Téma: 

malý rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem


Facebook Twitter Pinterest email tisk

STANOVENÍ KREVNÍHO TLAKU PODLE VĚKU

Rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem

Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěnu tepen. Je charakterizován dvěma hodnotami, protože srdce, které jako pumpa vhání krev do cévního řečiště, pracuje cyklicky a opakovaně prochází klidovou a pracovní fází. Jedná se o tlak systolický a diastolický.

Systolický tlak neboli „horní“ tlak je nejdůležitějším ukazatelem cévního rizika (alespoň podle dnešních poznatků). To platí u mladších i starších osob!

Diastolický neboli „spodní“ tlak se již nesleduje tak bedlivě jako v minulosti. Poměrně vzácné je zvýšení diastolického tlaku bez toho, že by byl současně zvýšen i systolický tlak.

Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.

Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu, nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.

Tlak je nejvyšší v okamžiku, kdy se srdce stahuje a vypuzuje krev do tepen. Tento tlak se nazývá systolický, laicky „horní“. Srdce mezi dvěma stahy krátce odpočívá a krevní tlak klesá, tehdy hovoříme o diastolickém tlaku, který je v laickém povědomí zakotven jako „dolní“ nebo „spodní“. Proto je krevní tlak udáván dvěma čísly, tedy jako tlak systolický a diastolický. Obě hodnoty jsou důležité. Mezi ně se nejčastěji vkládá lomítko, například 120/80.

Krevní tlak během dne kolísá. Nejnižší bývá ve spánku, a to kolem tří hodin ráno. Naopak mezi osmou a jedenáctou hodinou dopoledne a pak mezi čtvrtou a osmou odpoledne dosahuje krevní tlak nejvyšších hodnot. Krevní tlak se však může náhle změnit v souvislosti s jinými faktory. Jedná se o fyzickou námahu, stres, dostatek či nedostatek spánku, příjem tekutin nebo třeba roční období a teplotu vzduchu. Naměřenou hodnotu dokáže ovlivnit dokonce i pouhá změna polohy těla.

Detail odstavce: Rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem
Zdroj: Stanovení krevního tlaku podle věku
Zveřejněno: 2.3.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: krevní tlak sřídavý

Dobrý den může delší sezení s tlakem trochu na břicho vyvolat náhlé zvýšení tlaku ?

Zdroj: diskuze Krevní tlak sřídavý
Odesláno: 18.3.2019 uživatelem Zdeňka
Počet odpovědí: 0

ANESTEZIE A NARKÓZA

Lokální anestezie

Místní (regionální, lokální) anestezií rozumíme znecitlivění určité ohraničené části těla. Lze jí dosáhnout chladem či tlakem, ale v současnosti se využívají především schopnosti místních anestetik blokovat přenos vzruchu v nervové tkáni. Místní znecitlivění (anestezie) vede k vyřazení vnímání veškerých podnětů z určité oblasti těla, místní analgezie vyřazuje vnímání bolestivých podnětů. Místní, lokální anestetika jsou farmaka, která přechodně blokují vznik a vedení vzruchu ve vzrušivých tkáních, to je nervové a svalové tkáni, včetně myokardu. V místní anestezii se využívá jejich účinku na periferní nebo míšní nervy. Na rozdíl od většiny léků podávaných systémově jsou místní anestetika podávána přímo k nervovým strukturám, které mají ovlivnit.

Detail odstavce: Lokální anestezie
Zdroj: Anestezie a narkóza
Zveřejněno: 15.5.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: kaselina hyaluronová

Dobrý den-nedozvěděla jsem se jaký je rozdíl mezi kyselinou hyaluronovou ve formě ampulí z lékárny na aplikaci na pokožku a kyselinou hyaluronovou k aplikaci do kůže resp. pod kůži.....je v tom nějaký jiný rozdíl než v hutnosti gelu atd?-děkuji

Zdroj: diskuze Kaselina hyaluronová
Odesláno: 12.11.2015 uživatelem evelinaka
Počet odpovědí: 0

ZÁNĚT DÁSNÍ A PARODONTÓZA

Jaký je rozdíl mezi zánětem dásní a parodontózou?

