Snížené lymfocyty v krevním obraze často vyvolávají obavy, protože lymfocyty hrají klíčovou roli v imunitním systému. Mnoho lidí se při laboratorním výsledku ptá, co nízké lymfocyty znamenají, zda jde o vážný problém a jaké mohou být příčiny.
V tomto článku se podrobně zaměříme na to, co jsou snížené lymfocyty, jaké jsou normální hodnoty, nejčastější příčiny jejich poklesu, zkušenosti pacientů z praxe a doporučení lékařů, kdy je nutné další vyšetření.
Co znamenají snížené lymfocyty
Jak se projevuje nízký počet lymfocytů
Snížené lymfocyty – co znamenají, závisí na míře poklesu a jeho příčině. U lehkého snížení se často neobjevují žádné příznaky. Při výraznějším poklesu však může docházet k častějším infekcím, únavě nebo zhoršené regeneraci organismu. Někteří lidé si všimnou opakovaných nachlazení nebo delší rekonvalescence po nemoci. Nízké lymfocyty samy o sobě nejsou diagnózou, ale signálem, že je vhodné pátrat po příčině. Lékaři vždy hodnotí výsledek v souvislostech. Důležitý je i trend v čase.
Snížené lymfocyty v krevním obraze
Krevní obraz – lymfocyty patří mezi základní laboratorní vyšetření. Pokud jsou lymfocyty snížené, lékař často sleduje i další složky bílých krvinek. Kombinace nízkých lymfocytů s jinými odchylkami může naznačovat infekci, zánět nebo jiné onemocnění. Izolované snížení může být i přechodné. Význam má také to, zda jde o dospělého nebo dítě. Interpretace se může lišit podle věku.
Ve svém příspěvku HERPES A HLIVA USTRICNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Ja trpela na opary nekolik let. Jak jednou opar vyleze, tak pri snizene imunite zas vyleze. Vyskytoval se hlavne v nose a na rtu, uzivala jsem Herpesin, take naplasti, ale stale se mi vracel..nakonec jsme zacali cela rodina uzivat Hlivu ustricnou s rakytnikovym olejem, ktery zesiluje ucinek hlivy. Od te doby se mi neobjevil, je to take tim, ze hliva resi puvod vzniku herpesu. Da se koupit v lekarnach nebo pres net https://www.vegi.cz/cz/prod…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Snížené periferní vidění, známé také jako tunelové vidění, znamená, že vidíte pouze objekty přímo před sebou, se ztrátou bočního vidění. Může být způsobeno různými očními onemocněními, zraněními nebo jinými zdravotními problémy a může ovlivnit každodenní činnosti.
Příčiny sníženého periferního vidění
Oční onemocnění
Glaukom: Poškození zrakového nervu může zúžit zorné pole.
Retinitis pigmentosa: Genetická porucha, která postupně poškozuje sítnici a může vést ke ztrátě periferního vidění.
Odchlípnutá sítnice: Sítnice se odděluje od zadní části oka, což způsobuje ztrátu zraku.
Diabetická retinopatie: Vysoká hladina cukru v krvi může poškodit krevní cévy v sítnici.
Šedý zákal: Zakalení oční čočky může zkreslovat světlo a ovlivnit periferní vidění.
Další zdravotní stavy
Mrtvice: Poškození mozku může ovlivnit zrak.
Migréna: Může způsobit dočasné poruchy vidění, včetně ztráty periferního vidění.
Nádory: Mohou vyvíjet tlak na zrakový nerv nebo oblasti mozku ovládající vidění.
Cévní poruchy: Stavy ovlivňující průtok krve mohou ovlivnit zrakový nerv a sítnici.
Zranění: Trauma hlavy může poškodit zrakový nerv nebo zrakové dráhy.
Příznaky
Potíže s viděním předmětů po stranách.
Narážení do předmětů nebo klopýtání.
Potíže s orientací v přeplněných prostorách.
Potíže s viděním za slabého osvětlení nebo v noci.
Pocit, jako byste se dívali tunelem.
Včasná detekce a léčba
Snížené periferní vidění může být časným příznakem závažných očních onemocnění. Včasná diagnóza a léčba mohou pomoci zabránit další ztrátě zraku a zachovat nezávislost. Pokud zaznamenáte jakékoli změny v periferním vidění, okamžitě se poraďte s očním lékařem.
Léčba závisí na základní příčině.
Glaukom lze léčit očními kapkami, laserovou terapií nebo chirurgicky.
Odchlípení sítnice může vyžadovat chirurgický zákrok.
U některých onemocnění mohou být užitečné úpravy životního stylu a zraková rehabilitace.
