkách a v kombinaci s alkoholem hepatotoxický (jedovatý pro játra), v běžných dávkách se může objevit i alergická kožní reakce. Jeho antidotem je acetylcystein, který ale neprochází přes placentární bariéru. Toto je důležité v případě předávkování, kdy dochází k selhání jater u matky i plodu. Acetylcystein se nemůže dostat k játrům plodu a chránit je. Otrava způsobená předávkováním paracetamolem je jednou z nejčastějších příčin akutního selhání jater. Pacient do několika dnů umírá a zachránit ho lze pouze rychlou transplantací jater. Experimentální studie naznačují, že paracetamol tlumí nejen bolest, ale i emoce, a to negativní i pozitivní. Laicky řečeno, lidé vnímají po podání paracetamolu radost, smutek i jiné emoce méně výrazně. Vědci se pokoušejí zjistit, jakým mechanismem ke změně emocí dochází. Paracetamol způsobuje také snížení plodnosti. Během těhotenství může zavinit pokles pohlavních hormonů, což způsobí narušení vývoje dítěte v děloze.[1]
V naší poradně s názvem JEDLÁ SODA – POUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Mareš.
Dobrý dem.
Rád bych se zeptal , zda se dá použít soda v bazénu.
Čerpám vodu ze studně . Je hodně tvrdá.
Kolega mi poradil sodu na změkčení vody , ale nevím kolik sody použít.
Kolik sody je potřeba použít na 1 m2.
Dá se potom tato voda použít k zalévání.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Všichni víme, že chlór je důležitou chemikálií, která udržuje bazénovou vodu bezpečnou pro plavání. Přidání příliš velkého množství chlóru však může snížit pH bazénu i celkovou alkalitu. Když alkalita klesne, je obtížnější udržovat stabilní pH. Navíc nižší pH a alkalita vody v bazénu způsobují několik negativních účinků, od svědění kůže a štípání očí až po korozi žebříků bazénu, vložky nebo jiných součástí.
Naštěstí existuje jednoduchý a relativně levný efektivní způsob, jak udržet alkalitu a pH bazénu. Tento užitečný nástroj pro bazény není nic jiného, než soda na pečení, i když na to budete potřebovat kila.
Postupujte podle těchto kroků a zvyšte alkalitu a pH bazénu pomocí jedlé sody.
Měřte zásaditost bazénu každý den.
V ideálním případě má být vaše pH mezi 7,2 a 7,8 a alkalita je mezi 110 a 150 ppm (díly na milion). Pokud je úroveň alkality nižší, a zejména pokud je nižší než 80 ppm, musíte zvýšit alkalitu vody v bazénu.
Kupujte sodu na pečení ve velkém
Jedlá soda je k dispozici v pytlích po 5 kg. Potřebné množství může být i celých 5 kg v závislosti na tom, jak nízká je alkalita. Zde je vidět cena jedlé sody ve velkých baleních: https://www.zbozi.cz/hledan…
Určete množství, které musíte použít.
Budete muset zjistit, kolik jedlé sody je třeba přidat do bazénu. Měření chemie bazénu je založeno na objemu bazénu cca 4 m3. Pokud je váš bazén větší nebo menší, budete muset upravit svou matematiku. Pravidlo je, že 700 gramů jedlé sody na 4 m3 vody zvýší alkalitu asi o 10 ppm. Pokud je pH vašeho bazénu testováno pod 7,2, přidejte 1,5 kg jedlé sody. Pokud jste v přidávání bazénových chemikálií nováčkem, začněte přidáním pouze jedné poloviny nebo tří čtvrtin doporučeného množství. Po opakovaném měření můžete vždy přidat další, pokud je úroveň stále nízká. V opačném případě byste se mohli v rovnováze pH pohybovat příliš vysoko a bylo by třeba přidat kyselinu.
Přidejte do bazénu jedlou sodu.
Hydrogenuhličitan sodný je dodáván v práškové formě a může být nasypán přímo do vody v bazénu. Dávku rozložte a rozházejte ji v širokých obloucích po povrchu bazénu, abyste se vyhnuli usazení na jednom místě. Vyhněte se přidávání sody do bazenu během větrných dnů, protože soda pak může zůstat ve vzduchu a spálit okolní vegetaci a blízké organismy.
Počkejte alespoň šest hodin.
Nechte jedlou sodu rozpustit ve vodě. Zapněte oběhový systém vašeho bazénu a pomozte sodě rozptýlit se.
Podle potřeby opakujte a opakujte.
Mezi 6 a 24 hodinami po přidání jedlé sody znovu změřte pH a celkovou alkalitu bazénu. Pokud je pH pod 7,2 a alkalita pod 110 ppm, opakujte tyto kroky.