MALINY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Klimakterium je přirozené vývojové období v životě ženy, které začíná několik let před menopauzou. Je charakterizováno obtížemi souvisejícími s postupným vyhasínáním činnosti vaječníků. Ve vyspělých zemích nastává menopauza u žen ve 41–55 letech. S prodlužujícím se věkem populace docházelo i k prodlužování věku menopauzy. Posledních dvacet let je tento věk již stabilní.
Bylinky na vysokou děložní sliznici
Pokud se při menzes neodloučí zbytnělá část sliznice a přežívá, tak pod ní narůstá s dalším cyklem nová vrstva. Když se to stane jednou, tak příští měsíc odcházejí nepříjemné velké „cucky“. Když se sliznice neodloučí po několik měsíců, může nastat situace, kdy se už sama odloučit nedokáže, nebo jen za cenu značného krvácení (hrozícího i vykrvácením), protože cévy, které sliznici vyživují, se musely zvětšit do velikého průměru a nedokážou se již působením hormonů dostatečně zatáhnout. Navíc je neodloučená stará sliznice smetištěm a časovanou bombou, počínaje patogenními mikroby, plísněmi, kvasinkami a rozkladnými produkty bílkovin až po mutageny.
Většinou za neodloučení děložní sliznice (endometria) může nedostatek ženských hormonů, který nastává u starších žen v důsledku menší produkce nebo jejich větší potřeby v chemicky znečištěném organismu, například slabší funkce jater (mnoho příčin). Tím nedochází k dostatečnému uzávěru cév vyživujících sliznici, která má odumřít a odloučit se. Na zlepšení stavu lze vyzkoušet bylinnou terapii, která se užívá po týdny i měsíce, až do regenerace.
Mimo jídla (30 minut před jídlem, nebo 2 hodiny po jídle):
Bylinný extrakt z maliny cca 1 lžička do 1–2 dl teplé vody; pít obvykle mimo jídlo 3–4x denně.
Bylinný extrakt z hrušky GH cca 1 lžíce do 4–5 dl vody, v níž může být rozpuštěna špetka práškového vitaminu C; pít podle chuti mimo jídlo 1–3x denně (lze případně přidat bylinný extrakt z maliny 1–3 lžičky).
Užívat produkt Yacca 3–4x denně, a to dlouhodobě; zvyšovat dávku postupně: začít 2 týdny 1x denně 1 večer, pak 2 týdny 2x denně, 2 týdny 3x denně atd.
Užívat komplexy vitaminů a minerálních látek 1–2x denně.
S jídlem:
Bylinný extrakt z ostropestřce cca 1 lžička do 1–2 dl teplé vody; pít po jídlech 3x denně.
Bylinný extrakt z chmele cca 1 lžička do 1–2 dl teplé vody; pít obvykle před jídly 5–15 minut, a to 2–3x denně.
Užívat pupalkový olej 3x denně 1 lžičku.
Užívat koenzym Q10 s rutinem po 30 mg 2–3x denně (jen u starších přes třicet).
Zevně:
Bylinný olej z měsíčku aplikovat pomocí gumového násadce na injekční stříkačce do pochvy 1–2 ml na noc 1x denně nebo obden.
Masírovat páteř, zvláště bederní úsek, nejprve 5 minut bylinným extraktem z kostivalu, potom alespoň 15 minut bylinným olejem z měsíčku. Nakonec vše utřít hadříkem a nasucho zateplit starým trikem.
Mazat břicho ve směru hodinových ručiček( vleže na zádech s pokrčenýma nohama) jemně a pomalu bylinným olejem z měsíčku 1–2x denně. Také mazat vnitřní strany stehen směrem nahoru.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kotlář.
