Majoránka pochází z Asie a dnes je možné ji vypěstovat v mírném až teplém podnebném pásmu skoro všude. Majoránka dorůstá do výšky kolem 25–30 centimetrů. Tato bylinka potřebuje stálou teplotu nad 19 stupňů. Majoránka v našich podmínkách vymrzá, a proto u nás nedává semena. Když ji vysejete, tak kvete nejdříve v červenci, ale většinou i déle, takže nestihne dozrát. Bohužel i pozdní mrazík ji zničí. V teplejších krajích, kde neznají mrazy, vyroste majoránka v keřík do podkolení výšky a má vlivem tepla a slunce i více silice.
Pro vlastní pěstování se doporučuje lehká půda rok nehnojená, případně jen kompostem. Ideální je ji sít či ze sazenic sázet po některé zelenině. Nejlépe se jí bude dařit na teplém stanovišti, které bude zároveň chráněno před větrem. Semínka zasejte na záhon koncem dubna na povrch půdy. Jemně je zasypte zeminou. V půlce května můžete vysadit předpěstované sazeničky po dvou až třech rostlinkách. Záhon okopávejte a udržujte ho bez plevele. Na podzim pak majoránku klidně přesaďte do truhlíku. Kdo nemá zahradu, může pěstovat majoránku rovnou v truhlících nebo v bylinkových nádobách na balkóně. Vysévejte ji klidně již koncem ledna do půdy bohaté na živiny. Je zapotřebí ji často hnojit a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku je možné pěstovat také v truhlíku za oknem, kde vám vydrží až do jara.
Pro pěstování majoránky je třeba volit místo, které se vyznačuje zejména tím, že je teplé. Optimální volbou jsou místa, která jsou velmi dobře chráněna před severními větry. Půda pro pěstování majoránky musí být hodně hnojená, jelikož tato rostlinka si vyžaduje velké množství živin. Co se týká zálivky, tak ta by měla být přiměřená. Pozor je třeba si dát na zbytečné přelévání majoránky. Hnojit je třeba organickými hnojivy. Sklízí se až 3x ročně odstřižením kousek nad zemí, jakmile uschne dopoledne v hezkém počasí ranní rosa. Majoránka nati se suší ve svazcích ve stínu při teplotě do 35 °C, aby nevyprchala důležitá silice.
Pokud budete chtít sehnat semínka majoránky, určitě to nebude problém. Jsou k dispozici prakticky ve všech obchodech se zahradním sortimentem. Setí majoránky je také jednoduché. Semínka by se měla vysadit někdy koncem měsíce dubna či na počátku května. Až vyrostou v menší rostlinky, je třeba je přesadit. Dít by se tak mělo v trojsponu s mezerami zhruba o 15 centimetrech. Rostlinky se totiž záhy rozrostou do šířky. Záhon je potřebné pravidelně zbavovat plevele a také čas od času okopat. Majoránka se řadí mezi jednoletky. Na podzim není problém ji přesadit do truhlíku a mít ji přes zimu v čerstvém stavu.
Ve svém příspěvku OČISTNÁ KÚRA Z BOBKOVÉHO LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JARČA.
Dobrý den,
věnuji se už nějakou dobu frekvenčním metodám a čištění organismu k návratu ke zdraví neinvazivními způsoby a již jsem vyzkoušela mnoho věcí jako doprovodné orální pomucky k čištění.
zajímá mne kůra z bobkového listu,
u Postupu č. 2 u bobkové kury nerozumím následujícímu
A DOTAZY VLOŽÍM VELKÝMI PÍSMENY PŘÍMO DO KOPIE VAŠEHO TEXTU
CELÝ POSTUP Č. 2 JE SAMOSTATNÝM POSTUPEM JAKO SAMOSTANOU VARIANTOU NEBO JDE O CELEK KURY A NAVAZUJE NĚJAK NA POSTUP Č .1 KDY SE PRACUJE CELÝ ROK POSTUPNĚ?
Balíček majoránky a 20 bobkových listů semelte v elektrickém kávovém mlýnku. Ke směsi poté přidejte malou lžičku (čajovou) sušeného zázvoru a 8 lžic hroznového cukru. Vše promíchejte, dejte do skleničky a tu uzavřete.
Užívejte
JAKOU FORMOU UŽIJI ROZMIXOVANÉ INGREDIENCE? SUCHÉ POLKNU NEBO ZAPIJI? PROČ JE TAM TEN HROZNOVÝ CUKR JAK DOHROMADY PŮSOBÍ S MAJORÁNKOU TEN BOBKOVÝ LIST NEŽ SAMOTNÝ?
2krát denně
MAXIMÁLNĚ 3 TÝDNY KAŽDÝ DEN?
KDY? PŘED NEBO PO JÍDLE A S JAKÝM ODSTUPEM?
1/2 kávové lžičky směsi zapijte.
MYŠLENO ZAPÍT ČÍMKOLI NEBO NĚČÍM KONKRETNÍM - NEBO PŘÍMO ODVAREM Z BOBKOVÉHO LISTU A TEN TEDY V TOMTO POSTUPU MOHU UŽÍVAT KAŽDÝ DEN, NE DÉLE NEŽB 3 TÝDNY?
Očistu provádějte maximálně 3 týdny, poté by měla následovat 3týdenní pauza.
PAK MOHU POKRAČOVAT?