V naší poradně s názvem BÍLÝ POVLAK NA JAZYKU,ČERVENÉ TEČKY A HRBOLKY V ZADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcián.
Dobrý den, prosím o radu. Minulý rok sem opakovaně měl rizikové sexuální chování při sebeukájení do úst, jelikož pracuji v prostředí kde se často střídá teplo a chlad,tak jsem velmi často nachcípán. Řeším to tzv.sick days,ale od doby kdy sem měl toto rizikové chování utekly nevím to přesně asi dva měsíce? Nevím už to přesně,ale od určité chvíle během Prosince minulého roku mi zbělal jazyk jako vždy, když mám obviklou chřipku,bolelo mě v krku a měl sem i kašel,takže sem to řešil klasickým pocením v posteli ,čajema atd. Během toho sem dál chodil do práce a léčil se jak se jen dalo. Během Vánočních svátků se mi na jazyku objevily vetší červené skvrny, které po nějáké chvíli sami vymizeli, ale pak se vrátili a jedna z nich se pomalu přesunula během dne na pravou stranu a zmenšila se. Během dálšího dne se ta skvrna přesunula na špičku jazyka kde zůstala až do teď na dotyk nebolí. Během těchto událostí se mi pod jazykem začali pomalu odlamovat sliné žlázy bezbolestně a občas se to děje i dál. Léčil sem to Neo-anginem a Paralenem500. Myslel jsem si,že je to jen přechozená viróza a tak jsem se dokonce roku snažil vyléčit sám,abych mohl jít od roku nového zas do práce. Ale z noci od 1.Ledna na noc 2.Ledna sem měl dorána velkou neobviklou horečku a velmi rychle mi ráno kolem 4:00 bušilo srdce-pomyslel jsem si,že pokud to nepřestane budu si muset zavolat sanitku,ale přestalo po chvíli, když sem si chvíli sednul a uklidnil jsem se. V tu chvíli sem se rozhodl navštívit lékaře. Lekář vyhodnotil můj stav jako údajně přechozenou vyrózu po mých slovech a přdepsal mi antibiotika DOXYHEXAL1 0tabs,které u mě vyvolaly menší nežádoucí účinky jako např.prosáklé hrdlo,potíže s polikáním,zánět v krku a dokonce mi i po týdnu diagnostikoval jíné akutní infekce horních cest dýchací na více místech po dobrání antibiotik. Byl jsem i na RTG plic a vše bylo vpořádku. Dále mi doktor odebral krev ze žíly a bylo to dle něj též v pořádku, jelikož sem si stěžoval na ucpaný krk dal mi doporučení na ORL vyšetření,jelikož sem se při vyšetření téměř dávil zdělil mi jen to,že čepy v krku nejsou a jazyk mu připadal zcela vpořádku,ale doporučil mi kloktat slanou vodu během dne a upozornil mě na to,že pokud potíže v krku do konce měsíce neodeznějí,tak mám přijít znovu a udělali bysme RTG vnitřku krku. Potíže v krku s dávyvým kašlem i prosáklé hrdlo už přešli, jen mě opět bolí klasicky v krku mám kašel a rýmu i menší horečky někdy během noci. Po opětovné návštěvě doktora mi byla znovu odebrána krev ze žíly a zjistilo se,že
mám důsledkem buď antibiotikické léčby dle mého názoru snížené určité hladiny v krvi a nebo dle názoru doktora je to prý kvůli malému pitnému režimu z mé strany.Doporučil mi si koupit B-Komplex a na jazyk,který si znovu prohlédl si koupit genciánku "fialku",kterou mám během dne potírat jazyk,ale hlavně co nejvíce vzadu. Povlak na jazyku během dne slábne,ale ráno je vidět vždy více. Mám strach,že se může jednat o něco vážného.Myslím si že se jedná o něj
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
HIV můžete dostat jen od cizího hostitele. Sám od sebe se virem HIV nakazit nemůžete. HIV ale můžete mít z minula, pokud jste měl rizikové sexuální chování s jiným člověkem. V takovém případě doporučuji zajít na kožní, tam jim řekněte, že jste měl před ČTYŘMI (důležité) měsíci rizikový nechráněný pohlavní styk, a že byste chtěl z tohoto důvodu otestovat přítomnost sexuálně přenosných nemocí. Obvykle se pak nechají udělat testy vaší krve na sifilis, žloutenku typu C a na HIV. Testy v tomto případě dostanete zdarma a výsledky budete vědět do týdne.
Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevních destiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.
Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček – způsobuje krvácivost.
V naší poradně s názvem STUDENÉ RUCE V PUBERTĚ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Elsa.