Zánět dásní obvykle předchází parodontóze (onemocnění dásní). Ne všechny záněty dásní však vedou k parodontóze. V rané fázi zánětu se bakterie přemění v plak, který prohlubuje zánět a způsobuje časté krvácení během čištění zubů. Dásně jsou podrážděné, ale zuby prozatím stále drží pevně v důlku. V této fázi nedochází k žádnému poškození dásně ani k nevratnému poškození zubů. Pokud však zánět není léčen, přejde do další fáze, a to do parodontózy. U jedinců s parodontózou dochází ke stažení dásně ze zubu. Tyto malé mezery mezi zuby a dásní se pak plní nečistotami a mohou dáseň dále poškozovat. Imunitní systém bojuje s bakteriemi, které se přeměnily na plak a šíří se a rostou i pod dásní. Toxiny nebo jedy produkované bakteriemi plaku začnou poškozovat kosti a pojivové tkáně, které drží zuby na jejich místě. S postupem nemoci dochází k prohloubení kapes, dásně a kosti jsou poničeny. V tomto případě dochází k uvolňování zubů až k jejich ztrátě. Onemocnění dásní je nejčastější příčinou ztráty zubů u dospělých.

Detail odstavce: Jaký je rozdíl mezi zánětem dásní a parodontózou?
Zdroj: Zánět dásní a parodontóza
Zveřejněno: 1.2.2013


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: vigantol

Taky dáváme vigantol a všechno v pořádku. Malý ho snáší velice dobře,.

Zdroj: diskuze Vigantol
Odesláno: 25.1.2018 uživatelem Iva
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

MACMIROR

Rozdíl mezi Macmiror a Macmiror complex

Rozdíl mezi přípravky Macmiror a Macmiror complex je v tom, že Macmiror jsou obalené tablety, které se aplikují perorálně, a Macmiror complex je vaginální mast (nebo vaginální kulička), která se aplikuje lokálně.

Detail odstavce: Rozdíl mezi Macmiror a Macmiror complex
Zdroj: Macmiror
Zveřejněno: 4.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: benegen 4

Dobrý den, mužu jen doporučit Benegen 4, hodně mi pomohl. Děkuji

Zdroj: diskuze Benegen 4
Odesláno: 22.5.2015 uživatelem Tomáš MaLý
Počet odpovědí: 0

ENDIARON NEBO IMODIUM

Rozdíl mezi léky Endiaron a Imodium

Rozdíl mezi Endiaronem a Imodiem je v tom, že Endiaron patří mezi střevní antiseptika a používá se při infekčních průjmech, kdežto Imodium patří mezi opioidní obstipancia, což jsou látky snižující motilitu střev, způsobují tedy prodloužení doby styku obsahu střeva se sliznicí a ve vyšších dávkách mohou dokonce vyvolat zácpu. Imodium zahušťuje stolici, snižuje její častost a zastavuje průjem, ale neřeší jeho příčinu.

Detail odstavce: Rozdíl mezi léky Endiaron a Imodium
Zdroj: Endiaron nebo Imodium
Zveřejněno: 26.1.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: krevní tlak 110 60

Hodně se potím.Je to krevním tlakem?

Zdroj: diskuze Krevní tlak 110 60
Odesláno: 30.7.2016 uživatelem Evžen Válek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PASTIŇÁK

Rozdíl mezi pastinákem a petrželí

Ano, nezřídka se stává, že je pastinák zaměňován za petržel. Ale rozdíly mezi nimi jsou:

  • především v chuti – petržel má mnohem ostřejší chuť než pastinák, ten je sladší a připomíná spíš mrkev;
  • ve vzhledu – i když se jejich kořeny velmi podobají, rozdíl je patrný podle nati: místo, kde vyrůstá z kořene nať, má pastinák lehce prohloubené, kdežto petržel kulaté, jasně vystouplé a oblé; u petržele roste nať téměř přes celý vršek kořene, kdežto u pastináku vyrůstá ze středu a nezabírá tak velkou část;
  • ve vůni;
  • pastinák netrpí rzivostí kořenů, roste dobře i ve vyšších polohách a dobře přezimuje na záhoně.