První den očisty
PRVNÍ DEN KDY SPOLKNU MLETOU SMĚS CUKR MAJORÁNKA BOBKOVÝ LIST?
dochází k bouřlivému procesu v celém organismu. Proto je dobré skončit s pitím odvaru kolem 20. hodiny a před spaním si ještě udělat klystýr
JAKÝ KLYSTÝROVÝ ROZTOK DOPORUČEJETE KONKRETNĚ A V JAKÉM MNOŽSTVÍ?
Při silném vylučování solí a dalšího odpadu z těla se sliznice střeva na čas zahltí, čímž se aktivizují obranné buňky v mandlích, nosních dutinách i v průduškách. Příznaky jsou stejné jako při nachlazení, avšak druhý den už se budete cítit dobře. Při této proceduře je důležité jíst hodně ovoce a lehká jídla, úplně nejlepší je pak takzvaný alternativní půst, při němž se pijí pouze ovocné šťávy a voda. Kromě toho, že očistná kúra ulevuje kloubům, páteři i celému tělu, má tato procedura zajímavý vedlejší efekt: výrazně povzbuzuje libido a erekci.
MÁTE TO VYZKOUŠENO NA SOBĚ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Majoránka se používá jako koření na dochucování polévek, omáček a masitých jídel, často se užívá dohromady s česnekem. Ve staročeské kuchyni je nezbytnou přísadou zabíjačkových specialit, dršťkové polévky, bramborové polévky (bramboračky) a bramboráku (cmundy). Díky svému blahodárnému léčivému účinku na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin, zelí či jiných tučných jídel. Vyniknout dává především chuti zvěřiny nebo pečeným játrům. Velmi dobře se hodí také do lehkých zeleninových nebo vaječných salátů. Používat ji lze v čerstvém i sušeném stavu. Její předností je, že neztrácí aroma, které se výborně snoubí s ostatními druhy koření, například tymiánem.
Majoránka mimo jiné povzbuzuje chuť do jídla a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Působí také proti nadýmání. Uvolňuje křeče a posiluje nervový systém. Pomáhá při ženských onemocněních, protože posiluje dělohu. Čaj z majoránky může dokonce pomoci při bolestech hlavy nebo nachlazení.
Účinné látky v majoránce: bílkoviny, sacharidy, vláknina, tuk, voda, železo, vápník, hořčík, fosfor, draslík, zinek, měď, sodík, selen, mangan, vitamíny A, B, C, E, K, cholin, betakaroten, lutein, kyselina listová, omega-3 a omega-6 mastné nenasycené kyseliny
Majoránka se sklízí v době květu a pak na podzim, než přijdou mrazy za slunného počasí v poledne, aby rostlina nebyla vlhká. V příznivých polohách lze sklízet i 3x do roka. Majoránka se suší ve svazečcích ve stínu na vzdušném místě. Sušením na slunci anebo při teplotě nad 40 °C ztrácí cennou silici. Kromě 1–2 % vonné majoránkové silice obsahuje 4–5 % tříslovin a hořčíku, mentol a podobně.
V lidovém léčitelství se majoránka používá k přípravě čajů, které mají uklidňující a močopudný účinek, podporují činnost zažívajícího ústrojí a chuť k jídlu. Dříve se ze silice vyráběla takzvaná „Zelená mast“ na různá kožní onemocnění (dnes v tomto nahrazena „Indickým konopím“). Připisují se jí rovněž účinky proti bolení hlavy a kornatění cév.
Na bolest v krku při zánětu nosohltanu je dobré slané kloktadlo. Do skleničky vody dejte asi jednu lžičku soli, rozmíchejte a nechte stát v koupelně na umyvadle. Kdykoli půjdete kolem koupelny, zastavte se tam, vezměte doušek vody do úst, vykloktejte a jděte dál, Tak to dělejte celý den a bolest většinou ustoupí.
Bylinné čaje
Zázvorový kořen silně prohřívá, odhleňuje a má protizánětlivé účinky. Připravte si čaj: půl čajové lžičky sušeného zázvoru, špetku pepře, 3 hřebíčky a zelený čaj přelijte 250 ml vroucí vody. Nechte 10 minut louhovat. Pijte po doušcích. Po dvou až třech doušcích pocítíte úžasné vnitřní teplo, které se bude rozlévat po celém těle. Pořádně se vypotíte.
Prášek ze šalvějových listů má stejný účinek jako čaj, uvolňuje hleny při zánětu dýchacích cest. Rozpusťte ho ve vodě a vypijte nebo jej přidávejte do pokrmů (hlavně u malých dětí, které odmítají bylinné čaje). Při dýchacích potížích pak koná dobrou službu divizna velkokvětá: 10–15 g květů divizny vařte asi 10 minut v 0,5 l vody, 10 minut vyluhujte, poté sceďte. Pijte 3x denně 1 šálek.
Tinktury
Rakytník řešetlákový velmi dobře pomáhá v léčení zánětů sliznic. Kupte si tinkturu nebo sirup v obchodě s bylinkami a užívejte ho alespoň měsíc.
Užívejte třapatku nachovou (echinaceu), která je k dostání ve formě tinktury v každé lékárně. Tato bylina stimuluje imunitní systém a zvyšuje odolnost vůči infekcím.
Tinktury z česneku medvědího a z klanoprašky čínské (schizandry) jsou také protizánětlivé. Tinktury lze i kombinovat. Zakoupíte je v obchodě s bylinkami.