Dobrý den, ráda bych se zeptala, když mi bude za nedlouho 13, a mám studené, někdy až ledové ruce od dětství, cca 6 let, může to něco znamenat, nebo je to planý poplach??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Toto je projev snížené intenzity prokrvování periferií. Není to nic vážného, ale určitě si o tom promluv se svým dětským lékařem, až se uvidíte při příští prohlídce.
Sialoadenitis (anglicky sialadenitis) je zánětlivé postižení slinných žláz z celkových nebo místních příčin. Vyskytuje se při snížené tvorbě slin, snížené hygieně dutiny ústní, nesprávně léčené cukrovce, u nezdravého chrupu, u tvorby slinných kamínků.
Zánět slinných žláz se dělí dle původu na imunosialoadenitidy a infekční sialoedenitidy.
Imunosialoadenitidy: Tato skupina zahrnuje záněty na základě autoimunitní reakce. Nejznámější je Sjögrenův syndrom. Tato nemoc se projevuje ztrátou funkce slinné žlázy, tedy sníženou tvorbou slin.
Léčbou jsou imunosupresiva a kortikoidy.
Infekční sialoadenitidy: Tuto skupina se dělí na virové, bakteriální a specifické (syfilitické, tuberkulózní a plísňové) záněty.
Akutní virová sialoadenitida je známá jako příušnice. Jejím původcem jsou paramyxoviry, které mohou napadnout i sluchový nerv a může dojít k hluchotě. U mužů pak často dochází k postižení varlat a sterilitě. Virus je přenášen kapénkovou infekcí, pomnoží se v dýchacích cestách a dostává se do lymfatických uzlin a do slinných žláz. Postižená bývá příušní žláza, společně s ní mohou být zasaženy i žlázy podčelistní a podjazykové, což se projevuje jako těstovité a bolestivé zduření, kvůli kterému odstává ušní boltec. Nemocný má rovněž zvýšenou teplotu. Nemoc většinou odeznívá po 10 dnech. Léčí se pouze symptomy. Podávají se léky proti teplotě a bolesti.
Akutní bakteriální sialoadenitida je onemocnění, u kterého se většinou jedná o přestup infekce z dutiny ústní, což se častěji děje u dehydratace, snížené funkci slinné žlázy, špatné ústní hygieně, zánětech v ústní dutině a hltanu. Postižená žláza je zduřelá, kůže kolem ní zarudlá, z vývodu žlázy vytéká hnis. Pro potvrzení diagnózy se provádí ultrazvuk a odebrání hnisu na zjištění patogenu. Léčí se antibiotiky, nutná je rehydratace, podávají se sialogoga, pilokarpinové kapky, je nutné dodržovat zvýšenou ústní hygienu a podobně. V případě vytvoření abscesu je nutné provést zevní incizi společně s drenáží.
Chronické bakteriální sialoadenitidy se vyskytují u žláz, které jsou nějak postižené, například jsou rozšířeniny ve vývodech slinných žláz nebo je funkce žlázy narušená a tvorba slin snížená. Většinou se jedná o jednostranný zánět. Žláza je bolestivě zduřelá a tvoří se mléčně zakalená slina. Může dojít i k posunu do akutního stadia. Pro potvrzení diagnózy se provádí sialografie, RTG vývodů slinných žláz, kdy se aplikuje kontrastní látka, která ukáže ektázie vývodů. Chronické sialodenitidy se léčí při akutním stavu antibiotiky. Důležité jsou masáže žlázy, zvýšená hygiena ústní dutiny. Výjimečný je podvaz vývodů slinných žláz.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tebokan obsahuje hlavně extrakt z jinanu dvoulaločnatého (Ginkgo biloba), který se užívá k léčbě příznaků poruchy paměti, poruchy pozornosti, snížené schopnosti soustředění a emoční lability. Ačkoliv není známa žádná interakce mezi Ginkgem a alkoholem, tak přesto pití alkoholu v tomto případě nelze doporučit, neboť alkohol zhoršuje všechny zde vyjmenované příznaky. Jedno pivo denně neuškodí, ale vyšší dávky alkoholu s denní pravidelností je již problém.
Snížené lymfocyty u dětí mohou rodiče velmi znepokojit. U dětí se však hodnoty lymfocytů přirozeně liší podle věku. V kojeneckém a batolecím období jsou lymfocyty vyšší než u dospělých. Přechodné snížení se často objevuje po infekcích. Ve většině případů nejde o vážný problém. Pediatr sleduje vývoj hodnot v čase.
Kdy je nutné další vyšetření
Pokud jsou nízké lymfocyty u dítěte dlouhodobé nebo doprovázené dalšími příznaky, je nutné další vyšetření. Patří sem časté infekce, špatné prospívání nebo výrazná únava. Lékař může doporučit opakovaný krevní obraz nebo specializovaná vyšetření. Včasná diagnostika je důležitá. Ve většině případů se však nejedná o závažné onemocnění. Klíčové je odborné posouzení.