Detail odstavce: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zdroj: Pastiňák
Zveřejněno: 21.7.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

JAK NEPŘEHLÉDNOUT RAKOVINU KŮŽE

Rozdíl mezi pihou a rakovinou

Piha je pouze barevná skvrna vzniklá nahromaděním pigmentu. Rakovinové ložisko je tvořeno speciálními, takzvanými névovými buňkami, může být s pigmentem, ale nemusí. Rakovina kůže má mnoho podob, nedá se popsat univerzálně. Pihy a rakovina kůže spolu úzce souvisí. Měli bychom sledovat svou kůži a v případě obav raději zajít k lékaři.

Detail odstavce: Rozdíl mezi pihou a rakovinou
Zdroj: Jak nepřehlédnout rakovinu kůže
Zveřejněno: 16.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: dotaz

dobrý den, u naslouchadel Widex EVOKE je rozdíl v cenách dle počtu kanálů. Jaký je konkrétně rozdíl ve kvalitě typu EVOKE 220 má 10 kanálů a EVOKE 330 má 12 kanálů. Hodnoty pro audiogram do 2000 Hz jsou stejné. Co kanály umožnují


Wagner

Zdroj: diskuze Ušní naslouchadla widex dream model D-mCB - závěsný
Odesláno: 10.3.2019 uživatelem radek
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ROZDÍL MEZI PASTINÁKEM A PETRŽELÍ

Použití pastináku v kuchyni

Pastinák má chuť podobnou sladší petrželi. Konkrétně má mléčně jemnou chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Pastinák lze konzumovat syrový či tepelně upravený (stejně jako jinou kořenovou zeleninu). Jí se vařený, zapečený, osmažený či dušený, přidává se do polévek, omáček a představuje i ideální přílohu k masu. Hodí se také do šťouchaných brambor, ke kuřeti a na přípravu pyré. Plody mohou být použity dokonce jako koření do polévek či omáček.

Detail odstavce: Použití pastináku v kuchyni
Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zveřejněno: 24.6.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: antonie mačingová

Prosím o sdělení, zda mohou být vlašské ořechy nahrazeny lískovými.
V čem je rozdíl?
Děkuji

Zdroj: diskuze Antonie mačingová
Odesláno: 9.1.2018 uživatelem Romana Svobodová
Počet odpovědí: 0

NĚMECKÝ ŠPIC

Německý špic malý

Vzhled:

Malý špic obvykle dosahuje velikosti kolem 26 cm (+/- 2 cm). Váha tohto psa se pohybuje kolem 1,8 – 2,5 kg. Nejčastějším zbarvením bývá: bílé, hnědé, černé, oranžové, vlčí.

Povaha:

Špicí povaha je vypsána již v kapitole výše. Jen je třeba zmínit, že i u špiců platí, že čím je pes menší, tím víc je uštěkanější. Navíc při setkání s většími psy se jim snaží zcela vyrovnat, svůj výškový „handicap“ pak dorovnává odvahou, která může páníčkovi způsobit potíže.

Strava:

Stejně jako u jiných psích plemen je i u německých špiců důležitá vyvážená strava, která má zajistit jejich správný vývoj a zdraví. Majitel by pro svého psího miláčka měl zajistit co nejkvalitnější krmivo. Množství (a typ) krmiva by měl odpovídat nejen velikosti psa, ale i jeho stáří. Majitel špice by měl volit krmivo, které bude prospěšné pro psí srst.

Línání:

Stejně jako jiní psi i špic líná, obvykle ho to postihuje jednou – dvakrát do roka. V tomto období je potřeba psa vyčesávat častěji, obzvlášť v místech, kde je srst hustší.

Foto:

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět německý špic malý: německý špic malý foto.

Detail odstavce: Německý špic malý
Zdroj: Německý špic
Zveřejněno: 23.7.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: nepříznivé účinky zázvoru - vysoký tlak

Je pravdou,že zázvor nesmí užívat lidé a vysokým krevní tlakem ?
Díky za odpovědˇ.