Inhalace
Majoránka zahradní a dobromysl obecná jsou velmi dobré na pročištění dýchacích cest. Používají se k inhalaci. Uvařte 1 hrst majoránky, případně dobromysl, v 1,5 l vody 3 minuty a inhalujte vodní páry. Pomoci může také bylina zvaná rýmovník. Rýmovník účinně působí na dýchací cesty, stačí prý uštípnout list, zlomit ho a přičichávat. Nejlépe před spaním, ale i během dne. Při nástupu rýmy můžete lísteček nosit s sebou v kapse a opakovaně přičichávat, trvá velice dlouho, než začne uvadat. Astmatikům určitě neuškodí, když lístek v nádobě s vodou položí na noc na topení. Řada pěstitelů doporučuje i vnitřní užívání – čaj z jednoho lístku si prý můžete dát při bolesti hlavy, vysokém tlaku, nachlazení nebo třeba při trávicích problémech.
Mazání
Mladé jedlové šištice naložte na několik dnů do lihu a získaným extraktem natírejte hrudník a záda mezi lopatkami. Klasickým mazáním našich babiček je i Alpa nebo obyčejná slivovice, která prokrví postiženou oblast a pomůže k uvolnění. Můžete do Alpy a slivovice navíc také naložit jedlové šišky.
Mast
Teple si zavažte krk. Můžete jej namazat jalovcovou mastí a převázat teplou látkou. Jalovcová mast: 1 sklenici plodů jalovce obecného mírně rozmačkejte a dejte do 200 ml rozpuštěného sádla, které zahřívejte do varu, pak stáhněte z ohně a nechte odpočívat do druhého dne. Pak opět sádlo rozpusťte a přeceďte přes plátno. Uchovávejte v tmavých skleničkách s uzávěrem, v chladnu.
Bylinky na zánět nosohltanu
Mezi bylinky na zánět nosohltanu patří heřmánek, sléz, majoránka, řebříček, plicník, podběl, prvosenka. Uvedené bylinky spařte a intenzivně vdechujte éterické oleje, které v páře odcházejí. Velkým pomocníkem je i bylinný čaj. Správně čaj pijte tak, že jej necháte až do vypití pod pokličkou, a to z prostého důvodu – pokud budete čaj konzumovat teplý, spustí se vám rýma, která nechtěně může skápnout do připraveného čaje. Čaj připravte z uvedených bylinek, a to po jedné lžičce od každé.
Poctivá gulášová polévka rychle zasytí a zahřeje. Zapomeňte na instantní náhražky, vychutnejte si pravou chuť domácí gulášové polévky. Charakteristickou chuť jí dodává vynikající dušené hovězí maso a paprika společně s brambory.
Gulášová polévka podle Pohlreicha
Ingredience: 350–400 g řádně odleželé hovězí kližky, 2 lžíce sádla, 2 lžíce sladké mleté papriky, 1 lžíce středně pálivé mleté papriky, 1 středně velká cibule, 1 dl suchého nebo mírně nasládlého bílého vína, 2 středně velké brambory, sůl.
Postup: Maso nakrájejte na drobnější kostky. Brambory oloupejte, nastrouhejte na hrubém struhadle a uvařte v 1 ½ litru vody. V kastrolu osmahněte na sádle najemno pokrájenou cibulku se sladkou a pálivou paprikou. Vsypte a opečte kostky masa, pak přilijte víno a nechte je pomalu vydusit. Poté vlijte asi čtvrtinu vody z brambor, osolte a pomalu duste za občasného podlití vodou z brambor asi 1 hodinu. Pak přilijte zbytek vody z brambor, přidejte propasírované brambory a ještě asi deset minut nechte pobublávat.
Postup: Brambory nakrájíme na kostičky a vaříme v osolené vodě s kmínem. Na pánvi orestujeme nadrobno nakrájenou cibuli dosklovata. Přidáme mleté maso, sůl, česnek, pepř a papriku. Podlijeme vodou a dusíme doměkka. Hotovou směs přidáme do uvařených brambor. Vodu z brambor nesléváme. Zahustíme moukou a vodou. Na závěr dochutíme majoránkou.
Gulášová polévka s párkem
Ingredience: sádlo, 1 cibule, 6 nožiček párků, polohrubá mouka, gulášové koření asi půl pytlíku, 6 brambor, masox, sůl, majoránka, 2 litry vody.
Postup: Na sádle zpěníme cibuli, přidáme na kolečka nakrájené párky, zaprášíme moukou. Směs dáme z plotny, přidáme gulášové koření, vodu a dáme zpět na plotnu. Přidáme brambory, masox, povaříme, dokud brambory nezměknou. Přidáme majoránku, osolíme, podáváme.
Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno, slaninu na malé kousky, paprikovou klobásu na ¼kolečka. V hrnci zahřejeme olej s máslem (můžeme nahradit sádlem, do této polévky je to výborné), přidáme cibuli a krátce orestujeme, dále přidáme nakrájenou slaninu a klobásky, po chvilce také česnek, a společně důkladně orestujeme. Přidáme mletou červenou papriku, pálivou papriku, gulášové koření a vše promícháme. Přidáme hladkou mouku, promícháme a krátce orestujeme. Zalijeme trochou horké vody a necháme chvilku provařit. Mouky dáváme méně, protože na zahuštění použijeme ještě nastrouhaný brambor. Mezitím si v malém kastrůlku spaříme rajčata, ze kterých potom odstraníme slupku, dužinu pokrájíme na kousky a přidáme do základu polévky. Přidáme také nadrobno nakrájenou feferonku a dochutíme solí, čerstvě mletým pepřem a kmínem, celé promícháme a zalijeme 1,5 l vody. Jeden brambor nastrouháme najemno, zbylé nakrájíme na kostičky a vše přidáme do polévky. Polévku vaříme podle brambor cca 15–20 minut, přidáme majoránku, případně sušenou petrželku (pokud nemáme čerstvou) a ještě krátce provaříme. Tuto gulášovou polévku zdobíme na talíři čerstvou petrželkou a podáváme s čerstvým pečivem.