V naší poradně s názvem JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den
kdo mi poradí mám vyšší GGT 1.31
je to vážné dám si 2 skleničky vína za 14dní
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšené GGT vypovídá o snížené funkci jater. To může způsobit některý z užívaných léků, ale i dlouhodobé pravidelné konzumování alkoholu. V současnosti musíte játra co nejvíce šetřit a ukončit jakékoliv popíjení alkoholu.
Nízké lymfocyty – příčiny velmi často souvisejí s akutní infekcí. Zejména virová onemocnění mohou dočasně snížit jejich počet. Organismus se v průběhu infekce přizpůsobuje a hodnoty se po uzdravení obvykle vrací k normálu. U některých infekcí může být pokles výraznější. Proto se krevní obraz často kontroluje s odstupem času. Přechodné snížení bývá běžné.
Stres, vyčerpání a životní styl
Dlouhodobý stres, nedostatek spánku nebo fyzické vyčerpání mohou negativně ovlivnit imunitní systém. Snížené lymfocyty u dospělých se často objevují právě v období zvýšené zátěže. Organismus reaguje hormonálními změnami, které mohou potlačit tvorbu lymfocytů. Zkušenosti pacientů ukazují, že po úpravě režimu se hodnoty často normalizují. Zdravý životní styl má proto zásadní význam. Prevence je v tomto případě velmi účinná.
akutní infekce
chronický stres
nedostatek spánku
fyzické vyčerpání
Léky a zdravotní stavy
Některé léky mohou snižovat počet lymfocytů, zejména kortikosteroidy nebo imunosupresiva. Snížené lymfocyty v krvi se mohou objevit i u autoimunitních onemocnění nebo po chemoterapii. U těchto stavů je pokles očekávaný a lékař jej pečlivě sleduje. Důležitá je spolupráce pacienta s odborníkem. Samovolné vysazování léků není vhodné. Každá změna léčby musí být konzultována.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Plíšková.
Dobrý den mamTSH 5.35.mam přijít na kontrolu za 3 měsíce. Můžu si sama nějak pomoci. Nevím co to pro mě znamená. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota TSH 5,35 vypovídá o tom, že máte mírně sníženou funkci štítné žlázy a díky tomu vaše tělo nedokáže v potřebném množství nakládat s jódem.
Sama si můžete pomoci tak, že co nejdříve navštívíte lékaře imunologa a požádáte ho o vyšetření kvůli své štítné žláze. V mnoha případech je příčinou snížené funkce štítné žlázy právě nějaké autoimunitní onemocnění.
Máme dva druhy umělé výživy, a to enterální výživu (EV) a parenterální výživu (PV). Typ nutriční podpory pak závisí na celé řadě faktorů.
Enterální výživa (EN) je takový druh výživy, kdy se nutriční tekutina aplikuje do střeva přes katetr směrem do žaludku nebo tenkého střeva. Existují různé způsoby, jak poskytovat enterální výživu.
Parenterální výživa (PN) je taková výživa, kdy je nutriční tekutina aplikována do setu, který je zaveden do žíly (intravenózně). PN si klade za cíl poskytnout celkovou nutriční podporu, i když to není vždy možné. PN se obvykle používá, když lidé nejsou schopni mít EN. K tomu může dojít, pokud jde o velkou operaci tenkého střeva s neprůchodností střev nebo v případě, že aplikace EN by byla obtížná nebo nevhodná.
Tekutá strava pro seniory
Stárnutí je spojeno se sníženou fyzickou aktivitou, která v kombinaci se změnami v chuti a schopnosti jíst může vést ke ztrátě svalové hmoty, hubnutí, snížené funkci a zvýšené závislosti na druhých. Stáří je období, kdy dochází z mnoha příčin k tomu, že je přijímání stravy pro seniora obtížné. Mění se a snižuje chuť k jídlu. Dochází k postupné ztrátě sluchu, zraku, hybnosti, což omezuje celkovou mobilitu, takže nakupování potravin a příprava jídla je obtížnější. Zubní problémy a obtíže s polykáním mohou vést k udušení.
S věkem klesá potřeba energetického přísunu potravin a vytváří se pocit, že se nemusí tolik jíst, přestože potřeba většiny živin zůstává relativně nezměněna, a to pak následně vede ke zvýšenému riziku podvýživy. Podvýživa je spojená se sníženou kognitivní funkcí a s oslabením schopnosti pečovat o sebe sama. Tento fakt podtrhuje význam správné výživy u starších lidí.