Dobrý den, otče,
rád bych se prosím zeptal, zda jsou nějaké bylinky na léčbu mastocytózy u miminek (4 měsíce). Jde o autoimunní reakci - kožní projevy po celém těle. Pupínky se rozšiřují. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mastocytóza znamená abnormální hromadění žírných buněk (mastocytů) v kůži. Žírné buňky mají významnou úlohu při alergické reakci - způsobují ono typické zčervenání pokožky. Nejčastější projev
mastocytárního onemocnění u dětí je urticaria pigmentosa. Ve většině případů je omezená pouze na kůži. Tvoří až 75 % všech mastocytóz. Začíná mezi 3.–9. měsícem věku dítěte. Klinický obraz je charakterizován světle hnědými plošnými papulami až makulami v průměru 1–5 mm. Jak vypadá urticaria pigmentosa je možné vidět tady: https://www.google.cz/image…
Obvykle toto onemocnění samo vymizí, než dítě dospěje do puberty. Zatím nemáme konkrétní lék na mastocytózu - neumíme ji doposud léčit. Ani pradávné báby bylinkářky nenašly vhodnou bylinky k léčbě. Z tohoto důvodu se léčí pouze projevy, které se tlumí pomocí antihistaminik a lokální léčby kortikoidy. Ovšem nejlepší léčba je žádná léčba a proto je nejvíce užitečné omezit iritující faktory, podněcující žírné buňky k aktivitě. Mezi iritující faktory u malých dětí patří především stres, náhlé rychlé změny v teplotě okolí a určité potraviny.
Stres se u takto malých dětí jednou za čas objeví, ať děláme, co děláme. Když už k tomu dojde a následkem bude vzplanutí mastocytózy, tak je zde připravena pomoc ve formě antihistaminik a kortikoidů, které rychle zahladí následky a dítě pak zase může rychle fungovat jako dříve.
Změna teploty okolního prostředí nastává například při plavání dětí ve studené vodě. Nebo při saunování a následném ochlazení. Nebo při vypití velkého množství ledového nápoje naráz.
Potraviny, které dráždí žírné buňky jsou: arašídy, vlašské ořechy, lískové ořechy, čokoláda, jahody, maliny, banány, ananas, exotické ovoce, korýši, alkohol, rajčata, ostrá koření a vaječný bílek. Dále sem také patří ryby v konzervách, plody moře, víno, fermentované sýry, uzeniny a nakládané kysané zelí.
Omezením těchto spouštěčů se uklidní i mastocytóza a nebude vidět. Nakonec pak úplně vymizí nástupem dospělosti.
Ovoce patří většinou do kategorie potravin bezpečných s nízkým obsahem vitaminu K, proto je možné jej až na výjimky volně konzumovat. K těmto výjimkám patří sušené švestky (křížaly), mango, kiwi, ostružiny a maliny, které je nutné zařadit mezi potraviny kontrolované.
V naší poradně s názvem ARÓNIE A OBSAH OXALÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
PĚSTUJI ARONII, LISUJI Z TOHO ŠTÁVU A POPÍJÍM TAK JEDNO DECI DENNĚ, KDYŽ JE SEZONA.
TRPÍM LEDVINOVÝMI KAMENY OXALÁT. TAK SE PTÁM ZDALI MOHU KONZUMOVAT UVEDENOU ŠTÁVU, PAČ V TABULKÁCH O PURINECH JSEM TO NENAŠEL.
DĚKUJI VÁM ZA ODPOVĚD A PŘEJI HEZKÝ DEN. ZDENĚK
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bobule arónie obsahují kyselinu šťavelovou (oxalát), přirozeně se vyskytující látku nacházející se v některých druzích ovoce a zeleniny, která může u některých lidí krystalizovat jako šťavelanové kameny v močových cestách.
Pokud jste náchylný k ledvinovým kamenům nebo máte onemocnění ledvin, může vám lékař doporučit dodržování diety s nízkým obsahem oxalátu. Ale pro většinu lidí mohou výhody potravin bohatých na živiny a s vysokým obsahem oxalátů převážit jejich rizika.
Za bezpečné množství pro lidi se sklonem k tvorbě ledvinových kamenů se považuje 100 gramů bobulí arónie denně. Uvádíte, že pijete denně 100 ml šťávy z arónie, což odpovídá limitu 100 gramů plodů. Váše dávka je tedy optimální pro využití nutričních výhod arónie a zároveň minimalizuje riziko krystalizace ledvinových kamenů.
V sezóně, kdy denně konzumujete arónii, byste se měl vyvarovat většímu množství ostatních potravin, které také obsahují vyšší množství oxalátů, jako je špenát, červená řepa, produkty ze sóji, mandle, brambory, maliny a datle.
Existují určité postupy, které můžete udělat, abyste pomohl udržet nízké hladiny oxalátu a zmírnil tak problémy, které mohou způsobit:
- Pijte dostatek vody, abyste pomohl tělu vyplavit přebytečné oxaláty.
- Získejte doporučené množství vápníku, který se při trávení váže na oxaláty.
- Omezte příjem sodíku a cukru, které mohou přispívat k tvorbě ledvinových kamenů.