Postup: Omyté a osušené maso nakrájíme na kostičky a prudce orestujeme na rozpáleném oleji. Až se maso zatáhne, přidáme pokrájenou cibuli a chvíli společně smažíme. Osolíme, opepříme, okmínujeme, opaprikujeme. Zaprášíme moukou, dobře promícháme a zalijeme horkým vývarem nebo vodou (cca 1,5 l). Promícháme a vaříme do změknutí masa. Když je maso měkké, přidáme oloupané a na kostičky pokrájené brambory, majoránku, a dovaříme do změknutí brambor. Podle potřeby dosolíme, opepříme a dochutíme rozmačkaným česnekem. Nakonec vmícháme posekanou zelenou petrželku. Podáváme s pečivem.
Gulášová polévka s klobásou
Ingredience: 2 klobásy, 5 brambor, 1 cibule, 1 masox, 5 kuliček celého pepře, 3 kuličky nového koření, 3 stroužky česneku, 1 lžíce sladké papriky, 4 lžíce oleje, 2 lžíce hladké mouky, 1 l vody, 1 lžička majoránky, ½ lžičky kmínu, sůl.
Postup: Brambory oloupeme a nakrájíme na menší kostičky. V hrnci orestujeme na oleji cibuli, oloupanou a nakrájenou najemno, dorůžova. Přidáme červenou papriku, promícháme s cibulí a ihned zalijeme teplou vodou. Dále přidáme nakrájené brambory, kostku vývaru a dochutíme kořením a solí. Za občasného míchání vaříme cca 25 minut (až brambory změknou). Nakonec přihodíme na kolečka pokrájené klobásy a zahustíme moukou rozmíchanou cca ve 2 dcl studené vody. Vše promícháme a povaříme 5 minut. Nakonec přidáme prolisovaný česnek, popřípadě dosolíme a dochutíme pepřem.
Rychlovka
Ingredience: 1 instantní gulášová polévka, ½ l vody, 3 stroužky česneku, olej.
Postup: Na oleji orestujte nadrobno pokrájenou cibulku, přidejte instantní polévku, 10 minut provařte, přidejte rozmačkaný česnek a podávejte.
Potraviny, jako je zelí, kapusta či brokolice, vždy tepelně upravte.
Luštěniny pokaždé před vařením namočte alespoň na šest hodin a vodu minimálně jednou vyměňte. Zbavíte se tak látek, které tělu škodí.
Při tepelné úpravě luštěnin sbírejte pěnu a přidejte anýz, majoránku nebo bazalku. To je nejen ochutí, ale zároveň působí proti nadýmání.
Vyzkoušejte také naklíčené fazolky mungo, cizrnu nebo čočku. Nejenže nenadýmají, ale navíc obsahují řadu významných látek.
Z mléčných výrobků upřednostněte kvalitní kysané produkty, například kefír nebo bílý jogurt.
Vyvarujte se perlivých nápojů, ale i pití brčkem. Také polykání vzduchu totiž vede k nadýmání.
Od potíží uleví samozřejmě bylinky. Heřmánek a máta mají uklidňující účinky, proto si z nich připravte čaj vždy, když vás začne trápit bolest nebo pocit plnosti.
Lžička rybího oleje sice není nic, po čem by většina z nás toužila, ale je to bezpochyby naprostý všelék. Působí příznivě i preventivně na mnoho různých nemocí a neduhů, a to včetně nadýmání.
Příznivě působí i draslík, který najdeme například v banánech, mangu, špenátu, rajčatech, ořeších či chřestu.
Dopřávejte si s chutí exotické ovoce jako papája, ananas nebo citrusy. Obsahují enzym, který pomáhá štěpit bílkoviny v trávicím traktu a usnadňuje trávení.
Nezavrhujte ani nakládané okurky, kysané zelí nebo korejské kvašené zelí kimchi – působí příznivě na střevní mikroflóru.
K nadýmavým a těžko stravitelným potravinám přidáváme bylinky a koření jako petržel, kopr, saturejka, kmín, šalvěj, zázvor, tymián, majoránka, oregano, chilli.
Nadýmavý účinek luštěnin zmírníme nejen kořením, ale i jejich několikahodinovým namočením před tepelnou úpravou. Vaření i mixování rozruší jejich vlákninu, čímž se opět sníží účinky nadýmání.
Prevencí proti nadýmání je rovněž česnek, který má své nezastupitelné místo v naší kuchyni. Česnek působí nejen proti nadýmání, ale zlepšuje i trávení. Má jedinou nevýhodu – typický nepříjemný zápach, který je možné odstranit žvýkáním čerstvé petržele, konzumací jablka nebo rozkousáním kávových zrnek.
Zázvor dodá stejně jako česnek jídlům nejen chuť, ale zároveň podpoří trávení a zamezí nadýmání.
Také skořice zlepšuje trávení a je výbornou prevencí proti nadýmání.
Ovoce s vysokým obsahem vody (meloun, švestky, jahody a další lesní plody), dále ananas, pomeranče, mandarinky, grapefruity, to vše je dobrá prevence proti nadýmání.