Zdroj: diskuze Nepříznivé účinky zázvoru - vysoký tlak
Odesláno: 27.4.2018 uživatelem Karel Dohnal
Počet odpovědí: 0

ROZDÍL MEZI PASTINÁKEM A PETRŽELÍ

Použití petržele v medicíně

Silice obsažená v petrželi drážděním ledvinového parenchymu zvyšuje diurézu, tento účinek mají současně i flavonoidy. Spasmolytické působení na cévy napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách. Působí na rozšíření artérií, čímž nepatrně snižuje krevní tlak. Vliv petržele na trávicí trakt se projevuje zvýšením sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel též vykazuje účinky uvolňující střevní plyny, protikřečové, podporující odkašlávání, působící proti střevním parazitům i vyvolávající nebo upravující nepravidelnou menstruaci. Tradičně se proto užívá k léčbě zánětů močového ústrojí a nedostatečného vylučování moči, při poruchách trávení spojených s nadýmáním, střevních křečích, průduškovém kašli ve stáří a při poruchách menstruace. Způsobuje rovněž prokrvení pohlavních orgánů (mírné afrodiziakum).

Detail odstavce: Použití petržele v medicíně
Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zveřejněno: 24.6.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

NEMOCI U SRNEK

Záměna srny/ srnce a laně/jelena

A právě při takovýchto setkání může u laiků dojít k záměně srny a srnce s laní a jelenem. K záměně dochází také i u mláďat, kdy se řeší, jestli mládě srny, je srnče nebo kolouch. Správná odpověď je pak srnče. Matkou koloucha je laň. Sice oba druhy patří do řádu jelenovitých, a tak mají společné znaky, ale jsou věci, v nichž se také liší.

Srna a laň mají podobnou postavu, která je štíhlá s dlouhými nohama a krátkým ocasem. Rozdíl je ale ve váze a velikosti. Zatímco váha jelena a tedy i laně se pohybuje kolem 150 - 200 kg, tak u srny a srnce se váha pohybuje jen kolem 15 – 35 kg. Srna je také výrazně menší než laň.

Srna a laň mají také společné to, že ani srna ani laň nemá parohy (kostěné útvary na hlavě, kterou jsou většinou rozvětvené) na rozdíl od jejich samců, tedy od srnce a jelena. Parohy srnce se ale nerozkládají do stran, naopak vedou přímo nad hlavou zvířete a nejsou ani tak vysoké (zhruba 30 m). U jelena naopak parohy rostou do šířky a mohou mít mnohem více větví. U samců je také rozdíl v hřívě, kterou mají pod krkem. Jelen ji má více chlupatou, na rozdíl od srnce, u něhož se jeho „hříva“ v podstatě nijak neliší od zbytku srsti.

Rozdíl je také ve tvaru hlavy, kdy srnec má hlavu menší a také má menší čenich. Jelen má naopak lebku velkou a protáhlou. Rozdíl je také v dokončení výměny chrupu. U srny je chrup vyměněn do 15. měsíce života, u laně je to až ve 30. měsíci života.

Rozdíl mezi nimi je také v ocasech a v barvách pozadí. Zatímco srnec a srna mají ocas krátký a bílý, a okolí ocasu (obřitek známý také jako „zrcátko“) je také bílé, u srn dokonce zde může být srst i načechraná, tak laň má barvu srsti na obřitku více nažloutlou a toto zrcátko je také větší než u srny.

Kromě vzhledu se liší ale i ve stravě, laň se stravuje především trávou, kterou pase na loukách, srna naopak dává přednost listům keřů a stromů. Od toho se odvíjí i fakt, kde tato zvěř původně žila. Laně a jeleni se původně nacházeli více v bezlesích oblastech, zatímco srny a srnci žili více v lesích.