- Získejte pouze doporučené množství vitamínu C. Příliš mnoho vitamínu C může zvýšit produkci kyseliny šťavelové ve vašem těle.
- Vařte zeleninu s vysokým obsahem oxalátu, abyste snížili jeho obsah.
Velmi důležitý je pitný režim – minimálně 2 l tekutin denně, při fyzické námaze, nadměrném pocení, průjmech, pobytu v horkém prostředí je třeba pít více. Je třeba zabránit tvorbě příliš koncentrované moči, jinak dochází k tvorbě kamenů. Je třeba pít průběžně během dne, a to i v noci, protože i v noci tvoří ledviny moč. Doporučuje se napít se před spaním a potom po každém nočním močení. Skladba tekutin má být pestrá. Měla by se střídat pitná voda se stolními vodami, minerálkami, které obsahují větší množství alkalických minerálů, ovocnými čaji a šťávami, eventuálně nízkostupňovým pivem. Čistá pitná voda bez přísad by měla tvořit polovinu příjmu tekutin.
Jak postupovat v dietních opatřeních:
Je třeba snížit příjem potravin bohatých na kyselinu šťavelovou, a to maximálně na 50 g denně.
Vitamín C jako doplněk stravy je vhodné neužívat, zvyšuje totiž tvorbu šťavelanů.
Vhodná je hojná konzumace rozpustné vlákniny (ovoce, kromě ovoce bohatého na šťavelany), nerozpustná vláknina (celozrnné obilné výrobky, pšenice, ječmen, rýže, žito) je méně vhodná. Nerozpustná vláknina váže ve střevech vápník, který se vylučuje stolicí a méně močí.
Pozor: Káva a alkohol působí spíš opačně, a proto je nelze rozhodně počítat do celkového denního příjmu tekutin.
Osobní strážcové: Jahody, maliny, borůvky, citrusové plody a další ovoce a zelenina s vysokým obsahem vitaminu C. Je všeobecně známo, že vitamin C zpomaluje opotřebování kloubů. Tento vitamin se také podílí na tvorbě kolagenu a právě tento prvek je jedním ze základních stavebních prvků kloubů, kloubních chrupavek a kostí.
Nepřátelé: Nejsou známé potraviny, které by přímo vyvolávali bolest pohybového ústrojí.
Vyhněte se všem jídlům, která nadýmají a mohou způsobit podráždění žaludku i střev. Také je potřeba se vyhýbat ovoci, které má jadérka a pecky (maliny, ostružiny). Meloun sám o sobě neškodí, ale pozor na pecky!.
Je potřeba se vyhýbat uzeninám, špeku, mastným jídlům, bílému pečivu, sladkostem, tučným mléčným výrobkům a pod. Z ovoce a zeleniny vylučte všechno, co nadýmá, naopak švestky, jablka, mandarinky a podobně jsou přijatelné.
Podrobnosti o dietě na slinivku se dočtete v našem článku Dieta na slinivku.
Níže najdete několik babských rad, jak vyléčit hemoroidy...
Vyzkoušejte například odvar z 30–40 g drcené sušené dubové kůry – kůru povařte v 1 litru vody cca 20 minut, přeceďte a nechte vychladnout. Poté nalejte odvar do lavoru a posaďte se do něj na půl hodiny.
Sáček z černého čaje nechte vylouhovat, po vychladnutí ho přiložte na hemoroid a nechte působit minimálně půl hodiny.
Smíchejte 25 g listu jitrocele kopinatého a listu maliny a 100 g bylinné směsi Vagosan. Do 2 litrů teplé vody přidejte 5–6 lžic smíchaných bylin a pomalu přihřívejte, abyste 10–15 minut udrželi teplotu 37–38 °C. Po sedací koupeli konečník osušte a namažte měsíčkovou mastí. Provádějte tak často, jak to pokročilost choroby vyžaduje.
Nebo si najemno nastrouhejte mrkev a tu pak vložte do konečníku, popřípadě je možné aplikovat na dámskou vložku a nechat přiložené přes noc.
Zkuste i řebříčkovou mast – 100 g nesoleného vepřového sádla zahřejeme, až se rozpustí, poté přidáme 20 g čerstvých rozmělněných květů řebříčku a 20 g roztlučených listů maliníku. Krátce zamícháme a odstavíme z ohně. Napůl vychlazené prolisujeme přes plátýnko. Mažeme dle potřeby.