Mezi další potraviny, které nás ochrání před nadýmáním, patří dýně a med.
Cibuli nakrájíme nadrobno a na rozpáleném oleji zpěníme. Nakrájenou hlívu přidáme k cibuli, orestujeme, zaprášíme mletou sladkou paprikou a zalijeme cca 1 litrem vody. Jakmile je hlíva ústřičná měkká, polévku osolíme, opepříme a přidáme majoránku a prolisovaný česnek. V případě potřeby použijeme k dochucení ještě hovězí bujón. Mouku rozmícháme ve vodě a přilijeme do polévky, ve které jíšku vaříme ještě asi 15 minut. Polévka z hlívy ústřičné nejlépe chutná s čerstvým pečivem.
Karbanátky z hlívy ústřičné
Budete potřebovat:
500 g hlívy ústřičné – klobouky
1 cibule
2 vejce
1 stroužek česneku
½ litru zeleninového vývaru
1 starší rohlík
sklenice mléka
3 lžíce másla
strouhanka
sůl
pepř
Očištěné klobouky hlívy ústřičné povaříme v zeleninovém vývaru asi půl hodiny, scedíme, osušíme a nakrájíme nadrobno. Rohlík nakrájíme na malé kousky, zalijeme mlékem, necháme nasáknout, pak mléko vymačkáme a rohlíky přidáme k houbám. Nadrobno nakrájenou cibuli osmažíme na másle dozlatova, přidáme k hlívě a smícháme ještě spolu s vejci, česnekem, solí a pepřem. Nakonec přijde do těsta strouhanka v takovém množství, aby se daly lehce tvarovat karbanátky, které obalíme ve strouhance a smažíme z obou stran na rozpáleném oleji. Karbanátky z hlívy ústřičné jsou výborné s bramborovou kaší.
Rizoto s hlívou ústřičnou
Budete potřebovat:
250 g hlívy ústřičné
250 g rýže
2 cibule
1 dl bílého vína
½ l kuřecího vývaru
100 g parmazánu
sůl
pepř
2 lžíce másla
Nadrobno nakrájenou cibuli necháme zesklovatět na rozpuštěném másle (cca 1 lžíce), zalijeme vínem a necháme přejít varem. Přidáme rýži, osolíme a asi 2 minuty mícháme. Zalijeme připraveným vývarem a dusíme na mírném ohni pod pokličkou, dokud se neodpaří tekutina. Očištěnou hlívu ústřičnou nakrájíme na kostky, opečeme na másle (cca 1 lžíce), osolíme, opepříme, podlijeme vodou nebo vývarem a podusíme. Hlívu ústřičnou smícháme s připravenou rýží a posypeme strouhaným parmazánem.
Pokud lékař dovolí konzumovat pevnou stravu, začíná se vždy od diety s přísným omezením tuku. Suroviny a pokrmy z nich připravované jsou převážně sacharidového, škrobového typu.
Ke snídani se doporučuje starší pečivo, které nenadýmá, a slabě oslazený černý čaj. K dopolední přesnídávce a odpolední svačině je vhodná ovocná přesnídávka se sucharem nebo ovocný rosol (pudink, kde je místo mléka ovocná šťáva).
Na hlavní chody, tedy oběd a večeři, je pak nejvhodnější takzvaná šlemová polévka, jako je rýžová nebo vločková.
Z ovoce vybíráme jemné, šetřící druhy bez peciček, jadérek a silné slupky, jako jsou meruňky, jablka, broskve, dále ovocné přesnídávky, ovocné přírodní šťávy. Ze zeleniny je to například kořenová zelenina, hlávkový salát a ledový salát, červená řepa, cuketa, chřest, rajský protlak (ale už ne kečup).
Nevhodné jsou luštěniny a celozrnné obiloviny a rovněž pečivo z nich. Z povolených obilovin je to pak rýže, ovesné vločky, pohanka, krupky, bílá mouka a pečivo z ní.
Libové maso není problém, takže pečené kuře může být vhodnou volbou. Z uzenin je nejvhodnější kvalitní šunka.
Máslo je lehčeji stravitelné než olej, kvalitní oleje jsou také samozřejmě vhodné. Vždy je vkládáme až do hotového pokrmu.
Z koření jsou to zelené natě a sušená koření nevýrazného typu, jako jsou pažitka, petrželka, majoránka, vývar z kmínu, kopr, meduňka a další.
Z moučníků je vhodné piškotové a odpalované těsto. Pozor na různé sladké krémy, které jsou pro žlučníkovou dietu velmi nevhodné.
Z technologických úprav se doporučuje dušení, pečení v alobalu, vaření. Zahušťuje se zálivkou z nasucho opražené mouky nebo například pečivem či ovesnými vločkami, které se nechají rozvařit.
Dieta je při dně velice důležitá, je to základní péče, kterou můžeme sami sobě poskytnout. Ve většině případů je první a důležité zhubnout, zbavit se přebytečných kil, čímž se už může upravit hladina kyseliny močové a zmírnit tak i příznaky onemocnění. Snažte se omezit maso a jídla obsahující množství purinu – vnitřnosti, luštěniny, špenát, květák, houby. Při tomto onemocnění je velice důležité dodržovat pravidelný pitný režim. Měli byste vypít každou hodinu sklenici vody, tím zvýšíte průtok krve ledvinami a vylučování kyseliny močové. Optimální je vypít alespoň 3 litry denně. Měli byste se vyhnout jakémukoli alkoholu, který může vyvolat záchvat.