Detail odstavce: Záměna srny/ srnce a laně/jelena
Zdroj: Nemoci u srnek
Zveřejněno: 16.8.2017

ROZDÍL MEZI PASTINÁKEM A PETRŽELÍ

Složení

Účinnou látkou obsaženou ve všech částech petržele je silice (7 % v plodech, 0,5 % v kořenech), jejíž hlavní součástí je apiol. Petržel dále obsahuje myristicin, pinen, felandren, cymol, terpeny a další látky. Obsahuje také flavonoidy, polyacetyleny, furanokumariny, sliz a sacharidy. Petržel je rovněž zdrojem provitaminu A, vitaminů B, C, E a minerálních látek (draslíku, hořčíku, železa, vápníku, sodíku a fosforu). List obsahuje větší množství kyseliny listové.

Nejhodnotnější je v tomto směru kořen pastináku. Mimo jiné se traduje, že užití kořene pastináku spolu s mlékem příznivě působí na léčbu dnes už nepříliš rozšířených souchotin. Římané také věřili, že jsou kořeny pastináku afrodiziakem. Pastinák obsahuje velké množství draslíku (600 mg ve 100 g), též je cenným zdrojem vlákniny. Co se energetické hodnoty týče, 100 g pastináku má přibližně 55 kilokalorií, což je asi 230 kilojoulů.

Detail odstavce: Složení
Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zveřejněno: 24.6.2015

LÉČIVÉ ÚČINKY JEDLÉ SODY

Rozdíl mezi jedlou sodou a práškem do pečiva

Jak jedlá soda (bicarbona) používaná při pečení, tak prášek do pečiva jsou kypřicí prostředky přidávané do těsta před vlastním pečením. Při pečení pak vytvářejí oxid uhličitý, který v těstě tvoří vzduchové kapsičky, čímž ho nakypřují. Prášek do pečiva obsahuje určité množství jedlé sody, ale tyto prostředky se používají poněkud odlišně. Jedlá soda je čistý hydrogenuhličitan sodný. V okamžiku, kdy se spojí s vlhkými či kyselými látkami (jogurt, čokoláda, podmáslí), dojde k chemické reakci, při níž po smíchání přísad okamžitě vznikají bublinky oxidu uhličitého. Z toho důvodu musíte těsta kypřená jedlou sodou péct hned po přidání této přísady, jinak takzvaně spadnou. Prášek do pečiva, jak bylo řečeno, už sodu obsahuje, ale kromě ní i další „okyselovadlo“, například vinný kámen, a také dehydrující látku, obvykle škrob. Díky této kompozici se kypřicí plynné látky (oxid uhličitý) začnou uvolňovat až ve chvíli, kdy se teplota těsta pečením zvýší.

Detail odstavce: Rozdíl mezi jedlou sodou a práškem do pečiva
Zdroj: Léčivé účinky jedlé sody
Zveřejněno: 4.10.2013

SURIKATA

Rozdíl mezi psounem a surikatou

Psoun je na rozdíl od surikaty denní hlodavec, jehož domovinou jsou hlavně prérie Severní Ameriky. Velikostí se od surikaty moc neliší, stejně jako ona dokáže stát pouze na zadních nohách (opírá se o ocas), podobou ale více připomíná sysla. Vzhledem k tomu, že je to hlodavec, živí se ve volné přírodě pouze rostlinnou stravou – trávou, pýrem, určitými druhy slézu, v létě některými aromatickými keříky, v zimě pak kaktusy, bodláky, kořeny i podzemními cibulkami. Rostlinám, které psounům příliš nechutnají, ukusují nové výhonky, dokud nezajdou. Tím vytvoří prostor pro růst jejich oblíbených lahůdek.

Stejně jako surikaty, jsou i psouni společenští a vytvářejí rodinné klany. Tvoří je sameček několik samiček a jejich potomci. Tyto klany se pak sdružují do velkých kolonií. Část jedinců, stejně tak jako u surikat, tvoří strážní skupiny, které se starají o bezpečí ostatních, hájí teritorium a obydlí své skupiny. Při nebezpečí vyskakují, štěkají, cení a klapou zuby, naježí svůj ocas a snaží se protivníka zahnat.