V současné době existují různé formy tekuté stravy pro seniory, které mohou být připraveny i za 3 minuty a nevyžadují žvýkání. Všechny živiny obsažené v tekuté stravě pro seniory jsou lehce a rychle stravitelné. Poskytují optimální výživu pro seniora. Většinou obsahují vyváženou hodnotu bílkovin, aminokyselin, vitamínů, minerálů a sacharidů, které jsou pro organismus nepostradatelné. Příjem bílkovin působí proti ztrátě svalové hmoty a pomáhá seniorům udržet svou váhu a zůstat silný a funkční. Tekutou stravu lze použít samostatně, jako elementární (pre-stravitelnou) tekutou dietu, nebo je jí možno pouze částečně nahradit či doplnit stávající stravu.
Steroidy, antidepresiva a další léky plus snížení fyzické aktivity vedou ke zvýšení tělesné hmotnosti u seniorů. Tekutá strava pro seniory umožní i hubnutí v tomto období, ale na základě dostatečného energetického příjmu živin. Senior si sám může kontrolovat svůj denní příjem kalorií a přitom získat potřebné živiny
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Toroková.
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítné žlázy. Přitom jód je k funkci štítné žlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Základním laboratorním vyšetřením při podezření na poruchu funkce štítné žlázy je stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu – TSH v krvi. TSH je hormon předního laloku podvěsku mozkového (adenohypofýzy) a jeho koncentrace se zvyšuje tehdy, když přestává štítná žláza tvořit hormony v dostatečném množství. Je-li TSH normální, můžeme poruchu funkce štítné žlázy až na vzácné výjimky vyloučit a další vyšetření nejsou potřeba. TSH zvýšené nad 3,8–4,1 mIU/l svědčí v naprosté většině případů pro subklinickou či plně rozvinutou hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy). V některých případech je vhodné doplnit i vyšetření sérové koncentrace vlastního hormonu štítné žlázy (volného tyroxinu FT4), vzácně se vyšetřuje i volný trijodtyronin (FT3).
K objasnění příčiny hypotyreózy slouží vyšetření sérových koncentrací tyreoidálních protilátek (specifičtější a senzitivnější protilátky proti tyreoidální peroxidáze TPOAb, nebo méně specifické a senzitivní protilátky proti tyreoglobulinu – TgAb) a ultrazvuk štítné žlázy. Pozitivita tyreoidálních protilátek svědčí pro autoimunitní příčinu hypotyreózy – chronickou autoimunitní lymfocytární tyreoiditidu. V těchto případech bývá také typický ultrazvukový na štítné žláze. Jestliže je TSH snížené pod 0,4 mIU/l (respektive pod 0,3–0,5 mIU/l podle použité vyšetřovací metody), je situace o něco komplikovanější, protože příčin sníženého (neboli suprimovaného) TSH může být více. Kromě zvýšené činnosti štítné žlázy (hypertyreóza) může jít o takzvanou nespecifickou supresi TSH, například při závažném celkovém onemocnění, centrální hypotyreózu (na podkladě poškození adenohypofýzy), nebo o supresi TSH způsobenou léčbou hormony štítné žlázy. K odlišení těchto příčin je potřeba dovyšetřit FT4 a FT3 v séru. Spíše výjimečně je ve sporných případech nutné k odlišení nespecifické suprese TSH a subklinické hypertyreózy (snížené TSH při normálních hodnotách FT4 a FT3 v séru) použít takzvaný TRH test.
Je-li laboratorně potvrzena hypertyreóza (tyreotoxikóza, zvýšená funkce štítné žlázy), je třeba dovyšetřit její příčinu. K tomu slouží v první řadě vyšetření koncentrace protilátek proti TSH receptoru v séru (TRAK) a ultrazvuk štítné žlázy. Pozitivita TRAK a typický nález na ultrazvuku svědčí pro autoimunitní typ hypertyreózy – Gravesovu-Basedowovu tyreotoxikózu. Jsou-li protilátky TRAK negativní (nebo hraniční) a na ultrazvuku jsou přítomny uzlové změny, jde obvykle o hypertyreózu na podkladě takzvané tyreoidální autonomie. Ta může být buď unifokální (takzvaný toxický adenom), nebo multifokální (takzvaný polynodózní struma), nebo výjimečně difuzní. Přetrvávají-li nejasnosti, lze k odlišení toxického adenomu a polynodózní strumy v některých případech doplnit scintigrafii štítné žlázy 99mTc-technecistanem sodným.