V kastrolu zpěníme na oleji na drobno nakrájenou cibulku, přidáme na kostky nakrájené maso a opečeme. Poté přidáme červenou sladkou papriku, sůl, podlijeme vodou a dusíme skoro do měkka. Pak přidáme propláchnutou rýži, nakrájenou papriku, rajčata a trošku kečupu. Zalijeme vodou a dusíme (vody dáme jedenapůlkrát více než rýže). Servírujeme rizoto posypané strouhaným sýrem.
Přírodní krůtí plátek s kuskusem
Suroviny:
krůtí prsa
olivový olej
bylinky dle chuti, špetka soli
zelenina – mrkev, celer, petržel
kuskus
rozinky
kysaná smetana
Postup:
Naklepeme krůtí prsa a zprudka orestujeme na olivovém oleji. Maso okořeníme bylinkami a maličko osolíme. Připravíme si kuskus dle návodu. Na pánvi si orestujeme zeleninu (mrkev, celer, petržel), přidáme rozinky, pokud máte rádi, a promícháme s kuskusem. Na talíř servírujeme dva až tři kopečky kuskusu, které přelijeme kysanou smetanou, a samozřejmě přidáme přírodní plátek. Dobrou chuť.
Sladký jáhelník
Suroviny:
jáhly
kroupy
ovoce dle chuti – jablka, meruňky, švestky
Postup:
Jáhly uvaříme společně s kroupami (poměr si zvolte dle chuti). Do vymazaného pekáče dáme vrstvu jáhel s kroupami a na ni ovoce, které jsme si zvolili (meruňky, švestky nebo jablka). Vrstvy vystřídejte a pečte v troubě asi 20 minut.
Pohankové karbanátky
Suroviny:
25 dkg spařených jáhel
cibule, česnek, sůl
majoránka
vejce
strouhanka
uvařená zelenina (například mrkev)
Postup:
Do misky dáme nakrájenou cibuli, dva stroužky prolisovaného česneku, pohanku, vajíčko a povařenou zeleninu. Okořeníme maličko solí, majoránkou a pepřem, zahustíme strouhankou a vše dobře promícháme. Ze směsi vypracujeme karbanátky, které opečeme na olivovém oleji. Můžeme podávat s bramborovou kaší a mrkvovým salátem.
V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.
Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.
Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.
V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.
Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na dovolenou či pro případ nouze). Je ideální jíst takzvanou bio stravu, to však samo o sobě nestačí. Bio je i čokoláda či uherák a podnikaví výrobci začnou časem dodávat na trh i bio coca-colu, bio hamburgery a podobně. Působení energie jednotlivých potravin je přitom nepopiratelná, a tak vám maso bude zahnívat v tlustém střevě, mléko zahleňovat plíce a průdušky, jednoduché cukry překyselovat krev, a to bez ohledu na to, zda jsou bio, či nikoli.
Zdravá kuchyně by měla být založená na obilninách, luštěninách a zelenině. Z těchto tří základních složek začněte u zeleniny. Tu si přidávejte ke každému jídlu, nejlépe vařenou či ve formě lisovaného salátu či kvašené zeleniny (takzvané pickles). Díky vláknině je výborným „kartáčem“ na střeva a díky enzymům výborná pro trávení.
Pozvolna začněte přidávat luštěniny – na noc namočené a pak 45–60 minut vařené s kouskem řasy Kombu, případně s nějakou bylinkou (tymián, yzop, saturejka, majoránka) pro lepší stravitelnost. A souběžně konzumujte všechny možné druhy obilovin.
Omezte či vylučte ze svého jídelníčku jednoduché cukry (možno nahradit obilnými slady), bílou mouku (a moučné výrobky vůbec), mléko a mléčné výrobky (není nutno nahrazovat sójovým či obilnými mléky), vajíčka, maso a výrobky z něj.
Naučte se používat principy jin/jang (uvolňující/stahující energie) při výběru potravin, vyvarujte se extrémů ve stravě a nevhodným technikám přípravy pokrmů.
Naučte se zacházet se solí a slanými pochutinami, jako jsou sójové omáčky shoyu a tamari, miso, gomasio, mořské řasy, umeocet. Jejich množství a kvalita je pro zdravé vaření velmi podstatná.
Naučte se pracovat s kyselostí a zásaditostí jednotlivých potravin a naučte se případné překyselení ze stravy vyrovnat.
Je potřeba cíleně plánovat jídelníček. Zde je již zapotřebí hlubší znalost souvislostí a předpokládá se studium příslušné literatury, účast na kurzech a případně diagnóza od zkušeného lektora makrobiotiky (doporučuje se minimálně 15 let praxe).
Pozor na přejídání, jedení na noc a žvýkání. Doporučuje se žvýkat každé sousto minimálně 50x. V ústech, respektive ve slinách, jsou enzymy potřebné pro trávení, které se nikde jinde v trávicím traktu již nevyskytují.
Nesrovnávejte se s nikým jiným. Každý je jedinečný. Každý dostal jinou výbavu a úkol do života, každý s tím nakládá po svém. U každého proto budou postihnuty jiné orgány, bude mít jiné výzvy k řešení (na fyzické, psychické i duchovní úrovni; ty jsou ostatně vzájemně provázány). Co někomu nevadí, jinému škodí. To podstatné, co při zásadní změně stravy a způsobu života potřebujete, je trpělivost a laskavost k sobě samému.
Cvičte, dýchejte, meditujte a hlavně se mějte rádi a pochvalte se za každý dosažený úspěch.