Jestliže se rozhodnete psouna chovat doma, pořiďte mu alespoň jednu, nejlépe však čtyři samičky. Pokud bude sám, bude to z hlediska jeho životních potřeb nepřirozené a bude trpět samotou. Pak mu musíte psouní rodinu vynahradit svou téměř neustálou pozorností a láskou, často ho chovat a mazlit se s ním. Pozor ale v době říje. To se z vašeho roztomilého kamaráda může stát agresivní tvor, který vás může i kousnout. Agresivně se může chovat i k vašim návštěvám. Proto se doporučuje v této době umístit ho raději do klece. Po skončení říje je z něho ale opět ten milý zvířecí kamarád. Malé psouňátko může získat buď od soukromého chovatele, nebo ze zoologické zahrady. Na rozdíl od surikaty přijde jeho pořízení levněji – na čtyři až šest tisíc.

Detail odstavce: Rozdíl mezi psounem a surikatou
Zdroj: Surikata
Zveřejněno: 6.10.2015

NEMOCI U SRNEK

Shrnutí fyziologie srny / srnce

Srna patří k nejmenším druhům jelenovitých. Obvykle váží kolem 15 – 35 kg a její výška v kohoutku je kolem 70 cm (srnec je větší než srna).

Barva srsti se liší v závislosti na ročním období. Přes léto má srst červenohnědou barvu, v zimě je více šedohnědá. Pro srnčata (mláďata) jsou také typické skvrny, které ale zhruba po 2. měsíci života zmizí. Srst obřitku je u srn i srnců bílá. Srny mají navíc obřitek okrouhlý se zástěrkou. Co se týká srsti srny, objevují se ale i výjimky, které mohou mít srst tmavou případně dokonce i bílou = albíni. Přestože se jedná o krásné exempláře (albíni), obvykle tato jejich „vada“ způsobuje i to, že jsou světloplaší a mají tedy problémy se zrakem. Přestože se jedná o výjimečné exempláře, myslivci se příliš neženou do jejich lovu, protože se obávají, že by jim smrt albína mohla přinést smůlu, říká se totiž, že kdo ho zastřelí, ten do roka zemře.

I srna má stejně jako člověk difyodontní chrup, což znamená, že nejprve jí vyrostou dočasné zuby a ty jsou až poté nahrazeny trvalými. Stav chrupu (ve které fázi výměny zubů srna je) je v myslivosti jedním z faktorů, podle nichž se pozná věk srny.

Srna na rozdíl od srnce nemá žádné paroží, pro srnce je ale paroží typické. Podle tvaru paroží se srnec rozlišuje na paličkáče (parůžky ještě nepronikly kůží na hlavě), špičáka (jedna část paroží), vidláka (dvě části), šesteráka (tři části) a výjimečně se v přírodě vyskytují i osmeráci. Srnci vytloukají paroží (po zpevnění paroží se srnci otíráním o kmeny stromů zbavují uschlého kožního obalu = lýčí paroží) zhruba v období března a dubna. Naopak ho shazují zhruba v měsíci říjnu. V přírodě se také někdy vyskytuje srnec parukář, což je srnec, u něhož došlo k poranění pučnic parůžků, nebo poranění varlat. Oba důvody pak mohou způsobit, že srnčí paroží se stává houbovité a je trvale v lýčí (kožním obalu). Lýčí se tedy u něj nedá vytlouct.

Zkušení myslivci snadno poznají i rozdíl ve stopě srny a srnce, přestože pro neznalce obě stopy vypadají v podstatě stejně. Více srdcovitý tvar stopy má srnec a srna má tvar stopy více vejčitý. Stopa bývá velká zhruba do 4 cm a široká do 2,5 cm a jedná se o otisk dvojice spárků, které jsou úzce sevřené. Délka kroku je kolem 40 cm (u srny je to méně než u srnce). Pokud je srna v klidu, tak je klidná i její chůze a ona tak ukládá zadní šlépěje do předních, a proto její stopy tvoří dvojstisky. Pokud ale běží, tak se zvyšuje délka kroku, ale zároveň srna klade zadní běhy před přední a vznikají tak oddělené otisky, které se nepřekrývají. Zároveň se změní ale i tvar spárek ve stopě, najednou jsou ve špičce více rozevřené a ve stopě se objevuje i malý otisk paspárků.