Ráno vypijte na lačný žaludek 2 lžičky olivového oleje a zároveň si namažte hemoroidy touto mastí: žloutek z opravdu čerstvého vejce se rozšlehá se lžící mandlového oleje.
Do vany s teplou vodou přidejte polévkovou lžíci vanilky a stejné množství tymiánu, promíchejte a posaďte se do vody zhruba na 5 minut. Koupel by neměla trvat déle. Provádět byste ji měli obden.
Nejlepšími pomocníky pro zmírnění projevů hemeroidů jsou vhodný pohyb a správné jídlo! Správné jídlo v případě hemeroidů znamená, že musí obsahovat rozpustnou i nerozpustnou vlákninu.
Potraviny obsahující rozpustnou vlákninu jsou především listová zelenina, fazole a oves. Dále z této skupiny na hemoroidy pomáhají hrušky a jablka.
Potraviny obsahující nerozpustnou vlákninu jsou především slupky na bramborech, celozrnné pečivo, zelí (i kysané), čočka, cizrna a hrách. Dále na hemoroidy pomáhá neloupaná rýže, brokolice, květák, kukuřice, pomeranče, ostružiny, jahody, maliny.
Vláknina pomáhá v zažívacím ústrojí tím, že zlepšuje peristaltiku střev a také změkčuje stolici. Tímto vláknina významně pomáhá předcházet opakování výhřezů a následným zánětům hemeroidů.
Pravidelný pohyb zlepšuje krevní oběh jehož součástí jsou i hemeroidy.
Potraviny v přírodním stavu, zejména však ovoce a zelenina, obsahují tisíce přírodních sloučenin zvaných fytochemikálie, které pomáhají bojovat proti chorobám a zvyšují účinky vitamínů. Uvedeme jen některé z nich.
Ananas působí protivirově.
Banány chrání žaludeční sliznici proti účinkům kyselin a antibiotik.
Čaj černý a zelený má protivirové účinky.
Borůvky mají antibakteriální i protivirové účinky.
Hořčice s křenem působí protizánětlivě, uvolňuje hlen a pomáhá vykašlávat.
Jahody mají protivirové účinky.
Zelí a květák mají protivirové účinky.
Maliny mají protivirové účinky.
Mrkev zvyšuje obranyschopnost.
Švestky mají protivirové účinky.
Sója je velmi aktivní protivirový prostředek.
Pálivá paprika má mnohostranné hojivé účinky při rýmě a také potlačuje bolesti.
Tento lahodný salát obsahuje hodně zeleniny, ovoce a bílkoviny.
Budete potřebovat:
lžičku černého koření
100 gramů kuřecích prsou
1 šálek římského salátu
Kuřecí prsa okořeníme, ogrilujeme. Poté nachystáme salát. Římský salát nakrájíme na proužky, můžeme přidat různou zeleninu, například nastrouhanou mrkev, ředkvičky, hrachové lusky, rajčata, hrášek, červené zelí. Následně přidáme lesní plody (maliny, jahody nebo borůvky). Grilovaná kuřecí prsa nakrájíme na nudličky a poklademe je na salát. Nakonec vše polijeme olejem, nebo octem, či malinovou zálivkou.
Tuňákový salát
Budete potřebovat:
1 balení tuňáka
1 vejce natvrdo, nakrájené na kostičky
celer nakrájený na kostičky
2 lžíce lehké majonézy
šálek římského salátu
Smíchejte tuňáka s vejcem, celerem a majonézou. Pod tuto směs se přidá římský salát, který je možno poklást různými druhy zeleniny (nakrájenými). Nahoru se přidává tuňák.
Zeleninová omeleta
Budete potřebovat:
6 vajec
1 hrnek sladké kukuřice
1 šálek nakrájených paprik (na kolečka)
1 šálek nakrájených rajčat
trochu nakrájené cibule
2 lžíce řepkového oleje
1 čajová lžíce bazalky
trocha nastrouhaného sýru
Lehce promíchejte vejce, přidejte bazalku. Na pánev nalijte řepkový olej a nechte rozehřát na mírném plameni. Když je olej horký, přidejte cibuli a mraženou kukuřici. Smažte po dobu 3 minut za stálého míchání a obracení, poté přidejte rajčata. Smažte dalších 5 minut, pak přidejte vaječnou směs se zeleninou. Jakmile se omeletka usmaží, posypte ji sýrem.