Pokud výše uvedené shrneme, tak makrobiotika jako základní potravinu předepisuje obilniny a doplňuje je o další potraviny (místní zelenina a další lokální produkty). Zakazuje požívání průmyslově zpracovaných potravin a většinu živočišných produktů. Makrobiotické učení také omezuje množství tekutin, zakazuje přejídání a požaduje, aby potrava byla před polknutím důkladně rozžvýkána.
Standardní makrobiotický talíř tvoří z 50 % celozrnné obilniny, z 30 % zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená), z 15 % luštěniny a mořské řasy, z 5 % polévky. Doplňkově lze zařadit ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy, oleje a podobně.
Hořká zelenina, bylinky či odvary s kořínky se objevovaly v jídlech podstatně častěji, než je tomu dnes. Hořká jídla by měla být nedílnou součástí pestré stravy. Blahodárně působí na trávicí ústrojí, a proto se řadí k přírodním spalovačům tuku! Nahořklá chuť bývá bohužel v moderním zemědělství často vytlačována, zjemňována. Hořkou chuť má čekanka, rukola, smetanka, artyčoky, ledový salát, hořké okurky, řeřicha, urologický čaj, grep, pomelo, bílá slupka na citrusových plodech, mandle. Z ovoce se nevyhýbejte bílým grepům, jídla kořeňte často hojně bylinkami, jako je majoránka, rozmarýn, tymián, zázvor, kerblík, kurkuma, meduňka lékařská. Tyto potraviny ve větším množství zanechávají hořký pocit na jazyku. Ovšem jsou pro náš organismus nepostradatelné. Při konzumaci těchto potravin můžete docílit i redukce váhy, protože receptory v ústech po vyhodnocení hořké chuti jednoduše zabrzdí náš apetit. Dále tyto potraviny působí zázračným způsobem na zažívání, zlepšují funkce jater a žlučníku, čímž zrychlují celý metabolismus. Rychleji trávíte i spalujete!
Právě na pocitu hořkosti v ústech byla založena takzvaná hořká dieta – hořké potraviny odbourávají tuky v těle a vyvolávají pocit sytosti. Jejich složení lehce nahořklé chuti způsobuje, že jich sníme méně, aniž bychom se museli hlídat.
Ingredience: 30 g rýže, 40 g mrkve, 40 g petržele, 20 g celeru, sůl, petrželová nať
Postup: Zeleninu očistíme, nakrájíme na nudličky a dáme vařit do osolené vody. Spařenou rýži propláchneme a také přidáme do polévky. Do hotového pokrmu doplníme drobně nasekanou petrželku.
Mrkvový salát
Ingredience: 200 g mrkve, 20 g cukru, sůl, pomeranč
Postup: Mrkev očistíme a jemně nastrouháme. Z pomeranče vymačkáme šťávu, osladíme cukrem, přidáme špetku soli a vzniklým nálevem mrkev přelijeme.
Tvarohový knedlík
Ingredience: 400 g měkkého tvarohu, 80 g krupice, 40 g strouhanky, 1 vejce, 80 g mléka (1 procento tuku), sůl
Postup: Tvaroh utřený s vejcem a mlékem osolíme, přidáme krupici i strouhanku a promícháme. Z těsta vytvarujeme váleček, který zabalíme do vyždímaného ubrousku namočeného ve studené vodě, na koncích převážeme provázkem, vložíme do vařící osolené vody, kde jej necháme podle velikosti 10–20 minut. Hotový knedlík vybalíme, nakrájíme na kolečka a podáváme s ovocnou omáčkou.
Plněné brambory
Ingredience: 80 g libového masa (směs vepřového, králičího, hovězího), 600 g brambor, kmín, sůl, petrželová nať, olej
Postup: Očištěné maso nakrájíme na malé kousky, podlijeme, osolíme a podusíme. Velké brambory oloupeme, rozkrojíme na poloviny a vydlabeme. Hotové maso rozemeleme, smícháme s nasekanou petrželkou a vzniklou směsí naplníme brambory. Pokapeme olejem, posypeme kmínem a narovnáme do zapékací misky vymazané olejem. Podlijeme malým množstvím vody a udusíme.
Řízek
Ingredience: 100 g libového masa (kuřecí, krůtí, telecí nebo vepřové), hladká mouka, vejce (bílek), odtučněné mléko
Postup: Plátek kuřecího, krůtího, telecího, vepřového nebo i rybího masa naklepeme a osolíme. Obalíme v hladké mouce, rozšlehaném vaječném bílku s trochou odtučněného mléka (0,5 % tuku, je vhodnější než nízkotučné, které má 1,5 % tuku) a ve strouhance. Čtverec alobalu potřeme malou kapkou oleje, aby se maso nelepilo. Řízek zabalíme a pečeme, nejlépe v remosce asi 25 až 30 minut, podle druhu masa. Lze péci i na roštu v troubě, ale to se musí víc hlídat, aby řízek nebyl vysušený.
Alobalové překvapení
Ingredience: 100 g masa (kuře, krůta, telecí), kořenová zelenina, majoránka, kousek másla
Postup: Plátky libového masa (kuře, krůta nebo telecí) nasolíme, naklepeme, vložíme do alobalu spolu s nakrájenou kořenovou zeleninou (lze i mražená směs na svíčkovou) a posypeme majoránkou. Pečeme podle druhu masa 30–50 minut. Jako přílohu zvolíme brambory, rýži či bramborovou kaši.