Jedním z příznaků onemocnění štítné žlázy je také takzvané vole (struma), které se objevuje v případě snížení činnosti štítné žlázy v souvislosti s nedostatečným příjmem jodu v potravě. Důvodem nedostatečné činnosti štítné žlázy může být autoimunitní onemocnění, které donutí váš imunitní systém, aby napadl štítnou žlázu. Příčina může být i vrozená, nebo jde o důsledek přítomnosti nádoru, či o ozáření štítné žlázy. Při snížení funkce štítné žlázy tělo funguje zpomaleně, projevuje se únava, pocit chladu, snížená schopnost soustředit se, pacient trpí poruchou paměti, přibýváním na váze. Po čase se příznaky zhoršují: suchá kůže, lámavé nehty, zácpa, bolesti a křeče svalů, pomalý srdeční tep a u žen dochází k prodloužení intervalů v menstruačním cyklu a k silnějšímu krvácení. Vzhledem k tomu, že tato choroba způsobuje nepravidelnou ovulaci, ženy, které se neléčí, mohou mít problémy s početím a je u nich větší pravděpodobnost potratů a předčasných porodů. Výsledkem snížené funkce štítné žlázy jsou také deprese (20 %). Tento stav se nedá vyléčit, ale pomoc je celkem jednoduchá – hormon se dá nahradit pravidelným užíváním tablet. Správný lék a dávkování se musí stále sledovat. Protože nadměrným dodáváním hormonu se zvyšuje riziko nebezpečí osteoporózy (řídnutí kostí) a srdeční arytmie, poddávkováním se zase zvyšuje krevní tlak a hladina cholesterolu.
Morfium se dá aplikovat injekčně, kouřením, šňupáním, ve formě tablet. Je rovněž dostupné ve formě solí rozpustných ve vodě (krystalické prášky hořké chuti, rozpustné ve vodě). Při předávkování morfiem dochází k epileptickým záchvatům, k útlumu, mimóze (rozšíření zorniček), nevolnostem, zvracení, zpomaleným reflexům. Může taky nastat ztráta vědomí, oslabení dýchání, někdy až kóma. Při předávkování může dojít k zástavě dechu a úmrtí.
Dávkování je vysoce individuální, vždy přesně určuje lékař.
Podání:
Orálně (tablety, orální roztok – kapky nebo sirup) a rektálně (čípky nebo mikroklyzma): 5–30 mg soli morfinia po 4 hodinách; individuálně může být dostatečná nebo nutná dávka i nižší nebo vyšší.
Orálně (retardované formy, s pozvolným či řízeným uvolňováním morfinu): obvykle 10–100 mg soli morfinia po 12 hodinách nebo 6násobek jednotlivé orální dávky neretardované formy denně, rozdělených do dvou stejných dávek po 12 hodinách; některé formy je možné podávat po 8 hodinách (3x denně), jiné i jenom 1x denně (po 24 hodinách); denní dávka se pohybuje v rozmezí od 20 mg po stovky miligramů denně, obvykle však 60–400 mg denně.
Podkožně (s. c.) a nitrosvalově (i. m.): bolus (nárazová dávka) obvykle 5–20 mg soli morfinia po 4 hodinách; individuálně se může dávka lišit. Obvykle se podává touto cestou 30–120 mg denně; možno i s. c. infuzí, rychlost určená lékařem, obvykle 1–5 mg/h.
Nitrožilně (i. v.): bolus jenom při nutnosti okamžitého nástupu účinku (například infarkt myokardu), individuálně, titrací obvykle 1–2–5–10 mg infuzně rychlostí 0,5–5 mg/h nebo formou PCA („Patient-Controlled Analgesia“, pacientem spouštěné bolusy z perfuzoru).
Epidurálně (do prostoru míšních obalů) a intrathekálně (do páteřního kanálu): dávkování určuje anesteziolog, obvykle v rozsahu 0,5–5 mg), účinek trvá 8–12(–24) hodin, je možné podat i kontinuální infuzí.
Dávky je nutné přizpůsobit stavu pacienta (redukce u dětí, starých, kachektických osob a pacientů v šoku, naopak titrace nahoru u pacientů s tolerancí a masivními bolestmi v důsledku progresivní zhoubné nemoci a podobně). Při snížené funkci ledvin se dávka snižuje na polovinu, při snížené funkci jater se prodlužuje interval mezi dávkami 1,5–2krát. Při dialýze není nutné dávku upravovat.