Podstata překyselení spočívá v tom, že pH našeho organismu v důsledku uvedených vlivů klesne pod optimální úroveň, jíž je neutrální (mírně zásadité) prostředí v rozmezí pH 7,35–7,45. Za problematický je považován stav, kdy pH klesne pod 7,3. Hodnoty pH pod 7,0 se již neslučují se životem. Pokud patříte mezi zastánce teorie o překyselení a myslíte, že by tento problém mohl být jednou z příčin vaší nadváhy, měli byste vědět, že mezi hlavní údajné důvody vzniku překyselení patří špatná skladba jídelníčku a nevhodný životní styl. Zejména pak přemíra masa a mléčných výrobků, jednoduché cukry, alkohol a kofein, kouření, těžká tučná jídla, konzervovaná a chemicky upravovaná jídla, znečištění prostředí a potravin (v důsledku intoxikace půdy chemikáliemi). Výše uvedené věci byste se tedy měli snažit ve svém životě omezit nebo zcela vynechat – u některých faktorů to samozřejmě bude velký problém (těžko ovlivníte znečištění ovzduší a půdy). Ať už v překyselení věříte, či nikoli – omezením kouření, alkoholu, tučných a těžkých jídel či cukrů rozhodně nic nepokazíte, právě naopak. Vaše nadváha půjde téměř jistě dolů, ať už bylo její příčinou cokoli. Na odkyselení je doporučována také celá řada konkrétních potravin, které jsou označovány jako zásadotvorné: cibule, česnek, ředkev, brokolice, okurky, meloun, květák, houby, rajčata, hrušky, řepa, kapusta, maliny, banány, špenát, fazole, celer nebo například i plzeňské pivo.
Mnoho druhů ovoce a zeleniny je bohatých na vitamín C. Vynikajícím zdrojem jsou: sladké červené papriky, petržel, brokolice, květák, jahody, papája, grapefruit, kiwi, pomeranče, ananasový meloun, zelí, rajčata, maliny, celer, špenát, ananas, vodní meloun, mandarinky, citróny, brusinky. Přesné dávkování vitamínu C v každém ovoci nebo zelenině závisí na mnoha faktorech, například na způsobu uskladnění, typu přípravy pokrmu, velikosti připravené porce a na zralosti daného ovoce či zeleniny. Obecně platí, že dobře vyzrálý plod má nejvyšší úroveň vitamínu C.
Antioxidanty jsou látky, které omezují aktivitu volných radikálů, snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních nebo nereaktivních stavů. Tím omezují proces oxidace v organismu. Svou činností přispívají k ochraně imunitního systému. Antioxidant = protikyslíkový (protioxidační). Do této skupiny látek patří vitamíny A, B6, C, E, zinek, selen, beta-karoten, koenzym Q10, pyknogenol, alfa-lipoová kyselina atd.
Proces neutralizace volného radikálu funguje tak, že antioxidant daruje svůj volný elektron kyslíkovému radikálu, a ochrání tak tělesnou buňku před okradením. Samotnému antioxidantu chybí jeden elektron, proto k sobě přitáhne volný elektron z volného radikálu a tím dojde k jeho neutralizaci. Předpokládá se, že antioxidanty zpomalují proces stárnutí a preventivně působí proti srdečním onemocněním a infarktu. Důležitou úlohu hrají v potravinářství. Zajišťují, aby si potraviny zachovaly chuť a barvu a byly poživatelné po delší dobu. Zpomalují ztrátu barvy ovoce a zeleniny. Zabraňují oxidaci tuků a výrobků obsahujících tuk, tím zamezují žluknutí. Antioxidanty rovněž ochraňují některé vitamíny a aminokyseliny před oxidací.
Antioxidanty dělíme na dvě skupiny:
Přírodní – kyselina askorbová (vitamín C, obsažena v citrusových plodech). Je užívána v mnoha potravinářských výrobcích (E300 – E302). Vitamín C a jeho různé soli se přidávají jako ochrana nealkoholických nápojů, džemů, kondenzovaného mléka a párků, tokoferoly (E306 – E309) – patří do skupiny vitamínů E. Vyskytují se především v ořeších, slunečnicových semenech, sójových a kukuřičných výhoncích a většinou se používají ke konzervaci rostlinných olejů, margarínů a výrobků z kakaa a čokolády.