Těstovinový salát
Ingredience: 100 g těstovin, 1 rajče, 1/2 papriky, 30 g kuřecího masa
Postup: Těstoviny uvaříme, promícháme s nakrájenou syrovou paprikou a rajčaty a s vařeným kuřecím masem nakrájeným na kostičky.
Majoránka působí jako expektorans (pro usnadnění vykašlávání), takže se vždy používala při onemocněních respiračního traktu – na kašel, rýmu, astma, nachlazení, zahlenění plic, zánět nosohltanu, vedlejších dutin nosních.
Majoránka dokáže usnadnit i průběh menstruace a premenstruační syndrom. Zmírňuje křeče v břiše a také uklidňuje rozbouřené nervy a pomáhá překonat střídavě plačtivé a výbušné období. Kojícím ženám zase přirozeně pomůže zlepšit tvorbu mléka. Při těchto obtížích se výborně hodí níže uvedený majoránkový čaj.
Postup: Zalijete dvě lžičky sušené majoránky čtvrtlitrem vroucí vody a nechejte patnáct minut vylouhovat. Poté sceďte a pijte jeden šálek denně.
Ingredience: cuketa, rajčata, olivový olej, bazalka, sůl, bobkový list
Postup: Cuketu oloupeme a nakrájíme na drobné kostičky. Odstraníme semínka. Stejný postup zvolíme u rajčat. Na pánev kápneme trošičku olivového oleje a na rozpálenou pánev dáme nakrájenou cuketu a bazalku s malou špetkou soli. Cuketu krátce osmahneme. Přilijeme vodu, vložíme bobkový list a dusíme do poloměkka. Na pánev přidáme nakrájená a semínek zbavená rajčata a vše vaříme doměkka. Tuto cuketovo-rajčatovou směs je nejlépe podávat s vařenou rýží.
Zeleninová polévka
Ingredience: 30 g rýže, 40 g mrkve, 40 g petržele, 20 g celeru, sůl, petrželová nať
Postup: Zeleninu očistíme, nakrájíme na nudličky a dáme vařit do osolené vody. Spařenou rýži propláchneme a také přidáme do polévky. Do hotového pokrmu doplníme drobně nasekanou petrželku.
Postup: Kuřecí řízek jemně rozklepeme a decentně osolíme. Na pánev kápneme malou kapku olivového oleje a až bude pánev s olejem rozpálená, vložíme kuřecí řízek. Současně s řízkem na pánev hodíme trochu oregana a bazalky. Po osmahnutí řízek dusíme doměkka. Jako příloha je vhodná zelenina dušená na vodě nebo vařené brambory.
Sýrový koláč
Ingredience: 1 sáček směsi na bramborové těsto, 1 vejce, 200 g taveného sýra, 200 ml mléka, petrželka, bazalka, majoránka, 400 g nízkotučného strouhaného sýra (4 různé druhy, například Čedar, Rovenský, uzený Eidam, Moravský bochník)
Postup: Směs na bramborové těsto připravíme podle návodu. Formu na pečení pokryjeme namočeným pečicím papírem a těsto v ní rozetřeme ve vrstvě asi dva centimetry silné – nezapomenout na dostatečně vysoké okraje těsta. Koláč pak posypeme majoránkou, bazalkou a sekanou petrželkou. V teplém mléku rozpustíme tavený sýr (pro zrychlení přípravy je lze rozmixovat). Vzniklý hustý krém nalijeme v tenké vrstvě na těsto, posypeme strouhaným sýrem, například v pořadí Rovenský, Moravský bochník, uzený Eidam a Čedar. Střídáme vždy vrstvu sýra a vrstvu krému. Koláč zapečeme v mírně vyhřáté troubě, před dokončením zvýšíme teplotu, aby povrch zčervenal.
Tvarohové knedlíky s ovocem
Ingredience: 250 g měkkého tvarohu, 40 g bramborového škrobu, 40 ml olivového oleje, 150 g polohrubé mouky, sezonní nebo kompotované ovoce
Postup: V míse smícháme tvaroh, škrob, olej a po částech přidáváme mouku. Zpracujeme ve vláčné těsto, které se nebude lepit. Tvoříme knedlíčky, do nichž zabalíme ovoce. Vhodíme je do vroucí vody a vaříme cca 7 minut. Poté je servírujeme na talíř a posypeme opraženou strouhankou.
Plněné brambory
Ingredience: 80 g libového masa (směs vepřového, králičího, hovězího), 600 g brambor, drcený kmín, sůl, petrželová nať, olej
Postup: Očištěné maso nakrájíme na malé kousky, podlijeme, osolíme a podusíme. Velké brambory oloupeme, rozkrojíme na poloviny a vydlabeme. Hotové maso rozemeleme, smícháme s nasekanou petrželkou a vzniklou směsí naplníme brambory. Pokapeme olejem, posypeme drceným kmínem a narovnáme do zapékací misky s pečicím papírem a udusíme.
Těstoviny se zeleninovou omáčkou
Ingredience: 160 g těstovin, 1 střední cuketa, 4 rajčata, 1/4 čínského zelí, 2 lžíce hladké mouky, strouhaný eidam, pažitka, petržel
Postup: Na kousky nakrájenou cuketu a čínské zelí hodíme do hrnce, jemně okořeníme, podlijeme a dusíme. Po chvíli přidáme rajčata bez jadérek. Až bude zelenina měkká, zahustíme moukou a okořeníme dle chuti. Na uvařené těstoviny dáme omáčku a posypeme strouhaným netučným sýrem.