Tato porucha se projevuje střídáním mánie (manická epizoda) a těžké deprese (bipolární deprese). Dalšími projevy může být rychlá a nečekaná změna nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či takzvané ultrarapidní cyklování, to znamená, že mánie a deprese se nečekaně střídají několikrát za den. Při smíšené fázi postižený zažívá symptomy obou stavů zároveň (mánie i deprese). Manickým syndromem se rozumí stav, kdy postiženého snadno rozruší i sebemenší maličkosti, jedná impulsivně, například utrácí velké částky z vypůjčených peněz, které poté nemá jak splácet. Nemocný trpící mánií bývá nadměrně sebevědomý (většinou ovšem neproduktivně), veselý nepřiměřeně okolnostem, nic pro něho není problém, má sníženou potřebu spánku, zrychlenou řeč, rychlé střídání myšlenek, je sexuálně promiskuitní, navazuje stále nové vztahy. Postižený může být zároveň i podrážděný, veškeré pochody v jeho těle jsou zrychlené, může mít pocity nadřazenosti a nezastavitelnosti, a může být nebezpečný pro sebe i své okolí.
Bipolární porucha velmi často souvisí s jinými poruchami, například poruchami osobnosti. Příkladem může být hraniční porucha osobnosti, která se také projevuje střídáním nálad, obvykle ale v kratších časových úsecích, například hodinách nebo dnech. Je otázka, jestli jde o skutečnou komorbiditu (tedy současný výskyt dvou různých nemocí), nebo podobnost příznaků. DSM – diagnostický systém používaný v USA – řadí obě poruchy vedle sebe do takzvaných poruch bipolárního spektra. Dále jde o narcistickou poruchu v širším slova smyslu, tedy osobnost s nestabilní regulací pocitu vlastní hodnoty. Tato nestabilita má různé projevy, od narcistické poruchy osobnosti v užším smyslu, jak je laicky dobře známá (přesvědčení o vlastní výjimečnosti, nadřazenosti, neempatické, sobecké chování, upevňování pocitu vlastní hodnoty na úkor druhých), přes depresivní poruchu osobnosti, kde je sebehodnocení naopak trvale patologicky snížené, ke střídání pocitů zvýšené a snížené vlastní hodnoty a s tím i nálad a aktivity, které se mohou podobat projevům BAP nebo v ně přecházet.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization) patří bipolární porucha mezi deset nejdražších nemocí s nejhoršími následky.
Příznaky předčasné menopauzy jsou obvykle stejné, jaké prožívá žena při přirozené menopauze, a jsou známkou toho, že vaječníky produkují méně estrogenu.
Obvykle zahrnují:
nepravidelný menstruační cyklus nebo vynechávání menstruace – menstruace bývá silnější a častější, menstruační cyklus se zkracuje, nebo naopak je menstruace slabší a méně častá, cykly se prodlužují a chybí ovulace
návaly horka (náhlý pocit horka, který se šíří horní částí těla) – mohou trvat pár sekund až několik minut, mohou být doprovázené bušením srdce a brněním prstů
vaginální suchost – vlivem snížené hladiny estrogenu dochází ke ztenčení tkání a k menší pružnosti, které se projevuje svěděním pochvy, přirozená poševní flóra zmizí a mění se i kyselost prostředí
noční pocení
podrážděný močový měchýř, mimovolný únik moči, zejména při kýchání, kašlání, smíchu; časté výtoky a infekce
bolestivost kloubů, svalů a šlach
poruchy nálady – podrážděnost, změny nálady, deprese
nespavost
snížené libido
změny v dutině ústní – suchost v ústech nebo pálení, žena trpí často na záněty ústní dutiny a poruchou chuti
kůže, nehty a vlasy – vlasy více vypadávají, kůže začíná být suchá a nehty se lámou
Ne každá žena pociťuje všechny uvedené příznaky. Nejvýraznější příznaky, které signalizují blížící se menopauzu, jsou nepravidelnosti menstruačního cyklu, návaly horka a vaginální suchost.
K léčbě akutního záchvatu dny se podává nárazová dávka 1 mg (2 obalené tablety), potom každou 1 až 2 hodiny 0,5 až 1 mg (1 až 2 obalené tablety). Maximální denní dávka je 3–4 obalené tablety (1,5–2,0 mg) během 24 hodin. Poté může pokračovat léčba nízkou dávkou, tedy 1–2 obalenými tabletami za den (0,5–1,0 mg kolchicinu) do utlumení bolesti. Celková dávka během léčby záchvatu nesmí překročit 12 mg (24 obalených tablet).
Uvedené dávkování platí pro dospělé a dospívající od 16 let.
Profylaxe záchvatů dny
Pro prevenci dalších záchvatů dny užívají dospělí 1 tabletu (0,5 mg) jednou nebo dvakrát denně. Maximální dávka je 2 obalené tablety (1 mg) denně. S profylaktickým dávkováním lze riziko dalších záchvatů po následující 3 měsíce snížit. Kolchicin se obvykle preferuje před nesteroidními antirevmatiky u pacientů s peptickým vředem, gastrointestinálním krvácením a dyspepsií nebo u těch, kteří užívají antikoagulancia. Profylaktická léčba je indikována především u pacientů s častými či závažnými záchvaty a u těch, kteří mají současně jiné zdravotní komplikace.