Syntetické – jejich použití je stejné jako u antioxidantů přírodních. Nejdůležitější syntetické antioxidanty patří do skupiny galátů (E310 – E312). Přidávají se do rostlinných olejů a margarínů k inhibici žluknutí a zachování jejich chuti. Další dvě sloučeniny, které nepatří do zmíněných skupin, jsou BHA (Butylhydroxyanizol E 320) a BHT (Butylhydroxytoluen E 321).
Základním pravidlem žlučníkové diety je jíst v klidu 5x denně menší porce a vyloučit z jídelníčku smažené či fritované pokrmy a pečení při vysokých teplotách. Raději pokrmy dusíme, grilujeme, vaříme, jen s minimem tuku. V dietě by měly být zastoupeny všechny tři složky potravy – cukry, tuky, bílkoviny.
Nevhodné potraviny: musíte se vyhnout živočišným tukům – tučné maso, sádlo, uzeniny a mléčné výrobky (zejména tučné sýry), vyřadit z jídelníčku nadýmavou zeleninu – zelí, kapustu, okurek, česnek, čočku a tak dále, nejíst čerstvé pečivo a kynuté těsto, nepít alkoholické nápoje a kávu, nepoužívat ostré koření a omáčky. Nedoporučují se také uzené ryby, kaviár, mák, ořechy, maliny, ostružiny.
Vhodné potraviny: do jídelníčku je třeba zařadit libové maso – kuřecí, králičí, ryby, hovězí, libová šunka. Používáme jenom zdravé tuky – olivový olej, slunečnicový olej, jen v malém množství. Z mléčných výrobků je vhodné netučné mléko, sýry, tvaroh a jogurtové nápoje. Upřednostňujeme kořenovou zeleninu – celer, petržel, dále květák, listový salát, rajčata, brambory, z ovoce to jsou banány, broskve, jablka, meruňky, nektarinky. Kořeníme sušenou zeleninovou natí, koprem, pažitkou, bazalkou, kmínem, bobkovým listem, sladkou paprikou. Pijeme hlavně bylinné čaje.
Pokud se ekzém objeví u dítěte v kojeneckém nebo batolecím věku, využívá se speciální krátkodobá vylučovací diagnostická dieta. Jejím cílem je zjistit, jestli rozvoj ekzému u dítěte je nebo není způsoben nějakou potravinou – ať už v podobě příkrmu, nebo alergenu vstřebaného do mateřského mléka. Tato testovací dieta je prvním a nejdůležitějším krokem, který byste měli se svým dítětem podstoupit. Pomocí ní máte šanci odhalit hlavní příčinu zhoršování ekzému. Pravděpodobnost, že jí bude určitý potravinový alergen, je totiž u takto malých dětí velmi vysoká.
Jestliže se dietou prokáže, že provokatérem ekzému je jeden nebo více potravinových alergenů, nastupuje dieta. Z jídelníčku atopika se prokázané alergeny zcela vyřadí. Pokud po úpravě stravy ekzém zcela vymizí a nevrací se, není nutné dietu rozšiřovat na další potraviny. Jedinou výjimkou je sója, které by se měli vyhýbat malí potravinoví alergici, i když jim na ni vyšly testy negativní.
Určité potraviny mohou zhoršovat atopický ekzém i přesto, že si na ně tělo nevytvoří žádnou alergii. Jde o potraviny, jež jsou schopny různým způsobem zvyšovat hladinu histaminu v těle. Histamin je sloučenina odpovědná mimo jiné za svědění a záněty pokožky.
Nejčastější dráždivé potraviny: rajčata, lilek, špenát, kuřecí a vepřové maso, ryby (s výjimkou absolutně čerstvých) a další vodní živočichové, zrající salámy, zrající sýry, kysané mléčné výrobky, kyselé okurky, kysané zelí, čokoláda, kakao, citrusové ovoce, ananas, papája, datle, jahody, maliny, ostružiny, borůvky, brusinky, rybíz, rozinky, třešně, višně, meruňky, broskve, nektarinky, ryngle, švestky, sója a červená fazole, tofu, potravinové přísady jako kvasnice, barviva, zvýrazňovače chuti, sójová omáčka, ocet, hořčice, stabilizátory a konzervační látky, exotické koření jako skořice, hřebíček, muškát, lékořice, chilli nebo kari, syrový vaječný bílek, veškerý alkohol (nejvíce sekt), jakákoli dříve uvařená a ohřívaná jídla.