Pokud myslivci stopují srnu = srnce, mohou z jejich trusu a moči (= rez) určit, o jaké pohlaví se jedná (jen v zimě!) u srny se totiž trus a rez nachází na stejném místě = v místě mezi otisky zadních běhů. Naopak u srnce je rez uložená před trusem. To je dáno jejich způsobem vyprazdňování, které v podstatě probíhá jako u mladých psů. Srna stejně jako fena si přidřepne, zatímco srnec se mírně rozkročí jako mladí psi.

Detail odstavce: Shrnutí fyziologie srny / srnce
Zdroj: Nemoci u srnek
Zveřejněno: 16.8.2017

STANOVENÍ KREVNÍHO TLAKU PODLE VĚKU

Nízký tlak u starších lidí

Problém s nízkým tlakem mívají staří lidé, u nichž můžou být příčinou příliš razantního snižování tlaku léky. Při nízkém tlaku, který vzniká v důsledku užívání některých léků, je třeba se vždy poradit s lékařem. Může pomoci změna preparátu, většinou je také nutné si pravidelně tlak měřit a zjistit, s čím mdloby souvisí. Zároveň je dobré vyloučit, že změny nesouvisí s nemocnou štítnou žlázou. Problémy mohou též způsobovat léky na psychické potíže, depresi, uklidnění nebo spaní. K lékaři je třeba jít ve chvíli, kdy nízký tlak vzniká náhle, přestože jste s ním nikdy neměli problémy. Může totiž signalizovat závažná onemocnění, například i cukrovku nebo Parkinsonovu chorobu.

U starších lidí, kteří mají nízký diastolický krevní tlak, ale vyšší systolický krevní tlak, je větší pravděpodobnost vzniku srdečního selhání.

Detail odstavce: Nízký tlak u starších lidí
Zdroj: Stanovení krevního tlaku podle věku
Zveřejněno: 2.3.2017

ÚPAL

Úpal, nebo úžeh, jaký je rozdíl?

Úpal a úžeh mají jedno společné, většinou k nim můžete přijít v horkém počasí. Jde však o dvě různá onemocnění.

Úpal lze charakterizovat jako přehřátí organismu a selhání vlastní tělesné termoregulace. Riziko vzniku úpalu roste při teplotách nad 35 stupňů, zejména při zvýšené vlhkosti.

Úžeh si přivodíte po dlouhém pobytu na přímém slunci. Zejména, když se nechráníte pokrývkou hlavy. Infračervená složka slunečního záření proniká kůží, podráždí mozek a mozkové pleny. Čím intenzivnější je záření, tím dříve si úžeh můžete přivodit.

Detail odstavce: Úpal, nebo úžeh, jaký je rozdíl?
Zdroj: Úpal
Zveřejněno: 6.9.2015

ANESTEZIE A NARKÓZA

Rozdíl mezi anestezií a narkózou

Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.

Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.

Detail odstavce: Rozdíl mezi anestezií a narkózou
Zdroj: Anestezie a narkóza
Zveřejněno: 15.5.2014

ROZDÍL MEZI PASTINÁKEM A PETRŽELÍ

Rozdíly v původu, růstu, vzhledu a chuti

Pastinák setý, lidově „pastiňák“, je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30─100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu časově spadá do doby letních prázdnin (tedy červenec a srpen, případně i počátek září). Rostlinu můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Co se jejího původu týče, pochází z Kavkazu, Blízkého východu a Střední Asie, postupně však zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena do Ameriky a Austrálie, kde se následně začala pěstovat. Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány známější kořenové zelenině, a sice petrželi. Pastinák lze ale od petržele velice snadno odlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a větší kořen.

Zde můžete vidět, jak vypadá pastinák.

Petržel pochází z východního Středozemí a rozšířila se do celého mírného pásma. Petržel (stejně jako většina miříkovitých rostlin) je dvouletá rostlina, která první rok vytváří přízemní růžici listů a shromažďuje zásoby ve ztlustlém hlavním kořeni, aby z ní druhý rok vyrostla mohutná lodyha s okoličnatým květenstvím, kdy plodem je nažka. Nejznámější druhy jsou petržel zahradní a petržel zahradní italská, u níž není úplně jasné, je-li samostatným druhem, nebo spíše poddruhem.