Léčba akutních záchvatů dny u pacientů s poruchou funkce ledvin
Při léčbě dnavých záchvatů u pacientů s mírnou (CrCl 50–80 ml/min) až středně těžkou (CrCl 30–50 ml/min) poruchou funkce ledvin není nutná úprava doporučené dávky, je však třeba pacienty pečlivě sledovat s ohledem na nežádoucí účinky kolchicinu. U pacientů s těžkým selháním funkce ledvin (CrCl méně než 30 ml/min) se dávkování zahajuje 1 obalenou tabletou (0,5 mg) denně. Při jakémkoli zvýšení dávky je nutné u pacienta zvláště pečlivě sledovat možné nežádoucí účinky kolchicinu. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin je však nutné průběh léčby neopakovat více než jednou za 2 týdny, přičemž úprava dávkování při léčbě dnavých záchvatů není třeba. U pacientů se záchvaty dny vyžadujícími opakovanou léčbu se musí zvážit náhradní terapie. U pacientů podstupujících dialýzu je léčba kolchicinem kontraindikovaná.
Léčba záchvatů dny u pacientů s poruchou funkce jater
Při léčbě dnavých záchvatů u pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce jater není nutná úprava doporučené dávky, pacienty je však třeba pečlivě sledovat z hlediska nežádoucích účinků kolchicinu. Snížení dávky je nutné zvážit u pacientů s těžkou poruchou funkce jater.
Léčba familiární středomořské horečky
Doporučená dávka přípravku Colchicum-Dispert pro dospělé s FMF je 2–4 obalené tablety (1,0–2,0 mg) denně. Počáteční dávka pro dospělé je obvykle 2–3 obalené tablety (1,0–1,5 mg) za den. Dávku přípravku Col
Vysazení léků na ředění krve může zvýšit riziko vzniku krevních sraženin a mrtvice, ale není to tak nutně vždy a v některých případech to lze provést bezpečně pod řádným lékařským dohledem. Pokud uvažujete o vysazení nebo ukončení užívání léků na ředění krve, je nezbytné se poradit se svým lékařem, abyste společně posoudili vaše individuální rizika a určili nejlepší postup.
Proč může být vysazení léků na ředění krve riskantní:
Zvýšené riziko vzniku krevních sraženin Léky na ředění krve se předepisují k prevenci vzniku sraženin, takže jejich vysazení může zvýšit riziko tvorby sraženin, zejména pokud je stále přítomna základní choroba, která si léky vyžádala.
Potenciál mrtvice nebo jiných trombotických příhod Krevní sraženina v mozku může vést k mrtvici, zatímco sraženiny v jiných částech těla mohou způsobit různé zdravotní problémy.
Závažné komplikace Mrtvice může způsobit závažné a potenciálně smrtelné komplikace, včetně paralýzy (ochrnutí) a smrti.
Při vysazování léků na ředění krve lze zvážit:
Alternativní léčbu V některých případech může alternativní léčba, jako je perkutánní okluze ouška levé síně nebo intenzivnější léčba fibrilace síní, pacientům umožnit přestat užívat léky na ředění krve.
Snížené riziko tvorby sraženin Pokud lékařská vyšetření (jako jsou krevní testy a ultrazvuk) prokáží snížené riziko tvorby sraženin, může lékař rozhodnout, že lék již není potřeba.
Vysoké riziko krvácení V některých případech (například operace, trhání zubů) riziko krvácení převažuje nad rizikem tvorby sraženin a lze zvážit vysazení antikoagulancií s pečlivým sledováním.
Nikdy nepřerušujte užívání léků na ředění krve bez konzultace s lékařem. Tyto léky jsou pro vás důležité pro prodloužení vašeho života. Jakékoliv neodborné vysazení může vést k pravému opaku.
Proberte s lékařem své obavy Promluvte si se svým lékařem o důvodech, proč chcete přestat užívat léky, a o jeho posouzení vašich individuálních rizik.
Zvažte alternativní léčbu Prozkoumejte alternativní léčbu, která vám může umožnit vyhnout se dlouhodobému užívání léků na ředění krve.
Dodržujte pokyny svého lékaře Pokud přestáváte užívat léky na ředění krve, řiďte se pokyny svého lékaře ohledně načasování, dávkování a sledování.
Buďte si vědomi možných vedlejších účinků Vysazení léků na ředění krve může zvýšit riziko vzniku krevních sraženin a mrtvice, a proto je důležité si být vědom možných vedlejších účinků a okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás objeví jakékoli znepokojivé příznaky.