Zde můžete vidět, jak vypadá petržel.

Detail odstavce: Rozdíly v původu, růstu, vzhledu a chuti
Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí
Zveřejněno: 24.6.2015

STANOVENÍ KREVNÍHO TLAKU PODLE VĚKU

Krevní tlak u dětí

Krevní tlak u dětí narůstá s věkem, přičemž jeho stoupání je u chlapců a dívek odlišné. V dnešní době je zaznamenán nárůst vysokého krevního tlaku u dětí. 50 % obézních dětí má vysoký krevní tlak, tito pacienti mají i vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních komplikací v dospělosti. Pokud se diagnostikuje vysoký tlak krve již v dětském věku, je vysoká šance, že tito pacienti budou mít problémy s krevním tlakem i v dospělosti.

Při hodnocení krevního tlaku u dětí se postupuje podle druhé zprávy americké pracovní skupiny pro dětskou hypertenzi (Report of the Second Task Force), respektive dle její aktualizace. Nejnovější čtvrtá zpráva této skupiny při hodnocení optimálního krevního tlaku u dítěte bere v úvahu nejen věk a pohlaví dítěte, ale i jeho tělesnou výšku.

Podle nynějších doporučení se má optimální krevní tlak u dítěte měřit od 3. roku života na každé preventivní prohlídce, tedy alespoň každé dva roky. Další indikací ke zjištění krevního tlaku jsou problémy dítěte, které by mohly souviset s vysokým krevním tlakem (například bolesti hlavy, krvácení z nosu a podobně). Měření se provádí na horní končetině rtuťovým tlakoměrem. Digitální oscilometrické tlakoměry jsou rovněž akceptovány, ale v případě nálezu je třeba hodnotu ověřit i rtuťovým měřičem tlaku. Výjimkou jsou kojenci, u nichž se upřednostňuje oscilometrický tlakoměr.

Při správném měření krevního tlaku u dětí se musí zvolit vhodná velikost manžety. V dnešní době jsou na trhu manžety, které jsou vhodné pro dětské pacienty, k dispozici jsou různé velikosti. Před samotným měřením tlaku je důležitá příprava dítěte.

Doporučení při měření krevního tlaku:

  • Dítě by mělo být před měřením 5 minut v klidu.
  • Dítě by mělo sedět na židli s rukou položenou na stole.
  • Během měření se na dítě nemá mluvit, dítě se nemá hýbat.
  • Měření tlaku by se mělo opakovat po 1–2 minutách.
  • Je nutné zaznamenat si výsledek měření.

Při každém měření se tlak přeměří alespoň dvakrát, každých sedm dní, ráno a večer a před užitím léků. Frekvence měření tlaku závisí na klinickém stavu dítěte.

Detail odstavce: Krevní tlak u dětí
Zdroj: Stanovení krevního tlaku podle věku
Zveřejněno: 2.3.2017

NĚMECKÝ ŠPIC

Německý špic střední

Vzhled:

Střední špic bývá vysoký kolem 34 cm (+/- 4 cm). Středně velký špic dosahuje váhy kolem 10,5 – 11,5 kg.

Povaha:

Stejně jako ostatní špici i tento je přátelský a hravý, přestože původně býval určen hlavně k práci na statcích (na rozdíl od trpasličí varianty, od které to nikdo nemohl očekávat). Při nedůsledné výchově z něj může být vůči cizím lidem nedůtklivý a bojechtivý jedinec.

Strava:

Strava tohoto psa se nijak neliší od jeho špicích „kolegů“.

Línání:

Ani tomuto špici se línání nevyhne, zvládá ho ale stejně bezproblémově jako ostatní špici jen s občasnou péčí o srst.

Foto:

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět německý špic střední: německý špic střední foto.

Detail odstavce: Německý špic střední
Zdroj: Německý špic
Zveřejněno: 23.7.2018